Archiv Včelařské konference

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

K článku od Emana. Je vyšší koncentrace a kratší čas na závadu? Nebo ne? Nebo je to pouze konstatování.

V čem pan Žůrek nemá pravdu? Že bu kuli tomu měl běhat proti zdi.

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
-------------------
V této souvislosti (ve článku je popsána metodika porovnáváním s léčivem o známé účinosti) mě napadá, jestli je sledována a známá účinnost Varidolu a M1 na současnou populaci VD. Docela by mě to zajímalo. Nemyslím jen porovnávání na rezistenci.

Eman článek překládal z webu výrobce. (předpokládám)
To je docela dobré místo pro informování zákazníků. Nebo je třeba čekat až se najde místo ve Včelařství?

Karel

Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.

--------------------------
Tomáš Jaša:
Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

Tomáš Jaša napsal:
>Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
>Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.............

Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si jde udělat i z informací výrobců.

U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet roztočů klesne cca na polovinu.

U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji, 96% roztočů.

Odpařovače mohou bez problému používat zběhlí praktici ale není to nic pro ty děduly ti by snadno mohly přijít o včelstvo. Sám jsem něco podobného viděl doma ještě když se používal BEF Otec měl v posledním rámku okénko na odpařovač a hned za ním v okénku krmítko. A stačilo do něj nalít teplý cukr a bylo vymalováno z dvanácti včelstev zbylo jedno. Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 08:07:00
> ----------------------------------------
> Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč
> čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou
> Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away
> II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na
> rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.
>
> --------------------------
> Tomáš Jaša:
> Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve
> včelařství.
> ....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
>
>
>

Tady jde jen o to, jak technicky zajistit tu správnou koncentraci par
kyseliny mravenčí bez ohledu na konkrétní podmínky - rozumné rozmezí
teploty, různá vlhkost a různé umístění odpařovače, to znamená, že někdy ho
včely vyfoukají ven více, někdy méně. Přece už dávno bylo zjištěno, že
správná koncentrace je zhruba plus minus 50 % na hraně mezi poškozením
včelstva a neúčinností na roztoče. Odpařovače oproti formidolu mají tu
výhodu, že se do nich dá nalít více kyseliny a tudíž při správné konstrukci
mohou tu správnou koncentraci udržovat déle, zase tím, že se ty knoty
upravují, v případě necitlivé manipulace může dojít k tomu poškození.
Formidol má zase tu nevýhodu, že v případě horších podmínek koncentrace bude
pod účinnou koncentrací a formidol bude aplikován víceméně zbytečně. Jinak
srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání
nesrovnatelného. Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat.
Spoléhalo se na to, že formidol zpomalí nástup rezidence na hlavní léčiva,
protože v té části roztočů, co zlikviduje, budou i rezistentní roztoči.
Proto byl navržen tak, aby se nemuselo přímo manipulovat s žíravinou -
kyselinou a taky na jistotu, aby koncentrace kyseliny mravenčí hlavně
nepoškodila včelstva, takže aby byla spíše na spodní hranici účinnosti.
Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení, tudíž jsou nadstaveny tak, aby koncentrace dosahovala po většinu
času spíše k horní hranici účinnosti, případně ji i málo přesáhla za cenu
menšího poškození včelstva, prioritou je tady likvidace co největšího
procenta roztočů. Protože nějaká čidla a měřáky na koncentraci par kyseliny
v úlu nejsou běžně dostupné, všechno nadstavení odpařování se děje natvrdo
prakticky bez zpětné vazby a v tom jsou podle mně ty rozdíly v účinnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:09 AM
Subject: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


> Tomáš Jaša napsal:
> >Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> >Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba
> ve včelařství.
> ............
>
> Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
> Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si
jde
> udělat i z informací výrobců.
>
> U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet
> roztočů klesne cca na polovinu.
>
> U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U
> podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji,
> 96% roztočů.

Radim Polášek napsal:
>...Jinak srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání nesrovnatelného.
>Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat....

>Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení,...
......................

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.

Radek Krušina
Tu by byla každá informace velmi cenná.

nejlepších výsledků dosahuji na otevřeném sítě varoadna-



včely kyselina nedusí,naopak jak se snaží o přirozenou cirkulaci vzduchu tak se dostane všude
,při pokusech(je jedno jak se odpařila) tato včelstva snášela několikanásobnou koncetraci,která by při pevném dnu,zůženém česnu-rozuměj ucpaném úlu byla smrtící...
vynikajícího výsledku se dá dosáhnout už za 6 hod solidní aplikace...

princip aplikace kyseliny mravenčí spočívá na přesycení párou za možnosti samoregulace včelstvem únosné koncetrace

tak trochu mi to připomíná chlazení trafo svářečky-trafo umístěné v proudovém tunelu,a formidol je trafo bez větráku....

propaguji síta , protože jsou pro všechny dostupné,pro českého včelaře kutila nenáročné na výrobu...

tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl....

stejně jako se chladí trafo ,samotnej vzduch nestačí, musí proudit........

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.


pánové ,vytočíte ,s medníky nasadíte síta na odpaření,a za pár dnů je kyselina pryč i s broukama,můžou to být s jistotou 3,ale max 7 dní podle počasí,kdo má za tuto dobu medníky znovu na vytáčení?každopádně stačí ochutnat to ,co vytáčíte....já po dvou dnech nenajdu senzoricky stopu po kyselině,ale zase mám otevřené varoadno,léčím kys.max týden před medobraním jen pro svůj klid,vím že na totální odpaření je to doba skoro dvojnásobná...

Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan
-----------------
V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu embargu a jednostrannému protěžování.
Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))

Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu, aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl kšefty.

A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává, porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost blbě vysvětluje.
Takže to podle mě škodí všem.

Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?

Karel

No já to tak nevidím . Těm dědulům jsem to vyložil velmi snadno , ale horší to bylo s těmi mladíky ale ten kdo to jednou zvoral přišel o včely. Již napodruhé si dal pozor A je to ten nejlepší a nejúčinnější způsob přesvědčování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 13:58:26
> ----------------------------------------
> Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco
> odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná
>
> Pepan
> -----------------
> V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
> Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu
> embargu a jednostrannému protěžování.
> Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))
>
> Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
> Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu,
> aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl
> kšefty.
>
> A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává,
> porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost
> blbě vysvětluje.
> Takže to podle mě škodí všem.
>
> Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?
>
> Karel
>
>
>

Nevíte prosím kde se dá na internetových stránkách nebo telefonicky objednat léčivo APIGUARD? Popř i v kamanné prodejně? - Jsem z okolí Ostravy.

Honey floral
Včelí med luční Chira leták na 3.1.-9.1.2008
-900g 54,90 Kč
(1kg 61,- Kč)

Odkaz z Vita:

http://www.vita-europe.com/en/distributors/czech.htm


Medocentrum

Tel / Fax: +420 222 563 589
Email info/=/honey-well.com
Address: Belehradska 15
Praha 4 140 00
Czech Republic
Website www.honey-well.com/cz

Karel!Bude pršet.

a nebude li pršet tak nezmoknem .........



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Karel!Bude pršet.
>
>
>

Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v Olomouci sdružení včelařů.

P.K. napsal(a):
> tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní
> koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené
> varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých
> brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací
> zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl...
letos chci přejít na zasíťovaná dna a s nimi jak píšete nemusím mít
strach ze ztráty včelstva(matky) při překročení koncentrace KM ve
včelstvu, protože včely když už se jim to přestane líbit, tak KM prostě
přes zasíťované dno vyvětrají .... chci se zeptat jak to děláte s očky
na jednotlivých nástavcích? zavíráte je, aby to šlo všechno ven jen přes
dno a nebo je necháte otevřené?

a ještě to horní síto s kyselinou mravenčí, co si pod tím představit?
napadá mě síto na horním nástavku a na něm "hadr" namočený v KM, pak by
v úle byla jistě solidní koncentrace :)


díky za odpovědi

P.J.

V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního čísla.

Já nechci nijak odrazovat od konference, ale neměli by to říct spíše lidi v
příslušné základní ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:55 AM
Subject: Časopis včelařství.


> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.

http://ipoint.financninoviny.cz/cesky-svaz-vcelaru-o-s-zakladni-organizace-o
lomouc.1950553.html

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "petr" <vejmolapetr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:56 PM
Subject: pomoc


> Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v
> Olomouci sdružení včelařů.

máš email...

včely se nenechají kyselinou vyrušit od snůšky,větrání se začínají věnovat málokdy,TĚŽŠÍ páry stlačí včely do podmetu k sítu, kde maj dost vzduchu,očka mám i nemám ,každopádně s nima nešachuju..fotky i info vám pošlu na email,leccos najdete v archivu,není třeba se tolikrát opakovat, dík za zájem.........

No kolikrát se zde řeší věci co nesouvisí se včelařením, tak proč ne časopis včelařství. Ale asi máš recht.

Máš zaplacených všech 12 čísel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis v?ela?stv?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.
>
>
>

Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.

Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24? Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?

Diky
T.H.

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Já jsem již letos při prodeji upozorňoval, že příští rok to bude "kilo za kilo"
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonin PRIDAL
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: cena medu

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o
> ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50
> - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Běžně se používají u nízkých rámků míry 39 × 15; 16; 17. JÁ POUŽÍVÁM ty 17náctky a mezistěny beru na Stražisku a zasílají i poštou.
Též vyrobí jakoukoli míru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Taky jsem desítku přirazil a je ticho prodej je normální

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> > V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> > salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
> medu
> > v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> > EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.
>
> U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
> Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
> rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
> Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
> si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
> komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
> psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
> u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Normálně se polonástavek k 24 nepoužívá. Výška nastavku 24 je 24 cm rámky
plus včelí mezera 8 milimetrů, ale dává se, aspoň já dávám o pár milimetrů
výš, nastavek, jak stárne, tak trochu sesedá. Takže výška nastavku pro rámky
24 je 25-25,5 cm. Výška polonastavku tedy bude 12,5 - 12,7 cm, včelí mezera
8 mm - s rezervou 10, možná i víc mm, takže výška polorámku bude 11 - 11,5
cm. Z toho 6 - 8 mm je horní loučka, 4 - 6 mm je spodní loučka, takže
mezistěna do polorámku bude nějak 9,5 - 10 cm vysoká, což je dost málo. Ale
nevidím důvod, proč takové rámky nepoužívat, jenom jich bude v úlu strašně
moc. Místo řekněme 3x10 rámků 39x24 bude takových 8x10 rámků 39x12. Z
hlediska možnosti nepoužívat mřížku je rámek 39x16 prakticky totéž jako
rámek 39x12 (11), ale těch rámků 36x16 je v úlu méně, místo 8x10 39x11 bude
takových 5-6 x 10 39x16. Ale já tyto polorámky taky zkouším.. Pak byly ještě
polorámky 39x14, ty vycházely z toho, že někteří včelaři zvýšili míru 39x24
na míru 39x28 a z toho ty polorámky. Pak se ještě vyskytly na šířce 39 rámky
udělané podle standartizovaných výšek langstrotích rámků, to je 137, 159 ,
185 a 232 milimetrů, langstrotí rámky ale mají šířku 44,8 cm, takže ta výška
byla dělaná celkem bezdůvodně. Jedině že by někdo potřeboval nastavky, kde
by mohl dávat langstrotí rámky nebo po přidání nějaké vložky i rámky 39,
pokud chtěl využít staré rámky 39, u kterých jen snížil výšku..

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:10 PM
Subject: vyska polonastavku 39x24


> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.

Marně volám do Obalu Rozkoš na č. 384373180, a nikdo to už delší dobu nebere. Nevíte, nedošlo náhodou ke změně čísla?? Zdraví R. Stonjek

Zavolej ústřednu číslo 384373111

Časopis Včelařství vychází 8.1.08, pokud jsi členem ČSV musíš ho obdržet. Pokud se tal k nestane, obrať se na jednatele ZO a ten by měl zjednat nápravu.

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24 zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko. Zdraví R. Stonjek

Na kombinovaném úlu s 2 vysokými a dvěma nízkým nástavky o délce rámku 39 včelařím již asi 10 roků . Je to jen tvoje přesvědčení ale tento systém poskytuje mnoho kombinací Když máš jako já 30 stejných úlů a jde použít jak jen nízké nebo vysoké nástavky ale i jejich kombinace a pak zimuji jen na 1 a 1/2 nástavku a plně to včelám i mně vyhovuje . Stražisko tyto míry běžné má na skladě A pro Tachováky jsem nízké nástavky viděl i obchodě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to
> postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo
> složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se
> polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24
> zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a
> pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet
> si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Zdědil jsem 4 doma dělané tachováky s kombinovanými nástavky. Úle je složen: 2 nástavky 29x24 a 2 nástavky 39x17. Včelaření v nich nevidím také jako problém. Zimování 1*39x24+1*39x17 jako krmná komora. V sezóně plodiště 2*39x24, medník 2*39x17. V této kombinace je medníkový prostor malý, takže vyrábím ke každému úlu další nástavek 39x17. Jsou samozřejmě možné i další kombinace jak uvádí předchozí příspěvěk. Pokud se nepoužívá mřížka bývá plod téměř ve všech nástavcích. Ale uvažuji o tom, že se jich časem zbavím, protože zbytek mám DS 39x30+39x15.

S pozdravem

Nejmenuje se to náhodou trochu jinak? A na co to potřebuješ, vždyť jsou to staré věci.

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Nízké polonástavky třeba jen 12 cm vysoké se ideálně hodí pro prodyšné
uteplení strůpků na zimu. Dá se síto na rámky, na to pár novinových papírů,
aby kousky z uteplení nepadaly do úlu a na to libovolné prodyšné uteplení v
tloušťce do výšky polonástavku. Filce, hadry, vatelín, staré koberce nebo
třeba "bio obnovitelné" uteplení - seno, sláma či prostě jenom suché spadané
listí z podzimu v látkovém pytlíku. Takové uteplení se na jaře, až je teplo
a není ho potřeba, vysype do přírody, pytlík se vypere a během léta a
podzimu se zase nabere nové. Jen se musí takový prostor chránit před
vniknutím myší třeba mateří mřížkou, je to pro ně ideální místo k přežití
zimy.

R. Polášek

Prostor pro zimovani
10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno pozorovat vcely v ocku.
Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni ocko.
Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna a ocek problematicke.

K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim lepsi musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.

Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych souvislostech ??

10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.

Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem vzhuru pri odkrytem dnu.

Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho cleveka ani nenapadnou.

franta

Uteplení, prostup tepla, prostup vlhkosti, větrání, srážení vody nebo
dokonce ledu v kondenzační zóně, to jsou všechno věci v úlu vzájemně spjaté
a poměrně složité. Na druhé straně principy a teorie, podle kterých tyto
jevy probíhají, jsou už dávno jednoznačně zjištěné a příslušné vzorce jsou
dávno známé. Není problém, pokud je známa detailní konstrukce úlů a
příslušné technické parametry týkající se materiálu a taky příslušné
technické parametry týkající se včelího chumáče, tyhle věci detailně
namodelovat a spočítat. Tím chci říct, že problém je v přístupu jednotlivých
včelařů, ne v uteplení či provedení úlů. Co pomůže prohlášení, že musí být
otevřené očko, když není popsána třeba tloušťka steny úlu, když není popsán
strůpek, když není popsáno umístění a síla chumáče vzhledem k očku a určitě
ještě další věci. Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se
zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým
měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,
protože včely vesměs hynuly. Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou
nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo
tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor. Jako kdyby se za těch 30 let od základu převrátily fyzikální zákony!
Ve skutečnosti to je problém nedostatečného popisu těchto metod, jejich
přebírání jinými včelaři, kteří se v problematice šíření tepla, vlhkosti a
kondenzace nevyznají a proto ani netuší, že přebírají neúplné informace.
Důsledkem je potom neustálá diskuze a neustálé zkoušení pořád v kruhu o
věcech, které jsou ve skutečnosti dávno vyřešené, jen je třeba prostě v tom
oboru buď jít do hloubky nebo nic nezkoušet a neupravovat, jen převzít
nějaké úspěšné řešení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 04, 2008 11:57 AM
Subject: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany


> Prostor pro zimovani
> 10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem
> uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni
> nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho
> dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
> 26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi
> neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k
> odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno
pozorovat
> vcely v ocku.
> Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod
> plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni
> ocko.
> Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru
> sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na
> primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna
> a ocek problematicke.
>
> K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a
> plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim
lepsi
> musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove
> steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.
>
> Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych
> souvislostech ??
>
> 10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a
> pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
> Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim
> vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.
>
> Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem
> vzhuru pri odkrytem dnu.
>
> Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho
cleveka
> ani nenapadnou.
>
> franta

S Radimom sa dá skoro vo všetkom súhlasiť, hlavne, že všetko bolo neiekedy už vyriešené. Ale keďže človek má krátku pamäť, často na veci známe zabúda, pretp je tieto pravdy neustále treba pripomínať.

Radim: Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,protože včely vesměs hynuly.

Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor.

Trochu si zaspomínam: pred 20 timi rokmi som používal na nadstavkových úľoch povalové kŕmidlá (5 litrov), ktoré slúžili aj ako vrchnák uzatvárajúci úľ, rovnako v lete ako v zime.
Keďže vlhkosť bola každú zimu vyššia, ako bolo žiadúce, prispôsobil som kŕmidlo na odvod prebytočných pár. Otvor priemeru 28 mm som urobil na prednej strane kŕmidla z priestoru, kadiaľ včely vchádzali na kŕmne miesto, teda nad hlavou zimujúceho chumáča.

Hneď po prvej zime boli výsledky kladné, úľový prietor suchý, všetky včely prežili bez ujmy, spotreba zásob minimálna, rozvoj dobrý, výnosy vynikajúce.
Tento systém má jednu dobrú vlastnosť, pri teplote pod -3˚C sa postupne zatvára prirodzenou cestou a to na princípe autotermostatu, aj ten sa nízkej teplote uzatvára a keď stúpne teplota, sa otvára, čím si úľ sám regukuje odchod a vstup teplého vzduch nasiaknutého vodnými parami.
Tento vetrací otvor ešte pred prvým jarným preletom sa musel uzatvoriť, aby včely lietali len cez hlavný letáč.

Nekonala sa žiadna katastrofa, včely mi ani doteraz na komínový efekt neuhynuli. Tento systém prebral včelár, ktorý choval 160 včelstiev, nikdy nezaznamenal žiaden úhyn.

Ja prakticky tento systém odvetrania úľovej zostavy prektizujem doteraz, le s malým doplnkom k vôli sýkorkám, do otvoru vkladám dýchajúcu vložku z trávy tzv. Afrik, ktorý je dobre porézny a ten je chránený kovovou sieťou, aby sýkorky nevytiahli Afrik z otvorov.
Ak chcete vidieť moju zimnú spotrebu zásob z pohľadu priameho odvetrávaniu úľového priestoru, môžete si nájsť zaznamenané výsledky po dekádoch, mesiacoch počas celej zimy na www.vcely.sk od r. 2005

Aj preto je dobre písať a pripomínať o tých istých veciach častejšie, aby sa včelárili utvrdili v tom, že vlastne včelám neškodia.

Jde ve včelařství o racionalizaci (zefektivnění), nebo o acionalizaci (zjednodušení)?

Racionalizace je řešení spirálovité acionalizace je konečné.

Jestli chcete někdo konečně diskutovat o úlu, mluvte o konečném řešení, protože v různých úlových podmínkách jsou taková řešení možná.

Nějaká diskuze o uteplení stěny není o ničem, protože potom by nebyly potřeba ani komínové systémy pro spalování metanu.

Nějaká řešení sít tu nebyla, a včela byla.

Nějaká vlhkost je také potřeba - to ví testeři s "jarním vytápěním". A opravdu škodlivá úlová vlhkost je otázkou polohy stanoviště a ne úlu.

Radime tentokrát s tebou souhlasím a asi by to ani nešlo napsat lépe. Daleko snadnější je objevovat nové věci a postupy mezi dávno zapomenutými, než objevovat žhavé novinky, což jsou v podstatě jiné výrazy pro nefunkční nesmysly. A jestli někdo ví o nějakých zázracích v poslední době, sem s nimi, rád se nechám poučit.Nejsem si úplně jist u metody LBV, je ve zkoušení a na hodnocení je dost času. Zdraví R, Stonjek

Jmenuje se to takhle, akorát, že pilnost má na konci ostré s. Já tyhle věci zkrátka sbírám. Mince, známky, odznaky, medaile, vkladní knížky, manžetové knoflíčky prostě věci s úlem nebo včelou a ty karty jsou opravdu zdařilé. Když říkáš staré víš ze kdy jsou?

Co se týče problematiky uteplování, je to velmi relativní záležitost. Nejde zde vznášet nějaké obecné, všude platné, závěry. Záleží na mnoha faktorech: jaká včelstva chováme, v čem je chováme, jak je zimujeme, kde včelaříme... Jistí si můžeme být jenom tím, že přesílená včelstva ve snůškové síle ( nad 50 000 zimních včel ) uteplení vůbec nepotřebují. Těm stačí pomalý jarní rozvoj, protože jsou v síle. Rychlým rozvojem plodování by se u nich zbytečně opotřebovávali zimní včely využitelné ke sběru nektaru a podporovala rojová nálada. Jedinou činností včelaře, která je u nich v předjaří ( v půlce předjaří...rozkvět jívy ) potřebná udělat, je nasazení medníkových nástavků. Ale veškeré uteplování, podávání vody, rotace nástavků, podsazování medné komory, přikrmovaní je u přesílených včelstev ztráta času.

O zvýšené spotřebě zásob v zimně vlivem nízkého uteplení není třeba nějak dlouze diskutovat. Silnější včelstva mají v zimně nižší spotřebu na jednotlivou včelu, protože chumáč složen s více včel si lépe udržuje teplo ( souvisí to s větší izolační vrstvou chumáče ). Podobně je tomu i na jaře.
V zimním období jsou neuteplená včelstva dvakrát ve výhodě. Za prvé nemají tam brzký nástup plodování, pokud se neobjeví delší perioda teplého počasí. Za druhé velmi dobře reagují na tepelné změny zvenčí. Tyto včelstva, pokud potřebují, využívají k proletu krátkou dobu pár hodin v některých dnech, kdy slunce prohřeje úlovou stěnu, třebaže je venku jen 8°C, což se u uteplených včelstev nestává.

Uteplení nabírá významu u slabších včelstev. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky, než na včelstva silnější, která mají relativně méně plodu ( poměr plodu ku včelám ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu více plodu něž včel. U nich je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče včel a může se starat o plod. Pokud se uteplení provede správně, podpoří se tím jejich rozvoj.

Nesmíme však zapomínat na to, co uteplujeme! Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením, a přicházíme tím o efekt uteplení. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Jako nejracionálnější způsob uteplení se mi jeví tzv. vnitřní uteplení. Princip vnitřního uteplení je v tom, že se z nástavků plodiště, které se v předjaří nachází v horních partiích úlu, odeberou krajní rámky a ponechá se pouze 5-8 rámků ( podle síly včelstva ) hlavního sezení včel. Na kraje plástového jádra je nejvhodnější přiložit uteplující přepážky ( které se jinak používají při chovu matek v nástavcích nebo zazimování slabých včelstev se záložními matkami ). Uteplují se horní 2-4 nástavky podle síly včelstva a výšky nástavku.

Kostru uteplující přepážky tvoří dřevěný rám tak, aby dosedal ke stěnám nástavku a na drážku pro ucha rámků. Je vyplněna polystyrénem ( stačí 3 cm, ale může být i tlustší ) a z obou stran je kryta sololitem, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.

Z odebraných plástů se dá sestavit medná komora ( pokud ji nemáte ), kterou je vhodné podsadit pod uteplené nástavky plodiště. Přenášení zásob v období chladného počasí z medné komory do hornějších nástavků působí příznivě na plodování včelstev, navíc mají včelstva stále dostatek zásob. Včelstvo není prakticky zúženo, pod mednou komorou je vhodné nechat další 1-2 začátkem předjaří ještě neobsednuté nástavky ( nástavky se soušemi, rozšiřovací nástavky s mezistěnami ). Včelstvo tedy nezažije moment tísnění. Signál pro rozšíření je obsednutí spodního nástavku, nikoliv vyvěšování včel v podmetu, které podporuje rojovou náladu. První uteplivky ( ze spodnějších nástavcích plodiště ) se oddělávají začátkem jara při rozkvětu třešní. Ostatní se oddělávají v půlce jara při rozkvětu řepky.

Jak jste si mohli všimnout, uteplení není dokonalé v tom smyslu, že včelstvo není utepleno ze všech stran. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěna je neuteplená. Není to na závadu, protože tím nenarušujeme efekt slunečního záření. Tento systém uteplení kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních období se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobným principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Dodávám, že v plodových nástavcích by měla být očka zavřena a drátěné dno by mělo být zúžené kvůli narušení komínového efektu. Dále je vhodné pro jistotu dodávat vodu přímo do úlu utepleným strůpkovým krmítkem, ale není to pro úspěch metody bezpodmínečně nutné. V období chladného počasí zpravidla vystačí voda vyrážená v úle.

S pozdravem...M. Václavek
Klub racionálních včelařů

Co se týče tvrzení, že včelstvo síly alespoň 10 000 včel ( jeden Optimalový nástavek středně obsazen včelami ) umře následkem komínového efektu je nemožné. Musel tam být i jiný faktor ( kvalita zásob, zdravotní stav, meziplástová mezera, rušení v období zimního klidu... ). Zkušenosti valné většiny včelařů mluví jasně…včely v zimně mrazem nehynou!!!

Byl zde vznesen názor, že v zimně včely potřebují vodu. Kolik vody v zimně spotřebuje neplodující včelstvo? Já si myslím, že spotřebuje skoro nic. Vždyť je hlavní účel ,, komínování,, minimalizovat zimní plodování. A právě omezený přísun vody by to mohl způsobit spíše než mráz, který je v zimně i v sebevíce utepleném úle.


S pozdravem...M. Václavek

Děkuji za odpověďi.

Pane Václavku, máte skutečně racionalizace dar? Jaké máte preference a jak máte vypracovány normohodiny k tomu kterému úkonu jak tu popisujete, abych mohl skutečně důvěřovat a vsadit nato co říkáte Vy a Vámi podepsaném klubu?

Jestli chcete být racionální, nezáleží natom jestli radíte velkému chovateli s 5000 včelstvy nebo začátečníkovi s jedním dvěma včelstvy. Důležité je, kolik času zabere jaký který Vámi navrhovaný úkon - způsob ošetřování, tj. čas/jeden úkon. To je doufám řeč o racionalizaci. Jestli se nemýlím. Máte takové podrobné poznatky?

Ještě mne napadá v souvislosti s racionalizací jeden vážný problém, kdy se popisují dalekosáhlé úkony při ošetřování, ale není nikdy rozebrán rozpis času na určitou jednotku. Pro vysvětlení. Prý stačí podle jistých výzkumů pár minut na včelstvo za rok při určité nástavkové technologii. Nikde jsem se nedočetl jak přesně k těm pár minutám se dospělo a nikdy jsem ještě se nedočetl jaký který úkon na kolik včelstev, př. stanovišť stálo času jednoho pracovníka a jaký díl je to z toho celkového času. Něco tu umí teoreticky rozebrat samozřejmě Radim Polášek, ale to je, se obávám, jen nepotvrzená teorie.

K tomuto a v souvislosti s tímto - k dostupným informacím na webu Cechu: ...
nikdy z žádného Nového Zélandu si kromě fotek takový normohodiny včelařské farmy nikdo jen tak do České Republiky nedonese, protože jednoduší je nafotit pár strojů z výstavky a dalekosáhle přednášet a těžit unás z popisu věci jménem znalců. Já považuji takové informace za základní školu každého normálního chovatele včel. A to tu chybí. A považuji za hodnotnější než nějakou přednášku dokonce informace takové, které jsou přímo od dělníka, který na takové farmě něco dělá.

Proto je většina informací kolem racionalizace ve včelařství u nás pravděpodobně k ničemu a ku škodě popsané datové oblasti nějakého počítačového disku nebo papíru, protože nic nemůže momentálně individuálně řešit, ale většinou jen komplikovat u zájemce o problematiku racionalizace včelařství jeho nadhled nad věcí. U nás farmy pro tisícové stavy neexistují, protože tu máme takto mizerný stav racionálního myšlení v oboru. U nás existuje jen desetitisíce chovatelů včelstev, kteří chcou prý racionálně včelařit. Podle koho? Podle fotek nebo videa?


Děkuji a omlouvám se předem, jestli jsem si moc rýpnul. Mám ale občas takové výpady, které si ovšem neodpustím.

Zajímavá cena za víčka vyšla v minulém včelařství. Tuším že to bylo za 1,80 Kč. V Obalu Rozkoš mají za 2,10 Kč. Tomáš B.

Př. Václavku,
prosím omluvte moji neznalost. Samostatně včelařím teprve 37 roků. Nástavkově teprve 34 roků. Věřte, v době kdy jsem měl z toho spíše jen sílu jsem dělal také různé ptákoviny. Ale nevím, zda jsem správně pochopil Váš příspěvek.
Termín "přesílená včelstva", 50 000 včel, jestli dobře rozumím tak jsou to včely které skutečně zimujete a které v této síle zajišťují jarní rozvoj. Jak se jich dosahuje? Já
vím. Postaru se žít nedá. Prosím, poučte mne.

Pepča

Moje poznatky při zimování včel.
Je to název článku , který jsem zaslal do Včelaře. Ukázka části obsahu.
Jestli včely potřebují přes zimu vodu zjišťuji. Zatím ji berou......Ve starých typech úlů jsem naměřil přes česno zbytky plynu.Integrované dno má čistý vzduch, protože umožňuje otevřít do průvanu, který včelám přirozeným způsobem urychluje větrání /těžkého vzduchu, snížení vlhkosti/, zároveň umožňuje udržovat potřebnou teplotu v úlu, která má být vyšší až při včelí reprodukci.Včely zalepením všech děr, pro zachování tepla, v horní části úlu vytvoří částečně nevětratelný prostor. Tento problém řeší navrhované integrované dno.
Vyzkoušel jsem různé materiály na zhotovení úlu. Včely měly možnost si vybrat prostor. Jsou zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek je umístěn nový skleněný.Skleněný nástavek je zakrytý látkou, aby byly stejné podmínky. Včely zimují ve skleněném, aniž ho musely impregnovat jako dřevěný.Plástev vlivem systému komůrek akumuluje teplo , proto včely nestlačuji do malého prostoru na zimu a žádné uteplování nepoužívám.Včely využívají jako tepelné izolace komůrkový systém, který také umožňuje, že1 kg plástve unese až 22 kg zásob / medu/. Viz. obrázek, kde jsou vidět včely až na skle.Domníval jsem se, že od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
B.V.

GUPA. Máte pravdu. Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo. Nicméně malý dotaz pro pamětníky. Za "minulého režimu" existovaly pro řadu oborů "normativy úkonů". Některé podniky měly dokonce vlastní normovače. Neexistovalo něco podobného např. u státních lesů nebo statků pro včelařství. Vím že otec mého kolegy dělal včelmistra v Dubí u Teplic v Č. a tam se počítal 1 včelař na 300 včelstev. Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat. Některé nové věci by se musely změřit, ale myslím, že toho by moc nebylo.

Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř úlu. To je známá věc.

Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání" - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.

Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.


Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.

.......
V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
<

K tomu sklu
Včely se u těchto úlů stahovaly na zimování k česnu kde právě byl větší pohyb vzduchu
V úlech kde se zužovala na zimu a zvláště u budečáků a podobných úlů bylo uteplení nutné protože volný prostor u uzavřeného úlu se choval jako rezervoár chladu a zpožďovalo se plodování.
jakmile ale se zimuje v celém prostoru úlu je uteplení jen další nákladovou položkou :-)
O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat Ze zkušeností jak se pohybuji mezi včelaři pozoruji , že potíže v poslední době mají dvě skupiny; 1skupinou jsou mladíci kteří dnes mají velkou neúctu ke všem nařízením a zákonům. Těm stačilo jednou přijít o včely a již tomu rozuměli. Druhou skupinou jsou právě včelaři kteří právě se snaží o co nejsilnější včelstva Mají sice větší výnos na včelstvo Ale také větší materiálové a časové náklady a v našem okrese to byl také mor
Sám si dělám časový a nákladový snímek na ošetřování včel a již se vracím po 8 letech z 5 nástavků na 3 až 4 včetně polorámků
Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř
> úlu. To je známá věc.
>
> Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v
> průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu
> tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot
> více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se
> mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu
> vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z
> celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání"
> - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.
>
> Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně
> nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu
> vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých
> silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují
> další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.
>
>
> Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.
>
> ......
> V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
> od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
> <
>
>
>

Vašemu rýpání, pane Pazderko, plně rozumím. I já jsem rýpal, hlavně co se týče včelaření v jiných úlech než nízkonástavkových.

S časem je nutno v racionálním včelaření počítat. Proto metoda, která sice dosahuje vysokých výnosů, ale s velkou spotřebou času, jistě ztrácí racionalizaci. Předjarní vnitřní uteplení považuji za metodu doplňkovou, kterou běžně neprovozuji, jen u slabších včelstev, protože u silných to pozbývá významu. Otázka je, jak se tento nadbytečný vložený čas vrátí? Ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o medný výnos, se to zpravidla vyplatí ( vyskytují se i příznivá léta v některých příznivých lokalitách, kde se to nemusí významně projevit ).

V posledních letech se snažím co nejvíce zvýšit produktivitu času ( kolik kg medu se získá za minutu práce se včelstvy ) a věřte mi, že bych se díky práce s celými nástavky pohyboval nad 1 kg medu za minutu přímé práce, což si myslím, že je dostačující, přiměřeně intenzivní způsob včelaření. Ale jelikož budu letos začátkem předjaří uteplovat a na jaře rozšiřovat početní stav včelstev, onu hranici 1 kg/min asi nepřekonám.

Před nedávnem jsem zde psal o tom, že jedním ze znaků racionalizace je ,, intenzivní včelaření ,,. Špatně jsem se vyjádřil. Lépe by tam mělo být ,, efektivní včelaření ,,. Racionální včelař musí si najít takovou míru intenzivity včelaření, která mu přináší maximální produktivitu práce.

Racionální včelaření je relativní pojem. Pro každého to znamená něco jiného. Racionální včelaření by se mělo posuzovat podle výsledků, na které se často zapomíná. Ale v mnohém by se už dal stanovit definitivní závěr.

Moje verze racionálního včelaření je založena na chovu velmi-silných včelstev, což si vyžaduje vyšší odbornou znalost, aby se projevili lepší výsledky. Především některé techniky, ke kterým jsem došel, jsou nové, běžně nepoužívané a včelařům neznámé ( rozvolňování plodiště, podsada, integrované odebírání oddělku ). Trvalo mi více let, než jsem k tomu došel a stále je moje metodika ve vývoji. Ale poprvé letos si troufám tvrdit, že se už blížím své ideji. Byla zde vznesena výtka, že to nemám ještě dostatečně ověřené. Přiznávám se, že je to pravda, ale nejsem jediný, kdo si tak počíná. Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat. Ono to není až tak na škodu, alespoň se dá o něčem přemýšlet. Mě osobně tato konference v mnohém pomohla a znatelně mi přispěla k většímu přiblížení se k mému vysněnému cíli, čímž jsem se v relativně krátké době zbavil mnoha chybných modifikací mé metodiky.

Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku. Ale každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel ).
Letos takové síly nedosahuji ani u jednoho včelstva, protože jsem vloni začal znovu ( po moru ) s jedním darovaným slabším rojem a čtyř-rámkovým oddělkem. Odhaduji, že toho stavu dosáhnu asi až v roce 2009. Vše zdokumentuji a dám vědět.

S pozdravem...M. Václavek

Ano. I za minulých dob se udělala v rámci rozvoje našeho včelařství raději výprava a vědomosti se okopírovaly ze zahraničí a poupravily na naše podmínky. (viz. třeba i takový Statek Tachov) To, jak to hospodářství nakonec dopadne a jaká je životnost takového kolektivního hospodářství vedené centrálně podle stanov nebo zvůle vedení ČSV ostatně víme. (Tachov, Předboj, stálé problémy v Oboře ...) Životaschopnější byl vždy zodpovědný individuální přístup s racionálním myšlením a vždy s odcházejícím člověkem z takové funkce vždy padá určitá dosažená úroveň podniku a nahrazuje se kvalitní druhou silou.

O tomto může být také racionalizace, protože zkušeností není nikdy dost, jestli tedy jako zodpovědná osoba mého chovu neznám všechny aspekty určitého dílčího problému, nevidím potom budoucí konečný přínos a celkově pozitivní efekt, nemohu jednat racionálně. To vše ale v rámci možností a dispozic, které mohu pro takovou dlouhodobou existenci využít.

Obávám se tedy, že takové normohodiny z dob komunismu nebudou přenositelné pro dosažení trvalé dlouhodobé udržitelnosti dnes.


......
V.Sušický:>Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo.
...
Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat.<

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .
Další věc - mám jiný názor na to, co je racionální - racionální není
vždy to NEJ (-silnější, -výnosnější, ...). Např. pro hobby včelaře může
být racionální chovat svých 10 včelstev v budečácích, pro kočujícího
svých 30 včelstev v kočovném voze ve dvou řadách nad sebou apod....
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých
> metodách dříve, než si je dostatečně ověřili (Boháč, Čermák, Ptáček, a v
> poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,,
> dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat.

Souhlasím a už dlouho tvrdím totéž. Už hodně dlouho se u nás propagují
max. silná včelstva, ale dost jednostranně - je tím myšleno max. plodná
včelstva. Ale mnohem výhodnější je chovat včely méně plodné a současně
více dlouhověké, resp. které vydrží udělat za svého života více práce.
Takové včelstvo nemusí maximálně plodovat, stačí přiměřeně a přitom
dosáhne normální (řekněme střední) síly. Tím ušetří po všech stránkách
- zásoby, létavky na nošení pylu a vody, teplo na udržování teploty, a
navíc roztočům V.d. poskytuje méně příznivé podmínky na množení
(skutečně v plodnějších včelstvech se roztoči více množí, před časem zde
o tom byly pochybnosti). O významu dlouhověkých včel jsem už psal ve
Včelařství č.8/2004 (viz na webu
http://web.quick.cz/pvzubri/dokumenty/letnivcely.pdf) - velmi doporučuji
si to znovu přečíst a promyslet souvislosti, i ty tam nepopsané...
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat.
> ....
> Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí
>
>

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .

______________________________________________________________

Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Chovat silná krátkověká včelstva je nesmysl a naprostá ztráta času. Účel chovu velmi-silných jednomatečných včelstev je využití přirozeného potenciálu tvorby dlouhověkých včel u silných včelstev. Taková včelstva poskytují znatelně více medu, než stejně silná krátkověká včelstva. To přece znáte.

Myslím, že letošní rok ukázal vážené nedostatky současné metodiky boje proti varroáze, které nevystačuje u silných včelstev. Není se čemu divit, vždyť jde o způsoby vymyšlené již před mnoha lety a navržené pro jedno-prostorové maximálně dvou-prostorové úly na podzim.

Vážený příteli Václavku,
velice si cením Vaší aktivity na Včelařské konfereci. Vaše příspěvky nutí k zamyšlení a taktéž k hodnocení své vlastní včelařské činnosti a tříbení znalostí každého, kdo tyto příspěvky čte. Ne však s každým názorem, který uveřejníte mohu souhlasit.

Například Váš citát:
"každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel )". Sdělte, jak jste dospěl k tomuto názoru? Toto je potenciál normálního včelstva v podletí. Potenciál zimujícího včelstva je ale mnohem nižší. Nižší o ztráty upracovaných letních včel. Dokazují to například hmotnosti včelstev vážených po likvidaci včel napadených varroázou počátkem osmdesátých let. (Pramen: sdělení pracovníků VÚVč v Dole na aktivu učitelů včelařství v Nsavrkách 2001 nebo 2002). včelstva zimovaná ve dvou nástavcích rámkové míry 39 x 24 cm měla hmotnost 1,25 - 1,50 kg. což reprezentuje cca 12 500 - 15 000 jedinců. Pochopitelně, jedná se o plemeno Kraňky.

Další citát:
"Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku".

S tímto názorem souhlasím pokud spojení kmenového včelstva bude provedeno zjara. To znamená vyzimované normální včelstvo a vyzimovaný oddělek. Doporučuji Vám prostudovat překlady Boháče z němčiny - dvoumatečná včelstva. Jinak ještě v pozdním podzimu provádím spojení kmenového včelstva s oddělkem když mám pochybnost o kvalitě matky. Nezaznamenal jsem ale v časném jaru vliv tohoto úkonu na kvalitě včelstva ve srovnání s ostatními sousedními včelstvy.

Za další:
Tanto věta mne, přiznám se poněkud vyvedla z míry. Cituji:

"Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat".

Nemyslím si, že zesnulého přítele Boháče a přátele Čermáka, Ptáčka a i jiné včelařské odborníky lze házet do jednoho pytle s "racionalizačními buřiči". Naopak, jsou to včelaři, kteří již několik desetiletí posunují břímě našeho poznání života včel kupředu. Za jejich publikační činností stojí léta poctivé, obyčejné včelařské dřiny. Nezaslouží si abychom je uráželi. Naopak za jejich činnost jim musíme poděkovat. Narážíte a zlehčujete zde také ve včelařství publikované práce prof. Bičíka, přítele Linharta a spol.. Musím Vám s politováním oznámit, že nemáte pravdu. Jejich práce o cíleném odchovu trubců a jejich vlivu na rojivost včelstev jsou postaveny na racionálním základě. To mohu potvrdit z vlasních zkušeností.

Vážený příteli. Chci věřit, že mnou kritizovaná Vše vyjádření na adresu všech výše uvedených je pouhopouhým úletem. Myslím, že byste se měl všm, kterých jste se tak nešetrně dotkl omluvit.

Pepča

Nechápal jsem to ve zlém, spíše jako nepřesnost...
Napadlo mě i to, že jste měl na mysli začátky propagování
nízkonástavkového včelaření u nás. Jistěže, tenkrát kolem r. 1980 těch
zkušeností zdaleka nebylo tolik jako nyní, ale přesto jich bylo už dost
a pokrokové metody včelaření se např. v Brně a okolí uplatňovaly už léta
před tím. Takže to vůbec nebyl skok do neznáma, nová byla jen snaha o
sjednocení na jedné podobě úlu (stavebnice Optimal), aby jich nevznikaly
různé varianty - částečně se to i podařilo. Ale nešlo jen o úl jako
takový, spíše o přístupy k efektivnějšímu chovu včel, pochopení biologie
celého včelstva a použití jí odpovídajících metod ošetřování včelstev. V
době ošetřování včel podle Včelařské encyklopedie a Včelařova roku, tj.
po jednom rámku, s max. zužováním a uteplováním včelstev to bylo dost
revoluční. Snad bude dobré tu dobu nějakým článečkem připomenout.
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči, prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby priniesli čo najviac medu, ale len toľko, aby vždy prežili a na prežitie nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák, ktorý je erudovaný odborník, práve v tejto sfére.

Ponúkam Vám komentár, ktorý aspoň trochu odkrýva mechanizmus tvorby dlhovekých včiel, ich potrebné množstvo a pod.

Prečo spájať včelstvá v októbri - 11 mesiac

Vo všeobecnosti každý chovateľ včiel vie, že len silné včelstvá dokážu maximálne využiť prírodou ponúkaný nektár či medovicu. Potreba silných včelstiev sa javí vtedy, keď znáška je bohatá je bohatá ale krátkodobá, ako je to v prípade agátovej, ktorá v dlhodobom priemere trvá 10 dní a denný prínos v čase vrcholenia znášky môže byť aj 8-12 kg. Teda sila včelstva v množstve jedincov 60-80 tis spolu s dostatkom miesta na ukladanie nektáru, sú alfou a omegou maximálnych výnosov medu.



Tento stav môžeme dosiahnuť len vtedy, keď prezimujeme dostatočne silné včelstvá. Čo je to dostatočne silné včelstvo? Čavojský vo Včelári č.7/90 s.148 (včelstvo pred zazimovaním): do 1 kg slabé, od 1 do 1,5 kg stredné a nad 1,5 kg silné. Wilde,Imdorf OVP 3/83 za celkom normálne považujú včelstvá o sile 0,7-1 kg po prezimovaní. No a tu je problém lebo táto sila nedáva predpoklad na využitie jarných znášok, do ktorých zahŕňame znášky z repky olejky a aj agátu. Tieto znášky potrebujú silnejšiu generáciu včiel.
Včela kranského typu (teda aj naša včela) prirodzenou cestou vytvára na zimu včelie spoločenstvo zimných dlhovekých včiel o reálnej hmotnosti (po prezimovaní) 1 až 1,3 kg plus- mínus 0,3 kg, čo nedáva predpoklad na vytvorenie silných včelstiev s počtom jedincov 60-80 tis. Pripraviť včelstvo s hmotnosťou 2-2,5 kg nie je prirodzenou cestou možné a je skôr výnimkou. Včelstvo ako také v čase diferenciácie (júl, august) sa letných včiel na zimné- dlhoveké, nereaguje na umelé podnety včelára, ale dokonca ani na prírodné podnety, aby vytvorilo obrie včelstvá ( pokusy v Bielefelde vo Švajčiarsku!). V našich chovoch je známy fakt, že včelstvá idúce do zimy nie sú rovnocenné, ale 1/3 spadá do slabšej skupiny, 1/3 do strednej a len 1/3 do silnej. Preto včelári všade vo svete totožných zemepisných pásiem hľadajú cesty ako tento prirodzený kód zmeniť a zazimovať všetky včelstvá silné a silnejšie (2 - 2,5 kg) s väčším či menším úspechom.

Je cesta ako dosiahnuť silné včelstvá na znášku?
Kočujúci včelári za znáškou rýchlo zistili, že s nevyrovnanými včelstvami by kočovanie bolo nerentabilné (náklady by pohltili zisky), preto hľadali cesty ako ísť do znášky s vyrovnanými ale i silnými včelstvami. Na trvalých stanovištiach začali s chovom pomocných včelstiev v množstve 30-35% na stav včelstiev v kočovnom voze. Z týchto po úspešnom prezimovaní v čase prípravy včelstiev na znášku odoberali zaviečkovaný plod aj so včelami a v kočovnom voze posilňovali tie včelstvá, ktoré zaostávali (slabé a stredné), čím dosiahli vyrovnané včelstvá v kočovnom voze na znášku. Zdôrazňujem, kočovníci v takto ponímanom utváraní silných včelstiev pristupovali až pred znáškou napr. repkovou To je jedna z ciest ako pripraviť včelstvá na znášku na kočovanie ale i pre trvalé stanovištia. Ešte dodám, že silné včelstvá nie sú včelárovým tromfom len na hlavnú znášku napr. agátovú, ale i do ďalších letných znášok (medovica, les, slnečnica)


Moja metóda na prípravu silných včelstiev.
Je tá istá ako predchádzajúca, len ja vytváram druhé včelstvo "in situ" t.j. na mieste materského, pretože je to jednoduchší (nepotrebujem ďalšie úle) a z prebytku včiel vo včelstvách v tom čase (25.6-5.7), môžem za pomoci medzidna utvoriť v každom včelstve druhé včelstvo bez negatívneho vplyvu na prípadnú znášku. Je len na mne, či ponechám do jari dve včelstvá, alebo ich spojím v jeseň.

Z doterajších skúseností môžem tvrdiť, že časť včelstiev je dobré prezimovať ako dve včelstvá a druhú časť spojiť v jeden celok ešte do zimy. Pri prvom spôsobe t.j. prezimovaní dvoch včelstiev, mám istotu, že mám na jar k dispozícii matku, ktorú môžem použiť do včelstva kde sa matka stratila, prípadne využívam prebytočný plod a včely na posilnenie zaostávajúcich. Pri druhom spôsobe t.j. spojením včelstva vytvorím silnejšie včelstvo a usporím na zimných zásobách. Zdá sa mi, že takéto silné včelstvo, čo je samozrejmé, lepšie prezimuje ale hlavne lepšie využije jarné znášky (ovocné stromy a repku olejku!. Zdôrazňujem, závisí to len a len od včelára, ako sa rozhodne.

Problém dlhovekých zimných včiel.
Pojem dlhoveké zimné včely každý pozná, lebo na stránkach všetkých včelárskych časopisov sa skloňuje vo všetkých pádoch, ale obísť ho ani pri tejto úvahe nemôžem. Nie všetky včely pred zimou sú dlhoveké. Čo to pre včelára znamená? Mať v septembri plný úľ včiel ešte neznamená, že aj do zimy pôjdu v takom množstve a sile, lebo ich množstvo sa do jari markantne zníži. Vysvetlenie je "skoro" jednoduché, nie všetky boli dlhoveké, preto sa z úľa vytratili, ich životný potenciál bol nulový.

Teória vzniku DZV nie je ešte celkom známa a ustálená, je názorovo rôznorodá, preto sa pri pri formovaní silného včelstva na zimu nedá využiť. Včelárski odborníci v Bielefelde svojimi dlhodobými pokusmi dokázali, že všetky odporúčané metódy ako dosiahnuť nadpriemerne silné včelstvo do zimy nevedú k žiadanému cieľu. Aj keď svojimi zámermi dosiahli v priemere väčšie rozlohy plodu u podnecovaných včelstiev ako nepodnecovaných, v konečnom dôsledku množstvo prezimovaných včiel nebolo adekvátne k väčším rozlohám plodu v auguste a ani vynaloženým prostriedkom. K týmto záverom som nezávisle dospel i ja počas dlhoročných experimentoch s letným podnecovaním a vyrovnávaním včelstiev spojené s tzv. taxáciou plodu tak ako to odporúčal P.Silný. V auguste (10.8 ) muselo mať každé včelstvo minimálne 40 dm2 plodu, silnejším odoberať a slabším pridávať. V konečnom dôsledku sa to na sile včelstiev neprejavilo. Ako potom na to?
Zároveň som sa začal zaoberať aj otázkou vzniku dlhovekých zimných včiel, (DZV) , lebo to mohlo byť kľúčom k rozriešeniu tohoto problému. Tušil som, že mechanizmus vzniku DZV musí byť iný ako sa všeobecne prezentuje. V tom ma utvrdzovali aj moje neúspešné pokusy s tvorbou silných včelstiev v auguste. Usúdil som, že proces vzniku dlhovekých zimných včiel prebieha postupne a to vnútornou zmenou t.j. vnútornou diferenciáciou a trvá od 7 do 9 mesiaca, kedy sa tento proces končí. Zimné včely počas tohoto procesu získajú tzv. tukové teliesko, ktoré je zásobárňou energie zimných včiel až do jarných mesiacov. Tukové teliesko včely získavajú postupne a to kŕmením sa dusíkatými látkami, ktoré obsahuje požieraný peľ. Ak prinášaný peľ je chudobný na dusíkaté látky (pod 22% dokázali austrálski výskumníci) , objavuje sa v týchto včelstvách známy "kanibalizmus" t.j. požieranie vlastného plodu (vajíčok a larvičiek, čo sa nesprávne pripisuje hladovaniu včelstiev), ktorý včely využívajú pre tvorbu DZV na získavanie potrebných látok aj takouto cestou. Toto je okrajové vysvetlenie vzniku DZV a vrátim sa k nemu osobitným článkom. Pojem "vnútorná diferenciácia" interpretujem na základe empirických skúseností získaných rokmi praxe a pozorovania včiel. Pravdivosť tohoto tvrdenia potvrdí alebo vyvráti len budúcnosť a dôsledný vedecký výskum. (Tento odstavec je moje vysvetlenie tvorby dlhovekých zimných včiel, ešte nebmusí byť pravdivý).

Integrácia včelstiev v októbri
Prečo práve tento termín, keď tak môžem urobiť koncom augusta alebo začiatkom septembra? Môže sa pýtať každý z vás! Veď včelstvá svoj vývoj ukončili, sú dokŕmené a spojením v auguste by ešte mohli využiť ponúkaný peľ prírodou. No nie je to tak. Pri týchto vetách sa musíme zastaviť a vysvetliť si tento slovný "galimatiáš".
V začiatkoch svojich pokusoch zimovať hmotnejšie včelstvá, bez bližšieho poznania mechanizmu vzniku dlhovekých zimných včiel, som včelstvá spájal už koncom augusta, pretože som si bol istý, že spojením dvoch včelstiev v tomto období, získam aj dvojnásobnú hmotnosť prezimovaného včelstva. Veď vtedajšie rady odborníkov sa niesli v duchu, "ak chceš prezimovať silné včelstvá, podnecuj ich, a posilňuj prebytočným plodom, spájaj slabšie včelstvá a pod. V čase spojenia a aj nasledujúce mesiace do zimy to tak bolo, ale prezimované včelstvá nepotvrdzovali očakávané výsledky, lebo ich hmotnosť sa prakticky nelíšila od včelstiev pripravených na zimu tradičným spôsobom. Bolo to pre mňa sklamanie, lebo práca s tvorbou pomocných včelstiev bola zbytočná a drahá! Ak som chcel rozlúsknuť tento oriešok, musel som pokusy opakovať, len s tým rozdielom, že som termín spájania postupne posúval na neskorší termín. Z augusta na september až október, až vtedy spojené včelstvá prezimovali naozaj dvojnásobne silné. Prax teda potvrdila, že proces tvorby dlhovekých včiel je náročný na čas, pre každé včelstvo osobitný a skončí len koncom septembra, kedy sa stáva nezvratný.


Doporučenie:
Ak sa rozhodneme integrovať - spájať včelstvá v jeden celok za účelom utvorenia silného zimujúceho včelstva, tak to robme zásadne v čase od 1 do 15. októbra.


Záver:
Tento nezbytný proces je podľa všetkého koncom septembra ukončený a je nezvratný a práve keď v tomto čase spojíme dve včelstvá v jeden celok sú naozaj aj dvojnásobne silné. Ak včelstvá spájame predčasne ako som to napísal v úvode, k cieľu z celkom prozaických príčin, včela kranská nevytvára také silné zimné populácie a keď v auguste spojíme dve rovnocenné včelstvá, ostane z toho prebytku len toľko včiel, aby bezpečne prežilo zimu. Túto vlastnosť včely získali evolúciou, lebo včely v prírode sa nechystajú prezimovať silné preto aby doniesli veľa medu v budúcom roku, ale preto aby prežili zimu a po zime sa znovu mohli rozmnožiť rojiť. A v tom je podstata celej problematiky prirodzenej sily včelstva v zime.

Mož

Firmu Obal Rozkoš koupili Italovéa přjmenovali ji na Technocap.ads. Prodejnu pro maloobchod zrušili, budovu přestěhovali do skladu fabriky. Jednu prodavačku propustili, takže je tam jen jedna a ta nestíhá, zejmena je poptávka po plastech. Je celková snaha tento zásilkový prodej zrušit, tak aby si jej prodavačka vzala soukromě. To že to nikdo nebere může být, že prodavačka marodí a nikdo jiný to neprodává. Jinak víčka zasílá př. Sedláček z Třeboně . Jeho adresa je uvedena ve Včelařství pod zásilkou sklenic. telefom na něj 606768860. Sedláček Petr Břilická bašta 666/II, 39701 Třeboň. Jinak je třeba se dohodnout více včelařů a vzít víčka na IČO třeba i organizace. Podmínky jsou tam ty ,že je třeba u plechových víček odebrat minimální množství pět beden, kde v bedně je 550ks Twist off 82(720ml). vychází to o 25% levněji než v zásikové prodejně okolo 1.80. Plastové víčka se musí na odbytu objednat, taktéž 5 beden minimum.(PP82 bez gumičky s manžetou) v bednšě je jich 700. Za pozornost stojí krytka PP 103 na 4 litrové lahve 1.40 v bedně 700 těsní tak, že voda z ní nevyteče. Vše umělohmotné podnik pravděpodobně přestane vyrábět z důvodu prodeje lisů a maloseriovosti. Bližší může podat i OV ČSV J.Hradec.

Varroaza zachvátila včelstva v Čechách tak jak je tomu v Rakousku a Německu. Podle www. včelařství je okolo 7 okresů, kde je úhyn okolo 100%. Jak to vypadá v ostatních okresech, kde nebylo provedeno plošné ošetření celého okresu kyselinou a následně gabony a to včas, to zn. v červnu a červenci?Je to snadné odhadnout. Lajdáci už včelstva nemaj, nebo maji pár slabochů sedících na jednom až dvou rámcích, kteří do jara nepřežijí, ostatní střední a vekovčelaři maji podle toho jak se věnovali letnímu výskytu roztoče, tj. zada kontrolovaly spady roztočů v červnu a v červeni i v srpnu na zasíťovaných podložkách a zda včas reagovali na výskyt roztoče a zda včas nasadili léčbu.Z debat mezi včelaři jsem zjistil, že 70% včelařů nezná podatatný rozdíl, mezi včelou dlouhověkou a krátkověkou ve vzhau k varroaze a naopak ve vlivu varroazi na množství včel dlouhověkých a krátkověkých, na množsství a sílu včelstev, které budeme zimovat a budou nám tvoři sílu včelsstev v příštím roce. Tímto většina včelařů na tuto svoji neznalost doplatila a dnes většina je bez včelstev. Dovolím si odhady, že v ostatních organizacích budou ztráty okolo 40-60% Uvidíme až budeme odevzdávat vzorky zimní měli. Je nutné změnit celý systém organizace léčení a zodpovědně se musí do organizace léčení zapojit okresní výbory, které dodávaji léčivo do ZO. Okresní výbor, který zná nákazovou situaci musí začít spolupracovat s veterináři a ovlivnit včasnost vydání rozhodnutí a včasnost objednání léčiva pro ZO a donutit včasnost objednání léčiva ZO, tak aby léčivo pro letní použití bylo do 20.6 u včelařů na celé podletí a na podzimní léčbu, aby bylo v ZO do 15,8. Nutost nařídit na stanovištích zasíťovat určité % podložek(do 20%)na stanoviště a vyhodnocovat spady. Spad od 5 roztočů považovat za signál k nazení léčby.V současné době nejde jen o roztoe, ale jde hlavně o viry, které roztoč šíří svým zažívacím ústrojím mezi včelstvy. Je jich 100% zjištěno na našem územé okolo 6.Včelaři se s nimi setkali, ale nevědí že včelstva postižená nevyvinutými křídly, nebo černé včely bez chloupků a p. ma na svědomí vir. V našem okrese nebo tam, kde byl plošně gabon spolu s kyselinou, na jaře nátěr všech včelstev a posldní oštření 2x aerosolem, tak ty ztráty jsou do 10%, což lze považovat za přirozené.Tento jeden článek nemůže obsáhnout celou problematiku roztoče, ale chtěl by jím vyprovokovat širokou diskuzi, tak aby jsme co nejvíce poznali tohoto nepřítele a mohli proti němu společně bojeovak.Když potřebuji proti někomu bojovat, tak jej musím nejdříve dobře znát a znát jeho slabiny a zranitelná místa a o tom to je. Chtěl bych upozornit i na to,že ve Včelařství v nejbližší době vyjde rozbor nákazové situace v roce 2007, který je třeba pozorně přečíst a vzít si z toho ponaučení pro příští sezonu. Dovolím si říci, že ještě dvě mírné zimy a taková léta jako v roce 2007, tak je s našim včelastvím konec. Ale nezoufejme vždť vždy něco zlé bývá pro něco dobré a tak je to i stímto.

Pane Václavku, mohu se Vás zeptat, kolik máte včelstev, resp. kolik jste jich měl před morem a kde včelaříte? Jaké používáte plemenivo - kmen matek? Ptám se proto, protože pro každého včelaře je ono racionální včelaření jiné. Když budu mít 5 včelstev, budu se o ně starat jinak než o 100 včelstev - kdy mi opravdu jde o ten drahocenný čas a výnos medu. 100 včelstev znamená podstatně vyšší časové náklady, o finančních raději nemluvím...

Vážený příteli. Chci věřit, že mnou kritizovaná Vše vyjádření na adresu všech výše uvedených je pouhopouhým úletem. Myslím, že byste se měl všem, kterých jste se tak nešetrně dotkl omluvit.

______________________________________________________________

Nechtěl jsem nikoho urážet. Taky si pana Čermáka, Boháče a Ptáčka vážím a souhlasím s tím, že posunuli úroveň českého včelařství výše ( alespoň co se týče včelaření v nízkonástavkových úlech ). Narážel jsem jen na období začátku propagace nizkonástavkových úlů v ČR. Jest-li jsem se tím někoho dotkl, tak se mu omlouvám.

S pozdravem...M. Václavek

Já bych místo termínu racionalizace používal jiný termín a sice jednostranné
zvyšování efektivity. Na první pohled logicky se propagují a provádí kroky
vedoucí co k největším výnosům a co k nejmenším nákladům. Zásahy se
sjednocuje síla včelstev, chovají se co nejsilnější včelstva, nakupují se
šlechtěné matky, upravují se úly, prostě čím dále víc se vrší pyramida
lidských zásahů do včelstev za cílem získat z nich co nejvíce medu. A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt. Pyramida opatření a metodiky vedoucí co
k nejvyšším výnosům, kterou během desítek let "vystavili" včelařští
výzkumníci a zlepšovatelé se hroutí, nejlepší včelaři na špičče pyramidy,
kteří tyhle opatření využívali naplno a doteď měli nejvíc medu za nejmenších
nákladů, o včelstva přicházejí, protože těmito opatřeními se jejich včelstva
stala k varaóze a k virovým nákazám mnohem náchylnější, stejně jako o
včelstva přicházejí nejposlednější lajdáci, kteří se na léčení vykašlali.
Pokud budou úhyny na varaózu skutečně tak katastrofální, jak některé ohlasy
naznačují, u nás i v zahraničí, budou se jednotlivá opatření, ze kterých je
ta pyramida sestavena, probírat, revidovat a měnit. V základních chovech
jednotlivých linií včel a rozchovech matek na prodej se budou šlechtit a
vybírat i podle citlivosti na varaózu, čímž se logicky zhorší kvalita výběru
na ostatní vlastnosti. Ve špičkovém včelaření se budou zkoumat jednotlivé
nyní používané metody s ohledem na citlivost včelstev k varaóze, ty, které
tu citlivost zvyšují, se přestanou používat a naopak se budou vyzdvihávat
ty, které umožní dostat ze včelstev taky více medu a zároveň nebudou
zvyšovat citlivost takových včelstev k varaóze atd. Včelařští výzkumníci a
zlepšovatelé zase začnou vršit onu pyramidu opatření, které budou dopomáhat
včelařům k získání co největších výnosů za co nejmenší náklady. Pokud se
skutečně během pár dalších let prokáže, že rok 2007 nebyla náhoda a varaóza
kombinovaná s virovými nákazami bude trvalý a významný faktor, bude se tato
pyramida postupně skládat znova a za takových 10 - 20 let mohou špičkoví
včelaři, kteří budou dosahovat nejvyšších výnosů za nejmenších nákladů,
včelařit dost odlišně než současní špičkoví včelaři. Zkušenosti dnešních
špičkových včelařů mohou být z velké části úplně na nic. Dokud zase nepřijde
nějaký zatím neznámý faktor, pyramida se zase nerozsype a nebude se zase
muset předělávat. -:) Třeba Tumida -:) Tyhle věci není nic nového a v
minulosti to už proběhlo mnohokrát. Třeba když se přešlo hromadně z
zadováků na nastavky. Zkušenosti tehdejších špičkových včelařů, kteří
dokázali ze zadováků získat 40 - 80 kilo medu na úl byly najednou na nic.
Nebo když se přešlo z klátů s nerozběrným dílem na úzkovysoké stojany,
zkušenosti včelařů s vyřezáváním divokého díla z klátů byly taky najednou na
nic. Nebo když se přešlo z brtničení na chov včelstev v klátech u domu,
zkušenosti a znalosti brtníků, jak najít v lese dutý strom se včelstvem a
jak se k němu do výšky dostat a ve výšce ho vybrat taky byly najednou k
ničemu. Podobný proces zřejmě dneska probíhá v chovu drůbeže se souvislostí
s ptačí chřipkou, určité změny taky proběhly v chovu hovězího dobytka se
souvislostí s nemocí šílených krav atd...

R. Polášek

Plánuji rozšířit včelnici na 20 včelstev. V současné době včelařím v blízkosti Hradce Králové ( jarní snůška- ovocné stromy, vrby, javory, pampelišky,řepka- + příležitostně medovice, lípa, hořčice ). Určitě, kdybych včelařil ve velkým, nedělal bych některé dodatečné protirojové zásahy, jako je rozvolňování, které ročně zabera asi 20 minut na včelstev.
V současnou dobu chovám Vigorky, ale to nepovažuji za důležité. Za důležité považuji typ úlu a způsob včelaření.

Já bych slovo racionalizace vůbec příliš nezneužíval. O Radimově příspěvku bych ještě mohl napsat, že je rozumný, racionální. Ale neustálé skloňování "Racionalizaci zdar" (naštěstí to poslední dobou polevilo) a podobně, se mi moc racionální nezdá. Sugeruje to dojem, že kdo si myslí něco jiného, není racionální, rozumný, ba dokonce že je snad i hloupý. Ale ono je to se včelami složitější a myslím si, že lepší (racionálnější) bude dokazovat, zdůvodňovat, odkazovat, než kázat.
Děkuji za pochopení.

------------
Já bych místo termínu racionalizace používal jiný termín a sice jednostranné zvyšování efektivity.......

Moluka:
Lajdáci už včelstva nemaj, nebo maji pár slabochů sedících na jednom až dvou rámcích, kteří do jara nepřežijí, ostatní střední a vekovčelaři maji podle toho jak se věnovali letnímu výskytu roztoče, tj. zada kontrolovaly spady roztočů v červnu a v červeni i v srpnu na zasíťovaných podložkách a zda včas reagovali na výskyt roztoče a zda včas nasadili léčbu.
----------
Těžko soudit, naštěstí mě to nepotkalo a to jsem Gabon vesměs nenasazoval (fasovali jsme ho pozdě a málo - podle podzimních stavů), kyselinu mravenčí taky ne (zřejmě se myslí v tomto případě formidol). Ale domnívám se, že toto je poněkud neúplný pohled na věc. Určitě jsou mezi včelaři s velkmými úhyny ti, co léčili a dodržovali metodiky. A těch bych se chtěl zastat.

V případě že by se úhynům dalo opravdu 100% předejít včasným nasazením Gabonu a dalším dodržováním vyhlášek (Naše HK veterina například ukládá vedení ZO sledovat spad na svém území atd. což asi málokdo dělá :-) ) jak pak postupovat proti funcionářům, kteří jej nazajistili včas, či jinak neplnili úkoly uložené SVS? To by nakonec po nich mohli postižení včelaři požadovat odškodnění :-). Myslím, že by jsme se zatím měli vyvarovat absolutních soudů, protože dosavadní teorie podle mě nic na 100% nevysvětlují.

S argumenatací o normálnosti 10% zimní ztráty absolutně nesouhlasím. Za standardní situace o malých počtech kmenových včelstev se dá každý úhyn považovat za včelařovo selhání, nebo by se měla vyšetřit příčina úhynu.
Mě z více jak 60 včelstev odešla 2 (z toho zbytek jednoho jsem stihl spojit - v obou případech moje vina - zásoby - plánoval jsem, že lehká včelstva na podzim spojím s těžkými a nestihl jsme to).

Pokud by něčeho měl být konec, tak ale rozhodně lajdáctví a nefunkčnosti. V tom souhlasím. A něco nám tady nějak nefunguje. Že?
A jak se pak postavit ke snaze ČSV odškodňovat úhyny? :-) (Alespoň jsou takové náznaky. ) Jako k podpoře lajdáctví? :-)

Karel

Za důležité považuji typ úlu a způsob včelaření.-M. Václavek
--------
Tak tohle se mi zdá, že je trochu zcestné. Úl přece medu nepotí! Můžete mít nejmodernější úl, nejmodernější metody, pokud však vaše matky budou stát za nic, nebudete mít výtěžek o moc rozdílnější než v Budečáku. Znám jednoho včelaře, který včelaří v Budečácích a má výnosy větčí než včelaři s nástavkovými úly. Jistě, částečně záleží no chovných metodách, ale neméně důležité je stanovistě a kmen matek - resp. jejich vlastnosti.

>V případě že by se úhynům dalo opravdu 100% předejít včasným nasazením
Gabonu a dalším dodržováním vyhlášek (Naše HK veterina například ukládá
vedení ZO sledovat spad na svém území atd. což asi málokdo dělá :-) ) jak
pak postupovat proti funcionářům, kteří jej nazajistili včas, či jinak
neplnili úkoly uložené SVS? To by nakonec po nich mohli postižení včelaři
požadovat odškodnění :-). Myslím, že by jsme se zatím měli vyvarovat
absolutních soudů, protože dosavadní teorie podle mě nic na 100%
nevysvětlují.<

To přece nemůžeš myslet vážně
Za stav , výživu a podmínky chovu z veškerých zvířat, kam spadají i včely je podle zákona zodpovědný vždy a jen chovatel

Pepan

A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt.

Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy. To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.

Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov, t.j. na miestnych včelách.
Netvrdím, že to nie je možné (veď možné je všetko), ale takéto tvrdenie zľahčuje vinu včelára, ktorý keď nedokáže obhájiť svoju metodiku a dôkladnosť zásahov, vytiahne mariášový adut na ospravedlnenie svojej zlej metodiky, pri úhyne svojich včelstiev. Hovorí sa, že len pozerať sa nestačí, teba aj vidieť a zatiaľ vírusy nevídíme. Veď npr. čierne včely vidieť ešte neznamená, že tio zapríčinili vírusy, môžu to byť aj staré včely bez chĺpkov.

Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D. vystačím s tromi fumigáciami amitrazom. Vírusové ochorenie sa šíri masove a nedá sa zastaviť, preto sa nemôže vyskytovať izolovane. Reči o vírusoch padajú aj pri týchto prípadoch, ale potvrdené nikde neboli, preto úhyny včelstiev sa dajú jednoznačne pripísať (zatiaľ) len V.D., prípadne Noseme cerana, aj to s rezervou.

Na záver položím opatrnú otázku, nespoliehajú sa niektorí včelári len na kyselinu mravčiu (správna kocentrácia)
, ktorá nie je 100%-ná? Vkladajú Gabon PA 92 do včelstiev včas, na správne miesto, správny počet, je v záruke, nekrátia alebo zbytočne nepredlžujú čas respirácie vo včelstvách, robia fumigáciu resp.aerosolovanie v pravý čas so správnou koncentráciou

V současné době chovám Vigorky- To není důležité! Pane velice se pletete,naopak to je velmi důležité a s Vigorkama máte daleko lepší výsledky než si dovedete vůbec představit.

Racionalizace - vše se točí kolem večného tématu českých včelařů. Každý má ten svůj úl nejlepší nejvýhodnější atd. Sledují toto téma několik dnů a nedá mi to, abych se do toho také nezapojil, ale nikoliv v řešení úlové otázky, který úl je lepší atd.
Včelaři v ČR jsou rozdělení do dvou základních skupin. První skupina je konzervativní, která prosazuje způsob včelaření svých předků a nepřipouští nic jiného. Druhá skupina včelařů prosazuje moderní nástavkový způsob a už je jedno v jakých úlech. V sedmdesátých létech minulého století se u nás začala rozchovávat kraňská včela, která má zcelá jiné vlastností, než ty kříženci německé a vlašské včely, které po válce se začaly u nás chovat a nevhodným způsobem křížit.
Konzervativní včelaři nechápou jak lze snadným způsobem ošetřovat 100 i více včelstev v jedné osobě. Jednoduchá odpověď pro ty, kteří to nechápou. "Ty vkládáš jednu mezistěnu - jednu souš a já celý nástavek".
Úl opravdu med nedělá i když mnozí nebudete s tím souhlasit. Med dělá zdravé včelstvo s kvalitní matkou a kde jsou dobré podmínky. Úl bych řadil pouze do způsobu ošetřování včel.Samozřejmě, že musí být dostatečně velký úlový prostor a už je jedno zdá se jedná o uteplené a nebo neuteplené úly, ale řádně odvětrán v průběhu celého roku.

Zajisté jste si vážení přátelé všimli, že za lajdáky v nadpisu jsem doplnil tři otazníky. To není samoúčelné. Lajdáci. Z rozhovorů se včelaři mám poznatek, že někteří včelaři (i v dobách dávno minulých) chovají(li) včely takovým způsobem, že na podzim vytočí med a tím pro ně včelařská sezóna končí. Nepostarají se o doplnění zimních zásob. Zásobení včel na zimní období ponechají na včelách samých. Mají-li včely štěstí na počasí a pozdní snůšku, přežijí. Nemjí-li štěstí, uhynou. Žádné neštěstí. V současnosti dostanou dotaci na obnovu včelstev, nachytají v létě roje a celý proces se opakuje. S léčením včelstev si také nedělají hlavu. Provádí-li se komisionelně, je provedeno. Neprovádí-li se komisionelně je "provedeno" také. Nevím, možná jsou to jenom pomluvy, ale jeden případ již zesnulého včelaře znám ještě z padesátých let. To jsem ještě samostatně nevčelařil. Skutečností je, že takový včelař se projevuje zcela specificky. Poznáme jej podle pořádku na včelnici, stavu úlů, motýlicí zničené dílo po okrajích rámků zcela černé a tak dále... Dnes se již na takovou včelnici pokud je za oplocením nedostanu. Ale nevěřím, že všichni tito také včelaři již odešli přirozennou cestou do včelařského nebe. Proto bych se přimlouval za to, aby dotační politika byla nastavena poněkud jinak. Jak? Tady máme také prostor pro diskusi.

Pepča

Pepíku. Já osobně mám chov 20 let a rozchoval jsem už tísíce matek F1. Osobně jsem přesvědčen, že všechny matky, které pocházejí z ins. matek Výzkumného ústavu jsou dobré je pouze otázkou v chovech zdá v okolí nejsou nejací nevhodní trubci. Je spousta včelařů, kteří za celý svou dobu včelaření si nekoupili žádnou matku z chovu a domnívají se, že mají to své plemeno, které dovezl jeho otec někdy v polovině minulého století. Mezi tím si jeho soused koupil nějakou matku z chovu a tím v okolí jsou jiní trubci. Poznamenávám, že nemám nic proti linií Vigor. Sám jsem je rozchovával.

Já už neznám včelaře který by a trvalém stanovišti používal jiné než nástavkové úly. Budečáky vidím jen na svých toulkách ještě v hojné míře v kočovných vozech, spíš bych řekl výhradně budečáky Spíš tady pozoruji již 100 let neutuchající otázku míry adamcovy a těch ostatnchí, rádoby, světových Za bolševika jsme měly tři délky a díky rádoby světovosti je jich jednou tolik

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Racionalizace - vše se točí kolem večného tématu českých včelařů. Každý má
> ten svůj úl nejlepší nejvýhodnější atd. Sledují toto téma několik dnů a
> nedá mi to, abych se do toho také nezapojil, ale nikoliv v řešení úlové
> otázky, který úl je lepší atd.
> Včelaři v ČR jsou rozdělení do dvou základních skupin. První skupina
> je konzervativní, která prosazuje způsob včelaření svých předků a
> nepřipouští nic jiného. Druhá skupina včelařů prosazuje moderní nástavkový
> způsob a už je jedno v jakých úlech. V sedmdesátých létech minulého století
> se u nás začala rozchovávat kraňská včela, která má zcelá jiné vlastností,
> než ty kříženci německé a vlašské včely, které po válce se začaly u nás
> chovat a nevhodným způsobem křížit.
> Konzervativní včelaři nechápou jak lze snadným způsobem ošetřovat 100 i
> více včelstev v jedné osobě. Jednoduchá odpověď pro ty, kteří to nechápou.
> "Ty vkládáš jednu mezistěnu - jednu souš a já celý nástavek".
> Úl opravdu med nedělá i když mnozí nebudete s tím souhlasit. Med dělá
> zdravé včelstvo s kvalitní matkou a kde jsou dobré podmínky. Úl bych řadil
> pouze do způsobu ošetřování včel.Samozřejmě, že musí být dostatečně velký
> úlový prostor a už je jedno zdá se jedná o uteplené a nebo neuteplené úly,
> ale řádně odvětrán v průběhu celého roku.
>
>
>

A.Turčáni napsal(a):
> Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové
> onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom
> včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame
> dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v
> značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy.
> To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.
> Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov,
> t.j. na miestnych včelách.
Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. Snad jako ukázka postačí překlad
abstraktu z článku skandinávských autorů v časop. Apidologie 1999, str.
475:
"Byli studovány včelí viry ve včelstvech Apis mellifera ze sedmi
severských stanovišť s různou infekcí roztočem Varroa d. Virus
zakalených křídel (CWV) byla nejrozšířenější infekce ve všech
včelnicích, resp. úrovních infekce roztočem. Detekce CWV nebyla spojena
s kolapsem včelstev v naší studii. Na jedné včelnici, kde včelstva
zkolabovala, byl detekován virus deformovaných křídel (DWV). Jakmile
byla na této včelnici dosažena určitá úroveň úmrtnosti, byly na DWV vždy
pozitivní vzorky živých i mrtvých včel. Ale i včelstva s nízkými
hodnotami úmrtnosti roztočů mohla být pozitivní na DWV a tento virus
mohl být v některých případech zjištěn několik týdnů před úhynem
včelstva. Na jiné včelnici s hynoucími včelstvy byla zjištěna akutní
virová paralýza (APV) v živých vzorcích ze včelstva těsně před jeho
kolapsem."
Myslím, že řeč faktů zde je jasná. Podobných článků (i docela nových) je
více, už jsem tu o některých informoval. Ze všech poznatků vyplývá, že
ačkoliv prvotní příčinou kolapsů včelstev je roztoč V.d., virózy
urychlují kolaps včelstva a roztoč také roznáší viry na další včelstva.
Ne každý druh viru je stejně nebezpečný pro včelstva...

> Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na
> mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D.
> vystačím s tromi fumigáciami amitrazom.
>
Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.

K. Čermák

pane Václavku, sám píšete, že chcete mít teprve 20 včelstev, tzn, že nemáte žádnou zkučenost s velkoprovozem asi nemáte, jak tedy můžete tak zevšeobecňovat a poučovat všechny. Pokud bych měl 5 včelstev, tak si můžu včelařit rámečkově, jetliže budu mít ale včelstev 100 bduu muset zvolit jinou metodiku ošetřování včelstev. Zatím mám pocit, že s Vaším racionálním ošetřováním včelstev bych se racionálně udřel, nedej bože, aby včely donesly ještě více medu. to bych vytáčel do příštího medobraní :-)

Pozorně jsem přečetl Váš článek k varroaze a k virům. Máte výhodu, že včelaříte dál od našich západních sousedů a s viry nemáte zkušenost nebo je nevnímáte. To co se odehrálo v Čechách od 1,7 2006 do 31,12,2007 je zapříčiněnoze 70%varroazou ( česky - včelík zhoubný) a 30% viry prokázané na konrolních včelstvech u chovatelů matek. Prakticky se jedná asi o 6 virů, které jsou na našem území dávno známé a to ještě k nám nedorazil v plné míře IZRAELSKY vir, který byl zavlečen do Evropy z Austrálie v posledních letech způsobem včelaření u západních sousedů dovozem paket z jižní Asie a NZelandu. Izraelský proto, že tam byl prvně zjištěn. Pochybujete o virech, doporučuji vyhledat Včelára z roku 2006 a 2007 a něco si o tom přečíst. Jsou tam vemi pěkné a uceleé články, které nám v Čechách chybí ,aby včelaři mohli průběhy jednotlivých viroz rozeznat.Smozřejmě klimatické podmínky,které byly od roku 2006 dopomohly k nadměrnému rozšíření varroa, zejmena mírná zima a nepřetržité plodování včelstev , výšší životaschopnost roztoče, která v jiných létech nebyla. U kontrolních včelstev se vyskytlo i přes 10000 (deset) jedinců a jestli vezmeme v úvahu, že žádné léčivo neni 100% účinnétak je to jasné. Účinnost se pohybuje okolo 80-90 %, takže přezimovalo okolo 100 samicek a to je při počtu při ošetření300ks okolo 30 a ty už udělaji v příštím roce pěknou rošádu. Věřím to zlé, že bylo prospěšné i pro ty včeaře, které to tak v minulossti netrápilo a ti si snad z toho vezmou ponaučení pro příště. Jenom jedno je dobré, že laboratorně bylo zjištěno že úhyn nemá na svědomí rezistence a že léčiva jsou stále účinná, že se na úhynek podílel i stresující faktor, který varroa při přemnožení vyvolává ve včelsstvu. Věřím, že u nás tomu přijdeme na kloub a až se to dostane k Vám na Slovensko tak už budete od nás vědět jak na to. Zdraví Honza.

Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu inbredního nebo vitálního.

Problém v našich polohách a stanoviště Antona nevyjímaje je v reinvazích a době, po kterou dokáže účinně léčivo zasáhnout většinu populace nejen daného včelstva, ale i druhých, většinou sousedových včelstev. Varroa má mnohem větší rádius šíření než třeba trubci. To si myslím a mám doufám proč si to myslet.

Poznám kde ZO nebo soused léčí nebo neléčí. Jestli toto podle pohledu včelař nerozezná podle svých včelstev, je v rizikové skupině abonentů na totální ztrátu. Je potom jedno jestli došel o včely po přemnožení roztoče nebo nějakého z virů.

..............
K.Čermák:>Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
<stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.,

To jste mě spatně pochopil. Úl medu nepotí! Med tvoří včely, úl pouze usnadňuje práci a tím umožňuje ošetřovat více včelstev jednoduší metodou. Práce s celými nástavky času moc nezabere. Při používání výkluzů medobraní trvá necelých 5 minut. Rozšiřování, zužování, odběr oddělku...opět otázka 5 minut. Jediný, co v mé metodice zabere více času, je chov matek ( 30 minut na včelstvo ). Prostě produktivita práce vyšší než 1kg.medu/min při dvou a více hlavních snůškách.
Jediným, čím byste se mohl udřít při tomto způsobu včelaření, je zvedáním nástavků plných medu, ale pokud byste používal zvedák ( jednorázová investice, která se vrátí v podobě velmi nenáročné obsluhy včelstva ), pak by jste se nadřel maximálně vytáčením medu ( nepředpokládám, že máte plně mechanizovanou vytáčecí linku, jako kolegové ve světě ) :-)

S pozdravem...M. Václavek

Už jsem odchoval také nějaký ten tisíc matek F1 vystřídal jsem mnoho ins.matek z Dolu ,Prostějova ,p.Sedláčka z Příchovic a další.Odhaduji ,že je to asi 10 roků co jsem získal 2 ins.matky z Dolu "Lublana".Byl jsem moc rád,že je mám.Po ročním odzkoušení jsem je zašlápnul obě.Kvalita hrůza,úly plné včel,plásty plné pylu a med abych jim kupoval.To nemluvím o tom jak píchaly a seděly,spíš neseděly na plástech,prostě hrůza!Říkal jsem ,že jsou jak hrnečku vař!Od této zkušenosti už neé.Ještě poznámka,dnes se jim říká mezi včelaři Slovinky a kde kdo je chce rozchovávat a dokonce bez základních zkušeností se včelami a jejich hodnocením. Podle chovatelského řádu dokonce včelaři mají v okruhu 10 km podepsat,že takový materiál budou odebírat.Tady se musím "pochlubit" byl jsem úplně první kdo něco takového v Českých zemích nepodepsal!Tak to nás potěš sv.Ambrož!

To je prosté - na přezimované včelstvo, resp. na jaře před snůškou
(duben). Na Slovensku se dotuje podle jarního počtu včelstev, tam jsou v
této věci dál...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Proto bych se přimlouval za to, aby
> dotační politika byla nastavena poněkud jinak. Jak? Tady máme také prostor
> pro diskusi.
>
>

Ještě bych to trošku zkomplikoval podmínkou, že stejný nebo vyšší počet včelstev se potom zazimuje a vyplácel to v obvyklých termínech.

>Čermák K.: To je prosté - na přezimované včelstvo, resp. na jaře před snůškou

Řekl bych že nějaý taková rozbor je již na stránkách ČSV. Pokud je to ono, tak mi to připadne dost o ničem.Závěry či doporučení=0-0-nic.

To přece nemůžeš myslet vážně
Za stav , výživu a podmínky chovu z veškerých zvířat, kam spadají i včely je podle zákona zodpovědný vždy a jen chovatel

Pepan
-----------
Já jako liberál si to myslím opravdu tak, že se má každý starat o sebe sám a pokud si víc lidí myslí, že jim bude k užitku se pro dosažení nějakého cíle spojit, tak pak to není od věci když to funguje.

Ale funkcionáři ČSV si myslí něco jiného a v poslední době i veterina.

Já jsem si letos cvičně sehnal léčivo sám, abych právě nebyl závislý na tom, kdy se někdo někde probudí. A jsem rád, že to mám pro příští roky prošlápnuté.

Jak se má ale podle Tebe nějaký drobný včelař dostat včas ke gabonu, rozhodnout se samostatně kdy a jaké léčivo použije na podzim. Okamžitě bude funkcionáři označen za černou ovci pokud se bude starat sám o sebe.

Kdy jste u vás rozdávali třeba Gabon?
A co kdyby chtěl někdo mít třeba v květnu u sebe varidol a Gabon? pochodil by?

Karel

Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. K.Č.

Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
Ja som len naznačil, že u včelára X.Y. bolo preverené stanovište včiel v meste N.N., kde sa vyskytlo podozrenie na vírusovú chorobu. Odobraná vzorka sa skúmala na renomovanom pracovisku s výsledkom: vo vzorke včiel bol potvrdený vírus akútnej paralýze, ktorá spôsobil spolu s výskytom V.D. kolaps včelstiev. A to sa nestalo.
Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu vírusové ochorenie idendifikovať.

Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. K.Č.

No "několika km môže byť aj npr. 2 km,3 km vzdušnej vzislenosti tých stanovíšť mám viacej, takže nič nebráni tomu aby boli samčeky V.D. životaschopné a tie sú! Vzdušnou čiarou 14-15 km je stanovište 160 včelstiev a priateľovi skolabovalo asi 60 včelstiev. Sám však priznal, včely som zanedbal, jednoducho som nestačil. Bolo to slovo chlapa.

Čo tak využiť poznanie o malej životaschopnosti samčekov, na ich vlastné zničenie?

Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým fumigovaním. Ja týmto spôsobom som bojoval s V.D. už siedmu sezónu! Sledoval som aj tento rok rok odpad včiel, zdokumentoval podro a napriek 13 plodvým cyklom, bola priemerná zamorenosť 1 včelstva 236 ks, od 56 do 520 ks (v 1 včelstve nad 500 ks).

Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a potravinárske kontrolné orgány.

Táto diskusia dostáva šmrnc.

Máte výhodu, že včelaříte dál od našich západních sousedů a s viry nemáte zkušenost nebo je nevnímáte.Honza

Akú výhodu? Veď našu východnú hranicu V.D. prekročil oveľa skôr, ako k Vám z Nemecka. Je vierohodne zaznamenané, že k Vám bol prenesený včelstvami práve z východ. Slovenska, takže v tomto nie Ste "pred nami". Aj takúto epidémiu ako uvádzate Vy sme zaznamenali oveľa skôr r. 1988 a 1991, kedy sme zvolili nesprávnu techniku ošetrenia proti V.D. Poučili sme sa aspoň niektorí, tí čo nerešpektovali zákony boja, už dávno skončili.
V úspešnom boji Ste nám pomohli Vy, lebo pri správnej aplikácii Gabonov sme boj poľahky zvládli, vžili žili a znášky sa zvyšovali. Ďakujeme! My sme dokonca obdivovali a dávali sme si Vás za vzor, ako sa úspešne boríte so šírením V.D. Nakoniec bol tento privandrovalec z JV Ázii úspešný a s vaším dobre koncipovaným postupom jeho šírenia po krajine, predsa len vyhral, zatiaľ o tri kroky.

Prakticky se jedná asi o 6 virů, které jsou na našem území dávno známé a to ještě k nám nedorazil v plné míře IZRAELSKY vir,

Je pradoxom, že v Austrálii sa nepredstavil ako hromadný likvidátor včiel, tak sa vraj stalo len v USA. Ktovie, čo je pravda. Aby to nebolo tak ako s vyraďovaním a strácaním sa smeru včiel pri návrate do úľov vplyvom, pôsobenia signálov z mobilov.
Niekedy sú fámy horšie ako skutočnosť, často im človek podlieha.

Dve cisla k "normativum".

V Arataki Honey Company na Novem Zelande (dohromady 20 000 vcelstev), jsem na hl. stredisku, centrale vyzpovidal majitele a sef-vcelare (rok 2006) . Na jednoho vcelare pocita cca 700 vcelstev.

Rodine farmy (casto otec a syn) mivaji kolem 1200 - 1500 vcelstev.

Berte to ale s rezervou, vcelari se v jinych klimatickych i snuskovych podminkach ( v poslednich dvou cislech Moderniho vcelare byl o NZ clanek).

radek

Honza:
...Účinnost se pohybuje okolo 80-90 %, takže přezimovalo okolo 100 samicek a to je při počtu při ošetření300ks okolo 30 a ty už udělaji v příštím roce pěknou rošádu.
------
Ta čísla o účinnost jsou nějak aktuálně zjišťovaná? Docela by mě to zajímalo.
Účinnost 80% a 500 VD ve včelstvu na podzim = 250 přeživších po třetím léčení. (teor.výpočet) Asi by to znamenalo jisté jarní léčení. Nebo e mýlím?

Karel

Karel napsal:
Pokud by něčeho měl být konec, tak ale rozhodně lajdáctví a nefunkčnosti. V tom souhlasím.
..........

Já taky souhlasím s tím, že lajdáctví v globále včelaření neprospívá.
Ale v souvisklosti s hledáním varroatolerantních až varroaresistentních včelstev je zřejmě lajdáctví k nezaplacení. :)

A taky si myslím, že bychom měli nechat výzkum na výzkumníky, ochranu nákazové situace a nařizování opatření na veterináře, nepřidávat práci funkcionářům ČSV a za své včely cítit zodpovědnost sami.

Radek Krušina

Dokud nebude překročena Unijí povolená výše reziduií těchto léčiv v medu. Tak je to v Čechách. Nevím jak na Slovensku, ale u nás je maximální výše obsahu acrinathrinu a amitrazu (tuším, že i fluvalinatu) daná vyjímkou povolenou EU. Přesně to se monitoruje u medu, který je v nějaké pravidelnosti odebírán inspektory nejen u včelařů, ale i u vykoupeného medu a něco málo z trhu a dovozu. To je prvotní zájem při kontrolách medu a to se tichou poštou odesílá jako zpráva do Bruselu, že je to unás s léčivy OK. Až na druhém místě je nějaký dovoz, obsah antibiotik, falšování atp.

Více na Eurlexu a webu MZe.
.......
Anton Turčáni:>Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako
sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a
potravinárske kontrolné orgány.,

A taky si myslím, že bychom měli nechat výzkum na výzkumníky, ochranu nákazové situace a nařizování opatření na veterináře, nepřidávat práci funkcionářům ČSV a za své včely cítit zodpovědnost sami.

Radek Krušina
---------
Já tady nechci propagovat nějakou anarchii.
Prostě poraďte jak si má takový včelař, který chce svým včelám dopřát péči v souladu s vyhláškou postupovat.

Zatím je to postavené tak, že prostě musí čekat až mu něco někdy donese důvěrník.
Kromě obecných proklamací jsem za posledních pár neslyšel jednu konkrétní radu. Na jedné straně se opakuje, jak je třeba léčit plošně, komisionelně atd, na druhé straně je najednou sám včelař zodpovědný.
Takže poraďte takovému modelovému začínajícímu včelaři, který by to chtěl dělat v souladu se všemi doporučeními, a on mu na konci září přijde někdo prvně dát pokapaný proužek (i to jsem slyšel) nebo třeba i léčit a v polovině října mu to ofouknou aerosolem, nebo to odléčí naposledy. A k tomu si představte tu komedii, že mladý snaživec si pořídí varoa dno a bude sledovat spad. A najednou zjistí že je nadlimitní. Kampak si půjde pro Gabon? Do drogérie?

Tak mu poraďte co má dělat?

To si myslíte, že v těch 7 (a to číslo je nesmyls z nějakého UV protože skutečný stav zatím nikdo nezjišťuje) okresech se 100% ztrátou nebyl jediný slušný včelař?

Karel

Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování které tvoje včelstva vykonala v uplynulé sezóně Dotace na zimování se již mnoho let nevyplácejí!! :-( Nepleť si perspektivu s prezervativem ;-))

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> To je prosté - na přezimované včelstvo, resp. na jaře před snůškou
> (duben). Na Slovensku se dotuje podle jarního počtu včelstev, tam jsou v
> této věci dál...
> K. Čermák
>
> Josef K?apka napsal(a):
> > Proto bych se přimlouval za to, aby
> > dotační politika byla nastavena poněkud jinak. Jak? Tady máme také prostor
> > pro diskusi.
> >
> >
>
>
>
>

Tak tedy v první polovině dubna dostáváme dle svých požadavků formidol v květnu objednáváme léčiva a začátkem července již obvykle se vydávají a to povinně Gabon a varidol Podle požadavků a máme nařízeno fumigovat 3× naposled začátkem prosince Ale již jsem se setkal s tím že někteří včelaři již tké hlásili zmizení včelstva v plné sezóně včetně mě To bylo včelstvo na 5 nástvcích 39 × 24

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zodpvednost a funkcio??i
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> To přece nemůžeš myslet vážně
> Za stav , výživu a podmínky chovu z veškerých zvířat, kam spadají i včely
> je podle zákona zodpovědný vždy a jen chovatel
>
> Pepan
> -----------
> Já jako liberál si to myslím opravdu tak, že se má každý starat o sebe sám
> a pokud si víc lidí myslí, že jim bude k užitku se pro dosažení nějakého
> cíle spojit, tak pak to není od věci když to funguje.
>
> Ale funkcionáři ČSV si myslí něco jiného a v poslední době i veterina.
>
> Já jsem si letos cvičně sehnal léčivo sám, abych právě nebyl závislý na
> tom, kdy se někdo někde probudí. A jsem rád, že to mám pro příští roky
> prošlápnuté.
>
> Jak se má ale podle Tebe nějaký drobný včelař dostat včas ke gabonu,
> rozhodnout se samostatně kdy a jaké léčivo použije na podzim. Okamžitě bude
> funkcionáři označen za černou ovci pokud se bude starat sám o sebe.
>
> Kdy jste u vás rozdávali třeba Gabon?
> A co kdyby chtěl někdo mít třeba v květnu u sebe varidol a Gabon? pochodil
> by?
>
> Karel
>
>
>

Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování ..... Nepleť si perspektivu s prezervativem ;-))

--------
Ministerstvo spravedlnosti připravuje vyhlášku zakazující v okolí 5km od věznic s ostrahou chovat včely. Je důvodné podezření, že by včely mohly přepilovat mříže. Opilují co vidí :-)))

Tak tedy v první polovině dubna dostáváme dle svých požadavků formidol v květnu objednáváme léčiva a začátkem července již obvykle se vydávají a to povinně Gabon a varidol Podle požadavků a máme nařízeno fumigovat 3× naposled začátkem prosince Ale již jsem se setkal s tím že někteří včelaři již tké hlásili zmizení včelstva v plné sezóně včetně mě To bylo včelstvo na 5 nástvcích 39 × 24

Pepan
-----
Skvělé, gratuluji.
Karel

No dobře stalose

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování .....
> Nepleť si perspektivu s prezervativem ;-))
>
> --------
> Ministerstvo spravedlnosti připravuje vyhlášku zakazující v okolí 5km od
> věznic s ostrahou chovat včely. Je důvodné podezření, že by včely mohly
> přepilovat mříže. Opilují co vidí :-)))
>
>
>

Ty dotace jsou na náhradu za uhynulá včelstva a mají sloužit na obnovu stavů včelstev.

PS.
Tak to mám po ptákách. Bělušická věznice je v pásmu doletu mých včel.

Pepča

Ty dotace jsou na náhradu za uhynulá včelstva a mají sloužit na obnovu stavů včelstev.

PS.
Tak to mám po ptákách. Bělušická věznice je v pásmu doletu mých včel.

Pepča

Pepane klid, jedná se oto, že jsou na Slovensku dále než unás, jestli se podporují vyzimovaná včelstva a ne zazimovaná.

Počítat s kvalitním opylení v plném sezónním rozsahu se dá mimo jiné také jen s vyzimovaným včelstev. Po vyzimování je ta startovní čára a je to chvály a dotacehodné ocenit. "Zazimovat včelstvo" je unás velmi variabilní pojem.

Tak se stát vyvaruje platit to, co nedostane, protože zaplatí a včely uhynou. Tak se děje v ČR dosud a jeto k smíchu všem a mnozí natomto krásně už nějakou dobu krásně parazitují.


.........
Pepan:>Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování které tvoje včelstva vykonala v uplynulé sezóně Dotace na zimování se již mnoho let nevyplácejí!! :-( Nepleť si perspektivu s prezervativem ;-)<
.......
> Od: "Čermák K."
> Předmět: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> To je prosté - na přezimované včelstvo, resp. na jaře před snůškou
> (duben). Na Slovensku se dotuje podle jarního počtu včelstev, tam jsou v
> této věci dál...
> K. Čermák
>
> Josef K?apka napsal(a):
> > Proto bych se přimlouval za to, aby
> > dotační politika byla nastavena poněkud jinak. Jak? Tady máme také prostor
> > pro diskusi.
> >
> >

No některým včelařům touto dobou zmizela včelstva i s úlem. Ale to bude asi o něčem jiném.

Zodpovědnost a funkcionáři?
Měl jsme funkci v OV. Protože jsem chyboval, postavil jsem se k tomu zodpovědně čelem. A dostal jsem za sebekritické hodnocení pořádnou "drškovou".

Nemíním tu teď nikomu radit.
Ale kdybych na místě někoho, kdo má nadlimitní spad a nemá oficiální léčiva, byl já (a to nejsem, protože u nás jsem zatím s léčivy problém neměl), hned bych koupil a nasadil formidol.
Pokud by problémy byly dlouhodobější, asi bych se zaměřil na odpařovače.
Nic z toho není v rozporu s vyhláškami.



Radek Krušina

Josef Menšík napsal:
Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování které tvoje včelstva vykonala v uplynulé sezóně Dotace na zimování se již mnoho let nevyplácejí!! :-(
............

No, zřejmě právě proto jsou podle K.Čermáka na Slovensku dál, ne?


Radek Krušina

Ptejme se, proč se u nás počet včelstev pro vyplácení dotace na opylování
stanovuje podle počtu včelstev k prvnímu září, kdy jich má každý včelař
nejvíc a ne třeba k prvnímu dubnu nebo květnu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 06, 2008 11:07 PM
Subject: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???


> Josef Menšík napsal:
> Ty dotace nejsou na přezimování včelstev ale odměna za opilování které
> tvoje včelstva vykonala v uplynulé sezóně Dotace na zimování se již mnoho
> let nevyplácejí!! :-(
> ...........
>
> No, zřejmě právě proto jsou podle K.Čermáka na Slovensku dál, ne?
>
>
> Radek Krušina

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

G. Pazderka napsal(a):
> Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu
> inbredního nebo vitálního.
>
>

Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )

.....
K.Čermák:>Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...<

A.Tur??ni napsal(a):
> Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o
> zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na
> seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa
> ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
>
Jenže jsem přesvědčený, že výsledky o virózách zjištěné v zahraničí
platí zrovna tak i u nás. V jednotlivostech budou odlišnosti, ale to
obecnější bude stejné. Proč uvažovat o tom, že u nás je to jinak?
Přitom platí, že varroáza je prvotní příčinou kolapsů, virózy to hodně
zhoršují, ale samy o sobě (tam kde nejsou/nebyli v minulosti roztoči)
zdaleka tak neškodí.

> Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu
> vírusové ochorenie idendifikovať.
>
Ale je - laboratoř ŠVPÚ v Dolném Kubíně to umí! V ČR jsou už také
výsledky rozborů, možná je brzy budu znát - něco o tom je v článku na
webu ČSV, tatáž zpráva je na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/podzimni-ztraty-vcelstev-v-roce-2007,
ale bez podrobností z analýz viróz.

> Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej
> miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a
> včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je
> fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým
> fumigovaním.
>
Jenže uplynulou sezonu uhynula včelstva i těm (některým), co léčili
skutečně zodpovědně - udělali ještě víc než to co píšete. Nejspíš proto,
že měli blízko včelaře - sousedy a že oni léčili nezodpovědně. Z
kolabujících včelstev se roztoči velmi rychle přenášejí do dalších
včelstev a s nimi i všechny příčiny a příznaky kolapsu. Je velmi
pravděpodobné, že v některých oblastech celou situaci výrazně zhoršily
virózy a také na varroázu náchylné chovy (linie) včel - to jsou ty s
krátkověkými včelami a přitom velmi plodné - jak už jsme diskutovali v
jiném vlákně. Vše souvisí se vším...

K. Čermák

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

Včelařím v oblasti moru. Byl jsem včelařem obviněn, že moje silné včely zlikvidovaly jeho včelstva. Když jsem najednou zjistil silný spad, obešel s dalekohledem všechna včelstva okolo a upozornil o tom na schůzi. Potom jeden včelař si dokonce včely odstěhoval jinam. Mladí včelaři začali včelařit u mne hned na jaře 2007. Zajímalo je, jak ten roztoč vypadá. Našli jsme prvního na podložkách až při doplňování zásob.Je otázkou jestli udržíme tento stav i v r. 2008, protože někteří včelaři jsou nepoučitelní.
B.V.

Pepíku já jsem měl také ty "Lublana" a dopadlo to stejně. Ve svým příspěvku jsem doslovně uvedl "insm. matky z Výzkumného ústavu".

Máš Karle pravdu, ten náš systém má slabá místa. Spočívají ale zase jenom v lidech. Ale pokud někde na světě nějaký systém léčení včel existuje, tak ten náš špatný je jednooký mezi slepými králem. Gabon si může každý včas objednat (nechápu proč by KVS tomu bránila), ale stejně se vkládá až po 15.7. a předtím tu je volná KM, kterou se to dá zvládnout komplexně. Odpovědnost musí chovatel primárně mít, tu nelze přenášet na nikoho (jak chceš například někoho nutit, aby pustil cizí lidi na pozemek?). Nikdo chovateli nebrání v přístupu k informacím i lékům. Pokud něco (někdo) nefunguje, tak se to má v rámci organizace ČSV řešit. Bez organizace už pak nelze vyřešit vůbec nic a očekávat to od SVS, to je utopie. Pokud nějaká ZO bude natolik nefunkční, že si "zaviní" úhyny včelstev, pak přirozenou cestou zmizí. Já jsem členem sousední ZO a nemám s tím nejmenší problém.

----------------------------------
Karel:
Zatím je to postavené tak, že prostě musí čekat až mu něco někdy donese důvěrník. Kromě obecných proklamací jsem za posledních pár neslyšel jednu konkrétní radu. Na jedné straně se opakuje, jak je třeba léčit plošně, komisionelně atd, na druhé straně je najednou sám včelař zodpovědný.
Takže poraďte takovému modelovému začínajícímu včelaři, který by to chtěl dělat v souladu se všemi doporučeními, a on mu na konci září přijde někdo prvně dát pokapaný proužek (i to jsem slyšel) nebo třeba i léčit a v polovině října mu to ofouknou aerosolem, nebo to odléčí naposledy. A k tomu si představte tu komedii, že mladý snaživec si pořídí varoa dno a bude sledovat spad. A najednou zjistí že je nadlimitní. Kampak si půjde pro Gabon? Do drogérie?

Tak mu poraďte co má dělat?

Mně se to jeví velice jednoduché. Doteď fungoval systém léčení důvěrníky,
kteří léčili včely ve svém volném čase za jakousi almužnu od Svazu. Noví
včelaři do takových funkcí přichází velice málo a staří, co to dělají 20 a
více let, jsou už unaveni. Proto třeba ono rozdávání pokapaných pásků místo
osobního léčení. Jenže nahoře pořád platí lobbing ČSV ve smyslu toho, že
fyzické léčení včelstev je vyjmuto z působnosti profesionálů - veterinářů a
provádí si ho Svaz vlastními silami těmi důvěrníky, prakticky nikdo jiný.
Pomalu tedy vzniká situace, kdy služby Svazu - léčení se postupně zhoršuje,
ale na druhé straně Svaz má pořád na léčení včelstev monopol. Něco se tedy
musí stát. Buď Svaz zlepší práci důvěrníků, což je nejspíš absolutně
nereálné nebo se uvolní dostupnost léčiv a každý, kdo má včely, si bude moct
u veterináře to léčivo zakoupit a léčit sám nebo u soukromníka objednat
léčení, tak, jak mu to vyhovuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 7:21 AM
Subject: Re: Varroa - konec včelaření lajdáků.


> Máš Karle pravdu, ten náš systém má slabá místa. Spočívají ale zase jenom
v
> lidech. Ale pokud někde na světě nějaký systém léčení včel existuje, tak
> ten náš špatný je jednooký mezi slepými králem. Gabon si může každý včas
> objednat (nechápu proč by KVS tomu bránila), ale stejně se vkládá až po
> 15.7. a předtím tu je volná KM, kterou se to dá zvládnout komplexně.
> Odpovědnost musí chovatel primárně mít, tu nelze přenášet na nikoho (jak
> chceš například někoho nutit, aby pustil cizí lidi na pozemek?). Nikdo
> chovateli nebrání v přístupu k informacím i lékům. Pokud něco (někdo)
> nefunguje, tak se to má v rámci organizace ČSV řešit. Bez organizace už
pak
> nelze vyřešit vůbec nic a očekávat to od SVS, to je utopie. Pokud nějaká
ZO
> bude natolik nefunkční, že si "zaviní" úhyny včelstev, pak přirozenou
> cestou zmizí. Já jsem členem sousední ZO a nemám s tím nejmenší problém.
>
> ----------------------------------
> Karel:
> Zatím je to postavené tak, že prostě musí čekat až mu něco někdy donese
> důvěrník. Kromě obecných proklamací jsem za posledních pár neslyšel jednu
> konkrétní radu. Na jedné straně se opakuje, jak je třeba léčit plošně,
> komisionelně atd, na druhé straně je najednou sám včelař zodpovědný.
> Takže poraďte takovému modelovému začínajícímu včelaři, který by to chtěl
> dělat v souladu se všemi doporučeními, a on mu na konci září přijde někdo
> prvně dát pokapaný proužek (i to jsem slyšel) nebo třeba i léčit a v
> polovině října mu to ofouknou aerosolem, nebo to odléčí naposledy. A k
tomu
> si představte tu komedii, že mladý snaživec si pořídí varoa dno a bude
> sledovat spad. A najednou zjistí že je nadlimitní. Kampak si půjde pro
> Gabon? Do drogérie?
>
> Tak mu poraďte co má dělat?

Prepáčte, že zasahujem do tejto vašej diskusie. Som zo Slovenska a nerozumiem celkom vášmu systému liečenia včiel. U nás je každý sám zodpovedný za svoje včely, za ich ošetrovanie i liečenie. Na nikom nie je robené násilie, že musí,lebo ináč....neviem čo.
Takže nerozumiem tomu, že u vás má monopol na lieky Svaz. Že musíte od svazu žiadať lieky. Dokonca, že nejaký dôverník mi má prísť ošetriť včely a len tým liekom o ktorom niekto rozhodol?!
Myslím si, že je to zlý systém, keď včelár sa má na koho vyhovoriť.: "Neobjednali mi lieky, neskoro mi ich dodali resp. prišli ošetriť". Pri tom vašom systéme je možnosť týchto výhovoriek. U nás sa včelár nemôže na nikoho vyhovoriť.
U nás majú svoje lieky, ktoré si včelári sami objednali v ruke už v júli. Každý včelár má počítať aj s reinváziou klieštika a tak sa má aj k tomu stavať a nie ísť sa hádať so susedom. U nás má včelár voľnosť pri objednávaní liečiv aj kedy liečivo použije. Včelár sa musí spoliehať len sám na seba a nie na niekoho iného!
Aj u nás uhynú včely, ale namá to taký katastrofický scenár ako to čítam na tejto vašej konferencii. S pozdravom Jaro z Košic.

No, nebyl to zas tak špatný systém. Zaručoval, že léčení všech včelařů na
území jedné ZO proběhlo najednou, takže přenos roztoče z ještě neléčeného
včelstva do už vyléčeného byl minimalizován. Léčení v okrese či v kraji díky
nařízením veteriny proběhlo taky zhruba ve stejnou dobu a stejným způsobem.
Proti léčení profesionály zaručoval taky nízkou cenu. Ztěžoval taky
lajdáckým včelařům dostupnost léčiva v době, kdy jsou ve včelstev zásoby k
vytáčení a tím omezoval možnost vzniku reziduí, protože takoví včelaři by
dozajista léčili i v době, kdy mají ve včelstvech med. Jenže zdá se, že
organizace tohoto léčení zajišťovaná Svazem se pomalu začíná drolit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaro KE" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 9:42 AM
Subject: Dostupnos liečiv


> Prepáčte, že zasahujem do tejto vašej diskusie. Som zo Slovenska a
> nerozumiem celkom vášmu systému liečenia včiel. U nás je každý sám
> zodpovedný za svoje včely, za ich ošetrovanie i liečenie. Na nikom nie je
> robené násilie, že musí,lebo ináč....neviem čo.
> Takže nerozumiem tomu, že u vás má monopol na lieky Svaz. Že musíte od
> svazu žiadať lieky. Dokonca, že nejaký dôverník mi má prísť ošetriť včely
a
> len tým liekom o ktorom niekto rozhodol?!
> Myslím si, že je to zlý systém, keď včelár sa má na koho vyhovoriť.:
> "Neobjednali mi lieky, neskoro mi ich dodali resp. prišli ošetriť". Pri
tom
> vašom systéme je možnosť týchto výhovoriek. U nás sa včelár nemôže na
> nikoho vyhovoriť.
> U nás majú svoje lieky, ktoré si včelári sami objednali v ruke už v júli.
> Každý včelár má počítať aj s reinváziou klieštika a tak sa má aj k tomu
> stavať a nie ísť sa hádať so susedom. U nás má včelár voľnosť pri
> objednávaní liečiv aj kedy liečivo použije. Včelár sa musí spoliehať len
> sám na seba a nie na niekoho iného!
> Aj u nás uhynú včely, ale namá to taký katastrofický scenár ako to čítam
na
> tejto vašej konferencii. S pozdravom Jaro z Košic.

Jaro. Musíš si uvědomit, že i přes zodpovědnost kdy chovatel a jeho chov včel je tu vybudován velice pevný systém dealerů léčiv, kteří mají bumažku ČSV. Bohužel to schovávání osobní nepořádnosti za systém léčení v ČSV je naprosto vymakaný a jestli selže, má tak dokonalou zpětnou vazbu, že se dostane dotace nejen za zazimování, které nevyzimuje, ale také v případě velkého selhání tu už bylo i uvolnění kompenzace za hromadné úhyny. Není jednoduché něco změnit, jestli ZO a OV jsou "jen" organizační složkou podléhající jedné garnituře a jsou v podstatě bez významných pravomocí!

Zkrátka pozoruji (podle webu vcely.sk) Vaši včelařskou politiku a vidím, že i přes řvaní z hory na horu (zo Zvazu na zvaz) u Vás na Slovensku, jde to relativně správným směrem. Až přestane to žvaní a obviňování a proberou se aktéři spojování dvou táborů, a uvědomí si, že mít jeden tábor je nemožné, kontraproduktivní a je to vlastně v podstatě totalitní kravina, tak budete opravdu mnohem dále v celkové životaschopnosti.