Včelařská konference

Stejně jako Vy doporučuji: ""Kompenzaci pouze u těch, kteří si uvedená léčiva objednali a koupili. Ostatním ani halíř!!!"" A za tím si budu stát "alespoň v naší ZO"!!!!!

Naše ZO na výroční schůzi odhlasovala již v roce 2003 povinné léčení kyselinou mravenčí v podletí, nejlépe 2x. Desek jsme přivezli s jednatelem raději ještě navíc pro oddělky a záložní včelstva a vydali včelařům. Léčivo nám museli zaplatit všichni včelaři, až při vyplácení dotace v listopadu. A tady se ozvali Ti, co na schůze zásadně nechodí, že léčivo za peníze nechtěli!!! Já s předsedou, jednatelem a zdravoťákem jsme zažívali od pár "jedinců - pitomců" peklo, protože jsme je připravili o 6,-Kč za jednu odparnou desku. V roce 2004, přesto že všichni desky měli doma, někteří chytrolíni neléčili a poručili usnesení, které bylo pro naší ZO závazné!! "Blbci". Na další výroční schůzi tito "včelaři" přišli a prosadili, že odběr desek nebude povinný, pokud jim zbydou z předchozího roku. Je zarážející, kolik výmyslů a argumentů proč neléčit zaznělo ( např. "přišel jsem o polovinu matek" - chudinky ale spíš zemřely stářím, "včely začaly hrozně bodat" - když jim sebrali všechen med a v srpnu nekrmili, "všechno jim rezne a nedá se to dýchat" a další hlouposti). Přestože usnesení ZO stále platí pro všech 82 včelařů, v letošním roce si odebralo kyselinu mravenčí necelých 50 členů. Bohužel takto jednají Naši a zřejmě i Vaši členové, kteří natahují ruku jen pro dotace ... přes všechna doporučení, krásné školení (ing. Titěra), přemlouvání, výzvy v časopise.

""Příroda nám sama "letos" ukazuje, jak se alespoň zčásti těchto lemplů a mizerných včelařů zbavit. Na druhé straně je to však velmi hájená skupina "včelařských dobrodruhů".
.....a "kromě vyplácení dotací" je jim všechno jedno.

A pokud dostanou zase dotace a náhrady ......."" dá se předpokládat, že v dalších sezonách bude ještě hůř.""

Omlouvám se za opakování, ale jinak to nešlo.
Ahoj Sršní táta ú.v. a spol

Souhlasím s př. Ševčíkem. Letní léčení v ZO je naprosto nedostatečné, jen výmluvy a výmluvy proč to nejde. Již několik let v naší ZO to cpu členům do hlavy včetně přednášejících a výsledek??? Léčí asi 1/5 členů a kdoví jak.Za této situace je život našich včel v podstatě náhoda, protože co zmůže formidol nebo Gabon proti denímu přínosu tisíců roztočů ze zamořeného okolí?? Budou li se finančně kompenzovat ztráty jako to bylo v r. 2002 a já měl možnost způsob plateb ovlivnit, určitě bych prosazoval plnou kompenzaci pouze u těch, kteří si uvedená léčiva objednali a koupili. Ostatním ani halíř!!! Příroda nám sama ukazuje, jak se alespoň zčásti těchto lemplů a mizerných včelařů zbavit. Na druhé straně je to však velmi hájená skupina. Nedělají potíže, se vším souhlasí, nekritizují a kromě vyplácení dotací je jim všechno jedno. Je jich hodně a u voleb ..../vždyť víte/ Takže je potřeba se připravit, protože se dá předpokládat, že v dalších sezonách bude ještě hůř.
Co se týká placení daní i já mám názor, že nejintenzivněji o něm žvaní ti, kterých se to netýká. Kdo má nějaké zaměstnání nebo důchod a s počtem včelstev to nepřehání a u piva neprovokuje blbými kecy, ale spíš trochu naříká, určitě se umí placení daní vyhnout. A kdo platit daně chce, jsem ten poslední, kdo by mu to rozmlouval. Znám se se spoustou včelařů z celé ČR ale ještě jsem neslyšel o nikom, koho by kvůli včelaření jako vedlejší činnosti berňák přidusil Takže kdo se bojí .... v síni. Zdraví R. Stonjek

Nechte daně daněma, ČSV zveřějnil dotační částku D1 - na jedno včelstvo pro rok 2007. Částak byla stanovena na 153,-kč
A už nerejte do daní.

Je zajisté pravda,že velkovčelaři o daních mlčí,neb je jim vše jasné.Je také pravda,že do daní rýpají ti,kterých se to naprosto netýká a ani v budoucnu týkat nebude,je to prostá česká závist,nic jiného a na to jsme již zvyklí.
Myslím si,že v blízké budoucnosti budou osvobozeni od placení daní ze včelařského podnikání i ti,kteří budou v budoucnosti chovat více než 40 včelstev.Také doufám,že si to státní orgány uvědomí,že včela není tady jen proto aby vydělávala na svého chovatele,ale její činnost je nezastupitelná v udržení rovnováhy v přírodě.Navíc tomu
napomůže nezadržitelný pokles počtu včelstev v Českých zemích,který nás v budoucích létech čeká...

Takže musí splňovat jak limit 20000Kč a limit do 40 včelstev.pokud překročí jednu z hranic musí podat daňové přiznání.Tak tomu i rozumím já.

Výklad byl takový, že se pro účely posuzování osvobození od daně z příjmu používá částka příjmu 500,-Kč na včelstvo což při limitu 20 000-Kč uvedených dává oněch 40 včelstev. Pokud by to takto neplatilo, tak to v zákoně ani nemusí být a stačí prostě hranice 20 000,- Kč.

Rád bych k tomuto dodal. Existuje zde nato jeden aspekt a může být brán možná i jako důkaz. Jestli je aplikována nějaká látka, na kterou je VD citlivý a byl zasažen natolik že OPOUŠTÍ svého hostitele, vyhledává 1) světlo 2)úkryt. Jestli je zima a slabý sluneční svit, zůstává VD v úlu kdekoli, kde je možné být mimo chumáč. (v období klidu i pod chumáčem v buňce)


......
Antony:>Melivové testy v podstate nie zlé, ale môžu byť smerodatné len vo včelstvách, ktoré sú umiestnené v jednej debničke a to hneď nad nad podmetovou podložkou. Ak je včelstvo nad debničkou VN alebo dvomi NN, klieštiky po fumigácii sa zachytávajú v spodných plástoch a postupne ako mŕtve vypadávajú na podložku. <

VzP:>P.S.: je zajímavé, že tady do daní rýpají nejvíc ti, kterých se tohle ustanovení netýká. Neboli české úsloví: "Pane Bože, dej, když nemám kozu, ať sousedovi chcípne taky". <
.....

Včelaři z Prahy. Přesně takový postoj k problému, který tady ukazuješ, měl v minulosti za následek vždy újmu v ČSV. (Předboj, poslední sjezd,...)

Neslorumitelnost ve výkladech v části zákona o osvobození od daně (NE DAŇOVÉ POVINNOSTI) , které se obáváš je zjevná a Sám ji přiznáváš.

Nech to na právníkovi, jestli můžeš a jestli podle tebe je matematicky shoda v příjmu, kde 25 000 = 20 000, tak je to viditelně problém pro Ústavní soud.

Těmi uvedenými čísly jsi mne opravdu zmátl. Takže když překročím jen jeden z parametrů - celkovou výši skutečného příjmu, nebo celkový počet včelstev tak jsem od daně osvobozený? To se mi zdá jako blbost.

Mohl bych vidět ty výsledky vašeho pokusu? To co Vy tady navrhujete je proti metodice léčení!! Myslím, že by bylo lepší držet se stávající metodiky a nevymýšlet novou! Bzuuk

Odpovedám trochu neskoro, ale lepšie pozdejšie ako nikdy!
Môžete (pošlite svoj mejl), výsledkom pokusu je aj tohoročné ošetrovanie včelstiev. Výsledky sú dobré, priemer 232 VD/včelstvo (52 včelstiev).
I keď som po zime nachádzal na podložkách roztoče, plod som nenatieral, nefumigoval, bolo by zbytočné pri zaviečkovanom plode, formidol a Gabon som taktiež nedával. Skutočnosť bola takáto: 25.8 a 30.9 odhľahčujúca (bol ešte zaviečkovaný plod) fumigácia 2 kvapky amitrazu (Taktic), 31.10 (včelstvá bez plodu), 3 kvapky na dve debničky.

Melivové testy v podstate nie zlé, ale môžu byť smerodatné len vo včelstvách, ktoré sú umiestnené v jednej debničke a to hneď nad nad podmetovou podložkou. Ak je včelstvo nad debničkou VN alebo dvomi NN, klieštiky po fumigácii sa zachytávajú v spodných plástoch a postupne ako mŕtve vypadávajú na podložku. Preto tieto najdené klieštiky po zime nemôžu byť smerodatné pre npr. jarný náter plodu.
V tomto ohľade je táto metóda zlá, lebo podáva nesprávne výsledky pri hodnotení zimného odpadu VD.
Tak vidíte, aj múdry schybí, myslím tým tých, čo toto nariadenie doporučili. Preto sa môže uplatniť i obyčajný sedliacky-selský rozum.

Prečo ja nepoužívam KM na odľahčenie včelstva, nuž preto, že mňa neprevedčila ako dobré riešenie, je drahá, náročná na ošetrovanie a účinná tak na 70-80%. Kto na ňu vsadí v presvedční, že včelstvo ochráni, môže byť trpko sklamaný, aspoň tak to dedukujem z ohlasov včelárov, ktorí prišli až o 50% včelstiev a to nie ešte jar.

Diletant Anton

Úhyny byly i když jsem použil Formidol, nebo jaké jiné tlumení VD v průběhu roku jste měl na mysli?

Na jaře jsem plod natíral i když jsem nemusel. Měl jsem dva roztoče na včelstvo. Procházel jsem vždy jeden nástavek. Předpokládal jsem, že plod je jenom v jednom nástavku. Někde mohlo být i trochu plodu v druhém. Formidol jsem ale nedával. Gabony jsem dával pouze dva na včelstvo. Až ke konci léčení jsem přidal další dva z loňského roku. Zimuju na 3-4 nástavcích. Přesto mám úhyny asi 50 %.
Tonda

>Jen by mě zajímalo, jestli existuje někdo, kdo na jaře plod natíral, léčil formidolem i gabonem, a přesto má úhyny?

Na DS, v některých ZO ČSV, na OV ČSV a ověřeně i na sekretariátu ÚV
ČSV se v posledních dnech objevují znovu a opětovně dotazy, jak je to s daní z příjmu podle ust. § 10 odst.3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. Tazatelé se vesměs odvolávají na ústní či písemné výklady včelařů - vykladačů, lidí renesančních, kteří všechno umí, všechno znají, ale včelařskou veřejnost uvádějí v omyl nebo jí možná úmyslně lžou.
Z tohoto důvodu a pro osvěžení paměti připomínám velmi srozumitelný a dobře pochopitelný právní názor Ministerstva financí ČR spolu s příklady z praxe. Tento právní názor, publikovaný na www.vcelarstvi.cz, poslední zpráva v záložce "Právní předpisy" ("Jak je to s daněmi") je jistě použitelný, když ust. § 10 odst.3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. nedoznalo žádné změny.
Zvláště pak upozorňuji na jednu větu z výkladu, aniž bych ji vytrhával ze všech dalších souvislostí: "Částka 500 Kč na jedno včelstvo tak slouží jako parametr pro posouzení výše příjmů, které jsou od daně osvobozeny". Zde zdůrazňuji slovo "parametr".
Chci věřit, že jakékoli diskuse a zejména scestné výklady nebudou mít důsledek v tom, že při další novelizaci zákona o daních z příjmů dojde k vypuštění pro včelaře a přírodu příznivého ustanovení. Je známo, že představitelé ČSV museli v souvislosti s přípravou zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. vyvinout značné úsilí v přesvědčování některých zákonodárců a žurnalistů, kteří měli snahu toto osvobození od daně chápat a prezentovat jako výjimku pro včelaře. Tyto se jim podařilo skutečně věcně přesvědčit a proto stále platí (citováno z výkladu): "...situace, kdy chovatel včel se 35 včelstvy dosáhl skutečných příjmů, např. 25 000 Kč. V takovém případě by chovatel včel měl tyto příjmy od daně osvobozeny, a to i přesto, že jejich skutečná výše přesahuje částku 20 000 Kč".
Tento právní výklad a otázky a odpovědi k němu by si měli velmi podrobně prostudovat zejména vykladači zákona před tím, než začnou diletantským způsobem mást hlavu včelařské veřejnosti. Výklad MF ČR je však natolik srozumitelný, že ho jistě a snadno pochopí i včelaři, kteří se běžně právní problematikou nezabývají, popř. se v ní neorientují. Doporučuji všem, aby mu věnovali pozornost a aby si ho v klidu přečetli. V něm najdou seriózní odpovědi na své otázky.

P.S.: je zajímavé, že tady do daní rýpají nejvíc ti, kterých se tohle ustanovení netýká. Neboli české úsloví: "Pane Bože, dej, když nemám kozu, ať sousedovi chcípne taky".

VzP

Pokud chovatel včel neděl v průběhu roku nic k tlumení VD, v současné době může s největší pravděpodobnosti počítat o kolik včelstev přišel, případně o kolik ještě přijde.
Měl jsem možnost sledovat hodnocení výsledků vyšetření měli na jaře letošního roku ve dvou krajích v několika organizacích. Jaká byla situace jsem si mohl ověřit v lednu na své včelnici na podložkách ze kterých nebylo možné vymest měl. Celkový výsledek vyšetření jarní měli nebyl v průměru 3 roztoče na včelstvo z podložek, kde včely mohly vše vyčistit.
Na tuto skutečnost jsem upozorňoval včelaře a dnes dostávám zprávy, že přišli o cca polovinu včelstev - zatím.
Mnozí považovali nějaké ošetřování za zbytečnost, proč do včel cpat chemií a také v této konferenci je dost obdobných názorů, ale ničím nepodložených. Nerád to uvádím, ale i kdyby jste při ošetřování včelstev varidolem dávku mnohonásobně navýšili, nepřekročite povolenou hranici amitrazu ve vosku.
Český včelař vždy čeká až mu někdo donese varidol a nebo dojde ošetřit včely a mnohdy má výhrady, že mu to časově nevyhovuje atd. Chová se stejným způsobem zemědělec, když bude mít němocné stádo ? Bude čekat až dojede sám veterinární lékař ? To rozhodně ne, ale sám bude veterináře volat !

hledám pěknou včelařku

"VD je hlavní příčina a ostatní je jen souhra náhod, nedbalostí a hlavně ............. a to nechám na Vás."
Jsem rád, že problém který popisujeme je varováním pro nás do příštího období - a to je zima. Jak pomoci oslabeným včelstvům s přezimováním, jak zabránit vyrušování včelstev a mnoho dalšího, co můžeme udělat ještě dnes.
Sršní táta ú.v. a spol

Na stanovišti, kde jsem na jaře měl tři roztoče, nenatíral plod, katastrofa.

---------------------------
Vzhledem k teplé zimě, častým proletů a zřejmě i vynášení měly i s VD z den úlů je asi taky třeba vzít v úvahu, jak byl vzorek měly pořízen. Jestli z varoa dna, kam nemají včely přístup, nebo z normální podložky. Zvláště když je nízký podmet.

Jinak perlička. Ing. Texl na jednání na M.Zemědělství za PSNV navrhl zařadit mezi dotované pomůcky proti VD i diagnostická (varoa) dna. Tam to prý bylo akceptováno a nakonec se někdo postaral, aby to bylo v definitivním znění vyškrtnuto. :-(((

Myslím, že zimní vzorky měli neměly mnohde vypovídající hodnotu. A sám jsem podložku dosud na zimu dával dovnitř (byla tam sušší měl, pod úl se dostával sníh) a asi změním názor. Pokud i ta letošní bude stejná jako loňská.

Karel

U dvou včelstev(před 14ti dny),které mě nosily pyl,jsem se na vlastní oči přesvědčil,že tuhle činost můžou vykonávat,i když nemají žádny plod.Takže i v této situaci není u včelstev nic jisté.

I já se hlásím, na jaře jsem fumigoval i natíral (poctivě) a z 12 úlů mám 10 (zatím)

Ale jistě , že jsou. Já určitě, zatím 75% . I když Gabon pozdě.

Pepa napsal:

>Teď je nějvětší problém a to úhyny včelstev a nikoliv daně. >Ve svém okolí jsem zjistil, že včelaři přicházejí o včelstva, ale zejména ti, kteří na jaře si lebedili, že nemají průměr třech roztočů v měli a neléčili.
>Včely to vymetly.
>Pak nekontrolovali spád roztočů v červenci a opět preventivně neléčili.
>Veškeré úhyny v současné době dávají do souvislostí s nějakou záhadnou jinou nemoci.
........................

v podstatě se s tím dá souhlasit a můžu to potvrdit i na sobě, jak už jsem psal dřív.
Na stanovišti, kde jsem na jaře měl 6 roztočů, natíral plod, nemám dosud žádný úhyn a včely v pořádku.
Na stanovišti, kde jsem na jaře měl tři roztoče, nenatíral plod, katastrofa. Jen s tím rozdílem, že jsem sice v létě nekontroloval spad roztočů, ale po slunovratu preventivně léčil formidolem, v půlce srpna gabon.

Jen by mě zajímalo, jestli existuje někdo, kdo na jaře plod natíral, léčil formidolem i gabonem, a přesto má úhyny?

Radek Krušina

Taky se podělím o "svoje spady". Jak z konference pozoruju, letošní rok zamotal hlavu i zkušeným včelařům. U mně po léčení Gabonem spad řádově destíky roztočů, po fumigaci (16 st. C) opět několik desítek ks. Včely obsedají dva - tři nízké nástavky (zimuji na čtyřech). Zní to jako idyla, ale přitom jsem přišel o dva krajní úly - zastydlý plod, v úlu několik stovek včel. Kdybych měl velký spad roztočů, alespoň bych měl pocit, že znám důvod, proč dva úly padly, takhle nevím.
Soused včelař (důvěrník ZO) má podobné výsledky, přitom jeho druhá včelnice u Labe měla spad po fumigaci řádově tisíce ks roztočů. Je vidět, že jsou velké rozdíly v zamoření V.D.

jestli by vam vyhovovala vcelnice primo v praze, napiste na vcelar(zavinac)email.cz

O úhynech včelstev většina včelařů mlčí. Úhyny pokračují stále dál nejenom kolem nás, protože oslabená včelsva VD slábnou nebo se vytrácí i v těchto dnech. Řada včelařů, teprve při fumigaci zjištťuje, že nemá co léčit. Nejhůře jsou na tom nejsilnější včelstva, kde bylo hodně trubčiny a která plodovala téměř bez přestávky i v letošní teplé zimě. Jarní ošetření bez vyřezání nebo nátěru plodu nemělo vůbec žádný význam. Reinvaze roztočů z okolí atd... až po neléčení v srpnu přináší nyní trpké plody nám všem. VD je hlavní příčina a ostatní je jen souhra náhod, nedbalostí a hlavně ............. a to nechám na Vás.
Sršní táta ú.v. a spol.

Sršní táto. Jseš hodný, že se snažíš něco konkretního zjistit a zpracovat. Každý rok Mgr. Machová zpracovává nějaké příklady ve Včelařství ohledně daní. Navíc stačí se podívat na webové stránky ČSV blok právní předpisy a tam nalezneš "Stanovisko Ministerstva zemědělství ke zdaňování". Stačí, aby včelaři si občas něco přečetli, ale i když daně se řídí zákonem, ale v tom chaosu právních předpisů se nikdo nevyzna a každý úředník na FÚ si to vysvětluje podle svého.
Držme se zásady: do 40 včelstev na každé včelstvo 500.- Kč tj. celkem 20000.- Kč, ale pokud prodáš kozu za 1000.- Kč, pak už to musíš všechno zdanit.
Teď je nějvětší problém a to úhyny včelstev a nikoliv daně. Ve svém okolí jsem zjistil, že včelaři přicházejí o včelstva, ale zejména ti, kteří na jaře si lebedili, že nemají průměr třech roztočů v měli a neléčili. Včely to vymetly. Pak nekontrolovali spád roztočů v červenci a opět preventivně neléčili. Veškeré úhyny v současné době dávají do souvislostí s nějakou záhadnou jinou nemoci.

Požádám účetní, aby vypracovala dva nebo tři příklady a nechám je posoudit na našem Finančním úřadu. Výsledek zveřejním do 10 dnů. Většina odpovědí na konferenci nerespektovala zákony. Dále můžu poprosit o vyjádření svazovou právničku, její odpověď Vám zatím slíbit nemohu, je údajně na dovolené.
Sršní táta ú.v. a spol

PS: Je pak na každém včelaři, jak bude postupovat.

Kdysi jsem se o problém fumigace vrsus areosol zajímal v souvislosti s deratizacemi. V případě deratizací se považuje fumigace za účinnější než areosol, protože účinná látka je při fumigaci jemněji rozpýlena než při areosolu a pronikne prakticky na každé místo. Ale je pravda, že včelsto je živý organismus, který v může dokázat pronikání dýmu, ale stejně tak i areosolu ovlivnit. Z čistě fyzilálního hlediska vzhledem k velikosti částic by to zase mělo být více u areosolu než u dýmu. Nicméně věřím, že to mají naši výzkumníci ověřené a snažím se držet jejich doporučení. Fumigaci jsem dělal včera, další bude areosol někdy koncem listopadu.

Plodování zatím pokračuje ve včelstvech s mladou matkou na většině míst ČR, zejména v nížinách (až dva rámky).
Jak uvádí "kozlík" je třeba brát v úvahu místní úpodmínky! Na všech stanovištích je nutné udělat poslední ošetření v prosinci. Pokud nejste hazardéři, dodržte bezezbytku metodiku léčení. Návody na léčení jsou na stránkách výrobce - Výzkumného ústavu v Dole u Libčic a doporučuji si je znovu přečíst!! Metodika je i v časopisu včelařství!! Jejich doporučení vychází z výzkumu a spolupráce s řadou včelařů. Žádám Vás nevymýšlejte nic nového. V případě, že máte vysoké spady roztočů po druhé fumigaci, obraťte se na př. Veselého "např. dotazem přes mail, zda nebude vhodné o jedno léčení v těchto dnech přidat!" Budu rád, pokud odpověď zveřejní - nebo zveřejníte.
Sršní táta ú.v. a spol.

Opět jako loni. Co platí pro p. Turčányho nemusí platit všude.To sú tá špecifiká!Loni oproti tvrzení "odborníků" včely u nás,plodovaly celou zimu. To , že se dost zevšeobecňuje je nemoc včelařů. Situace se musí posuzovat individuelně - jak ze strany včelařů, tak veterináře, jinak se velkým ztrátám včelstev nevyhneme. Jako letos.Pokud máte v doletu včel lán hořčice - řepky -svazenky na zelené hnojení, a rostliny kvetou, pak i na přilétajících včelách uvidíte rousky pylu. Když nosí pyl je jisté, že plod tam je. Ani nemá cenu včelstvo rozdělávat.Jiná věc je, jestli se z něho vylíhnou včely, respektive jestli v době fumigace jsou buňky zavíčkované.

Na "smysl" zákona se určitě nespoléhejme. Některé zákony 1. žádný smysl nemají a za 2. úředníci v mnoha případech postupují vyloženě proti logice věci - ad absurdum.

A. Turčáni: neviem prečo sa niekto bojí fumigovať pri teplote pod 10˚C. Moje "pokusy" pri +3˚C ma presvedčili o tom, že fumigant prenikne do uzavretého chumáča a prípadného klieštika zabije.
Odparený amitraz, je vlastne plyn, ktoré musí preniknúť do zimného chumáča s vzduchom, ktorý nasávajú včely. Keďže varroa taktiež musí dýchať, amitraz sa dostane do jeho prieduchov a zabije ho. U mňa to funguje.
- robiť ďalšiu fumigáciu nemá význam, ak bola robená bez plodu /pochybujem o tom, žeby sa nachádza vo včelstvách akýkoľvek plod/. Ak je naozaj plod, /čo neverím/, potom je aj 14 dní málo.

-------
Mohl bych vidět ty výsledky vašeho pokusu? To co Vy tady navrhujete je proti metodice léčení!! Myslím, že by bylo lepší držet se stávající metodiky a nevymýšlet novou!

Těkavost plynu závisí na teplotě (srovnejte: odpařování vody při 20 a 100°C)!! Takže né při každé teplotě se účinná látka dostane k chumáči včel. Nehledě na to, že plyn při nižší teplotě okolí dříve zkondenzuje. Navíc při nižších těplotách se chumáč nerozvolní natolik, aby se úšinná látka dostala až k jeho "jádru".

Dělat další fumigaci jistě význam má, při druhé fumigaci jsou zasaženi roztoči, které první fumigace nezasáhla natolik, aby zahynuli. Takže se jich jednak zbavíte a jednak tím zabráte možnému vzniku rezistentní populace roztočů!

Zdravím přátele, poraďte kde rychle najít zda je možno provést areosolové ošetření vodou nebo acetonem Varidolem Fum, a zda je možno použít lék s trvanlivostí do května 2007. Děkuji za odpověď.

Teplota asi 10stupňů.Nevím,proč by jsme měli čekat a fumigovat při 3st.,když tuto dobu máme ideální podmínky,včelstva bez plodu a účinnost fumigace je ,odvážím se tvrdit 100%!!! Peter.

Peter, nepozorne čítate komentáre, ja som predsa nenapísal, že sa má fumigovať pri 3˚C, ja som napísal, že aj pri tejto teplote je fumigácia účinná. Moja rada, že sa včelár nemá báť fumigovať aj pri nižšej teplote, akú doporučuje návod. Odporúčanie je navrhované v súvislosti vylúčiť úplne vplyv teplôt na výskyt plodu a to pôzdna doba aj pri nižších teplotách zabezpečí. Kto dokáže zamedziť plodovanie matky, môže robiť fumigácie už začiatkom 1.10, keď sú teploty ešte vysoko nad 12˚C. Keďže včelári to nedokážu zabezpečiť izoláciu matky na 21 dní a odstraňovanie prípadného plodu je nie je ideálne a je náročné na prácu, potom fumigácia v tomto čase /11.mesiac/ je dobrým riešením.

To že to funguje /pôzdna fumigácia/ potvrdzujú moje 7 ročné skúsenosti! Po zhodnotení výsledkov po poslednej fumigácii som spokojný, v 57-mich odpozorovaných včelstvách bol odpad V.D. 72 ks po 540 V.D. s priemerom 232 ks V.D.

Diletant Anton.

Petře. Je nějaké nařízení Státní veterinární správy a měl by si dělat třetí ošetření cca 30 dnů před odběrem měli.
Když bude normální zima a včely budou v chumáčí, budeš muset /alespoň by si měl/ provádět aerosol.
Určitě odpověď "pro jara" byla správná !

Před 14ti dny jsem fumigoval,teplota 12stupňů,spady kolem 500-600 roztočů.Včera opakování,spady 1-5 roztočů.Teplota asi 10stupňů.Nevím,proč by jsme měli čekat a fumigovat při 3st.,když tuto dobu máme ideální podmínky,včelstva bez plodu a účinoost fumigace je ,odvážím se tvrdit 100%!!!.O tomto debatovat může jen diletant.V prosinci již do nich nebudu nesmyslně valit aceton,protože jsem přesvědčen,že jsem pro likvidaci kleštíka udělal maximum!Nejvíc mě děsí,když při obchůzkách přírodou nacházím u některych"včelařů" ještě teď v česnech připíchnuté rýsováčkama gabony.Pak se z toho můžeme pos..t!

Nesnažím si to myslet, ale vím, že výrobce Varidolu udává v první větě : Způsob použití: "Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 st. C atd." Měli by jsme se držet metodického pokynu léčiv, který udává výrovce a ten ví proč to tak napsal. Dělat výzkum na "vlastní pěst" se rozhodně nevyplácí. Nerád bych o tom polemizoval zdá při teplotě kolem + 3 st. C je fumigace účina a až na kolik procent. Záleží na spoustě okolností jako např. jak pevný je chumáč, síla včelstva atd.

Napísal Šefčík

Horší je, že v době fumigace by měla být teplota nad + 10 st. C. Lépe řečeno, neměly by být včely v chumáčí. Pokud jsou, fumigace je málo účinná, spíš vůbec.

Moja otázka zneje: "To si myslíš, alebo to vieš?" Napíš mi nejaký dôkaz toho tvojho tvrdenie. Lebo ja si MYSLíM, že pri každom dymení sa včely rozrušia a tým pádom dym s účinnou látkou prenikne aj do chumáča.

> Rovněž zde již bylo vydiskutováno, že dotace dle programu 1D se do této hranice nepočítá.

Dotace je příjem, který se řadí do skupiny ostatních příjmů a je to příjem neinvestiční, tudíž se z něj daň platí.
Je to zároven příjem související z chovem včel (dotace na zazimování včelstva), pokud včely nechováte, dotaci nedostanete, takže nechápu proč by se neměl počítat do těch 500 korun.

Jedno je však jisté, berní úředník si rozhoduje sám jaký je výklad zákona a je to úřad od úřadu různé. Nemá cenu se soudit, úředník FÚ vždy dostane za pravdu (kvalita soudů). Kvůli 1,5 sklenici medu (150 kč) bych konflikt s FÚ neriskoval, to je úplná hloupost. A je pravda, že vám většinou na FÚ houby poradí. Kdo chce med prodávat raději daně řádně platí anebo med neprodává. Na medu stejně nikdy nevyděláte, to je koníček a ne kšeft.

Tomáš Jaša:>A od kdy je příjem = tržba?<
......

Příjem je příjem. Jestli něco prodám, je to příjem. Nic víc, nic míň. Tržbu, jako termín, bych do toho netahal, protože kdo eviduje již jakoukoli tržbu, je vlastně podnikatel a to nevyhovuje vyjímce o osvobození od daně.

A od kdy je příjem = tržba? Já jsem si nikdy nemyslel, že se daně z příjmu vypočítávají podle obratu, ale podle zisku.
Přece jsou obory, kde hrubý zisk činní 50% obratu a naopak obory kde jsou rádi, když jim zbude 1 % z otočených peněz.
Pokud to tuším správně, tak v DP je kolonka příjmy i vydání. Jako příklad: Ze včelstva vytočím za rok 10 kg, ty prodám v obalu po 100 Kč + dostanu dotaci 180 Kč = 1180 Kč. A vydání: Opotřebení úlu a technologie na vytáčení 200Kč + cukr 300 + vosk 40 kč + obaly na med 100 Kč + mám včelstvo jen 1 km daleko x 15 cest = 30 km x 6 kč = 180 + léčení + členský příspěvek ZO + Svazu a jsme zhruba na 900 Kč
1180 – 900 = 280
Možná by šlo vyměnit 10 kg za jinou cifru ale pak by se taky mohlo násobit 28 a připočíst jiné obaly a cesty do výkupny. A to jsme nic nekupovali ve městě vzdáleném třeba 10 km (cukr, výměna vosku, obaly, barvu atd.) a o výměně matky dotované za 200Kč ani nemluvě.

Podle mě 500 zisku (odměny za vynaloženou práci) ze včelstva u malochovatele není moc mimo mísu.

Těším se na oponenty

Tomáš Jaša

PS: Dneska byly i na Vysočině pěkně rozlezlé včely a šlo fumigovat.

Za jak dlouho po fumigaci se to může opakovat?po prvé jsem vykuřoval toto pondělí.Dík za odpověďi.F.L.

- robiť ďalšiu fumigáciu nemá význam, ak bola robená bez plodu /pochybujem o tom, žeby sa nachádza vo včelstvách akýkoľvek plod/. Ak je naozaj plod, /čo neverím/, potom je aj 14 dní málo.

- neviem prečo sa niekto bojí fumigovať pri teplote pod 10˚C. Moje "pokusy" pri +3˚C ma presvedčili o tom, že fumigant prenikne do uzavretého chumáča a prípadného klieštika zabije.
Odparený amitraz, je vlastne plyn, ktoré musí preniknúť do zimného chumáča s vzduchom, ktorý nasávajú včely. Keďže varroa taktiež musí dýchať, amitraz sa dostane do jeho prieduchov a zabije ho. U mňa to funguje.

Anton

vsusicky:>Myslím že příklad 2 uvedený ve Vašem příspěvku je chybný a neodpovídá textaci a smyslu zákonného ustanovení.<
.......

Smysl je jasný. Je to osvobození do určité výše z prodeje přebytků v zemědělství. Jestli má někdo PROKAZATELNĚ vyšší příjem než 500,-/včelstvo a 20 000,- Kč při prodeji přebytků, vzniká daňová povinnost. Jedná se o papírování s příjmy a výdaji atp. i když není podnikatel. Jedná se hlavně o případy, kdy je křížově dohledatelný příjem u např. odběratele (výkupce) který nakupuje. Obzvláště se takové papíry se jmény převrací v případě kontrol DPH.

Tz. že ve výsledku může být povinnost při podání takového DP 0,- Kč. Ale zdokladovat to podle pravidel! To je důležité pro kontrolu a pro případ. To např. má i pravidla jak takové doklady dlouho uchovávat.

S případným takovým nepořádkem při kontrole jednotlivce by nepomohlo ani 10 právníků ČSV. A může mávat s časopisem Včelařstvím jak chce.

Myslím že příklad 2 uvedený ve Vašem příspěvku je chybný a neodpovídá textaci a smyslu zákonného ustanovení. Rovněž zde již bylo vydiskutováno, že dotace dle programu 1D se do této hranice nepočítá. Zatím nejlepší výklad k problenatice byl ve včelařství v loňském nebo předloňském roce. Chybí upřesnit co je právně považováno za včelstvo. Určitě to není to co si usmyslí berní úředník. Asi by byla objahitelná i u soudu definice pro dotace 1D., tj. 7 rámků 39x24. Důležitým prvkem je počet 40 se vztahuje ke zdaňovacímu období což je kalendářní rok, proto jsem problém otevřel v souvislosti s oddělky. Druhá strana je pak vlastní výpočet případné dańové povinnosti, tj. vyplnění a doložení daňového přiznání.

S pozdravem.

Doba mezi první a druhou fumigaci by měla být 14 dnů, tj. doba kdy nějaký plod /pokud tam ještě byl/ vyběhně.
Horší je, že v době fumigace by měla být teplota nad + 10 st. C. Lépe řečeno, neměly by být včely v chumáčí. Pokud jsou, fumigace je málo účinná, spíš vůbec.
V současné době jsou trvalé teploty pod + 10 st. C a včely jsou v chumáčí. Jediné řešení je aerosol na místo druhé fumigace. Pak koncem listopadu, počátkem prosince by se měl provádět další aerosol, ale teplota by neměla být pod minus 5 st. C. v době provádění aerosolu.

Za jak dlouho po fumigaci se to může opakovat?po prvé jsem vykuřoval toto pondělí.Dík za odpověďi.

Tak to celkem závidím. Platím pravidelně a co stát schvátí, to již nenavrátí.

Zajímavý výklad a v podstatě správný takže bacha na to. Jinak se závěrem nesouhlasím. Daně samozřejmě "všichni" určitě platit nemusíme :-)

Obávám se, že tento paragraf zákona o daních z příjmu chápete tady všichni špatně. Tam se praví, že všechny ostatní příjmy za celý rok pokud nepřesáhnou 20 tisíc jsou osvobozeny od daně a myslí se tím cokoli co není v zákoně vyjmenováno jinde, třeba když vám babička daruje 5 tisíc, vaše výhra v hospodě u mariáše, souhrn všech drobných příjmů během roku atp.

Hned za tím je ovšem další větou upřesněno, že pro příjmy ze včel to tak úplně neplatí a stanovuje se zvláštní režim. Zákon stanoví, že na jedno včelstvo můžete mít maximálně příjem 500 korun aby to bylo osvobozeno od daně, pokud máte na jedno včelstvo větší příjem než 500 kč, tak tento již od daně osvobozen není. Těch maximálních 20 tisíc osvobozených od daně budete mít proto u příjmu ze včel jenom tehdy, když budete chovat 40 včelstev.
Uznejte sami, že těch 500 korun na včelstvo což je 5 sklenic prodaného medu na včelstvo není nic moc, všechno navíc už se daní.

Příklad 1: chovám 5 včelstev a byl z nich příjem za rok celkem 2500 korun, tj. 500 korun na včelstvo. Je to osvobozeno od daně, protože to není více jak 500 korun na včelstvo za rok.

Příklad 2: chovám jen 2 včelstva a příjem byl 1200 korun z obou včelstev za rok, tedy 600 korun na jedno včelstvo. Ouha, tady je už třeba zaplatit daň!

Nezapoměňte si do příjmu na včelstvo započítat i dotaci na zazimování, která je nějakých 150 korun, takže na příjem z medu na jedno včelstvo za rok zbývá už jen 350 korun (500-150), tedy asi jen 3 a půl sklenice. Nic moc, nevím čím vlastně toto dodatečné ustanovení zákona včelařům pomáhá, spíše naopak, bez něj by mohli mít příjem i 20000 za rok na jedno včelstvo bez daně.

A pokud jde o podání daňového přiznání tak v zákoně se na jiném místě praví, že od určité výše příjmů MUSÍTE podat přiznání úřadu i když daň ještě platit nemusíte.
Ignorovat zákon tím, že se v něm nebudu vrtat se proto nemusí vždy vyplatit.

Pokud jde o definici včelstva tak to zákon o daních z příjmu nijak nedefinuje. Platí proto vždy definice stanovená konkrétním úředníkem. Řekl bych takto: pokud přijde úředník na kontrolu a uvidí 50 úlů, zeptá se zda jsou ve všech včely a vy řeknete ano, bude to brát, že máte 50 včelstev, záleží jen na něm. Anebo se bude úředník řídit tím, co jste nahlásili jako počet včelstev třeba pro dotace a nikam se dívat po včelích úlech nebude, to je mnohem pravděpodobnější. Počty včelstev proto nejdou dost dobře oblafnout pokud se nechcete připravit o dotace a chovat včelstva načerno. Vždy se spíš vyplatí daň zaplatit než se kvůli pár tisícům příjmů dostat do potíží třeba i po několika letech, protože ta daň dělá stejně jen minimum. Daně musíme platit všichni.

U nás všely nosí žlutý ale i světle hnědý pyl. Při kontrole podložek jsem u jednoho včelstva zjistil spad cca 100 roztočů za 14 dní. Okamžitě jsem reagoval a vložil Gabon (tento jsem vyndaval 5.9.), protože první fumigace bude u naší ZO až za 10 dní. Po vložení Gabonu do 3 dnů spadlo cca 200 roztočů. Ostatní včelstva mají roztočů za 14 dni max. do 30, některá sotva 10.

Rádi Vám pomůžeme a doporučíme řadu včelínů na Pardubicku a v okolí Prahy. Můžeme nabídnout i občerstvení a ubytování.

Mohu dát pár typů pro okresy Písek, Tábor. Je možno poslat foto.

Jsme studentky, které vedou 14 žáků a studentů v přírodovědném kroužku. Prosíme Vás o možnost návštěvy pěkného včelína na jaře a v létě roku 2008. Naše výpravy podnikáme po celé České republice vlakem. Prosíme Vás o radu, kam se můžeme jet podívat.

BEDŘICH mladší napsal:

>Ve včelstvech, které obsedaly po zakrmení koncem srpna zcela dva nástavky a v podmetu byly podvěšené pod 7-8 uličkami asi 4 centimetry, jsme zjistili hrozný stav.
>Ve vrchním nástavku bylo osm plných rámku se zásobama a pár včel. Ve spodním nástavku bylo asi šest kg zásob, dva žlutě svítící rámky s čerstvě přineseným pylem a téměř jeden a půl plodu ve všech fázích včetně vajíček.
>Jenže o tento plod se staralo v prvním včelstvu jen zhruba 2,5 tisíce včelek a ve druhém včelstvu asi 5 tisíc včelek. Tato včelstva mají mladé srpnové matky a bojují jako o život a svůj boj asi již prohrály.
...................

Mám podobnou zkušenost z jednoho stanoviště. Z devíti včelstev momentálně živoří tři. Z ostatních se včely vytratily. Psal jsem tu o tom nedávno. Zajímavé je, že na druhénm stanovišti 11 včelstev (v jiném okrese) mám včely zatím v nejlepší kondici, jak pamatuji. Jsou beze ztrát. A léčil jsem mimo jarní nátěr plodu stejně.

Myslím, že pokud v oslabených včelstvech jsou zbývající včely dlouhověké, včely nosí pyl, mají chuť k životu a obsedají alespoň 3 uličky, nemusí nutně uhynout. Zazimoval bych je podobně jako záložní matky (stáhnout na jeden nástavek, neobsednuté rámky oddělit přepážkou, před jarním plodováním dobře uteplit) a přečetl bych si články přítele Turčányho, který o tom dost psal. Myslím, že tu psal i o té zkušenosti, že pokud varroázou oslabené včely dožily jara, byly velmi vitální a oslabení v dalším roce vyrovnaly.

Radek Krušina

Na svazových stránkách je alespoň něco co máme udělat?
Toto sdělení raději nekomentuji, protože bych byl zaujatý!

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
TISKOVÁ ZPRÁVA 23. 10. 2007
KDYŽ VČELY JDOU SPÁT…
       Po půl roce urputné práce včely – ten pilný hmyz – zamíří do úlů ve studených podzimních dnech jednou naposledy, aby se v charakteristickém zimním chumáči snažily ve zdraví dožít jara. Letos však kvůli oslabení, zapříčiněném zejména varroázou, ke kterému se mohou přidat posléze různá virová onemocnění, leckterá včelstva jara nedožijí.
       Pro včelaře to znamená sledovat pečlivě zdravotní stav svých včelstev. Již na počátku roku se musí z úlů odebírat tzv. měl (to je to, co se smete ze dna úlu) a zaslat na vyšetření. Vzhledem k horší situaci v průběhu loňské zimy Státní veterinární správa České republiky doporučila včelařům podnikat obranné kroky proti nebezpečné varroáze. To znamená, že mohli použít v průběhu roku veterinárních prostředků a léčivých přípravků. Je třeba poznamenat, že jde o chemické preparáty, které mají za cíl hubit původce nákazy – roztoče. Nejde v žádném případě o antibiotika! Ta se v chovech včel používat nesmějí.
       Pokud některý včelař proti varroáze v průběhu roku v souladu s metodickým doporučením Státní veterinární správy ČR nepostupoval, může po zimě „splakat nad výdělkem“, protože roztoč škodící včelám způsobí, že na jaře nebude mít kdo do rozkvétajících jív vylétnout.
       Dnes jsou poslední chvíle, kdy lze pro dobrý zdravotní stav včelstev něco udělat!

Josef DUBEN
tiskový mluvčí
Státní veterinární správy České republiky

Další informace:
www.svscr.cz.

Včelkám to nyní určitě pomůže.
Sršní táta ú.v. a spol

ještě zajímavost- všimnul jsem si,že při vyřezávání trubčiny nebyly larvy poseté VD jako v předchozích letech. Ani v poslední trubčině kterou jsem vyřezával, při rozlomení plástu nebylo moc roztočů(sem tam nějaký), příjde mi,jako kdyby trubčinu letos moc neupřednostnovali....

Je to fakt, já jsem zjistil první včelsto,které skolabovalo. Ještě před měsícem plný VN a polonástavek. Namátkově jsem tyhle rozebral a co nevidim,spousta zavíčkovaných zásob(celý NN a něco ve VN),včel tak 3 mizerně obsazené 3 uličky v polonástavku, když jsem se podíval na obsazené plásty,tak tam zastydlý plod všech stádií,matka nikde, vyloženě poslední stádium před uhynutím.Včely prolečeny gabonem, bohužel distribuce v naší ZO v polovině srpna. Kyselinu sem letos nepoužil,ale standartně vyřezávám zav.trubčinu. Prošel jsem i ostatní včelstva. Letošní odd. jsou na tom dobře. Kmenová včelstva,navíc ta která se nevyrojila jsou na tom špatně.
Takhle zhuntovaný včely jsem nikdy neměl. budu rád,když mi přežije pár včelstev,abych měl z čeho obnovovat...

Vážení přátelé, vážený příteli (BEDŘICHu mladší (212.80.64.162) --- 2. 11. 2007) jde o další jasné stanoviště, kde si VD a nějaká nemoc - viry s námi dávají rande.
Sršní táta ú.v. a spol.

Získávání propolisu pomocí sítoviny je asi nejlepší. Je důležité,aby oka v sítovině nebyla velká jinak včely přidávájí hodně vosku. Perlinku jak tu někdo radil nepoužívat! Jednak má velká oka a navíc je z nějakého skelného materiálu a včely jí vykusujou. Potom je propolis "kontaminován" skelnými vlákny.

Dlouhé skladování medu v lednici, pokud máte dobře uzavřenou sklenici, nevadí!!
Med lze skadovat dlouhodobě v mrazničce, kde ani neztrácí na hodnotě a ani necukernatí. Váš med, položte na ústřední topení a za dva dny bude tekutý. Né mikrovlnka, né vařící lázeň. Pokud med nebude mít pachutě z ledničky a nebo nebude zapáchat a bude od slušného včelaře, tak ho snězte. Nebo, "pokud Vám nechutná", vraťte ho do marketu kde jste ho koupil.
Sršní táta ú.v. a spol

Včera u nás bylo slunečno a teplota kolem 12 stupňů. Včelky nosily celé odpoledne žlutý pyl z nedaleké pastviny, kde se objevily již před týdnem kvetoucí pampeličky. U staršího přítele, kam jsme jeli po 15 hodině komisionálně fumigovat deset včelstev, nosily včelky žlutý pyl jako o závod. Zdojem pylu bylo asi 800m vzdálené pole s kvetoucí řepkou. Protože nešlo v tuto dobu ještě fumigovat, tak jsme prohlédli dvě včelstva na dvou nástavcích 39x24.
Ve včelstvech, které obsedaly po zakrmení koncem srpna zcela dva nástavky a v podmetu byly podvěšené pod 7-8 uličkami asi 4 centimetry, jsme zjistili hrozný stav. Ve vrchním nástavku bylo osm plných rámku se zásobama a pár včel. Ve spodním nástavku bylo asi šest kg zásob, dva žlutě svítící rámky s čerstvě přineseným pylem a téměř jeden a půl plodu ve všech fázích včetně vajíček. Jenže o tento plod se staralo v prvním včelstvu jen zhruba 2,5 tisíce včelek a ve druhém včelstvu asi 5 tisíc včelek. Tato včelstva mají mladé srpnové matky a bojují jako o život a svůj boj asi již prohrály. Při léčení kyselinou mravenčí začátkem srpna a v září (to jsem udělal taky, protože Gabonem naše organizace léčila dva předchozí roky) přítel údajně pod síty napočítal jen několik desítek VD. Po první fumigaci prý napočítal průměrně 300 roztočů na včelstvo. Výsledek druhé fumigace Vám prý napíše pokud Vás to někoho bude zajímat. Ostatní včelstva jsme zkontrolovali jen pohledem do podmetu a prohlídkou síta a folie na dně. Na sítech v rozích bylo vyjimečně pár včelek, bez známek poškození nohou nebo křídel. Na foliích, které přítel očistil před týdnem jsme nacházeli jednotlivé rousky pylu a asi od 10 do třiceti roztočů. Včelstva se chovala skoro stejně jako ta, co jsme prohlédli. Co dál?
Dnes má být taky hezké počasí a do práce jdu až v neděli. Jen co to bude možné, udělám kontrolu u svých včelstev, spočítám brouky po druhé fumigaci a výsledky zveřejním. Myslím si, že mlčení "jehňátek" není dobré !! Svaz a časopis včelařství mlčí jako ryby. Na stránkách svazu se nic neobjevilo, (mimo malinkou kopii z novin) a tak se pokusím zjistit situaci v okolí u starších včelařů a přátel. Zatím to u nás s nákazou VD bylo vždy velice dobré. Přátelé zkontrolujte si své včelky i když létají jako o poslední závod.

Máme doma několik let starý med. Už je zcukernatělý.
Byl skladovaný vzadu v lednici.
Podle čeho poznat jestli je ještě poživatelný.

Děkuji nevčelař J. Kopal