Včelařská konference

Plastová nádoba by musela být pevná a tudíž i drahá, ne jako jsou třeba 5
littrvé PET flašky od vody nebo sirupu nebo některé levné kbelíky. . Nepevné
flašky by při převrácení podléhaly sání sloupce vody, při převrácení by
flaška "pumpovala" rytmicky se stlačovala a zase roztahovala a v tom rytmu
by z ní vytékala voda. Já používám v zadovácích obrácené dvoulitrové PET
flašky od oleje s klasickým špuntem s výřezem a ty dva litry už je na tu PET
flašku co se týká pevnosti a náchylnosti k pumpování tak maximum. Zvláště
když ty dvoulitrové flašky, co se vejdou i se špuntem do výšky 24 cm a do
hloubky 9 cm, se už nejméně 10 let nepoužívají, takže nemůžu sehnat nové.
Ale komu nevyhovuje sklenice, mohl by použít plechovky z pocínovaného
plechu. Kdysi se dokonce prodávaly v včelařských prodejnách přímo na krmení,
měly ve víčku přiletované jemné mosazné sítko. Dneska by se to muselo udělat
ručně, vyříznout otvor ve víčku a přilepit tam jemné silonové sítko nebo
jemnou látku. A plechovky zevnitř opatřit nátěrem.

R. Polášek

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:19 AM
Subject: Re: krmení


> .. Víčka jsem opustil a krmím do krmítek
>
> U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika
> letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je
> sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na
> zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a
> házením koleduje o rozbití skla.
> Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko
nasadit.
> Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý
> ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Slabá vrstva cukru na dně zůstat musí. Prosakovací krmítko je prosakovací
proto, že nad cukrem je jen voda nebo jen velice slabý roztok cukru. Vlastní
rozpouštění probíhá, když voda pomalu prostupuje vrstvou cukru. Když už
není vrstva cukru, ke včelám jde jen ta slabě ocukřená voda. Takže ideální
je, když v prázdných flaškách zůstane na víčku 1 - 2 cm cukru.

R. Polášek

.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.

Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.

Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

Vlastně takový levný kompresor bude nejspíš pístový. A to je objemový
kompresor, tudíž stlačovaný objem v něm je stejný bez ohledu na výstupní
tlak. Proto v ideálním případě, jestliže saje 180 litrů za minutu, při
výstupu jednoho baru bude dodávat 90 litrů za minutu. Při výstupním tlaků
tří barů teoreticky bude dodávat 45 litrů, 4 barů 36 litrů za minutu. Když
se vezme v úvahu hluché prostory v kompresoru, netěsnost ventilů a pokles
otáček elektromotoru při zvýšení zatížení při vyšším výstupním tlaku, bude
to ještě míň. Jenom je zvláštní, že VUVČ udává minimální příkon
elektromotoru 0,75 kw, zatímco tento má mít 1,1 kw. Zřejmě těch 0,75 kw je
při použití kvalitního kompresoru a to ten asi není. Nebo takový kompresor
musí mít zásobník. I ten maximální udávaný tlak 8 barů se mně zdá nějak
málo, ale možná, že tam je nějaká tlaková pojistka.

R. Polášek

... Víčka jsem opustil a krmím do krmítek

U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a házením koleduje o rozbití skla.
Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Ona ta zavařovací sklenice na krmná víčka nemá 4L jak si leckdo mylně myslí, ale méně, proto 3 kila cukru do ní je strašně moc. Musí se pak dolévat voda a rozpouštět ztvrdlá vrstva cukru na dně, což je zbytečné.

Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.

Studňová voda má 12˚C, "letná" od 20 do 30˚C, horúci nad 60˚C.

Vy nepraktizujete typický spôsob podávania zásob (cukor zaliaty vodou), vy po zaliatí teplou vodou robíte cukrový roztok. Potom je lepšie pripraviť cukrový roztok rozpustením v horúcej vode a podať takto pripravený roztok pomocou perforovaných viečok. Anton

Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?

Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.

Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton

Co je to letná voda? Při mém postupu teplá voda nevytváří žádnou vrstvu protože se sype cukr do vody , rozdíl je vidět již na jedné sklenici. Při postupu voda do cukru se i po rozmíchání cukr stále usazuje na dně.

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok. Pepan

Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.

- používať hrubý kryštálový cukor

- tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%

- cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.

- aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom kolísavým spôsobom striasť dole.

- aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.

Anton

ČÍM JE VĚTŠÍ ZRNO TÍM LÉPE A NAOPAK

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pepan <mazdrik.j/=/seznam.cz>
> Předmět: krmen?
> Datum: 12.8.2007 20:31:56
> ----------------------------------------
> dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití
> část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?
>
>
>

Ono pro běžnou potřebu stačí rámky dělit na vysoké a nízké délka rámků nemá zas tak velký význam protože plochy se zas tak moc neliší
a pro zimování to význam ztrácí úplně

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med pom?haj? tvo?it i trubci
> Datum: 12.8.2007 19:21:00
> ----------------------------------------
> Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám,
> neboť je v ČR několik rámkových měr.
> Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při
> střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10
> 000 včel.
> 40 000 včel...4 nástavky
> 60 000 včel...6 nástavků
> 80 000 včel...8 nástavků
> Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí
> zhruba 14 000 včel.
>
>
>

El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.

Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.

Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky

A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.

Karel
-------------
Začnu od zadu. Nevím jestli to všichni vědí. Krom pana Svobody kompletují kompresory i kolegové z Dolu. V ceníku na beedol.cz . (u tohoto kompresoru má logiku použití delší hadice)
Prudká změna tlaku a led má asi logiku, ale proč zamrzají ty slabé hadičky co trčí na vyvíječi?
Docela mě zajímá co s tím udělá změna koncovek.
Nevím přesně kolik váží ten Schneider, pro představu má onen motorek, vlastní kompresor a 25 litrovou expanzku.
Trochu filozofie: předpokládám, že pokud někdo je schopný na stanovišti včelstev najít zásuvku na 220 V, tak zpravidla bude popotahovat kompresor tak maximálně 2x. Pokud se někdo poohlíží po benzinu, tak nedělá jedno dvě stanoviště a přitom se stejně zapotí, ať popotahuje nebo ne.
Mě osobně nedělá problém manipulace při samotné fumigaci, ale při cestě na stanoviště. I stovky metrů ve sněhu. Loni jsem si na to pořídil sněžnice, třeba je letos vyzkouším.
Mám zkušenosti jak s kompresorem od pana Svobody, tak služebním ústavním i s elektrikou (když se mi služební pokazil, poruchu ale omlouvá to že šlo o prototyp pro vlastní užití). Kdybych si měl jako profesionál vybrat, tak od ten od pana Svobody.
Logiku spojek možná dokážu vysvětlit. Logika vychází z použití s kompresorem, od stejného výrobce dodávané včetně hadice. Protože tyto kompresory nemají redukční ventily a jsou konstruovány pouze pro použití s vyvíječem.

Přátelé, jen malý dotaz. Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo? Nechce se mi obcházet hospody a nové jsou zbytečně drahé. Nejlépe od šampusu, mám to do oček. I několik kilo, vyzkouším je i na krmeni.

Díky

mp

Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.
Tomáš Jaša
------
El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.

Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.

Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky

A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.

Karel

Zkus to obráceně, dej do flašky asi do třetiny teplou vodu, a pak přisypávej cukr v mém případě cca 2.5 kg a zbytek doleju teplou vodou a pak dorozmíchám.V tomto případě je toho nerozpuštěného cukru o dost méně.

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok.

dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?

Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám, neboť je v ČR několik rámkových měr.
Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.

A ten bezolejový používáte na aerosol?

Mne hlavně láká nízká hmotnost.Jakmile bude se vzdušníkem, je to už kráva velká a těžká.Předpokládám, že ten kamarád není včelař a na tento účel to nepoužívá?

Podle mích zkušeností 1,1 kW stačí. Ale bezolejový kompresor bych si nekoupil. Nedávno jsem si kupoval neznačkový olejový kompresor s příkonem 1,5 kW v Baumaxu a moc mě neoslnil. Tak od oka mi přijde, že má srovnatelný výkon se značkovým o příkonu 1,1 kW (Schneider) který využívám souběžně. Příště bych šel do značkového. Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.

Tomáš Jaša

Myslím, že Dol někde uvádí minimální příkon v kW (orientačně).
Po tomhle typu jsem pokukoval, ale protože jsem potřeboval kompresor i na další práce - hřebíkovačka, stříkání atd, dal jsem přednost něčemu podobnému jako je tam na tom webu Montecarlo FC2.
Olejový se vzdušníkem. V supermarketu v akci taky za nějakých 2500 i s příslušenstvím.
A mobilnost řeším dlouhými hadicemi - teď začnou výprodeje zahraádkářských potřeb v supermarketech - doporučuji se koukat.

Ten kompresor co je v dotazu má kamarád a je to takové něco velkého do ruky na nafukování gum atd.

Karel

V poslední době se stalo módou být učený a předvádět se jak včelám rozumím . příkladem je používání počtu včel v tisících na úl. Ale pro začínajícího včelaře který se tady chce poučit je to informace dost lichá řekněte mu raději kolik takové včelstvo obsedne rámků Bude to pro něj cennější informace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Med pom?haj? tvo?it i trubci
> Datum: 12.8.2007 11:01:43
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele včel,
> ,,Med pomáhají tvořit i trubci,,
> Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
> Jaký máte na tento článek názor??????????
> Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno
> trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných
> kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak
> pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely,
> vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ).
> Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos,
> než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové
> nálady, ale mají normální počet trubců.
> Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za
> vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě
> jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá
> produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné
> oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření
> snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních
> snůšek i slušný výnos medu.
>
> Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které
> mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
-------
Věrohodnost pramene se dá ověřit celkově, to znamená že ověřím věci, které ověřit můžu. Pokud si ten článek dobře pamatuji (nepatří mezi mé zkopírované) bylo tam něco o tom, že větší množství trubčiny vede k většímu množení VD. Pokud článku nekřivdím, tak to jej trochu shodilo.

Rojení je komplexnější problém a jen prosté zvýšení množství trubčiny asi rojení neodvrátí.

To jsem si ověřil. Poměrně hodně trubčiny mám v úlech dlouho, přesto se včely rojily.

Ale o pozitivním vlivu trubců na včelstvo jsem dlouhodobě přesvědčena a vycházím z toho. Hlavně v předjaří říkám trubčině topné desky. Nechávám trubčí rámky přez zimu na pozici 2 nebo 9, v posledních letech i na 2 A 9. Tedy dva na nástavek. Ale samo o sobě to rojení neodvrátí.

Karel

Zdravím přátele včel,
,,Med pomáhají tvořit i trubci,,
Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely, vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ).
Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos, než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové nálady, ale mají normální počet trubců.
Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních snůšek i slušný výnos medu.

Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Otom tu už byl nějaký ten diskový prostor tohoto serveru popsán.

Podle mého názoru jsou to vyhozené peníze. Jde oto, umístit napevno dvě elektrody v nevodivé plastové nádobce a digitálním ohmmetrem (třeba za 50 Kč), ji - tu misku s elektrodama nakalibrovat. Samozřejmě, že jde jen o orientační měření a takové udělátko zvedne ze židle každého, kdo do toho vrazil již tisíce a leží mu to někde nevyužito.

Přátelé včelaři nabízím překrásné čistokrevné štěňata Beagle odběr ihnet volejte 737533383 www.vceluly.wz.cz

Dnes jsem uložil rámky od medu do igelitových pytlů po 15ks, nafoukal tam CO2 a zalepil igelitovou páskou. Na jaře se mne zeptejte jak to dopadlo.

Vyvíječ potřebuje 50 litrů za minutu při přetlaku minimálně 3,5 baru.
Problém je v tom, že z reklamních důvodů se u kompresoru uvádí maximální
tlak do uzavřené hadice, to je těch 8 barů a maximální průtok při minimálním
tlaku, to je pokud saje 180 litrů a vytlačuje 110 litrů asi půl baru. Lidi
si občas spojí, že kompresor dává 110 litrů při tlaku 8 barů..... Nedá se z
těch údajů na 100 % říct, že by ten kompresor stačil, i když zas návod
uvádí, že minimální výkon pohonu kompresoru je 0.75 kw a tam je 1.1 kw,
takže by stačit spíše měl. Raději bude lepší vyzkoušet a domluvit se pro
jistotu s prodejcem o možnosti vrácení, pokud by kompresor nestačil. Nebo
lepší výrobce uvádí v technických parametrech nejenom krajní hodnoty, ale
přímo graf množství dodávaného vzduchu v závislosti na výstupním tlaku, z
toho se to dá odečíst okamžitě, třeba by ten graf šel někde na webu výrobce
sehnat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 11, 2007 4:24 PM
Subject: kompresor


> Nevíte někdo, jestli by se dal použít k DOLskému vyvíječi elektrický
> bezolejový kompresor ABAC Family OL195
> 8 bar, na sání 180l , dodaný vzduch 110l/min motor 1.1kw
> www.obchodnaradi.cz 2400 kč váha 5 kg . Na stanovišti v obci by to
> mohlo být zajímavé.

Nevíte někdo, jestli by se dal použít k DOLskému vyvíječi elektrický bezolejový kompresor ABAC Family OL195
8 bar, na sání 180l , dodaný vzduch 110l/min       motor 1.1kw
www.obchodnaradi.cz       2400 kč       váha 5 kg . Na stanovišti v obci by to mohlo být zajímavé.

máte někdo zkušenosti s používáním měřiče vodivosti na med padl mi do oka třeba ECTestr 10 High 3699,- Kč s DPH ,ale nevím zda to jde použít.

Kdo je výrobcem nerez drátu 0,4 mm? Ferona ho prodává, ale má ho dražší než včelařské prodejny.

Já používám nesprávné způsoby , protože správné vytvořili jiní.Kilogram chlornanu sodného stojí 24 Kč. Když nás chrání v pitné vodě , tak proč by nemohl ochraňovat včely , rámky atd., ale může být taky nebezpečný. S kyselinami uvolňuje jedovatý plyn, nebo v kombinaci jinými výrobky. Nerad bych, abyste si otrávili třeba včely.Zdržuje se dole , proto ne uprostřed těsné skříně, ale nahoře stříknout na savou odpařovací plošku. Když stříknu na podložky , tak do úlu nahoru se nedostane.
B.V.

Anton, našel jsem něco z r.1955. G.P.

Ďakujem, už včera som to našiel a prečítal. Budem reagovať v najbližších dňoch. Anton

Hlavně nemíchejte dohromady používání Sava a formaldehydu. Právě látky
vznikající vystavením formaldehydu působení chlóru je hlavní důvod, proč je
formaldehyd považován za karcinogenní nebo potencionálně karcinogenní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "nenimozno" <nemonoo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 10, 2007 9:39 AM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Tak mne napadá příteli Vojtěchu,co by se asi stalo,kdybych
> do 2skříní/cca 300 souší po vytočení / dal do nějaké misky
> asi 1/2 litru toho SAVA a umístnil to asi uprostřed mezi
> rámky.Odpudilo by to motýlici? Uhynuly by již larvičky co
> jak každý víme se vylíhnou poté kdy vytočené plásty usklad-
> ňujeme do skříní? Tedy jsou vajíčka motýlice již nakladena v medných
> plástech. Pokud máte svůj náhled a zkušenost tak
> se prosím podělte s námi o tom.Vytočené plásty již po mnoho
> let uskladňuji ve skříních a každého 9 dne sířím.Je to vyzkoušená
> metoda,ale kdyby ji nahradila metoda s tím SAVEM
> tak bych to uvítal.Vyzkoušel bych to nejprve na jedné skříni,pokud by se
to
> osvědčilo,bylo by dobře,sirné knoty v minulosti byly za hubičku,dnes jsou
> drahé,všichni chtějí vydělávat,na včelařích,vinařích a podobně.Díky...

Tak mne napadá příteli Vojtěchu,co by se asi stalo,kdybych
do 2skříní/cca 300 souší po vytočení / dal do nějaké misky
asi 1/2 litru toho SAVA a umístnil to asi uprostřed mezi
rámky.Odpudilo by to motýlici? Uhynuly by již larvičky co
jak každý víme se vylíhnou poté kdy vytočené plásty usklad-
ňujeme do skříní? Tedy jsou vajíčka motýlice již nakladena v medných plástech. Pokud máte svůj náhled a zkušenost tak
se prosím podělte s námi o tom.Vytočené plásty již po mnoho
let uskladňuji ve skříních a každého 9 dne sířím.Je to vyzkoušená metoda,ale kdyby ji nahradila metoda s tím SAVEM
tak bych to uvítal.Vyzkoušel bych to nejprve na jedné skříni,pokud by se to osvědčilo,bylo by dobře,sirné knoty v minulosti byly za hubičku,dnes jsou drahé,všichni chtějí vydělávat,na včelařích,vinařích a podobně.Díky...

SAVA jsou na plíseň , nebo Razant nejsilnější, obyčejné do studní. Používám na plíseň k bělení a dezinfekci umělých hmot , podložek , krmítek , pomůcek atd.Tak jsem odzkoušel ošetřit už napadený rámek v uzavřeném prostoru.Páry jsou těžší než vzduch , ale nepřežije nic. Potom rámek otočit nechat vyvětrat do druhého dne před vložením do úlu.Zůstane jenom sůl,kterou včely potřebují. Skladujeme pouze rámky s mezistěnami,kterými postupně zaplňujeme zásobník na příští rok.Je výhoda rámky bez mezerníků. Do 1m v zásobníku složím 40rámků a s mez. jen 28 .

B.V.

A.Turčani:

fórum VN: Akým spôsobom včelia matka dokáže klásť oplodnené a vzápätí neoplodnené vajíčka.
.......

Anton, našel jsem něco z r.1955.
http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1700#1700

Savo je sice prakticky oficiální desinfekce pro nastavky, ale dávat ho k
rámkům s voskem se mi jaksi příčí. Z roztoku sava uniká slabě chlór a ten se
může na různé látky ve vosku a propolisu navázat a vytvořit tam všelijaké
sloučeniny. Nemám to ale podložené žádnými články nebo rozbory. Jinak Savo s
obsahem chlornanu sodného je přípravek pro jednorázovou desinfekci studní,
chlórnan velice rychle reaguje a mizí. Pak jsou ještě přípravky na
dlouhodobou desinfekci studní, ty obsahují koloidní stříbro, které ulpí na
stěnách studně a dlouhodobě desinfikuje. Pro včely bude asi nejspíš stříbro
jedovaté.

Desinfekce studní - tak mě napadlo, jak by asi ve studni působil trvale
ponořený plátěný sáček s několika stovkami gramů propolisu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 09, 2007 1:57 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Pokud vím, tek pro desinfekci studní se používalo běžné SAVO a nebo
> příprave zvaný SAGEL. Jedná se tedy o použití běžného SAVA?

Existuje v ČR ještě jiný výrobce a prodejce agregátu k aerosolovému přístroji než pan Pravdomil Svoboda?Dík
čárlí

Medovinu jsem již několik let nedělal. Bohužel k tomu nemám v současné době
vhodné prostory. Medovinu jsem dělal dříve, když jsem pracoval v
Mikrobiologickém ústavu AVČR, kde k tomu byly naprosto ideální podmínky:-)
Navíc jsem tam měl v této činnosti maximální podporu celého týmu. Kolegové
se chodili dívat jak to pěkně kvasí a těšili se na finální výrobek:-)

Franta


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
nenimozno
Sent: Thursday, August 09, 2007 1:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Frantiek KROB

Milý Františku,není třeba abyste ve svých příspěvcích
zohledńoval příspěvky jiných,dávno prošlých.
Stejně to málo účastníků této konference je schopno toto
přelouskat.Myslím si,že by bylo možná nejlépe,kdybyste se zde podělil s
Vašimi dlouholetými zkušenostmi o výrobě medoviny,kterou zajisté děláte již
po mnoho let a mnohým
by to pomohlo,aby se vyvarovali chyb při této bohulibé
činnosti.Po mnoha letech/2005/ Vás musíme uvítat znovu na této konferenci a
doufáme,že se brzy znovu ozvete.

__________ Informace od NOD32 2445 (20070808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Originální návod k aplikaci FORMIDOLU naleznete na:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pokud vím, tek pro desinfekci studní se používalo běžné SAVO a nebo příprave zvaný SAGEL. Jedná se tedy o použití běžného SAVA?

Milý Františku,není třeba abyste ve svých příspěvcích
zohledńoval příspěvky jiných,dávno prošlých.
Stejně to málo účastníků této konference je schopno toto
přelouskat.Myslím si,že by bylo možná nejlépe,kdybyste se zde podělil s Vašimi dlouholetými zkušenostmi o výrobě medoviny,kterou zajisté děláte již po mnoho let a mnohým
by to pomohlo,aby se vyvarovali chyb při této bohulibé
činnosti.Po mnoha letech/2005/ Vás musíme uvítat znovu na této konferenci a doufáme,že se brzy znovu ozvete.

Originální návod k aplikaci GABONU najdete na:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Včely to vyčistí. Pokud nástavky neskladujete ve vysloveně prašném prostředí mimo dosah výparů chemikálií, problémy by neměly vznikat.

OPRAVA:
(...) ve vysloveně prašném prostředí či v dosahu výparů chemikálií, problémy by neměly vznikat.

Včelaři podceňují stavební pud včelstva. Nedostatečné uspokojení stavebního pudu podporuje vznik rojové nálady! Jediný problém může vzniknou při nárazové snůšce, kdy včely nestihnou medník vystavět a včely budou nuceny ukládat med do plodiště a omezit matku v kladení. Toto nebezpečí je spíše záležitostí silnějších včelstev. Slabá včelstva na jaře silně plodují ( k počtu včel ) a velkou většinu medu ,,proplodují,, ( spotřebují na výchovu plodu ).
Viz Farrarův diagram.
S pozdravem...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

______________________________________________________________
Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných
venku? Nejsou moc zaprášené?
______________________________________________________________
Včely to vyčistí. Pokud nástavky neskladujete ve vysloveně prašném prostředí mimo dosah výparů chemikálií, problémy by neměly vznikat.

Každý včelař to řeší svým způsobem. Tyto starosti nám odpadají, protože do 10 včelstev nemáme ani jednu souš mimo úl. Včely si to uhlídají a nemusí být souše v prostředí , které je může ovlivnit či poškodit .Potom je včelař dává do úlu a vytáčí z nich med. Jsou metody i moderní např. chladící boxy a jiné, které určitě kvalitu zachovají, ale je to prostor, náklady , čas atd.

B.V.

F. Škrob:>Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných venku? Nejsou moc zaprášené?<

.....
Dávat mezistěny není blbost. Jestli tedy nemáte své včely na přímém slunci a navíc bez dostatečné vrchní tepelné izolace, kdy se potom hodně včelařů diví, že se jim nějak hooodně bortí nové dílo. Nebo jsou i jakési předsudky o tom, že včelstvo nestihne donesenou sladinu někam uskladnit. To je jasné, když nemají co "vytáhnout" jako mezistěnu.(ony určitě nosí 24 hodin denně a nemají čas stavitelky vůbec stavět ;-) ) ...

Tak jak jsem napsal, rámky odvezu, skoro všechny vyvařím. Bílých zbyde z dovezených tak asi 10% a ty jdou do obytné suché místnosti (určena už nějakou dobu ke skladování materiálu - nástavků s rámky od konce sezony do začátku), která je potažena po zemi čistou folií kvůli zašlapávání vosku a propolisu, který umí spadnout.

Žádné podstavování hranoly. K nim potom přibudou další vydezinfikované nástavky s rámky. Žádný průvan. Kdo to nezkusí a nemíchá čistě bílé s byť jednou zaplodovanýma, tak nepochopí. Žádná chemie, prakticky to chce jen suchou místnost a navíc motýlice má utrum, prostě bez košilek se ani dostatečně nevyvine.(=znovu učebnicová látka)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=24135&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Neříkám, že by jich tam bylo hodně, ale v pastovaném medu občas nějaký byl
vidět. To je pro mě důkaz, že včely plásty nevyčistí dokonale. Jasně, že
jsem maximum zámotků s bobkama odstranil mechanicky. Špatnýma včelama to
rozhodně nebylo. Dlouhodobě mám hodně dobré výnosy a matky či otevřené
matečníky průběžně obměňuji z rozmnožovacích chovů.

Každopádně od té doby co mám plásty přes zimu dobře zabezpečené s tím není
žádný problém.

Já zas preferuji mít v zásobě hodně prázdných světlých souší pro nárazové
snůšky. Když přijde silná snůška je blbost cpát do včelstev hodně mezistěn.
Včely potřebují mít okamžitě prostor pro ukládání nektaru. Včelařím už 19
let a za tu dobu jsem si odladil vlastní úspěšné postupy včelaření. Každý má
trochu jiné Know-How a není dobré se upínat jen na "učebnicové rady".

Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných
venku? Nejsou moc zaprášené?

Franta




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Gustimili?n Pazderka
Sent: Wednesday, August 08, 2007 10:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Mot?lice

F.Škrob
>Evidentně nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny.<
...

Tak to mne překvapuje.
P. Škrob. A jak rozšiřujete? Není možné, že by stálo zato něco v postupech
nebo jinak napravit? Ono mít v medu bobky od zavíječe je asi známka
nějakého nedostatku u včelstva. (čistící pud, slabá včelstva, špatně
zvolený postup s rozšiřováním včelstev, nějaká nemoc)

Také jestli to při rozšiřování vysloveně "sype", tak to alespoň nějak z
části nějak mechanicky odstranit a pomoci včelám.

A jak jsem zde napsal. Včelstva mají obrovskou schopnost stavby na
mezistěnách a sám skladuji pouze bílé ani jednou zakladené souše. Postupy
jsou vlastně v základu stejné jak u velkých včelařů tak i u malých.(nebo by
alespoň tomu tak mělo být) Tz. rozšiřování provádím dle učebnicových rad a
to je snad uveřejněno alespoň jedenkrát v každém ročníku Včelařství jako
rada s obrazovými přílohami a i s článkem jak nato.

__________ Informace od NOD32 2445 (20070808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

F.Škrob
>Evidentně nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny.<
....

Tak to mne překvapuje.
P. Škrob. A jak rozšiřujete? Není možné, že by stálo zato něco v postupech nebo jinak napravit? Ono mít v medu bobky od zavíječe je asi známka nějakého nedostatku u včelstva. (čistící pud, slabá včelstva, špatně zvolený postup s rozšiřováním včelstev, nějaká nemoc)

Také jestli to při rozšiřování vysloveně "sype", tak to alespoň nějak z části nějak mechanicky odstranit a pomoci včelám.

A jak jsem zde napsal. Včelstva mají obrovskou schopnost stavby na mezistěnách a sám skladuji pouze bílé ani jednou zakladené souše. Postupy jsou vlastně v základu stejné jak u velkých včelařů tak i u malých.(nebo by alespoň tomu tak mělo být) Tz. rozšiřování provádím dle učebnicových rad a to je snad uveřejněno alespoň jedenkrát v každém ročníku Včelařství jako rada s obrazovými přílohami a i s článkem jak nato.

Většina vytáčených plástů byla přidávána do medníků před nebo v průběhu
řepkové snůšky. Byly to převážně přes zimu uskladněné souše. Evidentně
nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny. Navíc byly vytáčeny ihned po
odběru ze včelstev. V dalších vytáčeních jsem již bobky od zavíječů
nepozoroval.

Franta



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Gustimili?n Pazderka
Sent: Wednesday, August 08, 2007 9:44 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Mot?lice

František Škrob
>Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit. Dříve jsem
totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe, pokud jsem
do medníků dal plásty poškozené zavíječem.<
.....

To je poněkud přitažené za vlasy. Není možné, že jste do první várky k
vytočení dal i plásty, které nebyly přidány při rozšiřování? Také je možné,
že jste se opozdil po vytažení medných rámků. Tz., že mám zkušenost, kdy
ráno vytahnu a i do 12 hodin od vytažení medných rámků, jsou patrny už
prokousané chodbičky i víc jak 20 cm dlouhé. (no a taková štreka něco
protlačí v zažívání larvy zavíječe)

__________ Informace od NOD32 2442 (20070807) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

František Škrob
>Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit. Dříve jsem totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe, pokud jsem do medníků dal plásty poškozené zavíječem.<
......

To je poněkud přitažené za vlasy. Není možné, že jste do první várky k vytočení dal i plásty, které nebyly přidány při rozšiřování? Také je možné, že jste se opozdil po vytažení medných rámků. Tz., že mám zkušenost, kdy ráno vytahnu a i do 12 hodin od vytažení medných rámků, jsou patrny už prokousané chodbičky i víc jak 20 cm dlouhé. (no a taková štreka něco protlačí v zažívání larvy zavíječe)

Uchovávám přibližně rámky z deseti medníkových nástavků, takže pracnost
balení plástů do pytlů nemusím moc řešit. Naopak od této metody oceňuji, že
plásty zabalené hned po vytočení posledního medu jsou na jaře ve stavu, jako
bych je právě vytáhnul z medníků. Včely je velice rychle obsadí.

Naopak si nedokážu představit, že by na plástech skladovaných v nástavcích
nebyl nalepený prach přinesený prouděním vzduchu a zbytky medu nebyly
zkvašené. Možná se mýlím, ale nikdy jsem takto plásty v nástavcích
neskladoval. Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit.
Dříve jsem totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe,
pokud jsem do medníků dal plásty poškozené zavíječem.

Franta





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, August 08, 2007 8:54 AM
To: Včelařská konference
Subject: RE: Mot?lice

Nechápu ten problém který se řeší Po stažení včelstev zbývají prázdné
nástavky ty podložím cca 10 cm nad zem položím mřížku a rámku které jsem se
rozhodll uložit vložím do nich tak aby mezera byla asi 1,5 cm skládám na
sebe a nahoru položím zase mřížku jako ochranu proti myším stejně musíte
řešit kam s prázdnými nástavky a vyřazené plásty okamžitě zpracuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Škrob <skrobf/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Mot?lice
> Datum: 07.8.2007 20:56:59
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
>
> před několika lety jsem psal na tomto diskusním fóru o mojí metodě účinné
> ochrany plástů před zavíječem. V té době jsem metodu zkoušel a neměl jsem
ji
> dlouhodobě ověřenou. V současné době tuto metodu používám asi 5.rokem a
její
> účinnost je 100%.
>
> Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je
> přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl
acetát
> je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v
> jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). Výhodou je, že ethyl acetát se
> snadno z plástů vyvětrá. Stopové množství, které se rozpustí do zásob v
> plástech postupně hydrolyzuje na ethanol a kyselinu octovou. Navíc se
údajně
> používá i v potravinářství do ovocných sirupů.
>
> Můj postup je následující:
> Rámky z jednoho nástavku (11 ks, 39x24)naskládám do pytle ze silnějšího
> polyethylenu a poté po stěně pytle přiliji cca 50 ml ethyl acetátu tak,
aby
> netekl na rámečky ale stekl přímo na dno pytle. To proto, neboť ethyl
acetát
> výborně rozpouští vosk a propolis. Pytel poté důkladně zavážu provazem
nebo
> drátem. Plásty jsou dokonale ochráněny až do jara za předpokladu, že pytel
> není děravý. Na jaře často nemusím plásty nechat ani vyvětrat, neboť se
> ethyl acetát postupně odpaří a uteče skrz sebevíc zavázaný pytel, který
> netěsní dokonale.
>
> Nevýhodou této metody je, že je vhodná spíše pro malovčelaře, kteří jsou
> ochotni balit plásty do pytlů.
>
> Ethyl acetát se dá levně pořídit od firem dodávajících chemikálie.
> Já osobně ho kupuji v Říčanech u Prahy od firmy "RNDr. Jan Kulich, s.r.o"
> http://www.kulich.cz/
>
> Ethylester kys. octové - čistý (kat. č. 10000735) 900 ml za 86Kč s DPH
> Mají ještě vyšší čistotu (PA), ale láhev stojí přes 200kč.
>
> Mají sklady po republice a zajišťují také rozvoz. Naše firma od nich
> dlouhodobě nakupuje běžné chemikálie, jeden den je objednám a obyčejně
druhý
> den je dovezou. Dříve prodávali zboží jakékoliv fyzické osobě, dnes však
jen
> právnickým osobám. Stačí se ale například prokázat IČ včelařské
organizace.
>
>
> Přeji hodně úspěchů v boji se zavíječem!
>
> Franta
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> jaroslav
> Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Mot?lice
>
> Vážení přátelé,
> dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky
> chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je
> průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i
sýření,ale
> možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav
>
> __________ Informace od NOD32 2438 (20070805) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

__________ Informace od NOD32 2442 (20070807) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Podložku mám zasíťovanou velkým a drobným pletivem. Dnes jsem ji dal do
druhého úlu tak uvidím co bude tam. Vávra
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 08, 2007 4:18 PM
Subject: Re: formidol


> Jiří Vávra napsal:
> ..
>>Včera jsem dal do úlu o dvou nástavcích 39x27 podložku pro
> sběr VD. PO 24 hodinách(možná o něco více jsem našel jednoho prevíta.
>>Mám dvě otázky: 1 jesltli za tohoto stavu dát formidol?
> ...
>
> ..............
>
>
> Z příspěvku není zřejmé, jestli vložená podložka byla zasíťovaná tak, aby
> nemohly včely vynést mrtvé rztoče z úlu, což by zkreslilo průzkum.
> Podložka byla jen v jednou úle, a nevíš, jestli v jiných úlech není
> situace
> jiná.
>
> Pokud už máš formidol koupený, potom bych jej do včel dal.
> Počasí je příhodné.
> Nějací roztoči ve včelách budou.
>
>
>
>

Jiří Vávra napsal:
...
>Včera jsem dal do úlu o dvou nástavcích 39x27 podložku pro
sběr VD. PO 24 hodinách(možná o něco více jsem našel jednoho prevíta.
>Mám dvě otázky: 1 jesltli za tohoto stavu dát formidol?
....

...............


Z příspěvku není zřejmé, jestli vložená podložka byla zasíťovaná tak, aby nemohly včely vynést mrtvé rztoče z úlu, což by zkreslilo průzkum.
Podložka byla jen v jednou úle, a nevíš, jestli v jiných úlech není situace jiná.

Pokud už máš formidol koupený, potom bych jej do včel dal.
Počasí je příhodné.
Nějací roztoči ve včelách budou.

Přítel Vojtěch napsal:
> ... Do nového díla dolů matka neklade a
> je to med se snůšky. ...
>
> Tak to byste se divil :-) !
> S pozdravem Petr
>
Technický rozvoj je odkaz na webu a obrázek jak staví a hned matka klade do nového,protože nemá na výběr.Nahoře je druhá a uprostřed ukládají pouze med. Tomu odpovídá i výnos.To je za určitých popsaných podmínek, ale v diskusi se jedná o podmínky, kdy staví a víčkují med po celém plástu.Musí být dostatek vycházejícího plodu ,tak i létavek, aby během páru dnů rámky zaplnily.Zase využívám jednoduché pravidlo a to je, že včely pracují vždy efektivně.Např. pokud zůstane nahoře cukr, tak ho nepřenášejí dolů, když je snůška atd.My neumíme efektivnosti včel využívat.Nový zavíčkovaný plást s medem je obrázek na Kluci včelaří.Pokud je jedna matka, nejdříve zaklade vrch a nyní už všechny matky kladou dole bez mého zásahu.Zjara začne zase nahoře./Cyklus/

Pokud chci zachovat sterilní plást od hmyzu, tak do uzavřeného pytle stříknu Savo používané do studní.Po odpaření zůstane jenom sůl a tu včely spotřebují.
Rovněž občas stříkneme podložky v úlech pod sítem, pak zbělají.

B.V.