78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.211) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,

30 rokov som budoval včelnicu na viacnadstavkovom princípe (teraz ošetrujem 72 včelstiev), včelstvá som nechal na miere B rozvíjať až do 5 debničiek (50 plástov) a vďaka vynikajúcim podmienkam sa ROJILI. Práca s toľkými debničkami je náročná a ťažká. Postupne som znižoval počet debničiek, až som ostal na trojzostave, ROJILI sa ďalej. Pred tromi rokmi som sa u 12 včelstiev vrátil k dvojzostave, výsledok: v dvojzostave sa vyrojilo 17%, pri trojzostave 65%. Medný výťažok bol rovnaký, až na to, že z dvojzostavy som vytáčal častejšie. Práca v dvojzostave je jednoduchšia a menej namáhavá pre včelára v rokoch a tie sa už u mňa prihlásili.

Preto som sa rozhodol včeláriť len dvojzostave. Včelstvá som nikdy nezužoval a v zostave ostali všetky debničky. Každé včelstvo každý rok vystavalo celú debničku nových plástov a včeláril som s celými nadstavkami.

Teraz budem včeláriť proti všetkým moderným zásadám, treba myslieť aj na roky, keď znáška nebude kráľovská. Zbavím sa zbytočnej roboty, keď menej medu bude sústredené do jednej debničky a nie do to isté množstvo medu do npr. piatich. Kto prežil včelárenie v rokoch 1955 do roku 1980 mi dá za pravdu, že aj napriek snahy sa vytáčalo oveľa menej medu. V takých pozitívnychn rokoch ako boli teraz (od r.1981) dokážu včely bohato priniesť medu aj bez včelárskych skúseností a znalostí. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 5. 8. 2007
Prosakovací sklenice.

Dnes jsem chtel zkusit dat krmeni do 4 litrove flasky namisto doted mnou pouzivanim 1 litrove flasky, jenze jak jsem dal sklenici na misto krmeni tak jsem si vsiml, ze roztok zacina vytikat po obvode stojanu kde mam umisten úl.Kde jsem mohl udelat chybu (málo krmne davky a tim vznik vzduchove bubliny, vestsi tlak na prosakovaci vicko)?.prosim poradte díky moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Jsem nenavázal na vlákno diskuze. Tak ještě jednou. ...

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128)

Zdravím přátele včel!
Proč zužujeme včelstva????????
Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale provádím až v říjnu.

V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8 nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2 plástu ).
V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo podobně jako v úlech klasických.
Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené na podzim k odběru.
Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní ( začít krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem melicitózního medu.

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

S pozdravem…M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133) (24134)

??
A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

VB>Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou. <
...

No já v podstatě také neskladuji. Malé porovnání.

Vy - je potřeba pomůcka, která ne vlastně při tomto způsobu a v určitém věku nutnost. Zaháknete zvednete, vyberete, vyměníte za mezistěny nebo světlé souše, položíte a máte hotovo.

Já - otevřu víko, vyberu a vrátím krásné medné plásty (zimuji na medu) s prostorem pro zimní chumáč, tím vytřídím zbytečné plásty a vytvořím sedlisko tam, kde je to dle mého nejoptimálnější, zbytek k vyvaření. Bílých a nedostavěných je tak do 10% z vytříděných - co převezu domů. (příklad. 9 N vyvařím, 1 N bílých dám bokem do místnosti, kde třeba ani netáhne)

V podstatě jsme natom stejně, akorát vy máte včelstev pár a já takové vysokomontážní zásahy nemohu dělat na stanovištích dle své libovůle. (slídivost, počasí atp.) Čím více jev doletovém rádiu aktuálně včelstev včelařů, tím je větší předpoklad, že budu více stahovat a třídit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133)

Toto včelstvo bylo zimováno ve 3 nástavcích. Čekal jsem až přestaly přesahovat až do spodního nástavku, kde všechno vybraly, zvedl jeřábem a vyfotil. Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131)

Vojtěch
>Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.<
.....
Co se týká včelaření chápu mnohé. Nemusí to být ale jedinný optimální způsob.

A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: (3707)

Další oběť. Je té nepředstavitelné tragédie plný internet.


(Bleskově.cz,Novinky.cz,Novinky.cz: krimi,Aktuálně.cz: domácí,ČT24: aktuálně,České noviny: domácí,Atlas.cz: zpravodajstí)

Bodla ho včela a hned zemřel

Praha 4. srpna (ČTK) - Na Berounsku dnes před polednem zemřel po bodnutí žihadlem do hlavy jednapadesátiletý muž. Protože byl alergik, propukl u něj šok. Přestal dýchat a měl srdeční zástavu. Nezachránilo ho ani, že ho okamžitě začal oživovat lékař ze sousedství. Sdělila to mluvčí středočeské záchranné služby Nina Šeblová.

Muž utrpěl takzvaný anafylaktický šok, při němž se objevují křeče, bezvědomí, zástava srdce a dýchání. "Záchranáři ihned po příjezdu pokračovali v rozšířené neodkladné resuscitaci. Po 45 minutách však pokusy o oživování ukončili," uvedla Šeblová.

V srpnu 2003 zemřela na následky bodnutí včely do šíje sedmačtyřicetiletá žena. Žihadlo u ní vyvolalo silnou alergickou reakci, která způsobila otok mozku.

Alergici by u sebe měli vždy mít podle záchranářů injekci, kterou si sami aplikují do svalu. Ostatním postačí k utišení bolesti studený obklad a užití masti. Volat záchranku na čísle 155 je třeba v případě, že člověk je alergik, nebo v při bodnutí do krku či úst, uvedla Janečková.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127)



Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva?
> Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým
> si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je
> sporná jeho kvalita? ...
>
> jinak ...
> Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné (
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo
> při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více
> prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Stručně k problému.
To je pohled do 2. nástavku zespodu.Protože do horního není vidět tak to popisuji.Mohl jsem udělat obrázek ve volných mezerách do horního, a bylo vidět v jakém tvaru zimují.Takže to jasné není,přestože to popisuji.Poučení pro mne.
Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.Potom se to bude brát jako běžné včelaření.Jako se stává včelaření bez mřížky, protože si mysleli, že bez mřížky se úspěšně včelařit nedá, a byl jsem dokonce napaden, že popírám nejlepší patent.Jako řešení ho uznávám,ale v jiných podmínkách.
..kde je
> sporná jeho kvalita? ...
Sporná kvalita vůbec není, protože takové včelstvo je schopno si velmi brzy vytvořit potřebnou teplotu pro produkci.Vystavěné nové mezistěny, zanese ne cukrem, ale velmi brzy medem,stačí pár dnů snůšky,a med se vytáčí po odkvětu třešní,durancií atd..Pokud mají ještě cukr je výhodné, protože mají z čeho žít a med odeberu.Kluci včelaří je odkaz na webu ukázka takového plástu a je to první vytáčení.To jiným způsobem dosáhnout nelze v podmínkách, kdy včely nemají možnost proletu např. v lednu, ale letos byl prolet brzy 8.března.S čistým cukrem vydrží a nenadělají do úlu./Méně odpadu./Když ze dvou nástavků vytočím 20kg medu při 3.a posledním vytáčení,tak hned dostanou 20kg cukru.Vy berete nástavek, ale já ne. K melecitóze jen krátce.Ani náznak problému, přestože mají včely prostor. Ostatní dostali odškodnění, jeden včelař byl tak poškozen, že mu náhrada činila 100 tisíc. Tak v čem to je, mají už někteří jasno? Proč se včelaří složitě s mnoha nástavky? To všechno už kluci,začínající včelaři znají.Americké včelaření kopírovat nehodlají.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2007
Melcitoza

V poslední době se stalo moderní strašit Melicitoózou s odvoláváním se na rok 2002. ALE CO SE TEHDY STALO? Tehdy se sešlo několik nepříznivých situací do jedné zimy 1. opracdu celoplošná snůška z modřínů v období krmení a právě modříny bývají největším zdrojem melicitózy
2. Snůška byla poměrně dlouhá takže včely zaplnily ní prostor v prostředku chomáče po vylíhlém plodu ale to pořád nebyl ještě ten největší problém ten teprv přišel v podobě velmi tuhé zimy kdy včely nemohly ven se vyprášit od Martina až do konce března. To máte 4 a 1/2 měsíce Normálně vyletují ještě v polovině prosince a v únoru již nanovo, to jsou jen 2. včely tak káleli b úlu a vypukla nosema další nepříznivá věc byla nešla řádně provést druhá fumigace a to se projevilo na jaře velkým nástupem VD Pokud by taková snůška přišla v jiné roky ani bychom ji nezaznamenali. A ten rok jsem za 50 roků včelaření viděl v takovém rozsahu melicitózní snůšku po prvé, a letní nás nemusí vzrušovat tu stihnou zkonzumovat na výchovu zimní generace

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 4. 8. 2007
Re: Myi (8360) (23981)

Asi omyl, že?

----- Original Message -----
From: "lenka" <lenka/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 27, 2007 5:23 PM
Subject: Re: Myi


> cawate. kde je ta zurka chcela by som dojst ale neviem kam ????poslite mi
> suradnice.DAKUJEM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127)

Radim Polášek:
>Nerozumím úplně otázkám, ale budiž. ...
To se v dnešních
nastavkových úlech neděje, protože náběh včelstev do síly je řešen prostým
přidáváním dalších nastavků a tyto včelstva jsou preferována, protože díky
větší velikosti nosí i více medu.<
...
Nesrozumitelný jsem dost často, stačí se zeptat pro upřesnění.
K tématu.
Kde vezmou ten med? ..jinak
No a co se včelstvy, když vyschnou zdroje snůšek už jak letos od července? ... Právě oto jde. Mám letos zkušenosti, kdy snůšky na ¾ stanovišť prostě vyschly a co teď? Na tuto situaci navazuje další má zkušenost z minulosti, kdy "stahovat znamená zachránit". Mám zaběhnut praktický přístup. Ne pasivní.

Jde teď přeci o začátek roku. A něco zanedbat znamená pozdější problémy a ztráty. Je už vlatně jedno jestli jde o budečáky nebo nástavkové úly. A úl s rámky 39x24 je český ekvivalent světového úlu a míry.

Zkus říci profesnímu včelařovi např. v USA nebo jinde, že by měl nechat cca 1,3m nástavků na včelách. Tak si poklepe na hlavu. Ve světě na světovém úlu se zimuje převážně na jednom nástavku nebo na dvou, když je dobrá pozdní snůška a víc s nástavky šmytec. Ostatní k repasi a dezinfekci. Dokonce dnes již argument o nutnosti mít chlaďák kvůli motýlici nebo nějaký speciální sklad je blbost. Postup je vyvařit (dát ke zpracování) vše kromě čistě bílých souší a motýlice má utrum. Zásada je nemít mezi bílými jednu byť jedenkrát zaplodovanou souš. Prostě motýlice se vyhne když může takovému "nevýživnému" plástu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126)

Nerozumím úplně otázkám, ale budiž. V zadovácích na 14 rámků 39x24 v
plodišti a 14 rámků v medníku byly včelstva rozšířena a obsedaly na plný
počet 24 - 28 rámků zhruba od druhé poloviny snůšky z řepky až po polovinu
srpna. Z toho, že tak dlouhou dobu přes celé léto včely v zadováku
obsazovaly plný počet rámků se dá odvodit, že ve špičce léta by obsadily
ještě nejméně 10 dalších rámků 39x24, možná i 20. A to byly včelstva chovaná
desítky let v zadovácích, kde byly včely, co měly náběh na moc velkou sílu
včelstva a tudíž rojení vyřazovány jako nevhodné. To se v dnešních
nastavkových úlech neděje, protože náběh včelstev do síly je řešen prostým
přidáváním dalších nastavků a tyto včelstva jsou preferována, protože díky
větší velikosti nosí i více medu.
Potřeba mít maximální včelstvo - otázka je, co to je maximální včelstvo. Já
bych řekl dneska spíše je třeba mít optimální včelstvo než maximální, to je
takové, jaké dá největší výnosy při nejmenší spotřebě cukru, nejmenší
potřebě práce a různých přídavných pomůcek. A co se týká diskuze o
optimálních včelstvech, já myslím, že už to tady mnohokrát proběhlo a stejně
s malým výsledkem, každý zkušenější včelař bude považovat za optimální
včelstvo a technologii nejspíš tu svou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 04, 2007 8:49 AM
Subject: Re: Pro? zuujeme v?ely


> R.Polášek:
> >Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
> které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
> včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr
a
> déšť a zima v noci nezničily.<
> ...
> Radime mám jednu zásadní otázku a pár podotázek. Kdy, za jakých podmínek a
> v jakém procentuálním zastoupení bude včelstvo(a) obsedat na stanovišti
> plný prostor resp. jaké podmínky tomu předchází?
>
> Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva?
> Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým
> si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je
> sporná jeho kvalita? ...
>
> jinak ...
> Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné (
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo
> při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více
> prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125)

R.Polášek:
>Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr a
déšť a zima v noci nezničily.<
....
Radime mám jednu zásadní otázku a pár podotázek. Kdy, za jakých podmínek a v jakém procentuálním zastoupení bude včelstvo(a) obsedat na stanovišti plný prostor resp. jaké podmínky tomu předchází?

Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva? Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je sporná jeho kvalita? ...

jinak ...
Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné ( http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123)

Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr a
déšť a zima v noci nezničily. Zužování v nastavcích na prostor, které
včelstvo obsedá je něco jiného. Ale stejně, prostor , který včelstvo obsedá,
je pojem mlhavý a dost plastický. Je rozdíl, kolik toho včelstvo obsedá za
horkého srpnového dne a rozdíl, kolik to je třeba v chladné srpnové noci
nebo chladném dni. Je to asi podobná věc, jako když se v květnu a červnu
přidávají nastavky, jen opačného znaménka. Někdo má málo času a proto
přidává do zásoby, aby včely měly dostatek prostoru pro přinášený med a
někdo ne. Co se týká melecitózy, připadá mi, že její katastrofální výskyt je
i v roky, kdy se vyskytuje hromadně bodová neplošná záležitost. To znamená,
že na většině stanovišť se projeví jen zatvrdnutím určitého množství buněk a
relativně málo znatelným oslabením včelstev v zimě, které včelař, který
nečte a o melecitóze neví, v podstatě ani nezaznamená. Zatímco na nemnoha
stanovištích dojde k buřlivé produkci melecitózní medovice a k tomu zaplnění
všech plástů v úlu. A tito včelaři jsou právě ti, kteří vyvolají pokřik a
kteří vytvářejí dojem, že melecitóza je plošná záležitost. Jinak ale zužovat
včelstvo na prostor, který obsedá a doufat, že v případě výskytu melecitózy
ji včely nosit nebudou, protože nebudou mít prostor kde ji uloží se mně zdá
jako poněkud nepodložená myšlenka. Takový prostor odpovídá dvěma, teď na
začátku srpna až třema nastavkům 39x24 po 10 rámcích. Každý rámek 39x24 má
kapacitu asi 2 kila zásob. Takže jestli někdo v srpnu nakrmí řekněme na 20
kilo zásob a potom vypukne melecitóza, včely mohou donést ještě dalších
minimálně 20kilo melecitózní medovice. Jediný rozdíl je ten, že včely nosí
intenzívněji, když v úlu je jeden nastavek z části zaplněný a zbývající dva
prázdné než když má úl o jeden prázdný nastavek míň. Otázka je, jak velký
ten rozdíl je. Asi jedno z účinných opatření proti melecitóze je, že jak
skutečně vypukne, je třeba zúžit ve stejném stylu, jako se kdysi zužovalo v
zadovácích. Aby včely skutečně neměly kde tu melecitózu ukládat. Jinak
melecitóza v poslední době ukázala, že "šedivá je teorie a zelená praxe"
Šedivá teorie papouškovaná všemi " moderními" včelaři říká, že včelař musí
vždy nakrmit do konce srpna a nechat v té době včelám co největší prostor
pro výchovu zimní generace. A který včelař to nedodrží, přijde do pekla -:).
Jenže jak přijde melecitóza, je nejpodstatnější zařídit, aby včely měly v
zimě k dispozici zásoby bez ní. A to se dá zařídit jenom opatřeními jdoucími
proti těmto zásadám - podstatným zúžením v srpnu nebo krmením cukrem až po
ukončení melecitózy do přidaných prázdných plástů, třeba i v říjnu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 03, 2007 9:48 PM
Subject: Re: Pro? zuujeme v?ely


> Ono je zužovat a zužovat. Jesli si někdo myslí, že 2 neobsednuté nástavky
v
> srpnu mu zvýší plodování nebo výnosy v příštím roce je to jeho věc. Na
> včely však číhá dost velké nebezpečí o kterém nás přesvědčila sezona 2002
a
> sice melecitoza, kdy pomřelo asi 1/3 všech včelstev. Je li úl nezůžen,
> včely všechny plásty zaplní tímto svinstvem a je vymalováno. Nejen, že se
> výrazněji upracuje zimní generace, ale na záchranu včel potřebujeme rychle
> jeden až dva nástavky čistých plástů a kde je v tomto případě vzít.Zúžené
> včelstvo na prostor, který obsedá a je li nakrmeno je na tom výrazně lepší
> a v mnoha případech se nemusí dělat vůbec nic. Září se blíží a je potřeba
> být připraven. Co kdyby... Na melecitozu hynou včely jen neschopným
> lenochům a já mezi nimi rozhodně nechci být. Zdraví R. Stonjek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 3. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122)

Panenský med je odkaz na webu s obrázky ,jak včely připravuji na snůšku již v zimě.Kluci včelaří je další způsob, kdy podstavují jenom mezistěny a už to mají připraveno na příští jaro atd.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122)

Ono je zužovat a zužovat. Jesli si někdo myslí, že 2 neobsednuté nástavky v srpnu mu zvýší plodování nebo výnosy v příštím roce je to jeho věc. Na včely však číhá dost velké nebezpečí o kterém nás přesvědčila sezona 2002 a sice melecitoza, kdy pomřelo asi 1/3 všech včelstev. Je li úl nezůžen, včely všechny plásty zaplní tímto svinstvem a je vymalováno. Nejen, že se výrazněji upracuje zimní generace, ale na záchranu včel potřebujeme rychle jeden až dva nástavky čistých plástů a kde je v tomto případě vzít.Zúžené včelstvo na prostor, který obsedá a je li nakrmeno je na tom výrazně lepší a v mnoha případech se nemusí dělat vůbec nic. Září se blíží a je potřeba být připraven. Co kdyby... Na melecitozu hynou včely jen neschopným lenochům a já mezi nimi rozhodně nechci být. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121)

Vaše stránky jsem objevil už před časem a přečetl jsem je
několikrát, bohužel jsem na nich nenašel přesný popis včelaření, ale
jenom náznaky. Mohu poprosit o stručný popis Vaší metody? Případně
pokud je to na tom webu, tak stačí přesnější odkaz.

Děkuji.
Jaroslav

> Zužováním včel je jenom vyšší pracnost, ale i menší výnos.
Nedostatek
/>místa pro zásoby , prostoru pro kladení matky a vyhnání části
silného
/>včelstva z úlu je způsob včelaření, který jsem přestal používat už
před 20
/>lety.Naopak vytáčím více panenského díla.Zdravější včely atd. Viz.

/>www.vcely.kvalitne.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108)

Zužováním včel je jenom vyšší pracnost, ale i menší výnos. Nedostatek místa pro zásoby , prostoru pro kladení matky a vyhnání části silného včelstva z úlu je způsob včelaření, který jsem přestal používat už před 20 lety.Naopak vytáčím více panenského díla.Zdravější včely atd. Viz. www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108) (24115) (24118)

>ad. GUPA
Tomu moc nerozumím. o té hygieně, <

Mít jen tak v úlu cca o 3 kg více vosku mi nepřipadá ekonomicky racionální.

Je to přesně jak to píšu. Jestli někdo tíhne k přírodě nic proti, ale je potřeba si uvědomit, co takové extremní napodobování pod tíhou nějakého dojmu znamená.

Jestli někdo chce zimovat 5N 39x24 a diskutovat o tomto, tak se musí smířit s tím, že zareaguji v tomto směru otázkou ... Jak chce někdo při takových 5N řešit i pravidelné kolování a dezinfekce díla (vosku)?

Včelstvu stačí na zimu mít vhodné dílo s vhodnými zásobami a třeba i třeba s minimálním prostorem.(to je dokonce patentováno naším odborníkem) doc. V. Ptáček

Zimovat "na pětiN" je přinejmenším mrháním včelí potenciální energie, protože při srovnání s přírodními podmínkami včelstvo přes zimu často o dílo dojde. (malí savci, ptáci, plíseň po oblevě atp.) Nemluvím o tom, že včelstev takto původně (přírodně) přežilo jen velmi málo. Z tohoto důvodu pokud mi to podmínky a včelstvo dovolí, před zimou odebírám díla a nástavků co to jen jde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108)

Já myslím, že to má dva důvody. První je pozůstatek z války, kdy včelaři
dostávali na příděl jen pár kilo cukru, tuším 5 -7 kilo a sehnat více
načerno byl velký problém. Tak se včely více zužovaly, až na 6 - 7 rámků,
aby byly přes zimu slabé a ten cukr jim stačil. A spoléhalo se na to, že se
vyberou a vyšlechtí ty včelstva, co na jaře sílí rychleji než ostatní. Druhý
jsou zadováky a včelíny na zahradách, které se rozvíjely v 20 století.
Přirozeně včelíny, jakožto zastřešený chráněný prostor byly drahé, na
zahradě taky nemuselo být moc místa, proto se preferovaly úly, kterých šlo
do včelína dát nejvíc. A to byly zadováky. Například do včelína s půdorysem
2,20 metrů x 2 metry šlo dát na 2,20 m délky ve třech řadách nad sebou 15
úlů zadováků. Zatímco dnešní nastavky potřebují na 15 úlů délku minimálně
tak 10 metrů. A v době, kdy se ještě moc nevědělo třeba o tom, že letošní
matka se prakticky nerojí a o metodách odstraňování rojové nálady vytvářením
oddělků, bylo výhodnější včelstvo v omezeném prostoru zadováku na 2x12 nebo
2x14 rámků 39x24 v podletí zúžit a zimovat jako slabší včelstvo, protože
takové včelstvo se v omezeném prostoru zadováku rojilo později a včelař měl
více času v květnu a červnu omezit rojovou náladu vybíráním medu a vkládáním
mezistěn. případně se snadněji hledaly a vyřezávaly matečníky, když včelstvo
nebylo příliš silné. Teprve později, od 70 let 20 století se v zadovácích
začaly zimovat silnější včelstva na prakticky plném počtu rámků, které více
donesly a tehdy se v zadovácích zužovalo už jen proto, aby se v nich
vytvořil prostor pro vložení krmítka.
Co se týká nastavků, tam v některých konstrukcích se zužovat musí, v
některých ne. Záleží to hlavně na umístění česnového otvoru vzhledem k
budoucímu zimnímu sezení včelstev. Úvaha je taková, že ve včelstvu v plné
síle, kdy má 50 - 60 tisíc včel, může být 4 i více nastavků pro 10 rámků
39x24 a přitom nijak zvlášť nezáleží, na jakém místě je umístěno česno.
Během srpna a září včely ubývají až na odhadem 20 tisíc. Pokud je úl pořád
ze 4 nastavků pro 39x24 a třeba nemá očka, jen česno ve dnu, včely se buď
usídlí úplně nahoře, kde správně kvůli zásobám mají být, potom ale nemohou
dole hlídat česno proti zlodějkám a úl může být v podletí vykrádán nebo se
usídlí dole a potom mohou umístit zásoby kdesi nahoře odděleně od plodu a
sediska zimního chumáče a v zimě uhynout. Takový úl je třeba na krmení
zůžit, aby včely jakžtakž dokázaly ubránit to česno. Pokud má úl očka,
zužovat se nemusí, ale podle mně by se mělo postupně zúžit a nakonec zavřít
dole česno a na krmení a podzim nechat otevřené horní nebo dvě nejhořejší
očka.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.102.166.104) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108) (24115)

ad. GUPA
Tomu moc nerozumím. o té hygieně, když jsou spodní dfva nástavky mezistěny, tak mi připadne obměna díla zajištěná. Jiná otázka jsou rezidua po léčení, ale to jste tím evidentně nemyslel. Je ale pravda, že 5 násvků už je slušný komín a i když jsou na paletě, tak krmení a pod už se odehrává v pěkné výšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24109) (24114)


Zatím mám roční zkušenosti, takže žádná statistika.

U jedněch jsem se pokusil rozšířit mezistěnami směrem nahoru a včely
pokračovaly do podmetu, když jsem mezistěny podložil, tak už druhý
den v nich matka kladla.



Takže od té doby jsem podkládal a včely v pohodě přecházely dolů a
stavěly. Takže nevím jak dát na tradici :-)





>Druhou otázkou je
jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, > že včely raději
staví
směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině > stromu to je
asi
jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108) (24109) (24114)

Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem
-----
Souhlasím. Ty mezistěny se ale můžou proházet s plásty. Já v podstatě ty plásty co tam zůstanou dám doprostřed a obklopím mezistěnami. Po nich včely jedou dolů a staví do strany. Při následných prohlídkách to případně můžu přerovnat a doprostřed přehodit nové a staré dát na kraj.
Nemám stovky včelstev abych si nemohl hrát s jednotlivými plásty při prohlídce. Zvláště když jdu do včeljen několikrát za rok.
Co se týká léčení, už se to tady řešilo a je to věc každého a jeho názoru. Pokud se podívám co se valí z výfuku auta, tak by mě 3 léčení na podzim začínaly zajímat až bych přestal jezdit autem, nebo bydlet u silnice a přestěhoval se i se včelami do hlubokého lesa.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108)

Jaroslav:
>Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?<
......

Nejde o optimum, ale o hospodářskou činnost s voskem, pravidelnou dezinfekci a standartní chovný postup. Ten kdo to nedělá se pozná lehce. Shání roje každoročně a doživotně roje, staré úly, dílo, protože to staré se rozpadlo atp.atd.

Kupit 5 nástavků/jedno včelstvo po celý rok je blbost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108) (24109)

Někteří včelaři něco podobného praktikují s tím, že navíc zimují na medu. Jinak si myslím,že je to použitelené i pro léčení VD. Dle vyjádření VÚ Dol není rozhodující pro léčení a dávkování léčiva fumigací velikost úlu a velikost včelami obsazeného prostoru. V době léčení u Vámi uváděné RM 39x24 máte fyzicky stejně obsazen 1-2 nástavky, takže pokud jsou tyto nástavky jako horní, není ani léčení fumigací nebo gabonem problém. Aeroslol by pak asi bylo vhodnější neaplikovat česnem, ale také horem. Při pěti nástavcích se mi jako rozumné toto pořadí nástavků odspodu- 2N mezistěny, 1N souše, 1N plodiště, 1N plodiště +zásoby. Otázkou je jarní rozvoj, kdy se v nástavkovém včelaření u stejně vysokých nástavků doporučuje jejich rotace. Ale jsou včelaři, kteří nástavky nerotují a také to jde. Druhou otázkou je jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 3. 8. 2007
Re: pridavani (24111)

Myslím, že jsou dnes již vyvinuty lepší a bezpečnější technologie pro použití kyseliny mravenčí než ji přidávat do krmného roztoku. A teké mají širší záběr, tj. nejel nosemóza, ale i VD a vápenatí plodu. Já bych do toho pokus nešel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Bořík (147.228.1.130) --- 3. 8. 2007
Re: Podivné chování roje (24099) (24100) (24102)

Radim Polášek napsal:
> Jinak mně připadá, že příčinou je že z nějakého důvodu zklamou vyhledávačky
> nového prostoru. Buď roj vyletí a během dvou hodin se zhorší počasí tak, že
> se vyhledávačky nevrátí a přesun do nového úlu nenastane, takže začnou za úl
> považovat tu větev nebo se jedná o roj, co vyletěl pozdě odpoledne a z toho

To by mohla být příčina - pravda je, že po vylétnutí roje přišla záhy bouřka a následující dny byly přeháňky.

Zkusím tedy (spíše ze zvědavosti) roj sundat, abych viděl, jestli už začaly stavět na větvi plást.

Jiří Bořík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 3. 8. 2007
pridavani "kyselin" do krmeni

zdravím všechny,

v článku
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=247&mode=&order=0&thold=0
na včely.sk jsem se dočet, že je výhodné přidávat kys. mravenčí do
zimního krmení včel, jako prevenci/léčbu nosemy. U článku se ale
nerozpoutala žádná velká diskuze, tak to zkouším tady :) Článek je
vlastně jen znovuzveřejněním článku ze včelára z r.1941 - nikde jinde
sem už k tomuto tématu nic nenašel. Nevím tedy jestli přidávání kys.
mravenčí do krmení není podle posledních poznatků spíše na škodu a při
zachování známých pravidel hygieny a správného zimování i zbytečné. Jaké
jsou Vaše zkušenosti? Já u jedněch včel zkusil přidat kys. citronovu a
zdá se mě, že včely odebraly roztok rychleji.

*** ježek ***

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely (24108)

Při zahájení plodování po zimě bude důležité, jak jsi včelám uspořádal úl, aby neplesnivěly ponechané plásty.
Na to má vliv uteplení, větrání i ponechání neobsednutých nástavků.
Myslím, že na tuto problematiku co včelař, to názor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 3. 8. 2007
RE: Proč zužujeme včely (24108)



Ahoj, blbost by to nabyla v tom pripade, ze by jsme nemeli varroazu a
nemuseli lecit. Takto by se dostavelo vsechno dilo do styku s lecivem a to
je nezadouci. Rovnez zalecit takto velky prostor je trochu problematicke. A
to je jen jeden z vice duvodu proc "zuzovat" vcelstva na zimu.
Frantisek


Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?



Jsem teprve začátečník, ale nevěřím třadičním metodám a dívám se do
přírody. Roj se usadí a začne stavět zvrchu dolů, matka klade níž a
níž a nahoru cpou med. V zimě se zase pomalu prokousávají zásobama
nahoru. Toto my nectíme, nástavky prohazujeme a přidáváme je pozdě
nebo brzo a podrážíme tím včely v rozvoji, když přidáme brzo nebo je
brzdíme a rojíme, když přidáme pozdě. Navíc včely netuší, že pro ně
máme v garáži nachystané další tři nástavky.



Proč to nejde takto?

Mám pět nástavků 39x24 (nebo stejnou plochu jiných, to je jedno).

Při posledním točení vytočím vrchní dva (nevím jestli musí nebo
nemusí být mřížka).

Vytavím nebo vyřežu a oba nástavky naplním mezistěnami, práznými
rámky, nebo rámky s proužky mezisteny (prostě jak to kdo dělá),
šoupnu je úplně dolů a zakrmím a víc se nestarám.



Výhody:

Neskladuju rámky, souše, mezistěny, nástavky

Obměním 2/5 díla ročně.

Nelezu do včel a nemůžu je podrazit ve vývoji.

Včely už v zimě vědí, že můžou na jaře počítat s pěti nástavky.



Nevýhody:

Nemám panenský med.

Nemám vyřešené, co se zimními zásobami, pokud nějaké zbydou na jaře.

Mám trvale vysoké úly.

Co vy na to? Vidíte další výhody nebo nevýhody? Nebo rovnou vidíte,
že je to blbost?



Díky.

Jaroslav


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 8. 2007
Proč zužujeme včely


Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?



Jsem teprve začátečník, ale nevěřím třadičním metodám a dívám se do
přírody. Roj se usadí a začne stavět zvrchu dolů, matka klade níž a
níž a nahoru cpou med. V zimě se zase pomalu prokousávají zásobama
nahoru. Toto my nectíme, nástavky prohazujeme a přidáváme je pozdě
nebo brzo a podrážíme tím včely v rozvoji, když přidáme brzo nebo je
brzdíme a rojíme, když přidáme pozdě. Navíc včely netuší, že pro ně
máme v garáži nachystané další tři nástavky.



Proč to nejde takto?

Mám pět nástavků 39x24 (nebo stejnou plochu jiných, to je jedno).

Při posledním točení vytočím vrchní dva (nevím jestli musí nebo
nemusí být mřížka).

Vytavím nebo vyřežu a oba nástavky naplním mezistěnami, práznými
rámky, nebo rámky s proužky mezisteny (prostě jak to kdo dělá),
šoupnu je úplně dolů a zakrmím a víc se nestarám.



Výhody:

Neskladuju rámky, souše, mezistěny, nástavky

Obměním 2/5 díla ročně.

Nelezu do včel a nemůžu je podrazit ve vývoji.

Včely už v zimě vědí, že můžou na jaře počítat s pěti nástavky.



Nevýhody:

Nemám panenský med.

Nemám vyřešené, co se zimními zásobami, pokud nějaké zbydou na jaře.

Mám trvale vysoké úly.

Co vy na to? Vidíte další výhody nebo nevýhody? Nebo rovnou vidíte,
že je to blbost?



Díky.

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Micha@l (85.70.16.15) --- 3. 8. 2007

Mám takový dotaz: Zkrystalizuje lipový med v plástech???
Protože už nečekám nějakou výraznější snůšku (les je daleko), tak jsem včelstvu ponechal jeden nástavek (medník) s lipovým medem, že ho vytočím až ke konci srpna při rušení medníků. Druhý medník je prázdný pro případnou snůšku. Akorát mě napadlo, jestli mi ten med do té doby v plástech nezkrystalizuje? Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 3. 8. 2007
Re: Podivné chování roje (24099)

Zkusil jsem jim nabídnout na tyči rojáček s několika staršími plásty, ale roj se zatím nehnul z místa.
----
Pokud už si nějaké dílo postavili, tak v něm mají možná plod a přelezly by snad na otevřený plod (já jsem párkrát použil úspěšně otevřený trubčí - nepřišlo mi tak škoda a prý je pro včely atraktivněší) - to by bylo v souladu s jejich instinkty. Myslím že sami od sebe včely otevřený plod neopouští. Takže pokud jej tam mají, asi tam chtějí zůstat. Ve Včelařství atd. jsem viděl dost různých fotek díla vybudovaného na větvi atd. Asi to není tak řídké chování. Normálně v přírodě by nepřežily a tento "gen" dál nepředávaly.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 8. 2007
RE: (23904) (24096)

Podle mne je to špatná rada . CO JE TO SLABÉ VČELSTVO? Ještě teď jde vytvořit dostatečně silné včelstva Teď začni krmit a bedlivě sleduj Kladení matky Pokud včely do zimy obsednou v jednom nástavku 7 uliček bude do jara dostatečně silné a pokud ne tak bude aspoň por jaro rezervní matka a ta se dá v pohodě zazimovat i na 3 rámcích Na jeho rušení je dost času až na jaře

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:
> Datum: 02.8.2007 21:30:19
> ----------------------------------------
> Nezimuj ho, nemá to smysl....
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Michal
> Sent: Tuesday, July 24, 2007 9:11 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject:
>
> Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho
> zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na
> zimu pri tomto mnozstvi cukru???
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 3. 8. 2007
Re: Podivné chování roje (24099)

Zkusil jsem jim nabídnout na tyči rojáček s několika staršími plásty, ale roj se zatím nehnul z místa.

Pridajte do plástov npr. 5dag medu. Vôňa medu ich privábi na plásty. Otázka je, či to stojí ešte zato. Tento prípad som mal 17.7, roj som osadil až na "dva" plásty, chcel som zistiť či rojík vyletel s mladou alebo oplodnenou matkou. Bola oplodnená, po 24 hodinách začala plodovať. Včelstvíčko som daroval včelárovi, ktorý osadenstvo pridal do včelstva bez matky. Pôvod rojíka som nezistil. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 3. 8. 2007
Re: Zazimovanie slabého včelstva (23904)

Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na zimu pri tomto mnozstvi cukru??? Michal

Aké je to včelstvo "pomerne slabé", prečo je slabé, zlá matka?, obsadá málo plástov, je choré lebo je slabé preto, že bolo špatne urobené. Ak včelstvo je schopné odobrať 10 kg cukru, nemusí byť zlé a môže bezpečne prezimovať.

Všeobecne treba podať včelstvu toľko zásob, aby na jednom pláste bolo 1,5 kg invertovaných zásob. S podávaním zásob treba začať už teraz a nie veľké dávky, aby sacharózu včely dokázali štiepiť. Ak máte viac včelstiev a sú schopné zniesť odobranie plástu s včelami a plodom- lepšie zaviečkovaným, posilnite toto podľa Vás slabé včelstvo. Na zimu ponechajte toľko plástov, koľko včely obsadajú, plus 2 plásty so zásobami naviac.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Podivné chování roje (24099) (24100)

Jak o tom tak uvažuji, dvakrát v posledních letech jsem sbíral roj, který
vydržel na větvi hodně dlouho. Na první jsem přišel na lesním stanovišti
ráno a než jsem zjistil, že prostředky v lese ho nedostanu a zašel jsem si
domů pro žebřík a sundal ho, muselo už být poledne. Roj se choval, jako by
to bylo několik malých rojů s matkami těsně vedle sebe na jedné větvi, jak
jsem se ale dostal k němu a smetl největší hromádku do rojáku, ostatní do
něho nalezly samy a byly mimořádně klidné, takže jsem nechytil ani jedno
žihadlo. Taky při usazování na mezistěny byl velice klidný, i když vyletěl z
průměrně divokého včelstva. Při první prohlídce za dva, tři týdna byl naopak
mimořádně divoký a od té doby bylo to včelstvo spíše divočejší. Druhý roj
vyletěl od včel asi 300 metrů daleko, údajně odpoledne, usadil se přes noc
na větvi a zřejmě tam mínil zůstat. Bylo to od jiného včelaře, který ale
neměl o ten roj zájem. Protože to bylo dva metry vysoko a metr od
frekventované cesty, známý mi ten roj "dohodil" a já si ho vzal. Ten druhý
včelař začínal a u všech svých včelstev provedl v předchozím roce výměnu
matek za kvalitní kupované matky a na roji to bylo znát. Roj byl klidný,
stavěl dobře, zásoby zpracovával perfektně a i nadále včely jsou pořád
velice klidné a dobře nosí. Co si pamatuji, tak v obojím případě se včely
pravděpodobně chystaly na větvi zůstat, protože na větvích byly už kousíčky
bílého vosku. Příčina by možná mohla být ta nosematická matka, i když
obvykle jak je matka nelétavá, včely ji až na hrstku opustí a vrátí se.
Jinak mně připadá, že příčinou je že z nějakého důvodu zklamou vyhledávačky
nového prostoru. Buď roj vyletí a během dvou hodin se zhorší počasí tak, že
se vyhledávačky nevrátí a přesun do nového úlu nenastane, takže začnou za úl
považovat tu větev nebo se jedná o roj, co vyletěl pozdě odpoledne a z toho
důvodu kiksne vyhledávání dutin, i to se stává nebo vyhledávačky v časové
lhůtě v okruhu pár kilometrů volnou dutinu prostě nenajdou a doba na
stěhování roje odezní a roj je pořád na větvi, takže tam prostzě začně
stavět a fungovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 02, 2007 10:53 PM
Subject: RE: Podivné chování roje


Já jsem také měl takový roj. Bylo mi ho nakonec líto, tak jsem ho s velkými
obtížemi sundal a usadil. Ale včelstvo se stejně chovalo podivně, špatně
odebíralo krmení, skoro žádný plod. Včely byly záludně bodavé. Vychytil jsem
matku - měla nafouklý zadeček a zjevně byla nosematická.
Protože jsem se v literatuře s podobným projevem roje nesetkal, dodnes jsem
přesvědčen, že příčinou takového chování mohla být silně nosematická matka,
neschopná letu. Pokud někdo máte průkaznější vysvětlení, byl bych rád.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Bořík
Sent: Thursday, August 02, 2007 10:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Podivné chování roje

Zdravím vespolek,

asi před čtrnácti dny se mi vyrojilo jedno včelstvo. Roj vyletěl a usadil
se vysoko na větvi ořešáku před včelínem. Očekával jsem, že odpoledne nebo
nejpozději druhý den roj odletí definitivně pryč, jako se mi to už párkrát
v minulosti stalo. Sundavat jsem roj nechtěl, je to dost vysoko a stejně to
není kvalitní včelstvo.

Jenže roj sedí na větvi už čtrnáct dní a nikam neletí. Provoz včel je
minimální, sedí v chumáči na silnější větvi a nikam se nechystají. Zkusil
jsem jim nabídnout na tyči rojáček s několika staršími plásty, ale roj se
zatím nehnul z místa.

Setkal jste se někdo už s takovým chováním roje ? Na co včely čekají, že by
se rozhodly na větvi přezimovat ?

Zdraví

Jiří Bořík


__________ Informace od NOD32 2411 (20070721) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Otevřený plod (24094)

Zatímco matka klade vajíčka do souvislé plochy, zavíčkovaný plod před
vylíhnutím mívá mezi sebou prázdné buňky, některá vajíčka do hotové včely
nedospějí. Během vývoje z nějakého důvodu uhynou a včely je nakonec
odstraní. To by mohlo být ono, pokud se vyloučí začínající infekční nemoc,
třeba tím, že to objevuje dlouho a nijak zásadně se to nezhoršuje. Jinak se
tomu říká mezerovitost plodu a pokud je příliš velká, je to znakem
nekvalitní nebo taky staré vykladené matky. Taky je to ale ovlivněno počtem
ošetřujících včel, v době, kdy je těchto včel hodně, je mezerovitost nízká.
Pokud je celkový počet mezer jedna, dvě na dm2, je to perfektní výsledek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 02, 2007 8:32 PM
Subject: Otevřený plod


> Nevíte někdo náhodou co znamená porušené víčko u nedozráleho plodu, po
> vyndání plodu včela vyvinuta, ale stále je sněhově bílá a mrtvá. Počet je
> jeden případ na
> 1dm2 plodu.
>
> Děkuji
> s pozdravem Kamil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 2. 8. 2007
RE: Podivné chování roje (24099)

Já jsem také měl takový roj. Bylo mi ho nakonec líto, tak jsem ho s velkými
obtížemi sundal a usadil. Ale včelstvo se stejně chovalo podivně, špatně
odebíralo krmení, skoro žádný plod. Včely byly záludně bodavé. Vychytil jsem
matku - měla nafouklý zadeček a zjevně byla nosematická.
Protože jsem se v literatuře s podobným projevem roje nesetkal, dodnes jsem
přesvědčen, že příčinou takového chování mohla být silně nosematická matka,
neschopná letu. Pokud někdo máte průkaznější vysvětlení, byl bych rád.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Bořík
Sent: Thursday, August 02, 2007 10:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Podivné chování roje

Zdravím vespolek,

asi před čtrnácti dny se mi vyrojilo jedno včelstvo. Roj vyletěl a usadil
se vysoko na větvi ořešáku před včelínem. Očekával jsem, že odpoledne nebo
nejpozději druhý den roj odletí definitivně pryč, jako se mi to už párkrát
v minulosti stalo. Sundavat jsem roj nechtěl, je to dost vysoko a stejně to
není kvalitní včelstvo.

Jenže roj sedí na větvi už čtrnáct dní a nikam neletí. Provoz včel je
minimální, sedí v chumáči na silnější větvi a nikam se nechystají. Zkusil
jsem jim nabídnout na tyči rojáček s několika staršími plásty, ale roj se
zatím nehnul z místa.

Setkal jste se někdo už s takovým chováním roje ? Na co včely čekají, že by
se rozhodly na větvi přezimovat ?

Zdraví

Jiří Bořík


__________ Informace od NOD32 2411 (20070721) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Bořík (160.218.153.45) --- 2. 8. 2007
Podivné chování roje

Zdravím vespolek,

asi před čtrnácti dny se mi vyrojilo jedno včelstvo. Roj vyletěl a usadil se vysoko na větvi ořešáku před včelínem. Očekával jsem, že odpoledne nebo nejpozději druhý den roj odletí definitivně pryč, jako se mi to už párkrát v minulosti stalo. Sundavat jsem roj nechtěl, je to dost vysoko a stejně to není kvalitní včelstvo.

Jenže roj sedí na větvi už čtrnáct dní a nikam neletí. Provoz včel je minimální, sedí v chumáči na silnější větvi a nikam se nechystají. Zkusil jsem jim nabídnout na tyči rojáček s několika staršími plásty, ale roj se zatím nehnul z místa.

Setkal jste se někdo už s takovým chováním roje ? Na co včely čekají, že by se rozhodly na větvi přezimovat ?

Zdraví

Jiří Bořík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 2. 8. 2007
RE: medovina (23382) (23384)

To je základní poměr, jinak se píše konev na 100l medoviny,povede se to
pokud dodržíš pár dalších drobností. V případě zájmu napiš, přepíšou Ti
pár svých článečků.
Ahoj Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Monday, June 18, 2007 8:15 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:medovina

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude
působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení
povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni??
Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 2. 8. 2007
Re: Otevřený plod (24094)

Nevíte někdo náhodou co znamená porušené víčko u nedozráleho plodu, po vyndání plodu včela vyvinuta, ale stále je sněhově bílá a mrtvá. Počet je jeden případ na
1dm2 plodu.
Kamil
-------
Oči jsou fialové, víčko nedostavěné a larva má trochu vůli v buňce. Taky to mám, na více stanovištích, více let i ve včeltvech nově vytvořených na novém díle. Nezvětšuje se počet. Pár buněk na plástě.
Viroza?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 2. 8. 2007
RE: (23904)

Nezimuj ho, nemá to smysl....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Michal
Sent: Tuesday, July 24, 2007 9:11 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject:

Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho
zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na
zimu pri tomto mnozstvi cukru???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 2. 8. 2007
Re: Otevřený plod (24094)

Nevíte někdo náhodou co znamená porušené víčko u nedozráleho plodu, po vyndání plodu včela vyvinuta, ale stále je sněhově bílá a mrtvá. Počet je jeden případ na 1dm2 plodu. Kamil

Na diaľku ani lekár nedokáže stanoviť presnú diagnózu pacienta, o to ťažšie je stanoviť presnú príčinu Vami opisovaného javu vo včelstve. Je zrejmé, že včela po dokonalej premene na budúcu včelu prekonala všetky nástrahy chorôb a mala by dokončiť svoj vývoj na 21-vý deň dosiahnutím šedého sfarbenia a vyliahnutím. Všetky choroby postihujú plod po zaviečkovaní (MVP, Ascosferóza- zvápenatenie a pod.) v stave larvy, ak larva dokončí svoj vývoj premenou na dospelú včelu, nová včela prekonala všetky nástrahy, ibaže v tomto štádiu - biela larva a fialové oči môže pri premnožení V.D. klieštik včelí poškodiť skoro dospelú včelu. Včely niekedy takéto bunky otvárajú a odstraňujú jej obsah, pretože klieštik napichávaním poškodí jej chytínovú pokožku, čím ju poškodí. Či je to tak, ukáže vo vašom prípade ďalší vývoj včelstva a plodu. Dobre by bolo dať na dno úľa podmetovú podložku zakrytú hustejšou sieťou a sledovať denný odpad V.D.. Ak bude denný odpad 3 a viac odpadnutých dospelých V.D, môže to byť signál na silné zamorenie včelstva parazitom. Znovu zdôrazňujem, je to len dohad a nie som ani jasnovidec. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (89.24.4.101) --- 2. 8. 2007
Otevřený plod

Nevíte někdo náhodou co znamená porušené víčko u nedozráleho plodu, po vyndání plodu včela vyvinuta, ale stále je sněhově bílá a mrtvá. Počet je jeden případ na
1dm2 plodu.

Děkuji
s pozdravem Kamil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lada Trubac (80.78.146.242) --- 2. 8. 2007
furetto

Chtěl jsem se zeptat zvláště včelařů na Slovensku, jestli je tam někdo, kdo prodává aerosolový vyvíječ furetto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 2. 8. 2007
Re: Prestavka v kladeni (24073) (24081) (24083) (24085) (24088)

napadlo ze pri chovu dvoumatecnych vcelstev je vyhodnejsi pouzivat matky co mozna nejvice pribuzne - matka s dcerou nebo sestry - jejich feromony jsou si potom velmi podobne (?) a je zde vetsi pravdepodobnost uspechu nez kdyz se pro dvojmatecne vcelstvo pouziji matky zcela nepribuzne a nebo uz v linii
vice vzdalene.... ? ježek

V tomto smere má včelár široké pole na experimenty.....
Túto otázku som už prezentoval na stránkach Včelára, kde som problematiku súžitia dvoch včelstiev na báze príbuzných matiek vystveľoval. Stávalo sa, že skôr mojou nedôslednosťou, sa dcérska matka (mladá) možno ešte vo forme MB pri jarnej úprave plodiska dostala nad materskú mriežku. Vďaka úľovým očkám sa matka dokázala oplodniť a nad MMr si vytvorila nové centrum - plodisko.
Takto potom koexistovalo ako "dcérske" včelstvo so svojou "mamou". Dá sa to pripísať práve rovnakému feromónu ale i nemusí. Neviem do akej miery môže genetiku ovplyvniť otec - trúd, myslím tým prenos odlišného feromónu.
Ešte iná zaujímavosť, ak som pre niečo zavrel očko cez ktoré včely vyletovali, vytvorili si vlastný koridor pre výlety z úľa cez hlavný letáč. Včely ani jednu matku neodstránili.
V jednom prípade za stratila matka, z dcérskeho včelstva som preložil matku do plodiska a toto včelstvo matku odstránilo, napriek tomu, že pretým súžili. Je to zložité vo svete hmyzu. Anton

Naproti tomu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 1. 8. 2007
Mimoradna sucha - produkce medu na polovine

Mimořádná sucha škodí i italským včelám. Včelaři počítají letos s poklesem produkce medu nejméně o polovinu. "Počasí se zbláznilo, a včelám navíc škodí insekticidy stříkané především na kukuřičná pole," řekl předseda italských včelařů Francesco Panella.

zdroj:
http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=264739

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 8. 2007
Re: Pot?ebuji poradit nejl?pe od pr?vn?ka (24023) (24024) (24043) (24053) (24057) (24058) (24069) (24086)

Zamezit včelám aby nelétaly na bazén nejde Bazénová voda se totiž chemicky ošetřuje a právě různé soli včely lákají . V podstatě majitel bazénu včely k tomu zdroji vody sám láká . Čisté napáječky s pitnou vodou jsou pro včely pak nezajímavé Mám doma také bazén a včely tak 30 m a uprostřed jsem zřídil napáječku a hádejte s jakým výsledkem .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pot?ebuji poradit nejl?pe od pr?vn?ka
> Datum: 01.8.2007 08:26:49
> ----------------------------------------
> > Sousedi vedle zrovna letos stavějí kvůli děckám na zahradě
> velký pevný bazén. Příští rok ho napustí a já se budu starat o to, jak
> zařídit, aby jim tam včely nelétaly na vodu. Asi budu od května do září
> odvážet všechna včelstva pryč kromě dvou, tří a dělat napáječky na zahradě.
>
> Podívejte se, zahrada či zahrádkářská kolonie je vedená na úřadě jako
> zemědělská půda, stavět zde bazén je tudíž minimálně sporné. Na zemědělské
> půdě máte právo pěstovat zemědělské plodiny i chovat hospodářská zvířata, k
> tomu je určena, včely sem přirozeně patří. Pokud si někdo dělá ze zahrad,
> kde se odjakživa zemědělsky pracovalo, bazény a rekreační oblasti, je to
> jeho chyba! Bazén by měl byl stavěn na stavební parcele. Sdělte sousedům v
> pravém létě, že budete chemicky ošetřovat pozemek hned vedle jejich bazénu
> :) Je to Vaše právo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 1. 8. 2007
Re: Potřebuji poradit nejlépe od právníka (24023) (24024) (24043) (24053) (24057) (24058) (24069) (24086) (24087)

>protože taky nejste právník

díky bohu nemám s tou verbeží nic společného, chcete mne přesvědčit , že česká justice je něco jiného než ... ?
Otevřte si prosím nějaké noviny.

>kdo chce co chce a doporučuji si prostudovat nový stavební zákon,protože jsou tam uvedeny podmínky,které se musí dodržet,čili i sousedé mají co do toho mluvit,zdravím...

přečtěte si pořádně, co jsem napsal, já psal, že je to sporné.
Parcela pro zemědělskou půdu je jasně daná (pro stavbu by nejspíš musela být vyjmuta a určena jako stavební) a pokud si tam něco někdo na zemědělském pozemku staví, neznamená to, že já kvůli tomu skončím se zemědělskou činnostím na své zahradě.

Nechci tím spustit s Vámi nějakou horkorevnou diskuzi, ale opravdu pokud provádíte zemědělskou činnost na zemědělském pozemku, máte na to právo. Například můžete chemicky ošetřovat jak jsem psal, nebo třeba hnojit chlévským hnojem (typická vůně polí), pěstovat ovocné stromy (budou vosy, listí, pyl ...) a řadu dalších věcí, které se s provozem bazénu nebudou moc slučovat.To měl projektant i majitel bazénu zavčas vědět. To není Vaše chyba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 1. 8. 2007
Re: Prestavka v kladeni (24073) (24081) (24083) (24085)


> Neraz sa stáva, že pôvodná
> matka koexistuje s novou oplodneou matkou aj dlhšiu dobu (každá na inom
> pláste) a ojedinele prežijú spolu aj zimu. Je to vďaka rovnakému
> genetického kódu obidvoch matiek, pretože pôvodná matka je skutočnou
> darkyňou jej života. Anton
>

dekuji za odpoved, jeste z te posledni vety me napadlo ze pri chovu
dvoumatecnych vcelstev je vyhodnejsi pouzivat matky co mozna nejvice
pribuzne - matka s dcerou nebo sestry - jejich feromony jsou si potom
velmi podobne (?) a je zde vetsi pravdepodobnost uspechu nez kdyz se pro
dvojmatecne vcelstvo pouziji matky zcela nepribuzne a nebo uz v linii
vice vzdalene.... ? Matku ale oplodnuje vice trubcu a tak je otazka zda
dve po sobe nakladena vajicka maji stejny geneticky zaklad nebo uz diky
ruznym "otcum" ruzny.....

*** ježek ***

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nenimozno (88.100.95.205) --- 1. 8. 2007
Re: Potřebuji poradit nejlépe od právníka (24023) (24024) (24043) (24053) (24057) (24058) (24069) (24086)

Milý Zdeńku,taky nemáte pravdu,protože taky nejste právník,je to jenom Vaše doměnka v tomto problému.
Zahrada,orná půda,trvalý porost,les a další plochy které jsou nepřesně uváděny jsou zapsány a zamapovány na katastru nemovitostí.Zde jsou též uvedeni vlastníci těchto pozemků.Je to věc veřejná a každý si to může stahnout na
adrese www.portal.gov.cz podle parcelního čísla v kterékoli vesnici či městě. Povolení ke stavbě bazenu je zapotřebí podle velikosti buď povolení staveb. úřadu,či pouhé ohlášení stavby.Na svém pozemku si může dnes stavět
kdo chce co chce a doporučuji si prostudovat nový stavební zákon,protože jsou tam uvedeny podmínky,které se musí dodržet,čili i sousedé mají co do toho mluvit,zdravím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 1. 8. 2007
Re: Potřebuji poradit nejlépe od právníka (24023) (24024) (24043) (24053) (24057) (24058) (24069)

> Sousedi vedle zrovna letos stavějí kvůli děckám na zahradě
velký pevný bazén. Příští rok ho napustí a já se budu starat o to, jak zařídit, aby jim tam včely nelétaly na vodu. Asi budu od května do září odvážet všechna včelstva pryč kromě dvou, tří a dělat napáječky na zahradě.

Podívejte se, zahrada či zahrádkářská kolonie je vedená na úřadě jako zemědělská půda, stavět zde bazén je tudíž minimálně sporné. Na zemědělské půdě máte právo pěstovat zemědělské plodiny i chovat hospodářská zvířata, k tomu je určena, včely sem přirozeně patří. Pokud si někdo dělá ze zahrad, kde se odjakživa zemědělsky pracovalo, bazény a rekreační oblasti, je to jeho chyba! Bazén by měl byl stavěn na stavební parcele. Sdělte sousedům v pravém létě, že budete chemicky ošetřovat pozemek hned vedle jejich bazénu :) Je to Vaše právo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 31. 7. 2007
Re: Prestavka v kladeni (24073) (24081) (24083)

Jen takový dotaz:

při TV starou matku včely odstraní až když nová matka klade? Nehrozí
tedy možnost osiření včelstva kdyby se nová matka nevrátila ze snubního
proletu?

*** ježek ***

Model TV matky vo včelstve, je na 98% obdobný ako to uvádzate, ale môže to byť aj skôr (ojedinele), teda ešte pred jej oplodnením a vtedy hrozí včelstvu kolaps. Ja som to však vo svojej praxe nezaznamenal. Proces odstránenia pôvodnej matky je v "rukách" úľových včiel, ktoré matku odstránia po oplodnení, prípadne ešte pozdejšie. Neraz sa stáva, že pôvodná matka koexistuje s novou oplodneou matkou aj dlhšiu dobu (každá na inom pláste) a ojedinele prežijú spolu aj zimu. Je to vďaka rovnakému genetického kódu obidvoch matiek, pretože pôvodná matka je skutočnou darkyňou jej života. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloń (89.203.152.7) --- 31. 7. 2007
Potřebuji poradit nejlépe od právníka

Přátelé děkuji všem za odpovědi i těm záporným moc jste mi pomohli s psichického i morálního hlediska.Žaloba už je podaná určitě Vám o tom napíšu jak to probýhalo a jak to dopadlo Caloň. www.vceluly.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 31. 7. 2007
Re: Prestavka v kladeni (24073) (24081)

Jen takový dotaz:

při TV starou matku včely odstraní až když nová matka klade? Nehrozí
tedy možnost osiření včelstva kdyby se nová matka nevrátila ze snubního
proletu?

*** ježek ***


A.Turčáni napsal(a):
> Myslite, ze si vymenuji matku? Zarazeji me ty matecniky u dolni loucky coz
> pri tiche vymene by meli byt uprostred plastu??
>
> Áno je to presný model tichej výmeny matky. Včelstvo vždy! pri TV chová a
> ošetruje trúdí plod, lebo len ten je zárukou, že sa matka oplodní. V tomto
> prípade pre včely neplatí inbreedink, lebo matka ak sa má oplodniť musí mať
> trúdy lebo iné včelstvá jej to nezabezpečia! Pri TV chov trúdov časove
> zapadá do priebehu vývinu novej matky. Stará matka pod taktovkou úľových
> včiel položí postupne každý tretí deň vajíčko, tri maximálne štyri vajíčka
> do materských kolísok-kolébek, aby bola bola zaistená kontinuita ak by prvá
> materská bunka pre nejakú príčinu bola zrušená.
>
> Miesto materských buniek pri TV nie je pre včelstvo predpísané, včely si
> vždy vyberú materskú bunku trebárs aj v strede plásta, ak je tam mater.
> miska pripravená. Včely nespokojné so svojou matkou (a nemusí to byť len
> pre jej vek) vždy najprv začnú s chovom trúdieho plodu a v čase jeho
> liahnutia matka položí prvé vajíčko do pripravenej materskej kolísky v
> tvare džbánu, s hĺbkou 11-12mm a priemeru ústia 5mm (presne ako robotníčia
> bunka, čo má svoje opodstatnenie).
>
> Vo vašom rípade je predpoklad že sa mladá matka dokáže ešte včas oplodniť,
> lebo následné plodovanie je kontinuálne zaistené, ak nie pomôže len
> pridanie oplodnenej matky obvyklým spôsobom. Anton
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (193.179.143.249) --- 31. 7. 2007
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16087) (16107) (16112) (16147)

Zájem o diskusi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 31. 7. 2007
Re: Prestavka v kladeni (24073)

Myslite, ze si vymenuji matku? Zarazeji me ty matecniky u dolni loucky coz pri tiche vymene by meli byt uprostred plastu??

Áno je to presný model tichej výmeny matky. Včelstvo vždy! pri TV chová a ošetruje trúdí plod, lebo len ten je zárukou, že sa matka oplodní. V tomto prípade pre včely neplatí inbreedink, lebo matka ak sa má oplodniť musí mať trúdy lebo iné včelstvá jej to nezabezpečia! Pri TV chov trúdov časove zapadá do priebehu vývinu novej matky. Stará matka pod taktovkou úľových včiel položí postupne každý tretí deň vajíčko, tri maximálne štyri vajíčka do materských kolísok-kolébek, aby bola bola zaistená kontinuita ak by prvá materská bunka pre nejakú príčinu bola zrušená.

Miesto materských buniek pri TV nie je pre včelstvo predpísané, včely si vždy vyberú materskú bunku trebárs aj v strede plásta, ak je tam mater. miska pripravená. Včely nespokojné so svojou matkou (a nemusí to byť len pre jej vek) vždy najprv začnú s chovom trúdieho plodu a v čase jeho liahnutia matka položí prvé vajíčko do pripravenej materskej kolísky v tvare džbánu, s hĺbkou 11-12mm a priemeru ústia 5mm (presne ako robotníčia bunka, čo má svoje opodstatnenie).

Vo vašom rípade je predpoklad že sa mladá matka dokáže ešte včas oplodniť, lebo následné plodovanie je kontinuálne zaistené, ak nie pomôže len pridanie oplodnenej matky obvyklým spôsobom. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 31. 7. 2007
Re: Samolepky (17936) (17943) (17958) (23668) (23669) (23670) (23674) (24078)

I tak si musíš dávat pozor jestli již tento název nemá zaregistrován někdo jiný
------
Bacha si musíš dávat pořád. Napřed tě musí chytit, pak zažalovat a pak dokázat, že poškozuješ jejich práva. Tak nějak to je. ALe je to stejný, jako kdyby jsi si zaregistroval Turecký med a nějaký Turek by tady začal prodávat turecký med. Nebo Pitnou vodu a Vodovody by ti vyúčtoval pitnou vodu. Na etiketě můžeš mít zemi původu a dokonce jsem se dočetl, že Svaz bude podporovat aby to tak muselo být. (Včera jsme si půjčil Včelařství a docela zajímavé články, a m.j. tato informace).
Takže já jdu příkladem a neprodávám žádné směsky z EU a mimo EU a hrdě přiznám že můj med je z ČECH :-) Nebo že by byl Čecháčkovský ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24080 do č. 24140)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu