77417

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Ing . Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 13. 4. 2007
prirezy - hledam kontakt

Vážení!
Možná můj problém není až tak do vaší momentální diskuse.
Mám ale momentálně problém s hledáním dodavatele přířezů, proto mě
napadlo
jako jedna z posledních šancí požádat vás o pomoc.
Loni mi dodala přířezy firma Dity Kožinové ze Starého Města (v
Jeseníkách).
Chtěl bych opět přířezy od této firmy z různých důvodů. Ovšem telefon,
který
fungoval loni je nedostupný. Mám pouze adresu z dokladů, ale to je pro
jednání dost na dlouhé lokte.
Prosím -může mi někdo pomoci? Má někdo na tuto firmu kontakt? E-mail,
nové
tel.číslo ...
Moc děkuji za pomoc a pilné včelky!
Arnošt Hrdina



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

A napadá mě další dotaz. Včely, které zůstanou s matkou asi nepřeletí do jiného úlu, ale jak to bude s těmi dalšími částmi včelstva ve zbývajících dvou úlech. Zůstanou v nich, nevrátí se do třetího úlu nazpět k matce ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do tří nových úlů následujícím působem ? :
Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7 mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté přidat druhý nástavek ?
A dva další úly založím dle předchozích rad.
Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá, jako matka ze založeného matečníku.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.

Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely- včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm) a matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k mater. miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť vajíčka do plástových buniek.
Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových včiel a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané. Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........ Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 12. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135) (22142)

Velice dobrý nápad!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dusko (194.160.193.187) --- 12. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135)

Doporučujem prečítať članok http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
S pozdravom Dusko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137)

Já bych raději nesměšoval dohromady výměnu matky a rozdělení a předělání
včelstva na langstroth. Pokud ano, tak nejjistější přidání matky je tehdy,
když včely mají matečníky, ale už nemají plod, na kterém by postavily
náhradní matečníky. Takže když se jim ty matečníky vyřežou, během půl hodiny
si uvědomí, že už matečníky nemají a nemají ani plod, na kterém by mohly
narazit nové. Potom přijmou každou matku. ale musí se jim vyřezat všechny
matečníky. Pokud jen jeden zůstane, tak matku přijmout nemusí. Ale já matky
moc neměním, preferuji výchovu matek přímo ve včelstvu a když, tak z
přidaného plodu.
Rozdělit včely přesně na polovinu nepůjde. Varianta rozdělit na poloviny a
převézt na jiné stanoviště mně připadá taková kostrbatá. Předpokládám, že
ta redukce je na každý rámek zvlášť, že to je třeba langstrotí horní laťka,
na kterou je starý rámek pověšený a že v nastavku nad dnem mohou být vedle
sebe původní i langstrotí rámky. Potom bych navrhoval rozdělit včelstvo
spíše na tři díly, pokud už je na 20 původních rámcích. Na původním místě v
úlu s původním vzhledem nechat jeden rámek se starou matkou, ideálně světlý
plást, snad možná ještě jeden světlý původní plást bez včel a zbytek bych
doplnil mezistěnami. V tomto úlu bude matka, mlaďušky z toho jednoho plást a
všechny zalétané létavky. V druhých dvou úlech bude po 4 - 6 plodových
plástech krytých z každé strany jedním plástem bez plodu a potom mezistěny.
Jedná se o to, že mezistěny přidané do stávajícího nastavku místo plástu
mnohem rychleji vystaví než když se nad plný nastavek přidá další nastavek s
mezistěnami nebo dokonce jen půlkou mezistěn a zbytek prázdného prostoru.
Později pak bude možné ty vystavené mezistěny, pokud tam není plod
vytáhnout, uskladnit a dát tam další mezistěny nebo pokud tam bude plod,
vložit do horního přidávaného nastavku. Jedná se o to, aby v přidávaném
nastavku nebyly jen mezistěny, ale taky pár už vystavených rámků nebo rovnou
2 - 3 rámky s plodem, nastavek potom včely rychleji obsadí a vystaví. Pokud
budou dva nastavky a staré rámky mohou být jen v nejspodnějším, bude se
stejně muset matka dát do hořejšího nastavku a ten spodní oddělit mřížkou,
aby plod ze starých rámků vyběhl a bylo je možné odstranit.
Pokud je nastavek nebo úl dostatečně silně obsazený a v nastavku je letošní
matka a je snůška, je možné dát do nastavku mezi plodové plásty po 2 - 4
mezistěnách a včely je vystaví v červnu nebo červenci během dvou dnů. Je tak
možné na úkor výnosů z letní snůšky vystavit hodně plástů. Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
Stejně co se týká přidávaní dalšího nastavku, nejdřív se rozjede úl se
starou matkou, protože ta bude klást pořád. Druhý nastavek na ten úl by se
mohl dávat tak ke konci května. U ostatních úlů je přestávka 40 dnů, než se
vychová nová matka a začne klást a nové včely se budou líhnout. takže tam to
bude tak někdy v červnu. Přidaná hotová matka to urychlí.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 11, 2007 8:37 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Zdravím.
> Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
> Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo
> rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové
> langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní
> nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth,
> ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru
> nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám
> další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic
> jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po
> polovině včelstva.
> Nejsem si zcela jist s následujícím :
> 1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a
druhá
> v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt
> úly na společné místo.
> 2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
> 3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
> 4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
> Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22138)

Pak se tam mřížka musí dát. Matka by kladla pořád i na starých rámkách a nešlo by je vyřadit.
Tonda

>Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev
Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
včelaření s vyrovnanými včelstvy je v mnohém výhodnější než včelaření se včelstvy různého stavu.
Vyrovnávat lze více způsoby:
a/vyrovnávání oddělky
Tento způsob se provádí na podzim nebo v předjaří, zpravidla za účelem získání silnějších včelstev do snůšky. Spojení se provede přes novinový papír s dírkami ( možno v předjaří i naostro ). Vyrovnávat včelstva takto lze ( slabším připojíme více včel a silnějším néně ),ale je to nepraktické ( přesypávání porosených včel mezi oddělky ).
b/vyrovnání přelétákem
Tento způsob spočívá v záměně polohy silnějšího a slabšího včelstva při plné letové aktivitě za účelem zalétnutí létavek ze silnějšího včelstva do slabšího.U této metody je problém zjistit, kolik včel přelétne ( potřebné množství nebo více či méně? ), nehledě na to, že touto metodou vytváříme ve včelstvech chaos.
c/ vyrovnání plodem
Tato metoda spočívá ve vyrovnání plodových ploch mezi včelstvy a následnému vyrovnání sil včelstev ( po vylíhnutí plodu ). Neměli bychom do slabšího včelstva přidávat příliš otevřeného plodu, nebot účelem vyrovnání není zaměstnat krmičky prácí o plod, jehož je tím pádem více než s čím včelstvo počítalo a na co se připravilo, ale účelem vyrovnání sil je oslabení silnějších včelstev a posílení slabších včelstev.
Přidaný zavíčkovaný plod se nejdéle zhruba do 12 dní všechen vylíhne a včely se o něj nemusí během vývoje nějak zvláště starat ( kromě zahřívání ). Přidáváme plod až k plodovému tělesu...udržujeme celistvost plodového tělesa a podporujeme tím přijmutí nového plodu. Takhle můžeme s poměrně velkou přesností vědět, kolik toho do včelstva dáváme ( 1 dm2 plástu dělničiny po jedné straně má cca 400 buněk )a co můžeme od něj očekávat.
Otázka přidání plodu se včelami:
V této době ( předjaří - 1/2 jara ) s tím nejsou zpravidla problémy...stačí nechat plodové plásty na cca 15 minut vyvěšené v otevřeném rojáku ( nejlépe v teplém prostředí...není to nutné, plod vydrží ( i kukly ) delší dobu ( v rámci hodin ) v chladu...cca 15°C ( viz Ing. D. Titěra )). Během této doby ( cca 15 minut ) opustí plod létavky, jež by mohly být agresivní vůči cizím včel z posilovaného včelstva.
Později ( po rozkvětu řepky ) bych doporučil pro jistotu včely ( mladušky...létavky necháme odletět ) na plodových plástech důkladně porosit čistou vodou a včely ( posilovaného úlu ) na plástech, jež jsou na krajích přidávaných plástů, porosit také...omezujeme tím vznik agresivity ( mokré včely neútočí !).
Hlavně dávat pozor na matku, abychom ji náhodou nepřendali tam, kam nechceme.
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137)

V podstatě mám jen dvě poznámky.
1/Mřížku nad staré rámky bych nedal. Matka musí horní nástavek nejdříve zaklást. Tedy musí tam mít přístup. Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.
2/Mezistěny - rámečky tam dej všechny, maximálně místo jednoho rámku rámkové krmítko.
Předpokládám, že do toho půjdeš až budeš mít novou matku, tedy v době, kdy už bude dost teplo a včely budou silné i po rozdělení.
Předpokládám, že budeš dávat nahoru víc jak jeden nástavek. Postupně jak budou stavět a obsedat nový/é nástavky.

Zalétávání. Já bych dal nové úly na původní místo vedle sebe, starý úl se oklepe od včel a dá pryč. Není vyloučeno, že matka se nějak dostane mimo rámky a bude na stěně. Sklepni to na nějakou desku a sesyp do jednoho z úlů.
Když to po čtyrech a více dnech prohlédneš v jednom úlu by měla být vajíčka - tam je matka. Pokud ani v jednom, musíš koupit dvě matky, nebo nechat vše na včelách. Nic nebude ztraceno. Pokud včelstvo zůstane bez matky, není ohroženo, vychová si novou. Než ta začne klást, vyběhne většina plodu a ty můžeš převést včely radikálnějším způsobem - smetencem.

K přidávání matek atd si něco málo nastuduj, nebo založ nové vlákno. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.122) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098)

Zdravím.
Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth, ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po polovině včelstva.
Nejsem si zcela jist s následujícím :
1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a druhá v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt úly na společné místo.
2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš (62.77.64.110) --- 11. 4. 2007
Re: včely na zahradě (22092)

Zdravím!
Mám včelařskou maringotku u cesty, která je spojující cestou mezi mým a sousedovým pozemkem. Pět včelstev z dvaceti vyletuje směrem do cesty, lidé mohou projít maximálně 5m od česen úlů. Řešil jsem to jednoduše: před úly jsem zhotovil ze slabých dřevěných trámků kostru a na ni napínáčky připevnil krycí pletivo na bazény - je zhruba stejně husté a vypadá podobně jako takové ty síťované pytle na brambory. Je tmavě zelené a laciné. Myslím, že se také používá jako stínící síťovina proti slunci (těch je několik hustot). Dá se bez problémů sehnat v zahradnictvích. Důležité je, aby skrz oka včely neproletěly. Včely tak mají před vletovými otvory cca 1 metr zábranu a jsou tak nuceny vylétat a vletovat horem (pletivo mám vysoké cca 2 metry), lidi na cestě doslova nadletí. (Kdesi jsem četl, ale je to bez záruky, že včela vyletuje z úlu zhruba pod úhlem 30° a rychlostí kolem 30km/h, cože je dost...) Funguje to výborně. Ale jak je psáno v ostatních odpovědích, podmínkou je chovat mírné a nebodavé včely, respekt před těmi "včelími" dny a hlavně alespoň minimální ochota souseda-včelaře tento problém řešit. Vím o lidech, kteří včely v sousedství bez problémů snášejí, ale jakmile dostanou žihadlo, už by neradši psali na úřady stížnosti, že jim bylo ublíženo. Stejně tak jsou včelaři slušní a včelaři-hovada, kteří své okolí nijak nerespektují a není s nimi řeč. Pak jse opravdu na místě zásah úřadů.
Doporučuju se o včely a včelaření začít zajímat víc, je to neskutečně fascinující věc!!

Hezký den!
Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128)

Radim POlášek napsal:

>Postup pro výrobu je relativně jednoduchý.
...........

Nebo komu stačí menší velikost, tak do staré vyřazené ledničky umístit termostat a objímku na 100W žárovku.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)

Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)

Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

Zásadne pridávam plodový plást (bez M!) s včelami, ktoré plást pbsadajú. Bez včiel by tom mohlo byť len v prípade, keď je plod zaviečkovaný a postupne sa liahne. Ak chcem posilniť slabé včelstvo a pridám mu plást s plodom bez včiel, slabé nedokáže plod ošetriť a vyjde navnivoč.
Teda moja odpoveď s plást s včelami a pokiaľ je to možné s včelami. Plást s plodom väčšinou obsadajú mladé včely a i keď niektoré odletia, do vlastného úľa (včela po prvom orientačnom prelete sa vždy vracia do svojho letáča), nevracia sa zo vzdialeného stanovišťa.
Strach z toho, že sa pridané včely navzájom vyvraždia s "domácimi" včelami je nulová, lebo práce je dosť pre obe skupiny včiel. Nikdy som to za 50 rokov nespozoroval. Iná situácia je pri pridaní včiel v letnom čase, vtedy k úhynu pridaných včiel ale i vlastných, môže dôjsť.
Je najvyšší čas k vyrovnávaniu včelstiev je najvyšší čas, inak to nemá význam. Aj v tomto prípade si akciu treba premyslieť, lebo ak je niečo slabé, slabé aj zostane, tak potom je výhodnejšie ponechať silným to, ktoré je silné, lebo v tom prípade máte šancu, že budete vytáčať aj med.
Ak sa rozhodnete, odobrať plod so silnejšieho včelstva, urobte náhradu za odobraný plást vložením toľko medzistien, koľko odoberiete plod. plástov, vždy obplodový plást, t.j. plod., medzistena, plod, medzistena a je to jedno kde, či ju dáte do stredu plodiska alebo na kraj plodového telesa. Je teplo a pokročilý vývoj plodového telesa, neohrozí prirodzený vývoj včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fero (84.245.81.138) --- 11. 4. 2007
Nadstavkové očká

Má vplyv zatváranie a otváranie očiek na nn-úli na pohyb matky v úli? Ako to praktizujete počas roka? Vďaka!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
fenologie (22125)

doma na zahradě naplno kvete skalník - obsypaný včelami, rozkvétá javor
jasanolistý a na polích začíná řepka.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily veelstiev (22125)

Já včely zásadně otřepávám. Se včelami přidávám tak v předjaří, kdy případně
spojuji. Nevylučuji ale, že by se to teď mohlo. Krajním případem nepřijetí
je povraždění cizích včel a vykousání cizího plodu. Nevím ale, jestli se to
neděje v případě přidání i se včelami nějak polovičatě takovým způsobem, že
většina přijde vniveč a přitom to včelař nezjistí. Třeba když se ty přidané
včely na rámku s přidaným plodem "uzavřou", nebudou přijímat potravu nebo
vodu od včelstva, takže přidaný plod bude nějakou dobu trpět hladem, než si
ty přidané včely zvyknou.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)

Postup pro výrobu je relativně jednoduchý. Z plechu - pozink, tenký hliník
se udělají panely stylu plochá krabice bez víka nebo s odnímatelným víkem
třeba pro 10 cm silný polystyren nebo jinou uteplivku. Z takových panelů se
složí - sešroubuje komora plus dveře plus zvenku kovová konstrukce, která
drží komoru pohromadě a tvoří konstrukci dveří. Na dno komory se použije
silný plech 1,5 - 2 milimetrů pozink. Udělají se prostupy pro kabely pro
ohřívání nebo pro hadičky pro chlazení nebo pokud se uvažuje s ohřevem nebo
chlazením mimo komoru, tak prostupy pro vstupní a výstupní potrubí
vzduchotechniky. A otvory pro šrouby, aby šlo panely sešroubovat. Potom se
jednotlivé panely nalakují, strana, která bude vevnitř komory je ideální
nalakovat práškovou barvou s atestem na styk s potravinami. Potom se
jednotlivé plechové panely bez izolace sešroubují, mezery mezi panely se
těsní tmelem. Viděl jsem v drogerii silikonový tmel vhodný pro styk s
potravinami v kartuší, ten by se na to hodil. Sešroubuje se i konstrukce
zvenku, do panelů se vloží izolace, zakryje víky zvenku as tepelná komora je
hotova. Takhle podobně dělal za komunistů vypalovací boxy do lakoven
monopolní dodavatel zařízení lakoven Kovofiniš v Ledči nad Sázavou a i my ve
fabrice svépomocí. Ovšem my jsme to dělali do velikostí auta, s parním nebo
horkovodním ohřevem o výkonů desítek kilowatů a s cirkulačními a odsávacími
ventilátory výkonů kilowattů a připravovalo se to půl roku a montovalo to 10
chlapů měsíc. Pro včelaře to bude mnohem menší a jednodušší.

Pokud se izoluje polystyrenem, ten snese podle druhu trvale teplotu do cca
50 - 80 st C, při vyšší sublimuje, ale nemusí být zvenku krytý. Pokud se to
izoluje nějakým vláknitým materiálem, ten musí být zvenku překrytý. Zase
pokud bude možné v komoře dosáhnout teploty přes 100 st C, dá se komora
použít k tepelné desinfekci nastavků i vyřezaných rámků a dalšího.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118) (22120)

Včelstva a léčení jiných včelařů, k tomu se teď nevyjadřuji, ale letos na
jaře se mně připomnělo to, že ani v lese s relativně mladými a tenkými
stromy nemusí být nouze o dutiny dostatečné pro přežívání rojů. Našel jsem
pokácený smrk o průměru pařezu cca 35 centimetrů, ten měl pod kůrou tak 3 -
4 centimetry silnou vrstvu dřeva a zbytek byla dutina minimálně metr a půl
dlouhá. Pravda, bylo to na plochém vrcholku kopce, kde je jen pár desítek
centimetrů půdy a pod ním skála a kde je často buď hodně mokro nebo zase
naopak hodně sucho, ale i tak. Od mých včelstev v lese je to asi dva
kilometry, od vesnice, kde jsou určitě další včelstva je to kilometr na
druhou stranu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

Franta napsal:

>Moja otázka, prosím, znie.
>Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel?
............

Když budou včely v plné práci, tak bych se toho přidávání se včelami nebál (pozor na matku, to je taky včela).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev

Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22122)

Výborně, pokud bude telefonní číslo, budu velice rád. Jestli ho nechcete zveřejňovat, tak mi ho můžete poslat na jiripochop/=/seznam.cz . Budete-li mít také nějakou fotografii a bylo by možné také ji zaslat e-mailem, bylo by to perfektní. Moc děkuju.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22113)

Gabon je dobré léčivo, když se dobře použije. A v tom je problém. Vyžaduje zodpovědnost včelaře. Léčím v naší organizaci a tak vím, o čem mluvím. Gabon se musí dát mezi plodové plásty, kde se musí vytvořit mezera větší než je mezera daná mezerníkem. Včely jsou donuceny starostí o plod účinnou látku roznášet na nožičkách. A největší problém je v tom, že se gabonové pásky MUSÍ odstranit nejdéle po dvacetičtyřech dnech, což včelaři, aspoň někteří, nedělají. Množství účinné látky klesá, Varrou nezabíjí a ta se stává rezistentní. V tom je největší nebezpečí gabonových pásků. Nedodržení metodiky!!!
Jak píše kolega výše. Je to pořád dokola. Při dodržení postupu a znalosti rozmnožování Varroy destructor. Ta se množí na ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto první léčba co nejpozději na podzim když je co nejméně plodu, opakování po sedmi až deseti dnech kdy by měl být zbylý plod vyřezán. Zároveň je třeba si uvědomit, že když je venkovní teplota menší než +10°C, jsou včely sražené do chomáče, kam kouř nepronikne. Proto se po třetí léčí acetonovým aerosolem, který se dá použít do -5°C. A když do aerosolu použijete M1 AR, tak to nemá chybu. (Řádně čtětě návod, dává se jen 16kapek na 300ml acetonu). Ale teď máme jaro, kdy je jediná možnost léčení. Nátěr zavíčkovaného plodu M1 AR, dáme PĚT kapek na 50ml vody, a následnou fumigací, kdy použijeme VARIDOL. Nesmíme použít M1 AR. Jarní léčení se smí provádět do 15 DUBNA!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 09:40:53
> ----------------------------------------
> Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem
> tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním.
> Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit,
> případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím
> skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i
> případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho
> nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> > .....
> > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> > podzimním léčení.
> > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
>
>
> Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se
> pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to
> neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to
> "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo
> tak muze skodit ci co?
>
> Diky
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)

dobry den, nam delal termobox pan prokes z velkych losin, chcete tel?
zdravim a at bzuci:o))
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 4:37 PM
Subject: Tepelná komora - výroba, dotace


Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných
komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to
vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální
výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám
pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych
využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o
rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí
plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso,
ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a
datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li
tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých
nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se
obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého
názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak
nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto
jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru).
Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich
dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace
neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být
v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je,
zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Tepelná komora - výroba, dotace

Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso, ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru). Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je, zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118)

Stalo se mi něco podobného. Ve vesnici jsem měl průměr 0.7 roztočů na vč. Na druhém stanovišti 1 km vzdáleno od prvního mimo obec u lesa bylo 8 r./vč. Všechna ošetření jsem dělal synchronně.

Nikdy roky předtím jsem neměl ve vzorcích víc jak 0.1 r/vč.

Jsem 1 km od severní hranice kraje Pardubice, v doletu mám stovky včelstev, o kterých nic nevím. Nevím co je v lese.

Jsem zastánce Gabonů, protože vím jak se podzimní ošetřování fláká a obchází různými triky a "zlepšováky", jaké jsou úly děravé, nevhodné teploty - fumigace sraženého chomáče, nedodržené 10-14denní odstupy atd. atd. Gabony se tam dají lehce za pěkného počasí při krmení do cesty ke krmivu mezi plod a zachrání se generace včel, na které už říjnová fumigace nic nezmění. Už je totiž pozdě. Nechuť ke Gabonům většinou pramení z jejich ceny a z lakoty starších včelařů a NE kvůli nějakým reziduům ve vosku. Cena Gabonů/včelstvo je 17 Kč a cena fumigace je 3 koruny (bez dotace).
Při aerosolování, když mi dochází roztok, tak si naředím pro jistotu ještě 1-2 dcl k tomu a nějaké vysrkávání zbytků ze dna nepřichází v úvahu.

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Od: Radim Pol??ek
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.195.230.1) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)

Své úly mám natočené česny také k jihovýchodu a z jihu je mám zastíněné stromy. V úlech na přímém slunci musí včely víc chladit (to platí hlavně o tenkostěnných), podle známého včelaře se tím i zvyšuje možnost rojové nálady.
Miloš H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116)

Právě loni byly zveřejněny výsledky z vyšetření na rezudia z gabonu a varidolu ve vosku v mezistěnách a nebyly prokázány v měřitelné hodnotě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 10:07:12
> ----------------------------------------
> Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem
> více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno
> před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže.
> Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější
> a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení
> Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července.
> Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet
> roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí
> aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi
> jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby
> aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S
> OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly
> včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů
> léčiv zabraňujeme vzniku rezistence
>
> PEPAN
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 21:33:01
> > ----------------------------------------
> > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám
> i
> > v zadováku s 2 centimetry na podmet.
> >
> > R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Re:zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)

Pokud jsou vcely na nesprávném stanovisti porád, projeví se to mnohem
pomalejsím rozvojem a mensím prínosem ze snusek, pritom spotreba práce a
zásob v zime je stejná nebo mírne vetsí. Pokud je vcelstvo po vetsinu roku
na správném stanovisti - konec léta, podzim, zima, casné jaro a je správne
rozvinuté, mesíc na nejakém méne vhodném stanovisti u repky nebo v léte v
lese mu nijak neublízí. Spíse díky dostatku snusky zesílí více nez kdyby se
nechaly na puvodním stanovisti, kde repka není. Prirozene donesou o neco mín
nez kdyby to bylo v repce na teplejsím jizním svahu a s cesny obrácenými k
jihu ale jinak obvykle nic. U repky bude na severním svahu smula, pokud
prijde ze severu nejaké náhlé ochlazení a studený vítr s destem, na
stanovisti v nechráneném poli létavky, co jsou venku budou srazeny destem a
uhynou, to ale není pravidlem a na jizním svahu v poli to bude taky, jen o
neco lepsí. Pokud ale budou vcely aspon nejaký metr uvnitr pole, nebo na
kraji pole mimo nejako trasu, kde chodí lidé, neobracel bych je k severu do
pole, ale rovnobezne s okrajem pole nebo sikmo do pole, na západ nebo na
východ.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:51 AM
Subject: Re:zalozeni noveho stanoviste


> Mel bych take par otazek k tomuto tematu.
> Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz
jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy,
pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to
ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je
to jeste stineno stromy. Je to problem?
> Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit?
> Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na
nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi
odpoledni stin?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111)

Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem
více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno
před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže.
Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější
a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení
Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července.
Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet
roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí
aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi
jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby
aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních
vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S
OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly
včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů
léčiv zabraňujeme vzniku rezistence

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 21:33:01
> ----------------------------------------
> Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám
i
> v zadováku s 2 centimetry na podmet.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110) (22112)

Přesně tak

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 09:32:59
> ----------------------------------------
> Diky
> Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne
> jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni
> musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a
> jen lecit?
>
> > Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam,
> > kde je velké plošné zamoření roztočem.
> > Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní
> > orgán (veterina).
> >
> > Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo
> > velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na
> > ně nefungoval.
> > Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší
> > možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat
> > podle vyhlášek veteriny..
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re:zalozeni noveho stanoviste (22054)

Mel bych take par otazek k tomuto tematu.
Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy, pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je to jeste stineno stromy. Je to problem?
Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit?
Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi odpoledni stin?

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)

Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem
tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním.
Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit,
případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím
skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i
případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho
nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> .....
> Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> podzimním léčení.
> Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.


Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se
pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to
neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to
"spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo
tak muze skodit ci co?

Diky




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110)

Diky
Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a jen lecit?

> Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam,
> kde je velké plošné zamoření roztočem.
> Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní
> orgán (veterina).
>
> Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo
> velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na
> ně nefungoval.
> Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší
> možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat
> podle vyhlášek veteriny..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103)

Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů léčiv zabraňujeme vzniku rezistence

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 21:33:01
> ----------------------------------------
> Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
> v zadováku s 2 centimetry na podmet.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 17:26:22
> > ----------------------------------------
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM
> > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> >
> > Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)

Tomáš Heřman napsal:

>Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne.
>A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-)?
> Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
.................

Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, kde je velké plošné zamoření roztočem.
Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní orgán (veterina).

Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na ně nefungoval.
Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat podle vyhlášek veteriny..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105) (22106)

Karel napsal:

>Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.
.............

S tím se asi musíme smířit a vnímat to jako pokusy pomoci výzkumníkům s výchovou varroatolerantních (či varroaodolných) včel.

Já to vnímám tak, že ten, kdo na léčení kašle, si nejvíc škodí sám, protože když mu nějaké včely kvůli roztočům kolabují a hrozí loupež, většinou na to přijdou nejdřív včely ze stejného stanoviště, které jsou nejblíž, a "dárečky" zůstanou většinou doma na stanovišti.
No, možná se mýlím.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101)

> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> .....
> Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> podzimním léčení.
> Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.


Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?

Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080)

Petr napsal:

>Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24).
>Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska.
>Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň.
>Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik?
>Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
.................

Ohledně zimování a plísně:
pokud jsou nástavky bez oček, zřejmě jsou ty nástavky uteplené. Metodika ošetřování se tomu musí přizpůsobit, aby to neplesnivělo. Je to podle mě náročnější na odhad. Přes zimu je to docela jedno,ale jak začnou včely na jaře plodovat a do úlu začnou včely produkovat víc vody, sráží se voda všude tam, kde je teplota chladnější než rosný bod. Takže pokud jsou včely slabé a obsedají jen několik uliček, může být v úlu při třech nástavcích plísně a plísně.
Proto si myslím, že je nejlepší nechat včelám při nástavcích bez oček jen tolik prostoru, kolik dokáží "ovládat" - na zimu maximálně 2 nástavky. Slabší včelstva třeba nechat jen na jednom nástavku a na jaře ošetřovat "po rámcích" jako v dvouprostorových úlech.
Potom je ale potřeba zase na jaře včas rozšířit, aby při přísunu nektaru nebylo v úle málo místa pro plod a včelstva se nedostala do rojové nálady.
Včelařením v silně uteplených úlech bez oček se zabývá p. Smělý, jeho metodika je popsaná i v příloze této konference. Nějaké příspěvky tu byly nedávno, někdo psal o zateplení stropu prodyšným způsobem polystyrenovými kuličkami.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105)

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina
......
To je v podstatě asi dočasný problém - pokud je pravdou, že včelstvo bez léčení do dvou, třech let zkolabuje.
Ale asi to nebude tak velký problém, protože mám stanoviště napůl v lese, ale obě dvě hlavně dál od okolních stanovišť a problém s reinvazí nemám. Zatím.
Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091)

Karel napsal:

>ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
.................

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)

Zdravim.
Možnosti řešení:

1) hustý vyšší plot
2) nebo i živý plot (také vyšší cca 2,5 m a víc)
3) otočení česna jiným směrem, než kde se vyskytujete
4) musí chovat "hodné včely" (šlechtění....)
5) respektovat včelí "dny" (když má být bouřka, není snůška, kvete červený
mák, atd...) a nevycházet do jejich "rajónu"
6) rozhodně nesportovat v jejich blízkosti, nesnáší "pot a rychlé pohyby",
šustění atd.. (kupodivu ženský deodorant jim neva ale naopak mužský
nesnáší)..
7) muž po čersvém holení nechodit ...

Pavel

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102)

Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
v zadováku s 2 centimetry na podmet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)

Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 09:30:51
> > ----------------------------------------
> > Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> > jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> > Pepan
> > .......
> > Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> > ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> > - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> > standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> > Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> > VD na včelstvo a vedle toho je
> > spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> > pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> > podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> > mezi sebou pořádek.
> >
> > Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> > stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> > Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> > chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> > jsem nedával ani jednou.
> >
> > ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> > ==========================================================
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
......
Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném podzimním léčení.
Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Proto na to reaguji. Proč to někde jde a někde ne. Podle mě je to lajdáctví a neschopnost. Za víc jak dvacet let co se léčí varoáza by si včelaři snad mohly pořídit úly, které jsou vhodné k soužití s VD. Mají vysoké dno vhodné pro odběr měli (ne-li přímo síto a VD zásuvku) atd.
Ti co mají více včelstev a na včelnici(včelíně v dosahu el. proud si snad mohou za dvaapůltisíce koupit kompresor (teď jsou běžně k dostání a hodí se i pro jiné věci - sponkování atd) a po odečtení dotace i ten jeden tisíc na vyvíječ. A pokud mají v okolí menší včelaře tak je v jejich zájmu jim techniku půjčit.
A pokud má někdo zateplené úly s 1cm podmetu zalepeným propolisem až k rámkům, kde je vždy dobrodružství podložku dostat dovnitř i ven, kde se manipulací zasmoleným okýnkem včely spolehlivě vydráždí než se tam strčí knot, okénko s prasklým sklem, takže kouř jde všude, jen ne do včel atd. Nebo pokud to někdo chce mít vzorně co nejdřív přeléčené už v září, říjnu, pak na úle taky nezáleží.
A pokud takhle někdo včelaří, nebo v jeho okolí, tak potom je opravdu ten Gabon podmínkou úspěšného vyzimování.
Normálním šťastlivcům stačí zimní léčení a pokud něco selže tak jarní nátěr.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re:vèely na zahradÏ (22092)

jistěže Jeden můj známý včelař na plot před úly zavěšuje foliji a tak včely snadno dostává do vyšší letové hladiny

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radka Sedl??kov? <gaudii/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely na zahrad?
> Datum: 09.4.2007 09:37:47
> ----------------------------------------
> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091)

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 09:30:51
> ----------------------------------------
> Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> Pepan
> .......
> Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> VD na včelstvo a vedle toho je
> spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> mezi sebou pořádek.
>
> Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> jsem nedával ani jednou.
>
> ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> ==========================================================
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095)

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072) (22096)

( opraveno )
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva do druhého nástavku doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná, vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost a oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072)

Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.91.33) --- 9. 4. 2007
Re: Jak přenést včely na Langstroth (21946)

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)

No, 5 metrů je dostatečná vzdálenost z boku nebo zezadu úlů pro stanoviště
tak do 10 - 15 včelstev. Pokud to je ale zepředu ve směru výletu včel, je 5
metrů málo. Bylo by to dostatečné tak pro jedno, dvě slabá a klidná
včelstva, více ne. Já bych poradil v první řadě buďto na společném plotu
nebo těsně za ním nasadit hustě tyčkové fazole, aby aspoň na léto, kdy to je
nejhorší, vznikla překážka, která by zvedla let včel výše. A na podzim, až
uvidíte, jak se to osvědčilo, si s tím včelařem promluvit. Bylo by asi
nejlepší, kdyby on sám uznal a udělal na svém pozemku třeba metr před plotem
stěnu třeba z ostružin nebo z jabloňových zákrsků. Někdy stačí jen pro
zvednutí letu včel vysadit dva, tři metry před úly pás z maliníku nebo
černých rybízů (jsou vyšší než červené) nebo josty nebo jakýchkoliv keřů
vysokých 1,20 - 1,5 metrů... Pokud se nebude chtít bavit, naznačte mu, že
kvůli včelám budete muset potom vysadit něco jako hustý živý dvoumetrový
plot z jehličnanů těsně za plotem na svém pozemku a ten jeho bude bez slunce
a vlhký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 9. 4. 2007
Re: včely na zahradě (22092)

I mně se stalo, že jsem měl agresivní včelstvo, které bezdůvodně bodalo při práci na zahradě a to nikoli v těsné blízkosti včelína - toto včelstvo jsem zlikvidoval. Předně je potřeba se se sousedem snažit dohodnout v dobrém. Navrhl bych včelaři přesunutí včelstev na jiné místo pozemku (toto lze spíše realizovat na podzim nebo na jaře). Váš soused - včelař by měl zjistit, která včelstva jsou agresivní a u nich by měl vyměnit matky za kvalitní plemenný materiál (v časopise Včelařství je dostatek nabídky).
Pro ovlivnění letových tras bude potřeba vybudovat kryt (stěna, vyšší plot apod.) nebo pro zachování estetičtějšího dojmu vysázet vhodný porost nejlépe stromy s rychlejším vzrůstem (v zahradnictví vám poradí), tato letová bariéra pro včely zvedná výšku letu včel (i já mám takovou bariéru kolem včelína, který je zastavěné části obce).
Pokud by dále včelař nechtěl uvedenou situaci řešit podobrém nezbývá než postupovat dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a to následovně:
1) dle § 5 občanského zákona - domáhat se právní ochrany u místně příslušného obecního úřadu (doporučuji začít tímto, protože nemusíte platit správní poplatek, nepotřebujete právníka, není striktně stanovena forma - obecně postačuje žádost a v neposlední řadě by to mohlo mít psychologický efekt na souseda),
2) § 127 občanského zákoníku - domáhat se právní ochrany u soudu(toto je už práce pro osobu s právním vzděláním).
K paragrafům se dále nerozepisuji, protože rozbor by byl opravdu hodně obsáhlý (pokud máte přístup do některého z rejstříku pravních informací např. ASPI apod. najdete tam spoustu komentářů k uvedeným § nebo v knihovně určitě mají Občanský zákoník s komentářem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radka Sedláčková (85.70.116.235) --- 9. 4. 2007
včely na zahradě

prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084)

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
........
Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 VD na včelstvo a vedle toho je
spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat mezi sebou pořádek.

Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo stanoviště jednoho víkendového včelaře.
Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol jsem nedával ani jednou.

ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
==========================================================
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí nikdo? (22080) (22089)

Letos jsem neměl plesnivý žádný plást.Pomohlo očko v horním nástavku.Otvor očka si včely před zimou upravili propolisem podle svých představ.Dobré větrání způsobilo nižší vlhkost v úle a bylo po plísni.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí nikdo? (22080)

Je vcelku normální, že třeba krajní plást přes zimu chytne plíseň. Hlavně v
časném jaru, jak začnou plodovat, kolem plodu je 35 st C a odpovídající
vlhkost, na krajích je k nule, takže se tam ta vlhkost logicky sráží. Nebo
jinak řečeno je obtížné zařídit, aby v úlu přes zimu nikdy nezplesnivěl
žádný plást. Já s tím počítám a dávám jako krajní obvykle plásty určené k
vyřezání. Víc plastů plesnivých je problém. Co třeba dávat na strůpek
plastové muší pletivo, fólii jen uprostřed a na všechno prodyšnou uteplivku
jako noviny, filce nebo hadry nebo třeba seno v plátěném vaku? Strůpek
aspoň přes zimu nepoužívat, když je to ve včelíně, místo něho jen rám pár
centimetrů vysoký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 8:53 PM
Subject: Poradí nikdo?


> Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v
nástavkových
> úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii.
> Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým
> medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad
> posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní?
> Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý
> nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Koeování. (22074) (22079)

V literatuře se uvádělo, že včely rozrušené po ranním převozu si snadněji
uvědomí změnu polohy úlu a více se orientují na nové umístění. Převezené
večer ráno třeba vyletí a všimnou si, že jsou jinde až když jsou daleko od
úlu a je už pozdě.
V praxi jsem převážel a převážím hlavně ráno. Ze starého stanoviště se dá
odjet ještě potmě, je známé, na novém se parkuje a skládají úly už za
světla. Navíc ráno je chladněji, je delší doba za světla, kdy včely
nelétají. Zase ráno je rosa, může to klouzat více než večer. Myslím, že
pokud se to dělá šetrně a 5 kilometrů a déle, je to vcelku jedno. J Jindra
kočuje ve dne s tím, že ztracené létavky se vžebrávají do úlů ponechaných na
stanovišti.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Re:rozirovanie (22072) (22076)

Do cca poloviny května nastavek s mezistěnami pod plod. Později vkládat
mezistěny mezi plodové plásty do "plodového" nastavku a plásty s plodem mezi
vystavěné plásty do "medníkového" nastavku. Je to kompromis mezi pracností
a počtem vystavených mezistěn. Během snůšky v červnu a červenci mohou silné
včely takhle vystavit každý týden 4 - 6 mezistěn velikosti 39x24 za cenu půl
až hodinové manipulace s rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 5:40 PM
Subject: Re:rozirovanie


Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej
sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77417 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22087 do č. 22147)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu