- Baudis Jan (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re[2]: polystyrenové nádstavky (21669) (21684)
Zdravím včelaře!
Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech
uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na
vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými
možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na
nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať
si pořídí oba typy úlů a srovnává.
Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo
podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing.
Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou,
vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových
srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a
v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené
úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim
přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a
jinak v úlech silně uteplených.
A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly
promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý
tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká
část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:
1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí
vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém
období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu
ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek
obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou.
Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně
nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní
straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá
ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.)
Pak úlová izolace opravdu funguje.
2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka
nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně
i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou,
vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu
(pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že
teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).
-------------
Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů.
Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak
ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější.
Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako
nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako
očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým
podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako
vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která
má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku.
Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten
cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.
Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
izolace, kterou je vybaven.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21713
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |