Včelařská konference

M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 2. 2007
Re: polystyrenové úly (20984) (20986)
zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )
///////////////////////////////////////

OMLOUVÁM SE .....................
SPRÁVNĚ MÁ BÝT.... 80 včel / dm2 plástu....léto!!!!

//////////////////////////////////////
zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
po přečtení oslavné série článků propagujících feromonové lapače rojů jsem chvíli váhal, zda si nemám jeden pro jistotu pořídit.
Po konfrontaci kladů a záporů jsem došel k závěru, že pro mě jakožo včelaře malovčelaře, s intenzivně vedenými včelstvy a chovatele matek, který se snaží udržovat včelstva bez výskytu rojové nálady, jsou tyto lapače k ničemu.
Raději zastřihávám matkám křídlo,abych zabránil ulétnutí prvoroje. Stará matka někam spadne před česna,pokud ji nenajdu, tak sice zemře, mě to však nevadí, nebot se snažím udržovat na každé včelstvo záložní matku, mám tedy matek dostatek ( více než je potřeba )...ztráta jedné pro mě nic neznamená, naopak to považuji jako součást výběru plemenného včelstva.
Po nezdařeném výletu prvoroje mám zhruba 8 dní na provedení příslušného protirojového zásahu v mateřáku, nebo mi hrozí poroje.
Včelstva v rojové náladě zpravidla nemají velkou letovou aktivitu a to včelaře upozorní, že je s ním něco v nepořádku.Létavky jsou zpravidla vyvěšeny v podmetu, přínos medu se výrazně zpomalil s porovnáním s ostatními včelstvy. Ve včelstvu jsou rojové matečníky. Existuje více znaků rojové nálady.
Když zastřiháváme matkám křídlo, máme zhruba 16 dní a více ( vývoj plodu matky + případné nevhodné dny k vylétnutí roje )na to, abychom provedli účinný protirojovýzásah ( mě se osvědčil přeléták ). Všímavý víkendový malovčelař s trochou zkušeností s největší pravděpodobností takové včelstvo během 16 dnů nepřehlédne.
Rojaření je už na dnešní dobu velmi zastaralá, překonaná, nerentabilní a nebezpečná ( nebezpečí přenosu nákaz ) metoda rozmnožování včelstev. Na chovu matek není nic složitého ( chce si to dobře promyslet, nabýt základní poznatky a zadaří se ). Tvorba oddělků je nejlepší metoda rozmnožování včelstev.Výmluvy typu....já na to nevidím,nemám cit...jsou znakem lenosti! Existuje mnoho pomůcek jež zpřístupnují chov matek mimo jiné také včelařům seniorům ( NICOT,značkovací poklopka, přesévačka včelstva na hledání matky,...). Tyto investice se mnohonásobně vrátí ( zvláště když rozchováváme kvalitní línie včel a jsme v řidce zavčelené oblasti ).

zdarvím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing. Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

Tom: Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

To nic, díky :-)

Petr

U nás (okr. Chrudim) si jich několik jeden včelař vyzkoušel. Je to ing. z Prahy a včelstva má v naší ZO. Říkal mi, že nepoznal žádný rozdíl od ostatních včelstev, které má v nástavkových úlech. Je už taky v důchodu, ale asi nemá potřebu výnosy přehánět.
Tonda

>Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.

Udělal jsem si je hned po první vlně článků. Ve dvou provedeních 4,5cm a 9cm. Chtěl jsem si to buď potvrdit, nebo vyloučit. Definitivně. Již předtím jsme experimenty došel k závěru, že na izolaci nezáleží.
Články byly sugestivní, použité statistické metody.
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
Nevím přesně jak má Ing. Smělý řešené dno, ale já tam měl buď jen kruhový otvor na láhve , nebo pás přes 7 uliček asi 4cm široký - mezidno pod nástavky, nebo mezi nástavky a pod tím dno jako sklípek.
Žádné zázraky se opět nekonaly. Viz archiv konference - tam jsem to psal.
Poslední článek ing Smělého potvrdil co jsem si myslel.
Jde o to zvládnout metodiku chovu silných včelstev v nástavkových úlech + selekce včel, které prostor zvládnou. Tak interpretuji vzestupnou křívku výnosů, která ťeď byla Ing.Smělým ve Včelařství publikována. Druhá interpretace by se dala taky statisticky potvrdit - čím starší polystyrén(nebo včelař), tím lepší výsledky.-)

Ať si každý dělá co chce, já letos doufám definitivně převedu vše do Langstrotů (tl. stěn 17-25mm (podkrkonoší, 300-450mnm). A asi jen ve dvou, třech izolovaných si to nechám pro srovnání.

Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel

To samé jaka se prodávali hydromechanické váhy-princip výtlaku vvodního sloupce na stupnici.-přrovnání-lihový teploměr. místo lihu váhu ve sloupci ukazuje výtlak vody.Podmet stojí na desce,na níž je v kapse sáček s vodou.Obarvit ingoustem nebo fridexem,usnadní čtení na stupnici.Ze sáčku vede průhledná hadička na číslovanou stupnici,kde výtlak vodního sloupce nebo jeho pokles,určí přínos nebo spotřebu včelstva.Něco jako obrácená infůze.
zdraví petr

Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.
Miloš

Já jsem je dával pouze do dráhy letu rojů, protože sedaly
u souseda na vysokých stromech. Proto jsem je taky kupoval, abych nemusel lézt po vysokých stromech u souseda. Ve Vašem případě, když už se v nich někdy usadily, tam asi létaly jako do prázdného úlu. Použitý feromon ale asi funkční nebyl.
Tonda
>Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 6:35 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
> Tonda
>
>>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové
> lapače rojů ve Včelařství. ...

Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem
je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl
zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

ono také platí, čím starší matka tím více zakládá trubčiny a také obvykle bývají útočnější, ale jak, nebo to spolu souvisí, to nevím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 21:11:58
> ----------------------------------------
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Zdravím přátele včel,
> kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech
> na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že
> ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří
> mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto
> včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
> Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v
> průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a
> trubčího plodu ).
> Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
> Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou (
> trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována
> v kusadlové žláze ).
> Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký
> význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a
> matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně
> lákají.
> Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve
> včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří
> látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami.
> To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
> Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10%
> zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí
> látka je motivuje k práci ).
> Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je
> psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a
> kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
> ( Pozn.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi
> 1:3.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Divné, že?
> Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká
> přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na
> jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )
>
> zdravím.............Martin Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

že VD upřednoňuje trubčinu je více méně omyl a k tomuto omylu vedl větší výskyt roztoče na plodu. Ale to je dáno delším vývojovým cyklem trubce a stačí se na něm vylíhnout více generací
Vyšší výnos se odůvodňuje tím, že plod vyvíjí teplo a proto není k vyhřívání úlu produkovat tolik tepla a více dělnic může za snůškou. Kdo ví! O vyhřívaní a udržování tepla v úlu již bylo publikováno tolik různých teorií si navzájem odporujících, ze se tím nezabývám a stačí mi vědět, ŽE VYŘEZÁVÁNÍ TRUBČINY K NIČEMU NEVEDE krom její likvidace u neproduktivních včelstev kde plánuji výměnu matky. Bráním tím tak rozšiřování negativních vlastností do okolí a během let zase zpětně k sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 19:47:24
> ----------------------------------------
> Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období       ...Pepan
> .....
> Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní
> metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat
> (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
> Díky za informace.
> Karel
>
>
>

v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom
Anton
.......
Zajímavé. Já bych měl jen jeden postřeh. Pokud jsem to pochopil, on jen likvidoval trubčinu před líhnutím. To že nepozoroval vliv na VD je v souladu s tím, na co jsem zde dával odkaz nedávno na OPTIMAL konferenci.
Ale asi bude rozdíl mezi včelstvy které odchovávají trubce (byť jsou likvidování před líhnutím) a těmi, kterým není, nebo jen minimálně, dopřáno stavět a zakládat trubčinu. Tedy mít SPOTŘEBU na jejich odchov.
Osobně jsem toho názoru, že včely ASI(!) neregulují plochu trubčiny, ale množství trubců.
Když jsem začínal, tak "klasická škola" doporučovala minimalizovat chov T. a divokou stavbu. Dělené stavební rámky atd.
Postupně jsem dopřával včelám v nástavkách divočiny do libosti. Dostal jsem se do fáze (jeden rok jsem měl málo mezistěn, to jsem s tím začal), kdy jsem do každého nástavku s mezistěnami dával do předposlední pozice stavební rámek. A pak jej tam nechával. I přes zimu.
A mohl jsme tak sledovat, kde včely začínaly stavět. Většinou uprostřed nástavku mezistěny a stejnou měrou začínaly na stavebním.
Později jsem tam nechával trubčinu přes zimu, s tím, že včely jsou dost chytré, aby věděli, kdy mají trubce začít chovat. Ing. Čermák mě zbavil iluzí o vlivu této techniky na plemenitbu. Že prý trubci z již zakladené trubčiny mají minimální šanci zvítězit nad trubci z větší panenské.
Já si myslím, že v případě jarních trubců to možná může být jedno, když konkurenční trubci z jiných včelstev (nedivokých) ještě nemají ani vystavěný stavební rámek a na stratovní čáru se ani ndostaví :-) .
A dospěl jsem k názoru (který jsem nějak neprokazoval), že existuje určitý strop, kdy matka již trubčinu nezakládá, i když jí má k dispozici.
Chov trubců má podle mě několik i málo diskutovaných aspektů:
- v časném jaru představují topné těleso - plodové těleso V případě prochladnutí plodu nepředstavuje velkou ztrátu ve vývoji včelstva oproti prochladnutí děln. plodu na jaře.
- taktéž mají vyšší tělesnou teplotu i hmotnost, nelítají ven a tudíž i dopělí trubci topí v úle.
- mají větší hmnotnost - tedy větší spotřebu krmné kašičky a proto jim přikládám váhu, když beru vážně teorie o způsobování rojové nálady přebytkem kašičky a tzv. přebytečnými včelami.
Osobně jsem zastánce teorií O.Brennera o rovnováze a poruchách včelstva. Tady si myslím, že nedostatek trunců vnímají včely jako poruchu normálního stavu.
A možná trubci při zalétávání poznají včelstvo, ve kterém je nedostatek trubců a tam se raději zalétávají. ALe to je jen teorie. ALe víra a naděje taky léčí. :-) Podle výsledků vyšetření letošní měli mě to funguje, protože jsme žádnou invazi VD nezaznamenal. A to mám v okolí včelnic stanoviště, co musí natírat.


V případě rojové nálady a trubců je třeba asi zjišťovat příčinu a následek. Tedy jestli včelstvo, které se dostává do fáze přebytku nechová nejen rojové (lépe živené) včely ale i dostatek trubců. Tedy že přebytek trubců je signálem existence přebytečných - rojových včel, a je třeba zasáhnout preventivně proti rojení.

Karel

Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
Tonda

>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?

Není náhodou ten vyšší výnos včelstev s trubci způsoben jednoduše tím, že je
zapotřebí méně dělnic pro zahřívání plodu a víc jich tedy může létat za
snůškou? Mimo jiné, v jakémsi snad přes 150 let starém včelařském časopisu
jsem se o dělbě činností dočetl, že "královna naklade vajca a trubci ty
vajca vysedí" (tedy zahřívají plod) :-). Navíc včelstvo s nedostatkem
trubců nežije v přirozených podmínkách a patrně bude stressované, což asi
také může nepříznivě ovlivnit výnos.
S přátelským pozdravem Petr.

Proto včelstva s trubci ( s přiměřeným množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Doplnění..........
Včelstva s více jak 10% zastoupením trubců jsou zpravidla v ,,jiném stavu,,nebo se k němu schylují ( rojová nálada, bezmatečnost, mladá neoplozená matka ).

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a trubčího plodu ).
Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou ( trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována v kusadlové žláze ).
Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně lákají.
Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami. To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
( Pozn.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Divné, že?
Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )

zdravím.............Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

V roku 2004 som dostal knižočku o "Potreba trúdov vo včelstve". Preložil som jednu stať "Výskum vplyvu trúdov na znášku medu" v máji roku 2004 v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom. Výskum robil včelár praktik asi 8 rokov, kde dokázal, že včelstvá ktorým nebránil chovať trúdov, mali vyšší prínos medu ako skupina , v ktorej bránil včelstvám chovať trúdy. V brožúre sú i iné zaujímavé pohľady na rôzne činnosti včelstva. No tie som už nedokončil preklad. Anton

Poslední dva roky se více zajímám o stavbu trubčiny. Nechávám včelstva volně stavět na stavebních rámcích. Moje včelstva v minulé sezóně postavila v průměru kolem 30 dm2 trubčiny (32 měřených včelstev). Mají-li dost, staví dělničinu.
Pokud vyjdu z tohoto pozorování a předpokladu, že na vrcholu rozvoje je všechna trubčina zakladena, pak 30 dm2 trubčího plodu (oboustranně) je asi 12-13000 zakladených buněk. Při cyklu 24 dní je odhad kladení ve špičce asi 500 trubčích vajíček denně. Maximální výkon kladení matky bývá uváděn kolem 2000 vajíček denně. Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3. To platí ovšem jen pro období rojení, později plodová křivka trubčiny pravděpodobně klesá strměji než křivka dělničího plodu.
Broněk

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období ...Pepan
......
Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
Díky za informace.
Karel

Sledování poruch v době životnosti výrobku bych nechal výobci.
Ale recenze typu. Medomet má dobrý chod, převodovka má volnoběch, chod je tichý, plásty se dobře/nedobře zakládají, víko je v horní poloze stabilní, vadí, nevadí, nádoba se vyprazdňuje dobře, nemá štěrbiny kde by med zůstával, ventil těsní, konstrukce je stabilní, nebo se klepe, plásty se ne/bortí.
K naší reklamaci se výrobce postavil čelem a hned vyměnil, nebo nás poslal někam,....
.....
Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?
Karel

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období, ale provádět se musí u chovatelů matek a to u mateřských včelstev a naopak u otcovské linie se posiluje dodáním matek z otcovské linie okolním včelařům U běžných chovatelů se doporučuje u slabších a méně výkonných rojů trubce rušit, aby se jejich negativní vlastnosti nepřenášeli do okolí a pak zase opětně k vám při snubním letu vašich matek. Pak se vám v dalších letech toto projeví zvýšením kladných vlastností vašich rojů

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vita Vydra <vitavydra/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 17:13:41
> ----------------------------------------
> On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
> Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
> toho citovaného daleko nebude.
> Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
> riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
> Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
> ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
> Vita
>
> Karel napsal(a):
> > Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> > roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> > i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
> mělo
> > na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> > Karel
> >
> > ------------------------------------------------------------------------
> >
> > _______________________________________________
> > Konference Vcely
> > Vcely/=/v.or.cz
> > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
> >
>
>
>

On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
toho citovaného daleko nebude.
Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
Vita

Karel napsal(a):
> Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
mělo
> na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> Karel
>
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Karel, ja to beriem, ale kto má tie recenzie, doporučenia či zavrhnutia písať, keď bude čakať na skúsenosť, kým niekto výrobok kúpi? Výrobca nemôže vyrábať nekvalitné výrobky, lebo predá pár kusov, správa rozšíri rýchlejšie ako si myslíme a môže výrobu zbaliť. Nakoniec aj renomovaný výrobca ako je Philips je to najlepšie čo môžeme kúpiť. Práve je tomu pár dní ako nám vypovedal vysávač. Jednoducho to riziko je prítomné a ak by sme čakali na to, kým nám kvalitu pána Berezu niekto potvrdí o 5 rokov, máme dovtedy čakať a vytáčať na starom, poškodzujúcom plásty a zhrdzavenom plechu? Je to vec odvahy a potreby mať vždy 100-ný medomet. Anton

wedefefefefew

Pro meho kamarada pana Kuta ze Zlatnik u Prahy hledam vcelare na pomoc pri
praci na vceline. Odmena za provedenou praci dle dohody - prijmeme i
duchodce. Nástup od dubna 2007.
Telefon na pana Kuta: 603 290 924

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
....
Anton, je mi jasné, že reklamu má na starosti výrobce. A reklamě nevěřím ani slovo bez ověření.
Ale já mluvím o TESTECH, RECENZÍCH a REPORTÁŽÍCH.
To znamená o informování čtenářů o SKUTEČNOSTI. Tedy jak výrobek vypadá, jak se osvědčuje, jestli má deklarované parametry atd.

Až budu potřebovat informace z reklamy, projdu si weby výrobců, nebo jejich katalogy, prospekty atd. V nich je vše báječně a pořád to bezchbně funguje.

ALe mě zajímá praxe. Jestli třeba takový kompresor na aerosol vydrží na podzim hodinu, nebo jej má někdo již bez problému několik sezon atd. Podle toho se budu kvalifikovaně rozhodovat, co koupím a co ne. Ne jen podle prospektů.

Karel

Pro Petra.
Nemohl bys mi dát bližší informace o Tvé vázena můj mail :
vajvra/=/atlas.cz
Dík Jirka

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
Na stránkach www.vcelarskénoviny.cz je predsa možnosť reklamovať zadarmo (ak sa nemýlim), tak čo Vám stojí v ceste vyzvať výrobcov včelárskych potrieb, nech propagujú svoje výrobky npr. medomety tu. Darmo budeme prezerať zahraničné cenníky a porovnávať ceny s našimi možnosťami, keď máme doma toľko dobrých výrobcov a pomôžeme tým sami sebe, myslím tým na zamestnanosť ľudí.
My sme tak umožnili umiestniť reklamu s jeho výrobkami (a sú, skvelé) fotografiami a cenníkom na stránku www.vcely.sk
Môžete sa na to pozrieť. Anton

Prečo prikrmovať? Lietajú, že sú na tom dobre so zásobami, ak by ich nemali, tak sedeli v úli a čakali na smrť. Iba ak viete ako Ste ich zakŕmili, ak zásoby nemajú, musíte im ich dodať, o tom je zbytočne špekulovať. Ak si neveríte, včelstvo otvorte a z kontrolujte!, môže ísť aj o rabovku cudzím včelstvom.Nebojte sa včelstvo otvoriť, lebo ak Vám pri práci so včelami uhynie 10 včiel, je v prospech včelstva aj Vás, lebo zachránite pre Vás oveľa väčšiu hodnotu.
A čo sa týka podávania kryštalového cukru, je vyhadzovanie peňaz´do vzduchu, lebo včely suchý. cukor (ale len za podmienky, že sú silné, je teplo a dostanú sa k nemu)vynášajú z úľa ako nečistotu, pretože, včela svojím chuťovým receptorom nezistí, či kryštalka cukru je sladká. Krštálový cukor včely odoberajú bezo zvyšku len vtedy, keď je stále navlhčený, je kyštalka aj sladká!
Rada: ak je včelstvo živé a zdravé ale nemá zásoby, alebo ich má celkom vzdialené od chumáča, preložte im plást s medom (aj s iného včelstva)tesne ku plodu. Ak včelstvo žije a nemá zásoby, je najjednoduchšie z práškového (moučkového) cukru vypracovať cukromedové cesto v pomere 30 dag teplého medu a 1 kg cukru a položiť na PE fóliu nad zimujúci chumáč. Anton

Holt musíš se podívat Mášli nástavky tak pokud jsou nahoře skontroluj zásoby kolem hnízda a pod ním Pokud je ne tak mají dost Mášli zadováky podívej se až po hnízdo a uvidíš Pokud tam nis není nebo málo tak jim přidej formou medocukrového těsta nahoru na rámky Já jim tam jedněm prdl 2 kila řepky tak jak byla ale musí mít přístup k vodě jinak ve všech 30 úlech je to vpořádku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ikrmovat ?
> Datum: 22.2.2007 12:20:28
> ----------------------------------------
> Ahoj,
> Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen
> přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při
> prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím
> jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
> Včely jsou v lese.
>
>
>

Ahoj,
Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
Včely jsou v lese.

Tento týden jsem viděl na Stražisku úlovou váhu do 2000 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <zdendukat/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ínos pylu ,barva,pravd?podobné ur?ení
> Datum: 22.2.2007 10:19:24
> ----------------------------------------
> Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná       to co hledám.Můžete
> mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát
>
>
>

Ty delegace to je jasné. Každý vidí jen to, co je schopen vidět a jen o tom
dokáže psát.

> Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá
A to je právě ono. Co to znamená zapůjčí? Že to někde doveze, třeba v
nejlepším případě odněkud z Vysočiny, ne od Ostravy do Prahy, že vezme na
sebe náhodu, kdy se něco poškodí, stačí škrábanec na nátěru, že to potom po
tom vyzkoušení vyčistí a naleští, aby to potom ještě někdo koupil a to
správně už by to mělo po nějaké větší zkoušce být zlevněné, protože je to už
použité zboží ? že odepíše minimálně ten jeden den, kdy se o to stará? To
přece všechno znamená peníze nebo náklady navíc toho výrobce nebo někoho
jiného, kdo tom udělá. Na tuto činnost se nedají brát měřítka zájmové
činnosti obvyklé ve včelařství, to je přece komerční věc.

R. Polášek

Jednoduchá váha je na http://people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

Omlouvám se!

Jednoduchá váha je na http:/people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

RP:
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
......
Proč by to bylo nákladné. Nemusíme chodit daleko. Naposledy byla delegace v Dublinu. Určitě to bylo nákladné. Kolik technických informací bylo otištěno ve Včelařství a kolik takových těch politických. Kdo co cohutnal, kdo koho objal atd. To samé předposledy v "Jugoslávii" a nyná Letňany.
To je o fundovanosti toho, kdo tu výstavu navštíví a co o ní napíše, je ochoten napsat a o co je ochoten se podělit. Ostatně zde byli nějaké poznámky autora jednoho exponátu k jeho popisu.
A když se prodá jen pár kusů něčeho ročně, není problém s kupujícím udělat rozhovor, ve kterém by popsal on své zkušenosti s výrobkem.
Jinak testy dělá třeba MF dnes a možná stojí tisíce, ale jsou testy v jiných časopisech, kde to stojí jen čas redaktora, nebo autora testu. Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá spolupracovníky, kteří by pro ně tyto testy dělali).
Nevidím problém, aby redakce našla většího/ menšího zkušenějšího včelaře, zapůjčila mu ve spolupráci s výrobcem testované zařízení a on by popsal jak se mu osvědčilo a jestli by je zakoupil. Nemusí jít zrovna o srovnávací testy.

Jediným nákladem může být autorský honorář - nevím kolik se platí, ale předpokládám, že je to snad stejné za stránku o nějakém setkání i za stránku o nějakém výrobku.

Karel

Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná to co hledám.Můžete mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát

No tam je určité omezení v tom, že výroba a prodej včelařských pomůcek je u
nás v podstatě kusová záležitost, málokdo prodá za rok více než deset kusů
jednoho modelu třeba medometu. Obávám se, že takové vyzkoušení a srovnání na
vzorových výrobků by bylo hodně drahé. Buď by se ty medomety musely někde
poslat, pak v nějaké hale by je parta lidí každý z nich nějakou hodinu
zkoušela, pak nějaké vymytí, vyčištění, doprava zpět, na každý medomet by to
mohlo být klidně i deset tisíc korun, které by musel výrobce rozpustit do
ceny. A i kdyby nějaký zástupce redakce naopak jezdil po výrobcích a zkoušel
to tam, moc levnější by to nebylo. Možná jedině kdyby ten medomet jen
vizuálně prohlídnul a zhodnotil provedení případně tu pevnost nějak odhadl.
Takové testování se podle mně vyplatí jen pro masově nakupované výrobky.
ostatně ty testy, co se provádějí pod záštitou MF Dnes, tak uváděné náklady
na ně jsou v řádu desetitisíců.
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
Každý výrobce by dodal medomet a ostatní zařízení od odvíčkovací vidličky
nebo něčeho takového po síto a nádoby na med, všechno zaměřené na malé
včelaře, daly by se dohromady soutěžní družstva třeba z návštěvníků výstavy
za slib lákavé ceny, dodaly by se ke každému medometu třeba dva nastavky
plástů s medem a soutěžilo by se, kolik toho na jednotlivých medometech
třeba za půl hodiny a jak kvalitně vytočí....... Udělat z toho záznam....
Podle mně by to byla docela prodejná "reality show" a docela dobrá i
propagace včelařství.

R. Polášek

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy
Menšík
..........
Tomu nerozumím. V každém čísle motoristického a jiného časopisu čtu o testování, či porovnávání nějakých aut, v mnoha fotočasopisech jsou popsány testy foťáků objektivů stativů a nemluvím už o PC časopisech, kdy mám dojem, že v nich není nic jiného než přehledové srovnávací testy PC, monitorů, .....
Nemluvě o tom, že se přidělují body, hvězdičky atd. Mnoho firem by se mohlo cítit z umístění na chvostě poškozeno, ale přesto rádo a zdarma dodávají své výrobky k testům.

A co třeba nedávné testování medů v obchodní síti Českou televizí. To by dle výše uvedené argumentace mohlo snad být žalovatelné jako poškozování pověsti.

Co je asi mít na paměti, je odlišení reklamy a sampropagačního článku(většinou placeného jako reklama) a normálního článku. Někdo to skrývá pod různé věty v tiráži - nepodepsané články jsou placenou reklamou, nebo podpis PR je placená reklama, a jsou časopisy, kde nelze odlišit PR články od běžného textu. Pro příklad nemusím chodit daleko Včelařství a možná by se našlo i něco na hraně v MV (ale tam skutečněš na hraně). V denním tsiku to jsou mnohé texty o léčivých přípravcích atd.

Ale seriozně napsaný článek o některých testech, nebo provozu výrobku je nenapadnutelný. A jsou jich plné solidní odborné časopisy.
Karel

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.2.2007 23:03:32
> ----------------------------------------
> Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
> Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst
> recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice
> ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a
> bude v něm jednou i tato rubrika.
>
> Karel
>
>
>

Dobrý den pane Kominek,
mohl by jste mi poslat fotky el. pohonu za 5400 SK ?
Děkuji
tom.es/=/seznam.cz

Líska to nebude, ta má jasně žlutý pyl.

R. Polášek.

Problém je v tom, že fotka- telo správy presahuje 40 KB a systém konferencie
je limitovaný týmto číslom.
Takže, jedine keď správca servera dá na to súhlas.
Gabi M. Komínek

> Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
> prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
> umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú
> rozoberateľné súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody
> sú pri týchto konštrukciách.
> Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
> na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
> dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
> včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým
> či priamo z Ameriky.
> Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
> Gabi. M.Komínek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
> Subject: Re:Medomety
>
>
>> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
>> ponúka
>> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
>> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
>> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>>
>>
>> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>>
>> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
>> http://www.eset.sk
>>
>>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

stanoviště Hluboká nad Vltavou,obec Hosín 20-21. 2.2007
Vizuální kontrola cca.45včelstev a8pětirámkových plemenáčů
vše vtenkostěných ůlech 2cm,rámek39-24,39-30.
Jedno včelstvo na vodní váze,nápln fridex,úbytek od 20.12.06 do 20.2.07 asi 3-4kila zásob.Nelze přesně změřit,ohledněvzdušéné vlhkosti ajejímu přjímání do dřevěných nástavků.Včelstva i plenenáče postavena na paletách volně po dvou,plemenáče po čtyřech studená stavba.
Dnes slunečno,teplota12-15stup.Na česnech čilí frmol,nosí pyl,barva hnědá asi olše-líska.Zatím je zásob dostatek.

Je to pěkný pohled avšem přeji totéž zdraví Petr.















nel




















š-






č

Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú rozoberateľné
súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody sú pri týchto
konštrukciách.
Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým či
priamo z Ameriky.
Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
Gabi. M.Komínek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
Subject: Re:Medomety


> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
> ponúka
> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a bude v něm jednou i tato rubrika.

Karel

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz

...Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená...

Platí, pokud se snažíme ušetřit nákupem laciného xindlu. Proto jsem také debatu o medometech fy. MiNeli založil, abych se dozvěděl, zda s nimi má někdo zkušenost a zda se náhodou o takový xindl nejedná.

Cenu výrobku dělá mimo jiné i cena práce a ta může být a asi bude v Srbsku nižší, než v našich končinách.


...Když mám 20 včely...

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

...ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná...

Jak to, že není skutečná? 300euro + 36euro za dopravu (ceník německé DHL) to celé krát 29 (přibližný kurz Kč:euro) rovná se 9744Kč.

Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená.

Osobně jsem si to několikrát vyzkoušel.

Když mám 20 včely, je normální rok , tak mám 800kg medu.
Když se budu snažit prodávat med za 80 Kč bez sklenice,
zbude mi 64 000 kč hrubého. Medomet je investice na více let. Když budu počítat životnost medometu 5 let!!! toje
z 15000 kč ročně 3000kč - to je 37.5 kg medu, tedy o něco
více než konev medu za rok. Tedy zhruba 5 % z hrubého obratu.

Jaká je návratnost počítače a připojení k internetu,
který každý používáme??

No nejak tak aj ja rozmýšľam, ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná, lebo v niektorom komentári je cena štvorrámikového jednostranne točeného medometu 14 600 Kč a to bez dopravy. Anton

Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík

pokud se nedájí vytáčet rámky velikosti 390x300 mm,je to problematický kup.

Antone,

netoužím po medometu ze zahraničí, jen bych rád sehnal medomet, který bude svou cenou odpovídat mému včelaření. 15800Kč je určitě víc než 10000Kč, kam by se medomet fy. MiNeli měl vejít i s dopravou. A pokud je funkční a hygienicky nezávadný, nevím, proč bych měl vynakládat o tolik víc. Pokud bych někdy v budoucnu svoje včelaření rozšířil, budu patrně uvažovat jinak, ale zatím je pro mě prioritou cena.

Petr

Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza ponúka vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,- pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton

...A tady je navíc dovoz...

Já předpokládám, že už do toho Německa se dovážejí, navíc - k nám je to z Kragujevace ještě o nějakej ten kiláček blíž :-)

...rozdíl mezi internetem a prodejnou...

Však VCEST má zmíněnou cenu ve svém e-shopu (ovšem na prodejně má tu samou).

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.
.........
Hmotnost jsem neporovnával. Pokud se vní liší, tak je to podstatný rozdíl. Cenově 50% na dovoz a fyzický prodej v krámě oproti internetu už tak významný není.
To i tady najdu mnoho bílého zboží (teď jsem kupoval pračku a sušičku, tak to vím), kde rozdíl mezi internetem a prodejnou je velmi značný. Logicky má taky nějaký obchod na ulici jiný náklady i obrat. A tady je navíc dovoz.
Spíš se mi zdály nejen barvou, ale i konstrukčními prvky stejné.
Karel