78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jiri Borik --- 24. 11. 2002
Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034)

Preji prijemny den vespolek,

uvazuji o nahrade stareho pocinovaneho kose novym nerezovym. Zatim
pouzivam zdedenou ramkovou miru 39*24, ale kdyz uz investuji do noveho
kose, chtel bych ziskat i moznost pripadneho prechodu na sirsi ramek.

U stavajiciho kose je prostor pro ramek (mezi dnem kose a konzolou pohonu)
47cm, coz je pro Langstroth malo (ramek + 1 ousko ma asi 46.5 cm a pul
centimetru se mi zda jako prilis mala rezerva). Pokud bych si nechal
zhotovit kos s delsi hrideli a konzolu pohonu zdvihl tak o 2 centimetry
vys (nejakou distancni podlozkou), uz by byl prostor i pro dlouhy ramek
dostatecny. Nemate nekdo praktickou zkusenost s podobnou upravou ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[2]: Dotace " včelařům" (2011)

V Cesku se clenske prispevky pro UV i ZO plati za clena a za kazde
vcelstvo.
Tento zpusob odvodu pevnych cestek zavedeny v drivejsich dobach
uspesne vyuzivaji i jine organizace pri placeni na pr. telefonu, vody,
plynu, elektriny, odvozu odpadu a pod.
I v trznim hospodarstvi se pevne castky se kazdym rokem zvysuji na ukor
skutecne spotreby daneho media nebo poskytovanych sluzeb a je to zduvodnovano
inflaci.
Planovany prijem financnich prostredku je pro kazdou spolecnost vzdy
pohodlnejsi, proto se nemusi nesnazit zvysit kvalitu a mnozstvi svych
sluzeb. V chovani monoplnich ani demonopolizovanych spolecnosti u nas
neni zadny rozdil. Z posledni doby viz. avizovane pojisteni aut,
internet a pod. To plne plati i pro vcelarstvi.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

MOfgd> Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo
MOfgd> zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche.
MOfgd> Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto
MOfgd> ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
MOfgd> podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x
MOfgd> viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi.
MOfgd> Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit!
MOfgd> Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli
MOfgd> dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
MOfgd> by sa platilo clenske od vcelstva /.

MOfgd> Matej



:>>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to
MOfgd> tak
MOfgd> pripada),
:>>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[4]: Dotace "včelařům" (1977) (2000) (2004)

Do organizace patri ctyri katastry obci s asi 500 vcelstvy. Prevazna
cast vcelaru ma do deseti vcelstev. Vzhledem k rozsahlosti uzemi se fumigace
provadi ve dvou dnech vzdy v dnech pracovniho klidu. Kazdy vcelar se
domluvi se vcelarem, ktery provadi fumigaci, na pribliznou hodinu kdy
bude na jeho stnovisti vcelstev fumigace provedena. Vcelar, majitel vcelstev,
v urcenou hodinu, na sve naklady, prijede na sve stanoviste vcelstev.
Vcelar, ktery provadi fumigaci provede vlastni fumigaci a vcelar,
majitel vcelstev,provede vsechny dalsi ukony spojene s fumigacu to
je utesneni cesen po fumigaci a jejich nasledne uvolneni a pod.
Naklady na fumigaci se schvaluji vzdy na clenske schuzi a zahrnuji
veskere naklady jak jsem psal v predchazejicim mailu. Penize na
fumigaci jsou odecteny pri vyplaceni dotaci. V soucastnosti, vcelari
ktery vlastni troje vcelstva stci dotace a zazimovaci prispevek na
zaplaceni clenskeho prispevku pro UV, ZO a leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

IMKk> kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak
IMKk> spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou
IMKk> dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?

IMKk> zdraví Martin Kupka

IMKk> -----Original Message-----
IMKk> From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz]
IMKk> Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM
IMKk> To: Vesely Emanuel
IMKk> Cc: 'Vcelarska konference'
IMKk> Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"


IMKk> Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
IMKk> organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
IMKk> acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
IMKk> dekade prosince.
IMKk> Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
IMKk> ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
IMKk> poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
IMKk> odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
IMKk> spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne
IMKk> vyuzije
IMKk> dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
IMKk> dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve
IMKk> prospech
IMKk> zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich
IMKk> chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to
IMKk> slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a
IMKk> organizaci plosneho leceni.

IMKk> zdravi Jarda
IMKk> mailto:valsora/=/email.cz


:>>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>>stačí násobit a
VE>> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE>> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE>> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou
IMKk> nebudou?
VE>> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE>> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE>> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE>> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE>> včelstva.
VE>> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit
IMKk> skupinky,
VE>> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE>> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE>> dokonce líp!
VE>> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o
IMKk> pár
VE>> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE>> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE>> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE>> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám
IMKk> si
VE>> iluze.
VE>> ....

VE>> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE>> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE>> Je tam dost zajímavých informací.
VE>> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE>> Zdravím
VE>> Eman




mailto:valsora/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)


----- Original Message -----
From: Gabriel Kominek
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, November 22, 2002 2:27 PM
Subject: RE: odhlasenie z diskusného fórumu.


Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz
Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz
----- Original Message -----
From: Stanislav Mikita
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM
Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.


Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)

Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz
Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz
----- Original Message -----
From: Stanislav Mikita
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM
Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.


Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Mikita --- 21. 11. 2002
odhlasenie z diskusného fórumu.

Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 21. 11. 2002
RE: po léčení

:>Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je
:>povinné!!! Alespoň v našem okrese. A

Tím líp. Mimochodem na stránce www.beedol.cz/beedolcz.html je návod na
obsluhu aerosolu.
Je tam asi nový, nebo jsem si ho předtím nevšiml. V dávkování u M-1 a
Varidol jsem měl zmatek. Aerosol pro můj hmyz je na dobré cestě, a budu mít
dokonce na výběr ze 2.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 20. 11. 2002
RE: po léčení

> Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je
> povinné!!! Alespoň v našem okrese.

To je u nás taky, ale protože nemám možnost přeléčit aerosolem, nebudu spoléhat, že ještě po 20. listopadu přijde nějaký teplý den. Obzvlášť tady u nás (Letohrad) kdy zima přichází o 14 dnů dříve než jinde. (Zato jaro přijde o to později :-) )
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 20. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

>1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C.
Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je povinné!!! Alespoň v našem okrese. A
je důležitější než ty předchozí (včelstva jsou bez plodu a možnost přenášení roztočů z
jiných včelstev je také mizivá). Při první fumigaci tam bývá ještě dost plodu, proto při
té druhé padá ještě tolik roztočů.

Přes 10 C má být v pátek a prakticky vždy je teplo kolem Vánoc, nejčastěji na Hod boží,
což mne těší, místo abych šel na návštěvu ke tchyni, běhám kolem včel...:))). To jen z
legrace já mám tchyni rád. Jen tím chci říct, že když se udělá teplo je opravdu třeba
všeho nechat a jít ke včelám, druhý den už teplo být nemusí.

Mluvil jsem s naším OVS-veterinářem (Praha-západ), a ten mi řekl, že vážně uvažuje o tom,
že by 3. léčení od příštího roku bylo povinně aerosolem...
Mějte se fajn
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 19, 2002 2:57 PM
Subject: Re: po léčení



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992) (2023)

není, uvidíš na jare dle rozboru meli, ale mohlo by to byt OK
Radek Hubac

Dne 18. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> zdravím,
> chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
> ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco
> nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0
> až 20, průměr na včelstvo je 6.
> pavel hrabák
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

Nikdo se nehlásí, tak stručně:
Je z toho vidět, že 2.fumigace nebyla zbytečná.
Co můžeš ještě dělat?
1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C.
Může se včelstvo lahví s teplou vodou přihřát, ale já to ještě nezkoušel.
2. Použít aerosol s vodou nebo acetonem podle teploty ve druhé polovině
prosince. Pokud máš možnost, nic lepšího není. Po tom toužím, ale zatím
narážím na problémy (vhodný kompresor, vadný vyvíječ,..).

Když poctivě odebereš koncem ledna měl, tak by rozbor měl napovědět co s
tím. V nejhorším se udělá nátěr plodu.
Někde to v ZO v březnu vypadá jako soutěž o to, kdo má nejméně roztočů a
přitom jde hlavně o poznání pravdy.
Eman

> zdravím,
> chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
> ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim
něco
> nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů
bylo 0
> až 20, průměr na včelstvo je 6.
> pavel hrabák
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020) (2025)

Chtel jsem se zucastnit jiz lonske akce, coz jsem bohuzel z
pracovnich duvodu nemohl, chtel byl tedy poprosit o blizsi info na
pristi rok. Medovinu taky zkousim vyrabet, do kategorie amater se rad
prihlasim a treba sezenu jestze par kamaradu z okoli.
S pozdravem Radek Hubac, Hradec Kralove
drh/=/seznam.cz

> Mili pratele,
>
> rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
> probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.
>
> Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
> chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.
>
> Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
> prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.
>
> Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
> Skoda....
>
> Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.
>
> Jan Kolek
>
>
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 18. 11. 2002
RE: po léčení

> ... som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad
> bol podobny od 0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.

Ahoj,
vloni jsem na tom byl podobne. Letos v srpnu (august) jsme v ZO lecili gabonem - spad nepocitane, zacatkem listopadu (november) jsem poprve fumigoval - pouze v jednom vcelstvu bylo pres deset roztocu.
Ted o vikendu jsem fumigoval podruhe - jeden az dva roztoce. V tom nejvic napadenem jich bylo pet.
Tak mi tech dvacet pripada moc, ale taky to uz muze byt ocima, ze toho tolik nevidim.

> to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra,
> kedy su vcely bezpecne bez plodu.

Pokud nebude teplo, tak se do chumace lecivo nedostane. Pak se doporucuje pouzit aerosolovy vyvijec. Ale s tim nemam zadne zkusenosti.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 11. 2002
Antwort: po léčení


to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra, kedy su vcely
bezpecne bez plodu.
Inak tiez som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad bol podobny od
0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.

Matej

<zdravím,
<chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
<ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim
něco
<nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů
bylo 0
<až 20, průměr na včelstvo je 6.
<pavel hrabák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020)


KDE?

----- Original Message -----
From: "Martina Kolková" <tuta/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 18, 2002 11:24 AM
Subject: 1. rocnik Kostu medoviny


Mili pratele,

rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.

Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.

Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.

Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
Skoda....

Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.

Jan Kolek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martina Kolková --- 18. 11. 2002
1. rocnik Kostu medoviny (2020)

Mili pratele,

rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.

Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.

Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.

Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
Skoda....

Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.

Jan Kolek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 18. 11. 2002
2 zpravy spravce

Zdravím včelaře,

na upozornění jednoho účastníka konference, jsme zjistili, že 15
účastníků nedostávalo řadu dní příspěvky z konference. Věc jsme
přešetřili s takovýmto výsledkem:

Server "worldonline.cz" (který také existuje mj. pod doménovým jménem
"tiscali.cz" nebo "ti.cz") měl, jak se zdá, před nějakým časem jakési
problémy a nepřijímal pro část svých klientů poštu. Včelařský
konferenční robot je nastaven tak, že po třech marných pokusech
doručit mail, považuje adresu za špatnou, automaticky vymaže takovou
nefunkční adresu z mailing-listu (je to nutné opatření, aby server
nebyl zatěžován pokusy o doručení mailu na nefunkční adresy).

Takže několik z těch účastníků konference, kterým zajišťuje poštu
společnost spravující doménu "worldonline.cz", byla - kvůli nemožnosti
doručit na jejich adresu konferenční příspěvky - automaticky vyřazena
z mailing-listu konference.

Po zjištění této skutečnosti jsme okamžitě všechny tyto vyřazené
adresy "ručně" vrátili do mailing-listu konference.

(Někteří účastníci se mezitím znovupřihlásili do konference sami,
takže jsme dnes vraceli do mailing-listu 12 adres.)

Omlouváme se - příště budeme dohlížet na to, když konferenční robot
bude samovolně upravovat databázi účastníků konference.

Přehled všech konferenčních příspěvků je možno shlédnout na webovém
rozhraní konference: www.vcely.or.cz


-----------------------


Další zpráva (jen pro ty, kteří se účastní konference via e-mail):

vzhledem k tomu, že nedávné proniknutí spamu do konference (cca v
polovině října) vzbudilo určitý rozruch, tak jsme asi před měsícem
aktivovali novou funkci konferenčního robota, který v současnosti
nepřijímá příspěvky zaslané z adres, jež nejsou obsaženy v
mailing-listu konference.

Jinými slovy: svůj příspěvek do konference musíte posílat z té
e-mailové adresy, na kterou dostáváte konferenční příspěvky. Znamená
to mj. to, že abyste mohli e-mailem přispívat do konference, musíte
být přihlášeni - tj. musíte dostávat z konference příspěvky na Vaši
e-mailovou adresu.

Tím by mělo být zamezeno zasílání spamů z cizích adres do konference.
Věříme, že toto opatření přispěje ke klidnému konferování.

Vkládání příspěvků do konference přes webové rozhraní zůstává beze
změn a není touto novotou nikterak ovlivněno.


Zdravím,

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 18. 11. 2002
po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

zdravím,
chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco
nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0
až 20, průměr na včelstvo je 6.
pavel hrabák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 17. 11. 2002
Predatori (1953) (1983) (1988) (1992)

Nenechte si ujít opakování pořadu Predátoři (5/6) ve čtvrtek 21.11. ve 14.30
na Čt 1.
Jsou tam záběry soubojů sršní a včel v Japonsku.

Hodně zdraví JB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Kabát --- 17. 11. 2002
Medomet

Koupím starší medomet. Nabídněte prosím. Děkuji i za kontakty a doporučení.
Jiří Kabát

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 16. 11. 2002
Léčení

Na výstavě Praga agro ve stánku Rakouska byl přítel Pravdomil Svoboda a mnoho včelařů tam okukovalo udělátka pro léčení v Rakousku.Tam bylo snad nejvíce "vynálezců a zlepšovatelů "stávajícího léčení.Reakce přítele Svobody byla vynikající.Možná by o tom mohl nekdy napsat přímo přítel Svoboda z okresu Ustí nad Orlicí.Předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 16. 11. 2002
Dotace "včelařům"

Přátelé ještě k dotacím,víte vůbec co všechno je dotované?Pokuste se na tomto místě vyjmenovat jednotlivé položky a potom každý může podle sebe posoudit účelnost jednotlivých dotačních položek,bude to jistě zajímavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Mensik --- 16. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (2007)

Mám pocit, že všichni zaměňujete několik věcí.
1) na dotaci mají nárok i nečlenové svazu
2) Za komunistů jsme dotace dostávali které nám za Klazova vláda vzala a pak
pokud se pamatuji měli dotace před pár lety vyrovnat prudké zvýšení cen
cukru a částeně nahradit peníze za opylování. které dříve vyplácely
družstva.
3) A i podíváme-li se do historie zjistíme, že již od dob Marie-Terezie se
objevují celoplošně zaváděné výhody a příspěvky pro chovatele včel.
4) každý rozumě se chvající stát bude tyto drobné chovy podporovat
5) Z celé táto diskuze Mám pocit, že jde jen o závist kolik peňez dostanou
ti velcí včelaři Sám mezi ně se svými 16 úly sice nepatřím, ale ať je mají.
6) Také je musíte brát jako, i když malé uznání za tu činnost kterou kterou
opylováním zajištujete celé veřejnosti.
7) I když tyto dotace nejsou žádný zázrak měli by chom bojovat stále o
jejich zachování a zvýšení za stejných podmínek
8) Měli by chom dále požadovat aby se dotace třeba do 30 včelstev nemusely
přiznávat ke zdanění. To zbytečně komplikuje život zájmovým včelařům při
zaměstnání kteří tak musejí podávat daňové přiznání sami.
9) Jak Vás vůbec mohla napadnout myšlenka , že bych měl ještě zaplatit za
to že provádím veřejnou službu opylování.
10) Co děláme pro to aby všichni včelaři ke svým včelám přistupovali
zodpovědněji
11) A již neděláme nic pro to, aby si věřejnost naší práce více vážila a tak
i více ocenila naše produkty.

přikládám návrh který jsem zaslal do včelařství


Vážená redakce.



Zveřejněný leták ve Včelařství se mi celkem líbil, " ALE " Jeho účínnost
bude velmi mizivá. A však jeho grafická úprava mne přivedla na myšlenku
plagátu.

Představte si tu armádu vylepovačů jestli by byl v časopusu vložen jeden
plagát o formátu A 3 nebo ještě lépe A 2. Ten by pak bylo možné využít jak
pro reklamu značky ČESKÝ MED, jako nabídka k prodeji přímo za dvora , na
stanovištích včelínú by mohl upozorňovat kde lze med zakoupit přímo od
včelaře. Včelař by měl mít možnost do plagátu doplnit svoje údaje. Méně
textu by mu prospělo! Měl by Více vyzdvihovat Ochrannou značku. Myslím si ,
že by měla být ústředním motivem.


Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 15, 2002 7:52 AM
Subject: RE: Re: Dotace "včelařům"


:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
:>by přestalo být organizováno.
Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je
drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo
chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen,
že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc
nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další
přeléčení.
Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi
minimální.
Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za
slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným
dozorem místního veterináře a za náhradu.

:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel
většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých
letech také organizovaně likvidovala včelstva.

:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
:>přeléči známým a sousedům.
Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.

Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
včelař propil.
Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu
včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím
jiným.
Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili,
ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.

Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii.
Eman




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rudolf Stonjek --- 16. 11. 2002
DADANT

Vážený příteli pane Kabáte.
Se zájmem jsem si přečetl váš vtipný článek a musím konstatovat, že jste si získal spoustu kritiků, kteří vás určitě znectí. V současné době přicházet s novou rámkovou mírou a novým úlem , je jako dráždit zmiji písečnou bosou nohou. V málo kterém oboru, jako ve včelařství je tak velké množství zastánců těch nejsložitějších a z hlediska života včel těch nejdrsnějších metod. To že jsou milovníci včel si myslí pouze oni. Já osobně testuji 16 úlů typu DADANT a porovnávám je s NU 39x24 a LEŽANY, od kterých jsem si hodně sliboval. Zatím co Ležany od začátku silně zklamávají, v této medné soutěži Dadanty přesvědčivě vítězí. Trojnásobné navýšení výnosu je možné pak-li včelaři v okolí vašeho přítele včelaří ve dvouprostorových úlech a pravidelná výměna matek je velkou neznámou. Je.li váš přítel zastánce hodně extenzivních metod, je doba 30 minut na ošetřování jednoho včelstva reálná. Občas bojuji proti varaoze vyřezáváním trubčího plodu a každoročně vyměňuji matky pomocí zavíčkovaného matečníku, což považuji za nejdokonalejší a nejjednodušší protirojové opatření čímž mi čas na ošetření jednoho včelstva stoupne odhadem asi o 15 minut. V čem Dadant překvapuje je zvláště jarní snůška, kdy je zcela bezkonkurenční. Na závěr bych rád dodal, že u česna bych medovinu též rád nasával, ale v současné době vyrábím pouze nepitelné patoky. Vzhledem k těmto poznatkům s vámi musím plně souhlasit, že úly typu DADANT jsou zcela přehlížené a nedoceněné.
Všem včelařům přeji hodně úspěchů
S pozdravem Rudolf Stonjek – Všenory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 16. 11. 2002
Re: Antwort: RE: Dotace " včelařům" (2013)

On Fri, 15 Nov 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo.
...
> pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.

Neco na tom je, pred casem jsem si nekde opsal rozdeleni minimalnich
clenskych prispevku CSV (doufam, ze to jeste plati):

150 Kc na clena (za to je v podstate predplatne casopisu)
16 Kc na vcelstvo z toho:
       2,40 zustane ZO CSV
       2,40 dostane OV CSV
       4,20 dostane UV CSV
       7,- jde do svepomocneho fondu na pojisteni

Pojisteni je na vcelstvo, tam je to vcelku jasne. Ale u zbylych castek si
nejsem jisty, ze by vcelar se 100 vcelstvy mel od CSV 100 krat vetsi peci
nez vcelar s jednim vcelstvem - naklady na leceni se prece plati
samostatne a ostatni naklady (administrativa, placeny aparat) jsou spise
na clena nez na vcelstvo.

Leda ze by se to bralo jako poplatek za lobovani v parlamentu pri
ziskavani dotaci ;-), pak je to jasne. Za 16 Kc pispevku ziskat 170 Kc
dotaci, to se vyplati.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Sanek --- 15. 11. 2002
Medovicova snuska v listopadu


Jelikož dnes vystoupila na Vysočině teplota na +15C, zajel jsem se podívat ke včelám.
Auto jsem zaparkoval pod velký smrk a sledoval, jak včely krásně létají. Byl jsem překvapen,
jak padají na letáky obtěžkány. Předpokládal jsem, že nosí vodu.

Ale vše se vysvětlilo, po mém návratu k autu. Na autě bylo spousta kapek medovice.
Pátral jsem dále a zjistil, že včely a vosy čile sbírají na smrkových větvích medovici.

Přátelé a co vy na to?

S pozdravem,

F. Šaněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Kabát --- 15. 11. 2002
Lehce, snadno, s výsledkem

Včelařte s úlem DADANT, to znamená velké plodiště na výšku a polonástavky v medníku. Včely si v tomto případě poradí bez vás. Jsou tu již více než deset milionů let a svoje problémy a potřeby mají podstatně lépe zvládnuty v genetické výbavě než homosapiens, který před sto tisíci lety představoval pouze lehce vylepšenou opičku.
Muj přítel dosahuje dvou, až tří násobných výnosů než včelaři v okolí, kteří ho svou aktivní a údajně odbornou technologií stálého šťourání v úlu každoročně pobaví. Na úl mu stačí ročně pouze 30 minut práce a to mám ještě podezření, že polovinu z toho prosedí před česny a nasává medovinu.
S pozdravem a přáním dobrých sklizní Jiří Kabát

PS: Koupím levně starší medomet, tel.: 603 239255

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 11. 2002
Antwort: RE: Dotace " včelařům"


pan Lnenička,
chapem, že obhajujete svoji pracu, ale moj prispevok bol zamerany na nieci
ine.
Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo.
Ak sa ma aj do buducna platit prispevok za vcelstvo tak mozem poslat na
schodzu vcely :-) Poichybujem, ze pri neexistencii dotacii dostanete od
vcelara z 50 vcelstvami 1.000 korun a od vcelara s 5 vcelstvami 100 korun,
pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.

A podotazka bola v tom, ze ak nebudu dotacie, kolko vyberete od vcelarov
clenskeho?
Ci to bude na dnesne naklady stacit?

P.S. Svojpomocny fond je len urcity druh poistenia, ktore si vcelary
platia, a ktore zvaz spravuje, ale nedotuje!


<To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v
<roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného
<fondu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Dotace " včelařům" (2011)

>
> Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati
> clenske vo zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V
> sucasnosti je to jednoduche. Pri vyplate dotacie sa tato
> ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto ten paradox
> uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
> podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze
> ma zaplatit 10x viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum
> co zvaz pre vcelarov robi.

To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v
roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného
fondu.

Zrovna tak by se velice divili, pokud by nebyla možnost konzultovat
různé vyhlášky a zákoné normy, dotýkající se včelaření. Jako hezký
příklad lze použít léčení proti varroáze, které by, podle loňských
představ státních orgánů mohli provádět pouze veterinární lékaři a to
pochopitelně za komerční cenu atd., zrovna tak to, co si nikdy
nepřiznají, že u nás nikdo není mistrem světa v chovu včel, který by se
nepotřeboval neustále dovídat něco nového atd. Možnou ukázkou by byl i
slovenský způsob dotací, který byl v minulých letech. Zabýval by se v ČR
někdo jednotlivými žádostmi chovatelů včel: pro ilustraci v sektoru
zemědělství bylo v roce 2001 podáno 80 tisíc žádostí, z toho 55 tisic
včelařům přes ČSV.
Ostatně každý si může přečíst zprávu o činnosti, návrh rozpočtu a
rozvahu hospodaření ČSV, dostane to v časopisu.

Nevím přesně, co pro včelaře dělá SZV, snad je někdo ze sekretariátu
nebo slovenských svazových orgánů připojen na diskusní skupinu, aby mohl
reagovat.

Potom som zvedavi z coho chcu
> nase sekretariaty a UV zit! Ak sa dnes potichu hovori, ze
> pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli dotacii, tak po
> zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
> by sa platilo clenske od vcelstva /.
>
> Matej
>
>
>
> :>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich
> (alespon mi to tak pripada), :>snaze se pak strhavaji
> prispevky a poplatky za leceni.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 11. 2002
Re: Dotace " včelařům"


Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo
zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche.
Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto
ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x
viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi.
Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit!
Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli
dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
by sa platilo clenske od vcelstva /.

Matej



:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to
tak
pripada),
:>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"

:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak
pripada),
:>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

To ti nepripada, ale tak to mnohde je a to mi vadi. Nevim proc se mi zrovna
vybavuje jedna analyza dopadu humanitarni podpory v Africe. Podporu
rozkradli urednici, nakoupili za ni zbrane a ti co podporu nejvic
potrebovali, umreli hladem a nemocemi.

:>Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi,
:>vcelarstvi o tyto
:>penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor
:>mladych, vzdelani ...

Doufejme. Jinak jeste mame rezervy ve srovnani s Nemeckem.
Az budou pomery ve vcelarstvi u nas jako v Nemecku, tak budeme mit 100 000
vcelstev a 10 000 vcelaru. A kdyz srovnam celkove hospodarske vysledky, tak
nepozoruju, ze by to Nemecku nejak vadilo. Med a ovoce si dovezou, do
prirody si zajedou a zijou.
A spotrebu medu na hlavu maji nekolikanasobne vetsi nez my. U nas je ale
fakticka spotreba medu urcite vetsi, nez se udava, lidi vetsinou kupuji med
u vcelaru a ne v obchode.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)

On Fri, 15 Nov 2002, Vesely Emanuel wrote:

> :>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
> :>by přestalo být organizováno.

> Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
> opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
> včelař propil.

Take si myslim, ze jen kvuli dotaci nikdo nevcelari. Ale pokud ty penize
nekdo dava, byla by hloupost si je nevzit. Do urcite miry je rozdelovani
prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak pripada),
snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi, vcelarstvi o tyto
penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor
mladych, vzdelani ...

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)

Poměrně jednoduše, v podstatě včelaři nedostanou na ruku ani halíř
/eurocent/.

V Německu dostávají takvanou ekologickou prémii, ve staré měně ve výši
cca 3 - 3,50 DM tedy asi třetinu toho co v ČR, s rozdíly podle
bohatosti spolkové země. Větší část podpory jde nepřímou cestou, z toho
opět větší část na vzdělávání, přednášky a poradenskou činnost. K tomu
dojít u nás, tak prakticky zmizí velké procento včelařů, kteří mají tak
do deseti včelstev. Na rozdíl od mnoha názorů, které tady proběhly na
tohle téma, tak když se bavím se včelaři okolo pěti včelstev, tak
prohlašují asi "už takhle na tom prodělávám, když nebudou dotace
končím" a ti nad 50 "dotace je sice příjemná, ale těch deset tisíc mě
nezabije, je to jako když mám od dvě nebo tři kila medu víc nebo míň a
počasí ovlivní ekonomiku chovu včel výrazně víc než jakákoliv dotace".
Větší včelaři zpravidla dosahují lepších výnosů medu (samozřejmě jsou
výjimky), mimo jiné i proto, že včely z časových důvodů tolik nevyrušují
a mají menší nepřímé náklady na jedno včelstvo.

Problém je to, že z hlediska plošnosti opylení jsou potřeba hlavně ti
malí, když máte na jaře chladno a deštivo, tak Váš sad nezachrání to
jestli má někdo půl kilometru od vás na zahradě 50 včelstev ale to,
jestli má Váš soused dvoje na zahradě.

Jinak k ekonomice jsem uveřejnil ve Včelařství v čísle 4/2002 na straně
90 článek vycházející ze zprávy Britského ministerstva zemědělství,
rybářství a potravinářství, kde byla poměrně přesná kalkulace nákladů.

Celkově se dá říci, že v celé západně Evropě je včelařství ve stejném,
ne - li větším srabu než u nás a na Slovensku a to převážně z
ekonomických důvodů. S výjimkou pár špičkových komerčních chovatelů je
totiž ekonomický přínos chovu včel takový, že pokud jej podělí spotřebou
práce, tak by za to v Německu nepracoval ani velice zoufalý Ukrajinec.

Letošní stavy včelstev v Německu jsou 820 tisíc a je v něm okolo 80
tisíc včelařů. Tedy asi tolik jako u nás v roce 1990, průměrný věk
včelařů je stejný jako u nás a na Slovensku.

> Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii
> nebo v Anglii. Eman
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"

:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
:>by přestalo být organizováno.
Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je
drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo
chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen,
že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc
nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další
přeléčení.
Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi
minimální.
Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za
slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným
dozorem místního veterináře a za náhradu.

:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel
většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých
letech také organizovaně likvidovala včelstva.

:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
:>přeléči známým a sousedům.
Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.

Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
včelař propil.
Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu
včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím
jiným.
Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili,
ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.

Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Neąpor --- 14. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

O sršních se dá napsat spousta věcí, tak jen ve zkratce:
1. V prvé řadě je sršen rodu ženského.
2. Jsou chráněné.
3. Jsou méně útočné než vosy a možná i méně než včely, dalo by se říct, že
jsou mírné.
4. Jsou velmi užitečné, protože v pozdním létě spotřebuje sršní stát až půl
kilogramu hmyzu denně.
5. Jediný hmyz co loví v noci.
Měl jsem sršní hnízdo v kočovném voze, bylo radostí je pozorovat poměrně z
malé vzdálenosti od založení hnízda až po jeho zánik na podzim. I když sem
tam nějakou včelku zlikvidují, včelám mnoho neškodí, protože se jedná
většinou o včelu letní, která by stejně uhynula. Moje zkušenosti jsem
zveřejnil ve Včelařství 10/93 na str.209. Pak jsem dostal dopis od nějakého
staršího včelaře, že jsem hudlař a ne včelař. Sršně však do přírody patří.
Je to pěkný, až majestátný hmyz.
Franta

> V ČR jsou sršni chránění zcela jistě.
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
> > Srsne bych nehubil. (mozna jsou i chraneni ??)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 14. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (1977) (1980)


Zdravím všechny v konferenci.
Opožděně reaguji na diskuzi- DOTACE.
Minulou neděli jsme měli schůzi s výplatou dotací.
Účast velká- byly dotace, zároven se ale platí povinné příspěvky.
Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
by přestalo být organizováno. V naší organizaci je hodně
včelařů s malým počtem včelstev. Na vesnici to ale zaručí
plné pokrytí prajiny. Vlastní dotace slouží na pokrytí povinných
přispěvků a těch pár korun co zůstane je na pivo.
Včelař platí pouze z ruky léčení.
Znám mentalitu lidí a nevím si představit, že by měl včelaž zaplatit
ze svého: 200kč příspěvek, dále za staniviště za počet včelstev.
Pamatuji si akorát těch 200kč.
Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
přeléči známým a sousedům.
Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 14. 11. 2002
RE: Re[2]: Dotace "včelařům" (1977) (2000)

kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak
spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou
dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?

zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz]
Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM
To: Vesely Emanuel
Cc: 'Vcelarska konference'
Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"


Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
dekade prosince.
Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne
vyuzije
dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve
prospech
zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich
chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to
slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a
organizaci plosneho leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz


:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>stačí násobit a
VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou
nebudou?
VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE> včelstva.
VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit
skupinky,
VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE> dokonce líp!
VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o
pár
VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám
si
VE> iluze.
VE> ....

VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE> Je tam dost zajímavých informací.
VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE> Zdravím
VE> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 14. 11. 2002
RE: RE: Vosy v úle

:>Srsni nijak neskodi, spise naopak - jsou masozravi a zbavuji nas
:>obtizneho hmyzu. To ze si obcas zalovi v blizkosti ulu bych jim
To je pravda, ale nevím proč jim chutnají ta moje nejlepší jablka.
Já je pak jen dojídám. (ta jablka) - Jinak je sršeň krásný výtvor přírody.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 14. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

V ČR jsou sršni chránění zcela jistě.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Srsne bych nehubil. (mozna jsou i chraneni ??)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 14. 11. 2002
RE: Dotace " vcelarum" (1982)

Jedna malá poznámecka:
V Parízi jsem minulý týden na trzisti videl 1/2kg medu za 3.66 EUR.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Belá

> , ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane dotaciu 1 EUR
> pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat
> naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez
> dotacie mozeme



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 14. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1977)

Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
dekade prosince.
Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne vyuzije
dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve prospech
zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a organizaci plosneho leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz


:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>stačí násobit a
VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE> včelstva.
VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE> dokonce líp!
VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
VE> iluze.
VE> ....

VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE> Je tam dost zajímavých informací.
VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE> Zdravím
VE> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Mensik --- 13. 11. 2002
Re: Dotace "včelařům" (1985)

Já bych se o dotacích moc nerozepisoval a byl bych vděčen za to málo co na
včelstvo dostáváme. Vždyť je to vlastně příspěvek za opylovací službu.
Defakto zajišťujeme opylování nejen pro zemědělské podniky ale pro všechny
majitele luhů ,lesů, polí i zahrad. nevím jak by jste chtěli spravedlivě
všem těmto majitelům tuto službu rozúčtovat.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 12, 2002 8:48 AM
Subject: RE: Dotace "včelařům"


> Štát sponzoruje u nás na Slovensku snáď všetko, len nie to čo je
potrebné -
> od zneužívateľov sociálneho systému až po všakovaké úrady, ktoré nerobia
> nič, len existujú a berú peniaze. Ja beriem dotáciu aspoň tak, že štát dá
> späť niečo z tých daní, ktoré zaplatím. Na zaplatenie veľkého prínosu
> súvisiaceho s opeľovaním rastlín je to avšak málo. Síce si myslím , že by
to
> mali robiť poľnohospodárske družstvá a nie štát, ale tie to majú ťažké a
na
> nich štát taktiež kašle.
> Na východnom Slovensku sme mali tento rok extrémne sucho (aspoň v okolí
> Košíc), ale keďže sa z toho neurobila politická téma družstvá nedostali
> žiadnu pomoc a v jeseni siali v obmedzenom rozsahu - najmä veľmi málo
repky.
>
> Neviete náhodou niekto zo Slovenska aká bude tá dotácia v tomto roku a
kedy
> by mala prísť ?
>
> Peter Malindžák
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 13. 11. 2002
Re:Vosy v úle(3) (1996)

Ja bych to nevidel tak cerne. Hubenim vseho ziveho co by nam mohlo
byt jen teoreticky ublizit, rozhodne neprospiva ani nam ani nasim
vcelam. Takto presentovany nazor povazuji za velmi extremni. Ono take
vsechno souvisi se vsim. Pokud to prezenu tak napr. pokud vyhubime
mravence, ktere se vetsinou "staraji" o msice, tak nebude medovice...
Vcelar by mel prirode spise naslouchat a ucit se nez se ji snazit
zmenit k obrazu svemu. Jeste jsem nevidel tolik vos a uz vubec ne
tolik srsnu, aby byli schopni zlikvidovat vcelstvo.

Kuba

Dne 13. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor
> čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa
> dá.

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992) (1994)

Môžem potvrdit, že sršne nie su škodliví. V osmom mesiaci vybudujú nádherné
hniezdo , ktoré má tvar na seba poukladaných slnečníc, prilepených pod
doskami. Je pravdou že chytajú aj kde tu včely. Keď človek robí rámus aj ho
pichnú. Žihadlom pichnú aj dva krát. Miesto vpichu očervenie a boli 3-4
dni. Jed je silnejší 40 krát viac ako včelý.
Tak pozor a radšej vyhľadať hned lekára. Dve žihadlové pichnutia môžu
zabiť koňa. Bežný včelár znesie jedno pis
chnutie bez problemov ale v noci pre bolesť nebude spať. Aj tak ich chráňme.
Mám včelársku maringotku, s ktorou nekočujem ale osie hniezda nestačím
likvidovať. Stačí malá škára a už sú tam.
G.Komínek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle


Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor
čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa
dá.

Peter Malindžák


Dekuji vsem za cenou radu ohledne zivota vos. Mohu vam rici, ze na zaklade
vasich rad jsem nic nepodnikal proti vosam a tento uzitecny hmyz jsem
nechal volne zit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvoracek --- 13. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992) (1994)

Dekuji vsem za cenou radu ohledne zivota vos. Mohu vam rici, ze na zaklade vasich rad jsem nic nepodnikal proti vosam a tento uzitecny hmyz jsem nechal volne zit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

Sršni jsou skutečně velmi užiteční protože loví hmyz
během léta.
Pozoruji je na své včelnici několik let a ještě mě nikdy
nenapadlo je jakkoliv ničit. Pro včelaře nemohou být
nijak škodliví protože během včelařského jara a léta
je v hnízdě pouze sama matka spolu s několika málo
dělnicemi. Teprve v podletí se hnízdo rozmnoží tak,
že mohou být znát úbytky včel, ale to je v době kdy
má včelař již nakrmíno a o letní včely mu už nejte.
Přeji všem tu krásnou podívanou na sršní hnízdo
a letící sršní matku.
Zdravím všechny ochránce zbytků naší přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 12. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1975) (1976)

Plne souhlasim z pritelem Martinem Kupkou, ze vcelarstvi je také odborne "zemedelstvi".
Hlavni prinos vcelstva je v jeho opylovaci cinosti to je cinnost prospesna cele spolecnosti a jen nepatrnou část, v podobe vcelich produktu, včelař vyuziva pro sebe.
Proto je spravne aby spolecnost i financne ocenila prospěšnou praci včelaře.

zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz



IMKk> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen stačí násobit a
IMKk> násobit.
IMKk> Já bych také byl radši bez dotací ale za opylovací službu nikdo se do
IMKk> placení nehrne, a nemusel bych připravovat výplatu dotací pro cca 140 lidí
IMKk> to napočítat a pak ještě tak 2 hodiny odolávat té řadě čekajících včelařů ,
IMKk> kteří jsou se někdy schopni i předbíhat a dohadovat o pár korun, které by
IMKk> měli zaplatit třeba za léčivo a podobně...,
IMKk> Ale včelařství je také odborné "zemědělství " a když je dotace na pastvu
IMKk> skotu v horských oblastech a na udržováni krajiny pastvou nebraňme se jim,
IMKk> možná by se někomu krajina s neposekanou trávou a s náletem dřevin nelíbila
IMKk> ale včelám by to určitě prospělo. A tak je otázka proč si nevzít dotace,
IMKk> když ostatní kategorie zemědělství jsou také dotovány spíš je potřeba si je
IMKk> přijít včas vyzvednout aby hospodář nemusel ještě to lidem donést až domu
IMKk> nebo posílat složenkou!!!
IMKk> zdraví Martin Kupka Č. Budějovice.


IMKk> Přátelé k dotacím jednu kacířskou myšlenku."už aby je čert vzal"Zamysleme
IMKk> se jak využíváme dotací,myslíte si že 150kč drží naše včelařství nad
IMKk> vodou?Napište mi váš názor .Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 12. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988)

Srsne bych nehubil. Mozna vypadaji hrozive, ale jsou velmi mirni.
Srsni nijak neskodi, spise naopak - jsou masozravi a zbavuji nas
obtizneho hmyzu. To ze si obcas zalovi v blizkosti ulu bych jim
toleroval, protoze jich zase neni tolik :-)). (mozna jsou i chraneni
??)

Kuba


Dne 12. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu
> chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo
> možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční?
> Lojza.

______________________________________________________________________
Reklama:
Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 12. 11. 2002
Re: Dotace včelařům" (1982)

Vse je jen otazka priorit. Osobne se domnivam, ze cca 1/3 vcelaru
neleci dobre (at uz vedome nebo nevedome). Myslim si, ze hrozba
rezistentniho roztoce je prilis velika a rozhodne stoji za to ji
predejit organizovanym lecenim. Az nam bude padat jedno vcelstvo za
druhym, tak nam dotace na optimismu nepridaji.
Nikdo vam dnes neudela nic zadarmo a proto bych dotace radeji venovat
na leceni. Chapu, ze pro velkovcelare, kteri se vcelarenim zivi to
muze byt dost velka ztrata, ale treba by se dalo zajistit, aby lide
vcelarici s zivnostnakem dostavali dvoji dotace - jedno na vcelstvo a
druhou na leceni. Nebo by si velkovcelari mohli "privydelat" lecenim
vcelstev malovcelaru (je to jen napad a nazor do diskuse - doufam, ze
me neukamenujete?)

Kuba

Dne 11. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Pani, uvedomte si jedno, ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane
> dotaciu 1 EUR pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat
> naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez dotacie mozeme
> zabalit. Zmysel dotovanie polnohosp. vyroby v europe je zachovanie
> potravinovej bezpecnosti a vyroby potravin aj v horsich klimat.
> podmienkach. Urcite sa med vyrobi lacnejsie v Australii pri vynosoch 100 Kg
> na vcelstvo ako v nemecku pri vynose 30 Kg na vcelstvo. Ale ked vsetok med
> dovezieme, kto opelí polnoh. kultury atd. ...
> Je to len priklad, tie castky sa daju lubovolne upravit.
> Je mi jasne, ze malokto by sa vzdal svojho hobby hoci by bolo stratove. Ale
> nie vsetci su venuju vcelarstvu ako hobby a prave ta druha cast vcelarov
> zabezpecuje vacsinu opelovania a aj produkcie vcelych produktov.
>
> Matej
>
>
> Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne
> nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane
> leceni!
>
> Kuba
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit novy film Woodyho Allena "Hollywood Ending" - blaznivou
komedii o tom, jak se ve tme strefit do cerneho. V kinech od 3.9.2002.
Sledujte http://www.hce.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 12. 11. 2002
Re: vyberove matky (1989)

Vyberove matky jsou dcery po obou rodičích testovaných nejen na cistici pud
(samozrejme s dobrym vysledkem), ale i na ostatní doprovodne vlastnosti a
predevsim na mednou uzitkovost. Tim se lisi od jinych prirozene sparenych
matek. Vyberove matky tedy mohou v uplnem slova smyslu produkovat pouze
chovy, ktere odchovavaji od inseminovanych matek! Matky po mame prirozene
sparene nejsou matkami vyberovymi, i kdyz jejich mama je treba matkou
vyberovou.

Zdravi,

Tonda Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 12. 11. 2002
vyberove matky

Pratele,
nevite nekdo, jake matky chovatele oznacuji jako "vyberove"?
Chapu to dobre, kdyz si myslim, ze to jsou dcery matek testovanych na cistici pud? Nebo
jsou na cistici pud testovany primo "vyberove matky"?
Diky
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 12. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983)

Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu
chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo
možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční?
Lojza.

-----Původní zpráva-----
Od: NezMar [mailto:nezmart/=/quick.cz]
Odesláno: 6. listopadu 2002 22:26
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: Vosy v úle

Tolik jsem se těšil na reakce
ostatních včelařů až by viděli moje "turbovčely".
Martin

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.416 / Virová báze: 232 - datum vydání: 6.11.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 11. 2002
Dotacie vcelarom


Vyska dotacie na Slovensku je zo zakona do 250 Sk. Na tento rok vysla
pridelena ciastka na 233 Sk na vcelstvo. Je to konecne uprava dotacie ked
od roku 1993 bola nemenna va vyske do 160 Sk.
V nasej ZO sme mali peniaze na ucte 4.11. Aj komercny vcelari, ktory si v
septembri podali ziadost dostali dotaciu do konca oktobra.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 12. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953)

>Ale po odstranění ( v balíku slámy ) jsem nebyl schopen určit původní orientaci "plástů"
tj. jestli larvičky jsou hlavou dolů nebo naopak.

Hlavickou dolu jako vosy. Je krasne je pozorovat, na rozdil od vcelich larev docela cile
pohybuji hlavickou, jsou jak ptacci v hnizde, co se snazi prilakat pozornost rodicu.
Prenest hnizdo na jine misto je asi nemozne, je strasne krehke, pri sebemensim doteku s
rozpadne. Staraji se srsni o plod i kdyz je v jine poloze?

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 06, 2002 10:25 PM
Subject: Re: Vosy v úle

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 12. 11. 2002
RE: Dotace "včelařům"

Štát sponzoruje u nás na Slovensku snáď všetko, len nie to čo je potrebné -
od zneužívateľov sociálneho systému až po všakovaké úrady, ktoré nerobia
nič, len existujú a berú peniaze. Ja beriem dotáciu aspoň tak, že štát dá
späť niečo z tých daní, ktoré zaplatím. Na zaplatenie veľkého prínosu
súvisiaceho s opeľovaním rastlín je to avšak málo. Síce si myslím , že by to
mali robiť poľnohospodárske družstvá a nie štát, ale tie to majú ťažké a na
nich štát taktiež kašle.
Na východnom Slovensku sme mali tento rok extrémne sucho (aspoň v okolí
Košíc), ale keďže sa z toho neurobila politická téma družstvá nedostali
žiadnu pomoc a v jeseni siali v obmedzenom rozsahu - najmä veľmi málo repky.

Neviete náhodou niekto zo Slovenska aká bude tá dotácia v tomto roku a kedy
by mala prísť ?

Peter Malindžák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 12. 11. 2002
Re: Antwort: Re: RE: Dotace " včelařům" (1982)

> na vcelstvo ako v nemecku pri vynose 30 Kg na vcelstvo. Ale ked vsetok med
> dovezieme, kto opelí polnoh. kultury atd. ...
> Je to len priklad, tie castky sa daju lubovolne upravit.
> Je mi jasne, ze malokto by sa vzdal svojho hobby hoci by bolo stratove. Ale
> nie vsetci su venuju vcelarstvu ako hobby a prave ta druha cast vcelarov
> zabezpecuje vacsinu opelovania a aj produkcie vcelych produktov.

Zdravím vespolek.

jak tak sleduju thread, napadla me( jedna myšlenka. Asi by se me(lo více
zac(ít rozlišovat komerc(ní vc(elar(ení od nekomerc(ního. A podle toho
rozlišovat zájmy jednotlivých skupin. Kdo je komerc(ní vc(elar(, má tolik
vc(elstev, že dotace pro ne(j urc(ite( není zanedbatelná c(ástka. A urc(ite( si
o ni požádá. Amatér ( s prominutím) nebude na dotaci c(ekat, už jsem tu
psal, že když ne(kdo fotografuje ze zájmu, neoc(ekává od toho zisk a
pr(itom do toho vkládá znac(né prostr(edky. A urc(ite( bych tu "pr(ínosnost"
velkochovu* nevide(l tak optimisticky. Viz starší pr(ispe(vek V. Ptác(ka -
kde klesly stavy vc(elstev, zvedly se stavy jiného hmyzu, c(meláku*,
samotár(ek a pod. Kdo má velkochov, provozuje jej jednoznac(ne( za úc(elem
zisku a platí pro ne(j pravidla stejná, jako podnikání v kterémkoliv
jiném oboru. Mimoto opylování je jen jedna stránka ve(ci, druhá stránka
je že velkochov vyrabuje veškeré zdroje v širokém okolí a jiný hmyz se
tam už te(žko uživí.
Mimoto si myslím, že organizace Svazu naprosto nebyly pr(ipravené na
situaci - politicko-ekonomickou, která vznikla v devadesátých letech a
nedokázaly svou podporu správne( orientovat (zájezd a pr(ednáška...).
Tápou a mám za to, že pone(kud tápe i centrální orgán Svazu. Komerc(ní
vc(elar(i je nepotr(ebují a amatéru*m toho moc nenabízí.

P.S.
Kdyby tu byl Olda, pár švédských zkušeností by urc(ite( zaujalo.

Zdraví PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NezMar --- 11. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953)

Očekával bych, že v tomto období vosy pouze pokrývají své energetické
potřeby tj. jde jim o med. Myslím, že by je včely ani při této teplotě, kdy
jsou v chumáči, k plodu nepustily. Ale předpokládám, že nepůsobí tak výrazné
ztráty ( také jsem jich zaznamenal mnohem víc ). Jinak je rád pozoruji. Tak
jako každý predátor i oni prokazují určitou "vyšší inteligenci". Dokonce
jsem se letos pokoušel usadit v jedné sekci sršně. Likvidoval jsem jejich
hnízdo v dosahu dětí a bylo mi jich líto. Překvapili mě svou mírností - ani
u hnízda a při manipulaci prakticky neútočili. ( hnízdo bylo malé ) Mírnost
byla překvapivá i v tom, že hnízdo bylo v úrovni hlavy metr od cesty na
zahrádku a prakticky jsme je neregistrovali. Ale po odstranění ( v balíku
slámy ) jsem nebyl schopen určit původní orientaci "plástů" tj. jestli
larvičky jsou hlavou dolů nebo naopak. Tolik jsem se těšil na reakce
ostatních včelařů až by viděli moje "turbovčely".
Martin
----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 05, 2002 8:02 AM
Subject: RE: Vosy v úle


>
> Pokiaľ viem tak osy sú dravci a môžu vynášať nielen med, ale aj včelý plod
> ak majú na to príležitosť. Zaujímalo by ma či nemôžu prenášať aj včelie
> choroby resp. klieštika.
>
> Peter Malindžák
>
>
> >
> >
> >> Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
> >> obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
> >> komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
> >> Vasek
> >>
> >> > V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
> >> brání,
> >
> >
> >---
> >Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> >Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> >Verze: 6.0.408 / Virová báze: 230 - datum vydání: 24.10.2002
> >
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.406 / Virová báze: 229 - datum vydání: 21.10.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 11. 2002
Antwort: Re: RE: Dotace " včelařům"


Pani, uvedomte si jedno, ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane
dotaciu 1 EUR pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat
naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez dotacie mozeme
zabalit. Zmysel dotovanie polnohosp. vyroby v europe je zachovanie
potravinovej bezpecnosti a vyroby potravin aj v horsich klimat.
podmienkach. Urcite sa med vyrobi lacnejsie v Australii pri vynosoch 100 Kg
na vcelstvo ako v nemecku pri vynose 30 Kg na vcelstvo. Ale ked vsetok med
dovezieme, kto opelí polnoh. kultury atd. ...
Je to len priklad, tie castky sa daju lubovolne upravit.
Je mi jasne, ze malokto by sa vzdal svojho hobby hoci by bolo stratove. Ale
nie vsetci su venuju vcelarstvu ako hobby a prave ta druha cast vcelarov
zabezpecuje vacsinu opelovania a aj produkcie vcelych produktov.

Matej


Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne
nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane
leceni!

Kuba


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 11. 11. 2002
RE: Dotace "včelařům" (1977) (1980)

jenže nikoho nezajíma že máme nemocné včely a peníze na to od státu
nedostaneme a pokud ano tak na to skočí veterináři, kteří by z toho slušně
profitovali a stejně nebudou schopni to zvládnout.
Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Vita Vydra [mailto:vydra/=/fsv.cvut.cz]
Sent: Monday, November 11, 2002 6:34 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dotace "včelařům"


>Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
>které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
To bych štěstím plácal ušima, kdyby se něco takového podařilo. Léčení
"vlastními silami"
vneslo do řad včelařů tolik nesnášenlivosti, že už mne to občas nebaví.
Obávám se ale, že
je to neschůdné...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 11, 2002 8:32 AM
Subject: RE: Dotace "včelařům"


:> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>stačí násobit a
Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
včelstva.

Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
dokonce líp!
Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
iluze.
....

Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
Je tam dost zajímavých informací.
Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
Zdravím
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 11. 11. 2002
Re: Dotace "včelařům" (1977)

>Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
>které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
To bych štěstím plácal ušima, kdyby se něco takového podařilo. Léčení "vlastními silami"
vneslo do řad včelařů tolik nesnášenlivosti, že už mne to občas nebaví. Obávám se ale, že
je to neschůdné...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 11, 2002 8:32 AM
Subject: RE: Dotace "včelařům"


:> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>stačí násobit a
Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
včelstva.

Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
dokonce líp!
Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
iluze.
....

Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
Je tam dost zajímavých informací.
Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
Zdravím
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1980 do č. 2040)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu