Včelařská konference

Kamile! Tak se mi zdá, že z toho děláš zbytečnou vědu.Já osobně mám nejraději cesty nejjednodušší a nejmenšího odporu. Tzn. nejdříve si vyhlédnu stanoviště a pozoruji ho.Jestli se mi líbí, zjistím si majitele,/ Lesáci, zemědělci, Obecní úřad, Poz. úřad a pod./ Pak zbalím pár kg medu, láhev medoviny a jdu vyjednávat. Ujistím ho, že se na stanovišti budu chovat slušně, a kromě dvou kolejí od auta a jednoduchého a snadno odstranitelného oplocení a bzukotu včel tam o mě nikdo nebude vědět. A to také dodržuji. Na všech mých 4 stanovištích majitel vždy souhlasil, jako nájemné mu dám tašku medu a všichni jsme spokojeni. Jedna majitelka je dokonce Švýcarka, kterou všichni hrozně pomlouvali jako hladovou a nevypočitatelnou babu, ale já dodržuji slíbené a kuopodivu ji musím hodnotit jako velmi milou a příjemnou paní.Co se oplocení týče, jedná se o sympolicky zabetonované kolíky a školkařské pletivo. Buňky, maringotky a boudy neuznávám, ke včelaření je nepotřebuji a považuji je pouze za lákadlo pro nekalé živly. Za 35 let včelaření se mi ztratily 1 x žárovky z kočového vozu a předloni pozapomenutá hliníková konev.Myslím, že na takto pojaté a plně postačující oplocení žádné povolení být nemusí.Takže držím palce a přeji dobrou volbu. R. Stonjek