Archiv Včelařské konference

Můžete sdělit zkušenosti s tímto úlem ?

Mě také. Přistupuji pouze přes WWW rozhraní. Co vidím v této konferenci jako problém je, že se v rámci diskuze k jednomu tématu přesuneme do úplně jiné oblasti a je třeba zvolit vhodný okamžik k tomu založit nové téma. Toto je toho příkladem "od bolavých zad" jsme se dostali až k "organizaci konference". Už u minulého příspěvku jsem váhal, zda založit nové téma a asi jsem to měl udělat tak jako to udělal př. Baudiš.

Vše hezké

K přihlášení je potřeba:
1. Znát emailovou adresu (na kterou chodí příspěvky) můj příklad gupa/=/seznam.cz
2. heslo, které pustí účastníka konference dále a může si popřípadě nastavit další možnosti, nebo (nemám vyzkoušeno) vyplnit založení nové konference jako správce té konference a to asi potom zchválí jen admin v.or.cz.

2A) K heslu... nechat si ho poslat z

http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

tak, že se vepíše emailová adresa (na kterou ti chodí příspěvky) do posledního vyplňovacího políčka dole vedle tlačítka s popisem"Odhlaš nebo edituj parametry"
2B) jestli jsi se dostal dále, tak hledat a zmáčknout jednou tlačítko "Zašli mi heslo mailem" nebo "Upozorni"(to je momentálně cca do 30 sekund zasláno na email, který je účastnickým emailem a chodí na něj běžně příspěvky z konference )
2C) otevřít mail, který ti došel jako odpověď a odesílatel takového mailu je: vcely-bouces zavináč atak dále. Tam je heslo a podním je text: Abyste mohli měnit nastavení svého účastnického konta, navštivte WWW
stránku:
a odkaz na který stačí kliknout a vyplnit to heslo přesně i jako velká i malá písmena atp.

3. Po úspěšném přihlášení jsi v uživatelském svém rozhraní, kde tě bude zajímat tabulka pod textem:

Nastavení Vašeho konta pro konferenci Vcely
Tam lze nastavit zaškrtnutím nebo označením nastavení. Položka globální je zatím dobré ignorovat, protože ta platí pro všechny zaregistrované konference ( na v.or.cz. je zatím jen jediná).

4. K založení nové konference(nevím, jestli to není opomenuto a nechtěně povoleno) je možné se dostat přes odkaz pod tabulkou (bod 3) s názvem:

"Informace o konferencích na serveru v.or.cz"

A poté po otevření v odkazu

"administrátorské stránky "

projít ještě odkaz "založit novou konferenci" a potom pozorně přečíst a vyplnit fomulář a odeslat správci ke schválení.




_gp_
http://vindex.ic.cz

Chybí včelaři a závist.

Musím jen opakovat - raději věřím pohledu na objekt (tvar zimního
chomáče) než jím zanechané stopě (řádky měli na podložce). Není dobré
příliš zobecňovat určitá pozorování, ačkoliv jsou přesně matematicky či
graficky zaznamenaná. Realita může být poněkud jiná a logika není vždy
ta pravá metoda hledání objektivního. Konkrétněji - pokud není příliš
chladno, ale včelstvo je již v zimním chomáči, jeho půdorysný tvar se od
kruhového často dost odlišuje, ale jakmile přijdou větší mrazy, včely se
stahují do chomáče tvaru blíže kruhu. Tedy i v průběhu zimy se chomáč
včel v uličkách (horizontálně) pohybuje. Další aspekt - netroufal bych
si nikdy něco zobecňovat podle jednotlivých pozorování, ale hledat
obecnější tendenci (pro samé stromy nevidět les). Dokonce ani pozorování
v určitých podmínkách nemusí odhalit určitou tendenci - např. když budu
mít vcelku silná včelstva v úlech s málo plásty, sotva kdy bude mít
chomáče tvar kruhu v půdorysu (na výšku je obvykle protáhlý, pokud ho
neomezuje výška díla)...
Toto vše jsme věděli už v r. 1980, když jsme v Brně navrhli úlovou
soustavu Optimal, jejíž základem je čtvercový půdorys nástavků, s rámky
délky 42 cm. Velmi často se na to zapomíná, tak jsem to chtěl opět
připomenout... Čtverec má výhody pro včelstvo, i z hlediska technického
- výrobní a provozní. Navíc délka rámků 42
cm je ve střední Evropě zřejmě nejvíce rozšířená z toho množství úlových
typů a rámků.
K. Čermák


A.Turcani napsal(a):

>Srdečná vďaka, že odborník sa "znížil" odpovedať na moje pozorovania o
>tvare zimujúceho chumáča včiel. Takýmto "odborným" diskusiám na Konferenci
>a Fórume je niekedy veľa podnetných skutočností a často ich sledujú aj
>odborníci, len tú povinnosť akoby nepociťovali vyjadriť sa k nim.
>Pán ing. Čermák, nie celkom logické mi pripadá, že by chumáč nezanechal ten
>pravý pozitívny obraz t.j. svoj tvar. Tam kde sú v uličkách včely, musia
>konzumovať potravu a preto musia zanechať stopu v podobe meliva (zahynuli
>by). Iste sú aj prípady, keď sa ojedinele vyskytnú nezaviečkované zásoby,
>ale naozaj len ojedinele a tam melivo nebude. Aj ja často pozorujem včely v
>zime a to priamo bez fólie (ja ju tam ani nemám, pretože to je to najhoršie
>pre zimujúce včely). Môže tu byť určité skreslenie v dlžke v smere uličiek,
>ale to len na konci zimy. Ja často vyberám podložky v zime, keď chumáč
>zásadne postupuje za zásobami len hore. Jeden príklad o tom, že včelstvo
>prezimuje úplne v protiklad k tomu, čo je známe. V polovici februára som
>vybral podložku, riadky meliva ukázali zimovanie včiel v 9 uličkách, uličky
>predstavovali celkovú dĺžku meliva 150cm (Hmotnosť 1,5kg), otvoril som úľ a
>skutočne včely zaujímali polohu takú ako zabrazovalo melivo, krajná jedna
>krajná ulička len bola dlhá len 13 cm a posledná 18 cm. Jarný rozvoj toto
>včelstvo malo dobrý, sformovalo sa po jarnom prelete do 7 uličiek aj to nie
>do nie po celej dĺžke..
>Ešte by som Vás prosil vyjadrite sa k príspevku zo dňa 18.12 o rôznych
>polohách zimného chumáča v úli bez zužovania. Ďakujem Anton
>
>

A tak si myslím,že tato konference celkem k ničemu není,je pro úplné začátečníky,kteří nemají vůbec žádné včelařské zkušenosti,jsou mladí , mají počítač a snaží se touto cestou zkušenosti získat.Jenže tudy cesta pro ně nevede.A ti starší jako G...se zase snaží vypovídat,když nemají jinou příležitost a nikdo v jejich organisacích/možná i doma / je nehodlá poslouchat.Tyto lidi například vůbec netrápí do jakého stavu se naše včelařství dostalo a na mnoha příspěvcích se na př.dohadují o daních,které jsou snad pro většinu včelařské veřejnosti jasné.A nebo těch polemik okolo zimujícího chumáče,k čemu to vlastně je? V časopise Včelařství toto téma bylo neščetněkrát probráno a normální včelař nepovažuje nadále se touto otázkou zabývat.Včelaře trápí v dnešní době hlavně nízké výkupní ceny medu,které určuje současný monopolní výkupce a většina včelařů čeká na naše představitele,kteří by s tím měli už konečně něco dělat.Nu což,takový už je život.Přeji všem pokojné vánoce. a šťastný Nový rok 2007.

Je hezké, že Vás trápí nízké výkupní ceny a to je také všechno co s tím můžete dělat. Je to otázka trhu. Jesliže je v Česku nadbytek medu, jsou ceny jaké jsou a budto se pokusíte med prodat sám za lepší cenu nebo budete tyto ceny akceptovat.A nebo včelaření zanecháte. V případě že se hodláte angažovat v ekonomickém sektoru, kde je nadvýroba a nemáte vymyšlen odbyt tak je Váš podnikatelský záměr chybný a domnívat se, že to za Vás bude řešit stát nebo ČSV je naivní. Dnes není problém vyrobit a to ani dostatečné kvalitě, ale prodat, takže je to o marketingu a ten za Vás nikdo neudělá. I toto téma se zde již probíralo několikrát a je to ohraná písnička. Nicméně fórum je výměna názorů a jako takové je vždy prospěšné. Jen si musí každý vyselektovat informace, které považuje za potřebné.

Vše hezké

Ve všech základních včelařských příručkách se dočtete, že základním určujícím faktroem pro úspěšnost chovu je stanoviště včelstev. Velmi pravděpodobně je nevhodné. Že bylo včelám zima se nedá tkto říci. Změnte stanoviště.

Měl jsem hovor se včelařem, který volal z nemocnice,/bolavá páteř/že proto nesundal medníky, co se stane? Taky zbytečné práce nedělám.Pokud dobře a včas zakrmil, bude dříve vytáčet.Uteplívky jsou tak na plesnivění atd.
Kontrolu přesunu sleduji pohledem do úlu zespodu, tak abych je nerušil.Dnes jsem prohlídl dvoje.Ve třech nástav.zasahovali částečně do spodního.Ve dvou jsou až dole.RM 39x27,5.Budu pokračovat až bude mráz,zatím to vypadá jak plný úl včel.Potom přidám do webu foto pohledu do úlu zespodu.
B.V.

Je to volná internetová diskuze, do které může svůj příspěvek napsat každý.
Takže jsou tady příspěvky takové, na které je škoda i těch 10 sekund na
přečtení a jsou tady i příspěvky, které stojí za to si uložit a občas se k
nim třeba vracet a které jsou na vyšší úrovni než jsou články v leckterém
placeném a komerčním kursu nebo knize. Ostatně jako každá internetová
diskuze.
Co se týká začátečníků, ti by neměli začínat jen sledováním této konference.
Jednotlivé příspěvky se týkají vždy jen jednotlivých věcí vytržených ze
souvislosti, přitom některé samozdřejmé bezproblémové věci se tady
nediskutují vůbec a v jiných je co přispěvatel, tak co jiný názor.
Začátečník nemá šanci si z těch jednotlivých příspěvků složit nějaký úplný
obraz ke včelaření. Začátečník by měl předtím nebo minimálně souběžně
studovat nějaký kompletní postup a návod ke včelaření a tuto konferenci
využívat jen spíše k ověření, že nestuduje něco beznadějně zastaralého
případně na co v tom postupu se má podrobně zaměřit nebo se konkrétně zeptat
na něco, co v tom postupu nenajde.
Já třeba na této konferenci jednak sleduji, co se teď hned ve včelaření
děje, je to jeden ze dvou mých zdrojů. Druhý je papírový časopis Včelařství,
tam se to ale dovídám tak s čtyřměsíčním zpožděním. Pak taky sleduji, jestli
jsem se svým nyní doufám dočasně utlumeným včelařením trochu v zadovácích a
potom v jednoduchých nastavcích aspoň na dohled dnešnímu špičkovému nebo
včelaření na rozumné úrovni a kontroluji si, jestli jsem neudělal v
kontrukci mých nových nastavců nějakou zásadní botu případně jestli nestojí
za to prostudovat něco nového. No a taky pokud si myslím, že je co k čemu,
píšu příspěvky. Vyhovuje mně, že všechny příspěvky jsou na jednom místě,
třeba na Pandoře ve včelařské konferenci, Je tam vůbec ještě?, mi vadilo
to, že abych zjistil a přečetl nové příspěvky, musel jsem projít každé
vlákno diskuze zvlášť.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emilka Milka" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 19, 2006 5:23 PM
Subject: veelaoská konference


> A tak si myslím,že tato konference celkem k ničemu není,je pro úplné
> začátečníky,kteří nemají vůbec žádné včelařské zkušenosti,jsou mladí ,
mají
> počítač a snaží se touto cestou zkušenosti získat.Jenže tudy cesta pro ně
> nevede.A ti starší jako G...se zase snaží vypovídat,když nemají jinou
> příležitost a nikdo v jejich organisacích/možná i doma / je nehodlá
> poslouchat.Tyto lidi například vůbec netrápí do jakého stavu se naše
> včelařství dostalo a na mnoha příspěvcích se na př.dohadují o daních,které
> jsou snad pro většinu včelařské veřejnosti jasné.A nebo těch polemik okolo
> zimujícího chumáče,k čemu to vlastně je? V časopise Včelařství toto téma
> bylo neščetněkrát probráno a normální včelař nepovažuje nadále se touto
> otázkou zabývat.Včelaře trápí v dnešní době hlavně nízké výkupní ceny
> medu,které určuje současný monopolní výkupce a většina včelařů čeká na
naše
> představitele,kteří by s tím měli už konečně něco dělat.Nu což,takový už
je
> život.Přeji všem pokojné vánoce. a šťastný Nový rok 2007.

Já myslím, že oplocení pozemku někde na málo frekventovaném místě u lesa je
zbytečné. Pokud je tam na pohled něco lákavého, poberta stejně plot přeleze,
když má k tomu klid. Spíše je důležité zajištění jednotlivých úlů proti
zvědavcům a pobertům bez nářadí. Oplocení má význam spíš na kraji obce nebo
někde u frekventované turistické stezky. Jinak se jedná tuším o vyjmutí z
honebních pozemků příslušné myslivecké honitby.
Obecně stanoviště má být ,když už, pod listnatými stromy, na jaře jsou úly
ohřívány sluncem, v létě stíněny listy. Jehličnany jsou méně vhodné. Výlet
z česna by měl být i v létě aspoň nějakou hodinku osluněn. Louka u lesa bývá
často vlhká a dlouho dopoledne studená nebo tam může ze svahu "téct" studený
vzduch. Je to "alchymie" jak vybrat nejlepší stanoviště a získává se
zkušenostma, dlouhým procházením těch míst s otevřenýma očima atd.
Zjednodušeně se to dá poznat na jaře při tání sněhu. Jak odtaje první
desetina, dvacetina pozemku, tak tam spíš ne, protože tam bude sice slunečno
a teplo, ale může být hodně větrno. Jak zůstane na polovině, čtvrtině
pozemku sníh, tak tam taky ne, protože tam bude nejspíš vlhko a chladno i v
létě. Potom v létě okolo západu slunce, pokud přes den i večer není vítr, a
je spíše sucho, se potom projeví i někdy dost výrazné tepelné rozdíly na
jednotlivých místech louky a lesa, někde je až překvapivě teplo, někde
chladno. Chladná místa bývají tam, kde na povrch vzlíná z podzemí nějaká
vlhkost. Teplejší místa nebo rozhraní teplého a studeného místa jsou vhodná
pro včely. Vodítko jsou i rostliny, které tam rostou, na těch teplejších
místech rostou obvykle rostliny, které snesou přechodně i hodně suchou půdu.
Pak je ještě druhá možnost, mimo dobu kvetení té řepky a slunečnice se včely
nemají z čeho uživit. Ale to by spíše slábly než by se rojily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 19, 2006 10:03 AM
Subject: veelnice


> Mám louku u lesa chtěl bych ji oplotit a postavit dřevěnou včelnici.Máte
> někdo zkušensti jak probíhá řízení na úřadech.
>
> Je lepší mít úly (optimál) na sluníčku nebo ve stínu.
> Mám je pod stromem ochota stavět minimální medné výnosy 10 kg a to byla
jak
> řepka tak slunečnice jarní rozvoj pomalý,
> mám pocit že jim byla prostě zima. Připadá mi zvláštní jim dávat 20 kg
> cukru za 10 kg medu zajímalo by mě jestli by vůbec přežily zimu a to se
> ještě chtěly rojit. U všech včelstev je to stejné + -.
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Berte to pouze jako můj dojem - nic objektivně ověřené a zdokumentované. Včelařím 7 let. Začal jsem dle knížek, kde se píše - úly dejte na kraj lesa pod stromy, které v zimě bez listí nestíní a v létě listí zamezuje polednímu žáru. Pak jsem se začal rozrůstat ze 3 na letošních 27 zazimovaných a vzhledem k orientaci pozemku mi nezbylo, než úly (kopie tachováků) stavět na volnou louku (orientovanou k jihu), kde celý den pálí slunce. Po prohlídce záznamů, které si vedu, bylo letos z 20 produkčních včelstvech 8 včelstev ve stínu a 12 na přímém slunci. Ty na slunci měly o 8% vyšší výnosy, ale jak bylo letos na začátku července to děsný vedro, tak se mi u 2 včelstev v medníku svezly vždy 2 plásty s medem a byla s tím trochu větší práce.
Včelařím však víkendově a velmi jednoduše (na čas -snažím se dostat pod 1/2 hodiny na včelstvo bez chovu a medobraní) a tak nijak včelstva nevyrovnávám.
Ale přesto jsem ani nepozoroval, že by přímé slunce mělo vliv na zvýšenou rojivost - letos dokonce bez roje.
Nevím jak dlouho včelaříš, ale s těmi výnosy to je trochu složitější. Nelze jen konstatovat změň stanoviště.
Já jsem se tak cca 3 roky učil včelám rozumět a tak jsem třetím rokem byl píchou bez sebe, když jsem vytočil ze 7 včelstev průměr 15 kg. Letos na stejném stanovišti (ale letos - Liberecko - byl opravdu velmi dobrý rok - no nebýt toho studeného května mohl být ještě lepší), jsem rušil nebo posiloval nejsilnějšími oddělky všechna včelstva, jež měly pod 30 kg a celkově jsem měl z 20 včelstev přes tunu medu - zatím rekord 82 kg (taky se mi již prvních 120 kg dokvašuje).
Pokud pominu vliv stanoviště (na tom asi velmi záleží, ale nemohu posoudit, kam jsem postavil první úl, tam je mám do dnes), tak se drž jen 2 věcí - rušit slaboby nekompromisně a občas si koupit lepší matku a tu rozchovávat - v okolí mám včelaře, kteří asi cca "100" roků nic neměnily a bůch ví co jim to lítá za trubce po okolí (i když i mě ze začátku bylo líto, že jich nezazimuji, nebo nevyzimuji tolik, kolik jsem si představoval - nutno se naučit chovat matky a pak to již tak nebolí) a drž se krmení na cca 20 kg (já dávám úmyslně cca 23 kg - pro jistotu a proto, že při nasazování medníků ze včel vytahám ještě tak cca 100 kg potravy pro chov matek a oddělků a nemusím se s žádnou potravou dělat - a výrazně snižuje snahu o loupení, když chováš na stejném stanovišti).

Všem pohodové svátky a hezký pocit při novoročním poslechu spokojeného šumění včel v úlech.
Aleš

Ještě pozor na stavbu včelína!!
Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). Řekl jsem si bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v létě obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne na stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že včelín lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu geodety, správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích aby mi potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30 tisíc).
Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.

I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z půdního fondu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <ales.linka/=/preciosa.com>
> Předmět: Re: vèelnice
> Datum: 20.12.2006 09:50:14
> ----------------------------------------
> Ještě pozor na stavbu včelína!!
> Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým
> základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež
> plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě
> dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). �ekl jsem si
> bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v létě
> obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne na
> stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo
> intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že včelín
> lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
> Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu geodety,
> správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích aby mi
> potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30
> tisĂ­c).
> Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.
>
>
>

Před nějakými roky ještě za komunistů bylo důležité, jestli to byla stavba
takzvaně pevně spojená se základem nebo ne. Pevně spojená znamená, že v
případě likvidace by se musela rozložit na desky a trámy a základy a třeba
betonovou podlahu vykopat. Nespojená se základem třeba stavební buňka, která
se jeřábem položí na nějaký podklad z kamenů nebo betonových kusů. Mělo se
tehdy tolerovat, když je včelín položen na nějaké betonové segmenty, ze
kterých trčí nějaké železa, ke kterým je včelín přišroubován, aby ho třeba
neodfoukl vítr a je možnost kvůli stěhování rozložit ten včelín na
jednotlivé dřevěné něco jako panely. Na včelín úplně stačí. Na stavbu
nespojenou se základem by mělo i dnes stačit povolení majitele pozemku,
stavba pevně spojená se základem je záležitost toho stavebního úřadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 20, 2006 9:49 AM
Subject: Re: veelnice


> Ještě pozor na stavbu včelína!!
> Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým
> základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež
> plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě
> dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). Řekl jsem
si
> bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v létě
> obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne na
> stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo
> intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že včelín
> lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
> Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu geodety,
> správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích aby
mi
> potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30
> tisíc).
> Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.

Radim Pol??ek:

> Před nějakými roky ještě za komunistů bylo důležité, jestli to byla stavba
> takzvaně pevně spojená se základem nebo ne.

dnes to tak neni!
dokonce jiz delsi dobu...

definice stavby nesoubisi s pevnymi zaklady - prectete si prosim stavebni zakon (od ledna plati novelizace), lepe jeste take lesni zakon (je na tom obdobne).

pripojuji se ke kolegum, kteri zadaji, aby se kazdy vyjadroval pouze k tomu, o cem neco AKTUALNIHO vi a cemu rozumi...

jd


Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz
____________________________________-
____________________________________-

Znamená to, že když si dám dovézt do lesa stavební buńku jako včelín, tak to
je stavba a je to věc stavebního úřadu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 20, 2006 11:08 AM
Subject: Re: veelnice


Radim Pol??ek:

> Před nějakými roky ještě za komunistů bylo důležité, jestli to byla stavba
> takzvaně pevně spojená se základem nebo ne.

dnes to tak neni!
dokonce jiz delsi dobu...

definice stavby nesoubisi s pevnymi zaklady - prectete si prosim stavebni
zakon (od ledna plati novelizace), lepe jeste take lesni zakon (je na tom
obdobne).

pripojuji se ke kolegum, kteri zadaji, aby se kazdy vyjadroval pouze k tomu,
o cem neco AKTUALNIHO vi a cemu rozumi...

jd


Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz
____________________________________-
____________________________________-

pane polasku, jedna vec je, jestli muzete do lesa "dovézt do lesa stavební buńku jako včelín" a druha jestli ma smysl ridit se tim, jak to bylo " Před nějakými roky ještě za komunistů"... a resit pevne ci nepevne zaklady

dnesni stav:

stavebni zakon obecne je k nalezeni na http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/
lesni zakon na http://www.uhul.cz/legislativa/289.php

par citaci:

stavebni zakon:
-----------------------------------------------------------------------
§ 103
Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) budovy, a to:
...
4) stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky
...
Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,
-------------------------------------------------------------------------

§ 108 Výrobky, které plní funkci stavby
(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105 připojí doklad podle zvláštního právního předpisu39) prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo pokud by bylo narušeno životní prostředí v jeho okolí; ze stejných důvodů může nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a).

(§ 105 resi nalezitosti ohlaseni a § 156 pozadavky výrobky, materiály a konstrukce)

-------------------------------------------------------------------------

lesni zakon:

§ 19
(2) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé (zminena veta zni: Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. ).

-------------------------------------------------------------------------

dalsi si, prosim, dohledejte sam...

s pozdravem

Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: veelnice
> Datum: 20.12.2006 11:24:04
> ----------------------------------------
> Znamená to, že když si dám dovézt do lesa stavební buńku jako včelín, tak to
> je stavba a je to věc stavebního úřadu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 20, 2006 11:08 AM
> Subject: Re: veelnice
>
>
> Radim Pol??ek:
>
> > Před nějakými roky ještě za komunistů bylo důležité, jestli to byla stavba
> > takzvaně pevně spojená se základem nebo ne.
>
> dnes to tak neni!
> dokonce jiz delsi dobu...
>
> definice stavby nesoubisi s pevnymi zaklady - prectete si prosim stavebni
> zakon (od ledna plati novelizace), lepe jeste take lesni zakon (je na tom
> obdobne).
>
> pripojuji se ke kolegum, kteri zadaji, aby se kazdy vyjadroval pouze k tomu,
> o cem neco AKTUALNIHO vi a cemu rozumi...
>
> jd
>
>
> Jakub Dolínek
> dolinek/=/email.cz
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>

To stačilo snad napsat rovnou v jedné větě, že už to neplatí a ne přes
takovou dlouhou okliku. Jinak děkuji za odkazy, určitě se na ně podívám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 20, 2006 11:50 AM
Subject: Re: veelnice


pane polasku, jedna vec je, jestli muzete do lesa "dovézt do lesa stavební
buńku jako včelín" a druha jestli ma smysl ridit se tim, jak to bylo " Před
nějakými roky ještě za komunistů"... a resit pevne ci nepevne zaklady

dnesni stav:

stavebni zakon obecne je k nalezeni na http://
business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/
lesni zakon na http://www.uhul.cz/legislativa/289.php

par citaci:

stavebni zakon:
-----------------------------------------------------------------------
§ 103
Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) budovy, a to:
...
4) stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do
16 m2 a do 5 m výšky
...
Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,
-------------------------------------------------------------------------

§ 108 Výrobky, které plní funkci stavby
(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105 připojí
doklad podle zvláštního právního předpisu39) prokazující shodu jeho
vlastností s požadavky na stavby podle § 156. Pokud nelze takový doklad
získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce,
popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na
stavby.
(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže
umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo
prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo pokud by bylo narušeno
životní prostředí v jeho okolí; ze stejných důvodů může nařídit i jeho
odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a).

(§ 105 resi nalezitosti ohlaseni a § 156 pozadavky výrobky, materiály a
konstrukce)

-------------------------------------------------------------------------

lesni zakon:

§ 19
(2) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory
ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení
produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za
předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé
(zminena veta zni: Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní
prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho
zaměstnanců. ).

-------------------------------------------------------------------------

dalsi si, prosim, dohledejte sam...

s pozdravem

Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: veelnice
> Datum: 20.12.2006 11:24:04
> ----------------------------------------
> Znamená to, že když si dám dovézt do lesa stavební buńku jako včelín, tak
to
> je stavba a je to věc stavebního úřadu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 20, 2006 11:08 AM
> Subject: Re: veelnice
>
>
> Radim Pol??ek:
>
> > Před nějakými roky ještě za komunistů bylo důležité, jestli to byla
stavba
> > takzvaně pevně spojená se základem nebo ne.
>
> dnes to tak neni!
> dokonce jiz delsi dobu...
>
> definice stavby nesoubisi s pevnymi zaklady - prectete si prosim stavebni
> zakon (od ledna plati novelizace), lepe jeste take lesni zakon (je na tom
> obdobne).
>
> pripojuji se ke kolegum, kteri zadaji, aby se kazdy vyjadroval pouze k
tomu,
> o cem neco AKTUALNIHO vi a cemu rozumi...
>
> jd
>
>
> Jakub Dolínek
> dolinek/=/email.cz
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>

Josef.Mensik/=/seznam.cz:
> I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z půdního
> fondu

neni (vzdy) pravda - je potreba nejdrive CIST a potom PSAT...:

stavebni zakon (od 1/1/2007)
§ 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
...
7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

ZDROJ: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast4h1d1.aspx


s pozdravem

Jakub DolĂ­nek
dolinek/=/email.cz
____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vèelnice
> Datum: 20.12.2006 12:18:19
> ----------------------------------------
> I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z půdního
> fondu
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale <ales.linka/=/preciosa.com>
> > Předmět: Re: vèelnice
> > Datum: 20.12.2006 09:50:14
> > ----------------------------------------
> > Ještě pozor na stavbu včelína!!
> > Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým
> > základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež
> > plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě
> > dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). �ekl jsem si
> > bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v létě
> > obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne na
> > stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo
> > intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že včelín
> > lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
> > Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu geodety,
> > správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích aby mi
> > potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30
> > tisĂ­c).
> > Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.
> >
> >
> >
>
>
>

No jo já stavěl nový plot loni


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub DolĂ­nek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: vèelnice
> Datum: 20.12.2006 12:35:22
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik/=/seznam.cz:
> > I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z půdního
> > fondu
>
> neni (vzdy) pravda - je potreba nejdrive CIST a potom PSAT...:
>
> stavebni zakon (od 1/1/2007)
> § 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební
> povolení ani ohlášení
> (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
> ...
> 7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;
>
> ZDROJ: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast4h1d1.aspx
>
>
> s pozdravem
>
> Jakub DolĂ­nek
> dolinek/=/email.cz
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: vèelnice
> > Datum: 20.12.2006 12:18:19
> > ----------------------------------------
> > I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z půdního
> > fondu
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale <ales.linka/=/preciosa.com>
> > > Předmět: Re: vèelnice
> > > Datum: 20.12.2006 09:50:14
> > > ----------------------------------------
> > > Ještě pozor na stavbu včelína!!
> > > Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým
> > > základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež
> > > plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě
> > > dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). �ekl jsem si
> > > bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v létě
> > > obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne na
> > > stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo
> > > intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že včelín
> > > lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
> > > Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu geodety,
> > > správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích aby mi
> > > potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30
> > > tisĂ­c).
> > > Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Od 01.01.2007 platí nový stavební zákon!

S přáním hezkého dne Josef Kouba



----- Original Message -----
From: "Jakub DolĂ­nek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 20, 2006 12:34 PM
Subject: Re: vèelnice


> Josef.Mensik/=/seznam.cz:
>> I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z
>> pĹŻdnĂ­ho
>> fondu
>
> neni (vzdy) pravda - je potreba nejdrive CIST a potom PSAT...:
>
> stavebni zakon (od 1/1/2007)
> § 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující
> stavební povolení ani ohlášení
> (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
> ...
> 7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;
>
> ZDROJ:
> http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast4h1d1.aspx
>
>
> s pozdravem
>
> Jakub DolĂ­nek
> dolinek/=/email.cz
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: vèelnice
>> Datum: 20.12.2006 12:18:19
>> ----------------------------------------
>> I na stavbu Plotu je potřeba stavební povolení a vyjmutí pozemku z
>> pĹŻdnĂ­ho
>> fondu
>>
>> Pepan
>>
>> > ------------ Původní zpráva ------------
>> > Od: Ale <ales.linka/=/preciosa.com>
>> > Předmět: Re: vèelnice
>> > Datum: 20.12.2006 09:50:14
>> > ----------------------------------------
>> > Ještě pozor na stavbu včelína!!
>> > Vlastní zkušenost. Před 3 roky jsem postavil dřevěnou boudu s betonovým
>> > základem 5x3,5 m, ve které mám zatím nářadí, nástavky, souše atd. a jež
>> > plánuji v důchodu využít jako včelín (postavil jsem teď dokud mám ještě
>> > dost fyzických sil a kdy mi dorůstající synové ještě pomohli). �ekl
>> > jsem si
>> > bouda a tak jsem se na žádném stavebním úřadě neinformoval. Letos v
>> > létě
>> > obcházel nějakej myslivec lesy kvůli možnosti požárů a nabonzoval mne
>> > na
>> > stavebním úřadě. Nařídily mi to zbourat, že to je černá stavba mimo
>> > intravilán obce a nějakého zastavovacího plánu. Zachránilo mne, že
>> > vÄŤelĂ­n
>> > lze zahrnout do kategorie staveb pro zemědělskou prvovýrobu.
>> > Zatím mne to stálo 8,000,- Kč pokuty. 6,000,- za zaměření objektu
>> > geodety,
>> > správní poplatek a čekám další výdaje a běhám po různých institucích
>> > aby mi
>> > potvrdily, že jim to nevadí (bouda mne materiálově vyšla na necelých 30
>> > tisĂ­c).
>> > Takže vždy začněte na stavebním úřadě, než kamkoliv kopnete.
>> >
>> >
>> >
>>
>>
>>
>

Od: Emilka Milka:

> ...A ti starší jako G...se zase snaží vypovídat,když nemají jinou
> příležitost a nikdo v jejich organisacích/možná i doma / je nehodlá
> poslouchat.Tyto lidi například vůbec netrápí do jakého stavu se naše
> včelařství dostalo a na mnoha příspěvcích se na př.dohadují o daních,které
> jsou snad pro většinu včelařské veřejnosti jasné.


> A nebo těch polemik okolo
> zimujícího chumáče,k čemu to vlastně je? V časopise Včelařství toto téma
> bylo neščetněkrát probráno a normální včelař nepovažuje nadále se touto
> otázkou zabývat.Včelaře trápí v dnešní době hlavně nízké výkupní ceny
> medu,které určuje současný monopolní výkupce a většina včelařů čeká na naše
> představitele,kteří by s tím měli už konečně něco dělat.
......

Pěkný den Emilko Milko

Z výčtu, kterej jsem přečetl se dozvídám, že se máš ještě co učit! Např. si uvědom si, že otázka odbytu medu přes výkup se odehrává na poli ne jedinného ČSV, ale na poli spolupráce mezi ČSV a výkupními a zpracovatelskými subjekty. ČSV vytunelovalo "amatérsky" svůj subjekt - Včelu Předboj. Kdo natom vydělal? Pár jedinců v ČSV a těm je popravdě nějaká zodpovědnost ukradená a drží dál svých koryt. A co víc, je bláhové si myslet, že bývalí rivalové na poli trhu s medem si nepůjdou po vzájemných zkušenostech po krku dále.

Jediná možnost byla vyměnit kompletně vedení při Sjezdu ČSV, ale jakákoli alternativa přivést k zodpovědnosti tuneláře byla marná a je marná dodnes, protože prostě ČSV je vedeno "profesionálními" organizátory a umí chodit dodnes ve svém velmi dobře. Zanevřel jsem na ČSV a vystoupil, protože je na nejvyšších postech prostě jako organizace nefunkční v zásadních principech zájmové organizace. Nejsem proti organizacím jako takovým, protože spolčování je to jedna ze strategií lidstva a projevuje spolčováním např. většinově názor, který vede spolek snáze přes překážky, který má jednotlivec vyšší.

Emilko Milko. Je normální diskutovat a komunikovat. Vyzýváš přímo k pasivitě v otázkách, které se tě vlastně netýkají (daně, tvar hnízda) ale velmi obratně umíš psát posudky o nějakém G... . Jsi vůbec včelař? Nebo posudkář s odsudky. Projevuješ se jako odborník na např. daně, ale neuvědomuješ si, že je významná skupina včelařů nad 40 chovaných včelstev, ale i včelaři, kteří se rádi zabývají rozvíjením včelařských témat třeba tady na konferenci.

Čiší z tebe nenávist vůči této včelařské internetové diskuzi a asi tuším proč.


_gp_
http://vindex.ic.cz

...hlavně se nenechat otrávit Emilkami, kterým je všechno jasné a mají to ze Včelařství nastudované. GP na to odpověděl velice přesně. Když si tak člověk tím Včelařstvím listuje, je mi až líto, kolik musím zaplatit za barevné fotografie "soudruha" předsedy,tu s pionýry, tu se starými zasloužilými členy strany, tu se soudruhem ministrem, tu s předsedou bratrského svazu včelařů ze spřátelené země.Co všechno by mohlo být v časopise místo těch vlezdop... a oslavných článků a zpráviček soudruha šéfredaktora, který snad ani nedokáže pochopit, jak je to jeho dílo nejméně 17 let zpátky! Ale fakt mě nenapadá, jak toto změnit, protože se nedá dohodnout nic ani přes základní organizaci "strany", protože tam je to všem všechno jedno a všichni jsou spokojeni, když dostanou jednou za rok na výročce párek. Celé uspořádání časopisu se mění jen velice zvolna a proto i ta moje srovnání se "stranickou organizací" v dávnověku. Už s manželkou před otevřením Včelařství vždy uzavíráme sázky, kolikrát bude "soudruh předseda" v barvách vyveden.
A tak jsem docela rád, že diskuze na webu existuje, že každý může říct svůj názor na cokoliv a i když současná doba už většinou za informace chce zaplatit. Jen mě mrzí, že těch včelařských příspěvků od např. př. Hubače,Přidala,Turčániho, Čermáka a dalších je tak poskrovnu. Ale i tak všem děkuji, nenechte se otrávit pisálky, kteří upozorňují na rozvracení organizace zevnitř, nepřipouští diskuzi s lidmi typu mgr. Protivínského a dalšími, je to asi běh na dlouhou trať stejně jak v tom našem parlamentu.
A tak hezké Vánoce všem a ať v příštím roce naše holky přinesou hodně medu a ať na to mají v květnu lepší počasí než letos!
Kuba

Ono to není tak jednoznačné. za prvé je to spolkový časopis a proto je tam o činnosti spolku . Zase některé odborné statě vyžadují více než základní znalosti genetiky, botaniky, etymologie. Včelařina zase není tak složitý obor a nelze v nčm očekávat žádné převratné změny a to proto , že musí respektovat milióny let starý vývoj včel .Genetika včely je tak složitá že pokrok se projeví za mnoho desetiletí které nědy přesahuji i délku lidského života. Proto hledejte jak ve spokovém tak v odborném tisku maličkosti které vám usnadní Vaši práci. Musíte počíítat stím , že ne každý nápad vám bude vyhovovat Ovšem i z blbiny si lze vzít poučení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: v�_ela�_sk�¥ konference
> Datum: 21.12.2006 18:56:39
> ----------------------------------------
> ..hlavně se nenechat otrávit Emilkami, kterým je všechno jasné a mají to
> ze Včelařství nastudované. GP na to odpověděl velice přesně. Když si tak
> člověk tím Včelařstvím listuje, je mi až líto, kolik musím zaplatit za
> barevné fotografie "soudruha" předsedy,tu s pionýry, tu se starými
> zasloužilými členy strany, tu se soudruhem ministrem, tu s předsedou
> bratrského svazu včelařů ze spřátelené země.Co všechno by mohlo být v
> časopise místo těch vlezdop... a oslavných článků a zpráviček soudruha
> šéfredaktora, který snad ani nedokáže pochopit, jak je to jeho dílo nejméně
> 17 let zpátky! Ale fakt mě nenapadá, jak toto změnit, protože se nedá
> dohodnout nic ani přes základní organizaci "strany", protože tam je to všem
> všechno jedno a všichni jsou spokojeni, když dostanou jednou za rok na
> výročce párek. Celé uspořádání časopisu se mění jen velice zvolna a proto i
> ta moje srovnání se "stranickou organizací" v dávnověku. Už s manželkou
> před otevřením Včelařství vždy uzavíráme sázky, kolikrát bude "soudruh
> předseda" v barvách vyveden.
> A tak jsem docela rád, že diskuze na webu existuje, že každý může říct svůj
> názor na cokoliv a i když současná doba už většinou za informace chce
> zaplatit. Jen mě mrzí, že těch včelařských příspěvků od např. př.
> Hubače,Přidala,Turčániho, Čermáka a dalších je tak poskrovnu. Ale i tak
> všem děkuji, nenechte se otrávit pisálky, kteří upozor�ují na rozvracení
> organizace zevnitř, nepřipouští diskuzi s lidmi typu mgr. Protivínského a
> dalšími, je to asi běh na dlouhou trať stejně jak v tom našem parlamentu.
> A tak hezké Vánoce všem a ať v příštím roce naše holky přinesou hodně medu
> a ať na to mají v květnu lepší počasí než letos!
> Kuba
>
>
>

zudrravim všechny v čelaře chci si pořidit včeli ale to chce ul ,ktery bohužel ne mam, shanim nějaky navod jak si jej postavit..

Dělám si úly jak jsou na www.vcely.kvalitne.cz z odpadu stavby z palubek.
P.J.

Dělám si úly jak jsou na www.vcely.kvalitne.cz z odpadu stavby z palubek.
P.J.

Doporučuji OPTIMAL!!!!!
Langstroth je nedomyslený!!!!!!!!!
Nejnovější popis úlu Optimal od Ing.Čermáka si můžete nyní stáhnout zde.......... http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=80

Doporučuji OPTIMAL!!!!!
Langstroth je nedomyslený!!!!!!!!!
Nejnovější popis úlu Optimal od Ing.Čermáka si můžete nyní stáhnout zde.......... http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=80

> Langstroth je nedomyslený!!!!!!!!!

Priklady (argumenty) pro toto tvrzeni jsou .....?

\vov

Téma Vetum Hohenheim bych nechal prozatím ladem. Ale zaručuji vám, že se ozvu, až přijídu na lepší definici zákona chumáče. Porovnám chování včel ve zmíněném experimentu s ,,Zender ležanem,, a včelstva ve sloupu VN. Apeluji na provedení výzkumu porovnávání Langhstothů a Optimalů.
...........................
Ted k novému tématu:
Chov matek je bezesporu nejzákladnější a nejdůležitější část racionálního včelaření.
Racionální by měly být všichni včelaři!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Proč???
Proto...Je to pro dobro:
1/ naše ( efektivní včelaření )
2/ ostatních včelařů ( minimum rojů...minimální pravděpodobnost přenosu nákaz přes roje, geneticky kvalitní včelstva...pokud všichni včelaři v dané oblasti mají geneticky kvalitní včelstva, tak se jejich genetická kvalita dlouhodobě udržuje )
3/ celé společnosti ( mírná včelstva, minimum rojů, maximální užitkovost )
Včelaři, kteří nejsou racionální a nechovají matky, nazývám PAVČELAŘI. Včelaři, kteří sice chovají matky, ale nejsou dostatečně racionální, nazývám POLOVČELAŘI. VČELAŘI jsou lidé, kteří racionálně chovají včely a uplatnují chov matek.
Znaky racionalizace bych shrnul do těchto bodů.
1/Plemenitba
2/Moderní úly ( Optimal, Langstroth )
3/Souvčelstevný chov
4/Intenzivní chov
5/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky
6/Neomezená včelstva po celý rok
7/Minimalizaci rojení
8/Omezit počet zásahů do včelstva a vyvarovat se neúčinným zásahům ( např. podněcování v podletí a v předjaří )
Většina včelařů spadá do skupiny pavčelařů a polovčelařů, což je velká chyba!!!!!!!!!!!!!!!
...............................
Takže doufám,že nikdo nebude pochybovat o významu chovu matek.
Výmluvy typu já to nezvládám, klepe se mi ruka,... nepřijímám!!!!!
Máme mnoho literatury o chovu matek a navíc máme pomůcky, které chov matek znatelně zjednodušují ( např. NICOT, značkovací poklopka,....)
Z metod chovu se mi nejvíce osvědčila metoda chovu při matce, a kombinací se sádkou dosahuji více jak 90% přijetí.
Četl jsem o modifikacích chovu při matce ( např. ve Včelařské encyklopedii )
Zaujala mě metoda ,,dočasného oddělení chovného nástavku ( se 4 plodovými plásty a plemenivem ) od včelstva a po založení matečníků ( po 1-2 dnech ) opětovné spojení a dochov při matce,,.
Má někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.

zdravím........M. Václavek

Argumenty....
Čtvercový půdorys, 11 rámků v nástavku, rozteč rámků...38mm........... to všechno jsou optimální ( nikoliv však ideální ) parametry pro velmi silná včelstva ( vrcholová síla 60 000 včel a více )!!!!!!!!!
Langstrothy vyhovují svými parametry spíše silným včelstvům ( vrcholová síla mezi 40 000 a 60 000 včel )!!!!!!!!
Intenzivní chov je jedním ze základních znaků racionálního včelaření a chovem silných včelstev hovoříme o polointezivním způsobu včelaření.
( včelaření se včelstvy menší vrcholové síly než 40 000 včel považuji za včelaření ,, se silnými oddělky,,..... např. všechna Hohenheimská včelstva )

zdravím.......M. Václavek

Než rozchovávat útočné potvory, to raději budu matky nakupovat, až se mi podaří zlepšit tuto negativní vlastnost.A to i přes to, že rozchovné stanice by nejraději dodávaly matky až v prosinci, asi když není co dělat a o tom, že někdy nakoupíte zajíce v pytli - tedy matku v krabičce o níž již od začátku pochybujete, jestli z ní bude vůbec něco - je taková malá a včelstvo ji samozřejmě nepřijme.I to se mi na Dr. Liebigovi nelíbí, že odmítá poskytnout chov. materiál podobně "postiženým včelařům".

Ježíšku, prosím Tě, přečti si mé psaní.
Je krátké, mám jen jedno přání.
Ať jsou všichni v celém roce takoví jak na Vánoce!
Ať jsou milí, míň se mračí…
Děkuji Ti, to mi stačí.

Krásné Vánoce a pohodový rok 2007 všem včelařům a včelařkám
přeje
František Rousek

Takové porovnávání bych nenazýval výzkumem, je to ryze praktická záležitost,
kterou může dělat každý dobrý včelař formou porovnávacího pokusu.
PS: Místo termínu např. "zákon chumáče" bude vhodnější používat "zákonitost".
K. Čermák

M. Václevek napsal(a):

>Apeluji na provedení výzkumu porovnávání Langhstothů a Optimalů.
>

Pátráte li dostatečně v literatuře tak zjistíte, že tyto výskumy se dělali již několikrát a vždy se stejným výsledkem Na tom kterém stanovišti se nijak výrazně nelišily výnosy mezi jednotlivými úlovými systémy Ale objevili se rozdíly podle stanoviště při porovnání jednotlivých systémů. A co se s toho dá odvodit Bylo by potřeba na tom kterém stanovišti jednotlivé systémy a pak si vybrat. Ale nejvíce je tady rozhodující názor včelaře a jeho fyzické a materiálové možnosti. Jedna zkušenost včelařů je laková ,že o tom rozhodne manželka podle toho co sejí lépe a rychleji odvíčkovává. Neboť se praví včelař může mít jen tolik včelstev kolik stihne jeho manželka odvíčkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 15:16:43
> ----------------------------------------
> Takové porovnávání bych nenazýval výzkumem, je to ryze praktická záležitost,
> kterou může dělat každý dobrý včelař formou porovnávacího pokusu.
> PS: Místo termínu např. "zákon chumáče" bude vhodnější používat "zákonitost".
> K. Čermák
>
> M. Václevek napsal(a):
>
> >Apeluji na provedení výzkumu porovnávání Langhstothů a Optimalů.
> >
>
>
>
>
>

Ona bodavost není podmíněna jen geneticky ale hlavně včelařem , to jak a kdy pracuje ve včelách., snůškou roční dobou, Kvetením rostlin a stářím matky. TAKÉ NENÍ ZÁHODNO DOVÁŽET MATKY JEN OD JEDNOHO CHOVATELE Zvláště není li v blízkosti jiný včelař

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 13:05:28
> ----------------------------------------
> Než rozchovávat útočné potvory, to raději budu matky nakupovat, až se mi
> podaří zlepšit tuto negativní vlastnost.A to i přes to, že rozchovné
> stanice by nejraději dodávaly matky až v prosinci, asi když není co dělat a
> o tom, že někdy nakoupíte zajíce v pytli - tedy matku v krabičce o níž již
> od začátku pochybujete, jestli z ní bude vůbec něco - je taková malá a
> včelstvo ji samozřejmě nepřijme.I to se mi na Dr. Liebigovi nelíbí, že
> odmítá poskytnout chov. materiál podobně "postiženým včelařům".
>
>
>

Včelár má chovať len toľko včelstiev, koľko mu stačí manželka odviečkovať!?
Mne manželka neodviečkovala ešte ani jeden plást a predsa aj teraz mám do budúcej znášky pripravených 70 včelstiev. Stačí k tomu mať vhodný odviečkovač ANTI, ktorý je zobrazený na tomto webe. Anton

5/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky

Ešte predtýmto "príkazom" nedoporučujete rozmnožovať včelstvá rojmi, lebo tým zabránite prenosu chorobám. Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
No a odložence sú taktiež nie imúnne proti chorobám a podľa mňa odložencom ašte skôr prenesiete chorby do nových včelstiev
Anton

Vím, že se už dělaly nějaké pokusy s Optimaly a Langsrtothy. Šlo však jen o porovnávání výnosu. Malý rozdíl ve výnosu v závislosti na nadmořské výšce je zcela s mým očekáváním.
Nikde jsem však neslyšel o porovnávání sil mezi těmito úly.
A když už by se nějaký výzkum s porovnáváním sil dělal, musí se dělat se včelstvy nijak neomezenými nevhodnými zásahy včelaře, jinak by byl výsledek výzkumu bezcenný. Nejlépe začít v předjaří s 40 000 koloniemi a nechat je neomezenému vývoji po několik let ( samozřejmě je nutný odběr oddělku během produkčního období ( protirojový zásah ) vždy však musíme odebírat oddělky o stejné síle a ve stejnou dobu, abychom nepoškodili objektivitu výzkumu,... vyrojená včelstva je třeba z výzkumu vyloučit ).
Otázka rozmnožování:
Racionální je pouze rozmnožování oddělky!!!
Rozmnožování rojem je naprosto pavčelařská metoda. Nevíte kdy roj vyletí, jestli vůbec vyletí, kam poletí a navíc z mateřského včelstva vznikne troska, která už nedá skoro žádný med a vůbec není zaručeno, že se mladá matka oplodní!!!!Já si ani nedovedu představit,že budu někde v týdnu lézt po stromech a piplat se s rojem a narychlo připravovat úl pro roj( navíc bych stejnak neměl pro něj místo a úl ). Matky mám se zastříhanými křídli,takže kdyby jsem rojovou náladu prošvihl, mám ještě šanci provést přeléták dříve než vyletí zpěvný roj. Potom provedu rozvolnění plodiště a je po rojové náladě.
Kdyby se stalo, že by mi vyletěl zpěvný roj,tak bych ho ( pokud by mi nestihl uletět ) přesil přes mateří mřížku, rojové matky bych zamačkal. Roj by se vrátil a v mateřáku bych provedl protirojový zásah.
Význam tvorby smetenců vidím jen v přechodu na jinou rámkovou míru.Jinak je to velmi nepraktický způsob tvorby nových včelstev a nejsložitější!!!
Oddělkový způsob rozmnožování je velice jednoduchý ( pro chovatele matek ) a také účinný protirojový zásah.

zdravím....M. Václavek

to je také sporné Nemocné včelstvo se nerojí to je fakt a je také slabé a proto z něj nebudete brát oddělek . PODLE MNE JE NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM ZACHRAŇOVÁNÍ HRSTKY VČEL tAM JE MOŽNÁ NÁKAZA Taková včelstva ruším RUŠÍM I VČELSTVA KTERÁ SI NEDOKÁZALA UBRÁNI ZÁSOBY NEBO ZVOLILA ŠPATNĚ SEDISKO a pak nžiořila do jara To se rovná negativnímu výběru a určitě je to lepší než kupovat stále nové matky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 19:34:45
> ----------------------------------------
> 5/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky
>
> Ešte predtýmto "príkazom" nedoporučujete rozmnožovať včelstvá rojmi, lebo
> tým zabránite prenosu chorobám. Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale
> včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
> No a odložence sú taktiež nie imúnne proti chorobám a podľa mňa odložencom
> ašte skôr prenesiete chorby do nových včelstiev
> Anton
>
>
>

pan Turcani napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je nehorázná polopravda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Včelstvo může mít i několik let mor, bez nějakých výrazných náznaků. Po celou dobu se z něho šíří mor do dalších včelstev.A to neplatí jen pro mor!!!
Už nikdy nebudu usazovat roj ( leda, že bych 100% věděl, že je to můj roj )!!!
A na to jsem doplatil i já.V říjnu kvůli výskytu moru jsem přišel o všechna včelstva!!!!!!!
Takže vím o čem mluvím. Je to hrůzná zkušenost, nikomu bych to nepřál zažít.
Proto bacha na roje a na včelstva ve stromech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

M.Václavek:
> V říjnu kvůli výskytu moru jsem přišel o všechna včelstva!

Měl bych s dovolením několik otázek:
1. Měl jste klinický nález ve všech včelstvech? (V kolika %?)
2. Proč jste na mor nepřišel již dříve? (například při výzkumu a počítání vašich včel)
3. Jakou cestou jste asi mor do včel dostal? (hypotéza)
4. Jak je možné, že se mor dostal do většího množství včelstev (všechna včelstva se likvidují při 50% klinickém zasažení), když při prohlídkách by se na to mělo přijít dříve?

Věřím, že vaše informace, jako výzkumníka racionálního včelaření, budou pro všechny zvláště cenné.
Děkuji za odpovědi a uvítám i další podrobnosti, abych se preventivně informoval.

už mě to taky zajmalo,ale pan M.Václavek to elegantně výzkumnicky přešel,asi není něco košér,nebo nám to vyvrátí???

P.S. jak můžeš něco zkoumat,když ti ty výsledky zkresluje mor včelího plodu????

Pán Václavek, Ste skúsený včelár to nepopieram, ale myslím, že Ste prepadli vnútornej myšlienke, že Ste objavili kameň mudrcov a túto myšlienku vehementne ponúkate včelárskej verejnosti s tým, že len Vaša pravda je pravdou a pritom to môže byť aj inak. Npr. vaše fopax s morom včelieho plodu! ani nebolo v tom zmysle ako morová rana z neba. Ak to napíšem ľudovo, spóry MVP sú súputníkmi včiel a málokedy alebo vôbec choroba neprepukne do klinickej podoby, musí sa niečo stať zo strany chovateľa (a muselo to poriadne dlho trvať aj u vás), aby sa choroba prejavila. Môžete to vysvetľovať tým, že na vine je iný včelár, ktorý choval choré včely, ale taký skúsený včelár to musí rozpoznať, lebo MVP nebol zapríčinený ako vis major .
Už len naozaj krátky príklad. Otec ešte včeláril keď mal 80 rokov, na samote min. 1km od najbližšieho stanovišťa včiel a včeláril dobre (30 vč.). Čo spozoroval, bolo chradnutie jeho včelstiev aj s úhynmi. Na jeho pozvanie som zistil, že podľa klinických príznakov môže ísť o MVP, pričom včelstvám "pomáhalo" i zvápänatenie plodu-AA. Nahlásil som ZO SZV, tí však zaspali a nenahlásili to veterinárom, ten rok otec zazimoval asi 8-9 včelstiev. V ďalšom roku som kontroloval zbytok včelstiev, asi v 4 bol na prvý pohľad mor viditeľnými. Nasledovalo pozitívne bakteriologické vyšetrenie a rozsudok bol ,SPÁLIŤ a všetko zhorelo, potvrdilo sa, ža oheň zahladí všetky stopy a tak sa i stalo.
Pointa: ani predtým ani potom nariadené prehliadky v dedine nepotvrdilo ani jeden prípad prepuknutiu moru včelieho plodu. Podľa mňa je to ako s rakovinou u človeka, rakovinové bunky driemu v človeku po celý jeho život, až raz zlyhá jeho imunitný systém a rakovina je na svete. Nechcem tvrdiť, že je to tak ako som to napísal, ale takto nejak sa môže vyskytnúť aj mor VP vzplanúť na našich včelniciach. Otcov prípad to potvrdzuje, posledné roky on aj jeho včely žili s podstaty, ktorá musela skončiť smrťou otca a úhynom včiel. Anton
P

Trošičku bych to upřesnil. Rozhodnutí, zda se při prokázané klinice pod 50%
včelstev na stanovišti budou likvidovat všechna včelstva, nebo ne, je plně
v kompetenci veterináře. Ušetření zdravých včelstev není předpis, ale pouze
možnost. Chápu, že likvidace všech včelstev je pro včelaře velmi krutá a
bolestivá záležitost. Ale zkušenost v našem (trutnovském) okrese je taková,
že tam, kde byla některá včelstva na stanovišti ponechána, protože měla
negativní výsledky vyšetření, byla likvidována příštím rokem, kdy již byla
pozitivní také.
S přáním, ať nikde nemusíte takovou situaci řešit
Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 23, 2006 7:50 AM
Subject: Re: Chov matek = základ racionalizece


> Měl bych s dovolením několik otázek: ...
> 4. Jak je možné, že se mor dostal do většího množství včelstev (všechna
> včelstva se likvidují při 50% klinickém zasažení), když při prohlídkách by
> se na to mělo přijít dříve? ...
>

Od: A.Turcani:

> Pointa: ani predtým ani potom nariadené prehliadky v dedine nepotvrdilo ani
> jeden prípad prepuknutiu moru včelieho plodu. Podľa mňa je to ako s
> rakovinou u človeka, rakovinové bunky driemu v človeku po celý jeho život,
> až raz zlyhá jeho imunitný systém a rakovina je na svete. Nechcem tvrdiť,
> že je to tak ako som to napísal, ale takto nejak sa môže vyskytnúť aj mor
> VP vzplanúť na našich včelniciach. Otcov prípad to potvrdzuje, posledné
> roky on aj jeho včely žili s podstaty, ktorá musela skončiť smrťou otca a
> úhynom včiel. Anton
........

Antoni myslím, že se mýlíš v názoru "dřímání" spor moru, protože buď přítomnost nějaké formy moru ve včelstvu je nebo není. A to je podstatné proto, jestli se projeví časem klinicky.

Také je si před nějakými dojmy uvědomit jestli prohlídky určují přítomnost moru. OMYL. Přítomnost určují způsoby zjišťování moru způsoby více spolehlivými a méně spolehlivými.

Také a nakonec je třeba si uvědomit, že neexistuje pouze jeden mor. Dle slov Titěry je popsána celá řada morů včelího plodu(desítky variant a kmenů podkmenů či tak nějak) , kde jeden může být třeba i tak rychlý, že sporuluje ještě před zavíčkováním a včely ho roznáší mnohem dříve než se dá očekávat. Takžš klinické příznaky jsou otázkou, protože nitkovité tahání "sirkou", specifický zápach není vždy spolehlivé a je pouze patrno v určitém stádiu a u té které varianty moru.

Pěkné Vánoce a mnoho zdraví, úspěchů i po Novém roce vespolek.

G.Pazderka


_gp_
http://vindex.ic.cz

prijemné proziti svatku a mnoho uspechu v roce 2007 preji mensikovi z Cech p K

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,Ptáček,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli včelaři velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže tato konference pokračuje již s novými členy jako př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v českých zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel a přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch ptáků,kteří by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Jak to bylo s tím morem ????
Znova upozornuji, že mor se síří dobře přes roje!!! Než včelstvo v přírodě umře na mor tak je schopno vyprodukovat i několik rojů, které jsou touto nemocí též napadeni, protože včely mají na sobě a i v sobě spory moru. Potravní cestou se tyto spory dostanou do živých mladých larev, kde vyklíčí a začnou se lavinovitě množit. Avšak na to, aby larvu zahubily, je jich potřeba několik tisíc a musí nakazit larvu do 3 dní. Jinak budou příznaky nulové.
Pokud je ve včelstvu relativně málo spor, pak má šanci se vyléčit tak, že včely kontaminované morem prostě pomřou přirozenou smrtí..............nebudu to okecávat,prostě jednoduše.....úbytek spor ( smrtí kontaminovaných včel ) je větší než přírůstek ( rozmnožování spor v larvách )
Taková situace nastává pokud do včelstva vletí menší počet zamořených trubců. V tomto případě má včelstvo velkou šanci, že mor nepropukne. Ale pokud usadíme zamořený roj nebo dáme do včelstva zamořené dílo tak jeho osud je zpečetěn. V tomto případě získáme včelstvo kontaminované mnoha miliardami spor. Pak už jen záleží na typu moru a podmínkách pro rozmnožování spor.....dříve nebo později propuknou klinické příznaky ( do 2-3 let ) a včelstvo posléze hyne (do 4-5 let ).
Podobně se šíří také nosema, zvápenatění a virové nákazy ( varrozu ani nepočítám,jde o nemoc, která se nejrychleji šíří a stačí k tomu pouze zalétlí trubci ).
Proto bacha na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Moje situace byla trošku jiná.
Jezdil jsem k jednomu včelařovi u něhož jsem získával praxi a také veškeré včely co jsem měl ( zadarmo...proč nebrat, zdáli se úplně zdravé,pan (...) včelař říkal, že nepamatuje, že by měl nějakou jinou nemoc kromě varroázi ).
Jezdil jsem tam 3 roky a nenašel jsem žádný náznak jediné nemoci ( až na tu zmíněnou varroázu ). Tak jsem si řek, že to bude dobrý a veškeré včely jsem měl od něj.
Jelikož to byl pavčelař ( nic ve zlém, jsem mu vděčný za to, že měl tak dlouho se mnou strpení,...já jsem velmi zkoumavý člověk ( což ostatně asi víte ) a mé pokusuchtivosti se nevyhnuli ani včely ( pár včelstev se mi podařilo zdevastovat.......nicméně metoda pokus-omyl je také dobrý zdroj mého vědění....nikdo není dokonalí...člověk se učí chybami... z vlastní zkušenosti vím, že včelař má být zkoumavý a hned všemu nevěřit, pokud to chce někam dotáhnout a také musí rozumět myšlení včel ( zákonům včelstva ))).
Pavčelaři rojaří a nechovájí matky. A v tom byl zakopaný pes.Chtěl jsem tam u něho začít rozchovávat matky (letos si koupil tři F1 a jednu matku inseminovavanou ), aby nemusel mít jen rojové matky.To však jsem už nestihl. V říjnu u něj nelezli 4 pozitivní vzorky moru ( ze 30 včelstev ). Jelikož měl pan (...) včelař ve svém provozu chaos v rámcích ( jednou byl tenhle rámek ve včelstvu číslo 5 pak ve včelstvu č. 9, pak 4.....) rozhodl se, že vše spálí. A já jsem to taky vše spálil ( skoro vše, mám ještě 3 nové nepoužité Optimaly,které plánuji příští rok obsadit ).
Přece nebudu pokoušet osud, měl jsem včely z ( v současnou dobu ) ohniska a pochybuji, že bych měl včely bez moru. Radši to spálit ted než čekat, až se objeví klinické příznaky.
Otázka, jak se dostal mor do včelstev pana (...) včelaře???
Já bych tvrdil, že přes zalétlý roj. Roj může za jistých okolností uletět i více jak 10 km ( četl jsem o roji, který uletěl asi 22 km ). Takoví roje jsou roje nečekané, kdy se včelstvo ani nechtělo rojit, ale situace ho donutila ( 2 matky rojové, které jsou ve stejné kondici a nejsou schopny jedna zabít druhou....to vede k rozdělení mateřáku...vylétne roj ....včely tohle nečekali, takže nevědí kam mají letět...tak prostě letí a letí až se unaví a někde si sednou ( kdo ví kde a jak daleko).
Zhruba 12 km od stanoviště pana (...) včelaře bylo ohnisko ( před pár lety ). Myslím si, že tem mor má ze zalétlého roje od tamtud.
Doufám, že se už nikdy nesetkám s morem. Poslední dobou je však morová situace alarmující.
Snad jednoho dne s touto zákeřnou nemocí nadobro skoncujeme!

zdravím.........M. Václavek

Antoni myslím, že se mýlíš v názoru "dřímání" spor moru, protože buď přítomnost nějaké formy moru ve včelstvu je nebo není. A to je podstatné proto, jestli se projeví časem klinicky.
Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu, v ktorých sa potvrdili virulentné spóry MVP v asi 82% (možno to menej, možno viac). Štúdia bola uverejnená v OVP, čo považujem za dosť objektívny údaj. Vzorky med boli hádam z celého sveta, v rôznych percentuálnych množstvách, skôr v nižších ako vyšších, ktoré by mohli podaním včelám vyvolať klinický prejav. Zdá sa mi, že tam bolo spomenuté i to, či takýto med môže spätne vyvolať klasický MVP. Nestalo sa a odôvodnenie bolo: normálne zdravé včelstvo sa dokáže premnoženiu spór odolať. Na tento jav som narážal, spóry môžu vo včelstvách prežívať, bez toho, aby sa negatívne prejavili na zdravotnom stave včelstva. Mor plodu ako taký je typická včelia choroba, sprevádzajúca včely po celý ich dlhý život na zemeguli a napriek tomu prežili, pretože včely museli mať pre nás neznámy mechanizmus očisty od chorôb na svoje prežitie až dodnes.
Skôr tieto nečakané prepukajúce prípady môžu mať skôr pôvod v tom čo som vyslovili (aj keď možno nedokonale) v článku na www.vcely.sk o tomto probléme, čírenie chorôb cez nedokonale sterilizované medzistienky (výroba medzistien z plástov, v ktorých sa nachádzal MVP). Ale, môžem to na 100% tvrdiť, keď veci okolo tohoto problému poznáme len útržkovite?

Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu,

Doplnenie vety.....rokmi v Dánsku....

Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva ) a to je další důvod proč je chovat.

zdravím.............M. Václavek

Zpět k tématu:
Z metod chovu se mi nejvíce osvědčila metoda chovu při matce, a kombinací se sádkou dosahuji více jak 90% přijetí.
Četl jsem o modifikacích chovu při matce ( např. ve Včelařské encyklopedii )
Zaujala mě metoda ,,dočasného oddělení chovného nástavku ( se 4 plodovými plásty a plemenivem ) od včelstva a po založení matečníků ( po 1-2 dnech ) opětovné spojení a dochov při matce,,.
Má někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.

zdravím........M. Václavek

M. Václavek

Přeji Vám všem:
Veselé vánoce
.............a
.................štastný nový rok
..................................a co nejvíce úspěchů, racionalizace a zlepšení ve včelařství......

zdravím...........................M. Václavek

Tak nás ochraňuj svatý Ambrož. Na obzoru je opět další teoretik s razantním nástupem a jak už to tak bývá, bez včel. Mě by zajímalo,něco z Teoretikova včelařského života, abych si mohl udělat obrázek. Existuje li v ČR cca 15 typů nástavkových úlů a já vím zcela přesně, který je nejlepší, tak by mě zajímalo na základě jakých pokusů k tomu došel a pod.Pouze bezduchým papouškováním importovaných teorií a kreslením tříbarevných grafů starých 50 let ještě nikdo nic spolehlivě nezjistil.Takže přžeji př. Václkavkovi rychlou obnovu včelstev a více pokory, bez ní to u včel nejde. Zdraví R. Stonjek

Většinu lidi, které jmenujes znam osobne a nediv se, ze nepisou častěji,
když slysim ze pr. Vaclavik prisel kvuli moru v rijnu o vsechna
vcelstva. Zajimalo by me par detailu, protože popisovany stav je typicky
pro varoazu a všichni vyjmenovani se pousmeji a mysli si sve, pokud to
není podlozene dukazy.
Doporucuji vsem zacatecnikum aby tolik nefilozofovali ( mimochodem z
latiny filo znamena milovat) a spis zadali o pomoc, pak se i lide, kteří
opravdu umi jako Hromadko, doc. Ptacek, Evzen Bachor( 2 z tech 3 jsou z
Pardubic!!!) atd. vyprovokuji k odpovedi. Uvadejte sve bydliště, není
problem se prijet podivat... taky jsem se nejvic naucil, když jsem
"navštívil" par vcelaru s velkym V, kterym jsem pomohl a okoukal....
(např. když ve dvou vyndate za den med ze 110 vcelstev, stoji to za
uvahu o svém provozu) osobne mam na příští rok zatím volnou kapacitu,
beru tovariše mezi 10 a 70 roky....nehlašte se všichni. Dozvite se
třeba, ze bez chovu matek nelze chovat vcely, jako jsem se kdysi dovedel
ja od Franty Rouska z Hradce Kralove...
Větsina sleduje konferenci (ale fakt není k cemu se vyjadřovat).....Jen
Eman je skalni, který ma neutuchající snahu pomahat....
Sice me nejmenujes, ale objizdim asi nejvic prednasek a kdyz vidim, ze
opravdu malo lidi je ochotno investovat a menit svůj styl, nemam chut
anonymne ztracet cas. Prijed se podivat, naučím Te i lecit vcelim
jedem.....
Takze Ti kdoz tapete, ptejte se konkrétněji...a všichni si dejme
zavazek, ze v pristim roce ziskame aspon jednoho noveho včelaře.......
S pozdravem a pranim hodne zdravi v dalsim roce

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Emilka Milka
Sent: Saturday, December 23, 2006 12:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: (no subject)

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference
jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,P
táč
ek,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli
včelaři
velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho
včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto
konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže
tato
konference pokračuje již s novými členy jako
př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v
českých
zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že
nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel
a
přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch
ptáků,kteří
by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich
sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Prosím přítele Václavka, aby blíže vysvětlil jeho mor.... Nerad bych aby
ostatní začínající brali jeho řádky vážně, pokud se nejedná opravdu o
výjimku..... Mor se takhle neprojevuje... A pokud si o mně myslíte své,
jsem jediný epidemiolog mezi Vámi... Těch nepřesností je už moc.
Děkuji a přeji všem hodně zdraví a radosti se včeličkami

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
M. V?clavek
Sent: Friday, December 22, 2006 8:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Chov matek = základ racionalizece

Vím, že se už dělaly nějaké pokusy s Optimaly a Langsrtothy. Šlo však
jen o
porovnávání výnosu. Malý rozdíl ve výnosu v závislosti na nadmořské
výšce
je zcela s mým očekáváním.
Nikde jsem však neslyšel o porovnávání sil mezi těmito úly.
A když už by se nějaký výzkum s porovnáváním sil dělal, musí se dělat se
včelstvy nijak neomezenými nevhodnými zásahy včelaře, jinak by byl
výsledek
výzkumu bezcenný. Nejlépe začít v předjaří s 40 000 koloniemi a nechat
je
neomezenému vývoji po několik let ( samozřejmě je nutný odběr oddělku
během
produkčního období ( protirojový zásah ) vždy však musíme odebírat
oddělky
o stejné síle a ve stejnou dobu, abychom nepoškodili objektivitu
výzkumu,... vyrojená včelstva je třeba z výzkumu vyloučit ).
Otázka rozmnožování:
Racionální je pouze rozmnožování oddělky!!!
Rozmnožování rojem je naprosto pavčelařská metoda. Nevíte kdy roj
vyletí,
jestli vůbec vyletí, kam poletí a navíc z mateřského včelstva vznikne
troska, která už nedá skoro žádný med a vůbec není zaručeno, že se mladá
matka oplodní!!!!Já si ani nedovedu představit,že budu někde v týdnu
lézt
po stromech a piplat se s rojem a narychlo připravovat úl pro roj( navíc
bych stejnak neměl pro něj místo a úl ). Matky mám se zastříhanými
křídli,takže kdyby jsem rojovou náladu prošvihl, mám ještě šanci provést
přeléták dříve než vyletí zpěvný roj. Potom provedu rozvolnění plodiště
a
je po rojové náladě.
Kdyby se stalo, že by mi vyletěl zpěvný roj,tak bych ho ( pokud by mi
nestihl uletět ) přesil přes mateří mřížku, rojové matky bych zamačkal.
Roj
by se vrátil a v mateřáku bych provedl protirojový zásah.
Význam tvorby smetenců vidím jen v přechodu na jinou rámkovou míru.Jinak
je
to velmi nepraktický způsob tvorby nových včelstev a nejsložitější!!!
Oddělkový způsob rozmnožování je velice jednoduchý ( pro chovatele matek
)
a také účinný protirojový zásah.

zdravím....M. Václavek

Václavek napsal
>Taková situace nastává pokud do včelstva vletí menší počet zamořených
trubců. V tomto případě má včelstvo velkou šanci, že mor nepropukne. Ale
pokud usadíme zamořený roj nebo dáme do včelstva zamořené dílo tak jeho
osud je zpečetěn. V tomto případě získáme včelstvo kontaminované mnoha
miliardami spor. Pak už jen záleží na typu moru a podmínkách pro
rozmnožování spor.....dříve nebo později propuknou klinické příznaky ( do
2-3 let ) a včelstvo posléze hyne (do 4-5 let ).
Podobně se šíří také nosema, zvápenatění a virové nákazy ( varrozu ani
nepočítám,jde o nemoc, která se nejrychleji šíří a stačí k tomu pouze
zalétlí trubci ).
Proto bacha na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!<

Pak jestli chceme se účinně bránit šíření moru zapomeňme na racionalizaci a vraťme se k praktikám našich pradědů
To je:
1. každý úl jiná rámková míra ( jen to nám zaručí, že nákazu nebudeme přenášet dílem)
2. Neschovávat žádné dílo rozšiřovat jen mezistěnami ( Tak fungoval podřez)
3. Vytáčet vždy jeden úl a důsledně rámky vracet zpět do původního. (Velmi brzy si rozdivočíme celou včelnici a je to strašně zdlouhavé)
4. Máme li unifikované úly tak každý natřít jinou barvou nebo důsledně očíslovat všechny díly to znamená i rámky, aby nedocházelo k jejich záměně. (budeme se pak přehrabovat v hromadách dílů)

Úvaha
Co nám při dnešním způsobu včelaření zbývá chceme li odstranit pracnost a tak zvýšit ekonomiku chovu. Já vidím jedinou cestu GENETIKU. důsledně sledovat včelstva hlavně jejich čistící pud. signálem nám částečně může být dno úlu , nezachraňovat slabochy a ani je nepřidávat k jiným včelstvům bez důkladné prohlídky hlavně plodu . Při nákupu matek kupovat alespoň od dvou chovatelů od sebe hodně vzdálených a u takových se též zaměřit na chov trubců čím víc jich dodáte do okolí tím víc potlačíte negativní vlastnosti okolních včelstev ať již chovaných nebo žijících divoce
Z předcházejících bodů je pak pro nás použitelný jen bod 2

á někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.
Odpoveď
- chov matiek pri pri matke, je vždy pri vložení sérii do oddelenej časti od matky MMr je vždy nižšie, ako bez matky, u mňa tak 60-70% z 30 tich vložených materských misiek, aj z tých ešte do ich úplného zaviečkovania 2-3 vypadnú. Množstvo zaviečkovaných materských buniek je pre mňa dostatočné, v ten deň ich odoberám a vkladám do izolátora (na 20 MB), ktorý vkladám vždy medzi nezaviečkovaný plod- bunky tam majú dostatočnú teplotu.

- narážanie NMB, aj to sa stáva veď otvorený plod je práve taký istý ako v umelých MB, preto včelár musí zakaždým tieto plásty prezrieť a prípadné narazené MB odstrániť, lebo zažije nepríjemné prekvapenie v podobe zničenia sériových MB a nerobí matka ale úľové včely.

- nedostatočné kŕmenie vložených lariev v začiatku chovu nie je podstatné, lebo američania pokusmi dokázali rádioaktívnymi látkami dokázali, že larvičky budúcich robotníc a takisto budúcich matiek sú chované rovnakou potravou, materskú kašičku začnú včely budúcim matkám podávať až po tomto čase. Či je to tak, môžete ale i nemusíte veriť. Dôležité je to pre chovateľa, pretože sa nemusí prelarvovať 12 hod., ale až 1a1/2 dňové, tento fakt úplne vyradil chov matiek z vajíčka ako komplikovaný a zbytočný. Anton
P.s. Predsa si neodpustím poznámku, pri chove včiel a hlásaní svojich teórií máte veľké oči!

Kraňka se příliš dlouho šlechtila na výkon a to byla ta chyba, Důsledky ale dnes vidíme v celém zemědělství , ovocnářství a zelinářství
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clevek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 23.12.2006 13:51:55
> ----------------------------------------
> Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je
> účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče
> varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
> Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě
> kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
> Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva
> ) a to je další důvod proč je chovat.
>
> zdravím.............M. Václavek
>
>
>

....včely larvičkám budúcich robotníc a larvičkám budúcich matiek podávajú 36 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku pre včelu robotnicu a až po tomto čase larvičky v MB začnú kŕmiť materskou kašičkou, ktorá larvu formuje na budúcu včeliu matku. Prepáčte za moju chybu. Anton

Tak si tady čtu jak se chystáte na chov matek,to tedy musím zítra ještě naběhnout a vložit do vybraných včelstev trubčí plásty abych měl včas říjné trubce.Myslíte ,že v roce 2007 začne chovná sezona tak brzy,že už ted probíráte chov matek? Možné to je,vždyt většina včelstev ploduje.No nic zítra tam šoupnu trubčinu abych byl přpraven.Pěkné Vánoce všem.

Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev která sbírají nektar a neválí se na stromech.
Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.

Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.

Tomáš Jaša

Mám pocit ,že ale s větším počtem nízkých náststavků stoupá pracnost na práci s rámky a to jsou pak větší náklady. V produkčním včelařství by pak pak smazávaly výhody nástavkového včelaření. Já nízké rámky používám kvůli zádům a jako amatér vidím , že na přípravu nízkých rámků pro jeden úl spotřebuji jednou tolik času i
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní        úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 08:17:48
> ----------------------------------------
> Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
> Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
> Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl
> z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem
> dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s
> nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou
> moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
> Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev
> která sbírají nektar a neválí se na stromech.
> Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní
> chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
> Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto
> se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.
>
> Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.
>
> Tomáš Jaša
>
>
>

Nijak nechci zasahovat do úlové otázky a tomuto tématu se dost vyhýbám. Neměli v tom jasno naši pradědové, dědové a zřejmě ani naši vnuci na tom nebudou o mnoho lépe. Ale upřednostňuji li jeden typ úlu, musím vědět přesně proč. Vycucám li si výhody jednoho typu u plápolajícího krbu za dlouhých zimních večerů a na základě pochybných výpočtů a teorií, tak jsem tak trochu pro srandu králíkům. Naopak zkoumám li na jednom stanovišti 10 Langstrothů a zbytek Optimalů, nějak to statisticky zpracuji, pak říkám naprosto s obdivem klobouk dolů! Ale to zřejmě případ př. Václavka nebude. S názorem př. Jaši na sílu včelstev a na využitelnost dělnic naprosto souhlasím. Stačí porovnat několik zateplených a neztateplených úlů vedle sebe. Co je na první pohled zřejmé, v nezateplených úlech jdou do zimy včelstva výrazně silnější a to jsem je nikdy neposiloval oddělky s mladými matkami. Další otázka je, proč výrazně silnější včelstva na zimu a na jaře nikdy nepřinesla větší výnos, ale naopak? Já se osobně domnívám, že tyto včely navíc a kolem kterých je tolik povyku slouží pouze k vytápění úlu a k odchovu silnější generace, která ho vytápí v dobách kdy už chumáč není stažen a je potřeba velkých ploch plodu.Jinak jsem nikdy Optimal ani Langstroth nezkoušel a nutno dodat že i nezateplených úlů jsem se zbavil moc rychle na to, abych je mohl poctivě a seriozně zhodnotit. Spíš mě to nestálo za to se to v nich učit. To je totiž nejdůležitější. V každém typu úlu se to dobře musíme naučit a zřejmě pak zjistíme, že dobře se dá včelařit prakticky ve všem. Zdraví R. Stonjek

zdravím přátele včel,
já no to nemám prostředky, abych prováděl nějaký porovnávací výzkum mezi La.a Op.( kdoví kolik mi zaplatí pojištovna za škodu způsobenou morem )Proto také žádám někoho, kdo na to má prostředky a potřebné znalosti v dané problematice, aby tento výzkum provedl. Pokud bude výzkum prováděn objektivně ( ne jako v Hohenheimu ), tak budou výsledky určitě přínosem pro jak teoretickou část včelaření ( pomůže nám to upřesnit zákon chumáče ) a posléze i pro praktickou část včelaření.
Extenzivní včelaření je chyba !!!
Na druhou stranu se a ni nedivím, že většina včelařů včelaří extenzivně. Ono to je logické, když neumějí včelařit s velmisilnými včelstvy.
Mám s tím dobré zkušenosti u pana (...) včelaře. Kdykoliv se mu podařilo vypěstovat 40 000 kolonii a větší tak se mu také i vyrojila! Pan (...) včelař totiž netvoří oddělky ( maximálně až, když se mu vyrojí nějaké včelstvo, pak má rojové matečníky....avšak odběr oddělku od včelstva v rojové náladě většinou moc nepomůže.... správně se musí nejprve provést řádný přeléták a pak se má odebírat oddělek ).Přelétáky pan (...) včelař nedělá ( pak odběr oddělku ze včelstva v rojové náladě je většinou už neúčinní zásah ).
Včelaři by se měly naučit včelařit souvčelstevně ( jinak si ani provoz s velmisilnými včelstvy ani nedovedu představit )
Co to je souvčelstevný způsob včelaření ????
Někteří racionální včelaři tak včelaří, ale nemají pro ten způsob pojmenování. Sovčelstevné včelaření je včelaření s takzvanými souvčelstvy.
Každé souvčelstvo se skládá z hlavního včelstva ( produkční včelstvo s plemennou matkou ) a manipulačního včelstva ( oddělkové včelstvo s manipulační matkou a matkou záložní ).
Existuje více variant souvčelstevného včelaření.
Já vám stručně popíšu metodu,která se mi zdá nejlepší..............

Metoda souvčelstevného včelařeni se záložním včelstvem/
( tato metoda je dělaná na nízkonástavkové Optimaly,Langstrohy a MV multiuniverzaly )
Ve stručnosti................
Na provoz jednoho souvčelství je potřeba 18 nástavků,4 dna a víka, 32 reservních rámků, 4 přepravky na rámky a chovatelské potřeby.
Hlavní včelstvo zazimuje v síle 6 nástavků a záložní včelstvo v síle 3 nástavků.
Předjaří/ Podpora rozvoje ( pylové plásty, rozškrabávání zásob, záměna nástavků, podávání vody ) + vložení trubčího rámku + případné rozšiřování.
Jaro/Příprava medníku, rozšiřovaní ( jakmile hl. vč. dosáhne vrcholu síly ( 8 nástavků ) odebereme oddělek ( plodištní nástavek s cca 6 plásty s starším plodem + zásoby )a připojíme ho k m. vč. ( to se děje již před rozkvětem řepky...6 nástavků zimních včel ))
Chov matek se děje nezávisle na tvorbě oddělků.
Obecně produkční období/ Odběr medu ( nesmíme nechat zamedovat medník....matka musí mít stále místo ke kladení ( do 3 nástavku převěšujeme plásty a do 1 nástavku( s 2 trubčinami ) souše a mezistěny - centrum kladení.
Do rozkvětu lípy malolisté ( začátek plného léta ) nesmíme nechat včelstvo delší dobu na vrcholu síly ( musí stále růst ), jinak hrozí rojová nálada a ochabnutí medné produktivity ( odběr po 2-4 rámcích s starším plodem... ten dáváme do manipulačního včelstva ….. pokud je manipulační včelstvo na 8 nástavcích, tak už plod dáváme vyvařit a vracíme rámky s mezistěnami ).
Podletí/ Hlavně nesmíme včelstva omezovat!!! ( viz zákon 1-4 )
Začátek podzimu / Hlavní včelstvo zúžíme na 4 nástavky a manipulační na 5 nástavků. Z manipulačního včelstva odeberu 2 nástavky včel a připojím ho k hlavnímu včelstvu.
Výsledek….hl. vč…6 nástavků ,……m. vč…3 nástavky ( pokud zakládáme souvčelství, tak většinou nedosahuje takových sil…..tento stav dosáhneme až za 2 roky neomezeného vývoje ze 2 oddělků vrcholové síly cca 40 000 včel….zimní síly cca 20 000 včel ).
Nástavky se soušemi mužeme nechat pod včelstvy…………..ničemu neškodí.
.....to bylo tedy velice stručné.
Včelař také musí přesně vědět, co má za libovolné situace dělat, aby neopravoval chyby po minulém zásahu do včelstva.
Pokud jsme zazimovli včelstva takových sil jak jsem napsal, tak bude výsledek v plném létě vypadat nějak takhle....hlavní včelstvo síly 8 nástavků, manipulační včelstvo síly 10 nástavků ( připomínám, že jde o dvoumatečné včelstvo ).
Idea intenzivního včelaření tkví v menším počtu včelstev, větší síly a většího medného výkonu.
Pro dobře vedená včelstva platí......
2xsilnějsí včelstvo = více jak 2,5xvíce medu ( a méně vloženého času než do dvou 2x slabších včelstev ) dá dosáhnout jen souvčelstevným včelařením ( jinak to může být dokonce naopak....nezvládnutá včelstva....brzký vrchol...rojové tendence...nízká produktivita ).
Pokud vynechám ryze dvoumatečné včelaření, pak mnou navrhované pojetí souvčelstevného včelaření považuji za nejintenzivnější včelaření.
Bohužel nemám čas Vám popisovat dopodrobna moje pojetí souvčelstevného včelaření a bez toho ho těžko pochopíte a uznáte ( možná někdy jindy )
Chtěl jsem Vám jen nastínit o čem to asi je.
Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Veselé vánoce a štastný nový rok Vám přeje.....M. Václavek

Já myslím, že dokud nebude objeven úl, kolem kterého se jednou za týden
projde a vzápětí se v konvích objeví med, tak do té doby budou vždy nějaké
určité "módní" úly určitými včelaři vyzdvihovány a všechny ostatní
zatracovány. Bez ohledu na způsob, jakým se v nich včelaří.

R. Polášek

Když drátkujete, tak to je pracnější.
Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.

To se mi líbí tolik řečí o podpoře,
a já nemám včely kde mít, staří včelaři včelnici prodat nechtěj a nebo za cenu stavební parcely a to brečej že nemaj nástupce, nebo mi to chtěj pronajmout to je sice hezké, ale nevím kam bych odstěhoval 30 včelstev kdyby se jim něco stalo, úřady se tváří, že jsem se zbláznil, když oplotit kus louky u lesa(stavební úřad), ve vesnici se včel bojí a stejně se jim u mě na zahradě nedaří takže mohu jít suma sumárům k šípku. Jinak musím uznat co se týče rad jsou včelaři ochotní se podělit bohužel u nás v organizaci žádný nástavkář není.
Fakt je že nerozumím tomu proč se řeší úlová otázka já si myslím, že pro každé stanoviště a včelaře je ideální určitý typ úlu, ale to si každý musí vyřešit sám a necpat ostatním svá moudra, hlavně to dělaj ti méně zkušení, většina těch zkušenějších vědí své a my zelenáči by jsme měli s úctou poslouchat a možná si někdy dovolit přemýšlet o tom co se nám osvědčilo.
Také rozhoduje, pokud si včelař vyrábí úly sám jaké má vybavení např. když jsou pro mně hof.rámky pracné tak je dělat nebudu a budu dělat jednoduché rámky a místo mezerníku dám hřebeny a ušetřím čas, někdo čas má tak si to udělá jinak a po svém.

Hezké svátky přeje

Kamil

Pěkná teorie.
Trochu mě pobavila věta „nesmíme nechat zamedovat medník“. Ale jinak dobré.
Teď jen stručně pro pana Václavka. Ostatní včelaři kteří máte jasno ve své technologii, tak další odstavec ani nečtěte.

Na kmenové včelstvo 1 klasické dno a jedno v ceně maximálně 50,-. Na to samé včelstvo 6 nástavků s 60ti rámky. Skladování několika souší se asi nevyhneme, ale proč převěšovat rámky? Když stačí maximálně přeskládat nástavky, ale pod podmínkou, že nejsou plné medu. Mě osobně stačí, když je plodiště ve třech nástavcích a nad nimi jsou dva nástavky medu. Stane li se to třikrát za rok, tak co řešit. Rozhodně nečekám s tvorbou oddělků do doby než obsednou 7 a více nástavků. Taky nic nemám proti výměně matek pomoci celého dvounástavkového oddělku. Co se týká výměny matek jak jsem ji popisoval ve včelařství 8/06, tak taky proč ne. I když oddělkem se zabije víc much jednou ranou.

Intenzivní včelaření je krásná věc, ale jen do té doby dokud si člověk dokáže v hlavě udržet co kdy ve kterém včelstvu alespoň minule prováděl. Jde to ale tak maximálně u 30 včelstev. U 200 a více by s tím člověk asi nepochodil.

Mnohem zajímavější otázka než jaký úl, je určitě „jakou včelu?“.
I s každým plemenem se člověk musí naučit žít.
Mě se hodně moc líbí věta i s modifikacemi. „Proč dělat včely, když nám jde o med.“ nebo „Nepotřebujeme úl plný včel, ale medu.“ a nebo „Stačí dlouhověká a čistotná dělnice co toho hodně nalétá i přinese.“
Co chovám, rozchovávám a prodávám si můžete najít někde jinde.

Co se týká utepleného nebo neutepleného. Jde o vkus a o peníze. Ať si říká kdo chce co chce, uteplený úl stojí třikrát tolik a je celkem jedno z čeho je vyroben. Pokud se do nákladů započítává práce.

Nedávno jsem mněl s kolegou Čermákem rozhovor na téma Langstrot versus Optimal. Asi tak po třech větách jsme se shodli na tom že je to v podstatě úplně jedno. V úlu to není, jen v obsluze a s tím souvisí umístění, snůškové podmínky atd. atd.

V podstatě se nechá s úspěchem včelařit ve všem.
A pokud tady byly narážky, že by měl někdo kdo na to má prostředky měl vyzkoušet který z jmenovaných úlů je lepší. Tak to tedy nevím kdo. Vúvč to určitě nebude. A to z prostého důvodu. Vždyť je to úplně jedno.

>Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Pokusím se o stručnou odpověď. V Langstrothech budou vaše včelstva o cca 20 cm vyšší. Takže jestli jste dostatečně vysoký, tak to vyjde na stejno.
A pokud chcete obdobné výsledky s vynaložením nižších nákladů, můžete si u mě zkusit objednat nějakou matku a za deset let si popovídáme o tom, jestli to náhodou není jedna z cest.

Tomáš Jaša

Škoda , že jste až z pardubicka, na mne daleko...... sam se učim, ale v
okoli moc včelařů není, chodim na rady, ale..... jednou videt je lepší než
10x slyšet.....
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 23, 2006 6:59 PM
Subject: zamysleni nad zkusenymi vcelari na konferenci


Většinu lidi, které jmenujes znam osobne a nediv se, ze nepisou častěji,
když slysim ze pr. Vaclavik prisel kvuli moru v rijnu o vsechna
vcelstva. Zajimalo by me par detailu, protože popisovany stav je typicky
pro varoazu a všichni vyjmenovani se pousmeji a mysli si sve, pokud to
není podlozene dukazy.
Doporucuji vsem zacatecnikum aby tolik nefilozofovali ( mimochodem z
latiny filo znamena milovat) a spis zadali o pomoc, pak se i lide, kteří
opravdu umi jako Hromadko, doc. Ptacek, Evzen Bachor( 2 z tech 3 jsou z
Pardubic!!!) atd. vyprovokuji k odpovedi. Uvadejte sve bydliště, není
problem se prijet podivat... taky jsem se nejvic naucil, když jsem
"navštívil" par vcelaru s velkym V, kterym jsem pomohl a okoukal....
(např. když ve dvou vyndate za den med ze 110 vcelstev, stoji to za
uvahu o svém provozu) osobne mam na příští rok zatím volnou kapacitu,
beru tovariše mezi 10 a 70 roky....nehlašte se všichni. Dozvite se
třeba, ze bez chovu matek nelze chovat vcely, jako jsem se kdysi dovedel
ja od Franty Rouska z Hradce Kralove...
Větsina sleduje konferenci (ale fakt není k cemu se vyjadřovat).....Jen
Eman je skalni, který ma neutuchající snahu pomahat....
Sice me nejmenujes, ale objizdim asi nejvic prednasek a kdyz vidim, ze
opravdu malo lidi je ochotno investovat a menit svůj styl, nemam chut
anonymne ztracet cas. Prijed se podivat, naučím Te i lecit vcelim
jedem.....
Takze Ti kdoz tapete, ptejte se konkrétněji...a všichni si dejme
zavazek, ze v pristim roce ziskame aspon jednoho noveho včelaře.......
S pozdravem a pranim hodne zdravi v dalsim roce

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Emilka Milka
Sent: Saturday, December 23, 2006 12:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: (no subject)

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference
jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,P
táč
ek,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli
včelaři
velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho
včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto
konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže
tato
konference pokračuje již s novými členy jako
př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v
českých
zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že
nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel
a
přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch
ptáků,kteří
by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich
sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Pěkný Štědrý den,Kamile proč chceš oplocovat včelnici? Můj otec v roce 1960 nastěhoval včely do lesa a od té doby jsou tam já jsem je dvakrát posunul o pár stovek metrů.Původně byl les státní po roce 1989 již 3x změnil majitele,ale problém nikdy nebyl.Co se týká škod tak za celých 46 roků byly jen 2 a to zanedbatelné několik desetikorun.Chce to jen rozumnou dohodu s majitelem pozemku a chovat se tam jako člověk.V naší ZO je nás takto rozeseto po oklolí několik a není problém.

Otázka.
Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované intenzivně,které dají dokonce více medu???
Záznamy si může každý udělat.
Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?

zdraví........M. Václavek

Pokud budu chtít vyrobit 20 t medu, tak to asi nebudu zkoušet se 100 včelstvy.

Osobně znám několik profi včelařů kteří byly podobného názoru. Ale ona to není tak úplně pravda.

Nechci ze sebe nic dělat, ale doufám, že neznalostí problematiky to snad nebude.

Asi bychom neměly o vánocích otravovat úlovou otázkou. Proto případné další dotazy a připomínky raději na tomas.jasa/=/email.cz

Veselé a šťastné Vánoce

Ing. Tomáš Jaša
Vúvč - Dol
Pokusného včelína Skřivánek
582 53 Štoky
737 451 563

od: M. Vaclavek:

> Otázka.
> Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované
> intenzivně,které dají dokonce více medu???
> Záznamy si může každý udělat.
> Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?
>
> zdraví........M. Václavek
........


Vysvětlit se to dá všeobecně podle mě na tom to příkladě s penězi.

Jestli máte peníze, mnohem snázeji se řeší určité otázky než když je nemáte. Vyhledávanou vyjímkou jsou řešení, která jsou tak banální, že dokážou vydělat mnoho peněz s minimálním vkladem.
...
Včelařina je ten první případ a tam je nutné možná rizika eliminovat vyšším množstvím včelstev.Jestli umíte včelařit, tak snadno pochopíte, že nakonec to co Vám dá jako maximum 100 včelstev, tak relativně jednou tolik Vám může dát i jeho dvounásobek. ALE MUSÍTE VĚDĚT, JAK VČELAŘIT.

Toho se dá docílit ve včelařství pouze praktickými zkušenostmi s doplněnou teorií. NE OBRÁCENĚ!



_gp_
http://vindex.ic.cz

kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si nevybereš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 11:51:00
> ----------------------------------------
> Když drátkujete, tak to je pracnější.
> Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
>
>
>

to záleží na způsobu.

A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-) Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?

Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.

_gp_
http://vindex.ic.cz
........
> Josef.Mensik:
> kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> nevybereš

>
> > Od: M. V?clavek :
> > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> >

Prečo? Pretože je lacný a ľahký (váha deb. 3,8-4,0 kg. Optimal vznikal aj na Slovensku (skelet bol Hobrový), je to ten istý úľ ako B-10, ale má štvorcový pôdorys a má 11 rámikov, preto ma langstroth nezaujíma. Anton

Ano, více rámků (nízkých) je více práce s jejich přípravou, ale tato práce se dá dělat mimo sezonu, kdy je čas pro většího včelaře limitující. A v sezoně mi NN značně urychlují práci ve včelách. Ale i příprava rámků se dá urychlit, např. sbíjet je sponkovačkou (cca 2,5 krát rychlejší než sbíjení hřebíčky), plásty rušit vyvařováním v kotli - drátky (zvl. nerez) se zachovají a znovu do nich zatavují mezistěny. Jistěže to chce nějakou investici, jež se oplatí až při větším počtu včelstev.
Přeji všem hezké vánoce!
K. Čermák

Kamile! Tak se mi zdá, že z toho děláš zbytečnou vědu.Já osobně mám nejraději cesty nejjednodušší a nejmenšího odporu. Tzn. nejdříve si vyhlédnu stanoviště a pozoruji ho.Jestli se mi líbí, zjistím si majitele,/ Lesáci, zemědělci, Obecní úřad, Poz. úřad a pod./ Pak zbalím pár kg medu, láhev medoviny a jdu vyjednávat. Ujistím ho, že se na stanovišti budu chovat slušně, a kromě dvou kolejí od auta a jednoduchého a snadno odstranitelného oplocení a bzukotu včel tam o mě nikdo nebude vědět. A to také dodržuji. Na všech mých 4 stanovištích majitel vždy souhlasil, jako nájemné mu dám tašku medu a všichni jsme spokojeni. Jedna majitelka je dokonce Švýcarka, kterou všichni hrozně pomlouvali jako hladovou a nevypočitatelnou babu, ale já dodržuji slíbené a kuopodivu ji musím hodnotit jako velmi milou a příjemnou paní.Co se oplocení týče, jedná se o sympolicky zabetonované kolíky a školkařské pletivo. Buňky, maringotky a boudy neuznávám, ke včelaření je nepotřebuji a považuji je pouze za lákadlo pro nekalé živly. Za 35 let včelaření se mi ztratily 1 x žárovky z kočového vozu a předloni pozapomenutá hliníková konev.Myslím, že na takto pojaté a plně postačující oplocení žádné povolení být nemusí.Takže držím palce a přeji dobrou volbu. R. Stonjek

Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton, pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí a nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby potvrdit, že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí úrazu.Je to dost o lidech.

V minulé době jsem měl oplocený včelín, pletivo bylo použito běžné
zrezavělé, které by jinak šlo do šrotu a kůly byly dřevěné s opáleným koncem
a zakopané a zatlučené na jaře, kdy je vlhko do země. Popudem k oplocení byl
výletník, který připravoval oběd na vařiči metr od včelína na půdě s cca 10
cm vrstvou jehličí. Ovšem běžně tak dvakrát za rok bylo třeba oplocení
opravovat, poničili ho lidé, kteří ho přelézali, takže po pár letech jsem ho
přestal udržovat. Kolem včelína vede cesta, která vede k vodní ploše hojně
využívané lidmi ke koupání. Během asi 15 let jsem zaznamenal dva případy
přímo vloupání do včelína. Známý včelař měl včelín asi 500 metrů daleko hned
vedle nahrubonasfaltované polní cesty, která spojuje dvě vesnice a kde chodí
lidi z hospod a z diskoték a ten měl ve svém včelíně vloupání ke konci
pravidelně tak dvakrát do roka. Než i kvůli těm vloupáním se na to
vykašlal. Mně se tam jednou vloupali, když les majitel vyčistil od křoví a
včelín se stal viditelný právě z oné spojovací cesty. Tolik asi k mé
zkušenosti s oplocením.
Jinak námitky k oplocení někde v lese jsem zaznamenal z dvojí strany. Jednak
se může ozvat odbor životního prostředí, že oplocení může bránit přirozené
migraci živočichů, to se dá zmírnit tím, že se oplocení udělá dole s
mezerou, aby živočichové do velikosti tak asi zajíce mohli projít a potom
myslivci, tam by bylo třeba, aby prošli vysoká i myslivci a honci v době
honu a to nejspíš nejde. Snad jedině nějaké "oplocení" ve stylu dřevěná
ohrada na dobytek z vodorovných kusů dřev, jako tady v Beskydech bývalo
dříve běžné.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 2:31 PM
Subject: Re: veelnice


> Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje
> zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení
> nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury
> zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton,
> pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem
> ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního
> úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale
> pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí
a
> nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby
potvrdit,
> že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním
> poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal
> "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a
> vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle
> katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m
> severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém
> případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé
> straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
> Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho
> nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí
> úrazu.Je to dost o lidech.

PAK jedině stavba do prázdných rámků ale to dobře funguje jen u rojů a slabých včelstev jinak je tam moc trubčiny RÁD BYCH SE POUČIL JAK TO DĚLAT BEZ DRÁTKŮ NEBO ČIŠTĚNÍ DRÁŽEK A VSAZOVÁNÍ DO NICH ČI PŘÍPADNÉHO ZALÉVÁNÍ HORKÝM VOSKEM

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!! -
> obnova dila
> Datum: 24.12.2006 15:01:34
> ----------------------------------------
> A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-)
> Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?
>
> Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost
> pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> ........
> > Josef.Mensik:
> > kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> > nevybereš
>
> >
> > > Od: M. V?clavek :
> > > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> > >
>
>
>
>
>

Přátelé,
na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5 včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3 včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.

Děkuji

Jeden rámek s plodem a včelami plus další setřepané včely z dalšího rámku v
polovině května zas tak zásadně včelstvo neoslabí. To je asi stejný mýtus
jako že se včelstvo musí zakrmit zásadně už v srpnu, jinak bude příští rok
na jaře katastrofálně slabé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <Richard.Kubena/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 10:10 PM
Subject: Veelstva


> Přátelé,
> na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5
> včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze
> Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3
> včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do
> jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je
> zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.
>
> Děkuji

Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu. To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.

V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje rojení ale i posiluje sběrací pud. A zároveň opatřením protivarroázním. Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).

Hofmannův princip.....bezdrážkový

prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?

Vysoké dno používám již více než třicet let u PS nástavků. Tehdy (a je tomu
i dosud) je toto doporučováno. Světlá výška dna je deset centimetrů. Dle
mého soudu není z hlediska včel až tak podstatné, pokud se včelám dá již
začátkemkvětna dostatek prostoru (tedy alespoň pět nástavků). Při
technologii posledních let, kdy se používá sítěné dno, ještě více ztrácí
smysl. Jeví se mi ale u vysokých den několik výhod:
- Při vysokém dnu je možný snadný přístup do podmetu zadním otvorem ( např.
zjara je možno sem dát celý odvíčkovaný plást, který včely v březnu
podněcuje, nebo krmítko na vodu apod), není nutno otvírat víko
- je možno sem vkládat pásek na fumigaci nastojato, jak má správně hořet
_(stojánek)
- při odběru měli se včely tolik nerozruší, nevytáhnou se včely dotýkající
se podložky v případě, že jsou i v dolním nástavku.(to je u nízkého podmetu
časté). U nízkého dne nastaví včely můstky na dno a podložka se nedá
zasunout či vytáhnout
- včely tu staví trubčinu. Nahrazuje to spodní prázdný stavební nástavek.
Vzhledem k tomu, že do dolního nástavku nechodím, až v srpnu při přípravě
sezení na zimu, trubci se zde líhnou a v srpnu se stejně celé bývlé plodiště
vyřadí.
- dle mého názoru i trubčina v podmetu s trubčím plodem drží matku v
dolních nástavcích a ta nebrousí výš -
- v případě nějakého malého opoždění s rozšířením může tento prostor poněkud
oddálit rojovou náladu (nemoc, prac.povinnosti apod)
- vysoký podmet spolu s vysokým česnem přispívá k dobrému odvětrání (uličky
nejsou nalepeny až ke dnu). Pro dobrévětrání npř. mám na horním nástavku
rám vysoký jeden centimetr s překližkou navrchu a s otvorem téměř přes celou
šířku - chybá přední latička rámu, takže vzduch a páry při zahušťování mohou
přes nadrámkový dvoucentimetrový prostor odcházet)
- se sítem nemám zkušenosti (zatím), ale v době předjarní je stejně
zašoupnuto.
Jen tak na okraj- absolutně nejvíce plodu a nejrychlejší rozvoj je v
chovném ležanu z osmicentimetrového PS, strůpek uteplen deset cm molitan
plus PS víko, podmet pouze cm a dno utepleno PS.
Toto je zkušenost letitá, Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.


Gustav Novotný
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 26, 2006 4:29 PM
Subject: vysoké dno


> prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový
> dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic
> nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?
>
>
>
>

Dobrý postřeh:
Pan Ing. G. Novotný napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vysoký podmet je jistě výborná věc.
Má mnoho výhod.
K již zminovaným bych dodal:
Při vytáčení medu slouží, jako prostor dočasného vyvěšení včel, než vrátíme nástavky.
Při kočování slouží včelám jako únikový prostor.
Považuji ho za neméně důležitou součást racionálního chovu.
Vřele doporučuji!!!

zdravím...........M. Václavek

a zná někdo výhody nízkého dna se sítem?


prostavění mi tak ani nevadí,podložky mám teď pod sítem,ale dávat je tam, kde jsem měl nízké dno bez síta(mimochodem je vynikající na oddělky) je peklo,no prostě to nejde, a včely to rozruší drsně,a v létě vás sežerou

i do nízkého dna se dostanu se zadu ,a do dna dávám jen podložku pod síto a past na myši na síto,pokud přikrmuji a léčím tak zvrchu ..

síto je celoročně volné,takže i na nízkém je větrání o.k.

ta trubčina v podmetu je dobré bludiště pro matku a hlavně se pak s tou správnou mírou nevěnujou stavbě na rámcích,navíc se tam množí varoa a dloubat to ven dnem je pro mě nepřijatelné ,protože lovím brouky na trubčinu, a moje včely si se stavební zábranou hlavu nelámou,prostě nechci aby mi stavěli v podmetu,pro to se vyptávám na nízké dno,ale nerad bych se ošidil o nějakou výhodu vysokého než je zruším....

matku fakt drží trubčina,nemusí být nutně v podmetu,když vložím dostatek stavebních rámků,

mrkněte někdy kolik těch brouků na těch trubcích je....

co se síta týče,tak buď naplno přes celej rok v tenkostěnných,nebo ho zakrývat a uteplovat na zimu v zateplených,zadělávat síto v tenkostěnným ůle pozbývá smysl stejně jak otevřený síto na zateplených nástavcích

jinak sem si prohlížel 100 letý kalendář a tam stálo: v srpnu trubce pobíjeti ,no budiž, snad to ještě někdo nědělá...

ještě mě napadá obojetná konstrukce,ale to je drbka složitá,nebo s ním otáčet,z jedné strany vysoký z druhé nízký,ale zas šachovat s celým úlem...

pokud bych kočoval-teď mám morovej distanc už 2 rok,mám ty úly vždy pro dané včelstvo lehce naddimenzované,takže rozlézt se maj kam a větraj i přes nízký se sítem,při medobraní klidně možou viset ven..


nebo kdo má vysoký dno a jak dělá ,že mu tam neřádí pokud nechce?

Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.

Vysoké dno-určitě ano.

Od: X

> Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu
> pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek
> vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.
.......
Pokud vím, tak včela je teplomilný tvor a miluje teplo a vlhko. To jen včelař vezme nějakou svou myšlenku a přiřadí ji nějakou důležitost a pak včelu "překecává" k nějakému prostoru podle něj zaslíbenému. Pokud se nepletu, tak nejpřirozenější podmínky si včelstvo nalezne k přežití v uzavřeném prostoru, kde také má mnohem větší šance v konkurenci s přírodou a sebe sama (vzájemná slídivost). Nechci útokem zavrhovat zasíťování dna úlu, protože je to dobré řešení při kočování, ale přímo vkládání takové hodnoty do síťování den při zimování se mi zdá, už jen z pohledu přirozenosti včelstev které se vyrojily a vyhledávají v našich podmínkách spíše uzavřený prostor, jako přehnané.

Taková nadbytečná vlhkost ze samoodmrazovací ledničky se odvádí mnohem jednodušeji a s mnohem větší elegancí. Nevím, ale někdo považuje rampouchy v takovém úlu za špatnou jeho vlastnost, ale já vím, že právě mrazová sublimace vody hnaná přes česno dokáže udržet vlhkost a případný vyřešený odtok vody při oteplení, dále od včelstva. Takže mám důvod proč si nebrat zase ty podmínky se vznikem plísní bez toho síta tak k tělu. Každopádně vždy záleží na venkovní a vnitřní teplotě při tvrzení, že "zasíťované dno dokáže vytlačit rosný bod pod úl" a jestli je rosný bod pod úlem a ne pod chomáčem, znamená to, že vlastně včelstvo musí vyvíjet mnohem větší energii pro to "tlačení", což při odrazu chladu od teplejšího dna nemusí.



Když si vezmu v potaz, že: Kdy je problém s vlhkostí? Tak odpovím na jaře, kdy rampouchy roztají a včelstvo začíná vyhledávat vodu pro plod. Také se přiblíží vlastně vlhkost i přes síto, protože rosný bod přestává s mizejícím mrazem pod úlem vznikat.

Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které měly být z velké části ve vařáku?

Tak a teď se do mě pusťte. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

se dvěmi polohami podložky souhlasím, těsně pod síto ji dávám akorát na mrazivé měsíce a mám to tak jen na pár novějších skrz zimní průvan,jinak to moc nemá vliv jestli je naplno odkryté nebo zakryté pokud mají dost potravy okolo,na odkryté my vychází průměr 3,5 kg víc za zimu..

na jaře rampouchy protečou sítem,příliš mokrá dna měním za suché,ono dokud jsou ty rampouchy a led na protější stěně od česna tak je v ůle sucho,záleží na charakteru jara ,tam kde není síto přes celej půdurys(tyto síta půjdou pod kotel jsou i nejstarší ) vkládám papírové podložky(5mm lisovaný papír)ty pěkně tu vodu seberou,chceto trochu cit na počasí

rosný bod by snad čistě fyzikálně víc vytlačilo nízký dno,co myslíte?jak už někdo poznamenal na jaře rosný bod pozbívá smysl ....

trubčinu v podmetu považuju za množárnu varoa.

jakou máte mezeru u té stavební zábrany,tou mou často prostavějí?

s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil kyselinou a přiletěla průtrž...

používáte někdo nízké dno?

Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

Vlhkost v úlu není ovlivněna jen dnem, ale taky způsobem, jakým je zateplený
strůpek a jestli jsou očka nebo jestli vzduch větrá i nějakou štěrbinou mezi
nastavky. Síto přes většinu dna i na vysokém dně způsobí, že pokud včely
zimují ve dvou nastavcích 39x24, spodní nastavek je vždy suchý, i v
předjaří. Pokud jsou včely na dně na jednom nastavku, ten je suchý během
zimy a vlhne až včely začnou plodovat v předjaří. Ale to už je známé
dlouho.V zadováku, kde je nízké dno a není síto, vlhne úl i během zimy, musí
se tam s tím pracovat, třeba v období oteplení v zimě nechat provětrávat
přes štěrbiny.

Nízké dno mám v zadovácích, 2 - 1 cm od spodní loučky po dno a v tuším
čtyřech dnech pod nastavky tam je 3 nebo 4 cm. Zatímco ve dnech vysokých 8 -
10 cm velice často stavěly pod rámky, stačilo, když tam byl delší dobu
zavěšený hrozen včel, tady v těch nízkých dnech ne. Maximálně se na dně u
některých včelstev objevily napůl voskové a napůl propolisové kousky do
velikosti centimetru. A byly to zadováky s 12 rámky 39x24 v plodišti i
medníku, kde měly evidentně málo prostoru. Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly
mezistěnu. Zase pokud byly už ty rámky s tou mezerou nad spodní loučkou a
starší, tak včely pod nima stavěly méně ochotně. Mezeru v rámku téměř vždy
nechaly. Připadá mi, že pokud je dole jen pár centimetrů, tak ty
instinktivně neprostavují snad kvůli budoucímu hromadění odpadků nebo kvůli
ztížení přístupu hlodavců v zimě.

R. Polášek

Od: P.K.

> ...
> s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> kyselinou a přiletěla průtrž...
>
> používáte někdo nízké dno?
.....
K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné koncentrace.

Také používám nízké dna (2-3 cm) a to ve spojitosti co nejblíže k zemi. (obyč. paleta)Mám takovou teorii o přežití a pohodě včelstev. Včestvo, které je propojeno v létě s chladem a v zimě s teplem pocházející ze zemské kůry(dutina v živém stromě, skála, úl položen těsně nad nebo na zemi atp.) a nebo je jí co nejblíže. To má podle mě větší šanci a pohodlí oproti včelstvům, které takové propojení nemají. (roj v keři, suchém stromě, úlu na vysokém podstavci)

Proč se při zimování včelstev jinde ve více nepříznivých oblastech využívá zimování v uzavřeném prostoru chladného skladu nebo "krechtu" - zimovníku či stébniku? Protože teplo, které prostupuje přes zemskou kůru (podlahu, popř. stěny)využívají takto zimující včelstva ke klidnějšímu zimování.

Člověk se snaží využít takového tepla či chladu např. tepelnými čerpadly nebo masivní samotížnou věžovou ventilací (pouštní stavby).



_gp_
http://vindex.ic.cz

zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2. dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
Radek HubaÄŤ
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 26.12.2006 13:07:04
> ----------------------------------------
> Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být
> prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu.
> To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.
>
> V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel
> (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje
> rojení ale i posiluje sběrací pud. A zárove� opatřením protivarroázním.
> Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se
> dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i
> když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se
> včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).
>
>
>

Od: Radek Hubač:

> zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední
> dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
.....

No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy, při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)


Asi se se včelstvy moc "mazlím".


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: P.K.
>
> > ...
> > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> > kyselinou a přiletěla průtrž...
> >
> > používáte někdo nízké dno?
> .....
> K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou
> koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné
> koncentrace.


Možná je to nesrozumitelné proto dodávám ...rád bych vyslovil myšlenku, že je při léčení s kyselinou mravenčí je vlastně jedno jestli s vysokým nebo nízkým podmetem, protože reakce včestva na kyselinu je jedna a ta samá. Přirozeně vylezou, než si zvyknou ven jak při nízkém, tak i při vysokém podmetu.

Průtrž s deštěm je asi smůla. Ale myslím si, že zas takové ztráty to nebudou, protože odolnost dělnic je dost veliká nato aby se při následném oteplení se dokázaly "zbráborat" a vrátit se . To by musely jako jednotlivci umrznout.

Prý jsou patrny ztráty matek při takové aplikaci kyseliny mravenčí např. s Formidolem. Ale Formidolu jsem aplikoval dostatek nato, abych si byl jist bezpečností mravenčí kyseliny pro včely.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Takovou skušenost jsem měl u jednoho včestva dalo čtyři roje,20 kg medu a ty roje postavily celkem 6 nástavků díla . Prostě popřely všechny učenosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 27.12.2006 17:59:40
> ----------------------------------------
> Od: Radek HubaÄŤ:
>
> > zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v
> poslednĂ­
> > dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> > všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> > výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> > dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> > špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
> .....
>
> No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v
> červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od
> dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková
> přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy,
> při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze
> po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)
>
>
> Asi se se vÄŤelstvy moc "mazlĂ­m".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly mezistěnu.
Radime, problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako sa začali chovať včelstvá v úľoch.Z môjho subjektívneho pohľadu, Tvoja interpretácia prečo tak včely robia nie je správna.
Poznal som včelára (je tomu už 3o rokov), ktorého vždy po vložení medzistany (Ms) do úľa doslova dožral ich spôsob, lebo napriek presnému prirezaniu Ms a zataveniu na drôtenú výstuhu, včely vždy vloženú a opretú Ms na spodnú latku po celej dĺžke vyhrýzli. A ony potvory zničili nie len Ms dolu ale i vždy po obidvoch stranách bočných latiek rámika. Vlastným dôvtipom aspoň čiastočne odstránil tento pre nás "nezmysel". Na Ms pred jej vložením do včelstva ne každej Ms nožom vyrezal na spodnej a bočných stranách Ms 7mm vysoké a 2x100mm dlhé otvory. Včely otvory ponechali, ale zbytky Ms medzi otvormi ponechali.
Týmto problémom sa zaoberám už dlhé roky a myslím si (aj keď je to zatiaľ subjektívne poznanie), že pre včely je životná nutnosť, včely otvory medzi rámikom a včelím potrebujú. Nepotrebujú ich pre príčiny, ktoré sú popísané v komentári. Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb včelstva. Neberte tento môj vstup ak poníženie Vášho osobného "ja", ale ako ponuku na spoluprácu s jasnou hlavou riešiť problém.
Čo je to tá biologická potreba?- Po rokoch pozorovania som dospel k názoru, že včelstvo ako také sa musí navzájom informovať o prítomnosti živej matky medzi včelami. Oficiálny názor na to, ako sa včely dozvedia o prítomností matky medzi nimi, panuje všeobecný názor, vôňou matky, ktorá sa šíri z uličky do uličky, čiže vôňou matky a včely prežijú v uzatvorenom prostredí. Môže ta byť tak? podľa mňa nie, pretože včely reagujú len na materskú látku ústami, teda chuťou! A v tom je háčik, lebo materská látka sa dostane medzi včely aj do krajných uličiek len včelami! Prechod z uličky do uličky pre včely je možný len popod latku pod včelami alebo poza bočnú latku. V týchto prípadoch je včela vystavená väčšiemu riziku z aspektu chladu to nedokáže prekonať. Ak by včely v uličkách nedostavali čas od času ML, zimovali by nespokojne ako v prípada ak je včelstvo bez matky. Preto vče už pri stavbe plásto na pamätajú a preto nechávajú nedostavané prielezy medzi plástom a latkami rámika. Preto musí včelár rešpektovať tieto biologiské danopsti včelstva. Včelstvá v prírodnom prostredí kde nemali dielo v rámikoch takéto problémy nemali a doknca mám zistená, že dielo voľne postavené (v košoch) má medzery nie len pri stenách dutiny, ale i v stred diela.
NN včelárenie s rámikmi do výšky max. 180mm je pre zimujúce včely výhodnejšie práve z tohoto hľadiska, pretože zimujú v dvoch debničká a potreby získania ML
mater.látky získajú práve v strede chumáča uloženého cez stred medzery medzi dvomi debničkami. Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje. Anton
P.s. Komunikovať môžme na osobnej pošte, aby sme nezaťažovali ostaných návštevníkov

Upřesňuji, že uteplené nástavky v pokusu jsou sice na dnu dole zasíťovaném, ale pod sítem je varroa zásuvka (mimochodem vytahuje se odzadu bez vyrušování včel - výborná k sledování varroázy - spadu), takže je to situace jako u plného dna. Ovšem podmet je vysoký, 10 cm. Ano dno je neuteplené, ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna, uteplení dna nemá naprosto žádný smysl. To je potřeba si uvědomit - musel jsem reagovat na nařkntí z neobjektivnosti srovnávacího pokusu. Něco jiného je, když někdo zimuje v jednom nástavku a v něm včely ještě zúží (násilně) např. na 8 plástů, tam uteplení stěn a dna může mít význam. Ale to je úplně jiný přístup k chovu včel, pro mě nezajímavý, opustil jsem ho v mých včelařských začátcích po pár letech...
K. Čermák

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala

Od: A.Turcani:


> ..., problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako
> sa začali chovať včelstvá v úľoch....

> .... Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb
> včelstva.
> ...Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier
> medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý
> a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje.

........

To je zajímavý. Mám na nedostavěné dílo také částečně nevyjasněný pohled, ale od chvíle, co používám obyčejné výměnné závěsné laťky přibité na stěně nástavku tak boční nedostavování až tak moc nepozoruji.(15 mm mezera mezi boční loučkou a nástavkem) Jen převážně spodní. (mám nízký podmet) Naopak musím říci, že i při nižší rámkové míře jsem se s bočním nedostavováním setkal u kolegy. Má 39x17.

Každopádně stavba u včelstva pokračuje i při absolutním nedostatku nových voskových šupinek a vykousávání je přirozené, když je potřeba materiál pro víčkování medu nebo plodu. Proto ta barevná rozmanitost a zpracování u víček. A proto např. u moru včelího plodu je důležité nespoléhat na nějaké potažení propolisem, protože včela má snahu hlavně i krajní zaneřáděné dílo přirozeně kusadly a spolu se slinami zpracovávat dále.

No a vykusování díla se děje ponejvíce pro včelu od "bezpečných" nezavěšených stran. Tedy nejvíce odspodu, potom z boku. Jde tedy o pohyblivý voskový záložní stavební materiál k víčkování. To u silných včelstev kde není právě tolik těch nových voskovách šupinek. Také u silných a hlavně u slabších se odebírají pro víčka hrany z okolních buněk z okolí plodu nebo víčkovaného medu.

Ve světě se kupříkaldu takové zafixované vlastnosti a činnosti pro "stavební odskok díla"(řečeno zedníkem - murárom) u včely, využívá třeba u úlového systému topbar hive u hliněných a pletených ležanových válcích, domcových dřevěných ležanů se sklonem ke snadné a jednodužší těžbě medu. (Afrika, bývalé státy SSSR, Asie, ...)


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přiznám se, že jsem nad těmi nedostavěnými mezistěnami nijak zvlášť
nepřemýšlel. Jen jsem začal a dodnes to dělám mezistěny zatavovat tak, aby
mezera byla pod horní loučkou a na vystavění jsem je dával v zadovácích více
do medníku. V nastavcích jsem nějaké výrazné vytváření mezer v vystavených
plástech nepozoroval. Příčina vytváření těch mezer, jako už i v jiných
případech asi nebude jen jedna, bude to asi kombinace více vlivů, jak už to
u včel bývá. Vespod při nízkém dně, když zároveň na nízkém dně nerady staví
pod rámky to bude asi nějaký instinktivní odpor k prodlužování díla až úplně
dospodu. Na krajích rámků to bude asi to, že jim z nějakého důvodu nestačí
uličky mezi loučkou plástu a stěnou úlu, buď je ta ulička příliš úzká nebo
má plást příliš velké rozměry a včely si uvnitř rámku dělají "zkratky" kvůli
propojení jednotlivých prostor mezi plásty. Taky to může být ta zásoba hmoty
pro víčkování. Při té příležitosti mě napadá, ty mezery uvnitř plástu
vytvářené včelami mají šířku mezi 8 - 12 milimetry. Teorie říká, že mezi
plástem a stěnou úlu má být takzvaná včelí mezera, která má být mezi 6 až 8
milimetry, pokud si dobře pamatuji a to hlavně proto, že včely takovou
mezeru už nezastavují dílem ale ještě nelepí propolisem. Co když ale je
taková mezera pro komunikaci a cestování včel příliš úzká a proto si včely
občas uvnitř rámku na boku vytvoří svoji mezeru. Třeba by mezi boční loučkou
plástu a stěnou úlu měla být mezera 8 - 10 mm nebo případně ještě větší?
Třeba by se do jenoduchých nastavků nemusely vůbec frézovat nebo jinak
složitě dělat drážky, stačilo by do hladkého truhlíku jen nabít latě pro
zavěšení rámků?
tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?

R. Polášek

Od: Radim Polasek:

> tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
......

Jen ty nejlepší. Vůbec to není takový problém než se tomu přisuzuje. Prostavování ke stěně je dáse říci minimální a jen u velmi silných snůšek a ještě jen u nějakých včelstev. Procenty se to dá sečíst z tak do max. 5% ze všech nástavků které používám, že u těch a těch nástavků se prostavělo, ale vůbec to nemá vliv na práci. Takové prostavění totiž není nutné okamžitě odstraňovat a po nějaké době až se nástavek ocitne v řadě před parafínováním nebo louhováním se taková drobnost odstraní. Také musím sdělit, že takové prostavění je známkou nerozšířeného prostoru včas.

Nemluvím o výměnnosti závěsné lišty, která se dá lehko vyměnit. (je to vlastně horní loučka rámku, kterou vyřezávám a dělám jich kusově více. Prostě jednou lehkou ranou je nahrazeno nejméně pět obtížných postupů při mé "pásové výrobě" úlů. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Radim Polasek:
>
> > tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> > boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
> ......
A ještě to upřesním. Neznám nevýhody takové boční mezery. Znám jen výhody a těch je nespočet. (žádné návaly propolisu, dokonalejší ventilace bez zasíťovnání dna, ,.... prostě lepší tepelné poměry ve včelstvu během celého roku tj. i v létě, minimální borcení díla atd. atd.)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)

Je to problém. Letos ke mně přijeli s přístrojem na aerosol jako poslední,
bylo tam ve sklenici tak půl centimetru kapaliny. Na mé námitky, že je to
málo nereflektovali. Když se foukalo do úlu, musel jsem se sklenicí kvedlat,
aby vůbec nějaký viditelný dým nebo pára šla do úlu. Až se bude odevzdávat
vzorek, hodím do něho po 6 roztočích na včelstvo, ( 3 roztoče na včelstvo
minule v laborce přehlídli) a včely budou aspoň ošetřeny na jaře. eště
nevím, jestli do vzorku na obou stanovištích nebo jen na tom, kde léčili
jako úplně poslední.

R. Polášek