Včelařská konference

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.
Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.
Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.
Pavel
..........
Taky jsem si to dřív myslel. To jsem ale neměl zkušenost s řepkou v blízkosti.
Před dvěma lety mě to potkalo u několika sklenic, loni u něklolika beden. Nedomnívám se, že jsem vytáčel nezralý med, zásadně nevytáčím nezavíčkované plásty (tedy z větší části) a přesto to začalo nenápadně. Med zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.
Úplně jednoznačné vysvětlení jsem nezískal, ale pravděpodobně pravdivá jsou tdvě tvrzení:
1/ kvašení není závislé jen na obsahu vody, ale i na startovacím obsahu kvasinek v medu
2/ skladovací teplota - její změny - vytváření krystalů a vtlačování vody z krystalů do mezikrystalických prostor, vznik lokálního kvašení.

Med jsem zkusmo dal včelám, a po odsátí tekuté fáze zůstal tuhý med normální - bez vady. To znamená, že kvašení probíhalo jen v tekuté fázi.
V druhém případě se jednalo o nová plastová a těsnící víčka. Med začal v obou případech kvasit až v zimě. V druhém případě byl med skladován v podkrovní místnosti, kde manželka zapnula radiátor a topení mámen na uhlí, takže tam teplota pěkně kolísala. Pokud mě opět potká řepka, první co udělám, že koupím refraktometr.
Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.
-----
A zároveň mám dotaz. Je možné skladovat med i za mrazu?
To zanmená zkoušel to někdo, nebo je někde nějaké odborné vyjádření.
S tunou medu už bych nerad experimentova.:-)
Karel