78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jiri Borik --- 25. 10. 2002
Re: Antwort: Re[3]: Praga Agro (1922)

On Thu, 24 Oct 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
> to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
> blizsie informacie?

To asi zalezi jen na vlastnostech cerpadla, jak teplou vodu lze pouzit.

> Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Byl jsem u vykladu - ma to byt pokud mozno kalove cerpadlo.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 24. 10. 2002
RE: Kolaps vcelstva

Ja som mal po záverečnom vytočení dal gabon, ale do 4 rodín som ho už nemal.
Koncom septembra som dymil avartinom a vo všetkých bol spad okolo 30
klieštikov - aj tam kde bol gabon. Po druhom dymení avartinom v polovici
októbra už nebol žiaden alebo skoro žiaden spad. Z toho usudzujem, že gabon
účinkoval veľmi slabo. Známy, ktorý má včely 5 km odo mňa tvrdí, že dymil 3x
avartinom a pri prvých dvoch dymeniach mal v niektorých rodinách klieštikov
do malej lyžičky. Vraj toľko klieštika ešte nezažil a bol nútený 3 rodiny
kvôli oslabeniu spojiť.
Takže ja to tiež typujem na klieštik.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
Pre: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 24. október 2002 13:46
Predmet: Kolaps vcelstva


>Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
>V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
>Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
>že bylo silné a léčené.
>Díky za zkušené názory.
>Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: RE: Antwort: Kolaps vcelstva


V tomto pripade sa mi osvedcil sposob - pa agate / jun - 6 mesiac/ Formidol
a po slnecnici / konec jula Gabon. Bez toho Formidolu boli vypadky.
Formidol zrazi populaciu kliestika cca o 50%, cim odsunie vrchol jeho
pocetnosti az za obdobie v ktorom sa vklada Gabon ...

Matej

<Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
<Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
RE: Antwort: Kolaps vcelstva

:>jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
:>U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
:>nozsiu ako 20%.
:>PA 90 potom cca 85%.
:>Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je
:>neskoro. Idealne je
:>7 a 8 mesiac.
Gabon92, ale máš pravdu, že to mohlo být pozdě.
Je to asi 30 severozápadně od Pardubic.
Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: Kolaps vcelstva


Emane,
jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
nozsiu ako 20%.
PA 90 potom cca 85%.
Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je neskoro. Idealne je
7 a 8 mesiac.

Matej


Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
Kolaps vcelstva

Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: Re[3]: Praga Agro


Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
blizsie informacie?
Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Matej

>> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
>> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
>> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
>vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
>nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
>promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
>pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
>roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
>průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
>Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
>rozpouští...

>Podrobněji už to vypsat neumím.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
RE: Re[3]: Praga Agro

:>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
:>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K

Tato metoda má nevýhodu, jestliže se rozpouští "smetkový" cukr, který může
obsahovat i kamení. To pak poškodí lopatky, a to se skutečně stalo. Levná
ponorná čerpadla by taky nemusela vydržet čerpání hustého roztoku.
Myslím, že stejnou službu udělá obyčejné míchadlo ve vrtačce, nebo v pohonu
medometu.
Rozpouštím takto cukr v 200 litrovém sudu (150 kg + 100 l) a jde to rychle.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 23. 10. 2002
Re[3]: Praga Agro (1914) (1915)

Na soukromou adresu mi přišel dotaz. Odpověď by mohla zajímat více
lidí, a tak odpovídám přes konferenci.

> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
rozpouští...

Podrobněji už to vypsat neumím.



> Viděl jsem tam pouze českého
> včelaře se spirálou na kompresor. Také to nebylo špatné.

Je asi účinné, leč patentované (jak jsem si všiml). Řekl bych, že je
to náročnější, než předchozí nápad.

> Mohl by
> jste mi blíže popsat, jak cukr míchali? Jestli by to šlo vyrobit
> doma?

Snadno.

> Tam jsem viděl pouze čerpadlo na stáčení medu. Také jsem
> neviděl ten ometák včel z medníku. To by se také mohlo hodit, jestli
> je to jednoduché.

To půjde popsat poněkud obtížnější, ač to také nebylo složité. Dva
motorky od stěračů. Na jejich hřídele nabouchnuté asi 40 cm dlouhé
trubky (cca 1 cm průměr), které jsou na obou stranách v nějakých
ložiskách, aby se mohly točit. Na obou trubkách - hřídelích jsou
nažehlené ty "igelitové smetáky". Je to igelit z tužšího igelitového
pytle, dva proužky sežehlené nebo slepené tak, aby hřídel byla na
podél a uprostřed. Není to slepeno resp. sežehleno až k podélným
krajům. Delší (tj. ty podélné) kraje igelitu jsou na obou stranách
mnohonásobně nastříhnuté - vzniknou tím asi 1 cm široké a 4 cm dlouhé
pásky = "vlasy" smetáku. No a tyto dva smetáky se točí - proti sobě.
Plást vytažený z medníku držíme rukou a ponoříme mezi ty dva rotující
smetáky, včely to z nich v okamžiku smete dolů - kde je připraven
umělohmotný sud či barel, mnohonásobně provrtaný vrtačkou (dírky 3 mm,
aby včela neprolezla), takže má části stěn jako řešeto (není to
rozvrtané úplně všude, aby to mělo pak ještě vůbec nějakou pevnost
čili - jak se dnes startreckově říká - "strukturální integritu").
"Sud" resp. roják je brzy plný včel = smetenec (vhodné je okamžité
tepelné ošetření proti vlezlému "příteli" zvanému Varroa, a pak už jen
vhodit oplozenou matku atd.). Ometené plásty se dávají do rojáku nebo
do bedny na transport plástů k vytáčení.

Smetáky pracují šetrně, zkoušel jsem mezi rotující smetáky dávat holou
ruku, dá se to dobře snést, byť je onen ometací efekt - řekl bych -
poměrně důrazný.

Chce to však mít u úlů elektriku (přes trafo ze sítě, nebo z
akumulátoru, který si můžete dobíjet ze slunečního svitu pomocí
systému slunečních panelů Solarm ;-)

-----------------

(Pokud by někdo vymyslel něco jednoduchého, aby to včely ometlo a
zároveň plásty odvíčkovalo, tak by to byla bomba... Předpokládal bych
však selekci včel a víček, pochopitelně.)



Spoustu dobrých (a jednoduchých) nápadů přeje všem


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 23. 10. 2002
Dadanty - referát v Praze

Rád bych upřesnil (a doplnil) pár údajů k mému referátu v Praze, protože některé údaje v diskusi zde v konferenci nejsou přesné.
Kombinované úly, jejichž výsledky jsem prezentoval, mají po 11 plástech v nástavku (základem je Optimal). Jde o velmi velký plást ve vysokém nástavku 42 x 36 cm. Výsledky jsou ze 3 let - není to mnoho, proto je berte jen jako určitou informaci, jak to někde vychází. Nelze to brát jako něco definitivního, obecně platného. Jinde, v jiné době, v odlišných podmínkách mohou být výsledky jiné.

K obměně díla ve vysokém nástavku: V časopisu jsem psal o 4 mezistěnách vložených místo starých plástů k okrajům vysokého nástavku. Letos jsem dal po 3 mezistěnách a u tohoto počtu zřejmě zůstanu. Dílo se tak vymění za 3, nejpozději za 4 roky. Podle mého názoru to je dostačující. Buňky plástů jsou hlubší, protože rozteč mezistěn je 38 mm (místo obvyklých 35 mm u většiny rámků v ČR). Navíc - materiál, který na PV Zubří chováme, není moc plodný (místo toho je poměrně dlouhověký), i proto se za rok zaploduje méně buněk (hromadí se méně kokonů), než u jiných kmenů kraňky. V srpnu 3 vložené mezistěny na okraje silnější včelstva vystaví, slabší ne, takže ani jedněm ani druhým tam nikterak nepřekáží. Stále má včelstvo 8 hnědých plástů o výšce díla až 34 cm, což postačuje i silným včelám. Pokud je v úlu v zimě vlhko, panenské dílo či mezistěny tím netrpí tolik, jako plásty tmavé. Myslím, že u plástů ne tak vysokých, např. 30 cm, by takové zúžení už mohlo vadit, proto bych tam doporučil zimovat ve vysokém + 1 nízkém nástavku.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 10. 2002
Antwort: Kočovanie


Do 3 km sa da kočovat len skoro na jar - tak do 15 aprila. Vcely sa vracaju
len z tej vzdialenosti, ktoru este poznaju. Na jar lietaju tak do 1.5 az 2
km. V lete ked hladaju potravu uz lietaju v okruhu 5 km a vtedy nie je
takyto presun mozny bez straty lietaviek.
Medny vynos - poviem to takto. Ak presunies na agat a lietavky sa ti vratia
na vcelnicu, tak prinos nektaru bude prve dva dni 0 / a v dobre znaske inak
mohol byt aj 10 kg / V knihe Abeceda vcelara od P. Silneho su opisane
postupy väznenia vciel aby sa dosiahlo ich rozrusenie a museli sa na novom
stanovisti znovu orientovat.
SPZ je oficiálne potrebna pri rychlosti presunu na 15 km/hod a pri presune
po ceste I. triedy. Inak kocujem bez SPZ uz roky a nikdy som s tym nemal
problem.
Kocovny voz pre 12 vcelstiev za osobne auto mam volny / na predaj /.
Skusenost s jeho stavbou nemam / zdedil som ho / , ale konstrukcia je
jednoducha - to staci raz vidiet.

Matej

Mňa by zaujímalo kočovanie ako také a najmä jeho výhody pri krátkych
presunoch napr. 3 km. Nevracajú sa pri takejto vzdialenosti naspäť na
včelnicu a nie do kočovného voza ?
Je výrazný rozdiel v mednom výnose pri taketo vzdialenosti ?
Je potrebná ŠPZ pre kočovný voz ?
Má niekto skúsenosti so domáckym zhotovovaním menších kočovných vozov (pre
8 - 12 včelstiev) ?
Bol by som vďačný za praktické rady a skúsenosti.

Peter Malindžák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 23. 10. 2002
Kočovanie


Mňa by zaujímalo kočovanie ako také a najmä jeho výhody pri krátkych
presunoch napr. 3 km. Nevracajú sa pri takejto vzdialenosti naspäť na
včelnicu a nie do kočovného voza ?
Je výrazný rozdiel v mednom výnose pri taketo vzdialenosti ?
Je potrebná ŠPZ pre kočovný voz ?
Má niekto skúsenosti so domáckym zhotovovaním menších kočovných vozov (pre
8 - 12 včelstiev) ?
Bol by som vďačný za praktické rady a skúsenosti.

Peter Malindžák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 10. 2002
Antwort: Re: Praga Agro


Slovne spojenie - na vidieku - bolo v uvodzovkach. Rozumej vystava v
niektorom okresnom meste, kde je mozne halu aj salu prenajať ovela
lacnejsie. Ak sa akcia patrične sporopaguje je jedno ci idem na vcelarsku
vystavu a prednasky do Prahy, alebo do Dolinky pri Velkom Krtisi.

Nejeden kulturny dom na dedine ma vacsiu salu na prednasky ako bola v Prahe
a porovnatelnu aj na expozíciu.

Matej


Zeptám se - je na konferenci někdo kdo by měl
osobní zájem prezentovat svou práci na včelařské
akci "na vidieku" ? ( Klidně i prezentace
komerčního rázu )


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 23. 10. 2002
Re[2]: Praga Agro (1914)


> Mrzelo mě že jsem nejel a mrzí mě dvojnásob že
> jsem podle všeho i o nic nepřišel.


Já myslím, že to zas nebylo tak špatné, abychom to museli zatracovat.

Mne tam zaujala spousta věcí. Člověk tam viděl některé věci inzerované
ve včelařství, např. Solarm - panely na výrobu elektriky ze slunečního
světla, prohlédl jsem si Vodičkovy medomety, viděl české Langstrothy
;-) byl jsem zdvihán na "Jindrově rudlíku" (byl tam k vidění včelařský
a kočovný systém autora Včelařské encyklopedie na CD viz
http://home.worldonline.cz/~ca358217/ ), docela zajímavé byly nápady
rakouských včelařů (pohodlné a rychlé rozpouštění cukru ve studené
vodě - v sudu, ve kterém je ponorné čerpadlo, skobičkovací pistole se
špulkou drátu na snadné a rychlé drátkování rámků, velice dobře
vymyšlená forma na stloukání mnoha rámků najednou, ometávač rámků od
včel (do děrovaného sudu - pro vytváření smetenců současně s
medobraním) - ometávalo se rotujícím "smetákem" jednoduše udělaným z
rozstříhaného igelitového pytle, ruční výroba mezistěn atd., zajímavé
byly různé odvíčkovače plástů (konečně jsem viděl, jak to vlastně
funguje), Slováci tam prodávali včelařské oděvy (zajímavá byla
včelařská bunda - bez zapínání), Břinek tam vystavoval celý svůj
sortiment a byly tam k vidění další různé nápady, zlepšováky apod.

Je pravda, že tam mohlo být ještě více věcí - zvláště něco ze světa...
A to, co tam bylo, mohlo být rozmístěno po trochu větším prostoru.
Zajímavé bylo, že ve včelařské sekci výstavy byla občas až
neuvěřitelná tlačenice, kdežto v ostatních sekcích (věnovaných
hospodářským zvířatům) bylo velice volno. A celé dva ostatní pavilony
byly zabrány různě velkými zvířaty (od holubů, přes slepice, prasata
až po krávy a koně; dokonce i starší kočku si tam člověk mohl
pořídit), kolem nichž se potulovalo pár návštěvníků. (Včelaři měli
polovinu jednoho pavilonu, druhou polovinu měla technologie kolem
chovu skotu apod.)

Berme tu tlačenici z té lepší stránky - je to svědectví o tom, že o
včelařství je ve společnosti veliký zájem, nesrovnatelně větší než o
chov dobytka. Zdá se totiž, že většina návštěvníků přišla na výstavu
kvůli včelařství.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 10. 2002
Re: Praga Agro

Mrzelo mě že jsem nejel a mrzí mě dvojnásob že
jsem podle všeho i o nic nepřišel. V dnešní době
něco pořádat pro "zájmové združení" prostě není
jednoduché. Proto jsem takový fanda internetu.
Zeptám se - je na konferenci někdo kdo by měl
osobní zájem prezentovat svou práci na včelařské
akci "na vidieku" ? ( Klidně i prezentace
komerčního rázu )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tata --- 22. 10. 2002
Re: Praga Agro (1899)

Chceme jít do EU ale její zastoupení bylo takrka nulové byl jsem velmi
zklamán. Cekal jsem více. PODLE MNE TO BYLO HORSÍ JAK V BRATISLAVE.

Pepan

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 20, 2002 12:31 PM
Subject: Praga Agro


> Zdravim vsetkych,
>
> ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?
>
> Ja som cakal nieco aspon o polovicu vacsie ako bolo pred dvomi rokmi v
> Bratislave a bol som sklamany.
> Ak su priestory a prednaskova sala v Prahe take drahe ako naznacil
> medzinarodnym gestom pan Kamler, mozno by stalo za uvahu urobit o dalsie
> dva roky vystavu niekde "na vidieku", ale s dostatkom miesta pre
> navstevnikov.
> Postradal som zahranicnych vystavovatelov, ci stanky vcelarskych
> organizacii okolitych krajin. Nemali zaujem, alebo neboli osloveny?
>
> Matej
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 22. 10. 2002
Re: Antwort: Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie (1911)

> Ak na vysoky ramik nasadite krmnu komoru, tak stracate ciastocne
> efekt vysokeho ramiku - znovu tam mate hluchu medzeru, ktorej ste sa
> chceli vyhnut.

To je pravda, ale je tu jen jedna mezera a nikoliv dvě - jako u tří
nízkých nástavků... A ve studeném jaru u neuteplených tenkostěnných
úlů bez falců to asi může být znát...


> ----------------------------
> Ak sa opierate o vyvsledky VUVč
> prezentované v Prahe, tak tie su len z dvoch rokov, co si myslim, ze
> je na zovseobecnenie málo.

Nejde jen o ty výsledky sledování VUVč. Ty jen potvrdily to, co říkal
Dr. Ing. Kamler, který uváděl, že v minulosti zavedl nízké nástavky na
své včelnici třikrát, a pokaždé to po čase zrušil... Ale o tom jsem už
psal dnes dopoledne.

> Tento rok som zazimoval dve vcelstva na
> RM 42*36 - 9r. + 9r 42*17. Buduci rok skusim takto upravit 10
> vcelstiev. Za päť rokov uvidime...

Přeji úspěch a hodně jarního medu!


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 10. 2002
Antwort: Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie


Samozrejme ze pisem o obsadnutych ramikoch.
Dva nastavky Optimalu maju 22 ramikov nie 15!
Ak chcete vidiet obsadnutych 22 ramikov Optimalu treba sa zastavit u mna na
vcelnici.:-)
Ak na vysoky ramik nasadite krmnu komoru, tak stracate ciastocne efekt
vysokeho ramiku - znovu tam mate hluchu medzeru, ktorej ste sa chceli
vyhnut.


>> Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15
>> ramikov v Optimale, a to su podpriemerne vcely

>Nezapomínejme, že mluvíme o 7 obsednutých(!) plastech. Tj. 15
>obsednutých rámku Optimalu jsou dva plné nízké nástavky.

>K tomu jeste dodejme, za na vysoký nástavek se můze nasadit krmna
>komora - tj. jeden nizky nastavek. Pokud je toto vse obsednuto, tak se
>tam, myslim, vejde vcelstvo velke sily.

----------------------------
Ak sa opierate o vyvsledky VUVč prezentované v Prahe, tak tie su len z
dvoch rokov, co si myslim, ze je na zovseobecnenie málo.
Tento rok som zazimoval dve vcelstva na RM 42*36 - 9r. + 9r 42*17. Buduci
rok skusim takto upravit 10 vcelstiev. Za päť rokov uvidime...

Matej


>Mimochodem, kdyby vcelstva zimovana na vysokem plastu byla slaba -
>slabsi nez zimovana ve trech nizkych nastavcich, jak by po tom bylo
>mozne, ze jsou na jare vcelstva na vysokem plastu silnejsí a davaji o
>10 procent vetsi vynos, nez vcelstva zimovana ve trech nizkych
>nastavcich???



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 22. 10. 2002
Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie (1908)

> Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15
> ramikov v Optimale, a to su podpriemerne vcely

Nezapomínejme, že mluvíme o 7 obsednutých(!) plastech. Tj. 15
obsednutých rámku Optimalu jsou dva plné nízké nástavky.

K tomu jeste dodejme, za na vysoký nástavek se můze nasadit krmna
komora - tj. jeden nizky nastavek. Pokud je toto vse obsednuto, tak se
tam, myslim, vejde vcelstvo velke sily.

----------------------------

Mimochodem, kdyby vcelstva zimovana na vysokem plastu byla slaba -
slabsi nez zimovana ve trech nizkych nastavcich, jak by po tom bylo
mozne, ze jsou na jare vcelstva na vysokem plastu silnejsí a davaji o
10 procent vetsi vynos, nez vcelstva zimovana ve trech nizkych
nastavcich???



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 22. 10. 2002
Re[2]: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie (1907)

> 7 rámikov na zimovanie je málo najmä pri silných rodinách - tie sú
> schopné obsadiť i 9-10 rámikov.

Je potřeba však uvést - jaké rozměry jsou těch plástů. Sedm rámků
39*24 (v jediném nástavku) by skutečně bylo málo, ale sedm rámku např.
39*40 - to je o něčem jiném.

> Čo sa týka čiernych plastov sú najmä nevhodné na plodovanie z dôvodu menšej
> hĺbky buniek - výsledkom sú malé a zakrpatené včely.

O tom se právě psalo v tom článku ve Včelařství - čeští Kanaďani
tvrdili, že jejich včely jsou stále stejně velké. Jak je to možné?
Nemám tušení.

> V medníkových
> nástavkoch ich včely zapĺňajú medom ešte radšej ako svetlé plásty.
> Samozrejme ich výmena je dôležitá najmä z dôvodu predchádzania chorôb.

Tento - celkem logický předpoklad - také jejich zkušenost nepotvrdila.

Tím vším však nechci propagovat myšlenku neobnovování díla. Jen chci
poukázat na to, že věci nemusejí být tak jednoduché, jak se někdy
zdá...

Vše dobré všem!



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 10. 2002
Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie


Tu rasu vcel, ktora stava medzistienky pri zimnom krmeni by som bral aj ja
...
To ze medzistienky su do jary nedostavane, predsa priznal pri prednaske aj
p. Cermak
/ ak som mu spravne rozumel /.

Existuje sposob ako donutit vcely stavat medzistienky pri zimnom krmeni,
ale je tak pracny, ze je pouzitelny tak do 15 vcelstiev.

<Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
<vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).


Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15 ramikov v
Optimale, a to su podpriemerne vcely - tj hmotnost vciel cca 1,3 kg. na
vyuzitie jarnych znask treba aspon 2 kg vcely - teda zimovane v 3
nastavkoch Optimalu a na to je jeden nastavok Dadantu troch malo.
L. nepoznam detailne, ale podstata musi byt rovnaka ako pri Optimale. Pri
nizsom pocte ramikov v nastavku sa potom zimuje nie v 3, ale v 4
nastavkoch.

Matej

<Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
<i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
<- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
<dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
<na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
<se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
<manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
<plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 22. 10. 2002
RE: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie

Vkladať pred zakŕmením tri medzistienky do plodiskového nadstavku sa mi zdá
nevhodné. Z vlastnej skúsenosti viem, že matky počas skorej jari neradi
plodujú do panenských plástov, preto ich vždy na jeseň vyberám a nechávam
len žemľovohnedé plasty. 7 rámikov na zimovanie je málo najmä pri silných
rodinách - tie sú schopné obsadiť i 9-10 rámikov.
Čo sa týka čiernych plastov sú najmä nevhodné na plodovanie z dôvodu menšej
hĺbky buniek - výsledkom sú malé a zakrpatené včely. V medníkových
nástavkoch ich včely zapĺňajú medom ešte radšej ako svetlé plásty.
Samozrejme ich výmena je dôležitá najmä z dôvodu predchádzania chorôb.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 22. október 2002 12:07
Predmet: Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie


>> Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je problematicke
>> minimalne kvoli obmene diela.
>
>Používá se to ve světě běžně (Dadant). Mimochodem českou modifikaci
>používá i autor Včelařské encyklopedie na CD (URL je v seznamu
>včelařských webů).
>
>> Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v
>> juli 3 plasty medzistienkami s tym ze vcely ich na jar dostavaju,
>> tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch
>
>Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
>vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).
>
>> a to
>> uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
>> repka.
>
>Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
>i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
>- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
>dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
>na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
>se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
>manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
>plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.
>
>
>> Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.
>
>To je otázka k věčné diskuzi... Někteří budou přísahat na každoroční
>obměnu ne-li celého ;-) tak alespoň poloviny díla, jiní mají ve
>včelách běžně plásty staré deset a více let - a taky včelaří.
>Vzpomeňme na článek o českých profesionálních včelařích v Kanadě (ve
>Včelařství před pár lety). Tam používají plásty úplně černé a
>používají je dokud se nerozpadne rámek. A nemají s tím prý žádné
>negativní zkušenosti.
>
>
>
> J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 22. 10. 2002
Re: Cemicke ošetrenie proti klieštikovi (1904)

15 minut na jeden úl, a před každým ošetřením to znovu naplnit, to bych ošetřoval na svých 15 asi 4 hodiny. Když už to máš, tak otestuj účinnost ve srovnání s fumigací (sudé - liché). Fakt je, že je-li rezistence, tak čím léčit?
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 22. 10. 2002
Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie (1903)

> Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je problematicke
> minimalne kvoli obmene diela.

Používá se to ve světě běžně (Dadant). Mimochodem českou modifikaci
používá i autor Včelařské encyklopedie na CD (URL je v seznamu
včelařských webů).

> Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v
> juli 3 plasty medzistienkami s tym ze vcely ich na jar dostavaju,
> tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch

Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).

> a to
> uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
> repka.

Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.


> Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.

To je otázka k věčné diskuzi... Někteří budou přísahat na každoroční
obměnu ne-li celého ;-) tak alespoň poloviny díla, jiní mají ve
včelách běžně plásty staré deset a více let - a taky včelaří.
Vzpomeňme na článek o českých profesionálních včelařích v Kanadě (ve
Včelařství před pár lety). Tam používají plásty úplně černé a
používají je dokud se nerozpadne rámek. A nemají s tím prý žádné
negativní zkušenosti.



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 22. 10. 2002
Cemicke ošetrenie proti klieštikovi


,Pred nedávnom som kúpil v Nemecku prístroj Varox za 120 euro, slúžiaci na
chewmické ošetrenie proti varroze- klištikovi,pomocou odparovania kyseliny
šťavelovej- oxálovej. Koniec prístroja s nádobkou kyseliny oxálovej sa
vloží do letáča, ktorý sa utesní, zapojí sa prúd z autobatérie na min. Po
15 min. sa prístroj z úľa vyberie.
Výhodou je skutočnosť, že toto ošetrenie možeme používať už od teploty
3 stupne C.
Má prosím niekto skúsenosti s touto metódou.
Prístroj vyrába :
Andermmat BICONTROL AG, Stranlermantten 6
CH 6146 Grossdietwil
tel: 0041-62-9175000, fax 0041-62-9175001
e-mail sales/=/bicontrol.ch
www.biocontrol.ch

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 10. 2002
Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie


Zniženie vynosu bolo podla slov pana Cermaka sledovane dva roky. Riesenie,
ktore tam vsak ponukal je podla mna horsia varianta ako pokles produkcie
medu o 10%. Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je
problematicke minimalne kvoli obmene diela.
Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v juli 3 plasty medzistienkami s tym ze
vcely ich na jar dostavaju, tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch a to
uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
repka.
Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.


P.S. O výhodách a nevýhodách NN vcelárenie sa uz pisalo v minulosti. Skus
preto zalistovat v archve.

Matej

>> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v
>> tenkostenných neuteplených úľoch.




<Právě minula v Praze výstava, na které Dr. Ing. Kamler, ředitel
<Výzkumného ústavu včelařského, hovořil přesně na toto téma.

<Nakolik jsem si stihl udělat pár poznámek, tak zde přetlumočím jeho
<slova:

<Třikrát jsem zaváděl do svého soukromého včelařského provozu
<nízkonástavkové úly, ale pokaždé jsem je po čase zase zrušil - a to
<kvůli prokazatelně nižšímu mednému výnosu, který dávala včelstva v
<nich usazená při srovnání se včelstvy usazenými v nástavkových úlech s
<vysokými plásty (na stejném stanovišti).

<Pokusy, které prováděl výzkumný ústav (pobočka v Zubří?), prokázaly,
<že včelaření v nízkonástavkových úlech dává výnos o 10 procent nižší
<než včelaření na vysokém plástu (nástavkového úlu). Podotkl, že
vzemědělské výrobě se <snížení výnosu o desetinu považuje za velice
<významné.

<Za příčinu sníženého výnosu z jarní snůšky u nízkonástavkového
<včelaření považuje Dr. Kamler to, že 11 - 15 procent prostoru v
<chumáči zabírají horní a dolní loučky a mezinástavkové mezery. V
<kritickém období časného jara, kdy včely plodují a vyhřívají plod,
<musejí zahřívat i tento mrtvý prostor přechodu mezi nástavky, který
<sice zahřívají, ale nemohou jej využít pro plodování. Je pochopitelné,
<že na vysokém plástu se tento efekt zahřívání mrtvého prostoru
<nevyskytuje.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 22. 10. 2002
Re: nískonadstavkové včelárenie


> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v
> tenkostenných neuteplených úľoch.

Právě minula v Praze výstava, na které Dr. Ing. Kamler, ředitel
Výzkumného ústavu včelařského, hovořil přesně na toto téma.

Nakolik jsem si stihl udělat pár poznámek, tak zde přetlumočím jeho
slova:

Třikrát jsem zaváděl do svého soukromého včelařského provozu
nízkonástavkové úly, ale pokaždé jsem je po čase zase zrušil - a to
kvůli prokazatelně nižšímu mednému výnosu, který dávala včelstva v
nich usazená při srovnání se včelstvy usazenými v nástavkových úlech s
vysokými plásty (na stejném stanovišti).

Pokusy, které prováděl výzkumný ústav (pobočka v Zubří?), prokázaly,
že včelaření v nízkonástavkových úlech dává výnos o 10 procent nižší
než včelaření na vysokém plástu (nástavkového úlu). Podotkl, že v
zemědělské výrobě se snížení výnosu o desetinu považuje za velice
významné.

Za příčinu sníženého výnosu z jarní snůšky u nízkonástavkového
včelaření považuje Dr. Kamler to, že 11 - 15 procent prostoru v
chumáči zabírají horní a dolní loučky a mezinástavkové mezery. V
kritickém období časného jara, kdy včely plodují a vyhřívají plod,
musejí zahřívat i tento mrtvý prostor přechodu mezi nástavky, který
sice zahřívají, ale nemohou jej využít pro plodování. Je pochopitelné,
že na vysokém plástu se tento efekt zahřívání mrtvého prostoru
nevyskytuje.

Tolik Dr. Ing. Kamler.

Zdraví

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 21. 10. 2002
RE: nískonadstavkové včelárenie

Chcel by som sa vyjadriť k tejto forme včelárenia, ktorá je tu zrejmä medzi
účastníkmi konferencie dosť populárna. Ja včelárim v 11 rámikových
nástavkoch o rozmere rámika 39x27cm. Jedinou výhodou, ktorú pri tomto type
včelárenia vidím je nížšia váha nástavkov. Tým myslím výhodu nástavkov o
výške rámika 17 cm oproti výške rámika 27 cm. Neviem aký je presný rozdiel v
tejto váhe, ale maximálna hmotnosť plného nástavku s 11 rámikmi o výške 27
cm je asi 35 kg. To je maximum, ktoré sa vyskytuje len výnimočne. Pri bežnom
točení je to asi 25 kg, čo podľa mňa nie je tak veľa.
Medzi mnou vydené nevýhody nízkonástavkového včelárenia v tenkostenných
úľoch patria :
1. Omnoho väčšia prácnosť - pri prezeraní - prepracúvanie sa cez 5 alebo 6
nástavkov, aby človek urobil niekedy tak potrebnú kontrolu plodiska si
neviem ani predstaviť - a je tu otázka kde porozkladať tie všetky nástaky -
podľa mňa to nemá ďaleko k chaosu, a skontrolovať nejakých 60 rámikov je
určite oveľa časovo náročnejšie ako 33 rámikov aj keď sú plochou menšie,
- pri točení - je potrebné vytočiť o takých 40% viac rámikov,
- pri výrobe nástavkov a rámikov - ľutujem týchto včelárov pri výrobe takého
množstva rámikov, pri tomto existuje priama úmera medzi prácnosťou a počtom
vyrábaných rámikov.

2. Zimovanie - pri nízkonástavkovom včelárení je skoro nevyhnutné zimovať v
2 nástavkoch, pričom včely sa nakoniec stiahnu do jedného z nich, kde pre
nich nemusí byť dostatok zásob a chumáč potom môže mať problémy pri presune
do druhého nástavku. Určite je tu aj čiastočný problém s nedostatkom vzduchu
počas zimy i leta (napriek hocakým prípadným vetracím otvorom). Určite je
náročnejšie aj dymenie proti klieštiku.

3. Problémy s dosiahnutím čistých medov - aspoň čo som o nízkonástavkovom
včelárení čítal, tak sa tam tie nástavky pri ich zaplnení podkladajú novými
nástavkami atď. Nie som si istý či sa tak dá dosiahnuť najmä pri agáte a
medovici tak prepotrebné oddelenie znášok a medov.

4. Tenkostennosť nástavkov - najmä tie v ktorých budeš včely zimovať by mali
byť izolované (či už zimuješ vonku samostatné úle alebo vo včelíne) - aj keď
samozrejmä podľa zákonov fyziky teplý vzduch je ľahší a stúpa nahor - čiže
najväčší únik tepla je cez vrch. V Poľsku sa tým zaoberali a za optimálnu
považujú hrúbku polystyrénu 2,5 cm, nad ktorú sa neoplatí zvyšovanie
izolácie nemá význam. Ja z vlastnej skúsenosti a praxe za najlepšiu
považujem 3 cm izoláciu (aj keď je to možno podmienené prudkými severnými
vetrami v Košickej kotline a vonkajším umiestnením úľov), aj keď používam aj
2,5 cm resp. 2 cm izoláciu. Skúšal som zimovať aj v neizolovaných úľoch
keďže som čítal, že v tom nie je žiaden rozdiel - krutá skúsenosť - asi 35 %
z testovaných mi spadlo a ostatok bol citeľne slabší ako v izolovaných
úľoch.
Letné nástavky, ktoré používam ako medníky, resp. cez leto aj ako plodisko
keď je treba, mám len z 2,5 - 2 cm hrubých dosák bez izolácie - čo je vhodné
z dôvodu menšieho prehrievania vnútrajška cez leto ako aj menšej váhy,
ľahšieho vyrezania vetracích otvorov atď.

Toto je len môj názor, pričom je samozrejmä rohodujúca produkcia medu
(prípadne ich čistota - tento rok som mal medovicu s vodivosťou 12,4) a môj
priemer na rodinu je za posledných 5 rokov zhruba 65 kg - na pevnom
stanovišti. Keď som asi pred 6 rokmi prešiel z včelárenia z 9 rámikových
úľov s klasickým plodiskom a medníkom na nástavkové včelárenie s
odoberateľným dnom a 11 rámikovými nástavkami poskočila mi produkcia z 35 kg
na 50 kg behom sezóny a odvtedy šľachtením a vylepšovaním spôsobu včelárenia
mám neustály nárast. A stále je tu možnosť zlepšenia, keďže mám rodiny ktoré
dlhodobo dosahujú výnosy okolo 100 kg.

Prajem všetko dobré a nech je ďalšia sezóna lepšia ako bola tá posledná

Peter Malindžák
-----Pôvodná správa-----
Od: Pavol Ballon <apis/=/post.sk>
Pre: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 19. október 2002 22:24
Predmet: nískonadstavkové včelárenie


Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v tenkostenných
neuteplených úľoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta --- 21. 10. 2002
Agro Praha

Tak jako každý velký fanda do včelařiny jsem se i já moc těšil na výstavu se včelařskou tématikou. Vytouženou výstavu jsem navštívil v sobotu. To co jsem zde shlédl mohlo potěšit pouze ochránce zvířat a né fandy do včelaření. Zvířata měla prostorné výběhy, ale bez většího zájmu návštěvníků. Včelařská expozice se těsnila v koutku jednoho pavilonu a smůlu měl ten kdo si chtěl odnést nějaké informace od vystavovatelů. Jediné cosi mohl odnést byly pošlapané nohy a pomačkané tělo z přecpaného davu. Organizátoři výstavy zřejmě měli dojem, že včelaři jsou staří dědové a tudíž je nějaké ty novinky nebudou zajímat. Bohužel opak je pravdou, a snad tyto ohlasy budou pro příště jen ku zlepšení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 21. 10. 2002
Praga Agro

Zdravim vsetkych,

ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?

Ja som cakal nieco aspon o polovicu vacsie ako bolo pred dvomi rokmi v
Bratislave a bol som sklamany.
Ak su priestory a prednaskova sala v Prahe take drahe ako naznacil
medzinarodnym gestom pan Kamler, mozno by stalo za uvahu urobit o dalsie
dva roky vystavu niekde "na vidieku", ale s dostatkom miesta pre
navstevnikov.
Postradal som zahranicnych vystavovatelov, ci stanky vcelarskych
organizacii okolitych krajin. Nemali zaujem, alebo neboli osloveny?

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta Protivínský --- 21. 10. 2002
Re: nískonadstavkové včelárenie

Doporučuji adresu

www.n-vcelari.cz

Vojta

> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v tenkostenných
> neuteplených úľoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 21. 10. 2002
Re: Přednáška o plemenářské práci (1806) (1821) (1875)

Z nektereho z predchozich rocniku konaneho na Slovensku je na Webu
sbornik prednasek. Nestalo by za zvazeni poprosit k takove veci
prednasejici i letos? Samozrejme, ze pokud by jste potrebovali pomoct
s tvorbou kompilatu rad pomohu.
S pozdravem Dr. Radek Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
S Oskarovymi Tarify nove generace budete ve srovnani s predplacenymi konkurencnimi kartami volat za stejnou cenu az o 50% více.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=35722%26url=http://www.oskarmobil.cz/links/news.php?param=tarify

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 20. 10. 2002
RE: Tachovsky ul (1887)

On Thu, 17 Oct 2002, Vesely Emanuel wrote:

> :>teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to
> :>osvedcuje, v ulu je
> :>lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.
>
> Nevim nevim, ale já bych to nedělal. Musí se přeci zhoršit tepelná izolace
> chomáče. Fakt je, že včely vydrží hodně a to že přežijí, není ještě důkaz.
> Není to přece přirozené, když to uděláš v létě, tak ti to včely prostaví.
> Asi vědí proč. Tu cirkulaci bych nechal na nich.

Volny prostor vcely zastaveji v obdobi rozvoje, pokud novou plochu plastu
potrebuji. V podleti pri krmeni je stavebni pud vyrazne slabsi. Zimuju ve
dvou az trech nastavcich (abych nemusel skladovat pres zimu souse), takze
vcelstvo ani pri zakrmeni nema tendenci volnou ulicku vzadu prostavet
(zrejme ma dostatecnou plochu plastu a spise opravuje poskozene plasty a
dostavuje letosni mezisteny).

Co se tyce prirozenosti - v prirode vcelstva take nemaji vzdycky prostor
optimalni velikosti - pokud je dutina vetsi, nez potrebuji, celou ji asi
nezastaveji.

Ocka a sitovane dno pouzivam, ale nelibila se mi plisen v zadni casti
horniho nastavku, kde je nejhorsi pristup vzduchu. Takto rozsirena ulicka
situaci znacne zlepsila.

Kdyz koukam jeste na svuj puvodni prispevek, upresnil bych tu formulaci o
vyjmuti 2-3 plastu. V hornim nastavku nechavam vzdy alespon 8 plastu, 7
nechavam jen v nejspodnejsim, pokud mi to jinak nevyjde.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda --- 20. 10. 2002
Vcelarska prodejna

Nevite nekdo o otevrene vcelarske prodejne v Ceskych Budejovicich nebo co nejblize. Prodejna v CB je po povodni stale uzavrena. Prosim o radu.
Dekuji.
Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 10. 2002
Antwort: Prosba: Kdo od Brna na PRAGA AGRO?


Ak by ste nezohnali niekoho blizsie odchadzam z Malaciek / t.j. 40 km od
Breclavy / 19.10. o 5,00 .
Kazetu by ale bolo treba dopravit ku mne / idem autobusom /.
tel. 00421 903 697 671
Matej


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 18. 10. 2002
Prosba: Kdo od Brna na PRAGA AGRO? (1880) (1886)

Je tu, prosím, někdo z okolí Brna, kdo se chystá dnes (18.10.) nebo zítra
(19.10.) do Prahy na výstavu Praga Agro? Potřeboval bych tam dopravit jednu
kazetu. Přivezl bych ji dnes odpoledne - večer. Na cestovné přispěji.

S obdobným dotazem se na Vás obrací pan Vodička. Potřeboval by z Prahy
přivést nějaké věci (vejde se do Formana/Felicie combi nebo do
Favorita/Felicie se sklopenými zadními sedadly).

Můžete a chcete-li, oslovte jej prosím, přímo na jeho stánku APIDOMIA - J.
Vodička, ZVRATNÉ MEDOMETY.

Předem děkuji.

Vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta Protivínský --- 18. 10. 2002
Prosba: Kdo od Brna na PRAGA AGRO?

Je tu, prosím, někdo z okolí Brna, kdo se chystá dnes (18.10.) nebo zítra
(19.10.) do Prahy na výstavu Praga Agro? Potřeboval bych tam dopravit jednu
kazetu. Přivezl bych ji dnes odpoledne - večer. Na cestovné přispěji.

S obdobným dotazem se na Vás obrací pan Vodička. Potřeboval by z Prahy
přivést nějaké věci (vejde se do Formana/Felicie combi nebo do
Favorita/Felicie se sklopenými zadními sedadly).

Můžete a chcete-li, oslovte jej prosím, přímo na jeho stánku APIDOMIA - J.
Vodička, ZVRATNÉ MEDOMETY.

Předem děkuji.

Vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavol Ballon --- 18. 10. 2002
nískonadstavkové včelárenie

Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v tenkostenných neuteplených úľoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 18. 10. 2002
RE: Přednáška o plemenářské práci (1888)

Přednášky asi ne, ale od většiny z nich mám vyžádána abstrakta, ta by
uveřejnit nejspíš šlo. Budu se tím zabývat po výstavě a po týdnu
dovolené, který si po skončení beru na trochu zrekreování.

Jinak předpokládám, že postupně vyjdou plné texty přednášek v časopisu
Včelařství, podobně jako při minulých konferencích.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
> Sent: Thursday, October 17, 2002 11:55 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Přednáška o plemenářské práci
>
>
> Nešlo by ty přednášky zveřejnit na internetu?
> Třeba na webu Dolu www.beedol.cz nebo
> http://www.vcelarstvi.cz/svaz/ Témata > jsou velmi zajímavá a
> každý nemůže být v pátek v 15.00 v Praze.
>
> Mimochodem ze stránky http://www.vcelarstvi.cz ani z
> beedol.cz se na stránku svazu přímo nedostanete, vypadá to,
> že stránka svazu je jen pro znalce (jako náš časopis), sice
> byla aktualizovaná 30.1.2002, ale datum tam už je 30.12.2002.
> A hlavně že je na beedol.cz link na seznam.cz a toplist. Celý
> web Dolu vypadá dost amatérsky proti stránce Přeboje. Jsou to
> sice prkotiny, ale právě proto. Všechno to se asi platilo z
> jednoho měšce (státního) a instituce se nedomluví. Nezdá se
> mi to tak komplikované aby to nešlo provázat. Ale tyhle
> diskuze i kolem
> časopisu včelařství na internetu tu byly a nechci to znovu
> rozviřovat. Stejně to nepochopím, tak mi to všechno promiňte. Eman
>
>
> :>Posilam definitivni predbezny casovy rozvrh konference:
> :>Lnenicka :> :>Program XIII. konference vynálezců a
> zlepšovatelů ve včelařství
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 17. 10. 2002
Re: Tachovsky ul (1887)

Emane, nejsem expert, proto se pouze připojuji do diskuze na konečně
zajímavé téma.

Mnoho let se přesvědčuji, že vyjmout krajní plást je pro včely určitě
přijatelnější, než se vypořádat s plísní na plástech ( ta se objeví na
neobsednutých plástech již koncem zimy či v předjaří s počátkem plodování).
Ať je to u několika mých již ubývajících tachováků, nebo nástavků po 11
rámcích 39x24.
Pokud jsem měl včelstva s plesnivými plásty, vždy byla tak zdecimovaná, že z
nich nic nebylo. Ono to nepochybně vzájemně souvisí.

Problém je opravdu ten, že pokud krajní plást v horním nástavku vyndám
příliš brzy některá včelstva mezeru prostaví divočinou a zanesou zásobami.
Tu divočinu přistaví ke stěně úlu, stropu, či sousednímu plástu a je to
hrozná řezničina to odstranit. Jiná včelstva si mezery ale ani nevšimnou. V
tachovácích ji prostaví častěji, u těch na 11 rámků prakticky jen při
postavení na studenou
stavbu.
Vyjmout krajní plásty v horním nástavku je proto dle mého možné nejdříve
koncem srpna po zakrmení,
ale je to zásah navíc.

U tachováku ( TNÚ ) vyndavám především 1. a 9. rámek ze spodního patra
někdy
je nahradím už teď na podzim rámkem stavebním ( proužek mezistěny pod horní
loučkou) - aby kdyby chtěly tak si postaví, ale myslím, že se mi to ještě
nestalo - je to jen sichr kdybych to nestihl na jaře). Někdy jsou však na
jaře plesnivé i loučky nepostavených stavebních rámků, ale to tolik
neublíží. Tak mi vychází lepší mít dole jen rámků 7 a na jaře tam teprve
vložit ty stavební. Stejně ten spodní nástavek obvykle na jaře přemisťuji
nahoru dřív, než včely začnou stavět.

V horním patře vyndavám u TNÚ pravý rámek, tedy 9. ( jsem pravák ) a do
vzniklé mezery pak bez problémů vložím doutnající pásek s kapkami varidolu
fum. Běžný stavební křebík ( asi 60mm ) tak jde bez problémů zapíchnout do
8. plástu po pouhém nadzvednutí víka levou rukou. Před zapálením pásek
posunu na hřebíku tak, aby v mezeře visel symetricky a nikde se nedotýkal
ani stěny úlu ani plástu. ( před tím pouze ucpu molitanem česno ).

Pokud stavební rámek v horním patře včely postaví ( to se stává v září jen u
několika málo včelstev s mladou matkou ) tak tento panenský plást se
zásobami vyjmu a po
provedení fumigace buď vrátím, nebo pokud jsem měl kde skladovat uchovám do
jara a vypomůžu některým slabším. Málokdy to však byla ta včelstva, která to
koncem na podzim postavila. Ta jsou obvykle nejvitálnější a ani na jaře
žádnou pomoc
nepotřebují. Takže rámky neoznačuji, protože stejně nepřijdou do původních
včelstev.

Na druhém stanovišti používáme aerosol, tak nemusím krajní rámek v horním
patře vyndavat. Je to mnohem pohodlnější. Plásty v horním patře plesniví jen
u špatných včel a špatného úlu.

Očka a síť ve dně jsou určitě dobrá opatření, ale pro oba způsoby léčby je
třeba udržet po určitou dobu hermetičnost úlu. Takže si myslím, že co
ušetřím na čase proti shora popsanému způsobu utratím na ucpání oček,
spodního síta a česna a po uplynutí předepsané doby zase musím vše vrátit do
původního stavu.

Jak to udělat, aby ta manipulační mezera pro fumigaci tam byla a přitom ji
včely
nezastavěly?

Ještě jeden námět do diskuze: kdysi jsem pokusničil s ležany na r.m. 39x35.
Do úlu se vešlo 21 rámků na teplou stavbu. Na zimu jsem ponechal v úlu 7 až
9 rámků, přes poslední rámek jsem pověsil igelit a zbytek prostoru byl
prázdný. Přesto, že celý úl byla vlastně bedna uteplená 3cm polystyrénem
mezera po chybějících asi 12 medníkových rámcích byla zřejmě příliš velká,
protože mi vždy asi polovina včelstev přes zimu uhynula. Pokud jsem za
poslední plást svisle zasunul desku polystyrenu, která sahala od stropu
téměř až ke dnu, včelstva zvládla zimu normálně. Tak přece jen velikost
prázdného prostoru v bočním sousedství plástů hraje roli a někde ta únosná
hranice musí být.

Podstatným problémem je dostatečně uteplený a hlavně paropropustný strop.
Ten ostatně považuji za nejhůř řešenou součást všech úlů, které znám ( kromě
ČjÚ, který však strop nemá ).

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

:>teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to
:>osvedcuje, v ulu je
:>lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.

Nevim nevim, ale já bych to nedělal. Musí se přeci zhoršit tepelná izolace
chomáče. Fakt je, že včely vydrží hodně a to že přežijí, není ještě důkaz.

Rád bych znal názor expertů.
Eman



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.401 / Virová báze: 226 - datum vydání: 9.10.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 17. 10. 2002
RE: Přednáška o plemenářské práci

Nešlo by ty přednášky zveřejnit na internetu?
Třeba na webu Dolu www.beedol.cz nebo http://www.vcelarstvi.cz/svaz/
Témata jsou velmi zajímavá a každý nemůže být v pátek v 15.00 v Praze.

Mimochodem ze stránky http://www.vcelarstvi.cz ani z beedol.cz se na stránku
svazu přímo nedostanete, vypadá to, že stránka svazu je jen pro znalce (jako
náš časopis), sice byla aktualizovaná 30.1.2002, ale datum tam už je
30.12.2002. A hlavně že je na beedol.cz link na seznam.cz a toplist. Celý
web Dolu vypadá dost amatérsky proti stránce Přeboje. Jsou to sice prkotiny,
ale právě proto. Všechno to se asi platilo z jednoho měšce (státního) a
instituce se nedomluví. Nezdá se mi to tak komplikované aby to nešlo
provázat. Ale tyhle diskuze i kolem
časopisu včelařství na internetu tu byly a nechci to znovu rozviřovat.
Stejně to nepochopím, tak mi to všechno promiňte.
Eman


:>Posilam definitivni predbezny casovy rozvrh konference:
:>Lnenicka
:>
:>Program XIII. konference vynálezců a zlepšovatelů ve včelařství

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 17. 10. 2002
RE: Tachovsky ul

:>teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to
:>osvedcuje, v ulu je
:>lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.

Nevim nevim, ale já bych to nedělal. Musí se přeci zhoršit tepelná izolace
chomáče. Fakt je, že včely vydrží hodně a to že přežijí, není ještě důkaz.
Není to přece přirozené, když to uděláš v létě, tak ti to včely prostaví.
Asi vědí proč. Tu cirkulaci bych nechal na nich. Myslím, že lepší jsou očka
a síť ve dně. Já mám trochu Plíseň jen v moravských universálech, kde mám
pevné dno (nechce se mi to prořezávat, protože si už 4 roky říkám, že je
vyhodím.).
Rád bych znal názor expertů.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 16. 10. 2002
Re: Tachovsky ul (1880)

On Tue, 15 Oct 2002, Emil Knopf wrote:

> 2/ vyjmout krajní plást, eventuelně jej omést od včel,označit jménem
> včelstva a uložit do volného nástavku, protože jej budeme za několik týdnů
> vracet zpět. Označení je důležité abychom jej vrátili do stejného včelstva
> s ohledem na šíření nemocí.

Kolega ma tachovaky a vyndava na zimu z kazdeho nastavku krajni plasty,
takze v nastavku zustava pres zimu jen 7 plastu. Ja mam uly ctvercove na
teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to osvedcuje, v ulu je
lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.

Tato mezera by na fumigaci mela stacit. U nas pouzivame aerosol, takze
prakticky s fumigaci to nemam overene.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 16. 10. 2002
Re: Novinka-v obsluze včelstev v nástavkových úlech. (1883) (1884)

Správná adresa je http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky/index.html

... překlep ... to se stává ...

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 16. 10. 2002
RE: Novinka-v obsluze včelstev v nástavkových úlech. (1883)

Vážený priateľu, uvedená webová stránka je zrejme chybná- nedostupná
G.M.Komínek

> Manuelní,mobilní,manipulační zařízení ,na internetu vcekly.or.cz/files
je
> vystaveno/z malým vylepšením/ve Včelařské prodejně Brno Koliště 25.
> výstavka je zajistěna do konce října.
> zavírací hodina je 16.30hod. tel. 545 574 965
>
> franta.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 16. 10. 2002
Novinka-v obsluze včelstev v nástavkových úlech.

Manuelní,mobilní,manipulační zařízení ,na internetu vcekly.or.cz/files je vystaveno/z malým vylepšením/ve Včelařské prodejně Brno Koliště 25.
výstavka je zajistěna do konce října.
zavírací hodina je 16.30hod. tel. 545 574 965

franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 16. 10. 2002
ZO & příspěvky

Pane Prchale ...
chvíli jsem přemýšlel jestli má cenu reagovat.
Vaše reakce mi připadla poněkud prchlivá ...

> A co bys chtěl řešit, na to jsou jednoznačné
> předpisy. A mimo ně není nikoho
> možno k ničemu nutit.
svět nejsou jen předpisy a i předpisy umožňují
používat hlavu za předpokladu že dodržíme daná
pravidla.


> Taky nejsem ve svazu.
> Přijedete v černým mercedesu s kouřovými
> skly a zazní několik dávek ze
> samopalu ?
>
> Třeba ošetřuju včelstva líp než devadesát
> procent Vašich členů.
> Jak to chcete zjistit ?
Nemám mercedes, lidi nestíhám. Snažím se s každým
domluvit.
Naprostá většina těch co ošetřují dobře a lépe
ani nic neskrývá a netají. Naopak se sami ozvou a
podělí se o vlastní zkušenosti. Pomáhají a mají
osobní zájem na tom aby i ostatní měli včelstva
zdravá. Často i "zaskočí" u důchodců pokud jim
zdravotní stav neumožňuje práci udělat pořádně.
Takoví lidé si s vámi o problému popovídají a
většinou je to přínosem pro obě strany. To že se
někdo izoluje ( a je jedno jestli člověk je a
nebo není ve svazu - v tom není problém, pokud
ctí společný zájem udržení včelařství ) a jen
kritizuje okolí jak ho omezuje. Je to i první
předpoklad toho, že začne při své "morální" a
inteligenční nadřazenosti dělat chyby. Nikdo
přece není dokonalý ...


Ostatním děkuji za věcné příspěvky k danému
problému. Potřeboval jsem si udělat alespoň dílčí
obrázek jak to lze řešit

Martin Nezbeda


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 16. 10. 2002
Re: Tachovsky ul (1880)

Chtěl bych jenom podotknout, protože jsem také zatím postavil svoje včelaření na tomto typu úlu (ale upraveném), že starší , resp. původní typ Tachováku neměl dodrženu včelí mezeru mezi nástavky! Já jsem si vyráběl na základě původního tachovského nástavkového úlu nové nástavky, dna i víka, ale již s dodrženou včelí mezerou.
Dnes bych ale již volil nástavky čtvercové na 10-11 rámků místo tachovských obdélníkových na 9 rámků.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 15. 10. 2002
Tachovsky ul


Tachovsky ul

Protože v konferenci několikrát zaznělo, že nějaký přítel chce začínat s pěstováním včel v úlech zvaných „Tachovské“, chtěl bych se k nim blíže vyjádřit.
Tak zvané tachováky existují ve dvou variantách.
1/ Starší se dnem česnovým náběhem cca 45 procent, s odděleným podmetem, s plechovým krmítkem v podmetu.(podmety jsme většinou upravovali vyříznutím až na límec cca 5cm) a plechová krmítka zrušili.
2/ Novější se dnem s vysokým podmetem, vodorovným dnem s mřížkou a stropním krmítkem.
U obou typů jsou pak 3nástavky na studenou stavbu pro rámečky 39*24, po 9 kusech na nástavek.
Víka těchto úlů mají tyto vrstvy: seshora pod víkem vlnitý papír slisovaný do cca vrstvy 3cm. Pod ním filcová dečka cca 2cm, pod ní rouška s plátna.
Fumigace v tachovácích:
Pokud chceme dodržet návod starý 18 let a fumigovat v nástavku ve svislé poloze, je pro nás jediná možnost fumigovat v posledním horním nástavku. Protože se jedná o podzimní fumigaci, máme většinou včelstva ve dvou, nebo třech nástavcích, připravena a zakrmena na zimování.
Pro tuto operaci musíme:
1/ Odebrat postupně nejméně 3 vrstvy z víka, tj. papírovou vložku, filc, roušku , event. další vložku.(síťku proti zatmelení, jakou používám já)
2/ vyjmout krajní plást, eventuelně jej omést od včel,označit jménem včelstva a uložit do volného nástavku, protože jej budeme za několik týdnů vracet zpět. Označení je důležité abychom jej vrátili do stejného včelstva s ohledem na šíření nemocí.
3/Fumigovat, t.zn. nakapat fumigační látku na pásek, ten zespodu zapálit, napíchnout na hřebík a ten spolu s páskem vsunout do předposledního plástu tak, aby byl 2 cm od stěny a 2cm od předposledního plástu.
4/ po cca 1 hodině zkontrolovat, zda nám úly neshořely, protože jsme proti tomuto dali do podmetu pod předpokládané umístění doutnajícího pásku podložku z plechu, nebo alespoň z alobalu 15x15cm.
5/ Toto celé opakujeme cca 3x. Po skončení posledního ošetření smíme vrátit poslední vyjmutý plást včelstvu zpět. Důsledně dodržujeme vrácení plástů tam kam patří, abychom nepodporovali přenos nemocí.

Ať se vám dobře fumiguje. !
Hlavně zdravím ty, kteří obhospodařují více včelstev a na včelnicích. Pokud dodržujete všechny stávající 18 let staré předpisy, klobouk před vámi dolu.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 10. 2002
RE: Přednáška o plemenářské práci (1806) (1821) (1875)

Posilam definitivni predbezny casovy rozvrh konference:
Lnenicka

Program XIII. konference vynálezců a zlepšovatelů ve včelařství

Pátek 18. října 2002 Sál 1
15:00 - 15:10       Zahájení konference Dr. Ing. František Kamler
15:10 - 15:30        Nemoci a choroby včel
       Úvodní referát - Ing. Vladimír Veselý, CSc.
15:30 - 15:40        Retrospektivní pohled na testování rezistence roztoče
Varroa destructor na léčiva v SR. - Ing. Ján Kopernický, CSc., MVDr. R.
Jendreják, CSc.
15:40 - 15:55        Bakterie Enterobacter cloacae jako patogen roztoče
Varroa destructor - Jaroslav Hrabák
15:55 - 16:10        Využití aerosolových vyvíječů - Dr. Ing. František
Kamler
16:10 - 17:00        Diskuse

Sobota 19: října 2002 Sál 1
09:15 - 10:30        Referáty delegátů kongresu Apislávie

11:00 - 11:20        Plemenářská práce
       Úvodní referát Ing. Dalibor Titěra, CSc.
11:20 - 11:35       Odlišnosti chovu včel v chovech plemenných a produkčních
Ing. Květoslav Čermák, Csc.
11:35 - 12:00        Diskuse

12:15 - 12:30        Včelařské pomůcky a ošetřování včelstev
       Úvodní referát – Dr. Ing. František Kamler
12:30 – 12:40        Zkušenosti s ochranou včel při používání agrochemikálií
v zemědělství na Slovensku, RNDr. T. Čermáková
12:40 - 12:50       Budou dvoumatkové provozní metody pro naše včelaře běžné
? - Jindřich Boháč
12:50 - 13:00       Zhodnocení 24 rámkového radiálního medometu zařazeného
do včelařského provozu - Ing Michal Mačička CSc.
13:00 - 13:10        Životnost letních včel a její vliv na časnou snůšku -
Jindřich Boháč
13:10 - 13:20        Včelaření v třínástavkovém úle Peter Vodila
13:20 - 13:30        Informační biotechnologie ve včelařství - Ing. Miroslav
Hansmann
13:30 - 14:00        Diskuse

14:00 - 14:20        Úvodní referát Problematika komerčních včelařských
provozů- Dr. Ing. František Kamler
14:20 - 14:35        Zkušenosti z 12 let komerčního včelařského provozu - Jan
Kolomý
14:35 - 14:45        Problematika melezitózního medu - Dr. Ing. František
Kamler
14:45 - 15:00        Problémy komerčního chovu včelích matek - Jaroslav
Sedláček
15:00 - 15:15        Srovnání včelaření s různou výškou rámku - Ing.
Květoslav Čermák, CSc.
15:15 - 15:45        Diskuse
16:00 - 16:20        Vyhodnocení nejlepších zlepšovatelů a vynálezců
16:20 - 16:50        Vyhodnocení soutěže Český med 2002



> -----Original Message-----
> From: Vita Vydra [mailto:vydra/=/fsv.cvut.cz]
> Sent: Monday, October 14, 2002 2:49 PM
> To: Vcelarska konference; Květoslav Čermák
> Subject: Přednáška o plemenářské práci
>
>
> Příteli Čermáku,
> na pražské Konferenci zlepšovatelů máte mít přednášku o
> plemenářské práci. Byl bych nerad aby mi utekla, máte již
> představu, kdy bude na programu? Děkuji. Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

P.S. Dotaz posílám přes konferenci, myslím, že to může zajímat více
včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 15. 10. 2002
RE: Poučení .. (1877)

České Budějovice členský příspěvek 80 Kč na člena a rok a dále za léčení
formidol+ fumigace,aceton, gabon ... počítám tak 8 Kč na včelstvo se bude
strhávat pomocí programu evidence ZO ČSV jde to dobře ale nesmí se to
zapomenout před výplatou srazit.
letos část důvěrníků vybírala za formidol a tak atˇsi to rozdají zpět
alespoň se jim to pořádně zprotiví a nebude je to bavit.proč to dělat
jednoduše , když to jde složitě ??? O:-))).

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, October 15, 2002 9:02 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Poučení ..


:>Kolik vybírají vaše organizace poplatky ?
:>jakou formu jste zvolili ??? za včelstvo, člena,
:>kombinovaně ?
:>kolik vybíráte za ošetření ???

V okresu Pardubice to bylo od 16 do 24 Kč na včelstvo navíc k těm povinným
příspěvkům.
V listopadu uvidím aktuální stav na vyúčtování dotací.
Jediná ZO (z 5) vybírá zvlášt na léky hotové peníze v létě, ostatní to
"spláchnou" s dotacemi.
Mě se to zdá komplikovanější, ale oni si to chválí.

:>jak to řešíte s včelařem jež není Váš člen ???
:>jak to řešíte se včelařem který ignoruje vaše
:>pravidla, legalizuje přesun u OVS a Vám ani
:>neřekne že na území Vaší ZO umístnil včelstva
:>(dokud na něj po roce nepřijdete)?

:>neohrožuje nákazovou situaci. Ale občas si nevím
:>rady s podobným "jezevcem". Sám si léčím sám si
:>peru ...

"řešil" jsem dva takové případy. Základní páka je registrace a předložení
potvrzení při žádosti o dotace. Když tu mateřskou ZO upozorníš, že včelař XY
má včely na území tvé organizace, a včelaře na povinnost registrace, dá se
to do pořádku. OVS formálně povolí jakýkoli přesun, pokud v tom není mor a
varroa. Pořádek si musíme uhlídat sami, hrozba šíření nemocí by nás měla
motivovat.
Problémy vidím v narůstající laxnosti včelařů, nedbalém léčení a při
vymizení včelstev se maximálně utrousí poznámka, že mu to někdo vyloupil. Že
to může být kolapsem z roztoče, to mi nechtějí věřit. Když to srovnám s
chovem psů, králíků atd, tak většina si psa nechá očkovat proti vzteklině,
na ostatní se přijde při nějakém náhodném pokousání. Lidi jsou lidi, včelaři
nebo pejskaři, to je jedno. Veterináři nikde nic nekontrolují, když to nikdo
neudá.

Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 10. 2002
RE: Poučení ..

:>Kolik vybírají vaše organizace poplatky ?
:>jakou formu jste zvolili ??? za včelstvo, člena,
:>kombinovaně ?
:>kolik vybíráte za ošetření ???

V okresu Pardubice to bylo od 16 do 24 Kč na včelstvo navíc k těm povinným
příspěvkům.
V listopadu uvidím aktuální stav na vyúčtování dotací.
Jediná ZO (z 5) vybírá zvlášt na léky hotové peníze v létě, ostatní to
"spláchnou" s dotacemi.
Mě se to zdá komplikovanější, ale oni si to chválí.

:>jak to řešíte s včelařem jež není Váš člen ???
:>jak to řešíte se včelařem který ignoruje vaše
:>pravidla, legalizuje přesun u OVS a Vám ani
:>neřekne že na území Vaší ZO umístnil včelstva
:>(dokud na něj po roce nepřijdete)?

:>neohrožuje nákazovou situaci. Ale občas si nevím
:>rady s podobným "jezevcem". Sám si léčím sám si
:>peru ...

"řešil" jsem dva takové případy. Základní páka je registrace a předložení
potvrzení při žádosti o dotace. Když tu mateřskou ZO upozorníš, že včelař XY
má včely na území tvé organizace, a včelaře na povinnost registrace, dá se
to do pořádku. OVS formálně povolí jakýkoli přesun, pokud v tom není mor a
varroa. Pořádek si musíme uhlídat sami, hrozba šíření nemocí by nás měla
motivovat.
Problémy vidím v narůstající laxnosti včelařů, nedbalém léčení a při
vymizení včelstev se maximálně utrousí poznámka, že mu to někdo vyloupil. Že
to může být kolapsem z roztoče, to mi nechtějí věřit. Když to srovnám s
chovem psů, králíků atd, tak většina si psa nechá očkovat proti vzteklině,
na ostatní se přijde při nějakém náhodném pokousání. Lidi jsou lidi, včelaři
nebo pejskaři, to je jedno. Veterináři nikde nic nekontrolují, když to nikdo
neudá.

Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 15. 10. 2002
Re: Poučení z krizového období pro stranu a společnost (1874)

>
> Kolik vybírají vaše organizace poplatky ?
> jakou formu jste zvolili ??? za včelstvo, člena,
> kombinovaně ?
> kolik vybíráte za ošetření ???
> jak to řešíte s včelařem jež není Váš člen ???
> jak to řešíte se včelařem který ignoruje vaše
> pravidla, legalizuje přesun u OVS a Vám ani
> neřekne že na území Vaší ZO umístnil včelstva
> (dokud na něj po roce nepřijdete)?
> Nejsem typ člověka co by chtěl někoho ovládat ale
> někteří včelaři chápou svobodu dost zvláštně. Je
> mi upřímě jedno co druhý dělá a proč, pokud
> neohrožuje nákazovou situaci. Ale občas si nevím
> rady s podobným "jezevcem". Sám si léčím sám si
> peru ...

A co bys chtěl řešit, na to jsou jednoznačné předpisy. A mimo ně není nikoho
možno k ničemu nutit.
Taky nejsem ve svazu.
Přijedete v černým mercedesu s kouřovými skly a zazní několik dávek ze
samopalu ?

Třeba ošetřuju včelstva líp než devadesát procent Vašich členů.
Jak to chcete zjistit ?

Zdraví PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 14. 10. 2002
Přednáška o plemenářské práci (1806) (1821)

Příteli Čermáku,
na pražské Konferenci zlepšovatelů máte mít přednášku o plemenářské práci. Byl bych nerad
aby mi utekla, máte již představu, kdy bude na programu?
Děkuji.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

P.S. Dotaz posílám přes konferenci, myslím, že to může zajímat více včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 10. 2002
RE: Poučení z krizového období pro stranu a společnost

Co bylo bylo ... měli bychom se bavit o
budoucnosti a především o včelách a ne politice.
Pokud se mi cokoli nelíbí na současném stavu tak
to řeknu - a nebo lépe - dokážu ostatním že to
jde jinak a lépe.
Ale píšu z úplně jiného důvodu - praktického a
jak doufám k věci.

Kolik vybírají vaše organizace poplatky ?
jakou formu jste zvolili ??? za včelstvo, člena,
kombinovaně ?
kolik vybíráte za ošetření ???
jak to řešíte s včelařem jež není Váš člen ???
jak to řešíte se včelařem který ignoruje vaše
pravidla, legalizuje přesun u OVS a Vám ani
neřekne že na území Vaší ZO umístnil včelstva
(dokud na něj po roce nepřijdete)?
Nejsem typ člověka co by chtěl někoho ovládat ale
někteří včelaři chápou svobodu dost zvláštně. Je
mi upřímě jedno co druhý dělá a proč, pokud
neohrožuje nákazovou situaci. Ale občas si nevím
rady s podobným "jezevcem". Sám si léčím sám si
peru ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 14. října 2002 v 12:28 odp.
Předmět: RE: Poučení z krizového období pro
stranu a společnost

>
> >
> > Delegáti sjezdu
> > Faktem je že bylo schváleno období od
> posledního
> > předcházejícího sjezdu a usnesení 5 sjezdu
> néni ani náznak
> > nespokojenosti s činy komunistického
> režimu,jejimž výsledkem
> > je současná jediná organizace. Tímto
> tichým souzněním
> > ztratily Zemské spolky i možnost žádat
> samostatně restituci
> > svého majetku ,bez CSV.
> >
> Pravděpodobně podobná situace nastala v
> Německu, kde na troskách NSDAP i
> po II. světové válce funguje centrální
> Deutscher Imker Bund. Zemské
> spolky byly založeny na zemském uspořádání
> státu, proto také v
> Československu fugnovaly Český svaz včelařů
> a Slovenský zväz včelárov.
> Podobná situace je i v Rakousku, Švýcarsku a
> Francii - namátkou vybráno.
>
> Myslí si snad někdo, že by bylo možno
> cokoliv prosadit, pokud by měl
> jakýkoliv státní orgán pracovat kupříkladu
> se 14 spolky reprezentujícími
> kraje?
>
> Lněnička
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 14. 10. 2002
RE: Poučení z krizového období pro stranu a společnost (1872)


>
> Delegáti sjezdu
> Faktem je že bylo schváleno období od posledního
> předcházejícího sjezdu a usnesení 5 sjezdu néni ani náznak
> nespokojenosti s činy komunistického režimu,jejimž výsledkem
> je současná jediná organizace. Tímto tichým souzněním
> ztratily Zemské spolky i možnost žádat samostatně restituci
> svého majetku ,bez CSV.
>
Pravděpodobně podobná situace nastala v Německu, kde na troskách NSDAP i
po II. světové válce funguje centrální Deutscher Imker Bund. Zemské
spolky byly založeny na zemském uspořádání státu, proto také v
Československu fugnovaly Český svaz včelařů a Slovenský zväz včelárov.
Podobná situace je i v Rakousku, Švýcarsku a Francii - namátkou vybráno.

Myslí si snad někdo, že by bylo možno cokoliv prosadit, pokud by měl
jakýkoliv státní orgán pracovat kupříkladu se 14 spolky reprezentujícími
kraje?

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Soukal, Petr (CAP, GCF) --- 14. 10. 2002
RE: Poučení z krizového období pro stranu a společnost

myslim ze ano.
zna nekdo nejakeho dobreho psychiatra?
ps

-----Původní zpráva-----
Od: Emanuel Vesely [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Odesláno: 14. října 2002 10:09
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: Poučení z krizového období pro stranu a společnost


Nechce to už zavolat Chocholouška?

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 14, 2002 9:59 AM
Subject: Poučení z krizového období pro stranu a společnost


UVCSV
Podporujeme oprávněné požadavky...souhlasíme s odchodem těch kteří se
zkompromitovali vůči spoluobčanům...vycházíme z rozhodnutí FS o zrušení
vedoucí úlohy KSC ..a v tomto smyslu již neplatí příslušná část stanov
čSV...plně rehabilitujeme tyto členy.

Předseda Soukup předložil svou funkci otázce důvěry
předsedům a tajemníkum KV na mimořádném zasedání UV..,dále se dohodli že
KV
nebudou vivíjet žádnou činnost,včetně volebních jednání a konferencí.

Předseda Soukup ve volbách do FS na volební kandidátce.
Chceme budovat právní stát v duchu tradic...usilivat o upevnění
parlamentní
demokracie v duchu mezinárodné platných zásad...Jsem přesvědčen že
všichni
kteří mají rádi včely a zdravé životní prostředí dají ve volbách hlas...

Názor UV CSV na společnost-slovy redaktorky Burgerové.
...republika vře,šílenci vyhrožují,ukřivdění jedinci i celé skupiny se
domáhají svých práv...

UVCSV navrhl v poslední chvíli před sjezdem Alternaivní možnosti
uspořádání CSV.


Delegáti sjezdu
Faktem je že bylo schváleno období od posledního předcházejícího sjezdu
a
usnesení 5 sjezdu néni ani náznak nespokojenosti s činy komunistického
režimu,jejimž výsledkem je současná jediná organizace.
Tímto tichým souzněním ztratily Zemské spolky i možnost žádat samostatně
restituci svého majetku ,bez CSV.

Kroky KSC UVCSV v krizovém období zaslouží si uznání.

Pro společnost je to nové Unorové vítězství pracujícího lidu.

v dobrém franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 14. 10. 2002
Re: Poučení z krizového období pro stranu a společnost (1870)

Nechce to už zavolat Chocholouška?

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 14, 2002 9:59 AM
Subject: Poučení z krizového období pro stranu a společnost


UVCSV
Podporujeme oprávněné požadavky...souhlasíme s odchodem těch kteří se
zkompromitovali vůči spoluobčanům...vycházíme z rozhodnutí FS o zrušení
vedoucí úlohy KSC ..a v tomto smyslu již neplatí příslušná část stanov
čSV...plně rehabilitujeme tyto členy.

Předseda Soukup předložil svou funkci otázce důvěry
předsedům a tajemníkum KV na mimořádném zasedání UV..,dále se dohodli že
KV
nebudou vivíjet žádnou činnost,včetně volebních jednání a konferencí.

Předseda Soukup ve volbách do FS na volební kandidátce.
Chceme budovat právní stát v duchu tradic...usilivat o upevnění
parlamentní
demokracie v duchu mezinárodné platných zásad...Jsem přesvědčen že
všichni
kteří mají rádi včely a zdravé životní prostředí dají ve volbách hlas...

Názor UV CSV na společnost-slovy redaktorky Burgerové.
...republika vře,šílenci vyhrožují,ukřivdění jedinci i celé skupiny se
domáhají svých práv...

UVCSV navrhl v poslední chvíli před sjezdem Alternaivní možnosti
uspořádání CSV.


Delegáti sjezdu
Faktem je že bylo schváleno období od posledního předcházejícího sjezdu
a
usnesení 5 sjezdu néni ani náznak nespokojenosti s činy komunistického
režimu,jejimž výsledkem je současná jediná organizace.
Tímto tichým souzněním ztratily Zemské spolky i možnost žádat samostatně
restituci svého majetku ,bez CSV.

Kroky KSC UVCSV v krizovém období zaslouží si uznání.

Pro společnost je to nové Unorové vítězství pracujícího lidu.

v dobrém franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 14. 10. 2002
Poučení z krizového období pro stranu a společnost

UVCSV
Podporujeme oprávněné požadavky...souhlasíme s odchodem těch kteří se zkompromitovali vůči spoluobčanům...vycházíme z rozhodnutí FS o zrušení vedoucí úlohy KSC ..a v tomto smyslu již neplatí příslušná část stanov čSV...plně rehabilitujeme tyto členy.

Předseda Soukup předložil svou funkci otázce důvěry
předsedům a tajemníkum KV na mimořádném zasedání UV..,dále se dohodli že KV nebudou vivíjet žádnou činnost,včetně volebních jednání a konferencí.

Předseda Soukup ve volbách do FS na volební kandidátce.
Chceme budovat právní stát v duchu tradic...usilivat o upevnění parlamentní demokracie v duchu mezinárodné platných zásad...Jsem přesvědčen že všichni kteří mají rádi včely a zdravé životní prostředí dají ve volbách hlas...

Názor UV CSV na společnost-slovy redaktorky Burgerové.
...republika vře,šílenci vyhrožují,ukřivdění jedinci i celé skupiny se domáhají svých práv...

UVCSV navrhl v poslední chvíli před sjezdem Alternaivní možnosti uspořádání CSV.


Delegáti sjezdu
Faktem je že bylo schváleno období od posledního předcházejícího sjezdu a usnesení 5 sjezdu néni ani náznak nespokojenosti s činy komunistického režimu,jejimž výsledkem je současná jediná organizace.
Tímto tichým souzněním ztratily Zemské spolky i možnost žádat samostatně restituci svého majetku ,bez CSV.

Kroky KSC UVCSV v krizovém období zaslouží si uznání.

Pro společnost je to nové Unorové vítězství pracujícího lidu.

v dobrém franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 13. 10. 2002
Technicka poznamka AD: CONFIDENTIAL BUSINESS ASSISTANCE. (1865)

AD spamy přes konferenci:


> Posledni dobou jsem obdrzel jiz nekolik mailu podobneho razu.

................

> nechapu, jak je mozne, ze tyto maily chodi pres konferenci!


Když to sem spamer pošle, tak to konferenční robot prostě rozešle.
Můžeme zařídit, že robot bude rozesílat jen takové příspěvky, které
přijdou z adresy některého z přihlášených účastníků (mailing list).
Doposavad je to tak, že příspěvek do konference můžete poslat z
jakékoliv adresy, a on se pak rozešle na adresy všech přihlášených
účastníků (mailing list).

Osobně mám pocit, že zatím těch spamů není tolik (a jsou i bez
otevírání rozpoznatelné ze "subjectu" - předmětu, takže je možné je
ihned smazat), abychom kvůli nim museli nějak omezovat provoz
konference. Ale bude-li to přání účastníků, klidně to spustíme.

Provoz webového rozhraní konference by zůstal bez jakýchkoliv změn.


> (Na to, ze z ni jsou rozesilany viry jsem si jiz zvykl :-O)))

Musím se přátelsky ohradit. Nakolik je mi známo, tak konferenční robot
nerozesílal žádný virus.

Nemůžeme za to, že zavirované počítače některých účastníků rozesílaly
na některé adresy jiných účastníků konference zavirované maily, které
se tvářily (jen to tak vypadalo), jakoby to byly příspěvky z
konference...

Sleduji provoz konference na několika e-mailových adresách. Na některé
adresy zavirovaný "jakoby-konferenční" mail dorazil, na některé
nepřišlo nic. Pochopitelně to fungovalo tak, že virus dorazil na
adresu, ze které přispívám do konference, ale na adresy, na kterých
provoz konference jen sleduji, žádný zavirovaný mail nedorazil. Při
analýze zavirovaných mailů (pseudo-příspěvků), které k nám dorazily,
jsme vždy konstatovali, že nešly přes konferenčního robota, ale
doputovaly vždy přímo od zavirovaného účastníka (i když jeho přesnou
adresu je těžko zjistit, protože virus za sebou zametá stopy - tj.
falšuje konečnou zpáteční adresu: "from").

Viz o tom něco i v mém příspěvku z 3. 10. 2002 s tématem "virus".

Omlouvám se za tento nevčelařský příspěvek, leč na aktuální téma
včelařské konference.

J. P. Baudiš


> Dne 12. říjen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>> 0031613777023
>> AMSTERDAM,
>> THE NETHERLANDS.
>>
>>
>>
>> CONFIDENTIAL BUSINESS PROPOSAL.
>>
>> You may be surprised to receive this letter from me

..............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 13. 10. 2002
Re[4]: Prosklené úly (1849) (1852) (1853) (1858) (1860)


> Chtělo by to ale ještě dát odkaz na zobrazení zvětšeného foto přímo do
> obrázku náhledu ... (jestli je k dispozici).

> Zdeněk Čejka

Autor právě dodal příslušné soubory (díky). Takže už je to na webu.
Kliknutím na obrázek si zobrazíte zvětšenou verzi.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1868 do č. 1928)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu