Včelařská konference

Opravdu perfektní rady jak přidat matku. Proč to dělat přímo, jednoduše postříkáním sladkou vodou, když to jde složitě a ještě při tom vymyslíme plno ptákovin.
Zdenek

M.Osusky
> vykupcovia medu su stredoeuropska ( postsocialisticka ) specialita.
> V nemecku neexistuju klasicky vykupovaci. Drobny vcelari si svoje produkty
> realizuju sami, pripadne cez niekoho s malym "kamennym" obchodom.
> Profesionali a poloprofesionali maju zmluvy priamo s velkoobchodnikom.
> Tito niekedy funguju aj ako priekupnici ( vykupovaci ? ) pre
> velkoobchodnika. Cena a platobne podmienky sa nezverejnuju.
........

To mi nejde nejak do hlavy. Ze by po sto letech, jak napsal D. Helmut, bylo presto vcelarstvi v Ceske republice na vyssi urovni nez v Nemecku? Podle me je verejna cena ve vykupu standart a zverejnovat ji je korektni jednani. Nakonec nechci to prekrucovat, ale 20% pokrytí vlastni produkci medu (Nemecko podle Helmut) a ostatni mit jako dovoz, se muzeme potom dockat i u nas po sto letech v Evropse Unii. Jsme preci v Evropske Unii a tim vypliva stejne prostredi jak pro nemce, tak i pro ostatni. Koho bude potom motivovat vstoupit do vcelarstvi a chovat vcely po takove dobe, kdyz nezna cenu sve prace? Neupada potom evropske vcelarstvi na prave takovem aspektu jako zverejneni vykupnich cen medu, vosku, materi kasicky, propolisu? Nebo zasadou evropskeho obchodu ma byt tajnustkareni? Asi podle tebe Mateji ano. I kdyz i ty ve slovenskem Vcelarovi (5/06) preci zverejnujes svou vykupni cenu propolisu. 750,-Sk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Je to i v celku logické, protože je to článek navíc a ten člověk to přece
nemůže dělat zadarmo, takže ten med tím zdražuje. A taky je velice náročné
při takovém výkupu garantovat kvalitu medu. Až se u nás víc zažije prodej
drobnějších včelařů v těch malých kamenných obchodech, výkupci zřejmě taky
vymizí. Nebo místo výkupu medu budou naopak včelařům prodávat sklenice,
víčka a další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 17, 2006 10:22 AM
Subject: Antwort: Re: Aktualni ceny medu ve vykupu


> vykupcovia medu su stredoeuropska ( postsocialisticka ) specialita.
> V nemecku neexistuju klasicky vykupovaci. Drobny vcelari si svoje produkty
> realizuju sami, pripadne cez niekoho s malym "kamennym" obchodom.
> Profesionali a poloprofesionali maju zmluvy priamo s velkoobchodnikom.
> Tito niekedy funguju aj ako priekupnici ( vykupovaci ? ) pre
> velkoobchodnika. Cena a platobne podmienky sa nezverejnuju.
>
> Matej

vykupcovia medu su stredoeuropska ( postsocialisticka ) specialita.
V nemecku neexistuju klasicky vykupovaci. Drobny vcelari si svoje produkty
realizuju sami, pripadne cez niekoho s malym "kamennym" obchodom.
Profesionali a poloprofesionali maju zmluvy priamo s velkoobchodnikom.
Tito niekedy funguju aj ako priekupnici ( vykupovaci ? ) pre
velkoobchodnika. Cena a platobne podmienky sa nezverejnuju.

Matej





Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
17.07.2006 09:42
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Aktualni ceny medu ve vykupu






Helmut:
> ...Loni byla vykupni cena lesniho
> medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
> pouze ocima zeme s nizkymi naklady.
.......

Rad bych rozvinul tema smerem k jeho obsahu.

Jake hesla do vyhledavacu by bylo zahodno dat, abych v nemeckem jazyce
nasel vykupce nebo zpracovatele medu, kteri vykupuji med? Nebo jestli je
nejaky solidni odkaz primo.
Diky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Helmut:
> ...Loni byla vykupni cena lesniho
> medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
> pouze ocima zeme s nizkymi naklady.
.......

Rad bych rozvinul tema smerem k jeho obsahu.

Jake hesla do vyhledavacu by bylo zahodno dat, abych v nemeckem jazyce nasel vykupce nebo zpracovatele medu, kteri vykupuji med? Nebo jestli je nejaky solidni odkaz primo.
Diky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pridavam jeste odkaz na Medocentrum kde je cena az 55,- Kc na ruku a popripade s odkladem dohodou.

pro cleny klubu:
http://www.honey-well.com/cz/klub_medocentrum.htm

pro nahodilce ;)
http://www.honey-well.com/cz/odbytov%E9_centrum.htm


> Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...
>
> takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni
> informovat.
> kontakty na:
> http://moraviaprodukt.cz
>
> jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:
>
> ...........
> http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
>
> Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *
>
>
> * vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
> nad 21,0 % vody - nevykupuje se
> ..........
> http://sweb.cz/vykupmedu/
> VYKUPNI CENY
> Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg
>
>
>
> Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............


_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky jsem si loni dvě takové hmoždinky na zkoušku koupil, žel ještě
neměl odvahu vyzkoušet.
Nákresy hmoždinek jsou vidět např. na
http://www.dokoupil.cz/fischer/044_chem/0442pris.htm (*Plastové sítko
FIS H K).
*Jsou tam i kovová válcová sítka v metráži, která by po rozřezání na
odpovídající délku šla použít.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Ještě něco jiného než stříkačka objevil můj začínající kolega, Zdeněk
>Brentner. Ten když viděl, z čeho se dělají klícky - dnes již nedostupných
>natáček - tak se nechal inspirovat a objevil "děravé hmoždinky". Hned jsem
>je tam v železářství taky koupil. Ale ještě jsem je nepoužil. Kolega s tím
>začal. Výhoda je, že jí můžu použít jako klícku na matečník k přidání
>matky.
>Jak vypadá ta hmoždinka. Je to děrovaný váleček, většinou ze čtyřhrannou
>mříží z hmoždinkového plastu. Slouží snad k zasunutí do děrovaného a
>porézního zdiva a do něj se nastříká nějaký tuhnoucí tmel. Má právě podobu
>injekční stříkačky, na hoře místo pístu má víčko s lamelami. Do toho jde
>zamáčknout umělohmotná přelarvovací miska.
>Kolega si do víček přidělal misky, ty uchycuje na lištu přelarvuje a
>zavíčkovaný matečník pak nasadí na trubičku.
>On si nakoupil průměr asi 15mm, na můj vkus malý, ale včelám ani matce to
>zřejmě nevadilo. Já jsem si nakoupil asi průměr 20, ale ještě jsem to
>nezkoušel. On to vyzkoušel v řádu jednotek. Tedy zatím odchov, přidává do
>oddělků. Ale na přidávání metodou umělého matečníku je to jako dělané,
>protože to má přesně tvar stříkačky 10 a 20ml. Pokud bude někdo chtít
>dopřát matce soukromí, může kousek obalit alobalem.
>Tu hmoždinku jsem koupili za extra cenu 5,-Kč, je z českého bílého tvrdého
>plastu (jako hmoždinky). Jsou k mání i pružné, aj. ale cena se pohybuje pak
>i přes 15,-Kč.
>
>Jestli mi vydrží včely, tak to chci přes zimu připravit a příští rok v tom
>chovat.
>
>Jen mi to nedá, abych zde neupozornil na směšování pojmů a příčin. Matku
>lezoucí z matečníku staré včely "ignorují" proto, že prý ještě nevylučuje
>feromony. To si můžete odzkoušet tak, že matku která se vykousala z
>matečníku přendáte na nějaký cizí plást. Zůstane v podstatě nepovšimnuta.
>Když tam dáte starší matku, hned se většinou stane cílem útoku.
>Karel
>
>
>
>

Kdyby se Cesi 1918 nasilne neodtrhli, mohlo se jim 100 let nato darit
lepe, i ceny medu mohly byt lepsi.
.....
No jo, Češi, Ti rozbijou všechno.:-) Rakousko-Uhersko, Varšavskou smlouvu, Česko-Slovensko,... Včelu,..

Teď jestli je na řadě EU, NATO,OSN či ČSV?:-)

A což teprve, kdyby centrální mocnosti vyhrály první válku. To by byla úroveň.:-) A Kraňsko mohlo být naše. Jenže ti Češi, či Italové a další.


K prvému rozbití jest třeba vzpomenouti citátu klasika, že kdyby byly chyby jen na jedné straně, netrvaly by spory tak dlouho.
Karel

--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 16.07.2006 22:44
>
>
> Apropo, jake jsou v Nemecku ceny ve vykupu? (odvozuji podle pouzivani koncovky mailu)
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
Med je v zemi pokryvan z vlastni produkce pouze asi 20%. Zbytek je
dovoz. Z toho vyplyva, ze naprosta vetsina vcelaru v zemi se oborem
zabyva ze zajmu a nehleda vykupce. Za cenu pod 2€ (mnohdy i nize,
1.4-1.7) to ani nemuze byt rentabilni. Loni byla vykupni cena lesniho
medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
pouze ocima zeme s nizkymi naklady.

Zrovna vcera jsem poslouchal Karla Gotta jak zpiva stary vidensky slagr:
"Als Böhmen noch bei Öst'reich war, vor fünfzig Jahr, vor fünfzig Jahr,
hat sich mein Vater g'holt aus Brünn a echte Wienerin..."
Kdyby se Cesi 1918 nasilne neodtrhli, mohlo se jim 100 let nato darit
lepe, i ceny medu mohly byt lepsi.

D. Helmut

Medorient je grilovaci smes z medu a orientalni horcice (a dalsich prisad-cesnek, chili a spol), odtud ten nazev, jak mi bylo v lednici vysvetleno. Kupujeme to tam pravidelne.

D. Helmut:
> a o kus dal uz nabizi sve vyrobky "Med orient".
.....

Ona vykupna je opodal minaretu. ;-)

Ale jinak jde urcite o primesi "vzacneho a draheho koreni" spolu s medem. ...



Apropo, jake jsou v Nemecku ceny ve vykupu? (odvozuji podle pouzivani koncovky mailu)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Take zajimava stranka. Pise tam: "Veškerý námi produkovaný včelí med
pochází od včelařů, kteří mají svá včelstva rozmístněna v donedávna
nedotčených lokalitách lužních lesů jižní Moravy"

a o kus dal uz nabizi sve vyrobky "Med orient".

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 16.07.2006 21:20
> Opravuji do srozumitelnejsi podoby:
>
> Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...
>
> takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni informovat.
> kontakty na:
> http://moraviaprodukt.cz
>
> jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:
>
> ...........
> http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
>
> Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *
>
>
> * vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
> nad 21,0 % vody - nevykupuje se
> ..........
> http://sweb.cz/vykupmedu/
> VYKUPNI CENY
> Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg
>
>
>
> Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............
>
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Opravuji do srozumitelnejsi podoby:

Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...

takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni informovat.
kontakty na:
http://moraviaprodukt.cz

jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:

...........
http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *


* vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
nad 21,0 % vody - nevykupuje se
..........
http://sweb.cz/vykupmedu/
VYKUPNI CENY
Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg



Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............




_gp_
http://vindex.ic.cz

Moraviaprodukt Lednice vykupuje prý až za 50,-/kg ... taková cena je pěkná, ale musíte se na její podmínky pro bližší upřesnění informovat.

kontakty na http://moraviaprodukt.cz

jiné dostupné zjištěné výkupní ceny medu na internetu:
...........
http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
Květový - všechny druhy do 19% do 7,5 * 104 μS/m 34,00 Kč *
       
       * vĂ˝kupnĂ­ cena se upravuje dle % vody dle další tabulky


nad 21,0 % vody - nevykupuje se
       
..........
http://sweb.cz/vykupmedu/
VĂťKUPNĂŤ CENY

Med květový - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kč/kg

Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme !
..............

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dřevěné a polystyrénové úly posílám po celé republice s dodáním až do domu .Máme krátké dodací lhůty.Více na www.vcelarstvi.info nebo na telefonu 736 604 189 (T-Mobile) také e-mail obchod/=/vcelarstvi.info
Milan

Ještě něco jiného než stříkačka objevil můj začínající kolega, Zdeněk Brentner. Ten když viděl, z čeho se dělají klícky - dnes již nedostupných natáček - tak se nechal inspirovat a objevil "děravé hmoždinky". Hned jsem je tam v železářství taky koupil. Ale ještě jsem je nepoužil. Kolega s tím začal. Výhoda je, že jí můžu použít jako klícku na matečník k přidání matky.
Jak vypadá ta hmoždinka. Je to děrovaný váleček, většinou ze čtyřhrannou mříží z hmoždinkového plastu. Slouží snad k zasunutí do děrovaného a porézního zdiva a do něj se nastříká nějaký tuhnoucí tmel. Má právě podobu injekční stříkačky, na hoře místo pístu má víčko s lamelami. Do toho jde zamáčknout umělohmotná přelarvovací miska.
Kolega si do víček přidělal misky, ty uchycuje na lištu přelarvuje a zavíčkovaný matečník pak nasadí na trubičku.
On si nakoupil průměr asi 15mm, na můj vkus malý, ale včelám ani matce to zřejmě nevadilo. Já jsem si nakoupil asi průměr 20, ale ještě jsem to nezkoušel. On to vyzkoušel v řádu jednotek. Tedy zatím odchov, přidává do oddělků. Ale na přidávání metodou umělého matečníku je to jako dělané, protože to má přesně tvar stříkačky 10 a 20ml. Pokud bude někdo chtít dopřát matce soukromí, může kousek obalit alobalem.
Tu hmoždinku jsem koupili za extra cenu 5,-Kč, je z českého bílého tvrdého plastu (jako hmoždinky). Jsou k mání i pružné, aj. ale cena se pohybuje pak i přes 15,-Kč.

Jestli mi vydrží včely, tak to chci přes zimu připravit a příští rok v tom chovat.

Jen mi to nedá, abych zde neupozornil na směšování pojmů a příčin. Matku lezoucí z matečníku staré včely "ignorují" proto, že prý ještě nevylučuje feromony. To si můžete odzkoušet tak, že matku která se vykousala z matečníku přendáte na nějaký cizí plást. Zůstane v podstatě nepovšimnuta. Když tam dáte starší matku, hned se většinou stane cílem útoku.
Karel

Tak jsem si myslel, jaký jsem "vynálezce", když používám jako přidávací klícku upravenou injekční stříkačku a ono to už napadlo jiné dávno přede mnou. Moje provedení je trochu jiné. Velikostí bohatě stačí velikost 10 kubíků. Vyndá se tlačítko za pístem cca 2 cm se uřízne a za pístem se vyvrtá otvor cca 6 mm. Tam se protáhne kvalitní provázek, nebo drát a vytvoří očko pro prst, aby se píst dal vytáhnout. V jedné polovině se vyvrtá co nejvíc otvorů 3 mm, druhá se nechá neporušená, tam má matka úkryt. Odřízne se též dno s trubičkou na nasazení jehly. Pro odgrotování vnitřku po vyvrtání otvůrků používám silný vrták, tuším 16 mm. MCT nepoužívám. Přikláním se k názoru jiných včelařů, že MCT situaci spíš komplikuje než vylepšuje. Tahle potrava přivábí staré včely matce nepříliš přátelské. Ing Smělý používá k oddělení toaletní papír, a ing Řeháček kousek mezistěny. Tak to dělám i já. Jedním koncem stříkačky vyseknu mezistěnu a teplým špendlíkem tam udělám 3 otvory. Tím mám stříkačku celosezoně připravenou. Potom vytáhnu pístek, matku jím zase zpátky uzavřu a na drátu pověsím k otevřenému plodu, nebo stačí položit do mezery mezi rámky a přiklopit medníkem./Dadant nemá mřížku a tak se tam vejde./ O spolehlivosti tohoto způsobu přidávání toho moc nevím. Klícky jsem si vyrobil teprve letos, přidal jsem s ním úspěšně pouze 4 matky ze čtyř a tak tento způsob rozhodně nemohu považovat za vyzkoušený. Rovněž daleko raději používám na přidávání oddělky nebo zavíčkovaný matečník a tyto klícky budu používat spíš vyjímečně, ale není špatné, když jich pár v bedničce s "cajkem" je. Důvodem, proč jsem zvolil tohle řešení je, že drátěné trubičky, doporučované výzkumníky v Dole mě nepřipadaly moc vzhledné, výrobně jsou dost pracné a vzhledově nic moc. Zdraví R. Stonjek

Zase ale se to nesmí přehnat. Totiž když jsou ve včelstvu nějaké nepřátelsky
naladěné včely, mohou přes otvory matce poškodit chodidla. Takovou matku
potom včely přijmou, ale z prvního jejího plodu nasadí matečník a nahradí
ji. Proto musí být otvory jen na části, aby se matka mohla v případě potřeby
uchýlit do kouta bez otvorů. Svého času to byl nějaký výzkum ve VUVČ Dolu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 7:28 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
> matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
> feromonem.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polá?ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
> Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka
>
>
> > To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo
mezistěny
> > smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou
trojkou
> > vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> > zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> > matku
> > uvolní.
> > Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> > stříkačky,
> > jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
> >
> > R. Polášek.
>

Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
feromonem.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
> smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
> vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> matku
> uvolní.
> Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> stříkačky,
> jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
>
> R. Polášek.

To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto, matku
uvolní.
Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku stříkačky,
jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 13, 2006 7:03 PM
Subject: přidávací klícka - stříkačka


> Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky
> vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná
ale
> špatně. Díky Jan

Nevěř tomu, To poznáš až později. ODCHOV MATEK JE V PODSTATĚ TAKÉ JEN Z NOUZOVÝCH MATEČNÍKŮ. MATKU LZE VYCHOVAT BUĎ Z ROJOVÝCH MATEČNÍKŮ . V CHOVECH MATEK ,SE ZÁMĚRNĚ VYVOLÁVÁ STAV NOUZE VE VČELSTVU ABY SE ZÍSKALA SÉRIE MATEČNÍKŮ.
NEJLEPŠÍ MATKY BÝVAJÍ Z TICHÉ VÝMĚNY Jinak celkem pochybuji , že chovatelé Matek v rozmnožovacích chovech se pečlivě starají o to aby všichni chovatelé v jejich okolí používali v chovech právě jejich chovnou linii , aby tak zajistili čistotu svého chovu u volně pářených matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: Jak p?idat matku
> Datum: 14.7.2006 08:59:51
> ----------------------------------------
> Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového
> matečníku jistě nekvalitní.
> Děkuji
>
>
>

Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového matečníku jistě nekvalitní.
Děkuji

Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná ale špatně. Díky Jan

Tak nevím,snad za měsíc mi bude 70 let,jsem starý když obhospodařuji 60 včelstev v Tachovácích?Asi je toho mnoho v systému a filosofii včelaření.A výnosy také nechci mít zanedbatelné.Všechno by to chtělo delší diskuzi.

Zatím jsou príspěky jemom o budečákách, ale málo o ležanech. v nich se
manipuluje s jednotlivými rámky jako v budečácich a jsou lépe přístupné!

S přáním hezkého dne Josef

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 8:08 PM


> na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
> UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v
> násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do
> medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo
> medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře
> pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku
> šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic
> moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta
> potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový
> nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole
> umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní
> medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích
> čtyřmi
> tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly
> i
> po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic
> moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super
> 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....
>

Kdysi jsem dva zadováky jednoduchým způsobem upravil na listováky se
studenou stavbou a měl v nich necelý rok oddělky. Taky mě zlákala ona
možnost mít přístup k libovolnému rámku v úlu. V praxi jsem zjistil, že
pokud by to bylo hodně silné včelstvo, které by občas postavilo nějaký
můstek, tak se při vysouvání libovolného rámku hodně mačkají a rozrušují
včely. Rámek se taky špatně do úlu vrací. Musel by tam být nějaký
mechanismus, aby se okolní rámky od zvoleného odsunuly aspoň o půl
centimetru, než se ten rámek začne vysunovat. Tak, jak se to dělá v úlech s
přístupem shora, kdy se okolní rámky dají vždy o kousek odtlačit. Žádná
rozumná úprava úlu nebo nějaký mechanismus mě ale nenapadl. Nebo se berou
rámky od kraje jeden za druhým a potom je rozhodně lepší klasický zadovák.
Je ale možné, že třeba někde v Slovinsku, kde to je běžný úl, mají zavedené
nějaké fígle, jak to řešit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 11:17 PM
Subject: pohodlný úl - zadovák nemusí být budečák


K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela
unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos
v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu
o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po
jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem
jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci
než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého
úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych
tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s
nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou
honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích čtyřmi tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly i po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....

K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

tak tedy Prostějov Vrahovice výkupna Vymazal, pro koho nevím

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 09:32:40
> ----------------------------------------
>
>
>
>
> 34 Kč
>
> Pepan
>
> Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
> Treba takto:
> Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.
>
> Frantisek
>
>
>
>
>

Kdysi jsem viděl systém, kdy se nepřelarvuje, larvička se z plástu prostě
"vysekne" i s dnem buňky a vyseknutý kroužek přilepí do plastové mateří
buňky. Ten člověk, co to vymyslel na to používal zaostřenou patentní tužku
(krajon) velkého průměru. Prý jak se to naučí, á se s tím dělat velice
rychle. Ve své době jsme ho používali ve škole ve výtvarné výchově pro
kreslení uhlem. Určitě by šlo použít i něco jiného ve stylu nějaké zaostřené
trubky. Já jinak, když dělám matečníky, tak pás buněk s larvičkami prostě
vyřežu ostrým nožem z plástu, ořežu stěny buněk a přilepím svisle na laťky
do rámku nebo i na podřezaný starší plást speciálně ponechaný ve včelách.. S
nějakými umělými buňkami a přelarvováním se nepiplám. Ale dělám to zřídka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 1:20 PM
Subject: Re: p?elarvovac? li?ka


anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.

anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?elarvovac? li?ka
> Datum: 12.7.2006 10:50:18
> ----------------------------------------
> Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu
> klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.

Proč si kopmplikovat život. Světlo dá sluníčko, lupu nahradí silnější brýle a přelarvování obstará nejlépe čínská přelarvovací lžička. I když jsem se jí dlouho bránil, musím konstatovat, že je zatím nejlepší z toho co jsem zkoušel. Naopak prodávaná souprava světlo lupa a lžička se mi zdá dost hompolácká. Zkoušel jsem jí ale pouzte v prodejně a tak o jejím použití v praxi nic nevím. Před několika měsíci vyšla ve Včelařství nabídka na hlavovou lupu. Několik známých včelařů ji začalo používat a shodně až podezřele ji chválí, takže rodina má typ na vánoční dárek. Jinak kdo se na larvení lžičkou necítí existují i další způsoby. Může se použít vyplavení larvičky vlažnou vodou, nebo vyrobit jednoduchou nasávací hadičku. Nedávno jsem si tuto pomůcku vyrobil a jen tak s ní jednu lištu nalarvil a ono to po třetím pokusu šlo až podezřele dobře. Takže komu se třese ruka a špatně vidí, může se larvit i jinak. Zdraví R. Stonjek

To co před pár léty stálo 100 kč, dneska stojí 10 - 15. Svítivá dioda, která
dnes stojí 100 Kč, svítí několikanásobně víc než ta dřívější. Co se týká
přelarvovací lžičky, tak svítivá dioda je mnohem vhodnější než žárovka. Má
mnohem menší spotřebu, je odolná proti otřesům a pádům nebo omezeně i
rozšlápnutí a při správném nadstavení proudu má prakticky neomezenou
životnost. Taky bílé nebo modré světlo diody hlavně při přelarvování z
starších plástů vytváří větší kontrast než než nažloutlé světlo žárovky. V
tom ještědském katalogu asi schválně není fotografie té lžičky, nejspíš je
to doprodej té verze se žárovkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 9:27 AM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
> diodou ( tehdy stála 100Kč)
> V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
> odpovídá tlustší
> propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
> na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
> Až to bude dám sem
> foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
> dost neforemné.
>

34 Kč

Pepan

Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
Treba takto:
Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.

Frantisek

Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
diodou ( tehdy stála 100Kč)
V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
odpovídá tlustší
propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
Až to bude dám sem
foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
dost neforemné.

Já bych to za 450 korun nekupoval. Koupil bych za 10 korun svítivou didu, za
korunu odpor, který snižuje proud diodou na katalogovou hodnotu plus
9voltovou baterii a měly bych totéž. Lupu doma mám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 6:01 PM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
> já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Ondřej Ptáček" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
> Subject: přelarvovací lička
>
>
> > Zdravím,
> > nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> > to
> > VP Ještěd.
> >
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> > x480_500.jpg
> > Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> > Diky!
> > Ondřej
> >
> >
>

34 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 08:24:01
> ----------------------------------------
> S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
> vykupuje. Má někdo přehled?
>
> V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
> medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?
>
> mp
>
>
>
>

S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
vykupuje. Má někdo přehled?

V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?

mp

piplání se s okénky?Já mám všechny nové nástavky s okénky a když musím použít starší bez okénka, tak jsem z toho nešťastný, protože nevím co se ve včelkách děje.Také stavba takového nástavku je o něco jednodušší!! Odpadne několik prkének.

Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
Subject: přelarvovací lička


> Zdravím,
> nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> to
> VP Ještěd.
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> x480_500.jpg
> Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> Diky!
> Ondřej
>
>

Zdravím,
nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí to VP Ještěd. http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640x480_500.jpg
Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
Diky!
Ondřej

Pokud Tě někdo osloví a objědná si určitý počet včelstev tak je to jen věcí vaší smlouvy Snad by se dala použít víše dotace kterou platí stát za opylování volně rostoucích rostlin to je těch 144 Kč na včelstvo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Předmět: Antwort: platba za opylenizemìdìlských plodin
> Datum: 11.7.2006 11:08:56
> ----------------------------------------
> Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.
>
> Matej
>
>
>
>
> "" <e-mail/=/nezadan>
> 11.07.2006 10:11
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> platba za opyleni zemìdìlských plodin
>
>
>
>
>
>
> Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.
>
>
>
>
>

Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.

Matej




"" <e-mail/=/nezadan>
11.07.2006 10:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
platba za opyleni zemìdìlských plodin






Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

> Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to
> chcete vyrábět a prodávat.
>
> Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to
> nenakupovali
> jinde.
>
> Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být
> včelaři.
> Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už
> vůbec ne.


Taky mi není jasné, proč plýtvat energií na patenty v této oblasti, když
internet je plný všelijakých volně použitelných "včelařských patentů".
Nedalo mi to a něco málo jsem si o patentech přečetl. Vyšlo mi z toho asi
toto -

-patent má význam jen pro toho, kdo chce patentovanou věc prodávat. Existuje
dokonce něco jako povinnost, uvést patentovanou věc na trh - jinak ÚPV udělí
licenci někomu jinému

-patent platí max. 20 let a tuto dobu se za něj taky musí hradit udržovací
poplatek

-pro neobchodní účely může každý použít myšlenku z patentu

Zdroj: zákon
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/PDF_DOKUMENTY/ZAKONY/527_1990.PDF

Zájemci se můžou podívat na americký patentový server, kde funguje
vyhledávání v patentech vydaných od roku 1790.
http://www.uspto.gov/patft/

mp

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
protože na soudy každý nemá....
.........

Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to chcete vyrábět a prodávat.

Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to nenakupovali jinde.

Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být včelaři. Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už vůbec ne.


Karel

Moje matka je v pozdním důchodovém věku a co sleduji, jak občas něco dělá,
tak si to všechno připraví k ruce, pak si k tomu sedne a jen sedí a
pracuje. Obecně tito lidé mají všechny klouby dolních končetin a hlavně
kolenní ve špatném stavu, takže vstávání a sedání je pro ně dost obtížné.
Druhá věc je ta, že už nemá takovou sílu v rukou jako dříve.
Když to použiji pro včelaře důchodce, tak vyhnout se chůzi a přenášení věcí
nejde. Musí se všechno připravit a je jedno, jestli se otevře zadovák a
potřebné věci rozmístí dokola kolem stoličky nebo se otevře nastavkový úl
umístěný nízko na zemi a potřebné věci rozmístí kolem nebo se drážkou
přenesou jednotlivé nastavky úlu na nějakou pracovní plochu a zase se tam u
toho sedí. Podstatné je, že následující hodinu nebo i déle, kdy včelař
pracuje s včelstvem, sedí a nezvedá se. Je jasné, že musí pracovat vždy s
jednotlivými rámky. Potom taky musí být omezena váha jednotlivých rámků.
Podle mne je plný rámek 39x24 pro starého včelaře už tak na hranici, spíš by
to měly být ještě nižší rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 8:20 AM
Subject: RE: St???


ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná
Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly
moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan ,
německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce
nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma
nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře
kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a
všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE
TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ
VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní
med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže
se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností
rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a
dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se
rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Vojtěchu, pokud se chcete podělit se světem o svoje patenty, napište jejich
čísla. Ostatní si je najdou na internetu.

mp

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 10:05 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
> každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
> tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
> protože na soudy každý nemá &#189; mil.. Kdo má zájem, každému jsem
> odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar,
> protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po
> druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají.
> Chyby
> děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří
> se
> ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se
> podaří stejně jako do včelína..
> B.V.
>

ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan , německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Já myslím, že to je velice reálný pohled na budečáky. Kdo to v budečících
umí, tak má stejné nebo i větší výnosy než v nastavcích. Je to právě o tom
času. Kdysi dávno jsem měl nejvíc 34 včelstev a to právě v budečácích. A ať
jsem se snažil jak chtěl zmenšit potřebu času pro obsluhu úlů, pořád to bylo
někde mezi 10 - 15 hodinami čistého času práce se včelami a otevřeným úlem
na včelstvo a rok. A to byl kompromis. Chtít maximální výnosy medu, tak by
to muselo být klidně tak o deset hodin víc.Navíc krmení, navíc léčení a
další věci.
Jen si nemyslím, že jsou budečáky na výrobu nějak podstatně víc náročné než
nastavky. Sice se musí piplat s okýnky a dvířky, ale na druhé straně může
být každý budečák ve včelíně kromě dvou tří základních rozměrů originál.
Zatímco nastavky musí být do určité míry všechny stejné, protože musí
pasovat libovolný jeden nastavek na libovolný druhý. Libovolná mřížka,
libovolné dno, libovolný strůpek na libovolný nastavek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 7:09 PM
Subject: Re: Pravda je relatívna


> Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko
> nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou
> svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím
> prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a
> musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně
> nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací
> aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo
> dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla
> objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě
> horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této
> kategorii.
> V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová
> nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že
> tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na
> Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu
> vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na
> skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v
> nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
> Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem
> k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových
> vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod.
> včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř.
> Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne.
> Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je
> ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi
> vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře
> vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční
> vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik.
> Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším
> výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak
> něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
> Zdraví R. Stonjek

Poslal jsem do Včelařských novin obrázky , jak využívám jeřábu, abychom se jenom o věcech nebavili bez ukázky. Jak to dopadne nevím, nemám s tím zkušenosti.
B.V.

Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
nebo nakládat švestky ...
Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.

PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
si stěžují.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: St???

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

zaujimavy ul z tejto kategorie je ML18. Ide o lezan na teplu stavbu s
ramikmi 39x39 cm. U nas ho v 80-tych rokoch mali 4 vcelari v kocovnych
vozoch. Odpada tam manipulacia s mednikom.
Problem bol v tom ze vcely ukladali zasoby do prvych dvoch - troch ramikov
od letaca - takze v znaske bolo potrebne denne prekladat plasty z predu
dozadu ( plne za prazdne ).

Dodnes v nich vcelari jeden moj znami. Voz si vylepsil mostovym zeriavom a
z povodneho ula ma 18 ramikove plodisko a na tom v rovnakom rozmere aj
mednik. Pokial robi zasah do plodiska mednik si zeriavom odsunie. Pri
medobrani sa vyberaju samostatne ramiky.

Matej




"Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
10.07.2006 14:56
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Stáøí






Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevĂ­m nevĂ­m. Je fakt Ĺľe v dĹŻchodu je vĂ­ce ÄŤasu tak proÄŤ se
rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý, ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu nedělá.

Myslím, že základní otázkou tohoto tématu není, kdo je chytřejší, ale včem včelařit až se dostaví neduhy stáří abychom nemuseli nic měnit a vydrželo nám to do doby než zubatá máchne kosou. Takže je li v ČR cca 50000 včelařů a asi poloviny z nich už se to týká tak je to aktuální téma pro tu druhou polovinu, tzn od začínajících po čerstvé důchodce. Je totiž velmi dobré si uvědomit, že u svých úlů zestárnu a když s tím od začátku počítám, tak se později vyhnu, nebo alespoň zminimalizuju problémy které se stářím nastanou. Druhé polovině je to jasné, jedou si po svém a já se jim vůbes nedivím a budu naprosto stejný. Rovněž nikoho neodsuzuju, když zdědil po děděčkovi hezký včelín s několika Budečáky, že v tom pokračuje. Být to můj případ, asi bych ho také neboural a včelařil v něm. Díváme li se nato ale vcelku tak to rozhodně není návoid pro většinu těch mladších. Stále si myslím, že co nejlehčí nástavkové úly, ideální jsou polonástavky a využítí techniky a mechanizace je ten správný návod. Osvědčil se všude jinde tak proč vymýšlet něco jiného. Naproti tomu naposledy seriově vyrobený Budečák je starý cca 25 let a až tato generace mladších včelařů zestárna bude jeho stéří o cca 20 - 50 let starší. Jestli to je návod jak se vyhýbat nemocem, tak nevím. Prostě na celý problém je potřeba se dívat komplexně a trochu dopředu a ne jen na špičku vlastního nosu. Ať se daří. Zdraví R. Stonjek

To je pravda absolutní. Jsem rád, že spolu s př. Stonjekem a Poláškem jste tady prezentovali brilantní úvahy k budečákům. Sám jsem v nich pár roků včelařil. Důvodů bylo několik: danajský dar, nechuť k investicím a snaha vše maximálně využít a nakonec i výzva: když to dokázali naši dědové, proč ne já? Agresivnější a silné včely mi ale budečáky "rozmluvily". Už bych se k nim nikdy nevrátil. Teď aspoň chápu další motivy. Důležitý je pohled na věci z mnoha stran. A ne u všech je maximální výnos medu na 1.místě a každého také nebaví obchodovat... "štěstí si za prachy nekoupíš".


>Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže
> to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k
>vynaloženej práci. Anton

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Mě teda NE!!

nejlevněji vyjde manželka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <mirek.hlinsko/=/seznam.cz>
> Předmět: medomet
> Datum: 09.7.2006 20:29:42
> ----------------------------------------
> pohon medometu
>
>
>