78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

Já bych to za 450 korun nekupoval. Koupil bych za 10 korun svítivou didu, za
korunu odpor, který snižuje proud diodou na katalogovou hodnotu plus
9voltovou baterii a měly bych totéž. Lupu doma mám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 6:01 PM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
> já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Ondřej Ptáček" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
> Subject: přelarvovací lička
>
>
> > Zdravím,
> > nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> > to
> > VP Ještěd.
> >
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> > x480_500.jpg
> > Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> > Diky!
> > Ondřej
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re:Výkup medu (17486)

34 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 08:24:01
> ----------------------------------------
> S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
> vykupuje. Má někdo přehled?
>
> V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
> medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?
>
> mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Výkup medu

S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
vykupuje. Má někdo přehled?

V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 11. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17459) (17474)

piplání se s okénky?Já mám všechny nové nástavky s okénky a když musím použít starší bez okénka, tak jsem z toho nešťastný, protože nevím co se ve včelkách děje.Také stavba takového nástavku je o něco jednodušší!! Odpadne několik prkének.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
Subject: přelarvovací lička


> Zdravím,
> nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> to
> VP Ještěd.
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> x480_500.jpg
> Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> Diky!
> Ondřej
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondřej Ptáček (85.71.106.65) --- 11. 7. 2006
přelarvovací lžička

Zdravím,
nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí to VP Ještěd. http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640x480_500.jpg
Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
Diky!
Ondřej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re:Antwort: platba za opylenizemÏdÏlských plodin (17480) (17481)

Pokud Tě někdo osloví a objědná si určitý počet včelstev tak je to jen věcí vaší smlouvy Snad by se dala použít víše dotace kterou platí stát za opylování volně rostoucích rostlin to je těch 144 Kč na včelstvo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Předmět: Antwort: platba za opylenizemìdìlských plodin
> Datum: 11.7.2006 11:08:56
> ----------------------------------------
> Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.
>
> Matej
>
>
>
>
> "" <e-mail/=/nezadan>
> 11.07.2006 10:11
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> platba za opyleni zemìdìlských plodin
>
>
>
>
>
>
> Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
Antwort: platba za opylenizemědělských plodin (17480)

Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.

Matej




"" <e-mail/=/nezadan>
11.07.2006 10:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
platba za opyleni zemìdìlských plodin






Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.100.43.4) --- 11. 7. 2006
platba za opyleni zemědělských plodin

Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 7. 2006
OT: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467) (17476) (17478)

> Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to
> chcete vyrábět a prodávat.
>
> Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to
> nenakupovali
> jinde.
>
> Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být
> včelaři.
> Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už
> vůbec ne.


Taky mi není jasné, proč plýtvat energií na patenty v této oblasti, když
internet je plný všelijakých volně použitelných "včelařských patentů".
Nedalo mi to a něco málo jsem si o patentech přečetl. Vyšlo mi z toho asi
toto -

-patent má význam jen pro toho, kdo chce patentovanou věc prodávat. Existuje
dokonce něco jako povinnost, uvést patentovanou věc na trh - jinak ÚPV udělí
licenci někomu jinému

-patent platí max. 20 let a tuto dobu se za něj taky musí hradit udržovací
poplatek

-pro neobchodní účely může každý použít myšlenku z patentu

Zdroj: zákon
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/PDF_DOKUMENTY/ZAKONY/527_1990.PDF

Zájemci se můžou podívat na americký patentový server, kde funguje
vyhledávání v patentech vydaných od roku 1790.
http://www.uspto.gov/patft/

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 11. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467) (17476)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
protože na soudy každý nemá....
.........

Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to chcete vyrábět a prodávat.

Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to nenakupovali jinde.

Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být včelaři. Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už vůbec ne.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: St??? (17469) (17470) (17472) (17475)

Moje matka je v pozdním důchodovém věku a co sleduji, jak občas něco dělá,
tak si to všechno připraví k ruce, pak si k tomu sedne a jen sedí a
pracuje. Obecně tito lidé mají všechny klouby dolních končetin a hlavně
kolenní ve špatném stavu, takže vstávání a sedání je pro ně dost obtížné.
Druhá věc je ta, že už nemá takovou sílu v rukou jako dříve.
Když to použiji pro včelaře důchodce, tak vyhnout se chůzi a přenášení věcí
nejde. Musí se všechno připravit a je jedno, jestli se otevře zadovák a
potřebné věci rozmístí dokola kolem stoličky nebo se otevře nastavkový úl
umístěný nízko na zemi a potřebné věci rozmístí kolem nebo se drážkou
přenesou jednotlivé nastavky úlu na nějakou pracovní plochu a zase se tam u
toho sedí. Podstatné je, že následující hodinu nebo i déle, kdy včelař
pracuje s včelstvem, sedí a nezvedá se. Je jasné, že musí pracovat vždy s
jednotlivými rámky. Potom taky musí být omezena váha jednotlivých rámků.
Podle mne je plný rámek 39x24 pro starého včelaře už tak na hranici, spíš by
to měly být ještě nižší rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 8:20 AM
Subject: RE: St???


ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná
Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly
moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan ,
německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce
nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma
nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře
kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a
všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE
TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ
VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní
med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže
se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností
rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a
dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se
rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467)

Vojtěchu, pokud se chcete podělit se světem o svoje patenty, napište jejich
čísla. Ostatní si je najdou na internetu.

mp

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 10:05 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
> každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
> tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
> protože na soudy každý nemá &#189; mil.. Kdo má zájem, každému jsem
> odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar,
> protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po
> druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají.
> Chyby
> děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří
> se
> ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se
> podaří stejně jako do včelína..
> B.V.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
RE: St??? (17469) (17470) (17472)

ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan , německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17459)

Já myslím, že to je velice reálný pohled na budečáky. Kdo to v budečících
umí, tak má stejné nebo i větší výnosy než v nastavcích. Je to právě o tom
času. Kdysi dávno jsem měl nejvíc 34 včelstev a to právě v budečácích. A ať
jsem se snažil jak chtěl zmenšit potřebu času pro obsluhu úlů, pořád to bylo
někde mezi 10 - 15 hodinami čistého času práce se včelami a otevřeným úlem
na včelstvo a rok. A to byl kompromis. Chtít maximální výnosy medu, tak by
to muselo být klidně tak o deset hodin víc.Navíc krmení, navíc léčení a
další věci.
Jen si nemyslím, že jsou budečáky na výrobu nějak podstatně víc náročné než
nastavky. Sice se musí piplat s okýnky a dvířky, ale na druhé straně může
být každý budečák ve včelíně kromě dvou tří základních rozměrů originál.
Zatímco nastavky musí být do určité míry všechny stejné, protože musí
pasovat libovolný jeden nastavek na libovolný druhý. Libovolná mřížka,
libovolné dno, libovolný strůpek na libovolný nastavek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 7:09 PM
Subject: Re: Pravda je relatívna


> Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko
> nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou
> svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím
> prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a
> musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně
> nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací
> aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo
> dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla
> objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě
> horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této
> kategorii.
> V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová
> nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že
> tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na
> Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu
> vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na
> skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v
> nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
> Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem
> k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových
> vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod.
> včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř.
> Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne.
> Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je
> ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi
> vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře
> vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční
> vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik.
> Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším
> výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak
> něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.85.209) --- 10. 7. 2006
Re: Stáří (17469)

Poslal jsem do Včelařských novin obrázky , jak využívám jeřábu, abychom se jenom o věcech nebavili bez ukázky. Jak to dopadne nevím, nemám s tím zkušenosti.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 10. 7. 2006
RE: St??? (17469) (17470)

Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
nebo nakládat švestky ...
Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.

PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
si stěžují.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: St???

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2006
Antwort: Re: Stáří (17469) (17470)

zaujimavy ul z tejto kategorie je ML18. Ide o lezan na teplu stavbu s
ramikmi 39x39 cm. U nas ho v 80-tych rokoch mali 4 vcelari v kocovnych
vozoch. Odpada tam manipulacia s mednikom.
Problem bol v tom ze vcely ukladali zasoby do prvych dvoch - troch ramikov
od letaca - takze v znaske bolo potrebne denne prekladat plasty z predu
dozadu ( plne za prazdne ).

Dodnes v nich vcelari jeden moj znami. Voz si vylepsil mostovym zeriavom a
z povodneho ula ma 18 ramikove plodisko a na tom v rovnakom rozmere aj
mednik. Pokial robi zasah do plodiska mednik si zeriavom odsunie. Pri
medobrani sa vyberaju samostatne ramiky.

Matej




"Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
10.07.2006 14:56
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Stáøí






Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevĂ­m nevĂ­m. Je fakt Ĺľe v dĹŻchodu je vĂ­ce ÄŤasu tak proÄŤ se
rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 10. 7. 2006
Re: Stáří (17469)

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý, ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu nedělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 10. 7. 2006
Stáří

Myslím, že základní otázkou tohoto tématu není, kdo je chytřejší, ale včem včelařit až se dostaví neduhy stáří abychom nemuseli nic měnit a vydrželo nám to do doby než zubatá máchne kosou. Takže je li v ČR cca 50000 včelařů a asi poloviny z nich už se to týká tak je to aktuální téma pro tu druhou polovinu, tzn od začínajících po čerstvé důchodce. Je totiž velmi dobré si uvědomit, že u svých úlů zestárnu a když s tím od začátku počítám, tak se později vyhnu, nebo alespoň zminimalizuju problémy které se stářím nastanou. Druhé polovině je to jasné, jedou si po svém a já se jim vůbes nedivím a budu naprosto stejný. Rovněž nikoho neodsuzuju, když zdědil po děděčkovi hezký včelín s několika Budečáky, že v tom pokračuje. Být to můj případ, asi bych ho také neboural a včelařil v něm. Díváme li se nato ale vcelku tak to rozhodně není návoid pro většinu těch mladších. Stále si myslím, že co nejlehčí nástavkové úly, ideální jsou polonástavky a využítí techniky a mechanizace je ten správný návod. Osvědčil se všude jinde tak proč vymýšlet něco jiného. Naproti tomu naposledy seriově vyrobený Budečák je starý cca 25 let a až tato generace mladších včelařů zestárna bude jeho stéří o cca 20 - 50 let starší. Jestli to je návod jak se vyhýbat nemocem, tak nevím. Prostě na celý problém je potřeba se dívat komplexně a trochu dopředu a ne jen na špičku vlastního nosu. Ať se daří. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17457) (17461)

To je pravda absolutní. Jsem rád, že spolu s př. Stonjekem a Poláškem jste tady prezentovali brilantní úvahy k budečákům. Sám jsem v nich pár roků včelařil. Důvodů bylo několik: danajský dar, nechuť k investicím a snaha vše maximálně využít a nakonec i výzva: když to dokázali naši dědové, proč ne já? Agresivnější a silné včely mi ale budečáky "rozmluvily". Už bych se k nim nikdy nevrátil. Teď aspoň chápu další motivy. Důležitý je pohled na věci z mnoha stran. A ne u všech je maximální výnos medu na 1.místě a každého také nebaví obchodovat... "štěstí si za prachy nekoupíš".


>Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže
> to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k
>vynaloženej práci. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.90.212) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.90.212) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.87.113) --- 9. 7. 2006
Re: medomet (17463) (17464)

Mě teda NE!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re:medomet (17463)

nejlevněji vyjde manželka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <mirek.hlinsko/=/seznam.cz>
> Předmět: medomet
> Datum: 09.7.2006 20:29:42
> ----------------------------------------
> pohon medometu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (212.158.158.118) --- 9. 7. 2006
medomet

pohon medometu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (212.158.158.118) --- 9. 7. 2006
medomet

pohon medometu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.121) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17457)

Znovu Ste nepochopili moje vyjadrenie. Samozrejme, že pravda môže byť len jedna a ja Vám ju neberiem, je to Vaša pravda. Ja som chcel svojím komentárom naznačiť, že pohľad na pravdu môže byť rôznorodý a každý ju hodnotí so svojej, možno subjektívnej strany. Preto neberme ilúzie ľuďom, ktorí sú o svojej "pravde" presvedčený. Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k vynaloženej práci. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bára (88.101.87.113) --- 9. 7. 2006
Re: Farba medu (17458)

Taky jsme dnes s tatkou vytáčeli a jsem ráda,že už sedím.Med máme až takový rudý, ale asi časem zesvětlá.Ze dvou úlů jsme dostalí 78kg.(O odvíčkovací vidličce se mě bude určitě i zdát.Zítra nanovo).
Bára

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.90) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456)

Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této kategorii.
V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod. včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř. Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne. Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik. Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 9. 7. 2006
Farba medu

Vytočil som med a je čierny ako lekvár.
V okolí je zasiata lupina, môže to byť z toho?
Celkom dobrý výnos bol z toho, 22 kg z úla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456)

Pane Turčáni, napsat, že pravda je relativní asi má znamenat, že každý má pravdu, ale ono to tak není. Nebudu s vámi polemizovat o věcech, o kterých nejsem přesvědčen, ale na bludy a pověry cítím povinnost se ozvat. Ten mor se vás netýká, omlouvám se.

Skládání pásku do V je ta metoda, co jsem měl na mysli a kterou odsuzuje jako špatnou výrobce pásků a fumigantů na základě analýzy teplot termokamerou. Vaše argumenty jsou nepřesvědčivé. Tady není o čem diskutovat, ale jen uvést odborná! fakta.

>..ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.152) --- 9. 7. 2006
Pravda je relatívna

Rád sa zúčastňujem na diskusiách vo Včelařské konferenci, píšem samozrejme o veciach a javoch na včelársku tému zo svojho pohľadu, ale nikdy som nenapísal, robte to takto, lebo so to "JA" napísal a čo ja napíšem je sväté. Preto sa čudujem, že pán Eman ma obvinil z exhibiocinizmu bez toho, aby so mnou diskutoval npr.:
- fumigačný pásik "ohýbam", ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete a nič som nevyhútal, lebo také boli pokyny veterinárov v počiatkoch boja s V.D. Napriek tomu, že pokyny v Česku hovoria o "zavesení fumig. pásika vo voľnej medzere v tretine plásta", môj spôsob hovorí o tom, že od roku 1991 som nemal V.D poškodené ani jedno včelstvo. To ma presviedča, že fumigačný dym sa dostane medzi včely do každej uličke a V.D. zlikviduje a to je podstatou fumigácie a okrem toho, je to spôsob rýchly a bez námahy. Va musíte otvárať úľ, jeden plást odobrať a len tak vložiť horiaci pásik. Ja otvorím podmet úľa odzadu, bez styku s včelami a vložím zapálený na podložku, tak prečo by som to mal robiť zložitejšie.

Pán Eman, do diskusii o more včelieho plodu som sa vôbec nezapojil, i keď nejaké skúsenosti s morom mám, v r.1994 som pomáhal likvidovať otcove včely, ktorú nariadila Veter.správa.

Stonjek 17 432- o tej našej pravde: aby bol budečák pre dnešnú včelu vhodný, musel by mať 2x väčší priestor, lebo je to trápenie včiel a včelára.
V mojom okolí poznám dvoch včelárov, ktorí robia včel. prax práve v tých zatracovaných Budečákov 390x240mm. Sú to typické dvojpriestorové (dolu plodisko, nad mater.mr. medník, ale nie na desať, ale na 13 plástov, uteplené úle a majú ich umiestnené v kočovných úľoch. Keď som išiel k nim na návštevu, vždy som obdivoval ich mohutnosť a ešte viac výnosy týchto včelstiev, ktoré boli vyššie ako moje (a moje nie sú malé). Rojivosť mal, ale nižšiu ako ja, tú riešil tak, že v každom včelstve kde sa vyskytla roj.nál., nasadil niekoľkokrát chovnú sériu matiek so zameraním na odber mater.kaš., takže mal dvojnásobný úžitok (med a MK), lebo dokázal ročne všetku produkciu (až 1,5 kg) odpredať.

Druhý včelár s Budeč. v kočovnom voze sa zameral postupne na trojpriestorové úle, krát 13 plástov len v jednom rade, Nepotreboval (prístup od zadu)zdvíhacie zariadenie, stačili mu včelárske kliešte, nízka stolička dva kozlíky a dymák. Keď som povedal, "baví ťa to robiť týmto spôsobom"?, odpovedal: "kým si včelár v koč. voze pripraví rôzne pomôcky na dvíhanie medníkov, ich ručného odoberania, prekladania a podobne, ja si zoberiem stolček, dymák, kliešte, sadnem si a v tej chvíli som vo včelách, stačí mi vybrať 2-3 plásty s úľa a ihneď viem na čom som, z medníka plásty nepotrebujem vyberať len v čase medobrania. Zo stoličky vstanem neukonaný a bez zbytočného vyčerpania. Tak čo je pre včelára výhodnejšie". Musel som uznať, že má pravdu. Samozrejme, že ja som ostal pri svojom debničkovom včelárení. Je to jeden z dôkazov, že včelár, viacmenej včelári s tým, čo si zvolí na začiatku včelárenia,prípadne čo zdedí alebo aký úľ si kúpi.

Iný včelár prišiel na moju včelnicu pre oplodnené matky. Sadol si do altánku a pozoroval ma ako pracujem s troj až štvornástavkovými úľmi (B 10 rám., váha deb. PUT B 10 3,8 až 4,2 kg). "ja Vás obdivujem a zároveň ľutujem, že musíte tak ťažko robiť", t.j. ak sa chcem dostať do plodiska, musím odložiť 2 až 3 deb. Ja som nevychádzal z údivu a spýtal som sa aj ja: "ako a v čom vlatne včelárite Vy, keď systém úľov prístupných z hora používajú na celom svete?". Argumentoval, že on by jednoducho nemohol včeláriť, lebo by nevládal dvíhať ťažké medníky. Bol trochu chatrnejšej postavy, učil na gymnáziu, vtedy mal asi 58 rokov. Jednoducho by nevládal toľko debničiek skladať a prekladať a preto jeho úle- zadováky boli preňho výhodné!

A práve v tom spočíva význam toho nadpisu v úvode príspevku, prečo je pravda relatívna. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438) (17451)

Od: Lejčar:
> Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
> konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
........................

Víte co je pravda? Tvrzení, že lžu. Sám jste manipulant. Živím se medem a jsem velmi citlivý na srandičky kolem ceny medu. Nedělejte si závoj kolem očí a udělejte si pořádek u obchodníků, kteří vykupují pro Včelpo. Cena 30,- mi byla řečena v květnu z úst velmi známých a spojených s Včelpem a hotovo.
...................
Od: Lejčar:
> Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
> kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
> páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
......................
Ono by bylo nejlepší, kdyby vůbec ten Pazderka dal konečně pokoj. Že? Vadí mi, že se rozpadá organizace, kterou budovali řady včelařských předků. A ta se nerozpadá kvůli mě. Vážený pane!

....................
Od: Lejčar:

> Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych.
> Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
> mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
> základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
........

Rád bych, aby se nedalo na potuchy jednotlivce. Potucha není práce (jako například telefonní hovor kvůli prodeji medu a výhodné ceně pro mě) , kterou dělám, abych mohl jako včelař fungovat dál a živit se medem. ;-)

.............
Od: Lejčar:

> Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
> nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
> s touto
> společnosti.
> Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
> její
> činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
> diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
> chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
> přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
> všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
> ovlivňovala
> ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
> omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
> regionu.
> Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
> svazu
> jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
> Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
> společnosti?
..........

1. Jsem rád, že konferenci sleduje člen dozorčí rady a co víc, že reaguje.
2. Kdo že kontroluje Včelpo? Jmenovitě! Zodpovědné osoby. Ne ČSV- to je jen hlavička na papíru.
3. Máte přístup k číslům? Kolik stojí Včelpo v přestavbách a mzdách navýšení výroby o 10t medu/rok?
4. Kolik peněz momentálně přináší Včelpo do pokladny ČSV? (nejde mi o čísla, ale o porovnání oproti minulým létům)
5. Proč se ptáte po představách členů? Existují relativně bezpečné marketingové modely jak vést podnik ... a vy se ptáte po představách členů?
Ve vší úctě ještě pár řádků:
Vy jste vyslovil a chybně jste určil člena jako se záležitostí s penězy do pokladny. Člen do pokladny dává svůj příspěvek, člen chce za svůj příspěvek lepší podmínky při výkupu medu. Ani ne ÚV, ale vedení zajímá pokladna. Ne platícího člena s haldou bezceného medu. Závěrem a s úctou. Jaké jsou ceny medu ve výkupu? Rád bych věděl, jak ovládá podnikové výkupní ceny člen dozorčí rady nad Včelpem.

Jen v dobrém.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: Problémy se stářím (17432)

Jo odvíčkovávání mne také dost zdržuje.V porovnání s vytáčením medu mi odvíčkovávání zabírá mnohem více času.To pak elektrifikace vytáčení je zbytečnost, protože během točení klikou si zápěstí aspoň odpočine.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428)

S tebou je to těžké Vojtěchu, ty sice o všem informuješ, ale je to pod utajením patentama a kdoví čím ještě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426) (17427)

Takových prostředků je vícero, asi před rokem jsem psal o odvšivování pomocí kopretin, jak se to provádělo cca v 18. stol až do 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LejÄŤar (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438)

Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych
.
Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
s touto
společnosti.
Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
její
činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
ovlivňovala
ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
regionu.
Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
svazu
jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
společnosti?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17448)

Pak bude nejlepší počkat tak do září , kdy už je hnízdo mrtvé, buď jen
zatmelit všechny díry nějakým tmelem nebo kontrukci rozebrat, vnitřek
vyčistit od zbytků hnízd, doplnit vykousanou izolaci, něčím natřít, co by
hmyz odpuzovalo a pak zase složit tak, aby tam díry nebyly. Jako spolehlivý
nátěr mně napadá pouze karbolin, pokud nebude tak další rok vadit zápach
nebo nějaké prostředky na ochranu dřevo. Něco pomůže i zvenku důkladné
napuštění a nátěr barvou dřeva, představuji si, že mladá samička na jaře
natřené dřevo nerozpozná jako přírodní dřevo, ale jako cizí neznámý materiál
a radši jde dál.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 6:51 AM
Subject: Re: BEF


> Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že
> nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů
> nepochybuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446)

Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy
tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem
jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala
bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud
by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu
nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při
úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem
více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem,
kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží
včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době
se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva,
která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se
vybíralo z stovek tisíců včelstev.
Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což
je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci
chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí
nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný
komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které
se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno
divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé
méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když
pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i
kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a
vyrovnáváním včelstev.
Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i
dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez
medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali
přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a
ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z
obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat,
pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí
nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním
jednotlivých včelařů atd.
Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý
včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v
přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu.
Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné
straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné
jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení
jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva,
sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na
léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby
se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co
by ti specialisti nestačili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
> Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
> oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo
> vzdálené
> 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
> až někdy v červenci při snůškové přestávce.
> .....
> V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde
býval
> asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře
> nevybírají.
> A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se
> přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část
> včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
> Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím
> včely a ty pak musí loupit:-)
>
> To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
> Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
> Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho
> včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s
> pěti, deseti včelstvy.
>
> No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)
>
> Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
> Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost,
> jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud
> neviděl,
> A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
> Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat.
> Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky,
pak
> se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho
> nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak
> katastrofický film.
> Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V
> životě ale není nad pana Povondru.
> (Válka s mloky)
> To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U
nás
> ho ještě nikdo nenašel.
> A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398)

Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů nepochybuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cmelak (85.132.176.186) --- 8. 7. 2006
Re: Srážkoměr (17434)

Priteli,popisovany destomer s rozsahem do 40 mm,jsem koupil
v OBI Zlin,cena neco kolem lOO kc,uz si presne nepamatuji.

zdravim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.14) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440)

Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce.
......
V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde býval asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře nevybírají.
A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím včely a ty pak musí loupit:-)

To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s pěti, deseti včelstvy.

No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)

Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost, jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud neviděl,
A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat. Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky, pak se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak katastrofický film.
Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V životě ale není nad pana Povondru.
(Válka s mloky)
To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U nás ho ještě nikdo nenašel.
A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438) (17442) (17444)

tak tam mělo být
> > 04090000 Med přírodní PL Polsko 89 305 t 4 388 000Kč

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 15:19:08
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik
> ...
> > údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro
> mne
> > zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne
>
> > > Typ výstupu :        Normální
> > > Směr obchodu :        Dovoz
> > > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> > >
> > >
> > > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
> ...................
>
> Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je
> to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo
> doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu
> kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané
> měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle
> všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z
> největších zásahů do českého včelařství levným medem.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438) (17442)

Josef.Mensik
...
> údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne
> zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> > Typ výstupu :        Normální
> > Směr obchodu :        Dovoz
> > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> >
> >
> > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
...................

Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z největších zásahů do českého včelařství levným medem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: negativní výběr (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439)


V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
V celku se dá s tebou souhlasit

> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Tady právě musí nastoupit člověk a tuto funkci plně nahradit ohněm

>Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.<

Tady by si měli vzpomět . Dříve se v klátech se vyřezávala vždy polovina díla To znamenalo dvouletou obměnu díla a roje a oddělky jen na nové dílo v přírodě neobsazovaly včely staré dílo protože je dříve zničily myši , zavíječi a jiná havěť.
Já dokonce dávám rojům jen půlku ob rámek a zbytek jsou jen vydrátkované rámky .Letošní roje dokonce tak postavily dva a půl nástavku a už jsem z nich bral medovici. Nejméně 5 kg / roj

Pepan


>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zat?m bylo bez predmetu- navrhuji stari
> Datum: 08.7.2006 11:46:56
> ----------------------------------------
> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438)

údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 09:58:00
> ----------------------------------------
> Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> > Předmět: Re: statistika za květen
> > Datum: 08.7.2006 08:50:26
> > ----------------------------------------
> > Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> > "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> > Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> > Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> > to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> > ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> > od některých našich zpracovatelů.
> ........
>
> Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve
> velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého
> producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady
> to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.
>
> Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po
> historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od
> začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo.
> Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo
> nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden
> do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z
> toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma
> lety.
>
> Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč
> je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u
> nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na
> občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco
> čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého
> kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to
> i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného
> kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho
> posuzovatele, který má oči a nos.
>
> Typ výstupu :        Normální
> Směr obchodu :        Dovoz
> Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> Nomenklatura zboží :        KN(8)
> Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
>
>
> Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> (tis.)       MJ        Množství v MJ
> 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.132) --- 8. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426) (17427)

Zdravím Gusti
Túto rastlinu poznám viac z literatúry (ale v záhradkách ju pestujú ako okrasné kvety-kytky), voľne rastie najviac v Turecku a na Balkáne, kde ju stáročia používajú ako prostriedok proti rôznym parazitom. S rastlinami bojovať proti V.D. je to sporné, pretože koncentrácia v tomto konkrétnom prípade je nízka,čím výsledok liečby závisí od náhody a preto vývoj smeroval k syntetickej výroby.
Nakoniec pyretroidy sú pomerne bezpečné a z hľadiska používania nezanechávajú rezíduá v takom množstve, aby si hmyz (i včely) naň rýchlo navykol. Z tohoto bludného kruhu sa asi nevymotáme. Veď aj zemiaky sú ošetrované chemickými prostriedkami a predsa ich jeme. Hlad je väčší pán, ako uprednostiť čistú neošetrovanú potravu jedmi. Vraví sa, že najedený človek ľahšie zomiera. Čo k tomu dodať!? Zdraví Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439)

Právě že nepůsobil lidský faktor. Takže nebyl nikdo, kdy by řval, kdyby na 5
let nebyl žádný med. Nebo třeba na 20 let. Nikdo plošně neničil početné
místní linie včel a nenahrazoval je několika stejnými.
Co se týká úbytku včelstev, kdysi hodně dávno, když otec přesunul nějaké
včely jako první včelař do lesa, tak od května do srpna každých dva, tři
týdny měl permanentně plné úly a musil točit. Bylo jedno, jestli zrovna
kvetly javory, lípy maliny nebo nekvetly. Prostě když nebyla snůška z
nějakých včelařských rostlin, tak tam byla velká nabídka i z málomedujících
rostlin a ta stačila. Takhle si představuji, že by to vypadalo v přírodě,
kdyby nějaká nemoc nebo něco takového pronikavě snížilo počet divokých
včelstev. Zatímco předtím by přežily jeden, dva nejsilnější květnové roje a
ostatní by nestihly do zimy nasbírat dostatek zásob, po takovém snížení
počtu včelstev by potřebné zásoby dokázala nasbírat většina rojů. Ještě víc
to je vidět na varaóze. Mateřské včelstvo by třeba roztoči zničili, ale
ještě dřív by z něho vyletěly roje. Roztoči by sice byli i v těch rojích,
ale roj by ještě stihl nasbírat zásoby na zimu, přežít zimu a příští rok zas
vytvořit nějaké roje, než by byl roztoči zničen.
Kdysi jsem četl nějaký článek, kde jakýsi včelařský odborník odhadoval v
našem klimatickém pásmu před cca 500 lety a dříve před začátkem chovu včel
člověkem první pokles počtu divokých včelstev v případě, že by se varoáza k
nám dostala už tehdy na asi 1 -5 % původního počtu divokých včelstev.
Následovalo by pak období desítky let, kdy by se postupně pod tlakem varoa
více prosazovala včelstva odolnější proti varoa, až nakonec během 20 - 100
let by se počet divokých včelstev schopných s varaózou žít začal blížit
původnímu počtu.
Co se týká včelínů, myslím si, že není moc velký rozdíl, jestli je na jednom
místě v okruhu 5 metrů 10 - 20 včelstev, nebo jestli je těch 10 včelstev v
okruhu 500 metrů.
Co se týká vyloupení nakažených včelstev, není to tak jednoduché,
vylupované včelstvo je obvykle v poslední fázi nemoci, zatímco loupeživé v
první fázi nakažení. Pokud se mezitím loupeživé včelstvo stihne rozmnožit,
včely jako druh přežívají. Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce. Když je včelstvo vzdálené 5
kilometrů, už ho lupičky obvykle neobjeví, ale dutinu může za rok, za 5 let
objevit roj. Tyto údaje zhruba udávají, jaká by byla koncentrace divokých
včelstev v oblasti zamořené třeba morem plodu, to znamená před tím, než do
chovu včelstev začal zasahovat člověk.

Ono jinak kromě varaózy všechny nemoci včelstev tady byly už před příchodem
člověka a včely se s nimi nějakým takovým způsobem vždy vyrovnaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 11:46 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na
jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí
většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných
se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od
hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory
a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil
tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
> Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla,
> shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
> Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
> :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.142) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431)

V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit.
.......
V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom místě.

V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a bakterie moru radují,

Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na včelstvo a rok za standard.


Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával. Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla, shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437)

Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 08:50:26
> ----------------------------------------
> Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> od některých našich zpracovatelů.
........

Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.

Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo. Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma lety.

Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho posuzovatele, který má oči a nos.

Typ výstupu :        Normální
Směr obchodu :        Dovoz
Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
Nomenklatura zboží :        KN(8)
Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů


Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK (tis.)       MJ        Množství v MJ
04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425)

Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
"surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
od některých našich zpracovatelů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Srážkoměr (17434)

Třeba
http://www.izservis.cz/ProdSrv/proddetail.asp?id=10431


----- Original Message -----
From: "Kouba Josef" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:52 AM
Subject: Srážkoměr


Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých
z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající
zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Problémy se stářím (17432)

Co brání tomu budečák zvětšit? To je přece jasné už dávno, že klasický
prostor po 12 rámcích 39 x 24 v plodišti a medníku je zoufale malý.
Jinak co se týká využití techniky, já jsem předběžně uvažoval o využití
drážky. Svého času jako technolog a projektant jsem byl u pár dopravníků a
myslím, že bych z běžně koupených dílů, jako jsou třeba kolečka pod nábytek
a běžné hutní profily U I L apod, běžné "psí" řetězy atd dokázal relativně
levnou a dostatečně spolehlivou drážku na přesouvání nastavků sestrojit.
Hlavně pokud by drážka byla rovná, zakřivenou drážku by mi musel nejspíš
někdo svařit, to bych asi neuměl.
Do Včelařských novin jsem články posílal s fotkami zvlášť a fungovalo to
tehdy tak, že fotky na označené místo článku umisťoval redaktor. Aspoň tak
to s ním bylo tehdy domluvené. Ono pokud se udělá "hotový" článek i s
vloženými fotkami a finální grafickou úpravou, můžou být pak problémy s
kompatibitou, fotky, nadpisy a podobně nejsou tam, kde měly být a hlavně
pokud je to článek ve Wordu, je to noční můra takový článek potom opravovat
a je to mnohonásobně pracnější než ten článek z surového textu a fotek
udělat znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:27 AM
Subject: Problémy se stářím


> Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také
o
> tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši
> dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl
> vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až
do
> smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně
> rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan.
> Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby
> vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel,
> chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést
> včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě
> mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly
> stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace,
v
> medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to
> zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a
> paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na
> vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač
> by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak.
> Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je
> navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou
daleko
> lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední
> roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být
> problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat
> pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Srážkoměr

Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 8. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426)

Ono je to všechno složitější. Mýlí se i vědci a ty vědec ani nejsi. Těch polopravd až bludů jste napsali kolem včelích neduhů dost - namátkou: fumigace zahnutým páskem, léčení moru a teď ten vratič. Tvoje tvrzení bez souvislostí může být pro některé včelaře přímo nebezpečné. Proto si myslím, že vám podobným menší oponentura neškodí. Jinak každý pokývá hlavou a řekne si .. hmmm, to jsou ale koumáci na tom Slovensku. A my jen platíme za chemii...
--------------------------

A.Turcani napsal:
>....pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.73) --- 8. 7. 2006
Problémy se stářím

Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také o tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až do smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan. Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel, chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace, v medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak. Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou daleko lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428)

Vojtěch Bernatek napsal:
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.


V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit. V době před kolonizací člověkem počet včelstev na
území ČR mohl klidně dosahovat počtu dnešních chovaných včelstev, to je
tuším asi 600 tisíc nebo je i převyšovat. Vedle dostatku dutých stromů to
bylo dáno hlavně snůškou, včelstvo a aspoň tolik rojů, aby se doplnily
ztráty úhynem a škůdci musely od května do září nashromáždit aspoň těch15
kilo zásob. V případě rozšíření takové pohromy jako moru plodu si příroda
mohla na pár let dovolit snížení počtu včelstev na procento nebo až promile
původních hodnot, kdy by přežily ty nejvíce odolná včelstva. V krajním
případě z těch několik stovek tisíc jen pár včelstev. Došlo by pak ke stavu,
že včelstvo by od května do července nejméně třikrát doneslo tolik zásob,
aby se z něho mohlo vyrojit několik rojů a případně i květnové roje by se v
červenci znova rojily. A většina z těch rojů by nashromáždila tolik zásob,
že by přežila zimu. Takže zatímco dříve z jednoho včelstva přežil za rok
tak jeden, dva roje, teď by jich bylo několik desítek. Během krátké doby,
pár let nebo pár desítek let by došlo k navrácení na původní počet
včelstev, ale byla by to už včelstva mnohem více odolná moru. Rozdíl je
ještě v tom, že v té době mohla být po staletém výběru co 20 - 50 kilometrů
nějaká jiná linie včel, tudíž na území ČR by se mohly nacházet stovky až
tisíce nějak odlišných linií, ze kterých by příroda mohla tím negativním
výběrem vybírat. Dneska je na stejném území několik linií rozchovávaných
chovateli matek, ostatní linie zmizely nebo jejich genetické stopy brzy
zmizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 11:57 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý
musíme
> hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
> Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet
> úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a
> zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto
> jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při
> včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna
> přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na
škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
> B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cmelak (85.132.176.186) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421)

Nyni mam v provozu 25 vcelstev,ale je mezi nima i 6 lezanu,
ktere hodlam pouzivat az neunesu zadny nastavek.
U lezanu muzu sedet nebo stat,jak me to bude vyhovovat.V ulu je dvacet ramku 39x36 cm.Plny ramek s medem ma max 5 kg,
tuto vahu budu muset unest,abych vubec jeste mohl vcelarit .
Je jiste skoda,ze u nas se tisknou clanky,ze v lezanech neni medu.I svym pratelum jsem predvedl plne ramky medu nebo ukazal evidenci vynosu medu z techto ulu,k jejich
prekvapeni.Tak napr.Slovaci jsou v techto zamerech praktictejsi a i zkusenejsi.
Je nutne byt pripraven.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zat?m bylo bez predmetu- navrhuji stari(Kocab-Ja jsem tve stari, pozvy me dal) (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428)

Od: Vojtech :
> ....
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.

Na stránkách http://vcelarskenoviny.cz/showpage.php?name=redakce

je kontakt i na poštovní schránku, kam lze zaslat případně materiál k publikaci na web do VN. Takže jestli nejde vyloženě o peníze za článek tak myslím, že by to mohlo být s tím svěrákem a s pracností zajímavé. Neodebírám Včelařství.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.73.194) --- 7. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421)

Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý musíme hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má všechno dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník , přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je otázkou jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17428 do č. 17488)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu