78731
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starí příspěvky,
které se zde zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole. Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek můete kliknout na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začínala, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starí/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novějí/").
Zde je zobrazeno 121 starích příspěvků: od č. 16986 do č. 17106Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 13. 6. 2006
Hřebeny
Jaké máte zkuenosti s hřebeny na rámky? Já ádné. Proto se Vás chci zeptat zdali nevadí,e si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, e si krajní rámek vyndám abych měl místo a dalí rámky vdy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
Díky za názory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (213.81.170.51) --- 13. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976)
Vychádzajúc z prírodných podmienok, kde včely materskú bunku po splnení jej úlohy vdy odstránia a včely pre matku zakadým pripravia novú materskú misku. V sériovom chove pri výchove väčieho počtu matiek, by to bolo nerentabilné. Pre nové pouitie mater.misky stačí odlomi-oddeli telo bunky a vnútro treba čisti, ale len vtedy keď sa matka z nejakého dôvodu nevyliahne a mater.kaička ostane na dne bunky. Po vyliahnutí matky z bunky medzi včelami a majú na to aspoň 5-6 hod., tak vnútro včely vdy vyčistia. Pre kadý prípad si vyhotovte z tvrdého dreva lopatku s tvarom a rozmermi bunky a ňou ide čistenie dobre a rýchlo. Vimnite si, e čas MB t.j. dolná čas z umelej hmoty (ale i vosku) je vdy bez kokónu zo zvliekania larvy, pretoe larva budúcej matky má bohaté zásoby MK, ktoré vyjedá po jej zaviečkovaní. Ak by kokón nasnovala larva okolo seba tak ako včela, nedostala by sa ku potrave.
Upozornenie chovatežov matiek: nikdy nenalete takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepouijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal pouíva mater.misky z vosku. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re:H?ebeny (16986)
Od: Vlastimil : > Jaké máte zkuenosti s hřebeny na rámky? Já ádné. Proto se Vás chci zeptat > zdali nevadí,e si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při > vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, e si krajní rámek vyndám abych > měl místo a dalí rámky vdy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole > mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali? ........
Osobně nemám ádné zkuenosti s hřebeny. Na http://vindex.ic.cz/gif/ramek mám ale u nějakou dobu pár fotek a shodou náhod s volbou hřebenu na jedné straně nástavku. Take manipulace je v mení míře chovaných včelstev dobrá a při přesunování asi nepůjde časovou tragédii. Na mezerníky si nevzpomínám, ale asi vzhledem k ířce louček nejsou po nějaké době pouívání potřeba, protoe pevnost zajistí propolis a ohleduplná manipulace a převoz.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 14. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976) (16987)
Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami si je vyčistí.
Tonda
>Upozornenie chovatežov matiek: nikdy nenalete takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepouijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal pouíva mater.misky z vosku. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Malý (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: Re: (16956) (16959)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz> > Předmět: Re: > Datum: 12.6.2006 11:45:59 > ---------------------------------------- > Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a): > > Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád > > koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde? > > Děkuji J.Malý > DD, > > kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama. > > > Honza > Děkuji za snahu,ale to je stejný problém. Jetě jednou díky Jarda> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 6. 2006
RE: Rojení
To je následek toho počasí v minulých týdnech. Včely plodovaly, ale nemohly ven a a můou, tak vyběhnou ven i s matkou ... Sám to zatím nemám, ale lítá to nad mou zahradou pořád. Teď mi volala manelka, e zase u sousedů je jeden pěknej ...
Zdeněk Čejka
> -----Original Message----- > From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan] > Sent: Wednesday, June 14, 2006 9:50 AM > To: Včelařský mailing list > Subject: Rojení > > V neděli jsem byl na inspiratívní návtěvě u př. Texla ve Vranově. Hlákou > víkendu bylo: > Jak se ti to rojí? > Mě straně! Nemám ani jednu volnou větev. > Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KOZLÍK (194.212.232.6) --- 14. 6. 2006
nerezové hrnce
Také jsem koupil sadu 4 nerezových hrnců v akci v Plusu za 300 Kč.Dráky jsou nýtované, ke kadému byla puklice a i ten největí můete napustit vodou ani by se deformoval.Nevím jak dlouho ale vydrí to nýtování.V hrnci nemusíte vodu ani vyvařit, stačí jí důkladně "prohřát" na plynovém vařiči.Na dně ji zůstane skvrna.No ale za ty peníze, nekupte to! :-). Cukr fakt dost podrail, v akci teď bývá za 19.90 , ale teď před sezonou zavařování je to normální.Spíe mne trápí, e jsem chtěl 0,5 kg twisty a nikde nejsou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976) (16987) (16989)
Já nevím, ale asi je nesmyslné čistit ty misky ve vařící vodě, kdy vosk taje při 60 st C. Měla by s rezervou stačit voda tak do 80 st C a na to by snad měl stačit v nejhorím případě i odhad, nemusí být ani teploměr. Stačí kontrolní kulička vosku v hrnci. Plastový materiál, který vydrí bez deformace 100 st C je asi draí a hůř se zpracovává, ne ten, co nevydrí.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 14, 2006 6:42 AM Subject: Re: nerez a umělé matečníkové misky
> Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý > mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami si > je vyčistí. > Tonda > > >Upozornenie chovatežov matiek: nikdy nenalete takým radám ako je táto, " > po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a > po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepouijete, budú > dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred > rokmi aj ja, keď som prestal pouíva mater.misky z vosku. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KOZLÍK (194.212.232.6) --- 14. 6. 2006
Re: Rojení (16991) (16992)
To já mám od včera jednu volnou větev, kam Vám ji mám poslat? :-) Roj mi sednul na metr vysokou třeničku, přitom v okolí jsou vyí stromy.Ulomil celý vrcholek stromku a pak odletěl.Nael jsem jenom 2 hrstičky včel na zlomené pičce a na klacku, ke kterému byl stromek uvázaný.Matka samozřejmě v hromádce nebyla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: Rojení (16991) (16992)
Dne středa 14 června 2006 09:50 Honza Jindra napsal(a): > V neděli jsem byl na inspiratívní návtěvě u př. Texla ve Vranově. Hlákou > víkendu bylo: > Jak se ti to rojí? > Mě straně! Nemám ani jednu volnou větev. > Honza
tak zatim se mi vyrojily 3 , ale je to spise dusledek, ze ani po odebrani 1/3 plodiste pred 21 dny se nektere chtely rojit, tak jsem jim dal matecnik a matku chytil. Tak ty se zatim nerojej :) .
Dotaz na Vas , rojeji se Vam matky Vigor, nebo bez rozdilu vsechny ?
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (84.244.103.226) --- 14. 6. 2006
Re: Rojení (16991) (16992) (16998)
Zmíněnou hláku pronesl jeden včelař tuím z Chlumce. Mě osobně se vyrojilo asi 5 včelstev z 80. Jedno z nich bylo s 3-letou inseminovanou Vigorkou, která byla plemennou matkou poslední 3 roky = moje blbost, e jsem to neuhlídal. Včely se rojily myslím napříč přez vechny chované kmeny (linie). Příčin bylo jistě více, ale nejvíce se na tom podepsalo počasí. Včel v úlech přibývalo, ádné se neopotřebovávaly a pokud prostor úlu včely tísnil bylo zaděláno. Protoe mám jinak matky maximálně dvouleté a u jen Vigor F1 nemyslím, e je situace nějak dramatická. Navíc poslední 3 dny jsou v akátu snůkové a je patrný zájem včel o snůku. Úly jsou plné medu, a se jedná o včelstva vyrojená nebo o roje. Opoět jsem si včera sáhl na dno zásob nástavků se souemi a to jetě v sobotu jich bylo asi 50 v rezervě = poučení z toho plyne: nástavků se souemi nikdy není dost.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re:Rojen? (16991) (16992)
to je opravdu výstiné, v jenom dni jsem jich měl i sedm
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Rojen? > Datum: 14.6.2006 09:50:24 > ---------------------------------------- > V neděli jsem byl na inspirativní návtěvě u př. Texla ve Vranově. Hlákou > víkendu bylo: > Jak se ti to rojí? > Mě straně! Nemám ani jednu volnou větev. > Honza > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: maringotka (17001)
myslim, ze se vcelicky ubrani samy:o)) at se vam dari! mariana prokesova
----- Original Message ----- From: "Luká" <wozeck/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM Subject: maringotka
> Zdravím vechny! > Mám monost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár > známých mě od toho odrazuje, e prý mi to někdo zničí. Stanovitě mám > vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkuenosti s různými > lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď! > > Luká >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Antwort: maringotka (17001)
v lete sa vcely ubrania. Zima je problem. Kolesa treba odmontovat a odviezt domov, To iste plati aj o vonkajsom osvetleni. Ak nemusis vcely na zimu nevykladaj. Vlastne skusenosti: Pred 13 rokmi sa jedna moja maringotka niekomu hodila. Boli v nej len prazdne ule, bola zateplena,mala presklene okna ... Pred tromi rokmi som kupil jednu v zlom stave ( hnila strecha ) s tym ze z nej urobim otvoreny voz. V zime chodim na vcelnicu tak dva krat do mesiaca. Takze po navsteve "pracantov" s autogenom zostali len drevene zvysky.
Matej
"LukĂĄ" <wozeck/=/seznam.cz> 14.06.2006 12:26 Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema maringotka
ZdravĂm vĹĄechny! MĂĄm moĹžnost sehnat pÄknou, zachovalou maringotku s patnĂĄcti vÄelstvy. PĂĄr znĂĄmĂ˝ch mÄ od toho odrazuje, Ĺže prĂ˝ mi to nÄkdo zniÄĂ. StanoviĹĄtÄ mĂĄm vyhlĂdnutĂŠ v lese mimo turistickĂŠ cesty. JakĂŠ mĂĄte zkuĹĄenosti s rĹŻznĂ˝mi lupiÄi, pobudy a vandaly? DĂky za odpovÄÄ!
LukĂĄĹĄ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: maringotka (17001)
Pokud bude vidět z nějaké frekventované cesty, nejspí bude vykradena nebo rovnou ukradena. Pokud bude vidět z nějaké stezky, kde chodí mláde z diskoték a letních zábav, nejspí bude navtívena vandaly. Take zavézt do lesa někde na paseku, kde se dá přijet, ale kde je schovaná a není odnikud vidět. Nenatírat křiklavými barvami, aby z dálky nelákala zvědavce. Jinak zloději a sběratelé rotu obvykle do lesa nechodí. Záleí ale na konkrétní oblasti. Pokud je do pár kilometrů daleko kolonie nějakých sociálně nepřizpůsobivých občanů, je to velký problém. Nebo naopak se s někým domluvit a dát ji někde k lesu 20 metrů od zahrady a obydleného baráku. Nebo rovnou někomu do zahrady.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Luká" <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM Subject: maringotka
> Zdravím vechny! > Mám monost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár > známých mě od toho odrazuje, e prý mi to někdo zničí. Stanovitě mám > vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkuenosti s různými > lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď! > > Luká
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 6. 2006
Re: den rojeni (17005)
Jakmile se zavíčkuje první matečník. Pavel
----- Original Message ----- From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 14, 2006 4:11 PM Subject: den rojeni
Dobry den, lze s nejakou pravdepodobnosti rici, ktery den (veku nove matky) roj vyleti v zavislosti na zralosti matecniku, ktere jsou v ule? Dekuji
Petr Forejtek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (213.81.170.155) --- 14. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976) (16987) (16989) (16996)
Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očisti telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kaičky na dne MM a zároveň odstráni náhodné patogény, čie hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejie pouité materské misky vyvari, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďe, pouitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepie je pouíva v sériovom chove vdy mové mater.misky a máme po probléme. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zak (e-mailem) --- 14. 6. 2006
RE: nerez a um?l? mate?n?kov? misky (16976) (16987) (16989) (16996) (17009)
Ono to účinné vaření není zase tak jednoduchá záleitost, proto se směřuje spíe k jednorázovým prostředkům.
K. ZAK -----Original Message----- From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com] Sent: Wednesday, June 14, 2006 8:16 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očisti telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kaičky na dne MM a zároveň odstráni náhodné patogény, čie hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejie pouité materské misky vyvari, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďe, pouitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepie je pouíva v sériovom chove vdy mové mater.misky a máme po probléme. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (213.81.170.39) --- 15. 6. 2006
Re: Rojení (16993)
Vysvetli, prečo sa včely roja, sa dá aj takto. Lene mne to pripadá ako by rojenie zapríčinila vis major- vyia moc. Ja si myslím (zjednoduene povedané), e rojenie u včiel "nevzniká", ale je to "zabudované"priamo v nich, včely kadoročne, keď na to majú príleitos, sa chcú rozmnoi týmto neobvyklým, vo svete hmyzu, spôsobom. Len k tomumusia ma podmienky, bez ohžadu o aký druh, či kmeň ide. Ak by tento fenomén včely postrádali, ilo by o zdegerenovaný druh, ktorý by rýchlo v prírode zanikol. Chválobohu či naastie, včele ako takej to nehrozí.
Ak má niekto záujem o moje vysvetlenie, môe si to prečíta na www.vcely.skna Fórume:Rok pri včelách, pod názvom "Na rojovú nôtu". Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 15. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976) (16987) (16989) (16996) (17009) (17010)
co se týká nerezu, tak si nechte ten kastrol za vyí cenu udělat z nemagnet. nerezu podle vlastní představy,přeije vás pokud bude slouit k tomu čemu má...
mateří misky určitě nové, z plastu je to za babku, z vosku samozřejmost,spí by mě zajímalo, jak si je kdo vyrábí,nebo kde je kupuje?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: akáty (6724) (6725) (6739) (6755) (6757) (16937) (16942) (16945) (16948) (16950) (16952) (16965) (16967) (16969) (17013)
Dobře a kde to je? Jiní Morava, severní Morava?
Jinak u nás ( severní Morava) zřejmě začíná medovice.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 8:49 AM Subject: Re: akáty
> z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlá těch mladích to opravdu hučí....ale > začínají se obracet víc do lesa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (62.141.24.73) --- 15. 6. 2006
Ceny cukru.
Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti?
Díky R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru. (17017)
mohu se zeptat, kde je ten prosly mouckovy cukr k mani?
diky
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:47 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Antwort: Ceny cukru. (17017)
Otazka je, aky je to mouckovy cukr. Da sa v cukrovare kupit odpras z filtra. Cerstvy vyzera uplne ako praskovy cukor, kt. kupis v obchode Je to bez pridavku skrobu, ale ak ti z neho zostane k roku, tak ho musis rozbijat krompacom. Byva vo vreciach po 50 Kg. Krmit praskovy cukor s primesou skrobu som neskusal.
Matej
"Stonjek" <e-mail/=/nezadan> 15.06.2006 11:11 Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema Ceny cukru.
DĂky za informace ohlednÄ cen cukru. ZĂtra si pro nÄj jedu. MĂĄm moĹžnost koupit za velmi zajĂmavou cenu proĹĄlĂ˝ mouÄkovĂ˝ cukr. Ing VeselĂ˝ z Dolu ho pro zimnĂ krmenĂ nedoporuÄuje, kvĹŻli vysokĂŠmu obsahu ĹĄkrobu, jeden vÄtĹĄĂ vÄelaĹ se sto vÄelsvy ho krmĂ jiĹž 4 roky a ĂşdajnÄ bez problĂŠmĹŻ. Tak se v tom vyznejte! JakĂŠ jsou vaĹĄe zkuĹĄenosti? DĂky R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 15. 6. 2006
Re: akáty-medovice (6724) (6725) (6739) (6755) (6757) (16937) (16942) (16945) (16948) (16950) (16952) (16965) (16967) (16969) (17013) (17016)
olomoucko-medovice opravdu začíná, před chvílí jsem stál pod velkým bukem,listy se leskly a pod stromem to umělo od padajících kapiček,mice sem viděl na jasanech a hrukách ,vrbách ,kde to vypadalo obdobně...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ale Linka (62.40.94.34) --- 15. 6. 2006
Re: Rojení (16993) (17011)
Letos jsem zariskoval a pokusil se řeit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vylo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůka za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (eně omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, e bude do týdne konečně teplo a tak jsem se el na včely podívat (byly u od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech vude matečníky. Dalí nástavky ji nemám, nebo jsem ve pouil na 30 oddělků a tak jsem jim vem sebral vekerý med - nemá zásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Moná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk nebo, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnějí ji začly vynáet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re:Ceny cukru. (17017)
Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17023
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023)
Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál draí
________________
Z této rovnice mi vychází řeení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady větina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouí být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkuenosti?
Netýká se včelařských ivnostníků. e je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale uetřený čas by lo vyuít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Milan Valenta (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024)
ZimovĂĄnĂ na medu je zajĂmavĂĄ alternativa. Ale jak uchovat jarnĂ ĹepkovĂ˝ med? Pokud v rĂĄmcĂch mimo vÄelstva, jak se brĂĄnĂte znehodnocenĂ dĂla motĂ˝licĂ? JĂĄ jsem napĹ. na jaĹe sebral vÄelstvĹŻm nadbytek zĂĄsob, kterĂŠ nespotĹebovaly pĹes zimu a na zaÄĂĄtku snĹŻĹĄky zabĂraly mĂsto v Ăşle a chtÄl jsem je dĂĄt oddÄlkĹŻm. NÄkterĂŠ mi ale znehodnotila motĂ˝lice. SĂĹit jsem je nechtÄl, bĂĄl jsem se kontaminace cukernĂ˝ch zĂĄsob. MĂĄte nÄkdo zkuĹĄenosti?
Milan Valenta
----- PĹŽVODNĂ ZPRĂVA ----- Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan> Komu: "VèelaøskĂ˝ mailing list" <vcely/=/v.or.cz> PĹedmÄt: Re: Ceny cukru Datum: 15.6.2006 - 12:25:33
> Cena cukru = 18-24 KÄ > VĂ˝kupnĂ cena medu = 25 - 35 kÄ > Äas = mĂĄlo a ÄĂm dĂĄl draŞťà > ________________ > Z tĂŠto rovnice mi vychĂĄzĂ ĹeĹĄenĂ: Zapomenout na cukr > a zimovat na medu. > Pokud je tady vÄtĹĄina vÄelaĹĹŻ, kteĹĂ to dÄlajĂ jen > jako zĂĄlibu (a myslĂ to > upĹĂmnÄ) a netouŞà bĂ˝t milionĂĄĹi, tak je to myslĂm > vhodnĂŠ tĂŠma k diskuzi. > MĂĄte s tĂm zkuĹĄenosti? > NetĂ˝kĂĄ se vÄelaĹskĂ˝ch ĹživnostnĂkĹŻ. Ĺ˝e je to ekonomicky > mĂŠnÄ vĂ˝nosnĂŠ mi > nemusĂte ĹĂkat. Ale uĹĄetĹenĂ˝ Äas by ĹĄlo vyuĹžĂt. jĂĄ > to vloni u 2 vÄelstev > zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023)
Doteď jsem si myslel, e krob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se tam. Ale surový krob se, pokud vím různě upravuje, take krobů je nakonec hodně druhů určených pro dost různé pouití. Moná dokonce krob se skládá z glukózy, moná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu glukózu roztěpit?
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Bohuslav xxxx" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM Subject: Re:Ceny cukru.
Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026)
Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re:Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 12:57:39 > ---------------------------------------- > Doteď jsem si myslel, e krob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se > tam. Ale surový krob se, pokud vím různě upravuje, take krobů je nakonec > hodně druhů určených pro dost různé pouití. Moná dokonce krob se skládá z > glukózy, moná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu > glukózu roztěpit? > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Bohuslav xxxx" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM > Subject: Re:Ceny cukru. > > > Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá > v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat > to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Ceny cukru. > > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > > ---------------------------------------- > > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > > Díky R. Stonjek > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)
Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)
Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lubo holy (213.168.180.35) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)
Zdravím,
co tady řeíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní u vichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíe, ale doufám, e med prodám lépe. Nebo vichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Lubo Holý
PS Taky nemusim prodat ve dnes.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027)
Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování. krob nejspí bude vadit taky, pokud ho včely nedokáí při zpracování zásob rozloit na tu glukózu. Nejspí to bude podobné jako s afinovaným cukrem. Kdy bude počasí s častějími prolety, nic se nestane. Kdy nebudou prolety, nebudou na jaře ani včely.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Pepan" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM Subject: Re: Re:Ceny cukru.
Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17031
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)
Skladoval jsem plásty se zásobami a přes rok, vlastně neúmyslně. Nevidím v skladování od května do srpna ádný problém. Za prvé, mezi plásty ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak 6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnějí. Za druhé pokud mono musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlíet, Poprvé tak po měsíci a měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy tenkým noem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty a několik minut na prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlá nepokodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloeného pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze včelstva uloí někde, kde zavíječi nejsou, je reálná monost, e v plástech ani ádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Kdy nebudou rámky u sebe a tudí larvy nebudou mít monost se slízt do jednoho rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl a dva měsíce se nic nestane. A kdy to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za esté, pokozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vloení opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky uloené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi jetě vylepuje.
Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, ne je odesílám. tento odesílám cca v 15,23
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu
> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami > umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se > moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje > teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a > pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít > poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (62.141.24.91) --- 15. 6. 2006
Ceny cukru
Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031)
Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho krobu jsou tam maximálně 3%
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re:Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 14:33:49 > ---------------------------------------- > Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování. > krob nejspí bude vadit taky, pokud ho včely nedokáí při zpracování zásob > rozloit na tu glukózu. Nejspí to bude podobné jako s afinovaným cukrem. > Kdy bude počasí s častějími prolety, nic se nestane. Kdy nebudou prolety, > nebudou na jaře ani včely. > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Pepan" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM > Subject: Re: Re:Ceny cukru. > > > Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také > mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě > medocukrového těsta si s toho problémy neděláte? > > Pepan > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033)
Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu a o to ho bude víc ....
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM Subject: Ceny cukru
> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto > a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za > 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té moučky,adresu > zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není nic jisté cena by > měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, povaoval bych to za > osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg > jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není > tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17035
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Fw: Odpuzovač mravenců
Tento odpuzovač je určen pouze do země, tedy vysílá frekvence, které se říí zemí a působí jako ruení zemního mravenitě,
tedy v zemi,
nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,
různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,
informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnějí ochranu,
či praktické působení těchto přístrojů,
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035)
Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
-----Original Message----- From: Radim Poláek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz] Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: Ceny cukru
Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu a o to ho bude víc ....
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM Subject: Ceny cukru
> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno > včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr > za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, > povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých > oblastech a dlouhou zimou bez proletu. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Luká (83.69.58.195) --- 16. 6. 2006
Re: maringotka (17001) (17004)
Hmm, take s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěovat, kdy jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a větinou o nich skoro nevím, jenom kdy je kapánek ruím důkladným rozebíráním pro kontrolu a ruení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.
Luká
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 16. 6. 2006
Re: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)
V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můe hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------
>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039) (17041)
dakujem
Pista
JANURA s.r.o. Konska 338 01313
elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993
-----Original Message----- From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan] Sent: Friday, June 16, 2006 8:52 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: kliestik
V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můe hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům. ---------------------
>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika
__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________
Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32. http://www.eset.sk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan paček (85.70.22.122) --- 16. 6. 2006
Meduje les
Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letoního medu, který právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chu měl po smrku. Po prohlídce smrků v okolí mohu konstatovat, e meduje mice zelená, mice ojínělá a ojediněle i puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: mravenci (16968) (16973) (16974) (17012)
No jo, ale kdy to pouiji ve voze, nezničím tím i včely? Nemůu se vyhnout tomu, aby včely nezalétávaly do vozu a také lezly po zemi. ----- Original Message ----- From: P.K. To: Včelařský mailing list Sent: Thursday, June 15, 2006 8:43 AM Subject: Re: mravenci
na mravence pouívám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za skříní...
-- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG. Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.8.3/360 - datum vydání: 9.6.2006
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035) (17038)
odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly. (praha)
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz> > Předmět: RE: Ceny cukru > Datum: 16.6.2006 08:30:07 > ---------------------------------------- > > Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták. > > > -----Original Message----- > From: Radim Poláek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz] > Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM > To: Vcelarska konference > Subject: Re: Ceny cukru > > Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se > to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na > povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn > zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu > a o to ho bude víc .... > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM > Subject: Ceny cukru > > > > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno > > včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych > věděl! > Asi > > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr > > za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té > > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není > > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, > > povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý > > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 > > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých > > oblastech a dlouhou zimou bez > proletu. > > Zdraví R. Stonjek > > > > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17047
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re:kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)
těď je povolen formidol
papan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Janura <elektro/=/janura.sk> > Předmět: kliestik > Datum: 16.6.2006 08:36:30 > ---------------------------------------- > priatelia > > > ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v > tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny? > > kyselinou mravcou alebo cim? > > Pista > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033) (17035) (17038) (17047)
Akce má být přítí týden od soboty17.6. do pátku 23.6.
Milan Čáp
Jakub Dolínek napsal(a):
>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly. >(praha) > >jd > > > >>------------ Původní zpráva ------------ >>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz> >>Předmět: RE: Ceny cukru >>Datum: 16.6.2006 08:30:07 >>---------------------------------------- >> >>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták. >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- martin (193.179.220.253) --- 16. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031) (17034)
Pokud někdo chce uetřit na cukru je výhodné průběně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září a říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráe za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nií ne za jedno kilo. Je vak nutné poznamenat, e uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu větinou max. po 10 kg, take s tím koíkem musíte jezdit trochů déle.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Konstrukce tenkostěnných nástavků
Co myslíte, je lepí z hlediska ivotnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (ve je překryto čelní stěnou a rouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepí druhý způsob - mezi boční desky je vloena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, rouby jdou z bočních desek do čelní).
Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.
Jetě jednou připomínám, e mi jde o ivotnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)
langstroth je hodně do obdélníku,je lepí roubovat přes delí desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednodue autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
pouívám jen spodní a vrchní la na přední stěně irí,
pokud uhlídáte na delích deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyích nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
můu poslat foto nástavku...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17057
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023) (17024)
> Od: Eman: > ... > Netýká se včelařských ivnostníků. e je to ekonomicky méně výnosné mi > nemusíte říkat. Ale uetřený čas by lo vyuít. já to vloni u 2 včelstev > zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil. ...........
Co tě navádí k tomu, e ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho ít jako ivnostník.
Spočítej mi své dogma, e se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, e najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u meních včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)
Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomá Jaa (85.160.143.80) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)
Podle mých zkueností je lepí varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, větinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouka, můe kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozklebit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)
Spí mám pocit, e by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní stěnu 38 cm, take nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnějí ířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, take tyto úly se dají pouít do včelínu s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protoe se tam na ířku vejde stejný počet úlů. Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protoe se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Take při nátěru fermeí nechávám tu čelní stranu zvlá hodně nasát. Jinak to záleí na stanoviti. Dé a vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, take nejvíc je namáhána vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanoviti je jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a trochu je volný výlet i na sever. take úly jsou namáhány vlhkostí z čelní strany a trochu z boční levé.
R. Poláek.
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků
> langstroth je hodně do obdélníku,je lepí roubovat přes delí > desku,optimal je čtverec a tam je to jedno... > podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu > kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize > Včelaříme jednodue autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat, > pouívám jen spodní a vrchní la na přední stěně irí, > pokud uhlídáte na delích deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se > vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky, > je dobré u vyích nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů.... > > můu poslat foto nástavku...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)
Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(ádné dráky, jisté drení). Píete, e pouíváte spodní nasazovací a vrchní hmatovou la na přední stěně irí. Myslíte tím jako tlustí nebo doopravdy irí? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Polete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig pouívá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako vech louček) bohuel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád kdy poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má jetě výhodu v tom, e ouka Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně dret). U rámku 39 x 24 kde je ouko 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu ouku propadávají. Jene postavit stejnou konstrukcí nástavek na nae ouka (např. Optimal ouko 16mm)nejde. Vy pouíváte Zander rámky? Vyrábět si rámky na nai míru s delíma oukama by asi nebylo astné.
Díky za odpovědi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17060)
Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako dráka pro rámek. Take mu po sesazeni nevznikne po obvodu ádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na dráku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůe čelní deska kroutit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060)
mam jiny problem...:
krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
konstrukce je nasledovna:
- langstroth 159, sila steny 25 mm - sroubovani pres delsi bocni stranu - prava strana prkna smeruje ven - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu - nepouzivam zadne lepidlo
uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu. nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane... nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.
PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
silnejsi vruty? lepidlo? natreni/naparafinovani nastavku? nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? ... ... ...?
diky moc.
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz> > Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk? > Datum: 16.6.2006 19:16:46 > ---------------------------------------- > Podle mých zkueností je lepí varianta pana Zeleného. V tomto provedení > mám několik stovek nástavků, větinou vlastní výroby. Vlastním i několik > optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí > ouka, můe kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo > se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se > pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo > rozklebit. > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech
pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).
pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.
nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...
neznate ji nekdo :-) ?
nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...
diky vsem.
jd
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)
Já pouívám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo a takové problémy nemám. Podle mých zkueností roub drí tolik, e v případě nějakého tahu nebo kdy zapomenu přestat roubovat se hlavička protlačí přes boční desku nebo i boční desku roztípne a roub drí. Je to ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce vzájemně v rovině? Nedochází při roubování k ohýbání vrutu a tudí k jeho načnutí? Moná to dělá těch půl mm průměru roubu? Mimochodem mnou pouívané rouby jsem oblehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné nastavky pouíval třeba jako sedátka pro návtěvníky.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Jakub Dolínek" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
mam jiny problem...:
krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
konstrukce je nasledovna:
- langstroth 159, sila steny 25 mm - sroubovani pres delsi bocni stranu - prava strana prkna smeruje ven - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu - nepouzivam zadne lepidlo
uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu. nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane... nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.
PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
silnejsi vruty? lepidlo? natreni/naparafinovani nastavku? nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? ... ... ...?
diky moc
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069)
v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...
pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...
diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto: - vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) ) - sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna - hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.
na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.
jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu > Datum: 17.6.2006 15:29:52 > ---------------------------------------- > Já pouívám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo > a takové problémy nemám. Podle mých zkueností roub drí tolik, e v > případě nějakého tahu nebo kdy zapomenu přestat roubovat se hlavička > protlačí přes boční desku nebo i boční desku roztípne a roub drí. Je to > ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce > vzájemně v rovině? Nedochází při roubování k ohýbání vrutu a tudí k jeho > načnutí? Moná to dělá těch půl mm průměru roubu? Mimochodem mnou pouívané > rouby jsem oblehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné > nastavky pouíval třeba jako sedátka pro návtěvníky. > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Jakub Dolínek" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM > Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu > > > mam jiny problem...: > > krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek... > > konstrukce je nasledovna: > > - langstroth 159, sila steny 25 mm > - sroubovani pres delsi bocni stranu > - prava strana prkna smeruje ven > - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky > - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu > - nepouzivam zadne lepidlo > > uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem > s minimalnim presahem pres pudorys ulu. > nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu > seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. > u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i > utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... > vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na > jedne strane... > nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare. > > k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina > zavit. > > PORADTE PROSIM - CO S TIM...? > > silnejsi vruty? > lepidlo? > natreni/naparafinovani nastavku? > nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? > vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? > ... ... ...? > > > diky moc > > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070)
Já stmelím nastavky na rovné ploe, aby se nehoupaly, pak do nich vyvrtám díry, seroubuji vdy dva vruty na hranu, výka nastavků je 12,5 - 13 cm, pak natluču a přilepím úchopové lity, vyvrtám zase díry a přiroubuji dalím vrutem horní úchopovou litu. Take celkem 12 vrutů, 8 vlastní stěnu, 4 horní úchopové lity.. roubuji kolovrátkem a mírou dotaení vrutů vyrovnávám kolíbku, aby se nehoupaly. Dřevo na nastavky je minimálně rok na půdě, kde je v létě i 40 - 50 st C.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Jakub Dolínek" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:39 PM Subject: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...
pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...
diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto: - vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) ) - sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna - hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.
na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.
jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...
jd
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (212.71.136.70) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)
Mám stejné úly, předloni jsem dělal 60 nástavků, loni 40, letos mě čeká dalích 40. Pouívám jen "oschlé" smrkové fony. Z jara je koupím, sloím pod lepenku na zahradě a v zimě je zpracuji.
Nemám jediný problém. Zato s koupenými nástavky jsem měl, vechny se stáčely do vrtule, musel jsem stále srovnávat hoblíkem. Spojuji na pero a dráku, hodně pouívám vrchní frézku (investice Kč 1500), ádné úchytové lity, jen zářezy na prsty, roubuji čelní a zadní stěnu. Mám udělané jednoduché "kopyto" - 2 silné desky dřevotřísky přesného vnitřního rozměru, mezi nimi hranolky. Na tom stáhnu díly nástavku třemi svorkami, předvrtám díry a seroubuji, nechám 6 hod. zaschnout. Vechny spoje natírám dobrým lepidlem. Tvoje vruty se mi zdají hodně slabé. Já dávám na spoj jen 2 vruty 6x60, 1,5cm od horní a spodní hrany, prostředek volný, tam podle mě není nic třeba.
Zdraví Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)
Dne sobota 17 června 2006 15:04 Jakub Dolínek napsal(a):
> - langstroth 159, sila steny 25 mm > - sroubovani pres delsi bocni stranu > - prava strana prkna smeruje ven > - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
DD,
pouzivam 2 6x60 , s tema 3 a 4 jsem udelal neprijemnou zkusenost pri stavbe dreveneho plotu, po 2 letech se taky takhle skubou. U nastavku jsem drive pouzival Patex Superfix - je na h.... , ted pouzivam nejake polyuretanove lepidlo. - kartuse vydrzi na 60 nastavku.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol (e-mailem) --- 17. 6. 2006
RE: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)
Mám taky Langstrothy 159/25, umístěné včelnicově. Spoje lepím D3 vodovzdroným lepidlem a pouívám 3 vruty 5x70 - nemám problémy. Staré nástavky jsou natřené Luxolem, nové jsou parafinované.
Vruty 3mm se mi zdají být hodně slabé, nejspí se trhají u při roubování. Jinak je moné pouít i pevnějí vruty do sádrokartonu nebo pevnostní vruty s Torx hlavou.
mp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070) (17071)
Ty úchopové lity Vám ale nevytváří dráku pro rámky? To znamená e je nemáte přesazeny přes čelní stěnu (viz Dr. Liebig u Zanderu). Musíte tedy frézovat dráky do čelní a zadní dtěny a úchopové lity slouí jen k manipulaci. Pro krátká česká ouka to asi jinak nejde. Chápu to snad dobře?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (217.77.165.36) --- 17. 6. 2006
nástavky
nejsou to úplně nástavky Dr.Leibig -vrchní 60x20, spodní40x20,dole nahoře v rovině,rámky mají delí ouka(zander) tak ,aby se při úplném posunutí do kraje nepropadaly a do ruky jdou fakt dobře ,na fotkách je 39x24-2cm,vnitřní půdorys(41X40)
výroba:suím(v plynové kotelně pro sídlitě)řeu, protáhnu na tl.,shobluju hrany,slepím(lepidlo na dráku na parkety(D3) Parket od henkel,fakt drí-neředit!),protáhnu na konečnou tl.,shobluju na konečnou ířku,sloím čela,slepím nástavek,roubuju přes delí prkna(4x50- bacha na MADE IN CHINA),které si předvrtám-3 mm,netrhá se pak pod hlavičkou boční prkno,lity na čela lepím plus kadá 4 kolářské hřebíky durch vevnitř zahnuté-za to se nese 20 KG dobře a jakejkoliv vyfrézovanej otvor se můe jít zahrabat,na lepení mám přípravek,jeho součástí je pravoúhlá svěrka Proma 60 mm(foto mám)na svařování apod.to je vynikající pomocník ,mám na to dvě.
lepím jeden bok a čelo ve svěrce v přípravku,
druhej bok a čelo jen v druhé svěrce,z které polovinu nástavku vloím k druhé polovině do přípravku a slepím,seroubuju ,a pak mi to pěkně pasuje...
pouívejte jen středové dřevo,taková souka na stojato je ideální...detaily rád popíu.... taky je dobrá stolová bruska,srovná solidně,fotky jsou někde na webu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069)
Kroucení spůsobují desky které pocházejí se středu klády a mají středovou dui ta musí pryč
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu > Datum: 17.6.2006 15:29:54 > ---------------------------------------- > Já pouívám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo > a takové problémy nemám. Podle mých zkueností roub drí tolik, e v > případě nějakého tahu nebo kdy zapomenu přestat roubovat se hlavička > protlačí přes boční desku nebo i boční desku roztípne a roub drí. Je to > ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce > vzájemně v rovině? Nedochází při roubování k ohýbání vrutu a tudí k jeho > načnutí? Moná to dělá těch půl mm průměru roubu? Mimochodem mnou pouívané > rouby jsem oblehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné > nastavky pouíval třeba jako sedátka pro návtěvníky. > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Jakub Dolínek" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM > Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu > > > mam jiny problem...: > > krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek... > > konstrukce je nasledovna: > > - langstroth 159, sila steny 25 mm > - sroubovani pres delsi bocni stranu > - prava strana prkna smeruje ven > - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky > - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu > - nepouzivam zadne lepidlo > > uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem > s minimalnim presahem pres pudorys ulu. > nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu > seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. > u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i > utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... > vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na > jedne strane... > nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare. > > k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina > zavit. > > PORADTE PROSIM - CO S TIM...? > > silnejsi vruty? > lepidlo? > natreni/naparafinovani nastavku? > nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? > vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? > ... ... ...? > > > diky moc > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17078
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 6. 2006
Re:Meduje les (17043)
Od: Milan paček > Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letoního medu, který > právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chu měl po smrku. Po prohlídce smrků v > okolí mohu konstatovat, e meduje mice zelená, mice ojínělá a ojediněle i > puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil > květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde? ....... Dobrý den. Jinde, kde je les to vypadá obdobně. Spadek asi bude, jestli ho neumyje voda i s micí nebo se k tomu jetě neochladí. Kolik jste mu za něj nabídl peněz/kg a kde se dají zjistit Vae ostatní výkupní ceny medu na internetu? Děkuji.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2006
rojení
předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu, udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za dalí chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem ty samý nael na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protoe blízko stanovitě u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomá (81.30.251.9) --- 19. 6. 2006
rozíření včelstva
Mám jedno mimořádné včelstvo, které bylo schopné během minulého týdne napnit medník (10 X 39x24)snůkou. Včelstvo nevypadá extra silně, zatím obsedá 1x ploditě a 1x medník a v podmetu se téměř nevyvěuje. Nevím jak vyuít schopnosti snůky tohoto včelstva ( med není zavíčková ani z jedné třetiny ).
Mám přidat dalí nástavek? Nechci je nějak podrazit nebo odradit, a kdy ano tak pod ploditě nebo pod medník? Podotýkám e mám k dispozici jen 5 souí a 5 mezistěn.
Ostatní včelstva ( celkem mám 5 ) jsou hodně pasivnějí i kdy bych řekl, co do počtu i větí.
Díky
Tomá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Antwort: rozíření včelstva (17083)
pod sucasny mednik podloz nastavok naplneny plastami a medzistienkami. Ak si chces ponechat rezervne ramiky na pripadny roj, vymen mednik s inym vcelstvom.
Matej
"TomĂĄ" <e-mail/=/nezadan> 06/19/2006 09:15 AM Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema rozĂøenĂ vèelstva
MĂĄm jedno mimoĹĂĄdnĂŠ vÄelstvo, kterĂŠ bylo schopnĂŠ bÄhem minulĂŠho tĂ˝dne napnit mednĂk (10 X 39x24)snĹŻĹĄkou. VÄelstvo nevypadĂĄ extra silnÄ, zatĂm obsedĂĄ 1x plodiĹĄtÄ a 1x mednĂk a v podmetu se tĂŠmÄĹ nevyvÄĹĄuje. NevĂm jak vyuĹžĂt schopnosti snĹŻĹĄky tohoto vÄelstva ( med nenĂ zavĂÄkovĂĄ ani z jednĂŠ tĹetiny ). MĂĄm pĹidat dalĹĄĂ nĂĄstavek? Nechci je nÄjak podrazit nebo odradit, a kdyĹž ano tak pod plodiĹĄtÄ nebo pod mednĂk? PodotĂ˝kĂĄm Ĺže mĂĄm k dispozici jen 5 souĹĄĂ a 5 mezistÄn. OstatnĂ vÄelstva ( celkem mĂĄm 5 ) jsou hodnÄ pasivnÄjĹĄĂ i kdyĹž bych Ĺekl, co do poÄtu i vÄtĹĄĂ. DĂky TomĂĄĹĄ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Surovec (194.108.199.166) --- 19. 6. 2006
Roj bez matky
Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho kontroloval,a na plodu nael naraené matečníky,matka nikde.Tak sem plod plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil e 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skuenosti,roj bez maky?Jak je moné e je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Luká (83.69.58.195) --- 19. 6. 2006
umístění maringotky
Zdravím!
Pro maringotku, kterou mám u zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt). Nakolik mohou včely obtěovat, kdy jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a větinou o nich skoro nevím, jenom kdy je kapánek ruím důkladným rozebíráním pro kontrolu a ruení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech (17068)
Taková "kouzelná" veta by me taky zajímala, bohuzel asi neexistuje. Tohle jsem nasel na http://www.spotrebitele.info/poradna/dotazy.php
DOTAZ: V nekterých obchodních retezcích (napr. Tesco, Droxi) je omezen nákup jednoho druhu zbozí na 10 ks na zákazníka. Pokud budu potrebovat více kusu od jednoho druhu nezbývá mi tedy nez jít pres pokladnu vícekrát nebo s sebou mít více osob. Není to pro zákazníky prílis omezující?
ODPOVED: Pocet nakupovaných kusu není zákonem nijak upraven, není ani povoleno, ze prodávající muze omezovat nakupované mnozství, ani není výslovne omezení mnozství není zakázáno. Na druhé strane se já osobne domnívám, ze jde o diskriminacní jednání, protoze omezuje selektivne vetsí rodinu pred mensí rodinou ci jednotlovcem, ze omezuje úcelove nakupujícího (napr. pri nákupu na svatební oslavu, pri nákupu na malování) pred radovým nakupujícím. Priblizne pred rokem byla podobná situace v televizi, a ani inspekce tehdy nezaujala jednoznacné stanovisko. Pokud obchod láká spotrebitele na nekteré zlevnené akcní zbozí a má strach pred jeho skoupením podnikateli, není problém stanovit cenu tak, ze prvních 10 kusu je za akcních 20 Kc a od jedenáctého kusu výs za bezných a puvodních 30 Kc. Takze ani u akcních slev nevidím právo k omezení nakupovaného mnozství. Máte-li konkrétní informace, doporucuji dát podnet Ceská obchodní inspekci. (RJ)
----- Original Message ----- From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz> To: "konference vcelarská" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:14 PM Subject: cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech
> > pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) > informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu > cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup). > > pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce > (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi > nakupujici. > > nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, > otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi... > > neznate ji nekdo :-) ? > > nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po > nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru... > > diky vsem. > > > jd > > > ____________________________________- > ____________________________________- > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: rojení (17082)
Stará matka s pokozenými křídly, ztratila se někde v trávě pod jabloní.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 7:54 AM Subject: rojení
> předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu, > udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za dalí > chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem ty > samý nael na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protoe blízko > stanovitě u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: umístění maringotky (17086)
Kdy jsme kdysi dávno osazovali nový kočovný včelín, dříve klidné včely najednou silně zdivočely a v okruhu 10 - 20 metrů napadaly nejméně 14 dní vechno pohyblivé. O hodně později jsem si uvědomil, e to bylo na větrném místě a nárazy větru včelín odpruený plochými pery neustále mírně rozechvívaly. Včelám asi trvalo nějakou dobu, ne si na vibrace zvykly. Vzhledem k blízkosti domu na toto pozor. (10,45)
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Luká" <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 9:32 AM Subject: umístění maringotky
> Zdravím! > Pro maringotku, kterou mám u zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od > vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt). > Nakolik mohou včely obtěovat, kdy jich tam nejdnou bude tolik? > Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a větinou o nich skoro > nevím, jenom kdy je kapánek ruím důkladným rozebíráním pro kontrolu a > ruení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a > obtěuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
trhani vrutu - DIKY ZA ODPOVEDI (17054) (17060) (17067) (17069) (17078) (17079)
diky moc vsem za odpovedi. bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu > Datum: 17.6.2006 20:23:56 > ---------------------------------------- > střed-due se ze středových prken vyřee a máte nejlepí desky s rovným > vláknem,zkuste laciní boční a uvidíte ty vrtule... > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: Rezavy kos medometu (17088)
Bohuel silonová struna zavádí do koe dalí pnutí, na které ko větinou není dimenzován. Hodí se tedy dobře, kdy chybí část pletiva, kdy chybí celé, ko se obvykle při vyplétání zkroutí. Lepí - tlustí ne silonový výplet by byla tlustá struna do sekačky, tenký silon se do rámků hodně zařee. Jsem zvědav, kdy do diskuze dojde tento příspěvěk, ten předchozí putoval dvě hodiny (10,40)
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 10:08 AM Subject: Re: Rezavy kos medometu
> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose > silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/ > > franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re:Roj bez matky (17085)
Od: Josef Surovec: > Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle > otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím > plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho > kontroloval,a na plodu nael naraené matečníky,matka nikde.Tak sem plod > plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil > e 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skuenosti,roj bez maky?Jak je moné > e je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar ......
To bývá u rojovky. Roji stačí těsně po vyrojení cítit určité feromony - vůně(nejen mateří) a roj i bez matky reaguje okamitě stěhováním ke zdroji "vůně". Kdyby byl trubčí plást záhy odejmut, vyvozuji, e by se znovu vydal "na cestu". (např. při dalím rojení jiného včelstva).
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: trhani vrutu - DIKY ZA ODPOVEDI (17054) (17060) (17067) (17069) (17078) (17079) (17092)
Taky si myslím. Dnení vruty do dřeva jsou na rozdíl od hřebíků docela intenzívně lisovány, take třeba trojky vruty na rozdíl od trojek hřebíků budou na ohyb mnohem tvrí, ale zároveň křehčí. Nebudu se divit, kdy budu dělat nastavky pro rámky výky 24, kdy se ty moje 3,5 vruty budou taky trhat. (11,02)
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Jakub Dolínek" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 10:56 AM Subject: trhani vrutu - DIKY ZA ODPOVEDI
diky moc vsem za odpovedi. bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.
jd
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: Rezavy kos medometu (17088)
Od: fskalsky: > Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose > silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/ .......
Takový medomet jsem viděl kdysi na skládce smetí a měl ko ze dřeva. (odhaduji nějaké tvrdé) Jako vánivý sběratel jsem ho vzal, ale po nějaké době co mi zavazel, jsem ho odevzdal do kovorotu. (měl u starou rezavou pozinkovanou nádobu)
K výpletu. Základ tvořil horizontální převod z odlitků řemeniček (na hřídel a s klikou) a řemínku na lapací icí stroj. Hřídel byla kovová a naní byl horní a dolní dřevěný kří s propojením opět dřevěnými trámky. V trámkách byly otvory pro renou silnou nit. A kdy jsem medomet nalezl, byl plně funkční. (a na ten rez a řemeničku) Byl na 4 ks díla, bez noek,protoe měl zespodu nádoby betelný kří na přiroubování ke stolu. Řemínek se přeoupnutím na řemenicích mohl řadit, medomet měl dvě rychlosti.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: Rezavy kos medometu (17088)
Já jsem u starého medometu původní drátěný výplet odstranil, ko očistil, natřel Bisilem a vypletl ko silným silonovým vlascem. Je silnějí, ne původní drát a vechno funguje.
mp
----- Original Message ----- From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 10:40 AM Subject: Re: Rezavy kos medometu
> Bohuel silonová struna zavádí do koe dalí pnutí, na které ko větinou > není dimenzován. Hodí se tedy dobře, kdy chybí část pletiva, kdy chybí > celé, ko se obvykle při vyplétání zkroutí. Lepí - tlustí ne silonový > výplet by byla tlustá struna do sekačky, tenký silon se do rámků hodně > zařee. > Jsem zvědav, kdy do diskuze dojde tento příspěvěk, ten předchozí putoval > dvě > hodiny (10,40) > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, June 19, 2006 10:08 AM > Subject: Re: Rezavy kos medometu > > >> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose >> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/ >> >> franta >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (195.47.24.114) --- 19. 6. 2006
Asi mám mor
Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".
Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod ním hmotu, ze které lo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota nepáchla ani tak po klihu, jako spí slabě po acetonu.
Nejblií potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.
Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.
Dalí věc, která mě trápí je, e se jako zelenáč bojím reakce okolních včelařů na to, e se u mě objevil mor.
Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi byl doporučen jedním z okolních včelařů.
Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými záitky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Antwort: Asimám mor (17098)
pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka. Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do rojnice a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul - moze byt aj ten povodny. Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si pracoval treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom. Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon 3L roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku.
P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit sucasne v oboch vcelstvach.
....a nikde by som nic nehlasil ....
Matej
"" <e-mail/=/nezadan> 19.06.2006 13:17 Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema Asi mĂĄm mor
ProsĂm o radu a tak trochu taky o "morĂĄlnĂ podporu".
VÄera jsem v jednom ze svĂ˝ch dvou vÄelstev nalezl prodÄravÄnĂŠ vĂÄko a pod nĂm hmotu, ze kterĂŠ ĹĄlo vytĂĄhnout pĂĄr milimetrĹŻ "vlĂĄkna". Tato hmota nepĂĄchla ani tak po klihu, jako spĂĹĄ slabÄ po acetonu.
NejbliŞťà potvrzenÊ ohnisko je ode mne necelých 30 km.
PoraÄte mi, prosĂm, co mĂĄm teÄ dÄlat.
DalĹĄĂ vÄc, kterĂĄ mÄ trĂĄpĂ je, Ĺže se jako zelenĂĄÄ bojĂm reakce okolnĂch vÄelaĹĹŻ na to, Ĺže se u mÄ objevil mor.
VÄelstva, kterĂĄ mĂĄm, jsem poĹĂdil loni a pochĂĄzejĂ od chovatele, kterĂ˝ mi byl doporuÄen jednĂm z okolnĂch vÄelaĹĹŻ.
PĹedem dÄkuji za radu a pĹeju radost ze vÄel nezkalenou podobnĂ˝mi zĂĄĹžitky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: Asi m?m mor (17098)
zavolej do vyzkumaku v dole a zeptej se jich. pravdepodobne ti poradi, aby ses obratil bud na veterinare anebo na ne (vzorek na vysetreni).
kontakt: Tel: 220 941 259, 220 940 480 Fax: 220 941 252 email: beedol/=/beedol.cz
nebo zavolej na tu veterinu sam.
kontakty najdes tady: http://www.svscr.cz/index.php?basket=-23551&sid=c63bdd20fc43d654a03aa6ff5182177b&art=1
jedine tak budes mit 100% jistotu - at tak nebo onak.
hlavne to udelej rychle...
hlavu ti asi nikdo neutrhne a to ostatni se da prezit. kdyz nejde o zivot, jde o ho*no...
drzim palce a dik, ze ses ozval!
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Asi m?m mor > Datum: 19.6.2006 13:17:49 > ---------------------------------------- > Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu". > > Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod > ním hmotu, ze které lo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota > nepáchla ani tak po klihu, jako spí slabě po acetonu. > > Nejblií potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km. > > Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat. > > Dalí věc, která mě trápí je, e se jako zelenáč bojím reakce okolních > včelařů na to, e se u mě objevil mor. > > Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi > byl doporučen jedním z okolních včelařů. > > Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými záitky. > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re:Asi m?m mor (17098)
Od:e-mail nezadan > Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu". > > Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod > ním hmotu, ze které lo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota > nepáchla ani tak po klihu, jako spí slabě po acetonu. > > Nejblií potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km. > > Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat. > > Dalí věc, která mě trápí je, e se jako zelenáč bojím reakce okolních > včelařů na to, e se u mě objevil mor. > > Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi > byl doporučen jedním z okolních včelařů. > > Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými záitky. ....
1. Kontaktovat SVS, která buď provede etření, ... 2. ... nebo odeli v igelitovém neprodyném obalu vzorky 1-5ks plástu s podezřelým plodem, min. 10x10 cm do Dolu ze zpětnou adresou a na vlastní náklady za potovné. P.Titěra sděluje veřejně, e takový vyetření je zdarma, protoe jde o výjmečnou záleitost. Jinak SVS má vlastní zdroje určené na nákazy a platili by to ony. 3. VÚ Dol buď potvrdí nebo nepotvrdí podezření. Lepí kdy si oddychne, ne bude roziřovat případný mor nebo hnilobu do svého okolí. 4. Kdy potvrdí, vyhlauje se ohnisko moru a pásma. 5.Po pozitivním nálezu: 5. Na "přátele" se vykali, kdyby se děli nedůstojnosti v tvém okruhu včelařů eliminuj a ignoruj je, protoe jde jen o hospodářské zvíře. Nejde o lidský ivot. 6. Sjednej a nastuduj a hlavně dodruj nařízení tvé SVS. Má -li zájem, vyaduj ohodnocení kod dle postupů a nárokuj je. Jde o státní pomoc a peníze, ne ČSV. 7. Úl, rámek, soue jsou svým způsobem spotřebním materiálem. Nemají slouit celej tvůj ivot, ale mají svou upotřebitelnost. Zamysli se nad tím a likviduj staré a poskytuj včelstvům co nejvíce nového zařízení ... prostě co jde obnovovat.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re:Antwort: Asimám mor (17098) (17099)
M.Osusky: > pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale > pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie > ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka. > Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do rojnice > a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul - > moze byt aj ten povodny. > Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj > uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si pracoval > treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou > letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom. > Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon 3L > roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a > neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku. > > P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit > sucasne v oboch vcelstvach. > > ....a nikde by som nic nehlasil .... > > Matej .......
Maeji nic proti, ale u vím, proč se drí na některých místech tak dlouho mor. B.l.l. má nesmírně odolné spory a nějaký oehnutí plamenem a i vyvaření v 5% louhu je k ničemu. U jen při manipulaci, kterou popisuje se ve roznese a nic se s takovou nevyřeí. _gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Re: Asi mám mor (17098)
Bohuel je přítomnost moru včelího plodu dost pravděpodobná. Nejhorí co byste mohl udělat, by ale byla snaha tuto skutečnost ututlat. Rekce ostatních včelařů se neobávejte. Kdo má rozum, uvědomí si, e je to nemoc jako kadá jiná a kvůli chřipce Vás také nikdo peskovat nebude. A kdo si to neuvědomuje, ten si nezaslouí, abyste se jeho reakcí trápil... Při tom to stále jetě není jistota, e jde skutečně o mor. Nejlíp uděláte, kdy se obrátíte na nákazového referenta Vaí ZO (nebo ZO, na jejím území chováte včely, pokud nejste sám členem ČSV) a spolu s ním budete situaci řeit (přizváním veterináře, odebrání vzorků pro vyetření a jejich zaslání do přísluné laboratoře prostřednictvím přísluného Inspektorátu krajské veterinární správy ve Vaem okrese - pak půjde o "státní zakázku" a rozbor nebudete muset hradit ze svého). S přáním planého poplachu Petr
----- Original Message ----- From: <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 19, 2006 1:17 PM Subject: Asi mám mor
> Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu". > > Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod > ním hmotu, ze které lo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota > nepáchla ani tak po klihu, jako spí slabě po acetonu. > > Nejblií potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km. > > Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat. > > Dalí věc, která mě trápí je, e se jako zelenáč bojím reakce okolních > včelařů na to, e se u mě objevil mor. > > Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi > byl doporučen jedním z okolních včelařů. > > Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými záitky. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 19. 6. 2006
Re: Asi mám mor (17098)
Udělej to přesně jak ti radí Gustimilián a neposlouchej hloupé a diletantské rady ze Slovenska. Tady jsme v Česku a poradíme si sami. Veterina by měla mít poslední slovo. Pozor na jednu věc: Kdy si pole na vlastní pěst na rozbor vzorek do Výzkumáku, tak si to taky zaplatí, proto je dobré hned kontaktovat SVS.
Nic si nevyčítej, mor můe chytit kadý, včely lítají a loupí. Naopak zaslouí pochvalu, e sis toho viml včas.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17104
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marek Farka (e-mailem) --- 19. 6. 2006
RE: Asi mám mor (17098) (17104)
a ze kto je nacionalista.
takto uboho sa vyjadrovat. Porosim o trochu kultury.
dakujem
Marek Farkas
-----Original Message----- From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan] Sent: Monday, June 19, 2006 2:06 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Asi mám mor
Udělej to přesně jak ti radí Gustimilián a neposlouchej hloupé a diletantské rady ze Slovenska. Tady jsme v Česku a poradíme si sami. Veterina by měla mít poslední slovo. Pozor na jednu věc: Kdy si pole na vlastní pěst na rozbor vzorek do Výzkumáku, tak si to taky zaplatí, proto je dobré hned kontaktovat SVS. Nic si nevyčítej, mor můe chytit kadý, včely lítají a loupí. Naopak zaslouí pochvalu, e sis toho viml včas.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 6. 2006
Antwort: Re:Antwort: Asimám mor (17098) (17099) (17102)
Gusto, opisovany sposob sa pouziva v niekolkych statoch Europy. Ani v tychto statoch nemaju viac moru ako je v Cechah, alebo na Slovensku. To nase slavne "plamenove riesenie" nic neriesi - vid stav v oboch republikach. Ak mas pochybnosti precitaj si OVP. Tam najdes aj podrobnejsi pracovny postup, nez bol moj opis.
Opisane je aj vyskusane a funguje to bezchybne. Opalovanie nema zmysel pri starych, popraskanych ci prehnitych uloch.
P.S. Uz ta vidim ako utekas na OVS, ked si najdes na vcelnici pozitivne vcelstvo - najme ked ich tam mas 50 ci 100. :-(
Matej
Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> 19.06.2006 13:58 Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema Re:Antwort: Asimám mor
M.Osusky: > pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale > pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie > ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka. > Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do rojnice > a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul - > moze byt aj ten povodny. > Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj > uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si pracoval > treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou > letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom. > Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon 3L > roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a > neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku. > > P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit > sucasne v oboch vcelstvach. > > ....a nikde by som nic nehlasil .... > > Matej .......
Maeji nic proti, ale u vím, proč se drí na některých místech tak dlouho mor. B.l.l. má nesmírně odolné spory a nějaký oehnutí plamenem a i vyvaření v 5% louhu je k ničemu. U jen při manipulaci, kterou popisuje se ve roznese a nic se s takovou nevyřeí. _gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 16986 do č. 17106)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu