Včelařská konference

myslim, ze se vcelicky ubrani samy:o))
at se vam dari!
mariana prokesova


----- Original Message -----
From: "Luká" <wozeck/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM
Subject: maringotka


> Zdravím všechny!
> Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
> známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
> vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
> lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!
>
> Lukáš
>

Zdravím všechny!
Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!

Lukáš

to je opravdu výstižné, v jenom dni jsem jich měl i sedm

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojen?
> Datum: 14.6.2006 09:50:24
> ----------------------------------------
> V neděli jsem byl na inspirativní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza
>
>
>

Zmíněnou hlášku pronesl jeden včelař tuším z Chlumce. Mě osobně se vyrojilo asi 5 včelstev z 80. Jedno z nich bylo s 3-letou inseminovanou Vigorkou, která byla plemennou matkou poslední 3 roky = moje blbost, že jsem to neuhlídal. Včely se rojily myslím napříč přez všechny chované kmeny (linie). Příčin bylo jistě více, ale nejvíce se na tom podepsalo počasí. Včel v úlech přibývalo, žádné se neopotřebovávaly a pokud prostor úlu včely tísnil bylo zaděláno. Protože mám jinak matky maximálně dvouleté a už jen Vigor F1 nemyslím, že je situace nějak dramatická. Navíc poslední 3 dny jsou v akátu snůškové a je patrný zájem včel o snůšku. Úly jsou plné medu, ať se jedná o včelstva vyrojená nebo o roje. Opoět jsem si včera sáhl na dno zásob nástavků se soušemi a to ještě v sobotu jich bylo asi 50 v rezervě = poučení z toho plyne: nástavků se soušemi nikdy není dost.
Honza

Dne středa 14 června 2006 09:50 Honza Jindra napsal(a):
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

tak zatim se mi vyrojily 3 , ale je to spise dusledek, ze ani po odebrani 1/3
plodiste pred 21 dny se nektere chtely rojit, tak jsem jim dal matecnik a
matku chytil. Tak ty se zatim nerojej :) .

Dotaz na Vas , rojeji se Vam matky Vigor, nebo bez rozdilu vsechny ?


Honza

To já mám od včera jednu volnou větev, kam Vám ji mám poslat? :-) Roj mi sednul na metr vysokou třešničku, přitom v okolí jsou vyšší stromy.Ulomil celý vrcholek stromku a pak odletěl.Našel jsem jenom 2 hrstičky včel na zlomené špičce a na klacku, ke kterému byl stromek uvázaný.Matka samozřejmě v hromádce nebyla.

Já nevím, ale asi je nesmyslné čistit ty misky ve vařící vodě, když vosk
taje při 60 st C. Měla by s rezervou stačit voda tak do 80 st C a na to by
snad měl stačit v nejhorším případě i odhad, nemusí být ani teploměr. Stačí
kontrolní kulička vosku v hrnci. Plastový materiál, který vydrží bez
deformace 100 st C je asi dražší a hůř se zpracovává, než ten, co nevydrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 6:42 AM
Subject: Re: nerez a umělé matečníkové misky


> Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý
> mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami
si
> je vyčistí.
> Tonda
>
> >Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, "
> po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a
> po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú
> dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred
> rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

Předevčírem jsem vytáčel květový med, letos téměř úplně bez řepky a překvapila mne výrazně "vosková" příchuť.Nevíte čím to je ?

Také jsem koupil sadu 4 nerezových hrnců v akci v Plusu za 300 Kč.Držáky jsou nýtované, ke každému byla puklice a i ten největší můžete napustit vodou aniž by se deformoval.Nevím jak dlouho ale vydrží to nýtování.V hrnci nemusíte vodu ani vyvařit, stačí jí důkladně "prohřát" na plynovém vařiči.Na dně již zůstane skvrna.No ale za ty peníze, nekupte to! :-). Cukr fakt dost podražil, v akci teď bývá za 19.90 , ale teď před sezonou zavařování je to normální.Spíše mne trápí, že jsem chtěl 0,5 kg twisty a nikde nejsou.

To je následek toho počasí v minulých týdnech. Včely plodovaly, ale nemohly ven a až můžou, tak vyběhnou ven i s matkou ...
Sám to zatím nemám, ale lítá to nad mou zahradou pořád.
Teď mi volala manželka, že zase u sousedů je jeden pěknej ...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, June 14, 2006 9:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Rojení
>
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou víkendu bylo:
Jak se ti to rojí?
Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
Honza

Děkuji všem za poskytnuté informace!!!!!!!!
J.Malý

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 12.6.2006 11:45:59
> ----------------------------------------
> Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> > Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> > koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> > Děkuji J.Malý
> DD,
>
> kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.
>
>
> Honza
> Děkuji za snahu,ale to je stejný problém. Ještě jednou díky
Jarda>
>
>

Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami si je vyčistí.
Tonda

>Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

Od: Vlastimil :
> Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat
> zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při
> vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych
> měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole
> mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
........

Osobně nemám žádné zkušenosti s hřebeny.
Na http://vindex.ic.cz/gif/ramek mám ale už nějakou dobu pár fotek a shodou náhod s volbou hřebenu na jedné straně nástavku. Takže manipulace je v menší míře chovaných včelstev dobrá a při přesunování asi nepůjde časovou tragédii. Na mezerníky si nevzpomínám, ale asi vzhledem k šířce louček nejsou po nějaké době používání potřeba, protože pevnost zajistí propolis a ohleduplná manipulace a převoz.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vychádzajúc z prírodných podmienok, kde včely materskú bunku po splnení jej úlohy vždy odstránia a včely pre matku zakaždým pripravia novú materskú misku. V sériovom chove pri výchove väčšieho počtu matiek, by to bolo nerentabilné. Pre nové použitie mater.misky stačí odlomiť-oddeliť telo bunky a vnútro treba čistiť, ale len vtedy keď sa matka z nejakého dôvodu nevyliahne a mater.kašička ostane na dne bunky. Po vyliahnutí matky z bunky medzi včelami a majú na to aspoň 5-6 hod., tak vnútro včely vždy vyčistia. Pre každý prípad si vyhotovte z tvrdého dreva lopatku s tvarom a rozmermi bunky a ňou ide čistenie dobre a rýchlo. Všimnite si, že časť MB t.j. dolná časť z umelej hmoty (ale i vosku) je vždy bez kokónu zo zvliekania larvy, pretože larva budúcej matky má bohaté zásoby MK, ktoré vyjedá po jej zaviečkovaní. Ak by kokón nasnovala larva okolo seba tak ako včela, nedostala by sa ku potrave.
Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
Díky za názory.

Od: Tom
> Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových
> trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv (
> cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
> Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na
> řepkovém medu..
........

Nebo jinak. Postupem času budou včelaři vyrábět ze včelího medu palivo pro alternativní pohon motorů. :-)))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne úterý 13 června 2006 11:41 Petr Musil napsal(a):
> Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako
> dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

DD,

hned prvni inzerat ve vcelarstvi - Josef Civrny , Vysoke nad Jizerou 129 , 512
11

Honza

Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv ( cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na řepkovém medu..

Stačí celou lištu s miskami pobryndat medovou vodou 1:1, dát do úlu a za hodinu ti je holky vypulírují samy a udělají si potřebnou přípravu na přelarvení (obroučky).
-----------------

2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Ta moje sada stála asi podobně, hrnce mají ještě navíc něco jako akumulační
dvojité dno asi 5 milimetrů silné, takže asi museli ušetřit jinde. Na cukr
se hodí, protože to dno skutečně funguje a omezuje místní přepalování. Jinde
odhaduji tloušťku stěny místy tak až k 0,2 - 0,3 mm, takže zvláště ten
největší asi 5 litrový hrnec, pokud je víc než z poloviny plný, se při
zvednutí skutečně chová jak živý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 12:26 PM
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky


v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s
poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale
nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny
roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez
alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt
dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho
esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se
při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem
cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi
jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to
nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to
nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
Subject: nerez a umělé matečníkové misky


> 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

Kvalitní nerez nemagnetuje (nepřichytí se na něj magnet).
Martin

1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Dne úterý 13 června 2006 08:09 Milan paček napsal(a):

> prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr
> určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně
> nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

Takze vzhledem k praci a cene ve vykupu - na podzim kolem 25 Kc bude nejlepsi
posledni med nevytacet a usetrit si spoustu prace s krmenim a slidenim.

Honza

S mravencema se peru také, mám volně stavěné tenkostěnné
nástavkové úly. Mravenci se mi drží v polystyrenu pod horním víkem.
Vždy, když zjistím přítomnost mravenců pod víkem, nasypu pod víko na horní
průhlednou fólii kypřící prášek do pečiva. Nevím, co se přesně s práškem
děje, zda nějak mravencům škodí, jisté je, že mravenci z víka zmizí.
Možná by šel aplikovat i do prostoru izolace kočovného vozu.

Milan


>
> ----- Original Message -----
> From: "Václav Bicek" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
> Subject: mravenci
>
>
> > Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném
> > voze, vyplněné
> > > polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní
> > kousci - okřídlená
> > > samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal
> > palubkové obložení,
> > > vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky
> > odstranil.
> > > Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem
> > našel 3 pořádné samičky.
> > > Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit
> > co přidat k do
> > > prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala
> > znovu.
> > > Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců,
> > poraďte.
> > > Děkuji a přeji dobrý rok.
> >
> > V.Bicek
>
>

Nebyl by problém použít jed, který by dlouhodobě polystyren a palubky pro
mravence otrávil. Jenže je nebezpečí, že by se to dostalo do medu a vosku.
Navrhuji jako kompromis Borax. Rozpustí se v teplé vodě, ve studené se
rozpouští velice málo a palubky z vnitřní strany a polystyren se natřou
štětcem. Polystyren by se musel asi nějak zdrsnit, třeba velice hrubým
smirkem. Spíše působí jako odpuzovač než jed. Jako přijatelné se mně zdají
taky prostředky určené na ochranu dřeva proti hmyzu a houbám, ale ty určené
na ochranu ještě nenapadnutého dřeva ( nejsou jedovaté, ale spíše odpuzují)
a zároveň určené do interiéru ( "soužití" prostředku a člověka, tudíž
možnost zanesení jeho stop do medu není problém). Ostatně borax je v mnoha z
nich jako základní složka.
Co vím o mravencích, tak okřídlená samička po oplodnění hledá nějakou
škvíru, kde by se mohla schovat a tam zakládá mraveniště. Děje se to zrovna
nyní. Pokud jsou v palubkách mezery, kterými proleze na polystyren, je to
pro ni úplně ideální. Takže pokud možno mít stěnu z kvalitnějších palubek
bez mezer. Myslím, že něco udělá i pravidelně obnovovaný nátěr palubek
obyčejnou barvou. Ty samičky to může mírně odpuzovat.
Staří včelaři natírali včelíny karbolinem, nechávali je potom rok větrat,
než tam dali úly a včely. Do takových včelínů mravenci ani jiný hmyz
desetiletí nešli. Karbolin po roce vyvětrá, zůstane jen takový slaboučký
pach, který se do medu nedostává. nevím ale, jestli dlouhodobě neuvolňuje
nějaká rezidua.
Jinak se s mravenci peru taky. Hlavně v zadovácích, kde pokud jsou úly
osazené včelami, tak se k polystyrenu nedostanu. V nastavcích v izolaci mám
většinou ten borax a taky asi jim vadí i přemísťování nastavků, takže tam
jsou mravenci jen přechodná záležitost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Bicek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
Subject: mravenci


> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená
> samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení,
> vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
> Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky.
> Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do
> prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
> Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
> Děkuji a přeji dobrý rok.
>
> V.Bicek

V současné době je asi nejvyšší čas, ale spíše už pozdě, nakoupit levný cukr. Cukrovary prodaly do SZIF 100 tis. tun cukru za 18,50 a v současnosti je cukru nedostatek, což vede k jeho zdražování. Cukrovary od 1.6.06 prodávají cukr za 20,50 Kč/kg plus DPH! Pro včelaře je proto jedinou záchranou supermarket, který sice cukr nakoupí od výrobce za draho, ale potom ho pod cenou prodává, aby do obchodu natáhl zákazníky, kteří spolu s levným cukrem nakoupí jiné drahé zboží, takže se to supermarketu v součtu vyplatí. Takže určitě nakupovat cukr v akcích, levnější prostě v budoucnu nebude.
Od nové cukerné kampaně totiž EU připravuje nový cukerný řád. Zemědělci dostanou za cukrovku menší platbu, než dosud. Bude to 1,1 - 1,2 tis. Kč/tunu, což znamená pro cukrovar výrobní cenu 15,50 - 15,70 Kč/kg. Potud je to dobré. Cukrovary budou ale do fondu, který se bude dále přerozdělovat zemědělcům (jako za socialismu) odvádět poplatek 3,5 Kč/kg cukru, takže to cenu cukru zdraží spolu se ziskem cukrovaru na 19,50 - 20,- Kč/kg. To bude prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci.


Co byste říkal tomuhle?

http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

mp

S tímto druhem bojuji neúspěšně už léta. Milujou i hobru a o hoblinách ani nemluvě. Vyřešil jsem to tak, že používám neizolované úly. Řešením je také jen vzduchová izolace, tj. prostor nevyplňovat ničím.

S pozdravem

U nás jsou akáty v plném květu. Včerejší přírustek na váze byl 3 kg. Takže to vypadá velice dobře.
Martin

Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení, vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky. Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
Děkuji a přeji dobrý rok.

V.Bicek

Taky jsem dneska viděl jednotlivé včely na akátu. Ale že by hučely, to ani
náhodou. Ale květů je tam více než listů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 4:16 PM
Subject: Re: akáty


> -olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v
> akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný
> keř,ptačí zob začne kvést

Baudis Jan:

> K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
> téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
> použití "skelné vaty" pro izolaci.
........

Oslovil jsem mailem Státní zdravotní ústav a jestli to mohu nějak přeprat jako odpověď, tak mi odpověděli, že sice co zkoumají, tak to je hlavně uvolňující se formaldehyd v prostoru kde žíjí lidé. Na základě limitního uvolňujícího se formaldehydu z jednoho výrobku - tepelné izolace, který má certifikaci od výše zmíněného ústavu, se předpokládá, že nebude tepelná izolace dokonale uzavřena, aby se mohl případný formaldehyd odpařovat.

Dle osobního názoru pracovníka na SZÚ, je nepřípustné, aby včelí med byl jakkoli kontaminován a nanejvýš se z uvolňujících se zbytků tepelné izolace jakou je skelní vata. Také mě odkázal, protože toto přímo nezkoumají zda skelná vata je nebo není závadná při použití jako tep. izolace v úlech, na VÚ včelařský Dol a na SVS ČR.
_gp_
http://vindex.ic.cz

-olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný keř,ptačí zob začne kvést

Vít Martínek napsal:
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

To se málokde uvádí, ale z doby studia si pamatuji určitý graf a sice obsah
těkavých látek v nátěrové hmotě. Pár dnů po natření a zaschnutí barvy je tam
pořád tak 1-3 % těkavých látek neboli některých složek ředidla. Ty postupně
exponenciální rychlostí vyprchávají až za několik měsíců je tam tak 0,01 %
těkavých látek. Až nějak za rok se dá říct, že tam už žádné těkavé látky
nejsou. S malými odchylkami to bude platit pro většinu barev. Pozná se to
právě podle toho smradu, když je nátěr v nějakém uzavřeném prostoru. Ono
taky většina barev při zasychání polymeruje, fermežové a syntetické barvy
třeba působením vzdušného kyslíku, dvousložkové působením tužidla, takže se
dá říct, že jak barva začne zasychat a vytvoří na povrchu nátěru první
nelepivou blanku, jsou ještě neodpařená rozpouštědla v barvě uzavírána a
proto trvá tak dlouho, než se kompletně dostanou ven. A naopak unikající
rozpouštědla z polovytvrzené barvy vytvářejí póry, které zmenšují ochrannoé
vlastnosti barvy. Proto jedny z nejkvalitnějších barev jsou práškové barvy,
protože se vypalují v suškách při teplotě okolo 180 st C, kdy veškeré těkavé
složky, pokud tam vůbec jsou, uniknou okamžitě a póry prakticky nevznikají.
A hned za nimi jsou vypalovací barvy, které potřebují pro vytvrzení určitou
vypalovací teplotu.

Obsah těkavých látek - zbytků ředidla taky způsobuje, že barva není tak
křehká a drží lépe i na mírně zamaštěném povrchu. Teprve až úplně veškeré
ředidlo z barvy vyprchá, barva začne křehnout a i jen z mírně zamaštěného
povrchu může po roce, dvou začít padat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od

> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

Bilisem natřený medomet používám několik let, naprostá spokojenost.

mp


----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <martinekvit/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od
> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med, protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf

V. Martínek

Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se
vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už
čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto
mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva
pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou
izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je
v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc
nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší
izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.

Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje
obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se
dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je
pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu,
který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten
kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o
zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší
typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.

Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito
vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o
řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře,
nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková,
aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto
případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.

Milan Čáp

Baudis Jan napsal(a):

>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
>téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
>použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
>vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
>odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
>"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
>skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
>když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
>práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
>vždycky nějak dostane apod.).
>
>
>Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
>otázce (viz níže citovaný příspěvek).
>
>K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
>(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
>potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
>- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.
>
>Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
>kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
>odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
>sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
>rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
>si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
>vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
>včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
>kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
>pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
>nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
>takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.
>
>Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
>správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
>"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
>takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
>tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
>nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
>"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
>pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
>Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
>schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
>tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
>běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
>schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
>izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
>těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
>do úlů.
>
>Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
>Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
>izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
>množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
>zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
>jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
>igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
>izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
>se občas v úlu vyskytne...
>
>Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!
>
>S pozdravem
>
> Baudis Jan
>
>
>
>
>
>>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
>>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
>>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
>>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
>>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
>>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
>>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
>>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
>>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>
>
>

Z roku 96 mám plechovku, přesné označení na ní je Eprosin E 20, výrobce
Sindat Plzeň. Prodejní místa Sindatu jsou na
http://www.sindat-plzen.cz/kontakty.aspx .

Ale jinak ten eprosin je tmel, takže buďto se bude nanášet ve zbytečně
tlustých vrstvách nebo se naředí ředidlem a potom budou v vrstvě eprosinu
zbytečně póry. Lepší pro nátěr štětcem budou třeba tyto barvy a laky
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=52&idvyrobek=78 a
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=120&idvyrobek=72

Jinak je to asi rok, co jsem narazil na internetu na relativně běžnou
polyuretanovou barvu, která měla mít v bílém odstínu atest pro styk s
potravinami. Výrobce snad Chemolak Smolenice nebo Colorlak Uherský Brod.
Momentálně ale její označení nemám. V případě potřeby bych preferoval tu
polyuretanovou, je v podstatě stejně tvrdá a odolná jako epoxidové barvy,
ale na rozdíl od nich se mnohem snadněji nanáší stříkáním, takže je možnost
vytvářet vzhledově mnohem kvalitnější povrchy.

Ale mnohem důležitější než barva je pečlivé očištění a odmaštění před
nátěrem barvou. Pokud se neočistí od rzi, barva během cca dvou let zase
podrezaví a pokud se neodmastí, barva se do dvou let začne odlupovat.
Mastnota v medometu je slabá vrstva včelího vosku nanesená na povrchu. Takže
za studena se může odstranit jen pořádným množstvím toluenu nebo jiného
organického rozpouštědla, saponátem určitě ne nebo mechanicky jemným
smirkovým papírem nebo třeba tekutým prášken na nádobí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Malý" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 10:12 AM






Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> Děkuji J.Malý
DD,

kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.


Honza

K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
vždycky nějak dostane apod.).

Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
otázce (viz níže citovaný příspěvek).

K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.

Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.

Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
do úlů.

Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
se občas v úlu vyskytne...

Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!

S pozdravem

Baudis Jan



> To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
> něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
> je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
> postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
> skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
> lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
> na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
> nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
> Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

O cem to hovoril prave zvoleny predseda L.Sojka ?

Velice ocenuji kazen a konstruktivni pristup...dokazali jsme..ze jsme rodinou kultivovanych a uvedomelych lidi.
/pokud mnozi z Vas v tuto chvili ponekud tapou a nevedi oc jde-toto ma byt kultivovanost a konstruktivni pristup ?/

Zachovali jsme veskere demokraticke principy,ktere jsou zakotveny v nasich stanovach.Sjezd jednal naprosto presne dle schvaleneho volebniho a jednaciho radu.
/..tajemnik M.Peroutka se prihlasil o slovo nad ramec programu..reagoval na nektere prispevky a objasnil jejich autorum podstatu problemu.Slovo od ridiciho jednani/V,Soboty/dostal/ Vcelarstvi

Kazdy z Vas,ktery se prihlasil a i nad ramec moznosti jste si schvalili,ze mel moznost z tohoto mista ke sjezdu promluvit.
/Namitka:v programu je vycleneno malo casu na diskusi.V naslednem hlasovani,vetsina se vyslovila,jednat se bude podle puvodniho programu./

Predseda Ludek Sojka:Diskusni prispevky,jsou pracovnim materialem pro nas funkcionare a pochopitelne UV.

Odmitam pojem pragocentrismu,tento pojem je mi naprosto cizi bych se nerad setkaval:Vy v Praze jste rozhodli,Vy v Praze jste nam dali prikaz,prazaci rozhodli.
/Take odmitam tento pojem-mocenskeho centrismu-kabinetnich supliku.Zacala s tim particka ex predseda Mandik,mistopredseda Sobota,tajemnik Peroutka.Jen tito jsou predmetem soucasne kritiky vladnouci moci./

Obor vcelarstvi mi byl blizky od detstvi,proto jsem zabredl i do funkcionarskych struktur.Funkcionarem asi budu az do smrti,protoze rad organisuji dobre veci.

/Kdyz jsem nabidku prijimal,dal jsem na misku vah:org.schopnosti,umeni jednat s lidmi,diplomaticke disposice,znalost oboru,zkusenost....odolnost proti hlupakum,chytrolinum,hlavounum/
V predsjezdove diskusi,prinaseji namety na zmenu ve strukture svazu,namety na jine metody prace,ale kdo navrhovamou cinnost bude delat...argumentaci znam z castych prezentaci jednoho clena UV.Par takovych jednotlivcu je i mezi cleny svazu,schovavaji se za moderni vcelarstvi.

Na jedne strane jsou slova: Velice ocenuji kazen,konstruktivnost,kultivovanost,uvedomelost,demokraticke principy.A na druhe strane autory predsjezdovych diskusi kteri kritisuji a zadaji zmenu struktury organisace,sam prechazi na nekazen,nekonstruktivnost,nekulturnost,nedemokraticke totalitni principy.

V tuto chvili velmi tapu a nevim oc tu jde ??

franta

Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

Úly,víčka a jiné včelařské potřeby najdete na www.vcelarstvi.info .
Milan

Mohu potvrdit. Další akce bude od pátku 16.6 a třeba bude cena ještě lepší.
Tak kdo jste to nestihli, nezoufejte.
Přeji krásný začátek týdne
Dan P


> Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do zítřka.
> Právě se tam jedu podívat.
>
> Zdraví
>
> pb
>

Je tady včelař z Berouna?
Langi

U nás - Novojičínsko akáty medují jednou za pár let. Musí být tropické dny a
teplé noci. Možná letos tento týden. Ale i tak je jich tady na čístý akátový
med málo, maximálně jsou jako příměs.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 10, 2006 7:24 PM
Subject: Re: akáty


> Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak
> do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr.
> Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

pro Vavraje :
V případě zlikvidovaného a znehodnoceného včel. zařízení, pomůcek, úlů a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku moru včelího plodu (dle §67 odst.3 písm.d veter.zákona),doloží požadovanou výši náhrady znaleckým posudkem nebo škodním oceněním potvrzeným Okr. výborem ČSV a pracovníkem přísl. inspektorátu KVS (ocenění vychází z ceníku ČSV, který pro účely Svépomocného fondu ČSV platí pro celé území republiky - byl nedávno vydán v časopise Včelařství). Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství,Zemědělská agentura a pozemkový úřad ve Vašem okr. městě do šesti týdnů ode dne utracení zvířad. Odhad je třeba vyhotovit před spálením. Bližší inf. 606160489 .

Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr. Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do
zítřka. Právě se tam jedu podívat.

Zdraví

pb

To jsou zajímavé místní rozdíly, u nás je akát pomalejší a řepka rychlejší.
Možná je to tím, že řepka, kterou jsem pozoroval, je na mírném jižním
svahu. Akáty zase jsou v podstatě kolem řeky na rovině, kde nějaký
oteplující vliv slunce nepadá v úvahu. Předchozí chladné počasí jejich vývoj
na týden až 14 dnů prakticky zarazilo ve fázi pupenů těsně před rozkvětem.
Akát tady stejně jen málokdy meduje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:06 PM
Subject: Re: akáty


> jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou
pryč,ty
> co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale
> včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je
> brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v
> trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a
> seno nemá ještě zralý semeno
>
> co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od
> bricol ze slovenska....

jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
léků. Se včelaři to projednáváme

Dobrou chuť

když se daří tak se daří

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Schmidt <schmidt.jan/=/quick.cz>
> Předmět: RE: Objednáni léčiv
> Datum: 08.6.2006 22:06:47
> ----------------------------------------
> U nás to provádíme tak, že jsme domluveni s jednotlivými včelaři, kolik asi
> předpokládají včelstev k zazimování a podle toho a zejména podle nařízení
> SVS jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
> léků. Se včelaři to projednáváme v době, kdy nám hlásí stavy včelstev po
> vyzimování. Množství léků, které vypočítáme podělíme na včelstva
> jednotlivých včelařů, doplníme do seznamů tak jak je požadováno, jednotliví
> včelaři to podepíší a seznam se odešle v termínu na OV ČSV. OV ČSV podle
> těchto seznamů zpracuje souhrnný požadavek na léčiva a léčiva zakoupí a do
> 15.6. zašle na sek. ÚV souhrnnou žádost o dotaci. Po obdržení léků
> vypracujeme nové seznamy s rozpočítanými léky na jednotlivé včelaře podle
> počtu včelstev a odešleme na OV tak, aby OV tyto originály mohl včas předat
> na sek. ÚV. Zatím máme tu výhodu, že stále provádíme léčení hromadně a
> nepředáváme je jednotlivým včelařům. Každý včelař je u léčení přítomen.
> Jinak i ty Formidolové desky nakupujeme prostřednictvím OV. Jinak včelaři
> mají tu výhodu, že za ně souhrnně žádá o dotaci u SZIF ÚV ČSV a teprve ten
> tu žádost podává na tom předepsaném formuláři. Prostě je to úřad a
> papírování, ale pokud se v ZO najde pár ochotných lidí něco dělat, tak to
> vcelku jde.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
> Sent: Thursday, June 08, 2006 9:30 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Objednáni léčiv
>
> Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není
> jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V
> oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet
> včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit
> OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V
> časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na
> opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává
> jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své
> členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006
> se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na
> přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si
> máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem
> uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky
> za rady a jsem s pozdravem Víťa.
>
>
>
>

ohodnotí podle sazebníku.....

kde,prosím tě?

jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou pryč,ty co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a seno nemá ještě zralý semeno

co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od bricol ze slovenska....

V našem rajonu byl zjištěn mor plodu. Jsem mezi zasaženými a budu likvidovat chov včel. Může mi někdo vysvětlit jak je to s náhradami za likvidovaná včelstva a materiál(úly, nástavky, rámky a ost.) Protože jsem důchodce v pokročilém věku, každá pomoc je vítána. Dík

Vážení, někdo se ptal na víčka na sklenice. Vyrábí a dodává veškerý sortiment Obal Rozkoš, Střížovice 67, 378 53 Strmilov,tel.: 384373111, www.obal-jh.cz

Tady na severní Moravě právě naplno kvetou akáty. Maliny začínají pomalu
odkvétat. Do 14 dnů pokvetou lípy velkokvěté. Díky vlhkému počasí je letos
ještě v tuto dobu plno květů v trávě na lukách a okrajích cest, kvůli vlhku
to dosud nestihli posekat. Zatím to vypadá se snůškou dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:52 AM
Subject: Re: Začíná hlad


> oddělky z poloviny května jsem nakrmil cca 1 kg/odd.,dospělé jsem
nevytáčel
> jsem zatím díky bohu nevytáčel, snad to bude v pořádku,špatně stavěly už
za
> květu stromů,nevím jak teď,nebyl jsem v nich,mám obavy jestli jsou včely
> vůbec v medníkách,plodu bude asi málo a přendavat ho zase do medníku...
> zítra na to mrknu,včelařím víkendově.K.PS:řepka nebyla,přes akát lilo a co
> bude dál uvidíme,mizerná sezona.