Včelařská konference

med je tmavý,ale do barvy medovice má daleko...
je jak přeslazený s charakteristickou vůní....
cukernatí,po rozpuštění jsou v něm rosolovité částečky,které jdou rozmíchat
pro mě osobně do čaje dobrý,ale na surovo na chleba bych si ho nedal,snůška je to velmi dobrá

Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál? Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?

Používáte na medomet běžnou cínovou pájku s cca 30 % olova nebo ještě tu
levnější s cca 70 % olova nebo potravinářskou cínovou pájku do tuším 3 %
olova v cínu?

R. Polášek

Asi tam mají lázeň s hydroxidem sodným a v něm se cín a trochu i olovo jako
složky cínové pájky rozpouští. Zvláště za tepla, hydroxid se používá
většinou za tepla. Na odstranění barvy by se dal taky použít odstraňovač
barev, jsou to v podstatě agresívní organická rozpouštědla zahuštěná
parafínovou hmotou. Působí tak, že barva změkne a nabobtná a potom se dá
třeba okartáčovat. Většinou. Ten parafín by sa pak ale musel odmastit a
případná zrezavělá místa odrezit v kyselině. To by už ten cín měl vydržet, v
kyselinách moc reaktivní není. Spíš je problém v tom, že pokud by se ten cín
dostal do roztoku do kyseliny, vylučoval by se na oceli na dalším dílci a
tam urychlil korozi. Takže možná nejlepší varianta je odrezovat doma v
nějaké vaničce z igelitu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Čejka Zdeněk>; "Informatik (BK)" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 1:58 PM
Subject: RE: starý medomet


Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na
povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam
cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít
tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to
vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42,
kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

Taky mám starý medomet.Konstrukce koše vypadá, ok akorát je špatné pletivo o které se opírá rámek při vytáčení. Po sezóně chci vyměnit to pletivo za nerezové. Je to největší plocha při styku s medem a jak jsem řekl, konstrukce je v pohodě. Jenom mám trošku obavu jestli to zvádnu rozletovat a pak zase dát dohromady.

Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42, kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 12:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: starý medomet

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

V roku 1980 zasiali pri stanovišti mojich včiel 80 ha pohanky- / narečím
tatarky/. V máji zakvitla drobnými bielymi kvietkami. Keď začala medovať a
prišiel som na včelnicu , myslel som, že pod úle niekto vylial obsah
fekálneho voza.
Med bol čierny zvláštneho zápach, ktorý som po vytočení ihneď predal
výkupcovi.
Z rodiny ho nikto nechcel, ale sú ľudia, ktorí ho vyhľadávajú.Keď som neskôr
vytáčal medovicový med tak voňal trochu za tým predošlým
Po 25 rokoch ešte stále cítiť skriňu po zápachu, a tak ju som nechal na
záhrade.
Gabi Komínek, Košice
----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 12:51 PM
Subject: Pohanka


> Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

Uz se tady o tom jednou psalo, smrdi jako z prasecaku.

> prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to
> jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

Jde mi spíše o to, kdy a jak dlouho kvete (500m.n.m.), jaké jsou výnosy,
jestli ho prodáváte (čistý nebo ve směsi), nebo na něm zimujete, jaký je o
něj zájem. O tom, že "smrdí" vím, ale neberu to jako velkou nevýhodu. Má
údajně specifické léčebné účinky.


mp

prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

mp

Vážený správče konference také odkaz http://www.vastoil.cz/vcely.htm již nejde.Prosím aktualisujte to ve volné chviličce.Díky

Tady http://www.pooltechnika.cz/katalog/str24.htm je teleskopická tyč dlouhá
7,5m. Někde jsem viděl tyče přes 10m používané pro antény, aly byly z
laminátu.

mp




----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 6:40 AM
Subject: Re: teleskopicka tyc k rojochytu


> Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
> Tonda
>
>>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi
> teleskopickou
> hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku
> na
> ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
> jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
Tonda

>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Dobry den,

rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Diky za tipy

Honza

To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Nemusí být hoblované.
Některé moderní pily řežou dřevo na rozmítačkách a povrch je dost dobrý pro úly. 'Casto je to pro palety atd. Dostal jsem se tak i k 25mm tlust. a 150mm širokým. ALe bylo to přes firmu, co nakupuje dřevo do své výroby všude možně.
A nevím kde konkrétně toto nakoupila.
Takže nemusí být ani hoblované, stačí když je to dobrá rozmítačka.
Karel

Jako lesník se nestačím divit co vše se tady nedočtu. Přitom na netu je tolik informací dostupných a není třeba nic odhadovat atd. Občas mám pocit že je úroveň této konference celkem zbytečně snižována. Jestli jsem se někoho dotkl tak se předem omlouvám.

Tady na severní Moravě nabízejí pily řezivo v délce od jednoho metru do 5
metrů za asi 1500 až 3500 za kubík, hoblování tuším 500 Kč za kubík a umějí
tam taky domluvit s dopravcem odvoz. Asi by stačilo tam jen zavolat a pak
čekat na auto se dřevem a s peněženkou v kapse. Lepší asi bude to řezivo,
desky nechat dovézt, nechat tak rok na zahradě v proložené hromadě a zakryté
vyschnout a pak teprve nechat ohoblovat, a případně dát upravit na spoj
třeba pero drážka. Z vlhkého dřeva se nastavky dělat nedají, sušárna dřeva
se prodraží a pořád je to horší než přirozeně sušené dřevo.
Na Pardubicku asi pil moc nebude, spíše budou někde v Podkrkonoší nebo někde
jinde v blízkosti hor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 06, 2006 1:07 PM
Subject: Dřevo na úly ve VČ?


> Přátelé,
>
> neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
> Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
> případě by se jednalo o prkna 194x20.
>
> Předem díky za tipy.
>
> pb
>
>

Pila Smiřice, bývalý "statní statek" naproti hřbitovu.

František Rousek



Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb

Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

Med skutečně i ve sklenicích cca do druhého dne ještě trochu ztmavne.Na "odcínovaný" medomet bacha, med je mírně kyselý a bude se železem reagovat.Myslím, že v archivu konference najdeš nějaký vhodný způsob povrchové úpravy, zatím jsem to neřešil.

Zdravím všechny!
Letos jsem poprvé vytáčel med. Sehnal jsem si vloni starší třírámkový medomet. Je možné, aby měl květový med tmavě hnědou barvu? Mám podezření, že med zreagoval s již poměrně odcínovaným vnitřkem toho medometu, připadalo mi, že med během dne ve sklenicích ještě víc ztmavnul. Na chuť to nemá žádný vliv. Poradíte někdo, jak vnitřek upravit, aby se to příště nestalo? Asi nejschůdnější bude to natřít nějakou barvou.
Lukáš

Během prohlídky včelstev a vylamování matečníků jsem zjistil, že mi na rameni sedí "nějaká" matka.Vložil jsem ji rovnou mezi plodové rámky a nezdálo se, že by po ní včely nějak zle "vyjely".Až po zakrytí včelstva jsem si uvědomil, že asi byla z některého matečníku které jsem nemačkal a nemusí dokonce ani pocházet z tohoto úlu.Jaké varianty podle vás nastanou?Matky se utkají, zabijí tu novou, včelstvo se vyrojí, nebo jak?Zároveň musím konstatovat, že v nových matkách je skutečně hluboce zakořeněn vražedný pud s nímž se vydávají zničit konkurenci.Po vysypání 2. várky matečníků do tavidla, jsem si všiml, že po vosku leze krásná velká matička.Chtěl jsem ji zachránit i jal jsem se odklízet voštinky pod které zalézala.Našel jsem ji, jak je zakouslá do jiné matky, již omámené teplem.Na to aby se vosk tavil to včera nebylo.V jedněch včelách jsem kromě matečníků a zavíčkovaného plodu nenašel žádný otevřený plod, i když by matka kam klást měla.Znamená to, že stará matka se již vyrojila?Nebo jsem ji nachtěně zamáčkl při poslední prohlídce?Na záložním stanovišti jsem zase po sejmutí horního víka slyšel pískání-pípání, kterému jakoby odpovídalo tlučení.Bylo to dost výrazné a slyšel jsem to poprvé.Komunikují takhle spolu matky?

Děkujeme za pěknou odpověď s využitím vašich vlastních zkušeností.
Leopold Matela

I ty malý vtipálku, ty myslíš, že ve "speciální" místnosti se nepráší?Případně venku, na včelnici, ve voze a pod.Pokud se medomet vymyje a vysuší je myslím množství prachu minimální.

Túto otázku vyriešili už v minulosti včelárski odborníci a platí dodnes. U matky v stave virgo- panna, trvá rujnosť až 30 dní, kedy stratí schopnosť sa oplodniť. Matka začne po tejto dobe klásť vajíčka, ale sú neoplodnené a z vajíčok sa liahnu len trúdy.
Túto vlastnosť virginitnej-panenskej matky vo svojej praxi som využíval a využívam. Panenské matky väzním však maximálne 15 dní (stredná dĺžka rujnosti), nikdy sa nestalo, aby sa takáto matka kvalitne neoplodnila. Naopak, väznené matky sa dokázali oplodnoniť už na piaty deň, lebo jej skelet zpevnel a stala sa rujná už počas väznenia. Ak som ju vystavil do oplodňovacej jednotky (O.J.), pri prvom svojom výlete sa orientovala a vyhľadala zhromaždište trúdov. To preto, že matka vyliahnutá na 16 deň, musí prejsť 5 dňovým obdobím, kým jej skelet nezpevní aby mohla na tretí deň vyletieť na orientačný prelet a ďalšie 2 dni, kým získa rujnosť. Od tretieho dňa mladá matka, robí zoznamovacie prelety vo svojom okolí, kým vyhľadá zhromaždište trúdov, aby sa spojila s vyvoleným trúdom, prípadne trúdmi.
Vo svojej praxi som neraz zaznamenal vyletujúcu matku na oplodňovací prelet, v rôznom čase a veľakrát aj za (podľa človeka) nevhodného počasia. Aj vaše matky sa oplodnia ak sa nachádzajú v oplodňovacích jednotkách. Chovatelia začiatočníci často chybujú pri osádzaní mladých matiek do O.J. tým, že im nevytvoria vhodné podmienky. Neopužijú vhodné včely (lietavky sa vrátia do svojich úľoch), matky opustia O.J., včely nie sú zžité s oplodniačikom, je ich málo,nemajú vhodnú potravu a pod.
Ak Ste toto všetko dodržali, matky sa istotne spária, i keď to bude dlhšie trvať.
Vlastnosť matky panny som vo svojej praxi využíval, vo forme prírodného inkubátora postaveného nad včelami v medníku, do ktorého mali včely prístup, aby mohli matky neoplodnené, ale i oplodnené ošetrovať. V začiatkoch som osádzal do klietočiek Tictac materské bunky a vyliahnuté matky a postupne pridával do O.J. max. do 15 dní od ich vykliahnutia. Inkubátor som využil i pre oplodnené matky. Matky, ak som nemal zákazníka alebo ani ja som ich nepotreboval, som dočasne umiestňoval do inkubátora, kde ich včely ošetrovali. Pokusne som raz väznil oplodnené matku v klietke Tictac až 72 dní (bez doplňujúcej potravy) bola odkázaná len na včely ošetrovateľky. Po tomto čase som ju umiestnil do včelstva, kde po troch dňoch regenerácii plnohodnotne plodovala. Môže to byť pre vás dôkaz, že matke väznenie neškodí, ak k nej majú včely prístup, aby ju cez sieťku kŕmili. Toľko o mojich poznatkoch o rujnosti matiek, možno Vám pomôžu sa zorientovať v tejto problematike. Anton

Tak nevím přátelé jestli si zase nepleteme včelařskou konferenci s dřevařskou konferencí, ale když už , tak něco málo k těm zalesňovaným loukám ono totiž na zalesnění louky dostaneš větší dotaci než na znovu zalesnění lesa , my už si sice těch zalesněných luk moc neužijem, ale naši potomci si aspoň nebudou muset zpívat, že kdesi u Semil kousek lesa zbyl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:dřevo
> Datum: 05.6.2006 07:45:19
> ----------------------------------------
> Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
> pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
> - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
> vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
> velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
> finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
>
> Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
> Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
> nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
>
> K.Žák
>
> -----Original Message-----
> From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: PS nastavky
>
> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel
>
>
>
>

Netušíte pánové taky náhodou co je s mandelinkou bramborovou? Zˇe by jí také chybělo sluníčko a patřičná teplota? Snad už přijde!(nemyslím mandelinu)
Veselou,optimistickou mysl-

BáRA

ak chcete mat istotu, dajte do kazdeho odlozenca, kde este matka nekladie,
ramik otvoreneho plodu. Ak sa nahodou tato za zleho pocasia stratila,
vcely narazia nove Mb. ak tam matka je budu plod riadne osetrovat a pre
Vas je to signal ze je vsetko OK.

Matej




Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
06/05/2006 01:00 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Oplodn?n? matek






sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší
počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena.
14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli.
Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
Milan Čáp

Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14 dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)

Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň si to ověříme.

Zdravím
Leopold Matela

Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????

Nejen například třeba i člověk, ale i rostliny. Nebezpečí blížícího se skonu
mobilizuje činnosti nutné pro zachování druhu.... Jako příklad z
akvaristiky - obtížně rozkvétající rostliny donutíme kvést nikoliv
poskytnutím nejlepších životních podmínek, ale právě jejich radikálním
zhoršením. (Oběšenec umírá se ztopořeným údem, rčení "krve by se v něm
nedořezal" při vážném ohrožení je projevem zhoustnutí krve, aby se v případě
úrazu snížilo nebezpečí vykrvácení, zvýšená sexuální aktivita souchotinářů
bývala terčem již prvorepublikových vtipů...).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:50 AM
Subject: cizí roje


Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN
,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí
platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte ,
ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá
jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

Pánové, měl bych takovou malou prosbu. Pokud změníte téma, o kterém píšete, nešel by změnit také předmět příspěvku? Pak se v příspěvku PS nástavky dočtu o přírustcích dřeva....
Díky.
Martin

Včelařím v 500m n.m. Teprve začínají kvést akáty. Hodlám vytáčet zítra. Včera jsem měřil obsah vody a je 17%
Martin

Pokud by se nechalo 10 - 20 let úplně bez dozoru, tak asi ano. Záleží jak
kde. Aby se dřeviny uchytily, potřebují těsně nad zemí světlo a to v
souvislém rostlinném porostu není. Takže dřeviny mohou růst jen na holých
místech bez porostu a těch je prvních několik let v dobře založeném
rostlinném porostu málo a dá se to uhlídat ručně. Po několika letech by se
to stejně muselo znova začít obdělávat, protože vysetá nektarodárná
rostlina, i tak dominantní jako třeba ta komonice by tam podstatně ubyla.
Případně na menší rozloze by se pak musila praktikovat každý rok údržba
spočívající v odstraňování těch náletových dřevin a dosazování
nektarodárných rostlin.
Ostatně takový pokus, ponechání pozemků nekolik let bez dozoru, byl hromadně
podniknut v 90 letech, kdy lidi dostali nazpátek od družstev pozemky a
kolikrát si až po několika letech uvědomili, ža na obdělávání těchto pozemků
nemají čas ani nářadí a dávali je znova do podnájmu. Tam byl ale největší
problém, že za tuto dobu zarostly polními plevely a staly se zdroji semen
pro okolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:21 AM
Subject: Re: PS nastavky


>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a
bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan

Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN ,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte , ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:06
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

položím k tomuto tématu otázku VYRÁBÍ SE VŮBEC JEŠTĚ SKELNÁ VATA PROTI KTERÉ TADY BROJÍTE ????? To co se prodává je úplně něco jiného a jen vzdáleně SKELNOU VATU připomíná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 22:54:48
> ----------------------------------------
> Od: Stonjek:
> > Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> > jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
> ......
>
> Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná
> kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci
> nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 21:58:18
> ----------------------------------------
> Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
> včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
> sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
> ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
> zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
> vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
> Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
> hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
> Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
> sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
> komonici mohlo dařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
> Subject: Re: PS nastavky
>
>
> Radim Polasek
>
> > ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> > bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
> .......
>
> Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
> podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
> obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
> znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
> je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
> právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
> Při vrhu to bývá pro matku osudné.
>
> To jen naokraj.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?


Milan Čáp

nechám med stát v chladnu tak dlouho než se zakalí,zbělá,pak ho párkrát zamíchám a už je to ono ,pak do sklenic

Já používám plastové nádoby na skladování medu o objemu cca 35 - 40 kg.
Zdají se mi ideální pro uchování medu i pro následnou manipulaci -
zpracování.

Pokud chci takto uskladněný med zpracovat, použiji rozehřívací pás kolem
nádoby, med tím ztekutím a mohu jej stočit do sklenic, nebo napastovat.
K tomuto účelu mám jednu plastovou nádobu opatřenou dole stáčecím ventilem.
Rozehřátý med do ní přeliju a buď stočím do sklenic, nebo přidám jednu
sklenici
pastovaného medu a mohu začít pastovat. Pastování provádím nerezovou vrtulí,
která se k tomuto účelu prodává. Trochu problémů mám s vrtačkou, která svým
výkonem nedostačuje na pastování v době, když je již med v dosti tuhém
stavu.
(výkon cca 550W). Z tohoto důvodu jsem si minulý týden koupil míchadlo na
maltu o výkonu 1050W, za akční cenu 1100,- Kč.
Pastovaný med je nutno stočit do sklenic v době, kdy jako pasta ještě
vytéká ventilem a není ještě příliš řídký. Pokud tento okamžik neodhadnu,
může se mi stát, že med již ventilem nestočím (to pak musím med trošku
přihřát ztekucovacím pásem a promíchat), nebo jej stáčím moc brzy a med ve
sklenicích je příliš tuhý. Má zkušenost je taková, že čím déle míchám, a
později stáčím, tím je med ve sklenicích vláčnější a lepší.

Vřele doporučuji začít pastovat a zvyknout své zákazníky na pastovaný med.
Z počátku budou trochu nedůvěřiví, ale pak někteří ani jiný nebudou chtít.

A ještě jedna rada: pokud budete mít dostatek sklenic a času v době
vytáčení,
je nejlepší pastovat ihned po vytočení a nerozehřívat jej až později -
ušetříte
energii a neničíte med rozehříváním.


Přeji hodně zdaru.

Milan




-----Original Message-----
From: kozlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 02, 2006 6:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vědro

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ,
do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho
stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je
pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé.

Zdravím včelaře,

ale tentokrát dosti zarmouceně...

> Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
> jedovaté být nemůžou.

Psal jsem:

> skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.

Nejedná se o jedovatost na úrovni chemické ale fyzikální. úlomky skla
v potravinách jsou přece zdraví nebezpečné!

Přiznám se, že mne dost vyděsilo, že včelaři využívají tak
problematické materiály k zateplování svých úlů. Tady se diskutuje o
tom, jestli polystyren nevypouští náhodou nějaké látky, nebo o tom, že
na nátěry vnitřků úlů se mají používat barvy s kdovíjakými atesty. A
vedle toho nám nevadí, že se do medu může dostat sklo či něco
podobného? Kolikrát jsem už v literatuře četl, že na izolaci úlů nesmí
být použita skelná vata a nic podobného, co práší apod. Protože nelze
nikdy stoprocentně zabránit, aby tím následně nebyl kontaminován med.
Proč vlastně včelařští výzkumníci do literatury píší taková varování?

> Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
> škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
> mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí.

Obávám se, že části skla ze skelné vaty v potravě by toho asi dokázaly
o hodně více, že jen "mechanicky dráždit stěny trávicího ústrojí". Od
částeček skla zabodnutých do sliznic bych očekával vředy a domnívám
se, že nelze za jistých okolností vyloučit nastartování rakoviny.

Takže jezte med, je zdravý!

Odpusťte, v žádném případě se nechci někoho dotknout.

Baudis Jan

No, myslím, že při výrobě úlů lze použít spoustu materiálů o kterých se
vždy více/méně povede diskuze. Ale použití skelné vaty na výrobu úlů je
prostě kravina (hezky řečeno).

Jose

Stonjek napsal(a):
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by
> se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný
> materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně
> příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek,
> max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá
> konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu
> se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by
> včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného
> Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních
> stanovišť/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost
> levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou
> z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm
> a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se
> vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně
> ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový
> Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace
> mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna,
> spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš
> nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a
> nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři
> jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale
> Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus
> provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale
> naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0622-4, 02.06.2006
> Testovano: 4.6.2006 15:05:42
>
>
>

> Od: A.Turcani:
> ...
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady?
....

Antone. Rojení u včely i v případě nouze - nemoci, není problém. Tz. může mít i v larvách nemoc. Nějaké vyšší stádium moru a neschopnost regenerace včelstva jak popisuješ je konečnou včelstva a primitivním bodem v "chovu včel" u člověka. Tz. Nelze najít larvu A.m., v které by nevyklíčla spora moru nebo hniloby. Tak dobré naše včely nejsou.

Ono zamyslet se, tak rojení je významný proces u hmyzu. Výhra včelstva v místě kde propukne nad morem neexistuje, ale při mechanismu rojení, má odrojené včelstvo naději se zbavit bakteriálních zárodků . Ozdravný proces z principu je jednoduchý - včely v odrojenci musí ztrávit med i se sporou. A přitom, nesmí krmit plod sporou, která klíčí v trávící soustavě larev. Je to metodou, jak se zbavit moru, ale ne u nás. U nás je jen a jen dobře, že se pálí v pozitivních ohniscících.

Takže čistě prakticky. Nesmí jej předčasně sebrat poučeněnepoučitelný člověk - sezónní rojochtač a dle zvyklostí strčit do "své" včelí dutiny, "kde mohl ještě získávat med i jeho praděd". A současně tím i v pralesních podmínkách jako druhá věc - prostě nesmí najít svou budoucí !novou! přírodní "dutinu" brzo. Novou myslím nově vzniklou. Člověk tuto variantu z důvodu pohodlnosti a i šetrnosti ke starým úlům a radosti nad budoucím ziskem medu mnohdy nechápe a tím je proti včele.

A trochu z toho významného procesu ..., když se dovrší přemístění roje na x i desítek km, kde je z něčeho silná snůška, tak vyhladověním a s nastěhováním do nové, nikdy nepoužívané včelou dutiny stromu a bez predátorů to lze nazvat pro včelu zemí zaslíbenou. Původní místo s morem může třeba potkat pád a zuhelnatění a vznik nové "dutiny" pro případně navrátivší se roj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Stonjek:
Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své.
......
Jak máte řešené dno v zimě? Jak velké česno. Očko? Prodyšný strop?
Děkuji. Karel

Je to zajímavá myšlenka , jestli se včelstvo napadené morem včelího plodu dokáže vyrojit, můj názor , že v první fázi, kdy je napadená jen sem tam nějaká larva a kdy čistící pud včel se tuto skutečnost snaží likvidovat asi ještě k rojení může dojít většinou tuto první fázi běžný včelař ani nezaregistruje , v dalších fázích z cela určitě již ne , včelstva již slábnou a nemohou se tudíž dostat do síly potřebné k vyrojení . Pokud je mi známo tak nejvíce morem vč.plodu jsou napadnutelné larvičky 1den k jejich infikaci stačí 10 spor moru 4-5 den už to musí být 10 mil. spor a čím starší larva tím více spor ji může infikovat, dospělá včela se morem nemůže infikovat ta jej jen přenáší, když s ním přijde do styku ať už jako čistička nebo jako lupička slabých napadených včelstev .
Co se týče rojů neznámého původu , též si myslím, že to bude zdravé silné včelstvo, ale mohou to být takové ty včely, které při
jakém-koli přiblížení létají zadkem napřed a s vystrčeným žihadlem podívat se potom do nich lze jen ve skafandru i kdyby nebylo nařízení veteriny takové jaké je, tak už jen z tohoto důvodu bych je nebral. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:07
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež ohrozujú ľudského jedinca.
Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť nakazený spórami moru včelieho plodu.
Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru" vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára. Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových včelstiev v dedine nevyskytol.
Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu, ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton

Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
jedovaté být nemůžou. Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí. To by se ale projevilo u
dnešní skelné vaty až tehdy, když by se ta vata schválně třeba potloukla
kladivem a větší množství takhle vzniklého prachu do medu nasypalo. S
působením případných ojedinělých úlomků se trávicí soustava dokáže vypořádat
bez následků. Ale třeba skelnou vatou starou cca 40 let máme pořád doma
izolovanovanou expanzní nádrž. A tamta skelná vata vypadá jinak. Zatímco
dnešní skelná vata je zplstnatělá, podstatně jemnější a jakoby v jednom
celistvém kusu, tamta je dost rozvolnělá a skládá se z jednotlivých rovných
černých vláken rozměrově velice podobným černým plastovým vláknům používaným
do štětců. Dovedu si představit, že taková jednotlivá vlákna by snadno
propadla i desetinou mm velkou mezerou v nastavku, v medu prošla sítem a
snědena by se zabodla do měkkých tkání a vzápětí ulomila, takže zabodnutá
část vlákna by musela vyhnisat. Taková skelná vata by se docela určitě do
úlů použít nesměla, ale u dnešní si jednoznačně jistý nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 10:17 PM
Subject: Re[3]: PS nastavky


> >> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
> RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se
propíchne a
> RP> sklo se dostane do
>
> RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní
kuchyň
> RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby
pak
> RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
> RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela
sbírka
> RP> i bez používání skelné vaty.
>
> RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
> RP> inertní.
>
> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
>
>
> Zdraví
>
> Baudis Jan
>

Od: Stonjek:
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
......

Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Baudis Jan:

> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
......

Na to mě napadla jedna myšlenka s návazností na neexistující včelařský zákon.

Nikdy se nesmí použít skelná vata - med je jedovatý,
nikdy se nesmí přehlídnout mor plodu - jinak je rozšířena nákaza do okolí,
nikdy nevytáčet med s vysokým obsahem vody - med jinak bez okolků zkvasí,
nikdy nezadat důvod k loupeži včelstev mezi sebou - jinak je i dokonce po celém stanovišti včelstev
nikdy nevracet souše jako uhel do včelstev - nový druh včel ... mini A.m. :-)
nikdy netrvat superbodavé včely - dokonalost genové evoluce včely jako druhu byla vždy lepší nad lidským strachem
nikdy si nemyslet, že se nemůžou vyrojit - (bez komentáře ;-) )
nikdy nebrat a likvidovat roje cizího původu - Píseň rojochytače: Óó včeličko, dám si tě do úlku a ty mi do něj doneseš med a možná i mor :-(



_gp_
http://vindex.ic.cz

Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek, max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních stanovišť/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek

Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat.
........Nezměníme předmět-téma-PS už je pryč.
.....
Opět trochu nesouhlasím. Já si představuji prostě pás normální přírody. Takové, že tam člověk najde vše, z pod nohou mu vybíhá drobná havěť + koroptve, bažanti, zajíci.
To mě přivádí v této souvislosti k dalšímu tématu. Pokud v parlamentu poklesne zastoupení nejčetnější lobby - práskalů obecných - kteří tam jsou "napříč stranami :-)", může dojít k tomu, co je logické. Vypadnou z lesů, kde jim dle současných zákonů musí vyvlastněný vlastník lesa na vlastní náklady krmit zvěř:-) a budou si muset budovat vlastní honitby na svých pronajatých pozemcích.

>> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a
RP> sklo se dostane do

RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní kuchyň
RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby pak
RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela sbírka
RP> i bez používání skelné vaty.

RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
RP> inertní.

Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
hodnotit jako jedovatý.

Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
různé včelařské literatuře.


Zdraví

Baudis Jan

Něco se psalo v konferenci uľ dřív.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:51 PM
Subject: Re: PS nastavky


Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> drľely daląích aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůąku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
komonici mohlo dařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
Subject: Re: PS nastavky


Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> drľely daląích aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůąku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat. Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz