78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



kozlík (194.212.232.6) --- 2. 6. 2006
Re: vědro (16798) (16802) (16804) (16806)

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ, do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miloš (213.195.230.1) --- 2. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821)

Jo, u mě téměř stejné, řepky v tom bylo málo a celkem medovaly ovocné stromy.
Jinak trochu odbočím - nedávno jsem si tady posteskl na 8 silně zanedbaných úlů v doletu mých včel a byl jsem vyzván referovat, jak to dopadlo.
Šel jsem cestou oficiální a nahlásil to na veterině a na OÚ. Veterina se fakt ukázala bezmocná, by dobrou vůli měla. Ty úly jsou na pozemku obce, a ta na to šla razantně. Prostě pokud ty úly nikdo na OÚ nenahlásil, tak jsou prostě jejich a spálí je. Nakonec mi to nedalo a sehnal jsem jejich majitele (ani nevěděl, kolik včelstev tam má), je to včelař z naší ZO. Slíbil odstranit nebo utěsnit úly, které nepoužívá a nahlásit stanoviště na OÚ, ale zatím na to úspěšně kašle. Pokud by ty úly měl na svém pozemku, bylo by to v p......pasti úplně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823)

Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak na
půl až jednom hektaru lesa odhadem?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819)

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819)

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 2. 6. 2006
Vytáčení medu

Poslední květnové dny těsně před ochlazením jsem vytáčel jarní med z ovocných stromů a pampelišky,výnos celkem slibný,průměr na včestvo do 10 kg.Chovám 18 včelstev,zpoždění v rozvoji celkem lehce dohnaly.Včelařím v nadm.výšce 450 m.Budu rád,když se zde na konferenci dozvím,jaké výnosy z jarní snůšky u jiných včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818)

> From: "Daněk Jiří" <e-mail/=/nezadan>

P.S:
Nepocházíš náhodou z Třebelic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818)

A opravdu potřebuješ poradit, a si přepočítᚠspotřebu fosilních paliv na
dřevo? Na tom půlkubíku ročněš si ani neuvaříš, natož aby ti něco zbylo na
nástavky, nebo dopravu autem na dřevoplyn ..

> Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)
> viz http://www.prolignum.cz/kooperace.htm
> během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z
> nynějších 0,23 m&#179; na 0,46 m&#179;.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817)

Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)

viz
http://www.prolignum.cz/kooperace.htm

během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816)

> Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů
> však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí,
> jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí.

A to jde jen o 'kosmetické' záležitosti. Představte si, příteli,
že byste chtěl skutečnou změnu spotřebního chování tak,
aby se výsledná zátěž dostala na hranici udržitelnosti při
současné hustotě osídlení Evropy.

Pro včelařství by to znamenalo:
* žádné krmení cukrem
* žádné dojíždění na včelnici automobilem
* žádné průmyslově vyráběné nástavky (včetně jednostěnných dřevěných)
atd. atd. ..

Protože udržitelná spotřeba dřeva na 1 Evropana je do 0,5 m3 ročně,
udržitelná dopravní zátěž v osobní dopravě je do 5000 km ročně
hromadnou dopravou po železnici, atd. atd ..

Zkrátka reálné meze udržitolné spotřeby jsou o řády jinde, než si
většina dnešních voličů Strany zelených vůbec kdy bude ochotna
připustit; včelaře nevyjímaje.

J. Čáp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801)

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Podceňovat rozhodně ne. Na plísně bych však konkrétně u PS
Plísně zatím nezničí onen plast na kterém jsou vrstvy pro data nanesena.
Na jaře kolem cest vidíme to množství odpadů, které tam "odkládají" naši "zodpovědní" spoluobčané. Ještě horší je ten smrad z komínů domácích topeniš, kde v současné době spousta rodin zejména na venkově ve snaze ušetřit za palivo nám likviduje zdraví a čistý vzduch spalováním plastových odpadů. Jedete-li na kole je to jako průchod přes zamořené prostředí bojovými otravnými látkami.
Vím, že daleko horší jsou úniky škodlivých látek při haváriích různých provozů. Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí, jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí. Velmi často se setkáváme s tím, že při návratu rekreantů chalupářů z upravených chalup jsou okraje cest zaneřáděny odpadem, kterého se takto chtějí zbavují.
Proto si myslím, že by měli jít i včelaři příkladem a svým koníčkem nezatěžovat zbytečně už tak zkoušené životní prostředí. Myslím, že hodně mladých lidí to tak cítí a dělejme tak, abychom se nemuseli za naši činnost stydět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 2. 6. 2006
Re:nizky ci vysoky,17x42 nebo 24x39

Stana :3 vcelstva,nechci rozsirovat,mnoz.medu nerozhoduje
Cejka : jeste nejaky cas zkouset

17 - 24 cm neni cely rozsah mezi nizkym a vysokym,jeste Dadant-cesky 30x37,doporucuji zkouset i tento.
U vsech pouzivanzch nastavku vzajemne z normalisovat jejich prilehajici priruby .
neuvadite otazku delky ramku ? Predpokladam ze mate rozhodnuto .V tomto pripade doporucuji:pouzivane nastavky i raky upravit na jednu miru.


p.g.: Ramky v Cejkovych ulech nekteri vcelari pretaceji

Ul Danzenbakeruv: ramky s rozsirenymi bocnicemi po cele delce,tzv k sobe prilehajici.
Zavesne hrebiky jsou ve stredu bocnich loucek prorazeny zevnitr.Na vycnivajici casti hrebiku z vnejsku se zavesi a mohou se otaceti.
Ramky stlaceny jsou k sobe plechovou pruzinou.

Ul Heddonuv :Ramky se pokladaji na prouzek plechu
precnivajici spodni okraj nastavku.
Ramky se dohromady stlacuji srouby,jejihz hlavy jsou z vnejsku nastavku.
V tomto pripade se muze na vic pretacet i nastavek.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĽĹĽek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)

Parafín sice za přírodní produkt nepovažuji, ale myslím, že při impregnaci
nastavků nijak zvl᚝ nevadí. Pokud nebudou vadit jeho stopy v nějak
využívaném propolisu oškrábaném z nastavků. A taky asi bude vhodná trošku
opatrnost při využití kousků vosku oškrábaných z nastavků. Pak jestli bude
někdo vyrábět biomed, jestli bude použití parafínu povoleno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)



Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)


Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:25 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)


> Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín,
> asfalt
> nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
> přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být
> produkt
> současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?
>
> R. PolĂĄĹĄek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leopold Matela" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
> Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)
>
>
>> Odpověď k příspěvku p. Poláška
>> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
> dost
>> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
>> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
>> nenĂ­ to polymer a nenĂ­ to ani aromatickĂ˝ polymernĂ­ uhlovodĂ­k. Jsou jiĹž
>> znåmy technologie i biologickÊho odbouråvåní kontaminovaných zemin ropou
>> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jednå
> se
>> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
>> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
> dobře,
>> aby se dospělo k rozumným závěrům.
>> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
>> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
>> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
>> obalovými materiåly atd.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785) (16788) (16803) (16809)

stačí i 3cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)

Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín, asfalt
nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být produkt
současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leopold Matela" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> Odpověď k příspěvku p. Poláška
> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
dost
> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
> není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již
> známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou
> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná
se
> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
dobře,
> aby se dospělo k rozumným závěrům.
> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
> obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807)

Odpověď k příspěvku p. Poláška
"Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost špatná. Jako obecně všech ropných látek."
Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná se také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec dobře, aby se dospělo k rozumným závěrům.
Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785) (16788) (16803)

Ale jak silný má styrodur být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
RE: odkazy (16796) (16799)

Prosim o pridani odkazu na prave budovane stranky ZO CSV Hradec Kralove
http://www.vceliweb.cz/. Dekuji.

František Rousek





k> Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
k> ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda
kromě
k> politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
k> němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Děkuji za upozornění. Dal jsem to do pořádku (ty odkazy byly už
opravdu historické :-). Prosím, neváhejte mne upozornit, když nějaký
odkaz nefunguje, nebo naopak nějaký odkaz na včelařský web schází.

Baudis Jan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794)

Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost
špatná. Jako obecně všech ropných látek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 10:34 PM
Subject: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> > jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
> parafínem
>
> nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
> ceresinů a spol?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
vědro (16798) (16802) (16804)

na skladování jen pokud ti nezcukernatí a vlezou ti do něj všechny snůšky(vědro,předpokládám není 300 litrů),tak ti to snad k něčemu bude,já žil v domnění,že ta nádoba slouží k vyčeření a stáčení,pastovat budiž,ale na to snad nepotřebuješ ventil...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785)

samozřejmě dřevěné,pak samozřejmě a radši styrodurové(stačí i 3cm) než nějakej starej hn....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 6. 2006
Re: pohon medometu (16798) (16802)

Přece nebudu med skladovat a pastovat v medometu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785) (16788)

jde to ,je to jednoduché,snad nejjednodušší,včely to vykusují fakt minimálně,jen tam kde jim to vadí,takže když se to udělá přesně není problém,konstrukčně nahoře a dole rám ze dřeva... pokud by včely nepraktikovaly dřevěnou dutinu tak by byly stromy s polystyrenu(?),opět je tu ten kompromis mezi tím co je nejlepší pro včely a pro včelaře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
Re: pohon medometu (16798)

pokud mᚠstřižný ventil na medometu,tak snad tu nádobu ani nepotřebuješ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794)

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794)

> jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
parafínem

nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
ceresinů a spol?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: odkazy (16796)


k> Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
k> ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě
k> politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
k> němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Děkuji za upozornění. Dal jsem to do pořádku (ty odkazy byly už
opravdu historické :-). Prosím, neváhejte mne upozornit, když nějaký
odkaz nefunguje, nebo naopak nějaký odkaz na včelařský web schází.

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 6. 2006
pohon medometu

Dneska jsem byl v Křemencárně shánět to plastové vědro s kohoutem, co jsem si ho nebyl koupit v Lysé.Tak to vědro tam také nemají, ale viděl jsem tam medomet s motorem, který měl v zadní části namontovanou regulaci i s reversací páčkou.Podle nápisů asi pro německý trh.To vypadalo docela jednoduše a bytelně.Tak trochu ruský výrobek.Teď to nemyslím pejorativně , ale naopak - jednoduché a spolehlivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 1. 6. 2006
RE: odkazy (16796)


V této souvislosti mě napadá, že vím o jedné dobré zprávě. Překvapilo mě,
když jsem na www.whois.eu zjistil, že se ve vedení ČSV našel někdo, koho
napadlo přednostně zaregistrovat doménu vcelarstvi.eu.

mp




-----Original Message-----
From: kozlík [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Thursday, June 01, 2006 7:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: odkazy


Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě
politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 6. 2006
odkazy

Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[4]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790)


LM> Zde:
LM> [odkaz] http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

LM> je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
LM> neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
LM> nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly.

O zmiňovaném pokusu výzkumníků v Zubří jsme zde již v minulosti
diskutovali. Tento pokus nebyl zacílen na ověření metodiky chovu včel
v silně uteplených úlech (např. metody ing. Smělého), ale spíše by
bylo možno jej charakterizovat jako hledání odpovědi na otázku, zda
"má smysl uteplovat nízkonástavkový úl Optimal, když při tom
zachováváme metodiku chovu včel pro nízkonástavkové neuteplené úly, a
to vše v klimatických a snůškových podmínkách Zubří". Odpověď na takto
položenou otázku je dána publikovanou tabulkou rozdílů ve výnosech
(tj. zřejmě za takovýchto okolností zateplovat valný smysl nemá).

Důvodů bych viděl hned několik:

a) Snůškové podmínky. Cituji z webu Zubří: "hlavní snůška bývá
nepravidelně z medovice na smrku a nektarová z lip". Čili není velký
podíl časné jarní snůšky. Do té doby, než rozkvete lípa a meduje smrk"
stihnou zesílit i včelstva ve studených úlech.

b) stěny úlu byly sice zhotoveny z PS, jenže konstrukce úlu je dle
principu úlu studeného! Čili očka v nástavcích (která částečně vyruší
účinek uteplení), vysoký podmet. To samé platí i o metodice: předjarní
rozvoj ve velkém prostoru bez zúžení umožní izolaci, aby se projevila
jen částečně. (Viz níže o úlech použitých k pokusu.)

Můj závěr: tak, jak byly parametry pokusu nastaveny, nemůže pokus
příliš vypovídat o významu úlové izolace obecně. Odpovídá jen na výše
uvedenou otázku, která je otázkou velice úzce zacílenou a dosti
specificky formulovanou. Skutečně, nemá asi smysl uteplovat úlový
systém Optimal, který je přece konstruován pro to, aby využíval výhody
studeného úlu. A ještě k tomu, nemá smysl uteplovat studený úl, když
nezměním metodiku chovu a dále včely chováme dle metodiky chovu ve
studených úlech.

------------------

Níže cituji ze starších příspěvků této konference něco z odpovědí
přítele Ing. K. Čermáka, který pokus vedl, a se kterým jsem o této
věci zde vedl debatu. (Uvádím i data jeho příspěvků, aby si je každý
případně mohl dohledat v archivu konference a zasadit do širšího
kontextu.)

Ing. Květoslav Čermák napsal:

> Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
> nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
> Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
> stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
> nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
> 27.11.2003


Můj komentář: Nemohu souhlasit s obecným tvrzením, že očka mohou včely
přece uzavřít svými těly, čímž se naznačuje, že očka jakoby neměla
negativní vliv na fungování izolace stěn. Takovéto tvrzení jistě platí
např. pro tyto dny - pokročilé jaro, silná včelstva v úlech a chladné
počasí. Jenže jistě neplatí v předjaří a časném jaru, kdy má však
izolace právě ten největší význam. Očko způsobí, že kolem něj táhne, včely
se stáhnou k plodu a průvan ode dna spolehlivě vyvětrá teplo z
nástavku očkem pryč.

Podobný problém vidím i v oněch 3 nízkých nástavcích na vysokém
podmetu. To je vhodné pro studené vedení včel. Má-li se uplatnit
izolace stěn, pak je vhodné včely nějakým způsobem v předjaří zužovat
a vysoký podmet změnit na nízký (např. nějakou vložkou).

Něco podobného píše i ing. K. Čermák níže:


> jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli,
> 2,12,2003


Můj komentář: To, co přítel Čermák nazývá (možná trochu pejorativně
:-) "hraní si se včelama" se jednak nemusí v dobře utepleném úlu dělat
až tak detailně (tj. rozšiřování po jednom rámku) a zadruhé je to ve
své podstatě princip "intenzivního včelaření", jak se praktikuje,
je-li to pro včelaře výhodné. Když je pro včelaře naopak výhodné
chovat včely extenzivně, nic proti tomu. Jde jen o to hovořit o obou
principech včelaření, o jejich výhodách i nevýhodách, aby měl každý
možnost si vybrat.

Jinak ovšem platí, že každou minutu, kterou včelař věnuje (v rámci
intenzivního způsobu včelochovu) svým včelám v časném jaru, mu včely
bohatě vrátí - a to extrémně rychlým rozvojem, kdy poměrně slabé
zazimované včelstvo vstoupí do řepkové snůšky v plné síle
(předpokladem je dobrá matka) a to vše při zimování s malou spotřebou
cukru.

(Tím "slabým včelstvem" však nemyslím žádného "chudáka", myslím to v
porovnáním s těmi obry, které se zazimovávají na 30ti kg cukru v
rozlehlých sálech studených úlů; je pravdou, že takového mamuta
nezastaví v rozvoji ani tenké stěny úlu ani spousta mrtvého
mezinástavkového prostoru, ani průvan od zasíovaného dna; mamut
potřebuje hlavně hodně místa; jenže mamuta je potřeba si "vykrmit"...)

Jinak vcelku souhlas se vším, co zde přítel ing. Čermák napsal.

A ještě poslední citace z příspěvků ing. K. Čermáka:


> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracoviš, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> 26,11,2003


Nechávám bez komentáře. Odpovídá tomu, co jsem psal již výše.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (62.141.24.89) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791)

Pro dokonalé spalování je opravdu potřeba přesně definovat podmínky. Jeden podstatný rozdíl mezi dřevem a PS tu však je.
Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí, pokud už nebude lidmi zcela zdevastována, což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv synteticky polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně liší od přírodních produktů. Nelze ji např. rozložit biologicky, což je u dřeva snadné.
Při nákazách se nemusí hned pálit, jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým parafínem. Zatím ne u nás. To u PS nejde ani náhodou, zde jsou možné jiné metody. Není to však předmět mého příspěvku do diskuze. My samozřejmě k současnému způsobu života syntetické materiály potřebujeme.
       Myslím si ale, že pokud to jde a je to ověřeno, měli bychom v maximální míře využívat postupy a technologie, které jsou přírodě blízké. Ne vždy, když se začne nový materiál používat je vše domyšleno viz DDT, hexachlorhexan, stabilizované transformátorové oleje s polychlorovanými bifenyly (PCB) dřívější produkce atd. atd.
       Na jedné straně oprávněně včelaři lamentují nad aplikací různých pesticidních prostředků (produkční zemědělci to vidí samozřejmě jinak), na druhé straně vnášejí do chovu včel materiály a látky, které nejsou nezbytné. Jejich působení za cca uplynulých 60 let, kdy se začali více masově využívat není zcela ve všech souvislostech prozkoumáno. Mohu uvést příklady škodlivých freonů (požívaly se ne jen jako chladivo, ale i jako napěňovadla při lehčení hmot atd.
Přeji všem včelařům mnoho krásných zážitků při své činnosti a hlavně, aby co nejvíce naslouchali hlasu zdravé a krásné přírody a pomohli ji udržet i pro další generace. I starý opuštěný dřevěný včelín má svou estetickou hodnotu, pokud z něho nelétají kusy PS a netrčí roztrhané folie a neválejí se kolem něho rozbité plastové nádoby. O dřevo se dokáže příroda postarat sama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 1. 6. 2006
Re: Pára a stěna nástavku + zimování v OPTIMALU (16753) (16768) (16775) (16789)

Máte to pěkně promyšleno. Já si však myslím, že napouštět vnitřní stěnu dřevěného nástavku není nutné. Včely si ji "natřou" sami. Jinak se nástavky natírají,impregnují hlavně kvůli životnosti (tedy ochrana před vnější vlhkostí). Pro včely by bylo nejlepší jen dřevo bez jakýchkoli nátěrů! Veškerá vlhkost se odvětrá přes česno či zasíované dno. A doufám, že to tak funguje i v zimě.
Když jsme se dostali k Optimálům, tak bych se zeptal ostatních. Jak máte přes zimu "nastaveno" dno(myslím zasíování odrkyto či zakryto)), česno(zúženo - nezúženo), očka(jak otevřena či zavřena) a fólie (jestli i v zimě nebo propustná uteplivka).

Moc děkuji za zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781)

ŘEKL BYCH, ŽE TY PITOMCE DĚLÁME ZE SEBE

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790)

> (dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
> výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě

je - li tím míněn táborák z nástavků, nic šetrného na tom nevidím

spálit ekologicky šetrně dřevo, obsahující pryskyřice, zbytky propolisu a
vosku
není o nic jednodušší než jakýkoliv jiný organický materiál, např.
polystyren
a bude vyžadovat řízené spalování za přebytku vzduchu a garance vysokých
teplot
v přesně vymezeném rozmezí

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LukᚠMATELA (147.230.173.37) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784)

Baudis Jan napsal:
>Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto,
>aby spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na
>zahřívaní plodu a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno
> pro snůšku (v dobře izolovaném úlu stačí na vytápění úlu
> daleko menší počet včel než v úle neutepleném).

Zde:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly. Nezateplené
(dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě. A to vidím jako
podstatné.

L. Matela

PS: Toto jsem našel na webu:

ZPRAVODAJ OBCE MORAVSKÉ KNÍNICE
.
.
.
Například spalováním PVC (novodurové trubky, podlahové
krytiny, plastové ubrusy, PVC folie, hadice, mnohé plastové
kelímky atd.) vznikají vinylchlorid, dioxiny, kyselina
chlorovodíková, ftaláty a další sloučeniny, které jsou často
rakovinotvorné již v nepatrné koncentraci. Spalováním
polystyrénu - PS (velké procento kelímků a dalšího obalového
materiálu) se uvolňuje vysoce dráždivý a opět rakovinotvorný
styrén. Spalováním pryže (zvl. v podobě pneumatik) zásobíme
nᚠvzduch pozoruhodným množstvím polyaromatických
uhlovodíků a oxidů síry, jež si s výše uvedenými účinky na
lidské zdraví v ničem nezadají.
.
.
.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Pára a stěna nástavku (dříve PS nastavky) (16753) (16768) (16775)

V zásadě platí pro úl to co pro jakoukoliv stavební konstrukci,
že směrem ven musí vždy na vrstvu s malou nebo žádnou
paropropustností navazovat vrstva s paropropustností vyšší.

Potíž s parozábranami je, že není snadné je provést tak, aby
kromě páry odolávaly i mechanicky. To je třeba případ nástavků
ze sololitu s hliníkovou fólií uvnitř. Jako parozábrana funguje perfektně,
ale při manipulaci si musítě dávat dobrý pozor, abyste ji nepoškodili.

Jako dobré řešení se zatím jeví napuštění vnitřní stěny nástavku parafinem,
přičemž z hlediska páry je pochopitelně lepší, když je vnější stěna
ponechána
přírodní nebo natřená nátěrem s velmi dobrou paropropustností (tedy ne
parafinovou lázeň).

Toto řešení se zatím jeví jako plně vyhovující jak pro tenkostěnné nástavky,
které jsou tak "v suchu" o i dost méně pracují, tak pro izolované nástavky
s dvojitpou dřevěnou/sololitovou stěnou.

Parafin na vnitřní stěny nového nástavku lze natřít štětcem za prohřívání
horkovzdušnou pistolí (aby se měl šanci vsáknout). Přebytek parafinu
se dá snadno seškrábnout širokou (přes celou výšku stěny NN) špachtlí.
Časová náročnost cca 5 minut na 1 NN Optimal.

> S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 1. 6. 2006
Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785)

Emane,
nemohl by jsi mi prosím zaslat nějaké bližší informace o úlech ze styroduru. Letos hodlám toto uteplení vyzkoušet. Rád bych se vyhnul případným komplikacím. Moje adresa je ustec/=/post.cz
Díky.
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775)

Věcná chyba. Má tam být, že některé z těchto tkanin jsou poměrně levné, ne
lehké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 2:01 PM
Subject: Re: Re[2]: PS nastavky


> Baudis Jan napsal:
> Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> > nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> > impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> > průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> > té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> > skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
> >
> > Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> > dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> > co vydává jakýkoliv zápach apod.
> >
> > Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> > umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> > do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.
>
>
> No, piliny, a už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl
nahoře
> volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
> vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních
kazet
> v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by
byly
> vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad
je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.
> Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
> netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
> vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí.
Některé
> z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
> mravence i jiný hmyz
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775)

Baudis Jan napsal:
Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
>
> Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> co vydává jakýkoliv zápach apod.
>
> Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.


No, piliny, a už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl nahoře
volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních kazet
v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by byly
vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě, zvláště
když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem ve
vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
případě sololitu otvory cca 2 mm.
Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí. Některé
z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
mravence i jiný hmyz

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784)

Je to s tou izolací a teplem ve včelách přesně tak, jak píšeš. Plod potřebuje 30-35 st.C a fyziku tepla neoklameš. Je pravda, že u silných včelstev nehraje izolace takovou roli, jako u průměrných. Včely si svým přebytečným množstvím potřebné mikroklima zajistí. Izolace má myslím význam i ve velmi silných mrazech, kdy zpomalí výkyvy teplot v chomáči.

Po prvních pokusech se styrodurem 3 cm jsem došel k poznatku, že 5 cm silný je to pravé. Myslím na zpracování desek, robustnost nástavku a také pro včely. Asi jsem vyřešil i zimní ochranu před ptáky, pozdě ale přece. Po příští zimě budu chytřejší a budu moci zájemcům rozdávat rozumy. Pořizovací cena se vrátí již první rok. Určitě je to bezpečnější řešení, než úly z druhé ruky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781)


K> A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před
K> nepřáteli včel a větrem.
K> Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou
K> ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

K> Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel
K> pitomce:-)

Včela dokáže přežít prakticky v čemkoliv. Včelaři však nechovají včely
proto, aby jim včely jenom přežívaly. (Výjimkou je chov včel v
nepříznivých snůškových oblastech - kvůli opylovací službě.)

Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto, aby
spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na zahřívaní plodu
a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno pro snůšku (v dobře
izolovaném úlu stačí na vytápění úlu daleko menší počet včel než v úle
neutepleném).

Dobře izolovaný úl uplatní svoje přednosti v období konce zimy,
předjaří a časného jara, kdy včely již plodují, vytápějí úl, jenže
venku je ještě dosti zima. Tady se citelně projeví nižší spotřeba
zimních zásob a rychlejší rozjezd plodování.

Další případ, kdy přijde úlová izolace vhod, může nastat v průběhu
jara, kdy včely vytápějí úl už z nového medu. Při ochlazení to může
znamenat citelnou ztrátu na medném výnosu. Podobně i při výpadku
snůšky se může stát, že včely spotřebují to, co nedávno donesly, na
vyhřívání úlu.

Právě toto počasí, které nyní zažíváme, je názorným příkladem. Snůška
z řepky byla přerušena náhlým ochlazení a deštěm. V níže položených
oblastech už asi znovu nezačne. Med nelze s úlů vytočit kvůli dešti.
Někomu se může za určité konstelace všech okolností stát, že z toho,
co včely přinesly na začátku řepkové snůšky do úlů, nevytočí nic.
Včely všechno spotřebují na vytápění úlu, když je taková zima.
Izolovaný úl může do jisté míry kompenzovat nepříznivé klima a
zachránit nám čerstvě donesený med, který by včely jinak musely
proměnit na teplo v úle.


--------------------

Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.

Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
co vydává jakýkoliv zápach apod.

Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.

--------------------

Tloušku tabule pěnového polystyrenu těžko radit. Ing. Smělý na
základě výpočtů dospěl k tomu, že důkladnou izolací je 8 cm silná
polystyrenová stěna nástavku. Z hlediska praktického jsou však takové
nástavky dost velké. Možná, že by přijatelným kompromisem mohlo být 4
- 5 cm PS.

-------------------------

Kéž by se to počasí už zlepšilo!

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 1. 6. 2006
Re: Zaražení rojení (16755) (16777)

...málo včel s medem neodletí a hodně včel bez medu taky ne.....!?

řepka je ta tam ,jetel posekali,akát by teď v parnu medoval ale už nebude....snad dá les

v každým silným včelstvu jsem měl tak jeden rámek s medem úplně na beton,netušíte z čeho je to snůška ???cukr to nebude,zimovali na doraz....




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 1. 6. 2006
Re: počasí (16755) (16772) (16776)

U nás ještě nejsou akáty ani před rozvětem. Řepka už je pomalu v háji. Tak uvidíme....

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775)

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp.
..........
Což tak tím vzduchem naplnit prázdný plást.:-)
Dokonalá izolace.
Četl jsem v Brennerovi odkaz na nějaký výpočet, že bunka už je tak malá, že v ní tření vzduchu doatatečně brání proudění.
A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před nepřáteli včel a větrem.
Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel pitomce:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re:Leceni (16734)

stáhněte si: www.zdravevcely.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751) (16757) (16766) (16769) (16773)

-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
U snímání hraje roli kvalita mikrofonu - musí zvládat spolehlivě snímat poměrně nízké frekvence (od cca 100Hz) a dále kvalita záznamu jako takového. U digitálních zařízení je důležitá vzorkovací frekvence, aby byly výsledky dobré. Já jsem zkoušel též zapůjčený digitální diktafon s externím elektretovým mikrofonem MCE100 (rozsah 50Hz-12kHz) a výsledky byly použitelné. Asi by bylo lepší použít citlivější mikrofon (např. MCE2000) a k tomu nějaké lepší zařízení . Myslím si že digitální diktafon bude mít vzorkovací frekvence dost omezené protože pro jeho způsob použití to postačuje.

-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku

Snímání je prý nejlepší buď přes stěnu, nebo mít mikrofon zabudouvaný přímo ve stěně nástavku s nějakým rozumným odrušením molitanem nebo jiným vhodným materiálem. Při jeho vložení přímo mezi včely dochází k rušení bzukotem jednotlivých včel, které se k mikrofonu přiblíží.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Při měření považuji za důležité čtyři věci -
>
>-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
>-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku
>-kdy se snímá - nejlépe, když včely nelétají
>-čím se výsledek analyzuje - program by měl umět spektrogram
>
>Běžný kazetový diktafon a nahrávka v podmetu se mi neosvědčily, s
>digitálním diktafonem přiloženým zvl᚝ na každý nástavek jsou nahrávky
>dobré. Tímto způsobem to zkouším teprve letos a proto nemám žádné
>zkušenosti s tím, co nahrávky znamenají. Zatím mám jediný spolehlivý
>výsledek - podle zvuku můžu určit, ve kterých nástavcích jsou mladé včely.
>
>mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 1. 6. 2006
RE: počasí (16755) (16772) (16776)

teraz rano som pozeral "zivu panoramu"na STV2 a CADCA mala 1 stupen u nas v
Ziline 7 stupnov. typicky jun.


Pista



JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, June 01, 2006 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: počasí


Je to zlé agáty produkují nektar jen za tepla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: počasí
> Datum: 31.5.2006 23:05:22
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, nebo po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>
>
>
>

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Zaražení rojení (16755)

Před pár dny jsem vyzkoušel další variantu zaražení rojové nálady. Vyrojily
se mně včely, roj si bohužel sedl vysoko, takže jsem na něho nedosáhl a
uletěl. Úl jsem otevřel tentýž den, našel jsem tam ještě hodně zásob, asi 12
rámků s zavíčkovaným plodem, z toho asi 4 rámky s odhadem 15 matečníky a 1
rámek s otevřeným plodem a hodně včel. Vzal jsem jeden rámek s plodem a
matečníky a jeden rámek jen s zavíčkovaným plodem a trochou zásob, doplnil
do nastavku 8 dalšími rámky a mezistěnami a do takhle vzniklého úlu jsem
setřepal 2/3 včel z téměř všech rámků z původního úlu. Usuzoval jsem totiž,
že v takovém případě přeléták nepomůže, protože v úlu jsou již včely
připravené k rojení, které by se vyrojily i z přeletáku. Navíc, u přelétáku
dochází k "rozcamrání" medných zásob do dvou úlů, včely v přelétáku nemají
létavky, tudíž medné zásoby rychle spotřebují a na původním místě sice mají
létavky, ale zásoby teprve pomalu nosí.
Takže v původním úle zůstaly prakticky všechny medné zásoby, zůstaly
zalétané létavky, které se vrátily z otřepávání a nějaké včely, které
zůstaly po otřepávání na rámcích. Takže tam nejsou včely, které by se chtěly
rojit. V novém úlu jsou setřepané rojové včely, ale jen 2-3 kg zásob a práce
na opravách a stavbě rámků, takže včely k vyrojení nemají zásoby, které by
vzaly sebou a než si je nanosí, včely chu k rojení přejde. Předpokládám
tedy, že v obou dvou úlech si včely vyberou z matečníků jednu nejlepší matku
a začnou normálně pracovat. A příští týden vyberu z původního úlu med, aby
měly nový do čeho nosit.
Je to sice mnohem pracnější než přeléták, ale mnohem vhodnější než prostá
likvidace matečníků a vzhledem k tomu, že by to mělo zachránit nějaké kilo
medu, tak se cca hodina a půl práce nejspíš i vyplatí.
Jen mám trochu obavu, jestli jsem je nesetřepal v tom chladném počasí moc a
jestli tedy obsedly v původním úle všechen zavíčkovaný plod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 11:05 PM
Subject: Re: počasí


> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, nebo po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: počasí (16755) (16772)

Je to zlé agáty produkují nektar jen za tepla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: počasí
> Datum: 31.5.2006 23:05:22
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, nebo po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768)

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp. Dnes se však používají síta ve dně která jsou stále otevřená tak je ta izolace zbytečná.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 31.5.2006 20:54:52
> ----------------------------------------
> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768)

Teorie říká, že u vzduchových mezer se teplo přenáší prouděním. Vzduch
ohřátý od teplé stěny proudí nahoru a na jeho místo jde zespodu vzduch od
chladné stěny. Začíná to zhruba od tloušky dutiny řádově milimetry. Kromě
toho výplň dutiny přispivá k mechanické pevnosti nastavku, takže běžnou
dutinu nastavku bude mnohem praktičtější nějakou izolací vyplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlastimil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 8:54 PM
Subject: Re: PS nastavky


> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 1. 6. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751) (16757) (16766) (16769)

Při měření považuji za důležité čtyři věci -

-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku
-kdy se snímá - nejlépe, když včely nelétají
-čím se výsledek analyzuje - program by měl umět spektrogram

Běžný kazetový diktafon a nahrávka v podmetu se mi neosvědčily, s digitálním diktafonem přiloženým zvl᚝ na každý nástavek jsou nahrávky dobré. Tímto způsobem to zkouším teprve letos a proto nemám žádné zkušenosti s tím, co nahrávky znamenají. Zatím mám jediný spolehlivý výsledek - podle zvuku můžu určit, ve kterých nástavcích jsou mladé včely.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16755)

Zdravím,
jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(

Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, nebo po zimě nestála za nic
a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
nějaké maliníky a bude-li medovice...

Přeju nám všem hodně sluníčka.

pb

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka (62.177.88.29) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16755) (16764)

Podle toho, co vím, tak to nemá se mnou nic společného. Nebo že bych udělal sondu do historie? :-)

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751) (16757) (16766) (16769)

Od: Milan Čáp :
....
> Chtěl jsem udělat analýzu do včelařského programu, která by přímo dle
> nahrávky řekla co se děje. Bohužel se k tomu pořád nemohu dostat.
> Před těma dvěma lety jsem probrouzdal internet ohledně zvuků, které
> včelstvo může vydávat a vypsal jsem si frekvence pro jednotlivé zvuky
> vydávané včelami. Bohužel se jednotlivé zdroje v těchto údajích lišily..
......

No právě. To by skončilo tak, jako jakýmsi asijským vynálezem, který překládá psí zvuky na nálady. Reálně je to velmi nadějná myšlenka, ale v praxe je vždy mnohdy odlišná. Já bych šel nato od lesa a to tím, že bych hodil myšlenku že ne zvukem, ale nějakým analyzérem jakým je z principu alkoholtest. Prostě najít na látku citlivou na rojový feromon použít ji jako měřídlo a to by podle mě byl lepší výchozí bod ohledně nějakého rojotestu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751) (16757) (16766)

Pánové, pokud chcete pokecat, pojďte pokecat v konferenci a z toho taky
mají něco ostatní.

Já osobně jsem zkoušel nahrávat a analyzovat zvuk včelstev předloni a
když jsem to pak analyzoval, opravdu se daly vytipovat včelstva, které
se potom chtěly rojit. Od té doby jsem se k tomu jednak nedostal, a
jednak nemám vhodné zařízení pro záznam zvuku.
Tímto způsobem dá jednoduše určit rojová nálada ve velkém předstihu až 3
týdny před začátkem rojení a 10 dnů před začátkem stavby matečníků, na
což může včelař včas reagovat. Nahrávat je nejlepší večer, kdy už včely
nelítají, nebo zvuky křídel při letu spadají frekvenčně do stejné
oblasti jako zvuky charakterizující rojovou náladu. Programů pro
spektrální analýzu lze na internetu najít poměrně dost, já používal
tuším Spectran, ve kterém se dají nastavovat i různé filtry, takže je
pak výsledek zřetelnější.

Rojová nálada lze určit též z délky a průběhu hučení včelstva při
poklepu dlaní na úl:
Při poklepu dlaní na úl včely zašumí (zasyčí) na cca 0.5, přičemž začnou
a skončí najednou. To signalizuje, že včely jsou ostražité a obranné.
Pokud je na blízku rojení, včely jsou v 'dobré' náladě, nabírají med a
zvuk není tak hlasitý a začíná a končí pomaleji. To vyjadřuje "Nestaráme
se co je v úlu, stejně brzy odejdeme".


Také jsem našel informace o tom, že vědci zkoušeli pomocí nahrávky
pípání matky hledat matku v úlu. Experiment vypadal nadějně a opravdu
jim to fungovalo - sice ne 100%, ale prakticky to využít šlo.

Dokonce lze využít analýzy k tomu, abychom mohli určit, jestli včely
přijmou přidávanou matku. Přitom se matka umístí v klícce do úlu a
nahrají se zvuky včelstva. Dle odpovědi lze prý zjistit, jestli ji včely
přijmou, či nikoliv a případně ji včas vyndat.

Chtěl jsem udělat analýzu do včelařského programu, která by přímo dle
nahrávky řekla co se děje. Bohužel se k tomu pořád nemohu dostat.
Před těma dvěma lety jsem probrouzdal internet ohledně zvuků, které
včelstvo může vydávat a vypsal jsem si frekvence pro jednotlivé zvuky
vydávané včelami. Bohužel se jednotlivé zdroje v těchto údajích lišily..

Milan Čáp

Stonjek napsal(a):

>Já s tím začínám a tak sbírám zkušenosti a tak bych též pokecal stonjek
>/=/seznam. cz Díky zdraví R. Stonjek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 31. 5. 2006
Re: PS nastavky (16753)

Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery. Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např. sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší než nástavky tenkostěné?
Díky za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 31. 5. 2006
počasí

ke konci týdne bude ještě chladněji....
je po řepce,vytáčel sem,je vidět ,že včelám chybí měsíc jara....uvidíme ,co slunovrat......jinak počítejme s rojovkou po tolika chladných dnech ,kdy včely nepáchly s úlů....
P.K.







No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak
nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek
dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo
ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 31. 5. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751) (16757)

Já s tím začínám a tak sbírám zkušenosti a tak bych též pokecal stonjek /=/seznam. cz Díky zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16766 do č. 16826)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu