Včelařská konference

RP> V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
RP> styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
RP> vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

To je tak jako tak nutné. Než se z "čerstvého polystyrenu" začnou
dělat úly, je potřeba nějaký čas nechat PS desky "dozrát". Čerstvě
vypěněný PS se totiž "sráží" (zmenšuje svůj objem, tj. nařezané desky
se trochu zmenší). Je to sice jen pár milimetrů, ale při výrobě úlu by
to mohlo způsobit nepřesnosti. Podle zkušeností stačí několik měsíců
po zakoupení polystyrenu nechat jej odpočívat, a pak teprve z něj
řezat (či krájet) přířezy na úly.

Ve prospěch obhajoby celodřevěných úlů se někdy říkají úplné hlouposti
o pěnovém polystyrenu, což je škoda. Dřevo se nepotřebuje obhajovat -
je to vysoce kvalitní (a dosti drahý) přírodní materiál. Pro výrobu
úlů má svoje výhody i nevýhody.

Asi hlavní charakteristikou tenkostěnných celodřevěných úlů je to, že
jsou vhodné pro extenzivní chov včel (velký počet úlů, malé množství
práce věnované na obhospodařování jednoho včelstva, větší spotřeba
cukru, v chudších snůškových podmínkách je důsledkem relativně nižší
výnos medu ze včelstva). Pro intenzivní včelaření se hodí úly dobře
izolované (např. celé z PS; důležité je, aby PS stěna nebyla silná jen
2 cm); intenzivní včelaření je vhodné na menší pozemky (kde nemůžeme
mít více než 20--30 úlů), ale máme je u svého bydliště, čili můžeme se
o včelstva intenzivně starat - napájet je na jaře, rozšiřovat pomalu
atd. Za větší množství práce investované na jedno včelstvo můžeme
získat větší množství medu na včelstvo (zvláště ve snůškově slabších
oblastech), anebo v případě řepkových stanovišť můžeme pro využití
snůšky zimovat i podstatně slabší včelstva než v tenkostěnných
dřevěných úlech, která mají poloviční spotřebu cukru na zimování a
jarní rozvoj, a přesto se k začátku jarní snůšky dostanou do stejné
síly, jako včelí obři zazimovaní v několika nástavcích a na 30 kg
cukru.


----------------------------

O spalování polystyrenu:

Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
koncentrace CO než polystyren.

http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Zdravím všechny

Baudis Jan