76586

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: P?ev?ov?n? (16529) (16532) (16538) (16542)

A.Podh?jeck?:
> U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím
> a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po
> příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než
> se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
> Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
.......
18,5 cm vysokého rámek (3/4 langstroth) -To je NN ošetřování. A co krajní plásty, které se vybírají k medometu a nemají tolik medu a nejsou zavíčkované? U 18,5 cm typuji že se to už ukazuje častěji. Proto aby se to nestávalo se doporučuje přehodit po brzkém létě (to je dnes už také) plod ke stěnám a popř. doprostřed nástavku (tj 3 ks plodu) a šupnou tam zbytek souší. Nebo se v mednících prostě přehodí krajní plásty s prostřeními a včely je doplní kvalitně všechny. A to je převěšování. A to se vyplatí i přesto, že jsem místo 30 minut na stanovišti o 30 - 40 včelstvech 2 hodiny :-).

A pro ekonomy s cenou práce. Co je lepší. Být na pracáku nebo mít koníčka (spíš koně :) ) a práci v jednom a vědět, že stačí když kape?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan (85.160.40.117) --- 19. 5. 2006
politická předvolební agitace

Omlouvám se,že odborně zajímavou a potřebnou konferenci obtěžuji takovým špinavým tematem,ale nemůžu to nechat bez povšimnutí, Zásadně nesouhlasím s nepřípustným zasahováním svazového periodika Včelařství a osobně šefredaktora p.Prokeš do politiky zveřejněním volební agitky ve prospěch Soc.demokracie a specielně premiera, zvláště nyní v období volebního boje. Nehledě na primitivní politickou podporu je to článek bulvárně prázdný, bezobsažný, hlupácky podlézavý a mnoho vypovídá o ubohé odborné úrovni autora i nejasné koncepci celého zpravodaje. Divím se,že tak odborně slovutná redakční rada(podepsaná v tiráži) něco takového připustí.Už delší dobu sleduji, že časopis neplní potřeby,které by mohl řešit ( o tom svědčí i naše konference) zřejmě má ve své koncepci nejasno a prázdno, podobně jako má odborně nejasno a politicky uboze jasno šéfredaktor. Myslím,že nemá na svém místě co dělat a o obsahu časopisu je třeba vést otevřenou debatu ne však způsobem obvyklým tzn.zveřejňováním dopisů spokojených čtenářů. Ing Jan Luxembur člen ČSV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: Stavební zábrana (16523)

stavební zábrany jsou od toho, aby včely divočinou nespojili všechny rámky v dolním nástavku. 2. dotaz o stavebních rámcích. Důvodů je moc, hlavně se včely vybijou na nich, časně v dobrých včelách máme trubce, v blbých je vyřežem... a později v sezóně lapem roztoče varoa a i vidíme co se ve včelách děje. Já osobně od května, ne brzy na jaře se řídím pravidlem, kde mezera tam dam stavební rámek, třeba když si půjčím 1-2 rámky plodu do oddělku. Je to pohodlne, hledat nekde 2 mezisteny... To samé oddelky nutím stavet bez mezisten aspon z počátku, ušetřím mezisteny...
vyzkoušejte to
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:10
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 19. 5. 2006
Re: Převěšování (16529) (16532) (16538) (16540)

GP. Klasika-Výnosný chov včel-C.L.Farrar- bez specifikace konkrétních podnebních podmínek v USA, tedy obecný postup s prohazováním plodištních nástavků a bez převěšování v klasickém Langstrothu. Na stránkách PSNV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re:stavebni ramek (16523)

stacvebni rámek včely zastavují trubčinou a to že trubci jsou v úlu vyžírkové již dávno neplatí
1) trubci udržijí vúlu teplo a proto může více včel za pastvou. 2) matka se vice drží poblíž rtubčiny a právě takto ji snadno dostanete z horních pater dolů 3) ti co používají vyřezávání plodu k boji proti varroáze prostě vyhodí celý rámek a vloží prázdný 4) větší výtěžnost vosku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:25
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 19. 5. 2006
Re: Převěšování (16529) (16532) (16538)

U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
Tonda.

>A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: P?ev?ov?n? (16529) (16532) (16538) (16539)

Radim Pol??ek:
> U nás toho tehdy dosáhly
> myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň.
......
Tachov - technologie, která používá převěšování stejně jako Třeboň. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: P?ev?ov?n? (16529) (16532) (16538)

Od: vsusicky :
> U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat.

Co víte o americkém, kanadském, mexickém nebo novozélandském včelaření jako postupy v technologiích ošetřování včeltev přizpusobených lokalitám, úlům a podnebí? Jen z doslechu? Z článků? Nelze jen pochybovat. Bavíme se tady o úlech už nějakej ten pátek a 90% informací hodnotím jako dojmy. Převěšovat při rozšiřování se dá i 3000 včelstev i 4500 tisíce včelstev. Nanejvýš s 50 :) lidmy.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: Převěování (16529) (16532) (16538)

O tom se psalo v 80 letech i tady ve časopise Včelařství. Pro velkoprovoz
specializovaný na chov včel v podmínkách tehdejší socialistické velkovýroby
vycházela hranice rentability několik stovek včelstev, tuším dva stálí
zaměstnanci a několik dalších ve špičce přes léto. U nás toho tehdy dosáhly
myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň. Už to ale přesně nevím, převěšování
snad taky nepoužívali, pokud ano, tak jen jako nouzové opatření. Jestli má
někdo po ruce ročníky Včelařství z 80 let, třeba by to tam mohl najít a
upřesnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 7:38 AM
Subject: Re: Převěování


> GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na
Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967,
kde
> byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na
> světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na
> Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na
> stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se
> příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně
> uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický
> Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm
> x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4
> nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická
> kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez
> převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou
do
> rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené
> náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
> A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když
> nebudou včely chtít přejít do medníku.
> Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v
> rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do
VN.
> S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 19. 5. 2006
Re: Převěšování (16529) (16532)

GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest) měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967, kde byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4 nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou do rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.
Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do VN.
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 19. 5. 2006
Re: Převěšování -Brennerova rotace nástavků (16529)

Můžete mi prosím vysvětlit v jak konkrétně se Brennerovoa rotace nástavků provádí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 19. 5. 2006
Re: Stavební zábrana (16523) (16528) (16530)

Mřížku jsem používal ve vlnách, nejdřív zásadně, pak ne po čtení této konference a pak jo. Letos po zkušenostech se stažením včel do dna jsem ji nepoužil a uvidím. Stále víc se přikláním k co nejmenší drezúře - "volnost, rovnost, bratrství" :-).



>Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte mřížku ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: Stavební zábrana (16523) (16528) (16530)

Dne čtvrtek 18 května 2006 16:52 Honza Glässner napsal(a):

> Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
> mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.

Tak si ji najdete (odvahu). ja tedy mel uly K39 , tam je jen 10 ramku,
pouzival jsem u silnych vcelstev 2 nastavky a 2 medniky. Zjistych duvodu,
predevsim snuskovym vlastnostem stanoviste jsem presedlal na Langstroth 159
a zatim nelituji.


       Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 18. 5. 2006
Dadant převěšování

V čem kdo začne v začátcích včelařit, tak to se pak s včelařem táhne jako balvan na zádech. Převěšování je toho důkazem. Před 35 lety když jsem začal v Budečácích jsem tento způsob zachovával až do doby než jsem kompletně přešel na DS. Do té doby jsem si každoročně trochu zapřevěšoval. V DS pro soudně myslícího včelaře není převěšování možné, Velký plodištní plást není možno nacpat do polomedníku, a všechny jiné varianty jsou tak komplikované, že to by byl návrat zpět k Budečáku./Pracností/ Včelky do polonástavků přecházejí bezproblémově. Jesli kolega s tím má problémy, důvodů může být několik a informací k tomu máme málo. Může to být skutečně ztrátou vitality. Já bych postupoval, že bych polovinu plástů ze spoda prohodil s neobsazenými zezhora, zašlápl matku ať je třeba loňská, a nahradil jí dcerou po inseminované. Jsem si jist, že příští rok toto včelstvo bude nejlepší. Není li to ojedinělý a vzácný případ, kriticky bych přistoupil i ke svému chovu matek a v dohledné době bych s tím něco udělal, možností je několik. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 5. 2006
Re: Převěšování (16529) (16532)

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...


Nevím, jestli u nás vůbec někdo včelaří ve skutečných Dadantech, míry které tady padají v diskusi tomu ani náhodou neodpovídají.
Odkazuji na stránky německých včelařů, kde je rozpracovaná technologie včelaření od bratra Adama v modifikovaném Dadantu (12 rámků 448x285 v plodišti a 10 rámků 448x141 medník), kde je jasně stanoveno kdy a jak převěšovat a to samozřejmě jen v plodišti, kde se pohybuje počet rámků od 6 do 12 a to podle období.

Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re:P?ev?ov?n? (16529)

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...
........

Může být zde vysloveno kde se nepřevěšuje? Nejlépe opravdová prezentace např. na internetu přímo od včelařské farmy? A zase se opakuji - krom pouze NN technologie. Chci přesně vidět ve velkém to jarní! nahazování nebo podstavování nástavků do komínu bez zásahu do rámků.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512) (16526)

"Čermák K." :
> .... Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. ....

.......

Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu, že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč. podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)

Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".

Děkuji za případnou reakci.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Glässner (e-mailem) --- 18. 5. 2006
RE: Stavební zábrana (16523) (16528)



Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni
Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely
stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a
neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém.

Dobrý den,
Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.
                                                        Honza G.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Převěšování

Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo střední Evropu)nezná. Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že nemá svůj význam, jen jsem tvrdil a nadále tvrdím, že se nejedná o standartní technologii nástavkového včelaření a pro DS kde promematika (dotaz) původně vznikla mi to připadá úplně absurdní. Osobně si myslím, že převěšování je reliktem doby silně uteplených úlů a sledování tepelného režimu včelstev. Pokud omezíte zimování včelstva na pouhých 7 rámků 39x24 pak Vám na jaře ani nic jiného nezbývá, než převěšováním zavíčkovaného plodu do medníku vytvořit matce dostatečný prostor pro plodování. Ale v nástavkovém systému u středně vysokých nástavků máte silné včelstvo ve dvou nástavcích a pak je podpora rozvoje zajišťována Brennerovou rotací nástavků, nikoliv manipulací s jednotlivými rámky a medník nadstavujete nad plodiště. Protože se přidává poměrně velký volný prostor je to asi o určité zkušenosti a citu pro situaci. V nízkonástavkovém je to podobné, pouze rotujete se třemi nástavky a přidání nástavku není tak dramatické. U DS je převěšování logický nesmysl. DS je o velkém plodišti a polorámcích na med. Ale možné je všechno. Jen je otázkou zda se Vám tato pracnost ekonomicky vrátí, tj. je to o těch Kč vynaložené práce na vyprodukovaný kg medu. Opravdu se Vám to ekonomicky vrátí ny vyšších výnosech, když nasadíte reálnou cenu své práce? Já jsem šel do nástavkového včelaření právě s jediným cílem a to snížit pracnost a zjednodušit práci. Bez převěšování a k plné spokojenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 18. 5. 2006
Re: Stavební zábrana (16523)

Včely by neměly stavět na dolních plástech a prostavovat dno. Je to signál pro včely, že dno není součást plodiště.

Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém. Myslím si, že prostavováním si včely regulují ventilaci na varroa dnu. Namlouvám si, že je to navíc jakýsi náznak Dadant systému a dává to včelám víc volnosti.
Jedno včelstvo se chová ukázněně a jiné staví jak o život. Ať mají svobodu, třeba moji tolerantnost ocení :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512)

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512)

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
HISTORICKE A NETRADICNI ULY - POPTAVKA (16507)

Zdravím všechny.

Nemáte někdo doma staré historické či netradiční úly, které byste byli ochotni darovat či odprodat? Nemusí být funkční ani neočekávám 100% stav - nebudou sloužit pro chov včel, nýbrž jako ukázka - součást včelnice.

Anebo - nevíte o někom, kdo je má?

Ideálně okolí Prahy či Praha samotná.

Pište prosím na email: dolinek/=/email.cz

Díky moc.

S pozdravem


Jakub Dolínek



____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: prosba na pana Loffelmanna (16382) (16384) (16510)

Dobry den,
tak jak to napsal pritel Bojanovsky je to presne, a nebo vystoupit na metru
I.P.Pavlova a tramvaji 6 nebo 11 - 3stanice, vystoupit Nuselske schody nebo
Otakarova a nebo nam. Bratri Synku. Napr. z nam. Bri Synku cca 200m do
Belehradske ulice a po leve strane je nas obchod, proti nam je pumpa
Ekospola, muzete i snadno zaparkovat.
dekuji
jan
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:49 PM
Subject: prosba na pana Loffelmanna


Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Stavební zábrana

Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?

a) včely přestanou v podmetu stavět
b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí

Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
rámky?

Díky

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví (16466)

Těch příčin může být mnoho, kolegové je popsali. Ještě jeden důvod mě napadá, možná "neodborný", ale nešť. Třeba se jim jen nechce. Prostě nemají "budovatelskou náladu". A proč, to nám neřeknou. Nedělám si legraci, loni jsem pro přechod na jinou RM potřeboval aby vystavěly mezistěny na RM 39x30. Šlo jim to po celý rok jak smůla od koudele a dost rámků zůstalo vystavěných jen částečně. Zato na podzim, při krmení, mezeru na jeden rámek pro fumigaci zamydlily divočinou, že jsem nevěděl co s tím. Používám klasické dvouprostorové úly. Zkouším přejít na Dadant-like 39x30, 39x15. Zatím to vypadá slibně, bezstarostné zimování a výborný jarní rozvoj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: Převěování (16513) (16514) (16517)

Osobně se stavím k řevěšování asi tak, že ideál je jednoznačně bez
převěšování. Sundat nastavek nebo rozebrat úl s nastavky, podívat se a podle
podívání přidat nový nastavek, složit úl a hotovo. Jenomže v praxi mi to
kolikrát zatím přijde tak, že manipulací s jednotlivými rámky to obsazení
přidávaného nastavku a další děj ve včelstvu urychlím a mám čas, tak to
prostě provedu. Takže směřuji k manipulaci bez převěšování, ale zatím
převěšuji. A doporučuji převěšování. Je lepší, když včelař ze záčátku
převěšuje a potom převěšování podle svých časových možností omezí až vyřadí
než když ze začátku nepřevěšuje a potom je znechucen výsledky. Ale taky je
otázka převěšování a převěšování. Něco jiného je vzít rámek s málo včelami,
kde nemusím hledat matku a místo něho dát třeba mezistěnu, to může být
záležitost třeba minuty a něco jiného je převěšování plodu uprostřed léta,
kdy musím nejdřív vybrat jeden, dva krycí rámky z plodiště, následující
rámky prohlídnout a dva, tři s nejvhodnějším plodem a úplně zakryté včelami
otřepat, abych do medníku nepřenesl matku a pak to všechno zpátky složit. To
je záležitost půl hodiny i víc.
Taky ale musím přiznat, včelstev mám málo a hlavně nemám ještě definitivní
technologii a i některé plánované vybavení úlů, definitivní verzi třeba dna,
strůpku a takových věcí. Takže to mám takové dost rozšťouchané a nejednotné.
A taky mi nevadí, když si hraju hodinu a půl s jedním včelstvem v zadováku.
Co se týká u Dadanta - jeden velmi vysoký nastavek v plodišti a nízké
medníkové nastavky, myslím si, že tam se obměna vysokých rámků musí dělat
tehdy, když krajní rámky ještě nejsou zaplodované. Tedy brzo na jaře dva - 4
krajní rámky vyjmout a dát místo nich mezistěny. Až se oteplí, nejdřív v
druhé polovině května, mezistěny přesunout postupně doprostřed plodiště.
Otázkou je velikost tohoto nastavku. Pokud po většinu léta má matka
zaplodovány i krajní plásty, je ten nastavek malý. Optimální je, když krajní
plásty zaplodovány nejsou a jsou v nich po většinu léta jen zásoby. To
zároveň vytváří prostor pro další obměnu rámků v létě, kdy se krajní plást
obebere, ostatní posunou a mezistěna dá doprostřed nastavku. U svých úlů
plánuji zkoušet plodiště o velikosti dvou nastavků 39x24 po 10 nebo 11
rámcích a v jedné verzi potom plánuji právě i z plodiště vybírat krycí rámky
se zásobami na nahrazovat je mezistěnami pro obnovu. Případně si tak mohu
dovolit bez omezení prostoru na plod nahradit jednorázově až třetinu rámků
mezistěnami a tím najednou "splnit" kvótu obnovy rámků jedinou akcí a dále
se o plodiště nemusím starat.
U nastavkového úlu s pouze vysokými nastavky, tam musí být nějak vyřešeno
náhlé zvětšení prostoru úlu při přidání nového nastavku. Bez převěšování je
to velice obtížné a s převěšováním to může sklouznout k tomu, že spotřeba
času na obsluhu bude větší než u zadováku. Přitom zadovák s postupným
rozšiřováním prostoru dozadu po jednotlivých rámcích žádný problém s náhlým
zvětšením prostoru nemá.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Převěování


> R.Polášek
> Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená
nebo
> obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o
kombinovaný
> systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie
> přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že
> základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez
> převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení
je
> o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je
> popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně
> práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo
> principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se
nejspíše
> nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl
> technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se
> po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a
> medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení
> vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.
>
> S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n? (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512) (16515) (16519)

Důvodem pro podstavování v medníku je vlastnost včel
Včely zaplňují medem prostor od shora a postupně od shora víčkují a právě zavíčkovaný prostor je již pro ně lichý a proto se musí nástavky podsazovat a při odebírání medu se odebere jen ten vrchní a vymetené plástve se zase podstaví a tak máš záruku opravdu zralého medu i v případě že nebude zavíčkovaný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?
> Datum: 18.5.2006 10:34:24
> ----------------------------------------
> GP:
> Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku
> kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se
> vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata
> úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí
> "automaticky".
> .....
> To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste
> se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat
> nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky).
> Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n? (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512) (16515)

GP:
Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky".
......
To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky). Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 5. 2006
Ceny medu v Nemecku

Tak jsme teprve vcera mel cas projit jeden mistni supermarket (wal-mart) a nasel jsem regal s medy.
Vynecham horni cast regalu kde byly male sklenice s ruznymi (i exotickymi) druhy medu, v prostredni casti me zaujalo baleni. V plastovych obalech jak od samponu, stalo to uzaverem dolu, pekne polepene, tekute medy.
Teprve v dolni casti jsem nasel medy ke srovnani.
V regale byly i medy zkrystalizovane. Pokud tam byl kvetovy a lesni tak v tom nebyl cenovy rozdil.
Kilova baleni byla az dole. Hledal jsem oznaceni puvodu, to zname "z EU a mimo EU".
To bylo jen na tech kilovkach. V obyc. kilovkach byl kvet. i lesni za 4Euro. Vedle byly kilovky, na tech bylo oznaceni puvodu pekne: "z tradicnich vcelarskych oblasti" :-),¨
sklenice byly takove ty zavarovacky s dratenymi patentnimi uzavery, kilo za 6Euro. Tmavy i svetly. Kvetove byly zkrystalizovane vsechny sklenice (4 i 6 Euro), asi jsou tady zakaznici poucenejsi. U nas v krame by lidi nekoupili ani snad ani jednu zkrystalizovanou.

Tedy ceny nic moc.
V porovnani s jinymi komoditami. Eko/bio kukuricna mouka, kilo za 3Eura.
U pokladny nechala pani prede mnou za nakup pro pejsky 60Euro, a to jsem nestacil cumet. Napriklad tri kosticky z kuže za 1Eu, konzervicky i za 3E.
Takze i tady jsou na tom vcelari s cenami vselijak.
Mejte se a at vam to bzuci.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Re: Převěšování (16513) (16514)

R.Polášek
Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená nebo obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o kombinovaný systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení je o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se nejspíše nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re:P?ev?ov?n? (16513)

Od: vsusicky:
> ...
> Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského.
........

Technologie pana př. Dvorského mi není známa, ale s rámkem a odběrem medu máte samozřejmě pravdu. Já si ovšem pokládám další otázku proč se přenesl systém snadného odběru medu i na plod? To je ten vynález. Med kdysi býval ve včelstvech více či méně bodavých problém. A co se týká té technologie, tak chápat, že včela nepotřebuje jednotlivou manipulaci s plásty (krom NN) je jako vrátit je (a se) na strom. :-) Proč jsou nástavkáři úspěšní netkví jen v názoru a manipulací s celými nástavky.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n? (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512)

Od: vsusicky :
> vsusicky:
> > A u kombinovaného systému by to mělo platit
> > zvlášť.

> Na hraní si se včelami mi bohatě stací
> tvorba oddělků a chov matek.
........

Věřte tomu, že si moc na včelaření nehraju a na webu http://n-vcelari.cz jsou hrubě orientační obrázky, které mimojiné jsou podstatou otázky (systém 3) tohoto tématu v konferenci a jsou v rozporu v odkazu "100 otázek a odpovědí "kde je psáno:

"Podle Bretschka za vznik rojové nálady je zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva. "

Moje zaměření je med. Tz, že teď si přeneste tvrzení p. Bretschka a jeho předpokladu pro vznik RJ. do podoby své rámkové míry a potom uznáte i jinou alternativu úspěšného chovu včel a medného výnosu než práci s celými nástavky nebo nějakého obrázku s nadpisem "Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky" .... . Když zrovna nejste pouze nízkonástavkář. (který také zpravidla v určité situaci také převěšuje)

Včelař musí strkat od jara ruce do včel. Jinak to nejde. :-) A jestli se dají naházet prázdné medníky na plodiště bez převěšování je o něčem jiném. Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky". To neplatí, když se používá mřížka, protože tam když se nepřevěsí tak se musí vzít v potaz výměna generací včel. Tz. Když se převěsí pouze jednou při rozšiřování na medník nestačí to a rojovka má zpravidla brzký vznik. Proto ta rotace p. Bretschka. Jsem alespoň z části pochopen v čem tkví p. vsusicky mé "know-how", které je skoro:) v každé učebnici o včelaření a i vlastně na webu http://n-vcelari.cz ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: Převěování (16513)

No já bych řekl, že u nízkých a možná středních nastavků je převěšování
zbytečné. Možná jen v květnu, kdy je přece jen ještě zima nebo v případě
nedostatku souší, kdy jsou v nastavku mezistěny a podobných speciálních
případech.
U vysokých nastavků už to tak jednostranné nebude, nevím jestli je možné
včelařit s vysokými nastavky a obejít se běžně bez převěšování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 9:08 AM
Subject: Převěování


> vsusicky:
> > Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> > náladě, ale jako standartní technologii?
> .....
> Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy
> úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo
> řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit
> na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi
> buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že
bude
> něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné
> řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování
> není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo
> vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají
názor,
> že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily
> včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má
> tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o
> DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla
byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto
> pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná
> velikost všech nástavků.
>
> S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Převěšování

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz
Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají názor, že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu, než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná velikost všech nástavků.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěšování (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503)

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
pro GP
"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím, že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př. Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací tvorba oddělků a chov matek.


S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 17. 5. 2006
RE: prosba na pana Loffelmanna (16382) (16384) (16510)

Viz http://www.honey-well.com/cz/o_nas.html - "kde nás najdete"

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 17. 5. 2006
prosba na pana Loffelmanna (16382) (16384)

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 17. 5. 2006
RE: pro? nestav? (16466) (16468)

To je jasné, vyndat mřížku, prázdný nástavek dát jako 2. od zhora a cca
za 14dní dát mřížku (matka musí být pod ní.) Pak to už bude fungovat jak
jsi zvyklý

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Monday, May 15, 2006 9:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:pro? nestav?

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si
nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 17. 5. 2006
Re: Herbicidy (16448) (16450) (16455) (16457) (16491) (16496)

V každém případě díky a zkusím je lépe určit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 5. 2006
Dadant

Myslím si, že převážná většina včelařů v Čechách v originál Dadantu nevčelaří a tak se vžilo, že kdo tento termín používá tak má prostě výrazně větší plásty v plodišti a menší, často poloviční v mednících. Myslím, že to pro popsání typu úlu bohatě stačí. I když se to na první pohled vyznavačům jiných systémů nezdá, má to své kouzlo. V první řadě se nepoužívá mřížka. Matce je na velkých plástech tak dobře že si kromě několika případů medníkových ani nevšimne a jeden rok provozu v Dadantech přesvědčí rychle každého co si včely myslí o složených plodištích a pod. Díky tomu včely dosahují větší síly a včelař u toho funguje jen jako divák. Další výhodou je bezproblémové zimování a jarní rozvoj a díky tomu citelně vyšší výnosy. Vše jsem vyzkoušel na vlastních pokusech a to byl také důvod, proč jsem vše převedl na Dadanty /39 x35, 39 x 17/ A že se mi nechtělo!K uvedenému dotazu: Jak napsal Jirka Langr, mřížka tam nemá co dělat. V prvním medníku by nemělo být moc mezistěn, stojí to příliš medu a plný nástavek mezistěn je omluvitelný pouze u toho, kdo plásty nemá a pak to většinou dopadá nic moc jak bylo popsáno. V podstaveném nástavku kde by mělo být několik stavebních rámků matky prakticky nekladou. Taková včelstva se vyskytují dost vzácně. Na posledním sekání Dadant klubu, kdy ing Řeháček bájil, kolik se tam dá vyřezat trubčiny jsem mu oponoval a několik včelařů se ke mě přidalo, takže to zjistili i jinde. Takže jestli včelstvo obsedá ploiště a podstavený polonástavek a medník ne, nezbývá než trochu pracovat a rozdělit si plásty mezi medníky a vše znovu sestavit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493) (16494) (16502) (16505)

No, já používám rámky 39 a půdorys široký 38 cm na 10 rámků a čtvercový až
42 cm na 11 rámků. Připadá mi, že v létě by to sneslo i rámky delší, klidně
i těch 45. Zase v zimě a na jaře ani ne. Ale jinak ta vnitřní šířka 38 cm,
venkovní do 43 cm mně vyhovuje , v podstatě mně to pasuje do včelína. Kde
byly dříve zadováky 39x24 v baterii se nyní vejde stejný počet nastavků
vedle sebe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 3:45 PM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. +
medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že
matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493) (16494) (16502)

Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. + medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mr. Alex Smith (84.47.124.74) --- 17. 5. 2006
HIV - AIDS - Bee product

Compliment dear,

Do you know late Dr. Jonathan Mann once a human right activist on HIV/AIDS who died with his family in Swissair crash in 1998? The CNN webpage below will tell you more about my client any way; http://www.cnn.com/health/9809/03/dr.mann.profile I was his personal accountant while I was working with Barclays bank Plc here in London, United Kingdom.

My proposal is to seek your aid in partnership to present you as the next-of-kin of my late client so that BARCLAYS BANK will pay you the sum of US$30 million into any bank account you are going to provide. Then we will share the amount on a mutual agreed fifty/ fifty percent to enable me use part of my own share to carry out my wife kidney transplanting surgery operation. This will be executed under a legitimate arrangement that will protect you from any breach of the law, now and thereafter. Also, details about this business and statement of account of my client will be sent to you as a proof of trust as soon as I hear from you stating your wish/ interested in helping me.

However, this venture will establish a verbal telephone communication to each other and this will bring you into a much better picture of the deal.

I wait to hear from you.

Yours,
Mr. Alex Smith.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? (16466) (16469) (16470) (16481) (16501)

vsusicky:
> Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě
> technologie bez převěšování.
......
U jak kterého. Znám takový systém jen pouze z nízkých nástavků od kolegy v okolí, který má nějaké to včelstvo v takovém úlu. Tam ovšem také uznal, že nějakej ten rámek také převěšuje.

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší.

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493) (16494)

"J.Čáp Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."

Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 17. 5. 2006
Re: proč nestaví (16466) (16469) (16470) (16481)

Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě technologie bez převěšování. A u kombinovaného systému by to mělo platit zvlášť. Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové náladě, ale jako standartní technologii? Při přidávání polonástavku je výhodné vytvořit středové jádro ze souší(2-3). Jako protirojové opatření je pak asi lepším řešením přeleták???

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493) (16497) (16498)

Souhlasím, hlavní byl výnos. Dalo by se napsat, že v malém úlu bylo více
medu ze včelstva geneticky zaměřeného na menší včelstva, tudíž včely
geneticky zaměřené na vznik silnějších včelstev byly brakovány. U
velkoprostorových úlů to bylo naopak. Takže kdo prováděl nějakou desítku let
výběr včelstev, měl včelstva uzpůsobená na příslušnou úlovou velikost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 9:07 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce
souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu
vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly
právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu
vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů ,
ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493)

PODSTATOU DADANTU JE velký rámek v plodišti a nízké v medníku a výhodou je vytáčení z nezaplodovaných plástů a nízké jsou proto aby se tak snadno nebortily a odpadá jakékoli převěšování protože to jednoduše nejde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 02:28:02
> ----------------------------------------
> Jirka L :
> ....
> > V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> > 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> > DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> > věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> > Přeji všem vyzkoušet.
> ........
>
> Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak
> se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než
> 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému
> Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy,
> dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru
> rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se
> Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké
> centimetry. :-))
>
> Díky za vysvětlení.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493) (16497)

Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů , ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
> Subject: Re: pro? nestav? - DADANT
>
>
> > > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
> doby
> > ..
> > > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
> ukousli
> > z šířky
> > > nějaké centimetry. :-))
> > > _gp_
> >
> > O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> > zmenšování:
> >
> > Original Dadant 470 mm
> > Modified Dadant 448 mm
> > Dadant-Blatt 435 mm
> >
> > Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> > přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> > známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> > kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
> >
> > J. Čáp
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493)

Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
převozů asi moc nebylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


> > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
doby
> ..
> > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
ukousli
> z šířky
> > nějaké centimetry. :-))
> > _gp_
>
> O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> zmenšování:
>
> Original Dadant 470 mm
> Modified Dadant 448 mm
> Dadant-Blatt 435 mm
>
> Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
>
> J. Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: Herbicidy (16448) (16450) (16455) (16457) (16491)

Já měl na mysli bodlák oset a rolní Ty jsou obtížnými plevely ostatní druhy bodláků bývají obvykle jednoleté a dvouleté a jsou poměrně vzácné Některé patří i mezi chráněné rostliny př. Pupava lékařská Na ty jednoleté a dvouletky stačí je ukopnout a nedovolit vysemenění pokud ovšem neuvedete přesný popis neb jméno je obtížné poradit. Ono nestačí napsat bodlák V této skupině se u nás vyskytuje asi 60 druhů

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Herbicidy
> Datum: 16.5.2006 18:33:52
> ----------------------------------------
> Tak to asi nebude tenhle bodlák.Nedokážu si představit, že by to žrali
> třeba králíci, když to suché probodne pracovní rukavici i s prstem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 17. 5. 2006
inzerát - úly ze dřeva

Stále nabízím nástavkové úly www.vcelarstvi.info .Do adresy se cz nepíše.Přípona je jen info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492) (16493)

> Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby
..
> to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli
z šířky
> nějaké centimetry. :-))
> _gp_

O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
zmenšování:

Original Dadant 470 mm
Modified Dadant 448 mm
Dadant-Blatt 435 mm

Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT (16466) (16492)

Jirka L :
....
> V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> Přeji všem vyzkoušet.
........

Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy, dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké centimetry. :-))

Díky za vysvětlení.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka L (82.208.45.222) --- 16. 5. 2006
Re: proč nestaví (16466)

V případě kombinovaného systému bych nepoužíval mřížku. Matka moc na malém rámku klást nebude. Ze spodního polonástavku je dobré přehodit několik souší / když jsou např. se sladinou , tak to nevadí/ do horního polonástavku. Včely tento prostor lepší vezmou. Sám jsem to takto nyní dělal. Nástavek složený ze samých mezistěn je pro některá včelstva takřka jako překážka. když tam najdou nějaké souše tak je jejich. Ostatní už můžeš nechat na nich. Pokud Ti jde o med a o včely a nechováš v horním polonástavku zrovna matky tak mateří mřížku pověs na zeď jako dekoraci. Alespoň nebude včelám překážet.

V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
Přeji všem vyzkoušet.

S pozdravem Jirka Langer

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 16. 5. 2006
Re: Herbicidy (16448) (16450) (16455) (16457)

Tak to asi nebude tenhle bodlák.Nedokážu si představit, že by to žrali třeba králíci, když to suché probodne pracovní rukavici i s prstem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2006
Antwort: Preleták (16472)

Na povodnom mieste nechaj matku s jednym ramikom plodu ( bez Mb ). Zvysok
nastavku vystroj medzistenami a ku kraju daj zemlove plasty. Z odlozenych
plodovych nastavkov mozes urobit aj dva odlozence. Pozor nechaj v kazdom
max. dve pekne Mb, aby sa ti nezrojili znovu.

Pokial nechas matku pri vsetkom plode, tak je len otazka tyzdna, kym
narazia nove Mb a budu sa chciet vyrojit. nezabrani im v tom ani vydatna
znaska.

Matej




"PETEE" <petee/=/pobox.sk>
15.05.2006 12:04
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Preleták






Urobil som preleták pretože včely sedeli na letáči a chceli sa rojiť. Tak
som tri plodové nástavky aj s matkou dal na nové miesto a na pôvodne
miesto
som dal jeden plást s matečníkom zbytok medzisteny, prázdne plásty a nad
to
medniky. VÄŤely sedia ÄŹalej a nepracujĂş. ÄŚo som urobil zle?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 5. 2006
Re:vosk jeho (ne)kvalita a ine obchody (16488)

M.Osusky:
> vceli vosk sa pouziva, nielen vo vcelarstve.
>
> Vosk ktory som potreboval pre nasu strojarsku vyrobu ( 3,5 T ) som
> nakoniec kupil este lacnejsie v zahranici. Kupil som ho v prepocte za 65
> CZK/Kg vratane dopravy do nasho skladu ( DDP Frei Haus ).
> Ide pritom o cisty vceli vosk bez primesi porusovadiel ( parafin,
> rastlinny vosk a pod. ). Ak by som dal z tohto vosku urobit medzistienky,
> tak za to ze by ste svoj kvalitny vosk menili u mna mohol by som Vam este
> 5 korun doplacat.
>
> Alebo inak - ak by som doplacal za vymenu, tak by v tom kazdy videl
> zadrhel. Takze by som pytal za vymenu povedzme 13,- korun a slusne by som
> zarobil.
>
> P.S. Je mi jasne ze bol lacny lebo na rezidua by nestacili "meraky", ale
> pre priemyselnu vyrobu je to nepodstatne.
.........

Nic ve zlém.

Nevidím tu souvislot a ani důkaz s f. pana Löffelmanna. Jde i oto, že není nezákonné obchodovat se včelím voskem.

A kdyby byl v zemích unie zanalyzován včelí vosk a našly by se nějaké stopy antibiotik, který je zákonný (protože limity na antibiotika ve včelím vosku i pro potravinářský účel nejsou) , tak vím kdo zřejmě nakupuje po tunách levný včelí vosk dovezenej do EU a obviňuje smyšleně českého obchodníka ve včelařství.

Opakuji Matěji - nic ve zlém. Ta strojařská výroba doopravdy může použít vosk co byl dovezen do tvého skladu a stejně ten samý vosk můžeš použít v ČR na smažení řízků. :-) Nevím jak na Slovensku nebo kde pobýváš, ale v Čechách je to sice neetické, ale zákonné a legální.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2006
vosk jeho (ne)kvalita a ine obchody

vceli vosk sa pouziva, nielen vo vcelarstve.

Vosk ktory som potreboval pre nasu strojarsku vyrobu ( 3,5 T ) som
nakoniec kupil este lacnejsie v zahranici. Kupil som ho v prepocte za 65
CZK/Kg vratane dopravy do nasho skladu ( DDP Frei Haus ).
Ide pritom o cisty vceli vosk bez primesi porusovadiel ( parafin,
rastlinny vosk a pod. ). Ak by som dal z tohto vosku urobit medzistienky,
tak za to ze by ste svoj kvalitny vosk menili u mna mohol by som Vam este
5 korun doplacat.

Alebo inak - ak by som doplacal za vymenu, tak by v tom kazdy videl
zadrhel. Takze by som pytal za vymenu povedzme 13,- korun a slusne by som
zarobil.

P.S. Je mi jasne ze bol lacny lebo na rezidua by nestacili "meraky", ale
pre priemyselnu vyrobu je to nepodstatne.


Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2006
Antwort: Re: proč nestaví (16466) (16469) (16470) (16474)

Teraz v case burliveho rozvoja a kvetu repky vam vceli vystavaju aj na
tabulke plechu.
Ak vsak date medzisteny do nastavku pod plod,alebo do horneho medniku,
ktori neobsadaju tak sa tazko dockate.

Matej




"Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
15.05.2006 13:39
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: proè nestaví






Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je
s
vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou
nějaké
krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek
pod
mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
Subject: Re: proÄŤ nestavĂ­


> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76586 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16487 do č. 16547)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu