Včelařská konference

Priatelia včeláry Holcov test aj s foto na www.vcelimor.szm.sk lacný test a funguje.

Nedávno jsem taky zkoumal nosemu pod mikroskopem, problém je ji v
mikroskopu rozpoznat.
Vzorky lze získat buď rozmělněním uhynulých včel, nebo z výkalů, či
preparací zažívacího ústrojí (odžíznout hlavičku a pinzetou vytáhnout
poslední článek zadečku, s ním se vytáhne celé zažívací ústrojí).
K tomu se přidá kapka destilované vody a tento vzorek se strčí pod
mikroskop. Pozoruje se pži zvětšení okolo 600x. Prvok by měl prý mít
zabarvení mírně do modra až modrozelena.

V rychlosti jsem našel např. následující odkazy:

http://blekingebi.net/ovrigt/Nosema_030308_PK.pdf
http://www13.ages.at/web/ages/content.nsf/73b5f92ac245b957c1256a9a004e1676/1c09553db79456d9c1256e2a00626a7e/$FILE/Nosematose.pdf

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe
> na internetu.
>
> mp
>
>

Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe na
internetu.

mp

Přátelé.
můj známý prodává velmi levně z pozůstalosti po svém otci,který byl truhlář spoustu kvalitního nářadí a truhlářský
ponk. Jsou to všechno věci z dobrého materiálu a ne koupené v hobby sortimentu v supermarketu.
Pokud máte někdo zájem volejte přímo jeho na číslo 604 580 004 celá pozůstalost je na Praze 4.
J.M.

..... lidé škodí včelám víc než mor.

Zlatá slova, do kamene tesat.

Samozřejmě na úřední desce, SVS i KVS. I když jsem si dal vyhledat slovo "mor plodu", nenašel jsem kromě zmíněných ohnisek z října 2003 nic než plky mluvčího o tom, že lidé škodí včelám víc než mor.

Môj postreh o prípravku GA PA 92, ktorý stále považujem za dobrý a mimoriadne účinný, ale i preto, že nezanecháva rezíduá acritnathinu v zásobách a vo vosku. Včelári mu často pripisujú neúčinnosť na roztoče a obviňujú ho i z toho, že roztoče sú naň rezistentné. Nič také sa u mňa neobjavilo.
Čo je dôležité, je dôležitý začiatok liečby (začiatok augusta, keď sa tvoria dlhoveké včely), ktorý mnoho včelárov podceňuje a do včelstiev ho vkladajú opozdene a podľa mňa preto aj neoprávnene. Metodika liečby je dobre popísaná a preto ju treba aj dodržiavať: do včelstva vkladáme toľko pásikov, koľko je v tom čase obsadených debničiek včelami (na každú debničku 2 ks) a vložiť do správne rozšírených uličiek a ponechať nie 24 ale 40 dní. Je to v rozpore s odporúčanov dobou, ale pretože sa stáva, že pri vhodnej konštelácii pre V.D., môže jedinec po vybehnutí s bunky prekĺznuť do práve viečkovanej bunke s larvou včelami a V.D. sa nedostane do styku s hubiacou látkou. Toto mi potvrdil aj ing.Veselý. Ja vkladám GA PA 92 do jednej uličky, ktorú urobím v strede plodového telasa, teda tam kde sa najviac zdržuje matka a keďže medzi včelami musí neustále kolovať materská látka (chuť), a preto aby ju získali včely často musia vyhľadávať matku a práve tam sa dostanú aj do kontaktu s gabonom. Okrajové včely sa vracajú nazad na svoje miesta, kde V.D. infikujú a ten hynie.
Toto je prvá fáza liečby, druhá fáza pozostáva preliečenia včelstva v polovici až koncom októbra (X.mes), pomocou fumiganta Varidol Fum (2 kvapky na priestor 40-50 litrov- jedna debnička miery B). Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.
!!! Dôležité upozornenie!!! Ak má byť fumigácia účinná, vo včelstve sa nesmie nachádzať zaviečkovaný plod!
Každý rok to dosiahnem uzatvorením matky v čase od 20 do 30.9 do malého izolátoru 14x40x130mm, s prístupom včiel do klietky z jej boku. Je to výhodné, lebo včelárovi stačí rozšíriť v strede úľa uličku na 15mm a zasunúť izolátor zavesený na drôte do stredu plásta a čo je dôležité na 21 dní a až potom včelstvo fumigovať. Tým, že matku uzatvoríte do úľa včelstvo o nič nepríde, lebo tieto pôzdne včely sa nikdy dlhoveké nestanú a ešte do zimy vypadnú!
Je to náročné na prácu, ale včelár po zime nebude konštatovať, že mu včelstvá vypadli poškodením včiel V.D, takže tým práca naviac dostáva zmysel. Anton

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.
_gp_
........
Odkuď se tam tolik roztočů bere? :-)
Je to asi moje klika, ýe včelařím na včelařské samotě, a v oblasti mírné pozitivní deviace.
Nyní tady máme VD minimum, (místně) a tak mám kliku, že nemám co léčit. A ty roztoče, co jsem si přivezl z kočování, jsem zlikvidoval na 100%. Zde se střídalo léčivo v rámci testu rezistence, ale padaly po obou léčivech, ale i v místní skupině, kde jsem léčil jen běžným Varidol Fum (amitraz) spadaly všechny.

Osobně si myslím, že tady záleží na místní dohodě. Pokud je tak okolo 2 až 3 kilometrů zodpovědných včelařů. Tak se tam dají roztoči vyhubit. A naopak. Když koukám do výsledkové listiny, do které jsem napsal výsledky asi za posledních 8 let, tak tam vidím oblasti, kde bych včelařit nechtěl.

Jak říkali soudruzi, Všechno je v lidech.:-)

Odesílám znova. příspěvek jsem poslal před hodinou, ale v konferenci se
neobjevil.


No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Obavam se k dohode nedojde,
moderní zahrada s anglickým travníkem a kameny včely moc neláká a tak
přítomnost včel ve vedlejší zahradě nemusí být mimo roje znát (naopak voda,
květy a stromy ... je mohou lákat velmi), vzdalenost neni ten nejvetsi
problem.
Z hlediska práva to tu již popsáno bylo několikrát.

Spíše se jedná o otázku - skutečně štípou a opakovaně škodí ? To by bylo
základem smyslupného sporu.

Moje děti mají u včelína rybníček s karásky a popravdě nejvíc žihadel
dostaneme, pokud běháme na boso po mokré louce a včelu přišlápneme. Ale i to
se člověku občas pro test odolnosti organismu hodí. Zmije i sršni se již
také objevují častěji. Když jsem chodil jako doprovod s menšími skauty, tak
některé děti byly po štípnutí vosy do nohy tak vystresované od rodičů, co se
všechno může stát a jak to hrozně bez léčení oteče.Co nastane třeba při
štípnutí dítěte do jazyka a jak tomu předcházet o tom se nemluví.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Jarní setkání včelařů „U kočovných vozů “
na Kunětické hoře dne 29.4.2006 od 9.00 hod.
Program:
1. Kurz chovu matek: přednášející- Vlastimil Dlab chovatel a učitel včelařství
2. Moderní způsoby kočovného včelaření v podmínkách Pardubického regionu,
a veterinární předpisy : přednášející Evžen Báchor učitel včelařství
3. Národní a Evropské dotace: přednášející Evžen Báchor
4. Včelí pastva: přednášející Ing.Hromádko
5. Okénko hostů:
6. Volná beseda se včelaři

Občerstvení: grilovaná klobása, limonáda- zdarma!
Součástí setkání bude přítomen stánek z Hradce Králové „Včelaření hrou“se včelařskými potřebami a medovinou
Stanoviště je umístěno v ovocném sadu Kunětické hory na severovýchodní stráni.
Výchozím bodem je parkoviště u restaurace pod Kunětickou horou. Od parkoviště se vydáte asi 300m úzkou asfaltovou cestou směrem do Kunětic. (Jako by jste chtěli obejít Kunětickou horu). Majitelem vozů je včelař Evžen Báchor


Srdečně zve Báchor Evžen
předseda ZO ČSV Pardubice

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Děkuji za příspěvek.
Zajímal mě právě tento případ kdy oddělek doroste do podzimu na celý nástavek a zda mu po celou dobu vystačí pro let včel a větrání očko.

Jirka Daněk

------------
od Radim Polášek

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek

Od: Eman:
> Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.
>
> Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
> Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní
> situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to
> nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden
> druhého.
> Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom,
> abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu
> pohledu.
> Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a
> taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a
> zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.
.......

S tímto jako celým s tebou souhlasím, ale je tu otázka. To, jestli je překročena míra doopravdy rozhodne šetření místní situace. A to je z důvodu, kdy se nedá s včelařem nedá dohodnout po přátelsky. Úhly pohledu jsou nakonec velmi jednoduché. Jestli by byla překročena míra únosná, včelař porušuje zákon a to je rozhodující. Sousedské vztahy jsou různé a nejhorší je záměrná neochota.

Také k rojům. Jestli je nebo není roj agresivní rozhoduje délka doby po vyrojení, zásoby a občas geny. U takového dlouhodobě zavěšeného roje si není člověk jistý, ani když má důvod si myslet, že je nebodavý. Včelstvo si bude chránit zásoby mnohem více, jestli visí otevřeně jako roj např. 1 měsíc a v bezsnůškovým období je to ještě horší, protože je jaksi jeho přirozenou obranou celku, útok kvůli obraně za každou cenu. Dá se to pochopit snáze v případě, jestli existuje člověk, který by neublížil druhému, ale v případě války rozkazem střílí po nepříteli s nasazením vlastního života .

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jsem přesvědčený, že "obsedá-li" se myslí obrazně, tedy kolik nástavků je nasazeno. Dříve se zimovalo jen v jednom nástavku, nyní třeba ve čtyřech. Proto to doplnili.
Když zimuju ve čtyřech nástavcích, nezkontroluju ani pořádně, kolik rámků a nástavků přesně obsedají. Neobsedají vždy celé nástavky a ve spodním obsedají třeba jenom čtyři rámky. Léčivo jde do celého prostoru a ne jenom kde sedí včely. Prostorem se koncentrace určitě snižuje. Podle počtu nástavků dělám i aerosol. Tam už by byly včely stažené ještě víc.
Tonda.

>No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.

Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden druhého.
Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom, abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu pohledu.
Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.

Ivana Novakova:
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
......

Když prokážete Ivano sousedovi, že vás jeho včely obtěžují nad míru únosnou (podle zákona), tak soused je povinnen udělat protiopatření. Taková míra není stanovena metry od pozemku, ale šetřením úřadů, které potom slouží jako důkaz při případné soudní při.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,
prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku. Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě. Se sousedem se nadá domluvit.

Díky a s pozdravem Ivana

Od: Karel
> ...
> Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a
> řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
.......

Je to problém, ale za ten si mohou včelaři samy, jestli dojde z toho důvodu k masivním lokálním úhynům. Přičítám to jakési pohodě včelaře, který vidí silné včelstva v podletí a je tím pádem přesvědčen, že je na léčení čas a v oblastech, kde ostatní léčí (Formidol - od června a Gabon po snůšce) a jsou tyto postupy nakonec neúčinné a jedno neléčené stanoviště je pro okolí pohromou.

Jak nato? K čemu je svazek včelařů, když není nesnadné dojít nato, že se svazové Včelařsví mnohdy ani nečte a skončí "na hromádce" neotevřené pošty. To nepočítám zdravotní referenty ZO, který nad takovou situací, kdy "přátelé" neléčí, nemůžou mít z důvodu latentnosti ostatních ani přehled. Proto usuzuji, že se udrží u nás radikální chemoterapie nad postupy jiných států v okolí, kde se zavádí "ekologické", pro nás alternativní léčení. A jsme u kvality reziduí z Varidolu do vosku a tím pádem jeho přechod do medu.

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.

_gp_
http://vindex.ic.cz

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.
......
No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Chtělo by to ale ještě jednou a definitivně ujasnit pro všeobecnou veřejnost, protože když už se ani na články odborníků ve Včelařství nelze spolehnout, tak je to problém. Doposud jsem si myslel, že to redakce upravuje jen ve vztahu k "politice".
Takže, pokud budete někdo v dohledné době na nějaké přednášce, tak to tam nahoďte jako dotaz a dejte vědět. Ať neotravujeme v Dole. Do podzimu času dost.
Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
Karel

Kapky se dávají na celý uzavřený prostor. Když zimuju ve 3N a včely obsedají 2N, musím dát 6 kapek. Kdybych dal pouze 4 kapky, léčivo se rozptýlí do celého prostoru a je slabé.
Vždy se doporučovalo dávat knoty do horního nástavku. Zřejmě léčivo zaplňuje lépe prostor dolů. Už to tady myslím někdo vysvětloval. V návodu to ale není, jen knot musí být ve svislé poloze.
V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.

>No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

Stále nabízím na WWW.vcelarstvi.info nástavkové úly.
Milan

Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu.

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

.......
Jseš dobrej. Já mám taková včelstva problém dostat do kondice, aby nanosily z řepky plnej medník.
Ale když nanosí, tak pastuju. A začínám mít na pastovaný med zákazníky.
Řepka se do doletu mých včel dostala teprve nedávno, a vážím si jí. Vyplňuje mi díru ve snůšce.
Karel

hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami?

.....
V nástavkovém systému bych to jako problém neviděl. Prázdné nástavky (medníky) postavím nahoru, a co včely přinesou do nich, vytočím. Co nanosí pod již připravené zásoby na zimu, je jejich problém. Ale když už tam mají cukr, tak je to menší problém, než kdyby tam žádný cukr nebyl.
Protože medovicová snůška buď na konci srpna zkončí, a já můžu případně doplnit ještě jednou cukr, nebo ne, to je na uvážení, ale v N systému je místa dost.
Nebo snůška pokračuje do podzimu a je to jedno. Kalamita je to pak tak jako tak, protože včely se udřou.
Tady u nás v srpnu medovicová snůška je, ale malá, a většinou nestojí za vytáčení.
A tady bude asi důvod různosti názorů, i na termín krmení.
Když jsem zde získával zkušenosti, tak od klasiků. A ti často krmili a upravovali plodiště až na konci srpna, kdy vytočili med, a někdy i plodiště, podle toho, jak se obávali komplikací způsobených medovicí v zimních zásobách.

Já jsem z toho měl strach a tak jsem na (pro N systém doporučované) krmení větším množství cukru v červenci přecházel postupně a opatrně. A zjistil jsem, že pouhá medovice (ne melicitozní) v přiměřeném množství v zásobách včelám neškodí.
Ale to asi platí pro nástavkové úly a zimování ve větším prostoru a silnějších včelstev, protože tam je spotřeba na 1 včelu menší a hlavně odvodňování výkalových váčků funguje jen u neuteplených úlů - v chladu. U zůžených včel v zateplených úlech ne, a to je možná zdroj problémů.

Takže přátelé, pokud tady zapředeme nějaký nelítostný boj, bude možná dobré napsat, co kdo pro jaký systém doporučuje.
Svůj názor na krmení na 15-20 kg zásob od konce července rozhodně nechci vnusovat někomu, kdo zimuje na několika zůžených rámcích v jednom prostoru, a třeba v oblasti, kde jaro přichází o měsíc dřív. Tam s možností krmení 6kg cukru v září nehodlám polemizovat a ani je nepovažuji za nemožné a nevhodné. A naopak.
Karel

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

...Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Jarku, Ty sa podľa vyjadrenia špecializuješ na medovicové medy. Ale priateľ Stojanek
podľa jeho vyjadrenia nemá znášku po 10.7. Asi včelári v iných podmienkách
ako mi. Preto sa snaží dopracovať k silným rodinám, ktoré využijú jarnú znášku.
Môže ju dosiahnúť spájaním dvoch rodín ako to robili maďari v ležanoch.
Do zimy išli z dvoma matkami v jednom úli z veľkými rámikmi - dobrý jarný
rozvoj. Oni na ich rovinách sa špecializovali na agát. Týždeň pred kvitnutím agátu,
jednu matku (starú odstránili) a mladú zatvorili pomocou mat.mriežky
na tri rámiky do stredu úla. Odstránili prepážku. Do kvitnutia agátu vybehol plod
a včely mali prázdné bunky na med. Po vybratí medu rozdelili úl na dve časti
prepážkou. Na jednu stranu presunuli matku a na druhú tie tri zaplodované rámiky.
Nechali na nich jeden matečník, kde včely si výchovali novú matku v druhej
časti úľa. Tento spôsob sa na slovensku neosvečil nakoľko u nás je priebežná
znáška medu. Tento spôsob môžeš použiť len pre nárazovú znášku.
Preto sa u nich osvedčil úľ aj rámik veľkých rozmerov. Tento popis opisuje
v predchádzajúcom príspevku aj priateľ Turčáni.
Druhý spôsob je ten, čo opisuje p. Stojanek. Podnecovať včely po 10.7.
Tým podnecovaním v beznáškovom období matka neprestane plodovať.
Dávať iba toľko čo použijú na výchovu plodu - sledovať váhu a snažiť sa
zakrmiť v naších podmienkách (200 m) do 5.9. Neriskovať !!!
Podrobný popis môžeš naštudovať v knihe Ladislava Bohma "Snoška
s ovocných stromu", vydalo nakladateľstvo Brázda. Samozrejme aj
spájať dva včelstva do jedného veľkého celku. Využijú znážku z ovocných
stromov.

Ladislav Matej

> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

"zákonný :-)" limit 40 včelstev osvobození od daně :-))))

Od: Pepan :
> Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem
> dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
> TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích
> rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let
> nedostáváme
> A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY
> a to ještě až od určité částky
> A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.
.......

Pepane, není to tak jednoduché. Jde o účetnictví k daňovému přiznání a dost složité součty příjmů a výdajů, odpočtů, atp.atp. To se tě ale moc netýká, jestli se schováš za ten zákonný limit 40 včelstev osvobození od daně a moc nevystrkuješ růžky. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let nedostáváme
A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY a to ještě až od určité částky
A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 15.4.2006 08:07:27
> ----------------------------------------
> Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6
> 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze
> takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze
> školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.
>
> Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.
>
> http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
> ................................
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
>
> > Datum: 22.3.2006 22:42:25
> > ----------------------------------------
> >
> > Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové
> jako
> > odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> > dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> > nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> > ________________________
> > Výpis celého obsahu odpovědi:
> >
> >        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> > sdělujeme:
> >
> >        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> > 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> > ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> > rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> > fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý
> podle
> > zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> > Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> > zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> > výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> > zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná
> o
> > dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> > podléhá.
> >
> > ________________________
> >
> > Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> > ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> > osvobozeny?
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vždycky je třeba něco sledovat. Po hlavní snůšce před nakrmením minimální
zásoby. Po nakrmení v srpnu, pokud je teplé září, říjen a třeba i listopad
tak potom jestli neproplodovaly tu část zásob, kterou potom budou potřebovat
v zimě v mrazech, to podle mne prokázala letošní zima. Když třeba 2 /3 zásob
se dodají včelám v srpnu a zbytek řekněme v druhé polovině září, tak se musí
dvakrát nasazovat krmítka, navíc běžná velkoobjemová krmítka v září
nefungují, je na ně zima a ty co já používám pozdě na podzim mají malý objem
a jejich použití v srpnu je proto zbytečně pracné. Je to o tom, ať si každý
vybere tu nejvhodnější variantu.

Co se týká upracovávání včel, pokud zásoby zpracovávají zimní včely, tak
určitě k nějakému opotřebení navíc určitě dojde. Otázka je, k jak velkému.
Přece i v přírodě se vyskytuje pozdní snůška v září a říjnu. Kdyby taková
pozdní snůška měla způsobit zimním včelám nějaké fatální opotřebení, tak by
s největší pravděpododobností přežily jen včely, které by v září a říjnu
sběrací pud nejspíš úplně ztratily. Třeba problém melecitózy by potom vůbec
neexistoval. Jenže ono tomu tak není. Dokud včely létají ven, tak pokud je
co, tak sbírají. Takže si myslím, že onen faktor opotřebení zimních včel se
prostě u nás přehání.
Vývoj krmení pro zakrmování vedl k prosazení velkoobjemových krmítek, které
je většinou problém použít už v září, protože už v této době je v nich cukr
příliš studený. Je docela možné, že upracování zimních včel potom závisí i
na teplotě podávaného cukru a v kombinaci s takovou jednorázovou obrovskou
dávkou, kterou včely z velkoobjemového krmítka musí zpracovat, múže dojít i
na začátku září k většímu opotřebení včel než při pravidelném delším krmení
v uzpůsobených méněobjemových krmítkách v říjnu. Třeba potom dojde k tak
vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
Jinak jsem nějaké porovnání, kde jsem vedle sebe měl včelstva zakrmené v
srpnu a včelstva zakrmené pozdě na podzim nedělal. Ale jinak taková krajní
mez, kdy se včely po pozdním krmení vyvíjejí na jaře normálně je, když po
zakrmení mají ještě ty dva tři týdny dny, kdy létají, tudíž kdy je teplota v
poledne na slunci okolo těch 15 st C a kdy zřejmě zregenurují. Odhaduji
zeslabení takových včelstev na jaře oproti včelstvům nakrmeným v srpnu do 10
20 %
Jinak když do krmítek dám extrémně malé misky, tak objemu 0,3 litrů, jsou
schopny brát cukr i při okolní teplotě okolo nuly, protože pokud je ta miska
nad zimním chumáčem, ohřejou si ji na svoji teplotu. Je to ale podobný
záběr na včelstvo, jako kdyby někdo dával včelám v listopadu a prosinci
medocukrové těsto nebo jako by včely vychovávaly tak necelý 1 dm2 plodu,
takže po měsíci takového krmení jsou skutečně tyto včely silně opotřebené,
jejich úhyn v zimě je pravděpodobný a možnost, že v předjaří zimní včely
vyhynou dříve, než vychovají nové včely a včelstvo zkolabuje, je velice
pravděpodobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 6:20 PM
Subject: Re: krmen?


> Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak
> jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené
> Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc
> hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího
> včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že
> první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá
> úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem
> docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem
je
> zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat
> ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání
> medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva
> nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v
> polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez
> problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné
> samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí
> podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už
> prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše
> doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve
> včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě
> napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento
> způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech
> včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do
> 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti
> pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno,
> ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u
> nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob.
> Zdraví R. Stonjek

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).
.......
V některým z loňských či předloňských čísel bylo publikováno pár zajímavých článků o vzniku rojové nálady.
M.j. autoři tvrdili, že se včely "rozhodují" k rojení, když již obsedají prostor ze 3/4.
Souběžně, myslím, že i m.j. Ing.Dvorský a další publikovali, že včely při rozvoji i zazimování reagují na velikost prostoru množstvím "ponechaných" včel v chomáči i jarním rozvojem.
A k tomu ta informace o dávkování léčiva.
Tak jsem v loni začal ve větším dělat to, co jsem dřív dělal jen z nouze a s výčitkami svědomí. Nechal jsem maximum nástavků včelám a šetřil si tak starosti.
Uvidím jak se to osvědčí včelám, ale z provozního hlediska se mi to jeví zatím výhodné.
A je tady i další výhoda. Vzhledem k blízkosti moru, tak odpadá jedna manipulace, při které bych musel hlídat a dost obtížně, aby se nepřesunovaly rámky a nástavky mezi včelstvy.
Teď tam v květnu přivleču jen nástavky s mezistěnami a přerovnám to. No a při medobraní, když to letos budu vědět, tak tam si snad uhlídám, že vrátím nástavky nad původní včelstva. Nebo alespoň stanoviště.

Zajištění souší aby se knim nedostávaly včely, zavíječ a myši, je při větším množství problém, protože speciální místnost jsem chtěl teprve stavět, ale asi z toho sejde.

DALŠÍ KONTROLY KVALITY MEDU V OBCHODECH

Státní veterinární správa České republiky provedla kontroly medu v obchodní síti. Svědčí o tom část podrobné informace o činnosti SVS ČR, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky.


Zveřejněno na serveru ČSV: 13. 4. 2006


_gp_
http://vindex.ic.cz

Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.

Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.

http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
................................
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 22.3.2006 22:42:25
> ----------------------------------------
>
> Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové jako
> odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> ________________________
> Výpis celého obsahu odpovědi:
>
>        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> sdělujeme:
>
>        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle
> zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná o
> dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> podléhá.
>
> ________________________
>
> Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> osvobozeny?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).

> Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne
> někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

OK , to je mi jasné já jen reagoval na
> > > milo:
> > > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
a na
> > > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> > >
> > > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
protože opravdu zmíňka o moro včelího plodu ani na webu ČSV (http://www.vcelarstvi.cz/cz/pic/mor.png) zkončila v červnu 2005 asi tak jako kdyby mor vč. plodu v ČR již nebyl.
Vláďa

No dobrá, on to říká správně - varroa destructor, - to jen já používám starou hantýrku.

Jen mi není jasné, co budeme dělat, až se zde objeví lesknáček.
Na něj léky a metodika není. Na varroa destructor je účinný lék(y), metodika, po mnoho let, ale stále zde máme celé ZO které jej pěstují velmi úspěšně.

Místo toho, aby bylo léčivo přístupné všem včelařům a ti si léčili jak nejlépe umí, tak zde pobíhají důvěrníci, co zřejmě závodí jak za socialismu, kdo dřív odléčí.
A na jaře, když se dostaví plody - práce kvapná, hovno platná - tak se k průseru nikdo nezná.

Karel

Karel :
>......
> Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na
> všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem
> ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
.....

A ještě mu řekni, že brouci a roztoči jsou rozdíl. Tak by mohl nechtěně zalarmovat okolí, že má lesknáčka.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Není nic jednodušího, než emailem požádat o vyhlášku tamnější KVS-ku, tedy jestli ta informace existuje. Je totiž jakýsi zákon o svobodném přístupu k informacím a jestli je důvod, že nejsou informace na úřední desce úplné, tak slušnou formou si oně tím emailem zažádat.
............
Vladimír Navrkal:
> odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak
> akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani
> zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
> Vláďa
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:veterina
> > Datum: 14.4.2006 00:22:28
> > ----------------------------------------
> > milo:
> > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> > .......
> >
> > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> >
> > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
> >
> > http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51


_gp_
http://vindex.ic.cz

Na http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.

No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.
Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
Karel

odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:veterina
> Datum: 14.4.2006 00:22:28
> ----------------------------------------
> milo:
> > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> .......
>
> Kde na kterém webu jsi to hledal?
>
> Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

webový rozhraní...u vašich příspěvků je pouze "emailem"

pevná velikost 25 mm bohatě stačí

nejlepší je nakrmit hned ke konci poslední snůšky pak jen operativně doplnit,nebo nedoplnit,jinak otevřený plod sem měl loni v první půlce listopadu(???)a nebyl to jeden úl,jinak medná komora tyto problémy posune jiným směrem...

Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem je zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno, ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob. Zdraví R. Stonjek

V době. kdy se oddělek sestavuje nebo pokud se z oddělku obebere matka a
chce se , aby si ještě tentýž rok vychovaly novou, tak kvůli možnosti
loupeže je někdy potřeba průchod tak na jednu, dvě včely, protože strážkyně
česna nefungují. je to tak na 1 - 3 dny. Pak podle létavek, aby nebyla
tlačenice. V době intenzívního zpracovávání zásob aspoń několik cm2 (
produkční včelstva při intenzívní snůšce 20 - 60 cm2).

Já používám průměr 33 mm. Záleží pak na každém, jak si vymaká ono zmenšování
otvoru, stačí třeba otvor ucpat až na malý průchod třeba v nouzi vlhkým
jílem. Já používám hodně papíry zabalené v igelitu, aby je včely
nerozkousaly. Prodává se i uzávěr na takovou díru, kruhové víčko na čepu s
různě velkými otvory, teď plastové, kdy při jedné poloze je díra otevřena
naplno, při další je průchod na jednu včelu, a při další je víčko zavřeno.
Nebo já ty otvory dělám přípravkem ze stočeného listu pilky, 33 mm je druhý
nejmenší průměr. Když dalším větším průměrem udělám otvor do nějaké desky,
vznikne dřevěná zátka s otvorem po vodicím vrtáku uprostřed, která víceméně
přesně pasuje do toho otvoru 33 mm. Možná je i korková zátka, včely ho sice
vykousávají, ale poměrně pomalu.

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jirka Daněk" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 3:57 PM
Subject: Velikost očka pro oddělky


> Přeji pěkný den.
> Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
> Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
> Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze
> nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem.
> Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento
> účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti
> jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním
spokojení.
> Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě
> zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého
> nástavku velkou díru.
> Děkuji za reakce.
> Jirka Daněk

Ano, ten odhad počasí je trochu problém. Ale stačí tak tři týdny aby se
teplota v poledne držela nad + 15 st C a je zakrmeno. Ale mít přirozeně ta
správná krmítka, kde si včely ten cukr samy ohřívají. Já je mám.
Z hlediska kompromisu - nízkého opotřebení včel je třeba krmit aspoň tak o
cca 2 - 3 týdny dřív, aby těch 14 dní tři týdny, kdy se teplota v poledne
pohybuje ještě nad těch 15 st C a v přírodě se dají najít ještě nějaké
zbytky pylu, měly včely na zotavení, na odstranění přebytečné vlhkosti z úlů
atd. Cenný je v té době pyl z hořčice.
Z hlediska, aby se prakticky vyloučilo i riziko velice studeného podzimu,
mělo by být u nás v místě mého stanoviště zakrmeno asi tak do konce září.
Protože v případě velice nepříznivého počasí by už v říjnu mohlo být
dlouhodobě v poledne pod těch +15 st C, kdy už to krmení jde skutečně těžko.
Zase v posledních letech, kdy byl extrémně teplý podzim, by se ty termíny
mohly posunout až o dva měsíce. Možná to chce neřídit se slepě podle
kalendáře, ale ty termíny aspoň o nějaký týden pružně posouvat podle
dlouhodobých předpovědí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 11:18 AM
Subject: Re: krmen?


> Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
> podzim!
> V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
> A*

Přeji pěkný den.
Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem. Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním spokojení. Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého nástavku velkou díru.
Děkuji za reakce.
Jirka Daněk

P.Lokvenc:
Vyšetření zdarma. Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření na nákazu,
.....
No asi jak u které SVS.
Vedle Jaroměřáci, jako správní kofři, když zjistili, že u sousedů je mor, tak to přes veterinu preventivně poslali, vzorky byli pozitivní a přesto to po nich veterina chtěla zaplatit.
A tady u nás by se musela vymyslet nějaká legenda o úhynu, aby to bylo zadarmo. Například při mezerovitosti plodu. Což při odběru měli jde poměrně blbě.
Blbě se vysvětluje, proč měl a ne plásty.
Karel

Nechci se přít, ale mám dojem, že vyšetření na mor včelího plodu (jako na
nebezpečnou nákazu) nejde na úkor včelaře, ale je posuzováno jako "státní
zakázka". Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření
na nákazu, nebo jde o vyšetření včelstev v ochranném pásmu kolem zdroje
nákazy. Týká-li se to i čistě preventivních vyšetření nevím.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 1:15 PM
Subject: Re: mor vceliho plodu


Eman:
> Pro nás to žádná novinka není.
> Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření
> bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun,
> nebo se něco změnilo?
.......

Ceník udává: Původce moru plodu ve vosku nebo v měli 450,– Kč

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

No někde to dohledám, ale bylo to na ofiiálním materiálu. Buď z Dolu (papírový návod) nebo ve Včelařství. A mám dojem že i v Nasavrkách (březen) na to přišla řeč.
Ale byla to pro mě novinka, tak jsem si to ověřoval.
Karel