Včelařská konference

I tak by se to mohlo stát, kdyby včelstvo na podzim sedělo na jedné straně
rámků, tak taky by tam zůstalo a na druhé straně by byly nedotčené zásoby.
Ale nevím zdá se mně to méně pravděpodobné, totiž na podzim včelstva běžně
opouštějí zavíčkovaný plod, když se stahují při nástupu mrazů do chumáče.
Musel by to být ještě otevřený plod a to si myslím, že by těch 14 dní na
plodu vydržely bez nějaké větší úhony, protože na začátku zimy jsou ještě
plné síly, než by se část plodu vylíhla a potom by prostě zbytek
zavíčkovaného plodu opustily.

Nicméně ale k pohromě mohlo přispět, že díky teplému podzimu zásoby
uprostřed plástu prostě z velké míry spotřebovaly, zůstaly jen zásoby na
krajích plástu a potom ono rozhodnutí, na kterou stranu plástu se má zimní
chumáč vydat, přišlo o tolik dřív, že jim zásoby v té jedné polovině plástu
nestačily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 05, 2006 3:36 PM
Subject: Re: Antwort: RE: TV Novaúhyny


> viděl bych to jednoduše. vlivem teplého počasí na podzim (začátek
> listopadu)si včely vybrali zásoby okolo zimního "sediska",kde díky denním
> teplotám okolo 10 stupňů celsia PLODOVALY. vlivem náhlého ochlazení se
> zimní chomáč držel plodu,který vychoval, potom dlouhý mráz bez přestávky
> je už nepustil přes mezeru bez zásob ,které proplodovaly na podzim.Prostě
> díky počasí a plodování nenajely na zásoby,které podle mého odhadu měly v
> zimě v mrazu od sebe vzdáleny asi 10 a víc cm.Tento jev díky změnám
> klimatu bude častější jako jarní záplavy.