Včelařská konference

Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější proud na krajích.
Teď když je mám venku, byť někdy v řadě, tak to nepozoruji.
Domnívám se, že zde je dostatek orientačních bodů aby se včely nezalétávaly.
Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.

Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

I turisté atd. když opouštějí základnu se orientují ohlížením atd. Pokud cesta vede od základny po nějaké stěně údolí a kroutí, tím líp, zanjí scenérii z různých úhlů a dokáži se i líp orientovat. Pokud nejsou již deformováni GPS atd.

K té mnohovrstevné fixaci prý existuje i pozorování, že i když se včely zalétaly na nové stanoviště, a později začala intenzívní snůška, na původním místě se začšaly hromadit včely. I když to před tím nedělaly. Ale to jsem jen slyšel.
Karel