Včelařská konference

Taky jsem si dříve myslel, že strop musí být v zimě prodyšný a k používání fólie jsem byl skeptický.
Ale i když jsem zimoval s prodyšným stropem a očky, spodní rámky chytla plíseň. Vyřešil to až návrat k zasítovaným dnům, od kterých jsem po nástupu fumigace před léty ustoupil. Měl jsem obavu, aby se mi podařilo při fumigaci dno dostatečně utěsnit. u toho jsme později zjistil, že rozhodující je těsnost horní části úlu, protože teplý kouř se k česnu ani pořádně nedostal.
Po té co jsem začal úspěšně používat síto, jsem experimentoval s folií, a dnes mám fóli téměř na všech úlech.
Právě dnes jsem kontroloval některé úly pohledem shora a je to perfektní a včely to v podstatě asi neruší.
K odstranění vlhkosti je asi třeba cirkulace, a to tak, aby se "otáčel" a měnil vzduch v celém prostoru a nestíhal ve studených oblastech kondenzovat. To znamená určitou rychlost výměny vzduchu tak aby do jeho vlhkost příliš nestoupla. možná si to někdo z fyzika na rozdíl ode mně pamatuje, jak přesně závisí rosný bod na čem.:-)
Zkoušel jsem i prodyšný strop, distanční rámeček s otvory na protilehlých stranách, aby v něm byl průvan, na tom tepelná izolace, aby kondenzace probíhala až mimo úl, ale stejně docházelo k plesnivění v zadní spodní části úlu, protože nasávání vzduchu probíhalo česnem. Další řešení tohoto problému, jak je někteří praktikují - tedy větrání i zadní stranou dna mi nakonec přišlo složitější jak síto ve dně.
Takže je jednoduší mít úl se stejnými díly v létě i v zimě, než něco na jaře a na podzim stěhovat.