Včelařská konference

odpověď pro Emana (Eman (194.149.115.135) --- 16. 1. 2006)

Mohl bys být konkrétnější a uvést některé příklady? (Distribuce léčiv).

Je to jednoduché. V případě, že by si ZO objednávaly léčiva samostatně a tato byla zasílána poštou obchodním balíkem, tak i v případě účtování balného a poštovného, by to byla úspora pro ZO i pro funkcionáře. Nejen peněz (cestování na okresní výbor pro balíček cca 50 km tam a zpět), ale i zejména času. Výzkumný ústav by na tom neprodělal. Vylepšil by tím svou službu a o to by mu mělo jako podnikatelskému subjektu jít v první řadě.
Jsem přesvědčen, že systém různých sumářů a hlášení, které chodí ze ZO přes okres jsou zbytečná a zatěžují jakýsi nepříliš účinný mezičlánek řízení ČSV. Vzhledem k tomu, že ZO jsou samostatnými subjekty, měly by se tyto starat více o své záležitosti.
Zpracování dat mohou provádět na ÚV a naopak výstupy předávat organizačním složkám, včetně informativních přehledů situace v celé republice nebo je jednoduše zveřejňovat na svých stránkách.

Pořád jsem přesvědčen o tom, že okresní výbory v budoucnu ztratí svůj význam, pokud nebudou uměle udržovány při životě. V době výpočetní techniky a možností jednoduchého centrálního zpracování dat by to bylo snadno realizovatelné.

Námětů jak co udělat je jistě mnoho, jde o to v diskusi vybrat co nejlepší řešení a toto realizovat. Současný stav odpovídá možnostem komunikace někde z poloviny minulého století. Pro zpracování dat na počítačích již byly první krůčky udělány ve formě programu pro evidenci ZO. Jde o to systém neustále rozvíjet doplňovat a zdokonalovat.

Byl bych rád, kdyby účastníci konference doplnili nebo se k výše napsanému vyjádřili.

Také by bylo vhodné soupis různých námětů na činnost dát dohromady a poslat oficiálně na svaz jako návrhy jak zlepšit a ulehčit organizační činnost včelařů.
Třeba budeme mile „překvapeni“.

Také bych si moc přál, aby veškeré časopisy včelařství byly ve formátu pdf dostupné na webu. Pokud se v nějakém oběžníku odkazuje autor tohoto oběžníku na informaci ze starého čísla, je nemožné, pokud toto číslo nevlastníte se tuto informaci rychle dozvědět, jestliže nejste dlouholetý člen, což je třeba můj případ. Nevím co tomu brání, ale pokud ten důvod není velmi závažný považuji to za hrubý nedostatek vedení svazu, že to dosud nezařídil, ačkoliv už byl pravděpodobně o to v minulosti žádán.

Leopold Matela

> Zadejte odkaz http://vindex.ic.cz a uvidite ho. ... Po najetí mysi a kliknuti se
> na nem dostanete dale ;-).

Přidáno dalších minimálně 70 odkazů na včelařské ZO, OV, výrobců v oboru včelařství a na jiné zajímavosti převážně českého včelařství do klikací mapy.
_gp_

S tímto také souhlasím. Psal jsem to už v komentáři ve Včelařských novinách. Poslali jsme přes 14 000 Kč OV a ÚV. Pro potřeby ZO nám zůstalo 1000 Kč. To nám na provoz nestačí. Musíme vybírat další peníze od včelařů a žebrat u sponzorů. Jsem taky pro, aby pro potřeby ZO zůstávalo víc.
Antonín Podhájecký
předseda ZO Ronov n.D.


>Je to dobrý návrh přítele Bočka. Očekávám připojení dalších organizací.
Rozhodně by bylo dobré, kdyby ZO získávaly větší podíl ze svých příspěvků pro svou vlastní činnost a sami rozhodovali
za co peníze utratí. Dále je možné otevřít také otázku okresů.
Některé věci se dle mého názoru dělají velmi neefektivně a ve svých důsledcích nehospodárně. Alespoň takovou mám zkušenost s distribucí léčiv. Výše podílu by mohla být i 30% ZO 15% OV a 55% ÚV.
Leopold Matela

>Některé věci se dle mého názoru dělají velmi neefektivně a
>ve svých důsledcích nehospodárně. Alespoň takovou mám zkušenost s distribucí léčiv.
.----------------

Mohl bys být konkrétnější a uvést některé příklady? (Distribuce léčiv).

Otázka je, když se objeví, jestli je něco proti němu. Je to brouk, takže
léčiva na varaózu v používané koncentraci na něho nejspíš působit nebudou.
Stejně by měl jít poznat v měli pouhým okem, je na to dost velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 15, 2006 10:26 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zv??at)


>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 15, 2006 9:53 PM
> Subject: Re: 13958 (Registr zv??at)
>
>
> > Jak jsem "nakoupil" na webu CSV v dokumentech SVS, tak jsem to sem dal.
S
> > tím broukem Tumidou se mi to tam zdá trochu přehnaný.
> >
> Neřekl bych, vzhledem k tomu, že již v době sjezdu byl potvrzen výskyt
> brouka Ttmidy ve Španělsku a Portugalsku a nepotvrzené podezření výskytu
> bylo v Německu.
> Petr
>

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 15, 2006 9:53 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zv??at)


> Jak jsem "nakoupil" na webu CSV v dokumentech SVS, tak jsem to sem dal. S
> tím broukem Tumidou se mi to tam zdá trochu přehnaný.
>
Neřekl bych, vzhledem k tomu, že již v době sjezdu byl potvrzen výskyt
brouka Ttmidy ve Španělsku a Portugalsku a nepotvrzené podezření výskytu
bylo v Německu.
Petr

Je to dobrý návrh přítele Bočka. Očekávám připojení dalších organizací.
Rozhodně by bylo dobré, kdyby ZO získávaly větší podíl ze svých příspěvků pro svou vlastní činnost a sami rozhodovali
za co peníze utratí. Dále je možné otevřít také otázku okresů.
Některé věci se dle mého názoru dělají velmi neefektivně a ve svých důsledcích nehospodárně. Alespoň takovou mám zkušenost s distribucí léčiv. Výše podílu by mohla být i 30% ZO 15% OV a 55% ÚV.
Leopold Matela

Jak jsem "nakoupil" na webu CSV v dokumentech SVS, tak jsem to sem dal. S tím broukem Tumidou se mi to tam zdá trochu přehnaný.

Aha, omlouvám se, to mě nenapadlo, nastudovat archív.
Z toho příspěvku, ale nevyplývá, zda jde o celostátní nařízení, nebo jen krajské. Abych zase nebyl popotahován za nečistoty (příměsy) ve vzorku.
Ale času dost to zjistit, i síto vyrobit.
Dík.

V emailu př. Emana ze dne 2-1-2006 v této konferenci bylo uvedeno:
"Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími
než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého
úlového brouka Aethina tumida."

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, January 15, 2006 1:19 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: 13958 (Registr zv??at)

Pokud jsem to dobře zaznamenal, tak by se měla měl prosít na řídkém
sítě,
aby se diagnostikovala Tumida.
Takže dotaz, pamtuji si to dobře, nebo jsem četl jen nějakou místně
platnou
vyhlášku. Má se letos použít síto s velkými oky?

Nejen číslo chovatele či stanoviště je novinkou.
Pokud jsem to dobře zaznamenal, tak by se měla měl prosít na řídkém sítě, aby se diagnostikovala Tumida.
Takže dotaz, pamtuji si to dobře, nebo jsem četl jen nějakou místně platnou vyhlášku. Má se letos použít síto s velkými oky?
Díky
Karel Jiruš

Koupím knihu "Vrby pro včelí pastvu" od Mottl, Štěrba, Kodoň.

Vážení přátelé,
je přípravné období výročních schůzí ZO, co brání navržení a schválení usnesení s požadavkem, aby současný poměr vybíraných příspěvků ( 15 % ZO, 15 % OV ČSV a 70 % UV ČSV) se změnil např na 30 % ZO, 20 % OV a 50 % ÚV ČSV nebo jiný ? Pokud tento požadavek vznese 1 ZO, bude to jako šplouchnutí do vody a nikdo se tím nebude zabývat, pokud by to udělo více ZO nejlépe většina, byli o tomto požadavku informování i členové pléna ÚV a pokud by se s návrhem ztotožnili, možná že by se podařilo něco změnit a tlačit aparát v Křemencové k úsporám a efektivnějšímu stylu práce. Možná, že by i ubyla stále se rozrůstající administrativa, která se valí na funkcionáře ZO. Gró práce a činnosti by mělo být v ZO a ne aby členové-včelaři platili poměrně dost vysokou cenu za určitý servis, který Křemencova zajišťuje. Je otázkou poměru "povinného servisu", který vnucuje Křemencova a ceny, kterou za tento servis včelaři zaplatí ( 70 % z 16 Kč na jedno včelstvo).
Snad přijde i doba, kdy povinného bude minimum a členům ČSV budou nabízeny služby za přiměřenou cenu a bude jen na každém jedinci, zda nabízené služby využije a zaplatí nebo jako člen ČSV bude využívat členství skutečně jen ke sdružování, získávání informací a k zastupování včelařů na centrální úrovni státních orgánů.
Je to však běh na dlouhou trať a na tomto místě vyjadřuji
svou nespokojennost se současným stavem finančního zajištění činnosti ZO.
Lubomír Boček
ZO Třešť, okres Jihlava

Pre ing.Leoša Dvorského
Začiatkom roku 2005 Ste podali na stránke www.vcelari.cz, bleskovú správu a priebehu zimovania včiel, vývoja teplôt od XI mesiaca a spotrebe zásob na svojej včelnici. Urobíte tak aj za teraz ubehnuté zimné mesiace? Anti

O tom se tady před pár měsíci už diskutovalo. Jinak to, jak odpovídá firma
na mailové dotazy spoluvytváří imidž firmy. S kýmsi, už si nepamatuji s kým
z VUVČ jsem se později na toto téma bavil, tvrdil, že aby odpověděl na mail,
musí kolikrát věci hledat v knihovnách a podobně a proto že ho to stojí
hodně času, který nemá. To je asi ten styl práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 14, 2006 1:20 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> > ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
> > možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
> > telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
> > mailu. Bohužel je to tak.
>
> To je otázka technického vybavení, stylu práce a počtu a kvalifikace
> lidí. Kvůli tomu jsme od nich nekoupili kompresor k aerosolu. Asi jim to
> nevadí a nám taky ne. Aspoň že komunikují s telefony a poštou.

Půjčil jsem si ho, abych věděl o co přicházím.
Nejzajímavější V něm bylo na konci. Od Lněničky. Čísla o exportu do Německa a o padělání Německého medu medem z Čech.
Zajímavý je pokles exportu z 1800 tun(2004) na 120 tun(2005/1-9). Pokud se nemýlím, loni jsem tamtéž četl, že obchodnící o svých potížích lžou a vesele vyvážejí a vydělávají.
Obviněný Němec zaměnil 800 tun medu a zřejmě i prodal.
V souvislosti s naší změnou veterinárního zákona, pokud projde, by bylo dobré, kdyby někdo prozradil, jak to řeší zákony okolních států.
Například v Polsku včelaři zřejmě prodávají v malém i na tržištích bez problému. Mimo jiné dle Včelařství /článek o pardubických včelařích v Polsku/.
To jsme museli čekat až padne Včela ABY TO ŠLO I U NÁS?
Všechno zlé je asi též dobré:-)
Karel

Pokud máte v ZO počítač a využíváte sowtver "Evidence ZO", který je volně
stažitelný, tak tam se již seznamy pro vyšetření měli tisknou s reg.č.
včelaře a reg.č.stanoviště. Využívání tohoto programu má tu výhodu, že
můžete prakticky všechny formuláře posílat na ÚV nebo OV e-mailem. Ovšem
chce to mít evidenci řádně vedenou a doplňovanou o stanoviště s počty včel a
jejich reg.č. u jednotlivých včelařů.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Stanislav Pácl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Friday, January 13, 2006 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)

Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle
včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou
základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí
laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich
stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes když
již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude
stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště
se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve
svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo
objíždění autem/.
        Zdravotní referent ZO Česká Třebová

> ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
> možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
> telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
> mailu. Bohužel je to tak.

To je otázka technického vybavení, stylu práce a počtu a kvalifikace lidí. Kvůli tomu jsme od nich nekoupili kompresor k aerosolu. Asi jim to nevadí a nám taky ne. Aspoň že komunikují s telefony a poštou.

Před cca 3 roky byl redakční termín pro zveřejnění v časopise Včelařství 3
měsíce, teď to bude podobné. Tak možná ten dotaz přišel pozdě. Kromě toho
ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
mailu. Bohužel je to tak.

R. Polášek

P.S.
V souvislosti se sjezdem mě napadlo, že by mohl ČSV někde na ústředí zřídit
pracoviště, jehož náplňí by bylo přijímání a odpovídání mailových dotazů
týkajících se včelařství. Bohužel mě to napadlo v době, kdy sjezd už
probíhal a kdy už bylo pozdě tyto věci někde v diskuzi tady nebo s nějakým
delegátem ventilovat.


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 13, 2006 10:15 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle
> včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou
> základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí
> laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich
> stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes
když
> již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude
> stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště
> se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve
> svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo
> objíždění autem/.
> Zdravotní referent ZO Česká Třebová

Kromě povinných příspěvků po ČSV vybíráme 25 Kč na včelstvo pro klub. Tím
pokrýváme povinné léčení, náhrady důvěrníkům a funkcionářům a nemalou
částkou přispějeme na každoroční včelařský poznávací zájezd. Výdaje na
korespondenci máme minimální, protože se bez pozvánek pravidelně scházíme
každou první neděli v měsíci a co je potřebné, vyřídí nepřítomným důvěrníci.
Jen maličkost k těm cca 2,40 Kč na včelstvo, které zůstanou v ZO. Ty nejsou
určeny pro provoz organizace. ale pro osvětovou a poznávací činnost a
ústředí již projevilo snahu nechávat si je také a zajišťovat například
včelařské přednášky z centra, což naštěstí neprošlo ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 14, 2006 8:39 AM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> Plně se všemi výhradami souhlasím ...
...Celkem poštovní akce stála naší ZO cca 300 Kč a nad výpisem u svého
mobilu
> asi budu muset mávnout rukou. Máme v naší ZO asi 350 včelstev. Z odvodu
> peněz pro ČSV si necháváme 350 x 2.40 =840 Kč. To je prakticky na necelé 3
> dopisy každému členu a tak se dá tato částka nazvat směšnou. Proto ještě
> vybíráme za každé včelstvo od členů další peníze a je to jen tak tak. Jak
> se daří hospodařit s penězi jinde???
> Předseda ZO DObřichovice__
>
>

Plně se všemi výhradami souhlasím a jedná se o klasickou ukázku toho, když pravá ruka neví co dělá levá. Dřív by se reg. čísla stanovišť dala v pohodě vybrat současně se žádostmi o dotace,nebo později s výplatou dotací. Nyní je to problém. V Hradištku jsou zavaleni žádostmi a i když je pí. Dvořáková velmi ochotná tak to prostě nestihne. Já jsem všechny členy naší menší ZO vyzval dopisem, zatím mi asi 10 členů chybí a tak do formuláře uvedu nedodali a kašlu na to.
Celkem poštovní akce stála naší ZO cca 300 Kč a nad výpisem u svého mobilu asi budu muset mávnout rukou. Máme v naší ZO asi 350 včelstev. Z odvodu peněz pro ČSV si necháváme 350 x 2.40 =840 Kč. To je prakticky na necelé 3 dopisy každému členu a tak se dá tato částka nazvat směšnou. Proto ještě vybíráme za každé včelstvo od členů další peníze a je to jen tak tak. Jak se daří hospodařit s penězi jinde???
Předseda ZO DObřichovice__

Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes když již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo objíždění autem/.
Zdravotní referent ZO Česká Třebová

Jestli nejsi příliš náročný. Bylo to sjezdové číslo. Pokud je rozsah omezený, tak nevím co poradit šéfredaktorovi. Mě tam vadila jen ta reklama na hlavové lupy. Tváří se to jako rady a je to reklama na předražené výrobky. Co člověk to jiný názor. Těžko se zavděčit všem za 150 Kč/rok. Nic vám nebrání publikovat na Včel.novinách, nebo si založit svoji stránku.

Otevrel jsem nove cislo vcelarstvi a byl jsem docela zklaman pripadalo mi tak nejak prazdne. A pritom je tolik zajimavych veci o cem psat. Normalne bych o tom nepsal ale Vcelarstvi obcas otevre manzelka (jeji oblibena stranka je ta o historii a pak bylinky) a dost se divila rikala ze je to spis spolecenska kronika.

Kdyz se podivam do vcelarskych novin(http://www.vcelarskenoviny.cz/) tak je tam TOP10 clanku

Klidne by se nektery z tech clanku mohl objevit ve vcelarstvi. U te TOP10 alespon vim ze to lidi nejvice zajima.

Nedavno jsem koukal na minimedomet (http://www.sweb.cz/jjvcela/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm) take velice zajimave cteni. Vsadim se ctenost tohoto clanku by byla nekolikrat vyssi nez nekterych pasazi aktualniho cisla.

Vsadim se ze kazdy z vas o necem novem a zajimavem vi,
dalo by to jiste dohromady nekolik cisel vcelarstvi.

Osobne proti nikomu nic nemam,nikdo mi nic spatneho neudelal ale je nutne zverejnovat fotografie stale stejnych osob ???? To tam dejte radsi alespon fotografie se vcelarskou tematikou.

Petr Miksovsky

Problém je i u nových členů, kteří poprvé hlásili stanoviště včelstav k registraci vloni v září. Tito noví včelaři nedostali zpětně potvrzení z Hradišťka o registraci a dostanou ho pravděpodobně až v srpnu letošního roku. Letos to s těmi registračními čísly bude spíš takové zahřívací kolo.

Zdráhala

ty Murphyho zákony dost sedí.

Tak to jsi mne nepotěšil.Je fakt, že smrky se mi daří jen na části včelnice, jinde je sucho.Ale první korovnice jsem viděl na zahradě, kde se stromkům jinak dost dařilo.Zatím jen hálky na které narazím ostříhávám.To , že korovnice zelená musí část života strávit na modřínu je velmi zajímavé.

příspěvek

Se žádostí o dotace má aktualizace registru včelstev společné pouze datum
provedení. Včelaři mohli a většinou i posílali kopii dopisu do Hradišťka pod
Medníkem sami a pochybuji, že si všichni druhou kopii uschovali. Já jsem se
sice pokusil seznam těchto registračních čísel členů naší ZO udělat, přesto
mi asi u čtyř lidí chybí a doufám, že se mi ho právě u příležitosti
odevzdávání směsných vzorků podaří doplnit, takže příští rok by už mohly být
bez problémů. Letos ale nevidím způsob, jak zmíněný požadavek na označení
směsných vzorků beze zbytku splnit, pokud již zmínění 4 včelaři potřebné
výpisy nebudou mít.
S pozdravem Petr, jednatel ZO ČSV v Úpici.

----- Original Message -----
From: "Ing. Aleš Příleský" <Ales.Prilesky/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 13, 2006 8:49 AM
Subject: Re:13958 (Registr zv??at)


Zkoušel jsem najít čísla na www-stránkách SVS - nešlo to. Proto jsem se
dotázal přímo na SVS.
Přístup k těmto informacíj mají jen interní pracovníci SVS, nikoliv
kdokoliv! !!!!!

Při žádosti o dotaci v září předkládali včelaři kopii informace o svém
stanovišti. Myslím, že by neměl být mimořádný problém tento doklad
"znovuobjevit".

Aleš Příleský

Zadejte odkaz http://vindex.ic.cz a uvidite ho. ... Po najetí mysi a kliknuti se na nem dostanete dale ;-).



_gp_

Záleží na tom, kde Vás korovnice trápí.
V hospodářském lese s nimi nic prakticky neuděláte. Jak vyplývá z informací v některém z nížeuvedených odkazů, opět se v podstatě jedná o problém smrku na nevhodných stanovištích. V původních oblastech smrku nějaké razantní poškození nehrozilo i z důvodů jiných klimatických podmínek atd. (nedá mi to opět zmínit přirozené nepřátele - biologický boj - lesy, kde ještě jsou lesní mraveniště jsou o poznání zdravější, mraveniště je takový vysavač i z okruhu několika desítek metrů)
Použití chemie nebo mechanického boje má smysl u okrasných soliterních jedinců (zahrady, skalky) a opět jen do určité velikosti stromu.

Asi jsem Vás moc nepotěšil.

http://www.floranazahrade.cz/poradna/poradna2005_1.htm
http://www.ldosvetimany.cz/les_slovnik.html
http://www.jikl.cz/chemie/karty/korovnice.htm

Zkoušel jsem najít čísla na www-stránkách SVS - nešlo to. Proto jsem se dotázal přímo na SVS.
Přístup k těmto informacíj mají jen interní pracovníci SVS, nikoliv kdokoliv! !!!!!

Při žádosti o dotaci v září předkládali včelaři kopii informace o svém stanovišti. Myslím, že by neměl být mimořádný problém tento doklad "znovuobjevit".

Aleš Příleský

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k He?ko <zdenek.hecko/=/volny.cz>
> Předmět: 13958 (Registr zv??at)
> Datum: 13.1.2006 08:02:13
> ----------------------------------------
> Hledám kouzelníka, který mi vykouzlil registrační čísla chovatelů a
> registrační čísla stanoviště. Po ZO ČSV registrace nebyla vyžadována a
> chovatele nebyli upozornění na povinnost uvádět tyto údaje. Mnozí dopisy z
> ČMSCH již nemají. SVS uvádí, že jsou přístupna       na portálu SVS ČR v
> registru zvířat, což není pravda! Nenašel jsem je ani na stránkách ČMSCH.
> Stravil jsem hledáním na internetu 6 hodin, bezvysledně. Údaje mají být
> uvedeny při vyšetření vzorků měli, tiskopisy nejsou s patřičnými kolonkami
> nejsou. Domnívám se, že "jedná hlava neví co dělá druhá". Proto by bylo
> dobré: sjednoťe názory na vedoucích místech a pak je postupte na nižší
> složky. A nakonec: které organizace mají vlastní PC, aby mohly "brouzdat"
> po internetu. Vesměs používají dobrodiní členů, kteří vlasstní osobní PC.
> Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší
>
>
>

nevim co mam napsat

Udelejte seznam hlenu s adrasami, rodnymi hisly, cisly katastru a poslete ho
s pruvodnim dopisem (prosbou) o doplneni pi. Dvorakove do cmsch.
Dvorakova zavinac cmsch.cz
Frantisek
Hledam kouzelnmka, kter} mi vykouzlil registrahnm hmsla chovately a
registrahnm hmsla stanovitl. Po ZO HSV registrace nebyla vyadovana a
chovatele nebyli upozornlnm na povinnost uvadlt tyto zdaje. Mnozm dopisy z
HMSCH ji nemajm. SVS uvadm, e jsou pxmstupna na portalu SVS HR v
registru zvmxat, co nenm pravda! Nenael jsem je ani na strankach HMSCH.
Stravil jsem hledanmm na internetu 6 hodin, bezvyslednl. Zdaje majm b}t
uvedeny pxi vyetxenm vzorky mlli, tiskopisy nejsou s patxihn}mi kolonkami
nejsou. Domnmvam se, e "jedna hlava nevm co dlla druha". Proto by bylo
dobri: sjednoe nazory na vedoucmch mmstech a pak je postupte na nim
sloky. A nakonec: kteri organizace majm vlastnm PC, aby mohly "brouzdat"
po internetu. Vesmls poumvajm dobrodinm hleny, ktexm vlasstnm osobnm PC.
Mmstopxedseda ZO HSV Bystxice nad Olm

Hledám kouzelníka, který mi vykouzlil registrační čísla chovatelů a registrační čísla stanoviště. Po ZO ČSV registrace nebyla vyžadována a chovatele nebyli upozornění na povinnost uvádět tyto údaje. Mnozí dopisy z ČMSCH již nemají. SVS uvádí, že jsou přístupna na portálu SVS ČR v registru zvířat, což není pravda! Nenašel jsem je ani na stránkách ČMSCH. Stravil jsem hledáním na internetu 6 hodin, bezvysledně. Údaje mají být uvedeny při vyšetření vzorků měli, tiskopisy nejsou s patřičnými kolonkami nejsou. Domnívám se, že "jedná hlava neví co dělá druhá". Proto by bylo dobré: sjednoťe názory na vedoucích místech a pak je postupte na nižší složky. A nakonec: které organizace mají vlastní PC, aby mohly "brouzdat" po internetu. Vesměs používají dobrodiní členů, kteří vlasstní osobní PC. Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší

Doplňuji důležitou informaci: přihlásit se můžete do 20.ledna. B. Gruna

Dovoluji si nabídnout vám účast na 2. medovém workshopu PSNV, letos zaměřeném na MARKETING MEDU. Podrobnosti najdete na http://www.n-vcelari.cz/

Bronislav Gruna

Nerad využívám této konference, protože jsem byl už kritizován,
proto ji už v tomto směru využívat nebudu .Jinak se na Vás nemohu
spojit, kteří jste tady reagovali,a dostali jenom popis rámku, pošlete mi email,
abych Vám mohl poslat k tomu ještě obrázky.Děkuji také za kladné i záporné
reakce.
Bernátek.

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
........ 57.       V § 20 odstavec 5 zní .....
„(5)..... Čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso, vejce a med, pocházející z vlastního hospodářství, může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označena stanoveným způsobem17a), med prodávaný v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označen jménem, příjmením a místem trvalého pobytu nebo pobytu17b) chovatele, druhem medu podle jeho původu, údajem o jeho množství a datem minimální trvanlivosti. Za místní maloobchodní prodejnu se v této souvislosti považuje maloobchodní prodejna v obci, jež je z obcí, v nichž je maloobchodní prodejna, zpravidla nejblíže hospodářství chovatele.

Podle mých informací chystá výrobu přítel Žák (Jablonec n.N.)
email: borea/=/volny.cz
bližší informace vám určitě podá jak cenové, tak časový horizont, kdy by
mohly být k dispozici.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 12, 2006 10:09 AM
Subject: Umelé medzisteny


Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s
medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za
odpoveď.

Je vidět, že se tím zabýváte profesionálně.
Jinak kolem mého současného stanoviště jsou hodně drobnější lesíky v údolích
potoků a erozních rýhách uvnitř polí, které zřejmě profesionálním lesníkům
nikdy moc nestály za pozornost. Myslím, že už po znárodnění v 50 letech se
tam "hospodařilo" takovým způsobem, že se vyřezaly jednotlivé kvalitní
stromy a les se nechal přirozeně dorůst, taky tam byly nějaké pastviny pro
zvířectvo , které nešly obdělávat a tak se nechaly zarůst nebo zalesnily
topolovými řízky. Tak vznikl hodně členitý a různorodý les, taky dost řídký
s různými prolukami a s hodně rostlinami včetně zbytků buků a jedlí jako
zbytků původního beskydského horského lesa, i když jádro Beskyd je od nás
takových 10 - 15 km vzdáleno. Po roce 1990 před navrácením následovala další
probírka zatím dorostlých kvalitnějších stromů a až teprve nyní soukromí
majitelé k tomu přistupují nějak systematičtěji právě s tou snahou o sázení
smrků.
Třeba lesík, u kterého mám včely, je asi 150 metrů dlouhý, cca 30 - 40 m
šíroký a nejhlubší části této erozní rýhy dosahuje hloubky k 8-10 metrům.
Soukromí majitelé někdy okolo roku 2000 tam provedli probírku, vyřezali
křoví a stromky do výšky 8 - 10 metrů a síly kmene do 10 - 15 cm a nechali
jen některé tvrdé dřeviny, nějaké javory a jasany. Vyřezali i vrby - stromy,
které rostly dole v lese zřejmě jako pozůstatek doby, kdy tam nebyl souvislý
les a po kterých zůstaly pařezy tak 40 cm v průměru. Pokusili se zalesnit
smrčky paseku, která vznikla, když okolo roku 1980 vyřezali z toho lesa
jeden buk, zůstal po něm pařez o průměru tak 50 cm, myslím, že se jim to
nepovedlo. Taky vyčistili podélný pás o hloubce cca 6 metrů okolo okraje
lesa, který vznikl tím, že si zemědělci nechtěli ničit stroje větvemi a
proto ustupovali náletovému lesu a toto bylo nakonec fixováno vznikem cesty
mezi polem a lesem. Nasadili tam taky smrčky a ty vesměs rostou. Loni
vyřezali dub, počítal jsem léta na pařezu a když jsem napočítal 120, nechal
jsem toho. Mohlo tam být tak 150. Letos vyřezali hned vedle tři smrky, z
toho dva mohly být podobně staré. Zůstalo tam tak 10 - 15 velkých lip, tak 5
buků, podobně jedlí, tak 10 dubů nějaké javory, jasany, nějaké břízy, pár
smrků už ne tak starých jako ty vykácené atd. Tipuji, že letos po těch
vykácených stromech budou sázet smrčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Stromy a medovice


> U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví
tak,
> aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou
> větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich
> probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo
> nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
> Ale samozřejmě nic neplatí 100%.
>
> Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní
> dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo
> průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na
> půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až
> toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.)
> až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty
> názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí
> se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje.
> Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech
(většinou
> po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno
> kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit.
> Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene,
> pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z
> vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než
> vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv.
> semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....
>
> Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks,
> maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít
> přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý
> stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo
cca
> 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti
> okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic.
> Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné
> jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín...
> (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se
> odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten
> nejhezčí stromek...
> Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
> Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch
správných
> podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem
> "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových
> monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně
tlumí
> škůdce atd.
>
> Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je
> pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není
> problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než
> 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že
> monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit
> zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)
>
> Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Nevěděl by jsi co s korovnicí smrkovou?Není něco podobného také na modřínech?

Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za odpoveď.

Pokud rušení není tak velké, aby nevydržely do proletu. Po proletu už jim
rušení nejspíš nebude vadit, maximálně budou o něco divočejší a potom máte
čas do další zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:58 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
> prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze
je
> to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po
prelete
> privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
> uskodit.
>
> Pista
>

Priateľ z Poľska p.Stanislaw Zbieg, mi pred tromi rokmi poslal malú knižočku s faktografickým mateiálom Od poľského včelára Mareka Woša o výrobe medzistien s jednostranným dizajnom. Na jednej strane dola vynikajúca kresba buniek (na 1dm2 bolo obojstranne cca 826 rob. buniek, na druhej strane len preliačiny s náznakmi buniek. Tvrdil a dokumentácia to potvrdzovala na vystavaných plástoch (aj zo strany s náznakmi buniek, že medzistenu ochotne prijímajú a výsledok je dokonalý.
Zakúpil som si poľský silikon (použitie do 160°C) a podľa
technologického postupu som urobil matricu, ktorú som sňal nanesením silikónu na kvalitnú medzistenu slovenskej provinencii. Išlo to dosť ťažko, lebo pod nanášaný silikón sa dostával vzduch a ten tam nesmel byť. Po 48 hod. vytvrdenia silikónu som matricu sňal, kresba bola skoro dokonalá, len na jednom mieste 2x3cm bola kresba nedokonalá.

Po vyčistení vosku od nečistôt a odparení vody, bol vosk pripravený na teplotu 70-75°C. Silikónovú formu som položil na pevnú drevenú podložku smerom hore. Na nanášanie teplého vosku som použil valec na natieranie malbytu na izbovú stenu. Musí sa to robiť v uzavretej miestnosti a v teple. Po zatuhnutí som Ms ľahko oddelil zo silikónovej formy.

Vyrobil som asi 15 ks jednostranných medzistien, s hmotnosťou asi 180 g, teda s dvojnásobnou váhou. Nebolo to dôležité, lebo som ich potreboval odskúšať priamo vo včelstvách. Pridal som ich do včelstiev spolu s normálnymi medzistenami, aby som mohol stavbu navzájom porovnávať.

Výsledok pokusu.
Včely ich stavali váhavo, strana s odlačkami základov buniek bola správne vystavaná, tam kde bola výrobná chyba postavili skupinu trúdich buniek (ale bolo to rôzne), TB sa vyskytli ojedinele aj tam kde nemali byť, druhá strana s preliačinami zakladom buniek to bolo katastrofálne. Včely sa snažili stavať robotníčie bunky, no prechádzali do TB, v niektorých včelstvách bola táto strana celá s TB.
U mňa sa nepotvrdili slová autora ZN, možno včelstvá využili aj stav predrojovej nálady, ktorý bol v čase dosahovania biologického vrcholu včelstiev.

Viac medzistien som nevyrobil, lebo som včas zistil rapídne zmenšenie silikónovej predlohy, čo zapríčiňovalo aj zmenšenie rozmerov buniek, čím sa ich počet na 1dm2 zvýšil z 820 (obojstranne) na 860. Včely si s týmto priemerom buniek nevedeli poradiť a prechádzali na stavbu trúdich buniek.
Toto všetko by potvrdzovalo, že silikón sa na výrobu medzistien nehodí. Možno je aj iný silikón, ale ten čo bol odporúčaný zlyhal. Možno tento exkurz niekomu pomôže vyhotoviť dobré silikónové matrice.

zkouška

drž zobák...

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 1. 2006
Re: Silikonová forma na mezistěny (14047) (14050)

> O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Nic takového tam není ?!?! Pravda je ale, že nemám vlastní zkušenost s licím silikonem.

- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc -

Nebylo by účelnější tu částku dát na všechny úly které musely být zničeny , VŽDYŤ JDE O UDRŽENÍ POČTU VČELSTEV.

PEPAN

Takze misto toho aby se tesil, ze muze temer regulerne vyuzinat dvou okresu
......My vcelari a potazmo cesi jsme nenapravitelni, nikdy nam neni nic
dobreho. Pripomina mi to ten ftip.

Cech rika, Pane Boze soused ma kozu. Pan Buh - ty by jsi chtel take? Cech -
ne, at mu chcipne.

Franti9ek Rousek


>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat
male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do
obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a
schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci
vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovenm znev}hodruje vhelaxe ktexm pysobm na hranici okresu .
Nebylo by lep9m ustanovenm o okruhu px. 25 km

pepan

Nebo po celé EU.Každé zvýhodnění někoho zároveň znevýhodní.

>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovení znevýhodňuje včelaře kteří působí na hranici okresu .
Nebylo by lepší ustanovení o okruhu př. 25 km

pepan

To mohu potvrdit,
Včelstva máme vedle smíšeného lesa, kde pár stovek jedlí stále je.
I když pro někoho už to není med, ale krém na boty a pokud je snůška hodně
pozdě, tak s ním i včely mají přes zimu problém.

K. ZAK

-----Original Message-----
From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 8:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Stromy a medovice

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

> Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy
> popsán

O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí
mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Jenom mě napadlo, když se dají levně koupit silikonové formy všeho druhu
(např. pro pečení), jestli není někde k dostání i levná forma na mezistěny.

mp

Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy popsán.

ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze je
to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po prelete
privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
uskodit.

Pista

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Poradíte mi, kde koupím něco podobného
http://www.swienty.com/default.asp?pid=1&id=104490 ale za rozumnější cenu?
Případně kontakt na někoho, kdo vyrobí?

mp

Pozor nevztahuje se na profesionální včelaře-ti musí mít i nadále schválenou stáčírnu, testy atd, ale jen a pouze na včelaře-prvovýrobce ze záliby!Předpokládá se samozřejmě získávání medu v hygienických podmínkách-v kuchyni např. a prodej v náležitých obalech s etiketou.Prodávat se bude smět v místě - okrese? stálého stanoviště a místě trvalého bydliště.Protože nejde o podnikatele, nevztahuje se na tento produkt další veterinární kontrola.Přesto pan Peroutka doporučil, aby si včelaři testy na svůj med udělat nechali-lidi-zákazníci jsou různí.Přitom je možné požádat na dotaci prý až 800 Kč.Test podle provedení a laborky cca 1000 Kč.Jak jsem slyšel a porozuměl, tak podávám dál.

Každý zásah do včelstva v tomto období včely rozruší, ale včely to pomerne rýchlo prekonajú. V chumáči včely rýchlo vyvinú teplo, za 24 hodín sa ukľudnia a ďalej v kľude zimujú.
Mám to overené pri pridávaní zásobného včelstva (bolo +3°C, dátum 3.1) do včelstva, ktoré stratilo matku. V nasledujúcej znáške bolo vo výnose najlepšie. Pritom pridá vané včely aj s matkou som zmetal na nábeu sklonený do letáča zhora, za pomoci teplého dymu z dymáka. Napriek tomu to nerobte, nechajte si to to na jar, keď nebude sneh.
Áno, včela si fotograficky pamätá miesto svojho prvého výletu na celá svojkrátky život a vždy sa bezpečne vracia na svoje stanovišťa, ale to neznamená, že sa vie prispôsobiť aj na zmenu stanovišťa od niekoľkých metrov, až po 10, 50,100 m a viac bez toho, aby včelstvo presunom utrpelo.
Ako postupovať: na novom stanovišti pripravíme stojany na ktoré postavíme úle, na pomoc si privoláme pomoc, ktorá sa nebojí včiel (prípadne úle uzatvoríme) a pomocou ručného vozíka prevezieme. Dôležité je, aby sme celú akciu urobili pred zotmením, keď už žiadne včela nelieta.Ráno letáče otvoríme. Na pôvodnom stanovišti nesmie ponechať nič, čo by včelám pripomínalo orientačné body. Včely po rannom výlete, ja okamžite budú pred svojimi úľmi orientovať aby si znovu zafixovali nové údaje, ktoré im umožnia návrat do úľa na novom stanovišti. Po výlete a návrate do úľa zalietnu na pôvodné stanovište, ale keď nemajú do čoho vletieť začne fungovať nový orientačný fotografický zápis a odletia na nové miesto stanovišťa. Funguje to na 100%, len včelár nesmie spanikáriť a nesmie im poskytnúť náhradný úľ.

Co se týká včelstev, myslím si, že čím dříve v zimě, tím lépe. Připadá mi,
že čím je později v zimě, tím déle se z vyrušení uklidňují. A pokud mají
hodně zaplněné výkalové váčky, může takové přemísťování spustit hromadné
kálení v úle a pokud v té době včely nemohou vyletět, nejspíš nepřežijí.
Později snad jedině počkat, až bude prvních pár teplých dnů prolet, včely se
vypráší a jak se na pár dnů zase ochladí, tak je v podvečer přemístit. Ale
nevím, kolik dnů si včely pamatují umístění úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 1:08 PM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
> snehu, pristupu , uprave terenu atd.
>
> alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?
>
> Pista
>