Včelařská konference

Byl o tom článek v odborných překladech 2001, ale bohužel je nemám u sebe, půjčil jsem je dál, někde se toulají v naší organizaci.
Princip - nějak tak jak jsi popsal, mixér tam ale myslím spomínaný nebyl.

> ... Roztočům se při tom ulepí "nožičky"

bylo tam něco o tom, že cukr naváže vodu a tím znemožní přilnavost nohou

Pavel

Po jedné přednášce, které jsem se bohužel nezůčastnil, jsem se doslechl, že
s roztočem lze bojovat i "cukerným poprachem". A znovu bohužel, jsem se od
lidí, co to poslouchali, nedozvěděl nic moc podrobností. Mluvili o cukru
moučce a někteří do toho zamíchali mixér. A já jsem příliš nepochopil proč.
A teď k principu. Vezmě se cukr moučka (možná po úpravě mixérem) a nějak se
vpraví do úlu. Podle zprostředkovaného popisu se pomocí balónku foukne a
vytvořený oblak cukru směřuje do uliček. Uvnitř úlu pak bude sice všechno
ulepené včetně včel, ale ty si s tím poradí a vzájemně se očistí. Roztočům
se při tom ulepí "nožičky" na kterých mají přísavky na přidržování. A s
ulepenýma nožičkama se neumí dost držet a spadnou na dno. Prý po tomto
ošetření je k vidění na podložce spousta pohybujících se roztočů. A je
potřeba je rychle likvidovat. Údajně neumějí si svoje nožičky očistit, ale
co kdyby?
Zkoušel jsem nikoli poprach ale posyp moučkou přes cedítko, a cukroval jsem
stejně jako se cukrují koláče. Žádný úspěch jsem nesklidil. Asi opravdu musí
být vytvořen ten cukerný oblak.
Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ?
Díky
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 9:41 AM
Subject: Antwort: Zasouvak



Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
- med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
teplu stavbu.

Matej

Presne takhle jsem Matej uvazoval i ja, cesno na studenou stavbu aspon 50
cm dlouhe a cele dno zasitovat ale zespodu pod sitem dno rozdelit prepazkami
aby se ktera koliv cast dala uzavrit.
O lezanu si vubec myslim ze je pro vcelare na pohodu jak delanej. Uz jen
predstava vhodne pracovni vysky je prijmna. Ale zabere dost prostoru takze
je to skutecne tak na tri ulky na zahradu.

Ales

Tech vysuvu je cela rada. A mimo s plastovymi kolecky se vyrabeji i
celokovove a podle druhu s nosnosti az do 50kg. Ale cenove jsou drahe cca
400 kc/ks. Pouzitelne do ulu asi nebudou, protoze predni cast neni nijak
kryta a pri zasouvani dovnitr by vcelky nemely sanci uniknout.

Ales


----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 12:09 PM
Subject: Re: Antwort: Zasouvak


> Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
> celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
> plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek
marek/=/boxit.cz
>
> Subject: Re: Antwort: Zasouvak
>
>
> > Ahoj Alesi,
> > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
> > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
> > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
> > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
> > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
> > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
> > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
>
>

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 10:54 AM
Subject: Re: Antwort: Zasouvak


Ahoj Alesi,
takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt.

Mam to trosku z ruky. Ja ted bydlim v Polkovicich je to na hranici okresu
Prerov a Prostejov.

Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.

Kolik pater ches delat?


Ja spis uvazuji o pouziti zadniho zavesneho truhliku a vysouvani pouze ramu
dozadu do toho truhliku. Ale vse udelat tak aby to nemackalo vcely a aby to
vcely nezalepily propolisem.
Ul bude na 4 patra v kazdem patre bude ocko a plasty na studenou stavbu. A
hlavne vysoky zasitovany podmet s moznosti v dobe leceni pohodlne zezadu
supakem uzavrit.

Ales

Ještě k tavidlům jednu zajímavost. Nedávno mi jeden včelař popisoval,
jak asi před rokem viděl na včelařské výstavě v Německu zajímavou verzi.
Tavidlo nemělo sklo, ale bylo přikryto neprůhlednou hnědou fólií. Vtip
byl v té fólii, jednalo se o speciální materiál, který uměl měnit
frekvenci dopadajícího záření, ze světelného na tepelné. Tahle věcička,
používající super-high-tech technologii pocházející z kosmického výzkumu
stála asi 2000 DM. Podle přiloženého letáku to dokázalo udržet vnitřní
teplotu přes 90 stupňů při zatažené obloze a 15 stupňovém mrazu. Třeba
se to po několika letech zlevní, pokud ovšem včelaři nebudou do té míry
konzervativní (nebo šetřní) aby to nekupovali. Musím se ovšem sám
přiznat že 40000 Kč bych za sluneční tavidlo nedal.

S pozdravem

Lněnička

Z11 je založeny na vysuvani celej bednicky ( mam chut napisat nastavku ) na
zavesny stolik - nie na vysuvanie jednotlivych ramikov.

Matej


Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz

Subject: Re: Antwort: Zasouvak

Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz

Subject: Re: Antwort: Zasouvak


> Ahoj Alesi,
> takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
> za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
> je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
> Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
> zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
> rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
> presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.

Ahoj Alesi,
takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. U pana Vohralika vse funguje,
ze ve svych 81 letech muze v pohode vcelarit i kdyz uz ma dost velke
zdravotni problemy a to je myslim dost dulezite.
druhou otazkou je ramkova mira. On pouziva 39*27 a musim konstatovat,
ze je to o necem jinem proti moji 39*24. Kolik pater ches delat?
Radek

Dne 2. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
> Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
> da prispôsobiť.
> Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
> - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
> znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
> teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
>
> Matej
>
>
> Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
> vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
> kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
> pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
> miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
> ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
> zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
> schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
>
> Za odpovedi dik Ales
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Ahoj Radku,
Dik za informace. Ta slunecnice, co o ni uvazuji, zacina misty kvest a je
podezrele mala - prumer semeniku 10 cm a trpaslici velikost 1 - 1.3 m.
Hledam kontakt na majitele, aby me ji neposekal.

:>S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
:>az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
To vim, kdyz jsem si bral Petra Sediveho za vzor, tak jsem to taky delal
(ten to ale delal z nutnosti, jelikoz nestihal). Ted vim, ze to pro vcely
neni dobre. (Prestavky plodovani a zeslabeni vcelstev.)

:>Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.

Tobe se to kocuje, kdyz mas vuz. Ne ze bych ti to zavidel.
Ja bych tam byl schopen prevezt najednou 4 uly na privesu.
Jen tak pro legraci, abych mel zkusenost.

Tady se kolem Pardubic ustalila cena medu mezi lidmi 60 Kc. Rychle se to
siri. Ja med zatim nebudu prodavat, jen nejlepsim znamym. V zime bude
poptavka.

Tvoje vcely jsou opravdu mirne. Radost s nima delat. Za jak dlouho se mi to
tam zase zbastardi?
Soused vcelar matky nevymenuje, vcely ma bodave a ani se o tom nechce bavit.
Ma asi nejake deprese.
Eman

Ahoj Emane,
v Tvoji oblasti slunecnice nakveta ted, zemedelci ji ve 1/4 kvetu
strikaji fungicidem, je dobre presunout az potom, coz by pry letos
mohlo byt kolem 15.7.
S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
Radek

Dne 27. červen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora
> vcelarovi
> moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je
> od
> 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara
> lepkavu latku
> ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k
> slnecnici by sme
> mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case
> by sme
> mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a
> zakrmenie a liecenie
> vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni).
> Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo
> vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9).
> Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli
> zazimovane na slnecnicovom
> mede.
> Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne
> skrystalizoval, a vcelam to
> nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.
>
> S pozdravom Laco S.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM
> Subject: Slunečnice
>
>
> > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
> > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
> > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
> > Ještě jsem to nikdy neřešil.
> > Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
da prispôsobiť.
Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
- med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.

Matej


Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
schopny takovy tunel bez problemu obsadit?

Za odpovedi dik Ales

Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?

Za odpovedi dik Ales

On Sun, 30 Jun 2002, Aleš Molčík wrote:

> Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
> zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
> Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
> teplotach.

Cesta tepla dovnitr a ven z tavidla nefunguje stejne:

Slunicko je daleko a ma vysokou teplotu, takze teplo do tavidla predava
salanim (zarenim hlavne v optickem pasmu). Na vstupu do tavidla se uplatni
pouze ztraty v opticke propustnosti skla (obcas bych ho mel umyt ;-).
Pripadna vzduchova mezera je z hlediska ztrat nepodstatna, vzhledem k
nekolika km vzduchu, kterym uz zareni proslo.

Dvojite sklo (respektive vzduchova mezera mezi skly) pusobi jako dobry
izolator pro predavani tepla proudenim (konvekci). V tenke vrstve vzduchu
v mezere mezi skly nevznikne proudeni, ktere by jinak ochlazovalo teplejsi
teleso (tmavy plast) a odvadelo teplo ke studenejsimu (sklo ochlazovane
okolim).

Jak bylo zmineno v predchozim mailu, pokud sviti slunicko vydatne, tak se
vosk tavi i bez tavidla. Ale pokud nejsou podminky idealni, tepelna
izolace vcetne dvojiteho skla je urcite prinosem.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zdravim pratele vcelare.
Jakmile vcelstvo likviduje trubci plod, můze to byt znamenim, ze hladoví. Zda se mi, ze vcely se spis zbavi dospelych trubcu nez trubciho plodu. Zavickovany ponechavaji do vylihnuti i v pripade, ze trubce jiz vyhnaly.
Co delaji s otevrenym mi neni jasne. Vcelstvo, ktere vyhani trubce, dava tim najevo, ze se v tomto roce jiz nebude rojit.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Ahoj *.*

pozoruji, ze vcely ve velkem rusi trubci
plod, trubce ale jeste nevyhaneji.
Znamena to, ze uz letos nebudou
menit matky ? Chtel sem totiz udelat
jeste nejake oddelky.

Marek

Podřipsko:
řepka - 17kg
akát - 22kg
lípa - 6kg

Ve ctvrtek jsem kontroloval vcelstva a vypada to po lipe na cca
10-15kg na vcelstvo. Uvidime kolik nakonec vytocim.

Lokalita: sever Brna

Kuba


>
> Jak jste dopadli s lipou ?

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Ahoj,

Jak jste dopadli s lipou ? Moje vcelky,
ac maji zatim prumer 20kg/vcelstvo,
maji po lipe v mednicih tak ~ 2 kg.
Pritom to vypadalo, ze pekne kvete,
stromy jen hucely.
Lokalita: zapadni konec Brna.

Marek

Jak čiřit roztoky želatinou?
Medový likér sice nedělám, ale mám zkušenosti s čiřením jablečného moštu želatinou. Pro úspěch čiření želatinou je nezbytné, aby v čeřené šťávě byl dostatečný obsah tříslovin (tanin...), který želatinu vysráží a na objemnou sraženinu se chytí a společně sedimentuje většina koloidních zákalů. Provádí se to vždy se zkouškou, tj trocha šťávy se sráží na zkoušku různým odměřeným množstvím zředěného roztoku želatiny a ten nejlepší výsledek (nejrychleji sedimentující a nejčiřejší šťáva) se pak opakuje ve větším. Často jsou vidět velké rozdíly potřebného množství želatiny podle vyzrálosti jablek. Pokud ale v medovém likéru taninu dost není, zkusil bych čiření třeba bentonitem. Ten se jen rozmíchá a je to. Dostane se v prodejnách s pomůckami pro vinaře, kde vám jistě rádi poradí s použitím. Po čiření je ale vždy nejleší ještě filtrovat. Tak to dělají vinaři. Čiří proto, aby jim filtrace šla lépe. Své vědomosti jsem čerpal z knížky Zpracování ovoce v malých provozovnách - vřele doporučuji.
Vladimír Potůček

Po dlouhe dobe jsem se dostal k pocitaci a tak Vas vsechny zdravim.
Tavidlo jsem potreboval letos poprve a zvolil jsem si nejlevnejsi variantu
vlastni vyroby, ke ktere jsem pouzil co jsem nasel doma. A to je 30 mm
tlusta prkna, sololit a polystyren na dno a v domku po dedovy jsem nasel
stare okno ze ktereho jsem si vyrezal sklo. Tavnou plochu a koryto na
vytaveny vosk jsem pouzil pozink. plech.
Z prken jsem si narezal hranolky 30x30 za kterych jsem zesrouboval ram do
ktereho jsem na vlozene listicky osadil 4 mm sklo. Ram tavidla, jsem rovnez
jednoduse zesrouboval z prken. Na dno jsem hrebicky pritloukl sololit a
dovnitr jsem vlozil polystyren, ktery jsem opet prekryl sololitem. A do
tehle bedinky jsem osadil zpajene korytko a nahoru po trech stranach
zahnutou a v rozich spajenou tavnou plotnu. Cele jsem to prekryl ramem s
vlozenym sklem o kterem jsem se na zacatku zminil.
Cele tohle jsem supl ven na slunicko vlozil plasty na vytaveni a cekal.
Venku vladly 30° vedra a v tavidle bylo takovejch stupnu, ze se mi
rozpustily i plastovy mezerniky.
Tavidlo mam pouze na tri plasty coz je myslim si nedostacujici, takze pokud
se k tomu dostanu vyrobim si aspon na deset ramku v jedne vrstve. Tavit ve
dvou vrstvach jsem zkousel jde to, ale s velkym odpadem vosku ktery zustava
v kosilkach. Je tedy nutne kosilky jeste prevarit.
A jeste dovetek k izolaci. Steny a dno uteplit, snizi se tim rychlost
ochlazeni a zvysi se moznost usazeni necistot ve vosku na dne korytka.
Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
teplotach.

Ales

Dle mého názoru vzduch je dostatečným izolátorem aby se teplo z plástu
nepřenáąelo ven ale musí se jednat o uzavřený prostor Vľdy» na tom to
principu jsou zaloľeny vąechny izolace. jen ten vzduch rozdělují do více
malých komůrek.
Vám se jeątě nestalo , ľe plástev poloľená na slunci se tavila, Mě zrovna
před týdnem, kdyľ jsem staré plástve poloľil na slunce před tavidlo a ne za
něj do stínu . Musel jsem to pak pracně od sebe rozdělit a tavit znova i z
tou trávou.

Pepan.

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <borik/=/infotron.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 29, 2002 11:48 AM
Subject: Re: Tavidlo


On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:

> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA
TAVENÝ
> PŘEDMĚT
> 1. Izolace jsou zbytečné.

S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
vytavil by se i bez tavidla.

Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.

Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>

Příteli Martinovi patří díky:


> Ahoj, obnovil jsem zase fulltextovy prohledavac konference a
> zkombinoval jsem ho s maily z puvodni konference Mirka Matyska.


Adresu na prohledávač jsme umístili na hlavní stránku konference
www.vcely.or.cz

> Puvodni FTP archiv


A stejně tak i adresu na původní FTP archiv.



> Myslim, ze mnoho z nas prihlasenych nezkracuje text puvodnich mailu,
> kdyz na ne odpovida. Je to potom na nekolik obrazovek dlouhy mail

> Jeste hur, nemaji nastaveny svuj mailovaci program tak, aby pred vsechny
> radky puvodniho textu vlozil znak ">" (vetsi nez). Clovek pak musi obcas
> hodne premyslet, co je puvodni text a co je odpoved.


Výzvu ke zkracování mailů a k uvozování citovaného starého textu
značkou ">" jsme umístili do informačního textu pravidel konference na
http://www.vcely.or.cz/info.htm (který je přístupný také z hlavní
stránky) (je to přidáno ke konci textu).

Přeji pekné léto!


J. P. Baudiš

On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:

> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ
> PŘEDMĚT
> 1. Izolace jsou zbytečné.

S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
vytavil by se i bez tavidla.

Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.

Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>

Zdravím, představte si, že jsou určité oblasti kde není řepka.
Mám včelstva na dvou stanovištích a dvě rámkové míry 39x24
a 37x30. Při dané snůšce včelstva nejsou schopná dorůst
do větší velikosti. Průměrný výnos činí 15kg. Silná včejstva
přinesou více medu ale zároveň více proplodují. Pro optimální
výnos je vhodné chovat střední včelstva, převěšovat, používat matěří
mřížky. Nejvodnější rímková míra se mi jeví jako 37x30.
Stanoviště mám v Beskydech na hranici s Polskem. Jsem rád, že
naše šlechtitelské stanice počítají s jednoprostorovým plodištěm
a chovají matky i na tento způsob včelaření, Mluvím o Zubří.Tolik k
otázce převěšování Richar.


> > Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
> > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
> > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
> > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
> > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
> > rozvoj včelstev i oddělků).
> Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce.
> Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem
> vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.


______________________________________________________________________
Reklama:
Konec tichych spolecniku! Nyni bude mluvit opravdu kazdy. - Nove tarify pro firemni zakazniky.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=28784%26url=http://www.oskarmobil.cz/cz/business/novinky.html

Zdravím všechny,
chtěl by jsem doplnit příspěvek, který šel asi před dvěma měsíci ohledně
čištění medového likéru. Zkoušel jsem to přefilrovat, ale bezúspěšně.
Pozitivního výsledku jsem dosáhl s použitím želatiny (na 1l roztoku dal jsem
0,5 ml injekční stříkačkou). Po dni se začíná vytvářet sediment a během asi
5ti dnů je roztok pěkně čirý. Pak už stačí opatrně stáhnout do druhé nádoby.
Vše šlo v případě, když jsem použil medovicový med. U likéru s
květovým medem se sediment nevytvořil ani po týdnu (větší množství želatiny
jsem nezkoušel).

S pozdravem Aleš Horák

Moje letité zkušenosti se slunečnicí jsou vesměs kladné.
Včely nanosili v průměru 5 kg medu a plno kvalitního pylu,
který je v podletí potřeba k výživě zimní generace včel.
U nás na podřipsku slunečnice kvete od 1. července. Protože
její setí přichází často v době jarního sucha, stává se,
že vyklíčí jen část semen a zbytek až po prvním dešti.
Tak se doba květu někdy prodlouží až na dvojnásobek.
Slunečnice tak prodlužuje období se snůškou, ale po ní je
úplný konec. Proto je někdy problém med ze včel odebrat,
pro značnou slídivost a nebezpečí loupeže. Několit let
jsem také zimoval na tomto medu a potvrzuji, že s ním
včely neměli žádný problém. Pokud je dobrá cena za
květový med, jistě se vyplatí tu práci si s medobraním
dát. Je však nutno ihned začít krmit a léčit!

Dnes jsem nalezl zvláštního trubce se žlutýma očima.
Albína jsem našel už vícekrát, ale žlutého poprve.
Máte někdo podobný nález?

Ja som od liecenia Formidolom upustil ,dovodom bolo najma silne rozrusenie
vcestiev ,niekolko matiek
sa zahadne stratilo ,a najma to ze kyselina mi doslova likvidovala ramiky
(pretrhnute drotiky,zhrdzavene
klince) napadnute tanieriky na krmenie.Med a zasoby neviem posudit,ale podla
znalosti med absorbuje
pachy(vypary) z okolia ,tak ked je tam kyselina ,urcite sa nieco podla mna
do medu dostane.

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 26, 2002 5:06 PM
Subject: FORMIDOL


> Zajímalo by mne,co udělá léčení formidolem se zásobami,
> které jsou nezavíčkované -nebo zavíčkované.Nezkysnou?
> Nebo nebude trvat příliš dlouho,než včely zásoby vyčistí?

Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora
vcelarovi
moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je
od
30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara
lepkavu latku
ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k
slnecnici by sme
mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case
by sme
mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a
zakrmenie a liecenie
vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni).
Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo
vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9).
Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli
zazimovane na slnecnicovom
mede.
Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne
skrystalizoval, a vcelam to
nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.

S pozdravom Laco S.


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM
Subject: Slunečnice


> Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
> VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
> ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
> Ještě jsem to nikdy neřešil.
> Eman

Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ
PŘEDMĚT Nepoužívá se k přenosu tepla žádné jiné medium tedy ani vzduch.
pomocí slunce lze tavit i ocel soustředímeli na něj dostatečné množství
energie Někde jsem četl ,že u nás dopasá v průměru 1,5 kw na metr
čtverečný. dále je nutné si uvědomit , že jedna tabulka skla podle kvality a
tloušťky pohltí asi 5% energie. Ztoho vyplývá několik poznatků. 1. Izolace
jsou zbytečné. 2.sklo stačí jedno co nejtenšía dokonale čisté. 3. Chceme-li
zvýšit výkon lze to soustavou zrcadel a tovidlo umístit na točnu která by
umožňovala sledování slunce na jeho pouti po obloze a to nejlépe pomocí
hodinového stroje. Důležitý je také sklon skla, je nutné aby byl 90° ke
slunci. Jistě si vzpomenete jak vojsko pomocí vyleštěných štítů zapálilo i
loďstvo na moři. Kdysi před 40 lety jsme se to učily v dějepise.

pepan

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 27, 2002 1:23 PM
Subject: Re: Tavidlo


> >Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov
> Tak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe?
> Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se
vytaví špatně,
> nemůže k němu sluníčko. Možná v tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým
sklem a s
> břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má
tavící teplotu
> jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které
dopadá sluníčko...
>
> >To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí
zamýšlejí
> > používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva
centrimetry silnou desku z
> >břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.
> Zajímavá myšlenka :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod
teplo akumulovat,
> naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě
břidlice bude trvat
> dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil
dát 1,5 l PET
> láhev s vodou - teplota vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60
stupňů, přitom
> plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení
do tavidla. V
> zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne
břidlice, vypadá to
> vědecky a může se zvýšit cena...
>
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
>
>

On Wed, 26 Jun 2002, Josef Šamalík wrote:

> Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
> tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
> asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med

Mam podobnou zkusenost, take mi loni nekolik lahvi pastovaneho medu na
povrchu kvasilo. Domnival jsem se, ze je to vetsim obsahem vody (obsah
vody nemam moznost merit, ale med v nekterych nadobach se mi pred
pastovanim zdal ridsi nez jine).

Vetsina kvasiciho medu byla delsi dobu uskladnena v teple, coz zminoval
jako chybu pritel Baudis. Med kvasil pouze na povrchu, pokud se sebrala
ridsi povrchova vrstva, byl zbyly med chutove i vuni bez zavad. U sklenic,
ktere byly uskladnene v chladu jsem zadne problemy nemel.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Další důvod pro mě proč nedělat pastovaný med, kromě toho, že mi to nikdo
nechce kupovat a je s tim prace :-).Jinak mi vrtá hlavou, jak může med s 18
proc. vody jenom tim, ze je jinak rozmichany a doufam ze uzavreny, zkvasit.
Vzdyt je to smes krystalu a tekuteho medu. Myslim si ze ten med uz musel mit
vyssi obsah vody. Pokud by to bylo jen teplem a sluncem, pak stejne riziko
by melo byt i u nepastovaneho medu.
Eman

:>Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci
:>nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného
:>medu, která snadno zkvasí.
:>
:>U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali
:>na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.

Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci
nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného
medu, která snadno zkvasí.

U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali
na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.




> Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
> tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
> asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
> pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani
> dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni
> medu???




J. P. Baudiš

Přátelé,
na základě dřívější registrace na nějakém polském včelařském webu jsem obdržel následující e-mailovou poptávku (pro jistotu cituji v originálu):

"Witam.
Panie Ladislav'ie, znalazłem Pana adres na stronach pszczelarstwa polskiego. Piszę do Pana ponieważ wiem, że bardzo często przyjeżdżają do Polski po różnego rodzaju miody kontrachenci z zagranicy między innymi z Czech, Słowacji, Niemiec.
W związku z tym mam prośbę i pytanie. Może Pan jest zainteresowany kupnem miodu w dowolnej ilości albo zna Pan kogoś kto do nas przyjeżdża ??? Po drugie czy mógłby mi Pan pomóc umieścić ogłoszenie w jakimś portalu w Czechach??

Dziękuję."

Nemáte někdo zájem reagovat ?
Ladislav Dlouhý

Plasty su prirodzene vedla seba. Rozmery tavidla su 120 x 250 cm. Za
pekneho slnecneho dna sa daju spravit dve davky za deň / tavidlo je
vybavene zrkadlom /.

Matej

>Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov
Tak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe?
Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se vytaví špatně,
nemůže k němu sluníčko. Možná v tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým sklem a s
břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má tavící teplotu
jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které dopadá sluníčko...

>To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí zamýšlejí
> používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z
>břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.
Zajímavá myšlenka :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod teplo akumulovat,
naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě břidlice bude trvat
dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil dát 1,5 l PET
láhev s vodou - teplota vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60 stupňů, přitom
plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení do tavidla. V
zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne břidlice, vypadá to
vědecky a může se zvýšit cena...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

______________________________________________________________________
Reklama:
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Pratele!!

při medobrani dnesniho dne byly vcelky tak slidive, ze me to velmi
prekvapilo. V tomto obdobi nikdy takove nebyly, vzdy az zacatkem
srpna, ale ted?? Pozor tedy na loupeze!!

Jose

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Ahoj pratele!!

Mam opet jeden z dotazu.
Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani
dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni
medu???

At nam to bzuci!!

Jose

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Mne peľ nezmizol - takze neviem posudiť. / Davam Formidol na vsetky
produkcne včelstva /.

Matej

A co pyl?Po léčení mi ze včel zmizel téměř všechen pyl,
přitom ve vedlejších byl.Nevím jestli to nebylo tím,že
v úlu bylo zvápenatění a včely se vyčerpávaly,nebo po
formidolu nastalo horečnaté čištění a s uhynulými larvami
vzali i pyl,nebo v něm páry formidolu udělaly takovou
změnu,že se včely rozhodli ho odstranit.V každém případě
nárůst počtu včel byl poté markantní i když jsem v první
chvíli brečel,protože v podmetu bylo v závěrečné fázi až příliš
mrtvolek-asi jsem trochu přehnal dávkování.Teď je to
již 2 roky a chtěl bych ho nasadit preventivně proti roztočům,tak abych
věděl co mohu čekat.

Slnečnica kvitne na jednej parcele asi tri týždne. Aj ked nič
nevytočíš - nie každy rok a každa odroda dava dostatok nektaru - vcely si
aspon donesu vela kvlitneho pelu, ktory budu potrebovat pre dlhoveke vcely
a k jari. Ak chceš točit med - Gabon možeš dat až po vytočeni. Ak das pred
kvetom Formidol a po kvete Gabon a na jeseň zadymiš, ošetrenie by malo byť
dostatočne.

P.S.Ak je to moc stručne vysvetlim ...

Matej

Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
Ještě jsem to nikdy neřešil.
Eman

A co pyl?Po léčení mi ze včel zmizel téměř všechen pyl,
přitom ve vedlejších byl.Nevím jestli to nebylo tím,že
v úlu bylo zvápenatění a včely se vyčerpávaly,nebo po
formidolu nastalo horečnaté čištění a s uhynulými larvami
vzali i pyl,nebo v něm páry formidolu udělaly takovou
změnu,že se včely rozhodli ho odstranit.V každém případě
nárůst počtu včel byl poté markantní i když jsem v první
chvíli brečel,protože v podmetu bylo v závěrečné fázi až příliš mrtvolek-asi jsem trochu přehnal dávkování.Teď je to
již 2 roky a chtěl bych ho nasadit preventivně proti roztočům,tak abych věděl co mohu čekat.

Formidol nepôsobi na zasoby, ani na med. Zvýšenie obsahu kys. mravčej v
mede je po jednom liečeni v ramci normy.

Matej


Zajímalo by mne,co udělá léčení formidolem se zásobami,
které jsou nezavíčkované -nebo zavíčkované.Nezkysnou?
Nebo nebude trvat příliš dlouho,než včely zásoby vyčistí?

Zajímalo by mne,co udělá léčení formidolem se zásobami,
které jsou nezavíčkované -nebo zavíčkované.Nezkysnou?
Nebo nebude trvat příliš dlouho,než včely zásoby vyčistí?

Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20 ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později? Ještě jsem to nikdy neřešil.
Eman

Chlapi, neblaznite s izolaciami. Ich efekt je prakticky nulovy.
Ak chcete zvysit vykon tavidla namontujte si nan zrkadlo. Z. zvysuje
vykon tavidla cca o 80%. Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov je lepsie
dat ako podklad do tavidla nie plny, ale dierovany plech.

Matej

To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí
zamýšlejí a nepokoušejí se vyrábět maximálně zjednodušené výrobky na nic
(to znamená používají hlavu a ne "zlaté české ručičky") používají na dno
slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z
břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.

S pozdravem

Lněnička

> odpari. Zkuste pozorovat tavidlo kdyz prestane svitit slunko,
> za chvilku nebude pracovat

Půjčím si od známého digiťák a nafotím vám moje tavidlo. Neříkám, že je to
něco extra, ale pro názornost bude stačit. Kdyžtak fotky umístím na svoje
stránky o včelařství, na kterých moc nic není, tak tam aspoň něco přibude
(nemám na ně čas).

Zdeněk Čejka

> Skoda, nemam dig. fotak. Hned bych poslal fotografie spravci. Zatim Petr

I mě se zdá uteplování zbytečné - tavidlo mám z dřevěné bedýnky - ale
Mám vakuované sklo
Asi je důležitá vzdálenost mezi tavícími se plásty a sklem

Mirek



> Není mi celkem moc jasné Proc tavidlo uteplovat. Sám jsem ho zhotovil jen
> ze
> sololitu na dreveném rámu bezjakých koliv izolací a funguje jak se od nej

Zdravim.

> Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
> Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
> Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
> zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
> zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
> rozvoj včelstev i oddělků).
Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce.
Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem
vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Není mi celkem moc jasné Proc tavidlo uteplovat. Sám jsem ho zhotovil jen ze
sololitu na dreveném rámu bezjakých koliv izolací a funguje jak se od nej
ocekává. za príznivých podmínek se starý plástzacíná tavit na slunci i bez
tavidla. Pokud chcete zvýsit rychlost tavení je úcelnejsí pridat zrcadlo
nebo hopridat v pozdním léte, prodlouzí se tak doba jeho vyuzívání.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 25, 2002 4:00 PM
Subject: Re: Tavidlo


> Pri tech teplotách ve slunecním tavidle se polystyrém velmi rád odparuje.
A
> to znamená, ze po case proste zmizí. Rozkládá se pri tom na jedovaté
> styreny. Jako obvykle :-)) je mu to zvykem :-))))
> Na druhou stranu je s ním nejjednodussí práce.
> S náhradou si vsak nevím rady ? :-((
> Minerální vlny se spatne zpracovávají. Co takhle molitan ? ;-) a nebo
> porezat karimatku ?
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Belá
>
>

odpověď z původní zprávou je ale pro příjemce který denně nestahuje poštu
lepší neboť se mohu podívat zpětně k čemu se tato vztahuje.

pepan

----- Original Message -----
From: "Emil Knopf" <volny.cz/=/sinux.sinus.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 23, 2002 11:25 PM
Subject: diakritika


> Co se to proboha zase děje, ľe se najednou začal objevovat místo z z
> háčkem tedy ľ, a s s háčkem, tedy ą, objevovat čtvereček Tuto konferenci
> jsme si od začátku chválili, ľe je moľno v ní psát česky s českou
> diakritikou. Jak zjią»uji, převládájí příspěvky v oblasti e-mailů,
> webové stránky jsou spíąe výjimkou. Také je zřejmé, ľe větąina příspěvku
> je psána v pracovní době, tedy od přispěvatelů, kteří mají přístup na
> internet buď jako majitelé, nebo zaměstnanci, na které jeątě nedoąlo, ľe
> utrácejí někomu peníze za spojení My ostatní, dokonce důchodci, jsme
> odkázáni na sluľby Telekomu, a proto se snaľíme být připojeni co
> nejkratąí dobu abychom vyąli s důchodem. Uľ jsem jednou prosil tuto
> konferenci, aby nás důchodce ąetřili a neopakovali zbytečně původní
> zprávy v odpovědích. Stále to někdo nerespektuje a navíc se tam
> "vykecává" o uplných zbytečnostech, které nejsou pro nikoho prospěąné
> Pokud bude zájem, příątě popíąu postup, jak se lze konference zůčastnit
> za co nejméně příspěvků Telekomu Asi to pro větąinu z vás nebude
> novinka, připojit, načíst, odpojit a pak v klidu číst, ev. zapsat , nebo
> vytisknout Přesto nabídnu zájemcům podrobný popis, ke kterému jsem se
> pracně dostal. Shrnul bych to asi následovně: Za co nejméně peněz,
> nejvíce informací z konference včelařů Hodně úspěchů ! Emi
>

to celé se dá ještě pořídit za polovic když odešlete zprávy až na druhý den
při stahování pošty.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <schmidt.jan/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 7:47 PM
Subject: RE: diakritika (OT)


> Dokonce se to dá pořídit za 2 x 1,10 Kč, pokud se to provádí způsobem
který
> popisuješ a je to mezi 18,00 hod a 06,00 hod. Také to tak realizuji. Honza
>
> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Monday, June 24, 2002 7:45 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: diakritika (OT)
>
>
> Zdravím a velice si vážím toho, že i jako důchodce jste si našel cestu k
> Internetu a k PC, tedy, aby to nevyznělo blbě, že jste se toho "nebál".
> To, že někdo pošle e-mail z práce v dnešní době žádnou firmu nepoloží
> protože většina je připojena trvale a platí paušál, takže příjem a
odeslání
> e-mailu je prkotina. A že je někdo odkázán na Telecom? No, dnes existují
> alternativní operátoři, ale to je vedlejší. Tato konference přece využívá
> textových e-mailů a ty jsou velice malé. Řekl bych, že pokud se někdo
> připojí večer, stáhne konferenci odpojí se, přečte, odepíše, připojí se a
> odešle a zase se odpojí, tak by mu to nemělo vyjít víc než 2x 2,60 Kč. A
to
> v dnešní době není nic tak hrozného i pro důchodce. Vždyť denně utratíme
za
> ostatní zbytečnosti daleko víc.
> Nechci proboha, aby mi někdo vyčítal, že nepíšu o včelách. Chtěl jsem jen
> vysvětlit, jak se věci mají, abychom neodrazovali ostatní účastníky
> konference i případné zájemce.
>
> Zdeněk Čejka
>
> > Také je zřejmé, ľe větąina příspěvku je psána v pracovní době
> > My ostatní, dokonce důchodci, jsme odkázáni na sluľby Telekomu
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002
>
>

> S náhradou si vsak nevím rady ? :-((

Co zkusit piliny?
Nebo vdostatecnou vzduchovou mezeru? Ta je úplne zadarmo a vubec se nemusí
opracovávat!

Petr Jarolím

Hosi, vzdyt to Zdenek v prispevku 1320 pise. Stejny system mam i ja, otec to delal dle tavidla jednoho mnohem starsiho vcelare, ktery ho mel jiz take nekolik let (ma ho dodnes).
Kamarad ho nedelal ze dreva, ale z lamina a tavi take. K tomu ma jeste sklo jednoduche.
Libor take pise, polyst. se stejne odpari. Zkuste pozorovat tavidlo kdyz prestane svitit slunko, za chvilku nebude pracovat a ani polyst. stejne nepomuze.
A co mam proti polyst.? Vubec nic, jen ho nepouzivam tam kde to nema zadny uzitek.

Jen me jeste napada, zda nemas nejak velky prostor mezi plechem (na kterem mas vosti ..) a sklem. Nebo, zda Ti opravdu teplo neodchazi na plose styku ramu tavidla a skla. Mela by tam byt sikma plocha, ale nevim zda mas stejny tvar. A to sklo ´take nemam nicim natrene.
Skoda, nemam dig. fotak. Hned bych poslal fotografie spravci. Zatim Petr

Aj slovenské ?

ščťžýáíéäôň

Pri tech teplotách ve slunecním tavidle se polystyrém velmi rád odparuje. A
to znamená, ze po case proste zmizí. Rozkládá se pri tom na jedovaté
styreny. Jako obvykle :-)) je mu to zvykem :-))))
Na druhou stranu je s ním nejjednodussí práce.
S náhradou si vsak nevím rady ? :-((
Minerální vlny se spatne zpracovávají. Co takhle molitan ? ;-) a nebo
porezat karimatku ?
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Belá

> Jinak koukam ze posedlosti vsechno uteplovat polyst. trpi hodne lidi. Hosi
> neblaznete a pouzivejte selsky rozum. Petr

Tim se toho moc neutepli :-))

Co tedy doporucujes ?

Zdravi PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

To snad neni ani posedlost, ale fyzika tepla. Co máš proti polystyrenu?
Eman
:>Jinak koukam ze posedlosti vsechno uteplovat polyst. trpi
:>hodne lidi. Hosi
:>neblaznete a pouzivejte selsky rozum. Petr

Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
rozvoj včelstev i oddělků).
Před érou řepky a hořčice bylo např. zcela nemyslitelné abych přidal jako medník nástavek
vystrojený jen mezistěnami, oddělky vytvořené koncem května toho bez intenzivního krmení
mnoho nepředvedly. V červenci a srpnu byl totální nedostatek nektaru i pylu, černá nemoc,
slídění, loupeže...
Moderní metody nástavkového včelaření jsou hezká věc, ale ve špatných snůškových
podmínkách toho mnoho zlepšit nemohou.
Další věc je, jak se tenkrát zjišťovali průměrné výnosy, jestli stejně jako dnes, tak
nevěřím vůbec ničemu.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>

Převěšování plástů patří skutečně do doby před druhou světovou válkou.
Úspěšnost tehdejšího včelaření nejlépe prokáže výnos medu (náhodou jsem
scanoval staré diapozitivy a našel tam jednu zajímavou tabulku) který
byl v letech 1920 - 1935 v Čechách podle tehdejšího ZÚVč od 0,33
kg/včelstvo v roce 1926 po 8,10 kg/včelstvo v roce 1929. Průměr 6 kg na
včelstvo v těch 15 letech včelaři přesáhli pouze 3 x. To příliš nesvědčí
o úspěšnosti tehdejších metod práce se včelami.

Lněnička