Včelařská konference

Radek Hubač napsal:
>Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera
>likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho
>vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde.

Zdá se mi, že v tomto sdělení bude nějaká chyba. Likvidovat včely může nařídit přece jen veterina. Titěra je výzkumník. Na přednášce před rokem bylo jasné, že naopak striktně doporučuje postup spolupráce s veterinou. Takže pokud je někdo pomalý nebo laxní, viděl bych to tak, že to může být spíš veterina nebo včelaři.

Radek Krušina

Radek Hubač:
....Tam dal Titera likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde. ...
----------------------------------------

Zajimavy prispevek. Jen by me zajimalo, jak ti postizeni vcelari dostali nahradu za likvidovana vcelstva. Titera neni veterinar a veterinari maji jasne instrukce, kdy mohou naridit likvidaci - vysledek rozboru meli neni pro ne smerodatny k likvidaci vcelstev. Kazdopadne je to vsechno zajimave a hlasoval bych pro dotace na rozbory meli v problemovych oblastech, abychom vedeli dopredu jak na tom jsme.

Napiste neco vic o Vasich ulech. Urcite to zpestri tuto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Milan
Datum: 10.10.2005 22:03

>Máte pravdu tahle stolárna se opravdu neživí výrobou úlu.Tahle výroba je
>jen okrajová.Velmi mě překvapilo,že místo o úly máte zájem o to kolik se dá
>vydělat.Co se týče dopravy větší množství dovezu a jinak úly posílám
>poštou.
>ahoj Milan
>P.S. dík za pochvalu mých stránek
>
>
>
>

Máte pravdu tahle stolárna se opravdu neživí výrobou úlu.Tahle výroba je jen okrajová.Velmi mě překvapilo,že místo o úly máte zájem o to kolik se dá vydělat.Co se týče dopravy větší množství dovezu a jinak úly posílám poštou.
ahoj Milan
P.S. dík za pochvalu mých stránek

Od: Minařík
> Pane Češka nefilosofujte a zaměťte si před vlastním prahem.
> Už všichni víme co jste zač.
.........

Rad bych vedel p. Minariku, co jsi ty zac? Zeby vedouci nejake karavany? :-)) To bys byl moc ochotnej, kdybys mi (nam) vecne povedel jaka je tvoje reakce na prispevek od pana Cesky. A nezatahoval sem nejakej blabol typu urazky. Chapej. Vzchop se a reaguj na prispevek cislo 12559. Jsi na konferenci a ta je otom se neco dozvedet.

Co se tyka me reakce na Oboru, tak se vubec nedivim, ze neco informacne prosakuje o problemech. To jsem pochopil i ze zjistovani vyse vykupnich cen medu nekdy v lete. V Obore byla jedna z nejnizsich.

Vyber z odpovedi od ED( EUROPE DIRECT ) na muj dotaz okolo produkce a prodeje medu:

"V červnu 1997 přijala Rada nařízení (ES) č. 1221/97, kterým bylo zamýšleno pomoci zlepšit produkci a marketing medu v Evropské unii. Toto nařízení dává členským státům šanci vytvořit národní roční programy v užší spolupráci s obchodními organizacemi a společnostmi."

Co se deje v CR pro lepsi produkci a marketing medu? ....Moc dobre se me med v dnesni situaci na trhu neprodukuje a ta podoba dotace je pro me nezajimava. Kde je ta spoluprace naseho clenskeho statu s obchodnimi organizacemi, kterou nam EU doporucuje? Nevite kdo sedi na Ministerstvu zemedelstvi za obor vcelarstvi? Dost by me zajimalo to osloveni SVOZMU nasim clenskym statem.

_gp_

Ahoj Emane a další,
Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera likvidovat vcely v
cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni
delali pozde. I když jsem se s Titerou snazil na shromazdeni ucitelu
bavit na tohle tema, neuspel jsem. Navíc v tom zari v Divákách byly na
kazdem kvetu 3 vcely. Proc? Protože se palilo po vyrojeni vcel a na
likvidaci divokých vcel V Dolu nemaj metodiku. U vcelaru to není problem
spalit. Když mistni včelaři navrhli reseni, odpověď byla kupte si
rojaky, pochytejte vcely a znicte je, od nikoho nic nedostanete, ani ty
rojaky.
Jinde ustoupil mor třeba po vykaceni starych lip ve stromořadí, kde byl
zdroj nakazy. Proste je to jiné v kazdem konkrétním pripade a veterina
na to kasle Dol je moc, moc pomaly. Kdyby klinicke vyšetřeni probehlo
koncem dubna, mohlo byt mnohem méně problemu. Nechávám Tondovi vcely na
pristi rok a doufam, ze je nestihne stejny osud obeti.
Hezky vecer preje Radek
Jelikoz jsem epidemiolog a zabývám se epidemickym procesem, myslim vyse
uvedene radky vazne. Poznamka proto, kdyby to zase nějakému chytrakovi
doslo víckrát, posilam to jen jednou!!!

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už
Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Mam ten dojem, ze trochu prehanite, 1000 ulu x 2000 Kc = 2 miliony
To uz je dost penez. Ono stolarstvi je nejspise rodiny podnik.
To by si zaplatil vsechny stroje uz za jeden rok.

A mam ten dojem, ze od te doby co sem poslal inzerat naposledy si svoje
stranky podstatne vylepsil.
Me se to libi. Jenze s dopravou na vetsi vzdalenosti to asi bude dost
problem.
I kdyz jeden ul lze asi bez problem zabalit. Takze v nejhorsim si nekdo
objedna 10 baliku.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 10.10.2005 19:21

>Pochybuji. Kdyby se jen z úlů mělo stolařství uživit, musel by jich prodávat
>bajočko tisíce až desetitisíce za rok a byl by dost známý. Stolárnu asi má.,
>ale ty fotky klidně mohou být z jediné zakázky 10 - 15 úlů pro jednoho
>včelaře.
>Jenže za vlastnictví domény www.vcelarstvi.info zaplatí za rok nějak 200 -
>300 Kč a za hosting 500 nebo 600 Kč za rok. Je zaregistrovaný jako admin,
>takže stránky si nejspíš dělal sám a tudíž žádné další náklady na provoz
>webové stránky nemá. Vrátí se mu to, když prodá 2-3 úly. Takže proč by si
>neudělal webové stránky, navíc na takové atraktivní adrese, jako je
>www.vcelarství.info ? Stejně, jak kdyby prodejce medu vlastnil
>www.medarstvi.info .
>
>R. Polášek
>
>----- Original Message -----
>From: <>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Monday, October 10, 2005 4:02 PM
>Subject: Re: inzerát - úly ze dřeva
>
>
>
>
>>Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
>>To provozujete jenom kvuli ulum?
>>Vsechna cest!
>>
>>D. Helmut
>>
>>--- Original Nachricht ---
>>Absender: Milan
>>Datum: 10.10.2005 15:39
>>
>>
>>
>>>Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
>>>Milan
>>>
>>>
>>>
>>>
>>>
>>>
>
>
>
>

Pochybuji. Kdyby se jen z úlů mělo stolařství uživit, musel by jich prodávat
bajočko tisíce až desetitisíce za rok a byl by dost známý. Stolárnu asi má.,
ale ty fotky klidně mohou být z jediné zakázky 10 - 15 úlů pro jednoho
včelaře.
Jenže za vlastnictví domény www.vcelarstvi.info zaplatí za rok nějak 200 -
300 Kč a za hosting 500 nebo 600 Kč za rok. Je zaregistrovaný jako admin,
takže stránky si nejspíš dělal sám a tudíž žádné další náklady na provoz
webové stránky nemá. Vrátí se mu to, když prodá 2-3 úly. Takže proč by si
neudělal webové stránky, navíc na takové atraktivní adrese, jako je
www.vcelarství.info ? Stejně, jak kdyby prodejce medu vlastnil
www.medarstvi.info .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 4:02 PM
Subject: Re: inzerát - úly ze dřeva


> Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
> To provozujete jenom kvuli ulum?
> Vsechna cest!
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Milan
> Datum: 10.10.2005 15:39
>
> >Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
> >Milan
> >
> >
> >
> >

Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
To provozujete jenom kvuli ulum?
Vsechna cest!

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Milan
Datum: 10.10.2005 15:39

>Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
>Milan
>
>
>
>

Pane Češka nefilosofujte a zaměťte si před vlastním prahem.
Už všichni víme co jste zač.

Dne pondělí 10 října 2005 08:58 pan Josef Menšík napsal(a):
> Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
> dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe


Dobry den,

nemel by jste fotku tohoto kompletu ?

Honza

Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
Milan

Rádi se necháme poučit. Jak je to se světovou cenou medu? Co ji určuje a kde ji zjistím? Jak funguje světový obchod s medem? Je to stejné jako ostatní zemědělské komodity? Přiznám se, ža o výroku místopředsedy o nexistenci světové ceny medu pochybuji, na druhou stranu se nejedná o exaktní záležitost, takže předpokládám, že se dá zjistit na některé komoditní burze. Můžte nás neobchodníky uvést více do obrazu? Nejlépe odkaz na příslušné WWW???

S pozdravem

V říjnu loňského roku jsem zveřejnil informace o neudržitelném stavu ve Včele Předboj a následující dění kolem tohoto podniku jsou, myslím, včelařské veřejností dobře známa.

Znovu však musím připomenout, jak na mé informace reagoval pan Peroutka a s ním i celý ÚV ČSV. Ještě několik měsíců časopis včelařství otiskoval články a fotografie z tohoto podniku, a to v duchu „ vše je v naprostém pořádku“.

Je opět říjen, a myslím, že ve včelařství uplynul velmi převratný rok. Zejména v oblasti zvyšování světové produkce medu a s tím související snižování jeho nákupní ceny.

Jak na tyto skutečnosti reaguje časopis Včelařství?
Na aktivu v Praze (jak je možno vyčíst v časopise Včelařství č.10) se od pana Peroutky včelařská veřejnost dozvěděla, že „světová cena medu neexistuje“, dále pak si pan tajemník zřejmě nedopatřením podivně vyložil informace o hladovějící Africe (dle mého názoru přesunem podpory včelařství do třetích zemí dojde k ještě většímu tlaku na snížení ceny medu).

Za sebe chci říct, že mě velmi mrzí přístup nejen vedení ČSV, ale zejména přístup Ministerstva zemědělství, které se snaží naše zemědělce neustále takzvaně „opíjet rohlíkem“, jak se u nás všechno daří, jaké jsou podpory, dotace, intervenční nákupy a bla, bla, bla. Pokud se něco nedaří, tak to „odpovídá směrnicím EU“ a je to.

„Spokojený“ český zemědělec se poté dočte, že si zákazník může koupit 50kg brambor, a to za celých 100,-Kč, a ještě k nim dostane deset kilogramů zelí zadarmo (viz leták Makro). Zemědělec potom přemýšlí, jestli ještě nespí, případně kdeže asi rozdávají kouzelné prstýnky princezny Arabely.

V časopise Včelařství se zase můžeme dočíst, že vše funguje a pan tajemník radí včelařům, aby podávali na české zpracovatele (aspoň ty některé) žaloby, zřejmě proto, aby se náhodou nezačalo mluvit o tom, že žádný intervenční nákup nebude, že příspěvky se nezvýší a dotace že si přerozdělí svým byrokratickým aparátům. Nedejbože, aby se říkalo, že další podnik pod správou ÚV jde s prodejem medu stále níž, a jak pan tajemník zapomněl na skutečnost, že letos Včelpo Obora vykupovalo za nejnižší ceny a v současné době med vůbec nenakupuje. Snad to zachrání akce typu „Potěmkinova vesnice“ z Českých Budějovic.

Pane Peroutko, vyzývám vás, přestaňte, prosím, lidem pochlebovat pojďme si sednout ke stolu s takovou náladou, abychom na dalších světových výstavách nemuseli zase chybět. Neznám zemi, ve které by byla taková zášť vedení zájmové organizace, která produkuje určitou surovinu, proti vlastním zpracovatelům jako se tomu děje u nás.


Dne 10.10.2005

                                    Lubomír Češka

Tady by se dalo říct, že člověk vysoký metr 80 a vážící 40 kilo onemocní
xkrát častěji než člověk vážicí 75 kg a stejně vysoký.
Jinak to je přirozeně každého věc, v čem a v jakém množství kvasí.
A jelikož máme doma sbírku demižónů od pětilitrových po padesátilitrový (
zřejmě původně na kyselinu), v mládí jsem v nich intenzívně zkoušel sice
medovinu ne, ale různá "vína" od jablečného moštu přes jablečný mošt
obohacený pro lepší chuť nastrouhanými jablky a hruškami, různé mixy z
rybízu, angreštu a třešní až po "víno" z vyřazených zavařenin a sirupů nebo
ze zbytků z drobného ovoce po získání šťávy v odšťavovacím hrnci. Sice
většina končila v kvasu na pálení, ale určité zkušenosti s různými objemy
jsem získal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 11:45 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> >...by se v případě místně zeslabené stěny
> nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku
> ------------
> Tuhle moudrost jsem experimentálně ověřil :-(.
>
> Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak
> logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že
> onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy
> předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi
> přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti
> se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 9:10 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
> jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
> budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
> průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
> rovnou doplněné lisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
> pevného
> > plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny
spojenými
> > pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který
dávám
> na
> > > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až
15
> > > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou
a
> > > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští
působí
> > > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od
vařáku
> > > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> > doplnit
> > > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a
zbytky
> > se
> > > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
> existovala
> > > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> > zavíječi.
> > > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se
za
> > > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na
zavíječe
> > to
> > > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> > zreaguje,
> > > pravděpodobně s voskem.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

jistě

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 8:38 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Dobry den,
>
> neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je
nejmensi
> mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
> Honza

Chemicke reakce musi fungovat i ve zkumavce

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr Lokvenc
Datum: 10.10.2005 12:48

> Jde v podstatě o biologický proces a ten vyžaduje určité podmínky.
> Biologická rovnováha se také snadněji udržuje ve větším akváriu než
> menším...
>
>

Jde v podstatě o biologický proces a ten vyžaduje určité podmínky.
Biologická rovnováha se také snadněji udržuje ve větším akváriu než
menším...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 11:45 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak
> logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že
> onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy
> předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi
> přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti
> se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

>...by se v případě místně zeslabené stěny
nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku
------------
Tuhle moudrost jsem experimentálně ověřil :-(.

Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

Bylo by dobre pri prilezitosti neorganisovanzm vcelarum davat najevo vyznam clenstvi v CSV a neposkytovat jim pouze bezplatny servis zajistujici jejich prani.

Prava a povinosti clenu CSV %29
maji pravo ucastnit se clenskych schuzi a projednavat vsechny otazky svazove cinnosti v pusobnosti ZO
Obracet se s dotazy,navrhy,pripominkami a stiznostmi na organy ZO a k prislusnym vyssim svazovym organum

Povinosti
Podporovat a svym jednanim prispivat k rozvoji dobrych clenskych a spolecenskych vztahu.Plnit usneseni a rozhodnuti svazovach organu prijata v ramci jejich kompetenci.

6.Sjezd CSV 1995
Otevreny dopis ZO zakladni organisace Zlatniky ve kterem nesouhlasi:s kracenim podpor ze svepomocneho fondu,vysi clenskeho prispevku,financovanim Vcely Predboj.

Zasedani UV CSV 31.8.1996
UV odpovedel na dopis -Obcanskeho sdruzeni vcelaru Zlatniky

Stanovy CSV %23 Smlouvy o soucinnosti
Svaz muze uzavirat smlouvy o soucinnosti s jinou pravnickou osobou (spolecenske sdruzeni obchodni spolecnost,druzstvo).Ve smlouve se vymezi ucel,zpusob provadeni a prostredky kterymi smluvni strany strany k soucinnosti prispivaji.

Internetova konference
Vcelari by meli usilovat oto co maji vinari.Mohlo by to vest k nazorove skupine,uskupeni,klubu ci jine organisaci. Nejsem pravnik,ale vidim moznost zalozit neco ku prospechu vcelarstvi.V pravnim state nemusi byt obcan zavisly pouze na CSV. G.Pazderka

Bylo by DOBRE pri kazde prilezitosti davat najevo o sve mineni o centralnim predsednickem vedeni CSV.

franta

Zkazit se přirozeně dá i 50 litrů a povést se může i dva litry. Ale pod těch
10 litrů je podle mých zkušeností dodržet dobré podmínky obtížnější, řekl
bych, že to souvisí s tím, že kontaminace jinými mikroorganismy než
kvasinkami a případný přístup vzduchu při nedokonalém utěsnění je zhruba
stejné při manipulaci s 10 nebo 5 litry medoviny stejně jako při manipulaci
s 50 litry. Takže při kvašení 5 nebo 10 litrů tyto nepříznivé vlivy působí
zhruba 5 až 10x intenzívněji. Proto si myslím, že pokud někdo začíná s
medovinou a nemá zkušenosti, je pro něho vhodnější dělat napoprvé více
litrů, případné menší chyby se méně projeví. A těch 20 litrů dokáže za půl
roku nebo za rok nejspíš vypít taky.
Co se týká plastu, dotahování zátek se mně zdá lepší, pokud se nechají
pootevřené, není žádná kontrola, jestli roztok uvnitř nádoby ještě bouřlivě
kvasí a tudíž zátka by mohla být pootevřená, nebo jestli je kvašení ukončeno
a potom se zátka musí zavřít, protože jinak CO2, i když je těžší než vzduch,
postupně vyprchá, do nádoby se dostane vzdušný kyslík a medovina začne
octovatět. Taky pokud se vystihne správná doba, jsou odstraněny mrtvé
kvasinky a při zpracování zbytku cukru kvasinkami se medovina natlakuje CO2,
ten má i konzervační účinky, medovinu konzervuje a omezuje činnost
mikroorganismů, takže medovina déle vydrží. Je ovšem fakt, že takhle
vyrobená medovina má trochu jinou chuť , spíš by se tomu mohlo říkat medové
pivo. Výhoda plastu proti sklu je taková, že zmáčknutím se dá spolehlivě
zjistit tlak uvnitř, skleněný demižón by musel mít nějaký manometr. Ale
stejně skleněný demižón byl se bál natlakovat, nějaký druhojakostní, který
by jinak vrchovatě na kvašení stačil, by se v případě místně zeslabené stěny
nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 8:35 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> >Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
> se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly.
> ----------------
> Můžeš mi vysvětlit, proč nestačí zátku prostě nedotáhnout a umožnit tak,
> aby CO2 samovolně unikal? CO2 je těžší a leží na hladině, kterou tak
chrání
> před O2. Taky nechápu kde jsi vzal těch 10 litrů a rozumný objem 20 l. Co
> má za výhodu plast proti sklu je mi také záhadou. Pokud se dodrží
sterilita
> pomůcek a dobré podmínky kvašení, pak se medovina povede i ve 2 litrech.
> Zkazit se dá naopak dobře i 50 litrů.

>Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly.
----------------
Můžeš mi vysvětlit, proč nestačí zátku prostě nedotáhnout a umožnit tak, aby CO2 samovolně unikal? CO2 je těžší a leží na hladině, kterou tak chrání před O2. Taky nechápu kde jsi vzal těch 10 litrů a rozumný objem 20 l. Co má za výhodu plast proti sklu je mi také záhadou. Pokud se dodrží sterilita pomůcek a dobré podmínky kvašení, pak se medovina povede i ve 2 litrech. Zkazit se dá naopak dobře i 50 litrů.

Diky za odpovedi

Honza

V praxi asi od 10 litrů výše, řekl bych, že rozumný objem je od 20 litrů.
Menší objem se snadno zvrhne i když taky se někdy povede. Pod 10 litrů,
zvláště pod 5 litrů už medovina vychází lépe v plastových nádobách -
kanystrech nebo 5 a dvoulitrových PET nádobách než v demižónech s klasickou
kvasnou zátkou. Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly. V době
bouřlivého kvašení se to musí dělat každý den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 8:38 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Dobry den,
>
> neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je
nejmensi
> mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
> Honza

Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
rovnou doplněné lisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
pevného
> plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
> pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám
na
> > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> doplnit
> > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
> se
> > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
existovala
> > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> zavíječi.
> > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
> to
> > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> zreaguje,
> > pravděpodobně s voskem.
> >
> > R. Polášek

V časopise Reflex č.40 jsou nové články o včelaření.Reflex uprostřed války včelařů a Jak se utopit v medu./bumerang/ K přečtení na WWW.reflex.cz

Neni dulezita velikost demizonu (muzete kvasit i hrnicek), ale pristup
vzduchu.
Pri prvnim, tzv. bourlivem kvaseni se demizon neplni cely, nechava se
petina az ctvrtina (podle celkoveho mnozstvi kapaliny) prazdna, aby
nedoslo k vytekani a strikani ven.
Pri druhem kvaseni musi byt naopak demijon plny az po zatku a je treba
behem mesicu neustale doplnovat budto z jineho demizonu nebo jiz hotovou
medovinou. Pokud bude mit vzduch pristup k povrchu kapaliny v demijonu,
vytvori se tzv. kris a medovina zoctovati.
(Medovy ocet ale je take vynikajici!)
Kvaseni probiha asi tak pul roku.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 09.10.2005 20:38

>Dobry den,
>
>neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je nejmensi
>mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
>Honza
>
>
>
>

Dobry den,

neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je nejmensi
mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?

Honza

D. Helmut:
> Otazka ale znela, kde se da mlecna kyselina v maloobchode koupit ?
..........

http://www.lach-ner.cz

_gp_

regulace kyselosti vin slouzi i pro doladeni chuti
je to halt vinarsky obor

Otazka ale znela, kde se da mlecna kyselina v maloobchode koupit ?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: pan Josef Menšík
Datum: 09.10.2005 18:00

>proc( ne(c(ím konzervovat 12-14% alkoholu musí stac(it samo o sobe(.
>
>Pepan
>
>----- Original Message -----
>From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
>To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
>Subject: Re: E270 - kyselina mlecna
>
>
>
>
>>Ahoj.
>>Madovinu de(lám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
>>
>>
>med,
>
>
>>kvasinky a kor(ení. Hlavne( skor(ici a hr(ebíc(ek. A zatím je celkem dobrá.
>>Osobne( si myslím, že vc(elí produkty by se me(li zpracovávat pokud možno
>>"c(iste(".
>>Zdravím
>>
>>
>
>
>
>

Z tohohle odkazu mi nevyplývá, že se tam mléčná kyselina přidává, ale že je produktem kvašení.
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Já dám na začátek do 20 l demižonu jeden oloupaný a rozsekaný citron a tím mám kyselé prostředí vyřešeno. V medu jsou taky nějaké kyseliny. Nekomplikoval bych to a řídil se jednoduchými a osvědčenými recetpty.

proč něčím konzervovat 12-14% alkoholu musí stačit samo o sobě.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Ahoj.
> Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
med,
> kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
> Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno
> "čistě".
> Zdravím

no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do pevného
plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
> vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
doplnit
> nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
se
> potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
> možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
zavíječi.
> Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
to
> funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
zreaguje,
> pravděpodobně s voskem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků
nebo
> > včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> > zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> > postup
> > mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70
l
> > ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
> avhodím
> > do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> > sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
> připravil
> > a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
> vosku
> > tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> > voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu
naházím
> do
> > kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
> necám
> > zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> > výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> > náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
> na
> > tavení divočiny
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než
je
> > sud
> > > pro celé rámky.
> > > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím
hrnci
> na
> > > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku
vejde
> > > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá
se
> > > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> > malý.
> > > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> > 1/3 -
> > > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> > napadány
> > > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> > odšťavovací
> > > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> > objemem
> > > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
> vosk
> > s
> > > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> > peci
> > > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
> kýblu.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Ahoj.
Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu, med, kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno "čistě".
Zdravím

I když do budoucna uvažuji o zpracovávání plástů bez porušení drátkování, přičemž vzor vytápěné nádrže pevnými palivy bych použil z Dolu a vytápěnou odstředivku od př. Havrlíka, snažím se nyní využívat to co mám jak nejlépe umím a hlavně aby všechny úpravy moc nestály. Voští vyřežu nožem, aby se neporušil drátek, což při používání anticorového není dnes problém. Pak hromadu výřezů proženu drtičem na jablka aby drť byla co nejmenší. Starý klasický vařák jsem pečlivě zaizoloval a těsně nad dno umístil topné tělísko z aut pračky /Gorenje cca 250 Kč./ Rychlost vyváření se cca 5 x zvýšila, výtěžnost je super, což dává tušit jak je ekonomick=é vyvařovat na el. vařiči. Protože mě to takhle v podstatě vyhovuje tak můj přechod na vyvařovací vanu a odstředivku se pohybuje pouze v teoretické rovině a zřejmě to tak i další rok zůstane. Zdraví R. Stonjek

Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě doplnit
nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky se
potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali zavíječi.
Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe to
funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek zreaguje,
pravděpodobně s voskem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
> včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> postup
> mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
> ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
avhodím
> do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
připravil
> a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
vosku
> tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím
do
> kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
necám
> zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
na
> tavení divočiny
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
> sud
> > pro celé rámky.
> > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci
na
> > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> malý.
> > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> 1/3 -
> > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> napadány
> > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> odšťavovací
> > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> objemem
> > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
vosk
> s
> > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> peci
> > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
kýblu.
> >
> > R. Polášek

Ne, je treba hledat treba anglicky v google mead + lactic acid a
vypadnou desitky odkazu.
Napriklad tento
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Kvasinky potrebuji kysele prostredi.
Citronova kyselina je ale kvasinkami metabolizovana, cili se postupne
odbourava.
Mlecna neni.
Neznam v podstate recept, kde by se o pridani kyseliny nepsalo.
Divne, ze to na ceskem webu neni znamo.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 08.10.2005 20:22

>Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
>Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?
>
>_gp_
>
>
>
>

D. Helmut
> Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
> Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
> trvanlivost napoje.
> Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
...........

Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?

_gp_

Ksakru jdi se předvádět někam jinam, zacláníš tady.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: cvxv <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pokusy s psanim (12521)
> Datum: 07.10.2005 10:15:37
> ----------------------------------------
> hjsfosf sasfwqalf \. :-(
>
>
>

Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
trvanlivost napoje.
Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
To je bezne v internetu k nalezeni.
Mozna jste cetl, ze se pridava kyselina citronova.
Ta ma naprosto stejnou funkci, rozdil je v tom, ze na ozdil od mlecne
kyseliny neni chutove neutralni a pri kvaseni se rozklada,
takze k vysledne kvalite hotove medoviny prilis neprispiva.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Eman
Datum: 08.10.2005 16:55

>Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny
>mléčné při kvašení je nežádoucí.
>
>
>
>

již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
postup
mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím avhodím
do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím připravil
a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého vosku
tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím do
kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a necám
zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen na
tavení divočiny

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
sud
> pro celé rámky.
> Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
> ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
malý.
> Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
1/3 -
> 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
napadány
> zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
odšťavovací
> hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
objemem
> bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk
s
> kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
peci
> jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> > je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> > plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> > vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> > bazaru za 150,-Kč.
>

Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny mléčné při kvašení je nežádoucí.

Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je sud
pro celé rámky.
Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně malý.
Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca 1/3 -
1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou napadány
zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten odšťavovací
hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s objemem
bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk s
kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na peci
jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> bazaru za 150,-Kč.

Ma nekdo zkusenosti, zda se nekde v maloobchode da koupit kyselina
mlecna, alias konzervacni prisada znama jako E 270 ?
Kyselina mlecna se pouziva pri vyrobe medoviny.

D. Helmut

Doporučuji vyvíječ páry od firmy PROMA Dobruška ( v případě zájmu
www.promacz.cz), minulý týden jsem ho kupoval za necelých 1400,- kc a je
výkonnější a má i větší zásobník na vodu
Radek HUbač

-----Original Message-----
From: pepa raska [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, October 07, 2005 8:01 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství
vosku,tak
je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
bazaru za 150,-Kč.

__________ Informace od NOD32 1.1245 (20051006) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
> Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
> Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
> Na to se opravdu tezko reaguje.

Konkretne v tomto pripade (ale pouze v tomto pripade) to bylo zpusobeno
technickou chybou pri oprave databaze (skript na pridavani prispevku z
mailove konference na web a skript na rozesilani prispevku pridanych z
webu se dostaly do smycky).

                            Petr "Pasky" Baudis

hjsfosf sasfwqalf \. :-(

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním bazaru za 150,-Kč.

Mile "cvxv".
Rad bych te pozadal, aby si svoje pokusy s psanim provadelo odpriste
nekde JINDE.
Uvedom si, ze hazis spouste lidi do schranek nevyzadane informace, ktere
diky svemu vtipnemu obsahu hodne nastvou.
Cilem teteo konference je prijimat informace o vcelarstvi a ne nejake
tvoje pokusy ci testy kdovi ceho.
Domnivam se, ze podobny nazor ma hodne lidi v teto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: cvxv
Datum: 07.10.2005 07:45

>hjfhjfj
>
>
>
>

hjfhjfj

hjfhjfj

Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
Na to se opravdu tezko reaguje.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radek HUBA�
Datum: 07.10.2005 00:34

>Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
>Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
>detmi, snad se Vam u nas bude libit.
>Radek HUbac
>
>
>
>

hjfhjfj

Jak bylo uvedeno v zahlavi webovych stranek konference, stranky prochazely udrzbou (pregenerovavanim historie). Nyni by jiz melo byt vse v poradku.

Něco se dějě i s webovým serverem diskuse. Poslední příspěvky tam vůbec
nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
Subject: Není o čem psát?


> Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
> konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Dobry den,

velice se omlouvam za problemy se zobrazovanim e-mailovych prispevku
ve webovem rozhrani konference - byly zpusobeny zmenou konfigurace jine
casti systemu a vyreseni problemu bylo bohuzel pomerne casove narocne
a komplikovane (navic se seslo s casovymi problemy na me strane).

Bylo nakonec treba zrekonstruovat historii prispevku za posledni cca
mesic, coz bohuzel zpusobilo jejich precislovani. V nekterych pripadech
take mohlo dojit ke zmene poradi prispevku (nikdy vsak v ramci jednoho
vlakna, nemelo by to tedy snad prilis vadit). Za vznikle neprijemnosti
se omlouvam.

S pozdravem,

                            Petr "Pasky" Baudis

Treba je to tim, ze jsou v panelacich namackani jak sardinky.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: zak
Datum: 04.10.2005 17:22

>Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
>musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
>nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
>okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
>druhému lítá bodavý hmyz atd.
>
>
>K. Zak
>

Co je to "letaji k vam na vodu" ?
Do kuchyne nebo do koupelny?
Pokud je to jenom na vasi zahradu, meli byste si uvedomit, ze zahrady
jsou urceny pro zemeelske vyuziti a v takovych oblastech se vcely
prirozene vyskytuji. Zahrady a pole maji (ac jsou mozna soukrome) i
celospolecensky vyznam a opylovani vcelami k nim patri.
I kdyz se vam mozna zda, ze tech vcel tam leta ponekud vice, zvazte
predevsim proc tomu tam je.
Vcely maji dolet radove kilometry a pokud mate u vas nejakou vodni
nadrz, tak si ji vyhledaji, jedno jestli jsou od souseda nebo z druheho
konce mestecka.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Soused-alergik
Datum: 04.10.2005 14:17

>Vážení včelaři!
>Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
>(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
>považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
>včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
>kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
>polovina populace".
>Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
>tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
>měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
>stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
>zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
>což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
>právníky neměli v lásce.
>K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
>hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
>zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
>na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
>téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
>tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
>Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
>průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
>alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
>nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
>nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
>dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
>tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
>která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
>jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
>záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
>stránkách včelařské konference.
>To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
>Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
>(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
>aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)
>
>
>
>

Ono by stačilo zamyslet se nad tím proč tam včely lítají a upravit podmínky
tak aby se to nedělo sám mám doma dceru alergika na včelí jed a 30 včelstev
mám asi 30-40 metrů ode dvora který celá rodina využívá jako letní obývák a
včelku tam vidím jen sporadicky. přes vekou výsadbu květin nemám jediný
problém ono někdy stačí mělké jezírko se špinavou vodou která se hodně
ohřívá a problém je tu, právě tato špinavá a teplá voda včely láká

menšík
----- Original Message -----
From: "Soused-alergik" <vcely/=/soukroma.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:19 PM
Subject: Re: p?edvol?n? k soudu


> Vážení včelaři!
> Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
> (příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
> znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
> diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
> zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
> to přece "tvrdí polovina populace".
> Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
> tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
> měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
> stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
> zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat
souseda,
> což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť
byste
> právníky neměli v lásce.
> K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
> hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem
sám
> alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
> nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
> nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
> dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
> jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
> záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
> stránkách včelařské konference.
> To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
> Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
> (jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci
jen,
> aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Stále se vzdalujeme víc a víc od reality (částečně i přírody), kdo chce
uspět, musí být netolerantní a trvdě prosazovat svoji pravdu ( platí to i o
nás včelařích ? ).

Pokud neberu v úvahu alergika, u kterého jde po štípnutí o život, tak
ostatním bodnutí život pouze znepříjmení, jaké jsou ale vedlejší následky v
imunitním systému běžného člověka ?

Sám mám alergické děti (běžná alergie prach, pyl, roztoči) a pokud budu
skutečně upřímný, tak lze následky alergie celkem dobře utlumit, ale jak ji
léčit ? Pro řadu odvětví je jistě toto tlumení celkem dobrý finanční kšeft.
Rady jsou také různé, nám bylo doporučováno minimalizování fyzické zátěže a
vytvoření sterilního nealergického bytového prostředí, nenavštěvovat
alergická prostředí, čímž vytvoříme člověka, pro kterého je pobyt v přírodě
nebezpečný. Pro tohoto člověka je styk s alergenem problémem, ať skutečným,
nebo alespoň důvodem ke stížnostem. Kolik z nich má v ústech problémy
netolerantnosti okolí vůči jejich alergií a přitom ve svém bytě bytě žije se
zdrojem svého alergenu, třeba psem, nebo kočkou ?

Nedávno zde byl zajímavý odkaz na pořad o včelách, kde byl rozebírán
propolis jako léčivo, ale hlavně jako problematická látka pro alergika -
nemá totiž stálé složení a v tom je problém.

Pokud se dělají alergické testy (pokožka, krev) jsou často i protichůdné a
nalezení skutečné příčiny alergie je poměrně složité. Děty také nereagují
vždy shodně na obdobný alergen.

Nepřeceňuji, nepodceňují alergii ale myslím že zdravotní stav dětí vyřešila
úprava bytu , podstatná a postupná změna životního stylu, ne opakované
tlumení příznaků ale skaut, venkovní sporty.

Pokud máte zájem tak třeba http://www.alergie.cz/

Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
druhému lítá bodavý hmyz atd.


K. Zak



-----Original Message-----
From: Soused-alergik [mailto:vcely/=/soukroma.cz]
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:18 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Re[2]: p?edvol?n? k soudu

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)