78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 5. 2005
Re: roje neznámého původu (10606)

Zdravím,
kdysi se doporučovalo použít BEF, to byl kdysi přípravek na léčení
roztočíkové nákazy. Pravděpodobně se dnes již nedá koupit, jedině že by ho
měl nějaký starý včelař ještě doma. S tím Befem jsem to jednou vyzkoušel.
Dneska by bylo možné použít zřejmě tyto látky: aceton, formalín, čpavek
neboli čpavková voda a kyselina mravenčí respektive podložka s ní.
Asi tím způsobem, že by se do rojáku nalilo asi 50 - 100 centilitrů a roják
potom zabalil do igelitu a nechal nejlépe v teple na slunci aspoň hodinu.
Ony by se asi udusily i bez chemikálií, ale zbytečně dlouho by to trvalo.
U acetonu by se musel dávat pozor, aby neobsahoval páchnoucí nečistoty,
které by zamořily roják,pokud by nebyl jednorázový, nevím tedy jistě, jestli
by se mohl kvůli ceně používat technický aceton z drogérie. Pro formalín a
kyselinu mravenčí bude pro nákup zřejmě potřebný průkaz pro práci s jedy.
Čpavek z čpavkové vody poškozuje vosk, pokud bude v rojáku vložený plást,
nevím ale jak moc.
Podložka (zbavená úplně igelitu) s kyselinou mravenčí je stylová, ale je
problém, jak ji k roji vložit.
Jinak účinná látka v Befu byl tuším mravenčnan nebo octan etylnatý, ten by
měl jít taky v prodejnách s chemikáliemi sehnat.
U formalínu, kyseliny mravenčí a hlavně čpavku se musí dávat pozor na
výpary, nahnout se nad hladinu a čichnout si je prakticky tak ekvivalent
vyfasování aspoň dvou žihadel současně do špičky nosu.
Mravenčnan a octan etylnatý jsou velice těkavé hořlaviny tak na úrovni
éteru, aceton je o něco bezpečnější.
Pokud to bude jednorázový roják a bude se celý spalovat, měl by se před
zapálením otevřít. Mohly by totiž bouchnout výpary unitř rojáku a rozhodit
mrtvé včely kolem dokola. U některých látek je toto nebezpečí vcelku reálné,
u jiných spíše teoretické.
Vlastně v jednorázovém rojáku by se mohly včely zničit nějakým insekticidem,
třeba biolitem.
Tolik asi moje nápady a poznámky k likvidaci rojů. Snad z toho půjde něco
vybrat pro praxi. Jako první bych vyzkoušel čpavek, případně technický
aceton, dají se totiž sehnat v drogeriích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 30, 2005 1:14 PM
Subject: roje neznámého původu


> má někdo zkušenosti s likvidací rojů neznámého původu?Jednorázové rojáky
> popř. papírové krabice?Postup při likvidaci.Jsme v oblasti s výskytem moru
> vč. plodu.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Ladislav - vosk
Předchozí:Radim Polášek - Re: Oprava pocínovaného medometu - volání po zkuenostech


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu