Archiv Včelařské konference

Zdravím
Dutina jako dutina. Koneckonců dneska je v běžném lese o dutiny vhodné pro
roj dost nouze. Snad jedině nějaká. neobydlená dřevěná budka pro velké
dravce. Dokud měl bratranec ještě včely, vypomáhal jsem mu, protože tehdy
jezdil tak jedenkrát za 14 dnů na víkend. Zavolali, že se mu tam včely rojí.
Přišel jsem akorát včas, abych viděl, jak roj, který vyletěl z pravého
krajního úlu, mizí v otevřeném levé krajním úlu. Četl jsem někde, že včely
instinktivně hledají nezavčelené oblasti , tudíž od úlů se včelami a
otevřeným prázdným úlem odletí spíše někde do lesa do nějaké dutiny. V tomto
případě byly ve včelíně včelstva jen dvě, po vyrojení tři. Asi pátračky
nenašly v lese vhodnou dutinu, tak vzaly zavděk úlem vedle stávajících
včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 11:09 PM
Subject: Re: Gernstrung - samousazení roje


> Takové vlastní samousazení roje do starého úlu je zdáse mi i běžné. Průběh
> je asi následující. Při propuknutí rojové nálady u včelstva, začnou
> pátračky vyhledávat místo pro usazení. No a pátračky, které potom
> "nasměrovávají" letící roj, tak preferují úlovou vůni, a vůbec, jakousi
> specifickou vůni.
>
> (v souvislosti s tímto je zajímavůstka v migraci, několik stovek km
> včely,pozn. ne A.m.)
>
> Na Slovensku existuje i lidový název pro rostlinu, která je po rojení
> lidově pojmenovaná. Rojovník. Jinak Mellissa officinaris a česky meduňka
> lékařská. Četl jsem,že je to rostlina, kterou se potírá, přesněji mladými
> konci, rojáček(připravený vydezinfikovaný úl) vně i uvnitř pro
> "samousazení" roje.
>
> A musím také sdělit, že toto je také jednou cestou šíření nebezpečných
> nákaz plodu včely.

To je hezké, na Slovensku převládá míra B, t.j. 42cm, v sousedním Rakousku a Německu zase Zander tj. opě 42cm. Já bych zůstal v Evropě, takže Optimal není dle mého názoru špatná volba. Pokud bych začínal, tak bych volil Optimal, buďto nízkonástavkový, nebo ve variantě Dadant. Snahy o svetový úl k nám zavedli další rámkovou míru 44,8, opravdu je to přínos pro České a Evropské včelařství?

Nechci dělat chytrého, skutečně ne. Rojovník bahenní je 50-150 cm vysoký keř, patří mezi vřesovcovité, je původní i v ČR (Ledum palustre). Znám ho už 30 let, ale nikdy mě nenapadlo spojení s rojením včel, přestože se to dle českého názvu nabízí. Díky za upozornění. Přeji všem krásné počasí.
Brenner

No to já také ne. Píši tady o lidovém hovorovém názvu na Slovensku.

Jinak ten náš Rojovník byl pojmenován podle "pocitu vidění rojících se včel"(alespoň jestli si tak dobře vzpomínám z původu názvu rostliny) Protože proto, že výskyt této rostliny je provázen zajímavostí , kterou je jakési lokální rozšiřující se rozmnožování. Je to jakýsi flek z dáli.

nestíhám sledovat konferenci ale když má člověk nějaký steh na ruce - sedne i k počítači. Zaznělo mé jméno a i když neznám celý vývoj tohoto příspěvku - připojím svůj názor.

Včela miluje teplo a dělá pro to vše. Jak jsem řekl v Nasavrcích - uteplit každý nástavek je složitější než uteplit vůz. Zůstane lehká manipulace, skladnost, prostor, ... ale uteplen je vůz a včely letí kupředu. Neví o jarních mrazech, severovýchodních větrech, .... dalším krokem k uteplení je již včelník, (např. př. Volejnik - má také přes 200 včelstev a umí nadělat medu - má vozy a když něco venku tak včelních konstrukce prkna a igelit za 100 Kč (nejvíce tepla odebírá vítr!!!!!) . Ač jsem měl včelstva na jaře ne přímo geniální - jsme už v průměru na 5-6 langstr. 159mm (nebo 5 optimalech), některé vozy i 7 nástavků (z toho 2 nad mřížkou) (ty v teplém slunném údolí, v zatepleném voze, s podávanou vodou (letos jsem se hodně věnoval osvětlení tohoto problému a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).

neuteplení včelaři jdou cestou zimování gigantů (jsou na zateplení opět méně nároční) - dobrá idea - jedna z možností - za niž následuje dělení, oddělky nebo rojení. Já raději včelařím s normálními včelstvy, která na těch 8 nástavků také dojdou, med také dají a oddělky nepotřebují.

Také se nám podařilo mít trvalé stanoviště i v 485 m.n.m. a mohu říci - co 100 metrů - to týden zpoždění. A je to opět ne kvůli úlu !!! ale kvůli teplu!!!

Je také samozřejmostí, že potřeba uteplení klesá se zvyšující se délkou rámku. tj. 42 potřebuje méně uteplit než 39 atd... Kolomému jsem říkal před 7 lety (na prvním zájezdu u něj), že to co tvrdí o ledničkách uteplených úlů a vozů pozmění, ...... a je to loni tu.... klesá také se snižující se nadmořskou výškou - podunají nepotřebuje uteplovat atd.... Chci naznačit, že existují určité zákonitosti, které je na čase si přiznat.


Závěr:
Nic není černobílé, vše skýtá svá pro a proti a je třeba to probrat a vybrat ten svůj zlatý střed.

Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

----- Original Message -----
From: Stonjek
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit
se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček
aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní
jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Víš co koluje (zřejmě z únavy o diskuzi o úlech) mezi naší gardou ZO? Že včely mohou dát hodně medu i v krabici z kartonu třeba od televize a rozhodující je síla.

Musím ale napsat k tomuto, že chov včel je podmíněn podle SVS rozběrným dílem.

Miroslav Sedláček napsal:
>... a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).<
.........................................
Nazdar Miroslave. No napiš tam také, jestli se tedy sníží do týdne denní teploty, jak se finančně musí řešit předčasný biologický vrchol včelstva. (myslím tím nutné úlové vybavení navíc, na které ne a ne získat rozvojovou dotaci)

Miroslav Sedláček napsal:
Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat

.............................
Takže zastavuješ výkup?

Jestli jo, tak děkuji a blahopřeji touto formou našemu vedení ČSV k ignoraci a i upozornění na cenu medu z mé strany, lhostejnosti něco udělat pro velkovčelaře(jakým jsi i ty Miroslave) a uspokojení z :-("dobře":-( vykonané práce pro členy ČSV.

Honzo-nebo Zdeňku? :-) Reakcí některých účastníků se nenech odradit.Přec jenom se tu něco dozvíš i když je mezi tím spoustu balastu.Třeba p. Skalský mě dost .ere.Ale to je život.

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....

No to co tě štve na historii vzniku včelařských spolků? (nebo je to diskutující fskalsky?.. ?)

Pro mě není včelařství jen hledět do včel.(a sorry a to doufám, že ani ne u tebe)

havlík napsal:

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....
........................................

Tak teď jsem to asi nepochopil já.Ale...
To už tak bývá, že racionalizace a unifikace úlu u jednotlivce či celého světa má své výhody(a i nevýhody) i mimo jiné pro vyšší stav včelstev.

Prosím, aby se zde nešířili bludy. Dovoz kontejneru 25MT z této oblasti
stojí cca 4370 USD do České republiky.Nevím kolik mohou vážit sudy cca 1Mt.
Čili 4 370 *23,53 ( kurs dolaru) /24 - mě to vychází cca na 4Kč/kg.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 11:08 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


>U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A
> vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné
> předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
> Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě
> je hned všichni koupí.
> Ahoj
> Libor Jarolím
>
>> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
>> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
>> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
>> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
>> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
>> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
>> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
>> výdělek umí jako otroci.
>

Gusto, proč měníš téma příspěvku na který odpovídáš?
Skalsky není diskutující, to je "hlas volající na poušti" zasluhující spíš odbornou pomoc. Najdi si ve své databázi nějaký příspěvek, na který by fskalsky odpověděl. Nenajdeš. To je diskuze?

Pro přítele Morcaka:
Jak je vidět, úlová otázka na této konferenci rozvine vždy bouřlivou diskusi. Proto jsem Vám psal, že názor je nejlépe udělat si sám na základě článků dostupných na internetu. V článcích je argumentace přeci jen podložena solidnějšími a přijatelnějšími argumenty, často také zkušenostmi zahraničních včelařů a zahraničních výzkumných pracovišť. Zde na konferenci se každý snaží hájit to své a přitom argumenty často nejsou nijak přesvědčivé (např. zatepluje i Kolomý, Sedláček). Hlavně nepřipustit, že moje úlová soustava není ta nejvhodnější :)). Známe rčení: "Úl medu nepotí" platí ale stále a jak píše přítel Pazderka, včely mohou nosit med i do krabice od televize.

Můj agrument pro nízké nástavky neuteplené je snadná manipulovatelnost, nízká hmotnost, snadná výroba a dobudoucna i předpoklad nízkých cen.

Pro př. Pazderku:
Přesně systém IKEA jsem měl namysli. Sesazení připravených polotovarů je hračka (http://matela.wz.cz/) a jde to rychle ;-). Neříkám však, že by se vše mělo vozit z dálného východu, kde to poloručně vyrábí lidé za 10 USD/měsíc. IKEA si totiž velkou část produkce nechává vyrobit třeba v Polsku a na Slovensku. Myslím že polotovary, zvláště pak Hoffmanovy přířezy je potřeba vyrábět na automatech s minimální účastí manuální práce tak, aby vysoká produktivita práce zajistila příznivou cenu. A pokud Evropští zpracovatelé dřeva tohoto nejsou schopni docílit, je to jen jejich škoda a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

Pro př. Jarolíma:
Je možné, že dovoz 1 kg (nejen medu) z Číny do Hamburku stojí 0,10 Kč/kg. Loď je totiž nesmírně výhodný dopravní prostředek. Zkuste si ale zjistit, kolik Vás bude stát dovoz 1 kg z Hamburku kamkoli do ČR. A to už je mnohonásobek dopravy Čína-Hamburk. Protože když Němec sáhne na kontejner na překladišti, tak to jde do tisíců ;-). Ten přeci také za 10 USD/měsíc pracovat nebude.
Jak zde právě napsal přítel Pavel Samoljiovič Čína-ČR 4 Kč/kg.

Pro př. Stonjeka:
Cena dřeva ovlivňuje náklad na výrobu nn nástavků Langstroth následovně:
tenkostěnný (25 mm) nástavek 169 mm vysoký spotřebuje následující objem dřeva:
0,025mm x 0,169mm x 2000 mm = 0,00845 m3 => 118 nástavků
Pokud koupím desky v ne úplně nejlepší kvalitě, můžu očekávat díky odpadu pouze např. 100 nástavků
Pokud je cena sušeného hoblovaného řeziva cca 8.000 Kč (lze najít u dodavatelů na internetu), pak snadno spočtem, že materiálový náklad na jeden nástavek je cca 80 Kč. Běžná cena těchto SESAZENÝCH nástavků je u nás kolem 250,- Kč a na slovensku 250,- Sk. Tedy materiálový náklad je zhruba 1/3 prodejní ceny. Chápu, že výrobci mají určité náklady na dopravu, uskladnění, prezentaci, ale hlavně práci. Každopádně tuším, že nějaké rezervy tu přece jen budou a že cena může klesnout. Zvláště u polotovarů, které by se dodávali NESESAZENÉ.

Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad problem nebude
a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas, tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Já to taky moc nechápu, samozřejmě oproti příteli Sedláčkovi jsem amatér,
ale selským rozumem se mě zdá budování kočovných vozů je nákladné. Podle mě
ten úl dělám dvakrát 1/ úl 2/ kočovný vůz.Jsou to mrtvé peníze. Jestliže je
světová cena taková jaká je tak co s tím. Je jasné jestliže má někdo úl za 3
tis. Kč, tak se mu v životě nezaplatí.
Jenom se se chtěl pana Sedláčka zeptat ( ve vší úctě) jestli není schopen
med za 30 Kč vyrobit tak co bude dělat.
Mě vychází jenom dvě varianty :
1/ buď vyprodukovat jenom to co prodá přímo ze dvora - omezit chov
2/ nechat toho a dělat něco jiného.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 1:04 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a
> musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
> s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad
> problem nebude
> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim
>
>

> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Tam kde je poměrně studená, ale přitom pevně ohraničená zima - kontinentální
podnebí, nebo naopak v podstatě nemrzne (Anglie, Benelux), tam je zateplení
k ničemu. U nás, kde se od března do května střídají mrazíky se skoro letním
počasím může přiměřené zateplení pomoci daleko víc.

Honza Čáp

Potíž je jenom teplo. Je doporučeno chránit nezateplené úly v létě stromy. Já je nemám a zatím to nevadí. Nejsou tady tak vysoké teploty. Při jarním rozvoji, kontrola 16.4.2005, nadm. výška asi 350 m byl plod ve všech třech nástavcích 3/4 langstroth. Kdyby jim kolísání teplot vadilo, nebyl by plod ve všech nástavcích. Musel jsem ještě odebírat a posilovat slabší. Teď mám asi na třiceti úlech daný 4 nástavek jako medník a asi deset na 3 nástavcích.
Tonda.
>Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Omlouvám se. U předchozího příspěvku vypadlo jméno.
Tonda

> Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné
> včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích
> prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a
> zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku
> srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by
> poklesly i ceny přířezů na rámky.

To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Můj názor je, že pokud není zdroj takto levných úlů, je zavádění
dalších rámkových měr (a spadeno mám zvláště na Langstroth) do českých
luhů a hájů jen dalším tříštěním v otázce rámkové míry...

> světový Langstroth.

Jaký má pro mne význam, že v Americe a v Turecku (ba dokonce i v
Autrálii) mají Langstroth? (Ani z hlediska pokroku v úlovém bádání to
není žádný geniální úl /viz např. malá jeho mezirámková rozteč - 35 mm
je zastaralé - pro silné včelstvo je to málo a podporuje to rojivost.
Stejně tak obdélníkový půdorys atd./ Optimal je modernější a
promyšlenější.)

------------------

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Pokud vím, všude, kde se rozšířil Langstroth, jsou v používání i včelí
antibiotika - právě kvůli kšeftu se včelstvy. Jakmile se obchodování
nebržděné problémy s nekompatibilními rámky rozjede i u nás, nikdo už
nezadrží šíření moru a časem se nutně začnou používat antibiotika,
protože dosavadní radikální metoda tlumení moru už nebude za situace
masivní invaze infekce použitelná (vedla by k úplné likvidaci včel v
republice).

Veterinární předpisy proti kšeftu s levnými včelstvy toho mnoho
nezmůžou - vše se dá obejít a nebo se to dá dělat na černo, když k
tomu je dostatečný ekonomický impuls.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

> Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli
> pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné
> nástavky.

Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.


Všechny zdravím!

J. P. Baudiš

Klidně bych to použil okraje včely využívají k plodování minimálně případně
to zastaví trubčinou jako stavební rámek a to není též ke škodě
----- Original Message -----
From: "Pavel Kosarnik" <kosarnik/=/prologk.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2005 12:07 PM
Subject: Uzke medzisteny


> Zdravim,
>
> objednal som si medzisteny so sirkou 42cm. Omylom som dostal 40cm. Mozem
ich
> pouzit? Ako sa zachovaju vcely? Doplnit na sirku ramiku 2cm pasiky?
>
> Zdravi
> --
> Pavel Kosarnik
>
> __________ Informace od NOD32 1.1081 (20050428) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Ještě bych dodal
Tak vystup dotaci 150 přes včelaře stějně dostaneš a povinné vyšetření ti
také zajjistí. Ušetříš na členkých poplatcích a budešli chtít si něco
přečíst tak koupíš včelaře ve své oblíbené včel prodejně bude-li Pojštění
včel si sjednáš u své pojišťovny. O co jde???

Pepan

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 29, 2005 6:24 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


> Josef Rotbauer:
> >My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z
> >jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je
> >to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
> >pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí,
> >že jej dostáváme zadarmo.
> ---------------------
>
> Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez
> informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody
> před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků
> včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak
to
> v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Eman napsal:
>Gusto, proč měníš téma příspěvku na který odpovídáš?
Skalsky není diskutující, to je "hlas volající na poušti" zasluhující spíš odbornou pomoc. Najdi si ve své databázi nějaký příspěvek, na který by fskalsky odpověděl. Nenajdeš. To je diskuze?<
...................................
mimo téma:
Nazdar Emane. O jaké poušti to mluvíš? Já chtěl párkrát navrhnout (ve vší úctě k němu a práci jeho syna) správci nějaké řešení s tímto balastem, dvakrát tady, jednou emailem.Existují skripty, které chce "jen" převést. (není to tak až moc jednoduché), ale je-li někdo progamátorem..... (vím, že času také není nikdy dost). Nebo třeba znova jako Nova, (např s phpBB)na této doméně v jiném odkazu.(a toto tady třeba časem ukončit)

Já čtu kdeco. A je-li to třeba i v úpravě fskalského. A odbornou pomocí, bych se oháněl až po osobním seznámení s ním. ...

--k tématu--

Co ty na podobnost historie a současnosti. Šlo pokaždé o prošustrované peníze, ale rozdílné jsou hodnotné informace ze dvou zdrojů. Český včelař x Včela moravská.(spor o vybrané peníze na společný cukrovar) Tehdy doopravdy šlo o diskuzi, kterou ovšem stopla ta smutná válka. A to všechno po spojení do dvou celků (jako spolků)

Lukáš Matela napsal:
...a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

...............................
No to si piš!
No vědět o nabídce (o které jsem psal tj. míň než půlka a pro zajímavost se podívejte na cenu 4.500,- za 11 nást.u Břinka) tak toho beru pro sebe hned odhadem, tak asi dva kousky.(ty transkontinentální kontejnery) A určitě bych zvolil toho Langstrotha.(vzal bych to na úvěr)
No a přeložení na jinou r.m.? S tím bych si poradil.(za ty prašule)

Včely tu byly, jsou a budou...., avšak já jsem tady jen na chvilku! To by byla možnost si konečně pěkně po americku zafčelařit. A mnsgr.Adamec by se v hrobě určitě neotočil.(mám 39x24)

Prosím kdo mi poradí kde si na Moravě můžu nechat stočit med do sklenic, abych ho mohla bez problémů prodávat na trhu?
Taky se chci zeptat jestli jde na internetu zjistit aktuálně morová území po celé republice. Na stránkách veterinární správy jsou pouze z roku (tuším)2002.
Děkuju Lenka

Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet ránkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák

>Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali
>náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.
>

K.Čermák napsal:
Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet rámkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák
...................................................
No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.

Možná to je to to, na co čekají(a možná se dočkají) již dlouho členové včelařských organizací. Levný a hotový(třeba jako skládačka) úl. A je jedno jestli z dovozu. Spíše, jestli se k nám (jako ČR) "cpe" dovozový med.

Jan Baudiš napsal:
>Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.<
..........................

Ne ne. Jde-li o ten xps, či jak se označuje, to je pěkně drahá potvora.A to nepočítám ten zázračnej polyvinyacetátovej zázrak k lepení, za kterej také neví, co chtít.

Zdravím.

Jan Baudiš napsal:
>. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)<
.................................................


EKONOMICKÝ ZÁZRAK globalizace.

Do toho bych šel. A bez obav z moru.

Nadchne mě, když slyším písničky o zahraničním včelaření, jak to dělají obrovsky nejlépe, ale když by mělo dojít na věc, tak se (promiňte př. Baudiši) vytáhne nějaká typicky česká moudrost. A nanejvýš, řekla-li EU v referendu ANO.

Ty dva moje příspěvky 10054;+10055 tímto podepisuji. Stalose...

oprávnění by měly mít firmy uvedené na adrese www.svscr.cz/p_zavody_p_xls.php
Dále zvolit v nabídce typ závodu (med)
Tady jsou uvedené firmy - zpracovatelé živočišných produktů schválení a registrovaní pro přímý prodej v ČR ( med ).Potom už se jenom ptát, jestli stáčí med i pro ostatní klienty.

Zdravím,
Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.

Ktomu převážení včelstev
Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
jihu, Bulharska nebo Řecka.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 4:45 PM
Subject: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

Radim Polášek napsal:
....Tolik letmo nahozená suchá čísla.
...................................


Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat, potom to položení na paletu a omotat tím PE.

Kdyby to bylo někde na těch 70,- (třeba 100 ať ...), tak kam doháje došli na cenu 4500 bez dph za 11ks?(a sestavím si to s klidem doma a v tom bych nebyl sám)

Také ten bonbónek o dovozu až na místo dopravou.(jsou hodní za ty peníze) Protože po sestavení naroste geometricky, velký požadavek na m3 při přesunu.(celodřevěný, který mě zajímá a nemusí jezdit na třikrát)
..

A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a "sériovému včelařství" vůbec.

ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Zdravím,
mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
hotovo.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:46 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Radim Polášek napsal:
> ...Tolik letmo nahozená suchá čísla.
> ..................................
>
>
> Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě
> před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat
> pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat,
> potom to položení na paletu a omotat tím PE.
>
> A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když
> tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a
> "sériovému včelařství" vůbec.
>
> ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.

mp

Dobry den,

Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
uvahy.

Zdravi PP.

Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
> cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
> a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
> být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
> Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
> jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
> velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
> Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
> jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
> pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
> nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
> Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
> třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
> Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
> možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
> korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
> nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
> jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
> těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
> úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.
>
> Ktomu převážení včelstev
> Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
> včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
> Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
> kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
> včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
> nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
> jihu, Bulharska nebo Řecka.
>
> R. Polášek.
>
> A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Zdravi PP.

Michal Pol napsal(a):
> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Zkus izolovat sklenice materiálem, který se používá na izolaci trubek s
teplou vodou (Tubolit apod.). Dělají se i poměrně velké průměry, tak bys
možná sehnal i takový, který se dá navléci na 4 litrovou sklenici. nahoře
stačí natupo přilepit kulatou desku z toho samého materiálu.

Milan Čáp.

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:27 AM
Subject: Polystyren


> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>
>

Zacinam se naklanet pro optimal, sam si ho postavim, ale na nekolika mistech jsem objevil zpravu o slozitejsim provedeni ramku.
Za kolik se da kompletni ramek koupit, staci nesestaveny, jen pripravene komponenty a ktery typ ramku pouzit pro optimal na vysocinu.

Diky za odpovedi.
Morcak

muzu se pripojit s vlastni kalkulaci, drevo sem si vytezil sam ze sveho lesa, pokud pocitam co bych za nej dostal, tak asi za 10 tis, 2 stala doprava a 7 porez, to zn. zhruba 20 tis na material na 300 nastavku, teda 70 KC na kus. po dvou letech schnuti na zahrade jsem u maleho mistniho truhlare nechal narezat dily, ktere jsem sam montoval, cena za jeden nastavek vcetne predvrtanych dir na srouby, ocka a uchopu 90 Kc (spojeni na zarez). Tahle cena je samozrejme kompenzovana kupou vlastni prace (kaceni, rovnani organizovani, prenaseni) a taky u truhlare bez dokladu.
JK

Zajímavé je, že i z levnějšího materiálu, jako je např. polystyren je jak
jsem si všiml na výstavě v Brně a na internetu cena stejná (+- 100 Kč) jako
u nástavků ze dřeva např. přítele Nerada, Zeleného, Buriana,
Kolomého....srovnával jsem ceny úlu Langstroth

Když jsem letos pořizoval nové úly, zjistil jsem, že podstatně se cena zvýší
na pořízení rámků,nebo přířezů.
A to: Dle výrobce
dle materiálu - klasická lípa se jeví jako nejdražší

Též se domnívám, že naši výrobci vyrábějí úly v poloprovozech a tam se
nemůže cena sériové a příp. strojové výroby promítnout, protože jde o
převážně manuální práci a časově náročné operace.
Při objednávání jsem se bavil s jedním výrobcem,jak např. bude vypadat dno a
kalkulace ceny se s přidaným množstvím "dřeva" na letáky nijak nezvýšila.
Přímo řekl, že materiál zase není tak drahý, aby to změnilo kalkulaci.
Čili z toho vyplývá, že u tohoto konkrétního výrobce je podíl ceny převážně
kalkulován v oblasti lidské práce a nejspíš i marketingu v cenách obvyklých
na tomto trhu. (A ty zatím nikdo neměl snahu srazit pod 2000 za sestavu úlu
Langstroth).

Možná je to tím, že je tato oblast zřejmě pro hypermarkety typu OBI,
Hornbach ...nezajímavá .... bohužel...nebo bohudík!??

Když srovnám ceny, které se nabízejí na internetu a např.u obchodníka, tak
je to též cena diametrálně jiná. Takže si myslím, že počítat cenu nástavku
pouze s nákladů na výrobu je sice možné, ale ..... asi ta cena bude jiná.

Beru to tak, že pokud bude obchodník prodávat za 2000 +- nějaká cenotvorba,
nebude mít ani prvovýrobce jít nějak moc pro tuto cenu, protože tím získá
větší nadhodnotu a ví, že to za tu cenu prodá, protože to kupující stejně
levněji nekoupí.

Upřímně, kdybych měl prostory, kde to dělat a nemusel bych si je za tím
účelem pronajímat, tak si ty úly radši udělám sám.
A to i přesto, že od truhláře budou určitě hezčí :o)))!

Prima den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <>

.........
Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?
......
J. P. Baudiš

Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
dokonalost se přece skládá z maličkostí.
Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko
>tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
>

A takové formy jsou hodně drahé...

Každopádně bych polystyrénové nástavky nechtěl. Když pominu komplikovanější
desinfekci a problémy s ptactvem a některým zvířectvem, které velice rádo
rozšiřuje v zimě očka na otvory pro pivniční větrák, tak bude čím dál větší
problém s likvidaci přestárlých úlů. Jaká je životnost toho úlu oproti
dřevěnému?
Určitě není daleko doba, kdy budeme muset prokazovat ekologickou likvidaci
této odpadově problematické hmoty.
I nástavky, které se dnes pálily na Hodonínsku a měly polystyrénovou
tepelnou izolaci by se neměly spalovat na prostém ohni ale ve spalovně.
Zatím do toho nikdo nešťourá. Ale myslím, že pokud máme mít vztah přírodě,
tak nás to zajímat musí.
Polystyrénový nástavek je pro mě nepřijatelný...navíc pokud si ho neslepíte
sami, tak o moc levnější než dřevěný podle ceníků není!
Čím je to lepeno? Co se mi z té umělé hmoty může dostat do medu?
Nejsem tak bohatý abych abych si kupoval levné věci! Ikdyž to levné je u
polystyrénového skutečně v uvozovkách!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>


Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Zdravím,

mam otazku ohladom pocasia ktore teraz pravdepodobne nastane. Ako udrzat
stav silnejsich vcelstiev teraz ked sa zrejme ochladi a bude prsat cca 7-10
dni. Pride lepsie pocasie a bude rojova nalada ak uz nebudu matecniky. Ake
ukony by bolo dobre urobit vo vcelstve. Medzistienky zriejme davat je
zbytocne ked nebude sladina.
dakujem za radu.


Marek

Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Jan jim je dej, ať makají, ale vzhledem k ochlazení nesekej tím moc plod, tam teď spíš patří souše.(omezení v kladení ♀ x ochlazení = mnohdy důvod k r.n.)

př.K. Čermák napsal:
>Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů...<
....................................

Takové propočty mě nezajímají. Když budu chtít jeden kus nábytku z masivu a jeden sešroubovanec pro včely, třeba bez úpravy, (jen z venku obrousit po řezu katru kvůli třískám), tak můj požadavek je jasnej. S nábytkem vklidu umřu(to zato dám), ale úl je spotřební (na veterinárním stavu závislý) polokus. A včele je jedno povrchová hoblovaná úprava uvnitř.(to si ohobluje sama)

Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a navýšení ceny.
Moje počty:
Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?

Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.

A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve
> velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a
> navýšení ceny.
> Moje počty:
> Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako
> suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za
> asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?
>
> Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V
> tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.
>
> A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Svata prostoto ....

PP.

Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 12:11 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Zdravím,
> myslím, že s tím úlem je to jasné. To okýnko tam vůbec není. Normálně je v
> takovém úlu dekl, potom je případně nějaká filcová uteplivka a potom je
> okénko, což je vlastně posuvná včelotěsná přepážka nejčastěji se sklem.
Přes
> sklo se pozoruje chování včel na posledním rámku, vespod okýnka je právě
ta
> odnímatelná nebo posuvná latička, takže tam je přístup na dno pro podložku
> nebo třeba krmítko. To okýnko visí na drážkách, na kterých visí taky rámky
a
> když se vytáhne zezadu, tak je přístup k rámků a ty se dají vytahovat taky
> zezadu. Když tam máš oddělek třeba na třech nebo 5 rámcích, tak prostě
> okýnko přirazíš dopředu k těm rámkům a uteplíš v nejhorším případě třeba
> pytlíkem se slámou. Proto jsem psal, že takový úl je vhodný pro oddělek,
> protože v nastavku i takový malý oddělek musí vyhřívat celý nastavek.
> Prostor se tam dá zmenšit jedině tak, že se tam místo neobsazených rámků
> zavěsí nějaké izolované vložky odolné proti rozhryzání včel. Je to dost
> piplačka a běžně se to nedělá, zatímco u takového úlu typu zadovák se to
> zužování dělá automaticky. Takže v Tvém případě zapracovala lidová
> tvořivost, někdo prostě rezignoval na přístup zezadu, vytáhl to okýnko,
aby
> se tam vešlo o ten rámek více (stejně to nestačí) a aby byl úl pevnější,
> přibil nahoře lištu a tím znemožnil vytahování rámků zezadu.
> Ty váčky mohou být taky klidně i ten vypadaný trubčí plod, chce to
skutečně
> asi ukázat nějakému včelaři.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Zdeněk" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 01, 2005 10:51 PM
> Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
>
>
> > Hezky vecer,
> >
> > prave ze na tom, co ja oznacuji jako mrtvolky, jsem nenasel temer zadnou
> > strukturu, zadne nozicky nebo podobne. Jsou to jen takove bile vacky,
> > hladke, nejlepe bych to prirovnal asi k cerstvemu obnazenemu jadru
> > slunecnicoveho seminka, i tou velikosti to zhruba odpovida. Jeden jako
> druhy
> > jsou temer ciste bile, a pritom na fotografiich zvapenateni je prave
dobre
> > patrne to zcernani, ktere Vy popisujete, a ktere se u mne nevyskytuje.
> > Nejspis to budu muset zanest k nejakemu vcelari na prime posouzeni, nebo
> > bych to taky mohl vyfotit, ale tady v konferenci asi nejsou povoleny
> > prilohy.
> > A k tomu ulu. Ta dvirka prave u tohoto ulu nejsou na pantech jako u
> > moravskych univerzalu, ktere mi stoji vedle. Je to jen dekl s hmatnikem,
> po
> > jehoz odstraneni uz je pristup primo na posledni plast, zadna dalsi
> prepazka
> > tam neni. Pocet ramku jsem si nepoznamenal, ale kdyz jsem to ted
zkousel,
> > tak jsem jich do plodiste narovnal 12.
> >
> > Diky moc za Vase rady, Jan Zdenek.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
o něco dražší.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
>pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
>správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
>úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
>patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
>sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
>akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
>hotovo.
>

Nemám sice dlouholeté zkušenosti, ale vyrobil jsem nástavky spojene na tupo a zatim s nimi nejsou problémy(s rohovými spoji). Použil jsem kvalitní lepidlo pro třídu lepení D3 Ponal od fy Henkel(modrý). Nástavky jsou 18cm vysoké na míru 39x17. Každý rohový spoj potřen lepidlem, sešroubován třemi vruty 4,5x70(předvrtat!!!jinak se deska štípe) a následne vrtám ještě mezi šrouby dvě 8mm díry, do kterých po vmáčknutí trochy lepidla kladivem nabiju 8mm tiple. Takže rohový spoj drží lepidlem, třemi šrouby a dvěma tiplema rovněž s lepidlem. Nejstarší nástavky jsou z roku 2003 a nejsou co se týče těsnosti rohového spoje problémy. Na nástavkách z vnějšku jsou patrny jemné praskliny po pnutí zima-léto. Dle mého soudu kosmetická vada. Mám spiše problém s rozpínavostí dřeva nástavku na výšku. Zřejmě byla chyba, že jsem nástavky poprvé nevyrobil z jednoho prkna. Potom se stalo to, že některé prkno se po zimě tak seschlo, že uprostřed je o cca 4-5mm užší a vytvořil se tak nežádoucí hojně využívaný leták. Ale totéž prkno dokázal rohový spoj na tupo udržet na výšce 18cm přiléhajícího prkna a spoj není nijak narušen odchlípením nebo nějak jinak. Toto se stalo pouze u jednoho nástavku, jinak jsou škvíry 1 max.2mm a jsou zalepeny propolisem.

Letos jsem vyráběl dalších 30 nástavků a důsledně jsem dbal na to, aby nástavek byl z jednoho prkna. Nechal jsem si vyrobit dvoumetrová prkna a každé mělo jinou hustotu let. Předpokládám, že dle hustoty let se odvíjí i následná roztažnost na výšku. Každé prkno vystačí na jeden nástavek.

Uvidíme. Dva roky (dvě zimy) jsou asi krátká doba na činění závěrů. Zatím se zdá, že rohy drží.

Jako výrobce bych asi volil také „zubové“ spojení, nebo alespoň na pero. Vypadá to skutečně mnohem profesionálněji.

Pavel Benda

Zdravím,
Já jsem těch 600 tisíc jen střelil, sice nemám moc ponětí, jak by takový
stroj jednoúčelák vlastně vypadal, ale je mi taky jasné, že pokud by to byl
stroj, kde by se na jednom konci vkládaly surové desky a na druhém vycházely
stěny nastavků, jen je sešroubovat, tak by to bylo mnohonásobně víc. A taky
by počty nastavků, které by se musely vyrobit, aby se ten stroj zaplatil,
vyšly ještě hrůzostrašněji. Tu mzdu jsem taky jen střelil, k 10 tisícům
čistého jsem počítal dalších 6 tisíc odvodů. Každopádně se zase prokázalo,
a já to občas dělám, když mě to popadne, že nestačí jen vědět, že něco vůbec
jde udělat, ale taky je dobré občas "přechroustat" čísla příslušná k tomu
nápadu.
Nastavky by ale stejně mohly zlevnit, pokud by :
a) se objevila nějaká průmyslově vyráběná deska, která by byla v tloušťce
2-3 cm vhodná pro výrobu nastavků a byla by levnější než asi 120 Kč za m2.
b) Pokud takový drahý jednoúčelák, který dokáže z řeziva slepit velkoplošné
desky, třeba stěny skříní nebo nastavků. které už potom stačí jen
sešroubovat, už existuje a pracuje někde třeba pro nábytkáře. Mohl by
třeba půl směny dělat z nějakého vzhledově podřadného dřeva taky pro
včelaře...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:33 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Dobry den,
>
> Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
> nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
> drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
> o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
> taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
> dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
> mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
> uvahy.
>
> Zdravi PP.

Zdravím,
No, já jsem dlouho vyráběl dvouplášťové izolované nastavky s falcem sbité
jen hřebíky a z materiálu "co dům dal". A ty se rozjížděly všechny.
Fungovalo to tak, že nesený nastavek s rámky pravý úhel nedržel, jak se ale
položil na úl, tak se úhel srovnal podle spodního. U těch izolovaných
nastavků to nevadí, protože tam jsou v podstatě tři vrstvy a vždy aspoň
jedna těsní.
U jednoplášťových je ta vrstva jen jedna a proto je těsním tmelem a aby se
nerozjížděly, tak nepoužívám hřebíky, ale zásadně vruty. Nízké nastavky
takhle dělám už druhý rok a jsem s nimi celkem spokojen. Letos plánuji
udělat takhle na tupo normální nastavky na rámky 39x24. Myslím, že čtyři
vruty v každém rohu nastavku dostatečnou pevnost zajistí.
Mechanismus tvoření škvír u spojů natupo je totiž dvojí. První je ten, že
nastavek se vystaví nějaké síle "na úhel", pravý úhel spoje se rozjede a
okraje spoje působí jako páka, která stěny od sebe odtahuje. Tomu brání
právě ty vruty. Druhý je ten, že čepovaný spoj nebo spoj na drážku se po
navlhnutí a napučnění dřeva ještě zatáhne a těsní o to víc. U spoje na tupo
tomu tak není, pokud je tam mezera, tak je tam pořád. Potom se v zimě děje
asi toto. Pokud netěsností uniká teplý vzduch od včel, vlivem poklesu
teplot se tam sráží vlhkost a dřevo v tom místě napuční a odtlačuje stěny
nastavku od sebe. Pokud se v zimě změní vítr, tuto netěsností naopak vniká
studený vzduch dovnitř a dřevo vysušuje a to zase zmenšuje objem. To se
stane během zimy mnohokrát a výsledek je ten, že na jaře jsou mezi stěnami
viditelné mezery. Proto spoje na tupo těsním, konkrétně akrylátovým tmelem,
kartuše za cca 40 Kč a zatím to vypadá , že to funguje. Vlastně si chci
nastavky a rámky dělat sám co nejjednodušším způsobem, jakým to ještě půjde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:41 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
> Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
> pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
> nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
> totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
> se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
> trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
> necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
> než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
> ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
> o něco dražší.
> K. Čermák
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>
> >Zdravím,
> >mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
> >pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
> >správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v
pravém
> >úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
> >patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
> >sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
> >akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
> >hotovo.
> >
>

Zdravím,
vyhledal jsem si ten příspěvek, př. Čermák se zeptal Kolomého zjednodušeně
řečeno, o kolik by úly byly levnější, kdyby jich vyráběl maximálně tolik,
kolik může, než kolik stojí teď, kdy je vyrábí normálně. Př Čermáka uznávám
jako odborníka na včelaření, ale v tomto případě se pouze zeptal
podnikatele, jestli schválně normálně vyrábí něco dráž, než by to mohl
vyrábět. Je jasné, co dostal za odpověď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
> Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
> nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
> několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
> dokonalost se přece skládá z maličkostí.
> Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
> argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
> jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
> na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
> v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
> výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a
víko
> >tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
> >
>

Zdravím,
vedle Univerzálu se podobné úly jmenovaly ještě Pětiletka a Lesan a možná
ještě další. Tuším je to historie tak původně z 50 let. A viděl jsem jich
nejvíc, když jsem chodil kdysi funigovat u místního včelaře a ten je koupil
v 60 letech od státních lesů ze zrušeného včelařského provozu.
Pokud bych v nich včelařil, já jsem zvyklý na zadováky a mám taky kvalitní
kleště, takže bych automaticky pracoval v plodišti jako v zadováku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 8:14 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
> který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
> krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
> používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
> neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.
>
> Pepan

       Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu se na členské schůzi dne 27.4.2005 usneslo vyzvat ÚV ČSV, aby zabezpečil výkup medu v roce 2005.
       Někteří členové SVOZMu již od podzimu 2004 upozorňovali, že se situace s výkupem medu vyhrocuje. Světová cena medu stále klesá, což znamená, že výkupní ceny medu klesnou pod 30,- Kč/kg. Tyto ceny jsou pro včelaře ekonomicky neudržitelné a včelaři na ně budou reagovat tak, že med neprodají. Tím dojde k dramatickému nárůstu přebytků medu, který nenajde uplatnění na českém trhu. Tyto přebytky bude tudíž nutno exportovat.
       SVOZM v únoru 2005 vyzval ÚV ČSV, aby v časopise Včelařství pravdivě informoval včelařskou veřejnost o této skutečnosti. ÚV ČSV to ale odmítá a tvrdí, že ho výkup medu nezajímá, že je to problém obchodníků. Zveřejněné články a komentáře v časopise Včelařství mají navodit dojem, že je vše v pořádku. Potom to vypadá, že zástupci firem, které se zabývají výkupem medu, podávají informace, které se nezakládají na pravdě a naopak se snaží o co největší zisky na úkor včelařů.
       Členové SVOZMu jsou si plně vědomi blížící se krize v odbytu medu. Jim dostupnými prostředky se snaží pravdivě informovat o vzniklé situaci. Protože ale řadoví včelaři důvěřují především oficiálním informacím, které dostávají přes časopis Včelařství a našim tvrzením o krizi nevěří, považují naše informace za vymyšlené.
       Musíme konstatovat, že dodnes nemají obchodníci z řad členů SVOZMu podepsanou jedinou kupní smlouvu se zahraničními odběrateli. Pro tyto potenciální zájemce je i cena 1,3 EUR/kg nepřijatelná, protože je příliš vysoká. Protože členům SVOZMu není lhostejný další vývoj českého včelařství a nechtějí být spojováni s jeho likvidací, rozhodují se zda med od českých včelařů vykupovat či ne.
       Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu proto žádá, aby ÚV ČSV o tomto stavu neprodleně pravdivě informoval a vyzývá vedení ÚV ČSV, aby v tomto roce zabezpečil výkup přebytků od svých členů. Samozřejmě za ceny dle vedení ČSV reálné a pro včelaře důstojné. K tomu ať všemi prostředky využije firmy, které má ve svém vlastnictví či spoluvlastnictví.
       
V Praze dne 1.5.2005

V původních materiálech k teré jsou od doc. Ptáčka na stánkách se soubory v této konferenci (http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html)nebo tamtéž popis NN včelaření PDF. Také na stránkách př. Čermáka (http://web.quick.cz/pvzubri/)je popis OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky, nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v nástavku a při dostatečné rezervě manipulační uličky u stěn nástavku. Hoffmanovy rámky jsou výrazně dražšší, ale také pevnější, tj. déle vydrží.

Včera jsem byl v Hypernově a tržní cena medu je v této době 127,- Kč/kg u lesního medu (směs medů ČR,EU Čína a Argentina). Nevím co chcete aby v tom svaz udělal. Nebude tak zle, když ještě med dovážíte, nebo že by se obchodníkům kazily obchody v tom, že se koupí český med, který draze vyvezou do Německa a našim zákazníkům nabídnoukvalitní med z Číny a Argentiny, ale včelaři vám ho za těch 30,- Kč nebudou chtít prodat. Prodávejme ze dvora a uvažujme o odbytových družstvech a nespoléhejte se, že tento problém vyřeší svaz nebo stát. Hledejte také jiné zdroje příjmů, kolik kočujících včelařů má smlouvu se zemědělci o platbách za opylení? Jen tak je šance na přežití. Intervenční výkup ze strany státu je věc která je možná jednorázová v blízkém horizontu, ale nebude pravidlem a ochrana trhu s medem také není v rámci EU příliš na pořadu dne.

To by mne zajímalo, který včelař v posledních 3 letech inkasoval nějaké peníze za opylení.

Zdravím!
Jsem z Horní krupky a v Ústí pracuju. Vím o paní Klepačové, která včely má a prodává med (zrovna včera vytáčela). Bydlí nad Větruší, když se jde z Větruše po červené tur.značce dál asi 1-2km (dál jde značka tuším k Vaňovským vodopádům). Její med mi strašně chutná, skutečně stačí dát med do horký vody a hned je z toho bylinkovej čaj! Jo a taky ta paní má stádečko hnědejch koz, takže podle toho se to tam dá poznat.

Zdravím!

Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

(Ústí nad Labem: Přestanov) Taky mám med v úlech na vytočení. Dával jsem už
4 a jeden 5 nástavek (2 a 3 medník)..
Nechávám ale med včelám 1) na zavíčkování (dozrání medu) 2) zásoby pro
rozvoj a vytáčet budu až za 14 dní o víkendu.
Já si mohu dovolit nechat med včelám, prostor můžu rozšířit dalším
nástavkem. Ale včalaři o dvou nástavcích (s omezeným prostorem) už musí
vytáčet neb se jim to vyrojí, mají to zaněšený medem.

př.: v Chabařovicích v neděli 1.5.2005 o 11 hodině viděn první letošní roj.
podle popisu to bylo obrovské...
Pavel
----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:24 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

A z čeho:
ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek. Musel
bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně, hrušky
a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky (3
nástavek).
Pavel

----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:24 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

Docela závidím včelařům v nížinách...To my, co včelaříme ve 450 m n.m. to máme docela hodně opožděné....

Zdravim,

lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?

PP.


Pavel Votrubec napsal(a):
> A z čeho:
> ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek. Musel
> bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně, hrušky
> a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky (3
> nástavek).
> Pavel

--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Osobně i nemůžu Hoffmanovy rámky vynachválit.
Přešel jsem na ně v Tachovácích z rámků s mezerníky (39x24) . Nejen že jsou
pevnější, ale můžu kterýkoli rámek z nástavku vytáhnout bez toho, aby se
někde zavěsil. To si mi stávalo neustále u těch zjednodušených, že se někde
spodní mezerník na boku loučky zasekl a vytrhl se mi rámek z ruky.
Zjednoduší, urychlí manipulaci a je to bezpečnější nejen z hlediska dráždění
včel a nedej bože když tam je matka a někde se to zasekne a vy nevíte kde
musíte tím kroutit, abyste ty mezerník uvolnili. Ještě horší je to při
zasouvání zpět.
To se mi u Hoffmanových nestává.

Mimochodem!
Když jsem si prohlížel katalog polského obchodníka pana Lysoně (někde v
Ostravě má prodejce), tak jsem narazil na fotku záhadného balíčku s nějakými
proužky.
Ujistil jsem, že to jsou trámečky ve tvaru právě těch vymezovacích lišt,
které má Hoffmanův rámek.
Čili je to jakýsi mezerník, který udělá ze zjednodušeného rámku na který
dáváme mezerníky jakýsi Hoffmanův.
Myslím, že je to velice šikovný vynález, který zjednodušuje manipulaci s
rámečky.
Škoda, že se to u nás ve včelařských prodejnách neprodává....vůbec když
kouknu do zahraničních katalogů (např.Slovinci, i ti Poláci), tak je
vymyšleno hodně pomůcek, o kterých nemáme zdání.
Myslím, že by naši obchodníci mohli být i pružnější.

Příjemný den!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden
slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

Vým že pan Táborský (včelí farma Lom) se o to pokouší, na svých stránkách má i vzor smlouvy se zemědělcem, takže to není až tak úplně pole neorané.

Př. 4ermák i další si to chválí, ceny za normální rámky 39x24 je cca 7,-Kč, za Hoffman kolem 16-17 Kč (oboje bez 19% DPH. Rlozhodnutí je jen na Vás.

Koukal jsem na ně dnes ráno cestou do práce, otevřený květ jsem neviděl, jen
jsem je intenzivně cítil (znáš tu vůni lip..). Viděl jsem vedle listů šťopky
s bobulky budoucích květů..(na úrovni mých očí). Nevidím nahoru na vršek,
kde je sluníčko..
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:29 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Zdravim,
>
> lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?
>
> PP.
>
>
> Pavel Votrubec napsal(a):
> > A z čeho:
> > ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek.
Musel
> > bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně,
hrušky
> > a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky
(3
> > nástavek).
> > Pavel
>
> --
> A
> / \
> /DUP\
> (_)|(_)
> |

> OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky,
> nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z
> 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí
> mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby
> vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v
> nástavku

Kolik vazi nastavek plnej medu?

\vov

Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
vcelare?

\vov

Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.
Ahoj
Libor Jarolím

Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá. Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

> Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji
> obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.

Ja jsem jenom slysel z vice stran ze pichnou vcelare muze. Sice
velice vzacne, ale presto se to prej obcas stava.

\vov

Ahoj Květoši!

To je opravdu škoda, že nevydáš knihu. Možná by to po otisknutí všech částí
bylo dobré dát na elektronické včelařské noviny protože jsem tak ucelený
rozbor genetických souvislostí neviděl. Ale jsem v této oblasti laik!

Mě to minimálně osvětlilo co je to imbreeding a když koupím inseminovanou
matku, tak aspoň vím jak k tomu co mi do průvodního lístku přítel Ing.Přidal
napsal, s tím to souvisí a jak k tomu asi tak došel :o)!

Měl bych dotaz.
Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?

Díky a hezký dne!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá.
Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak
vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

SVOZM napsal:
>Musíme konstatovat, že dodnes nemají obchodníci z řad členů SVOZMu podepsanou jedinou kupní smlouvu se zahraničními odběrateli. Pro tyto potenciální zájemce je i cena 1,3 EUR/kg nepřijatelná, protože je příliš vysoká.>
..........................................



Pro Pavla Prchala:

Tak toto je ta svatá prostota příteli (přítelkyně) Prchale (ová):-)

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat př. Skalského, jak si teď vedou pokusná včelstva s
porovnáním s ostatními.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 21, 2005 10:49 AM
Subject: Plebejske brambory-intelektualni teeze


> Pokusne zimovani bez predzasobenim s prubeznym dodavanim nezpracovaneho
> cukru.
>
> Pokus na 4vcelstveh a 3oddelcich
> /medobrani koncem cervna,behem podleti udrzovany zasoby na nezbytnem
> mnozstvi/
> Od rijna s podavanim 1-2 litry roztoku v pomeru 3:2/na mesic
> Vcelstva prevedena na stropni vetrani,lahevs roztokem umistnena nad
> pruduchem-pruchodem odhrnuteho stropu,v prostoru nadstaveneho nastavku,pri
> predni stene ulu.
> Cesno do vnejsiho prostredi/jedine/v prirube mezi stresnim vikem a
> nadstropem umistnenym nastavkem
>
> Tento pokus jsem uskutecnil k overeni reseni v pripadnych krisovych
situaci
> a pocital se straty ktere se dosud-konec brezna neprojevily.
> franta

Zdravím,
tu vůni lip jak byla horka jsem u stromů cítil taky. Myslím si, že to dělají
rozvíjející výhonky lípy v takovém horku. Květy, aspoň ty normální určitě
ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 12:22 PM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Koukal jsem na ně dnes ráno cestou do práce, otevřený květ jsem neviděl,
jen
> jsem je intenzivně cítil (znáš tu vůni lip..). Viděl jsem vedle listů
šťopky
> s bobulky budoucích květů..(na úrovni mých očí). Nevidím nahoru na vršek,
> kde je sluníčko..
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:29 AM
> Subject: Re: Med v Usti nad Labem
>
>
> > Zdravim,
> >
> > lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?
> >
> > PP.
> >
> >
> > Pavel Votrubec napsal(a):
> > > A z čeho:
> > > ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek.
> Musel
> > > bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně,
> hrušky
> > > a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný
medníky
> (3
> > > nástavek).
> > > Pavel

vhájek napsal:
>Vým že pan Táborský (včelí farma Lom) se o to pokouší, na svých stránkách má i vzor smlouvy se zemědělcem, takže to není až tak úplně pole neorané.<
....................................

A prosím tě? Kolik nabízí? (těm zemědělcům za med)Nevíš?
Toto bych rád věděl.

Ano, F1 je označení pro něčího potomka první generace. Nemusí to být jen
potomek inseminované matky, ale třeba kterékoliv matky, kterou si vyberu
za plemennou. F1 značí, že jde o potomka 1. generace, zrovna tak se dá
hovořit o F2, F3, F4, atd., pokud je to zapotřebí. Význam toho F je
"filiální" - tedy dceřinný/synovský (podobně víme co je to filiálka).
Výchozí matka (rodič) se značí písmenem P, s významem "parentální"
generace (parentes = rodiče).
V seriálu jsem tato označení opravdu asi nepoužil, ale je tam označení
generací I1, I2, I3 (velká "i"), což má stejný význam jako F1, F2, F3,
ale zároveň se tím vystihuje, že jde o inbrední generaci potomků.
Ještě dodatek - ten seriál je jen jedna úzká část včelí genetiky.
Genetika je mnohem širší disciplína - má více částí, odvětví, podtémat...
K. Čermák


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>Měl bych dotaz.
>Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
>přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
>jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
>Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
>tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
>TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
>pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
>Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?
>

Pratele,
asi pusobim jako neverici Tomas, ale porad mi
nejde do hlavy, jak ze ucinne muze fungovat slunecni tavidlo.

Nasel jsem si na netu navod na vyrobu, principu rozumim,
rozumim, ze kybl s vodou s cednikem, zadeklovany sklickem,
vystaveny na slunci, de-facto funguje stejne.

Jen mi nejde na rozum, ze: navod na vyvarovani sousi za tepla
pocita s fazi lisovani. Pak - evidentne - zustanou kosilky a
dalsi necistoty v lise a vosk, peknej, cistej, zlutej, vytece ven.

Pokud budu roztavenou smes vosku a kosilek pouze dele zahrivat
(diky slunicku), podle meho teoretickeho nazoru mi porad
netrivialni cast vosku zustane ve smesi kosilek a necistot
v cedniku z duvodu vzlinani kapaliny (= vosku) kapilarou.

Nebo se snad ve slunecnim tavidle smes vosk + kosilky a necistoty
necedi?

Dik za pripadne vysvetleni a preju pekny den,

Martin

Rady v příspěveku př. Vhájka hodnotím zatím jako bludy a výzvy z konce minulého století. Jak již zde bylo mnohokrát řečeno (napsáno), rady tohoto typu jsou snad vhodné pro menší včelaře. Střední a větší včelař už tak "velký dvůr nemá" aby se zbavil všeho svého medu. Doufám že každá zde uvedená rada je autorem již poctivě vyzkoušená, proto prosím př. Vhájka o uvedení alespoň jednoho fungujícího příkladu odbytového medového /nebo podobného/ družstva. Jen uvažovat je málo. Rád bych se poučil a získal zkušenosti. Dokud něco takového funkčního neuvidím na vlastní oči, dovolím si poskytnout stejně věrohodnou a myslím že i praktičtější radu. Nedaly by se s medem lepit třeba plakáty ?
J.Rotbauer

Můžete mi poradit nějakého prodejce úlu a příslušenství optimal někde v okolí Jihlavy ? Nebo alespoň nějakého. Našel jsem pár výrobců úlů, ale na jejich stránkách jsem optimal neobjevil.
Díky. M.

Martin Olsak napsal:
>asi pusobim jako neverici Tomas, ale porad mi
nejde do hlavy, jak ze ucinne muze fungovat slunecni tavidlo.<
..................................


:-)

Funguje stejně účinně, jak jízda v osobáku při 30° C a výše, se zavřenýma okýnkama.(mě nefungujou) To bych řval i po stěračích na oči.(mám ale hadru na čelo, když dojdou rukávy)

:-)

Jinak v tabulce výtěžnosti je (jestli se nemýlím) na posledním místě. I přesto je to alternativou docela dobrou a nenáročnou.

Můj přítel, který již před lety včelařil, chce obnovit chov.
Má k dispozici včelařský vůz. Koupil by až 10 včelstev. Kontakt na mobil 608756924, pan Ladma. Včelařil by v obci Kozičín u Příbrami, středočeský kraj. Všem co se mu ozvou za něj děkuji a jinak zdravím známé z konference.
Emil

================= Původní zpráva =================
A co my co jsme ještě výše (650 m.n/m) ale zas to musím brát z té lepší stránky když už oni tam nic nemají tak u nás to je vplném květu. Vláďa

> Docela závidím včelařům v nížinách...To my, co včelaříme ve 450 m n.m. to
> máme docela hodně opožděné....

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Dneska je na Neviditelném psu pana Ondřeje Neffa jeho článek o medu a
dotacích na med http://pes.eunet.cz/clanky/2005/05/43228_0_0_0.html .
Vzhledem k tomu, že pan Neff je viditelně nepoučený potencionální konzument
medu stejně jako pravděpodobně většina čtenářů Psa, by asi bylo vhodné
odborně okomentovat v komentářích článek i případné předchozí komentáře k
němu.
Pozor, neuvádějte do příspěvků mail, Pes je mezi spamery hodně profláknutý.

R. Polášek

př. Čermák napsal
Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R).

Málokomu se poštěstí dát dohromady něco, co na světě nikde jinde není. Jenže
pokud je to někde v šuplíku doma, tak se to nepočítá. Včely šlechtí stovky a
možná tisíce lidí a možná by se to zajímalo i další. Proč tedy nezefektivnit
úsilí a čas vydaný prací na tomto tématu jeho vydáním v nějaké ucelené
knižní formě a tím to zpřístupnit ostatním? Hlavní práce ze strany autora -
text a příslušné schémata už je hotova. Ostatní práci už nejspíš klidně
mohou udělat jiní, tedy "řemeslníci". Že je to v tom Včelařství, zdá se mně
spíše jako sondáž, jaký to bude mít ohlas. Kdo by s tím pracoval denně, asi
by ho obtěžovalo přelistovávat kvůli každému dílu časopisy. A skladovat tři
ročníky kvůli tomu.
Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
> o příbuznostech ve Včelařství.
> Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
> čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
> které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
> se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
> vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
> nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
> pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
> zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
> nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
> Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
> poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
> Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
> odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
> čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
> předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
> Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
> jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
> užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
> včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
> těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
> není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
> K. Čermák

>chtěl bych se zeptat př. Skalského, jak si teď vedou >pokusná včelstva s porovnáním s ostatními.

Větší pitomost jsem už dlouho nečetl. Nenakrmit včely a pak pozorovat jestli přežijí? Není na to zákon?

Z dopisu přítele:
....otrava včel se stala dne 18.4.2005 postřikem Řepky Olejky, přípravkem Nurel a Karate ZEON. Problém celé věci je v tom, že kolem řepkového pole roste velká síla Javorů, Vrb, Jív a pod. Zemědělci skutečně stříkali pole s porosty když ještě řepka nekvetla ale zapomněli na okolní kvetoucí stromy. Mlhovina z postřikovačů byla unášena větrem na zmíněné stromy a zde došlo ke kontaminaci. Včely pak už spolu s nektarem donášely do úlu smrtící nektar. Část létavek se vůbec nevrátila a která se vrátila tak otrávila zbytek včel v úle.
Já jsem na otravu přišel po 5 dnech. V ten moment již nejsou důkazné materiály. Jak mě bylo vysvětleno, včelí vnitřnosti se po 72 hodinách rozpadají a nelze již jedovatou látku zjistit. Zemědělci jsou pojištěni a není problém zaplatit škodu, ale pojišťovna chce důkazný materiál o otravě. Nelze ani využít svépomocný fond, opět není důkazný materiál, že došlo k otravě, i když příznaky všemu nasvědčují
Se zemědělským podnikem spolupracuji více jak 10 let a nikdy nedošlo k žádné otravě. Vždy jsem byl včas upozorněn a včely jsem mohl odtáhnout do bezpečí. Nyní došlo k opomenutí a tak mám obrovskou škodu, kterou mi nikdo neuhradí. Nevzdávám včelařství, mám už 15 oddělků a začínám obnovovat nový chov.

Já bych to určitě dal ucelené do Včelařské knihovny ČSV v Praze. Pokud bych to potřeboval, tak bych si to vypůjčil a nemusel to pracně hledat někde na půdě v časopisech.
Tonda.

>Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene). Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a matka nezahynene.
Podivam se jeste do knizky o anatomii vcel.

Kuba

> Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
> vcelare?
>
> \vov
>
>

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Podívejte se na tento příspěvek v této konferenci.
Jarolím Libor (e-mailem) --- 26. 4. 2005
RE:
Přátelé, celý ten rozhovor o odbytu mi připadá jako ŽE TO NEJDE.
U nás v Ostravě funguje už pár let včelařské družstvo APIS. V rejstříku firem jsem si ověřil, že existuje již od roku 1991.
Kontakt najdete například na http://firma.adresarfirem.cz/40151/APIS-včelařské-družstvo/
Provozuje prodejnu na ul 28.října č.289, Ostrava-Mariánské hory.Tolik citace i odpověď na příspěvek př.Rotbauera. Někdy stačí i číst. A ještě k tématu odbytu medu:

Dle nového předsedy České agrární komory se právě zavedením odbytových družstev prvovýrobců daří řešit problémy nerentabilních výkupních cen vepřového masa a agrární komora bude podporovat zavedení tohoto modelu i u dalších komodit.
Jak jsem již uvedl, včelařím ze záliby a mé včelaření v této rovině vzhledem k mému zaměstnání a rodinné situaci zůstane. Takže se řadím k té 75% menšině, která na včelaření jednak není ekonomicky závislá a také nemá odbytové potíže.
Na druhou stranu mi trochu vadí naše česká mentalita jen nadávat a nehledat nová řešení. Jak říká moje manželka, "kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody", bohužel to používá k nátlaku abych včelaření zanechal.
Jsem toho názoru, že ekonomika prodeje přes výkup je jasná a platí zákon třetiny. Není to můj výmysl, někde to prezentoval i ředitel VÚVč ing.Kamler. Prodej touto cestou bude ekonomicky vždy nejméně výhodný.
Také mně trochu vadí, že naši obchodníci hovoří o odbytové krizi již od podzimu, ale na trhu se to moc neobjevilo. Zatím je pořád v marketech tržní cena medu kolem 130,-Kč (Hypernova Ústí n.L. cena z 2.5.2005 127 za kg lesní med směs medu odevšad, výrobce JSG Food), tj. odpovídala by výkupní ceně při uplatnění zákona třetiny kolem 40,-Kč.
Pokud sleduji tisk a zprávy kolem včelaření, tak zahájení intervenčního výkupu medu lze očekávat nejdříve v listopadu, takže zatím nemáte jako velkoproducent medu příliš velké vyhlídky na zlepšení, ale také na řešení. Lepením plakátů se leckdo živým můžete mít ke včelaření zajímavý přivýdělek.
Myslíte že protest v Bruselu může změnit okamžitou situaci na trhu s medem? Já tomu moc nevěřím a je lepší být připraven na horší, ale reálnější variantu než čekat na zázrak.
A ještě několik poznatků k diskusi na toto téma. Je sice hezké, že se včelaři chtějí věnovat vlastnímu včelaření a nikoliv obchodu, ale obecně v dnešní celosvětové ekonomické situaci podnikání není o tom vyrobit v dostatečném množství a kvalitě, to je víceméně základní předpoklad, ale zejména o prodeji, tedy zajištění odbytu, týká se to bohužel i medu.
Také mě zaráží, že největší pokřik způsobují obchodníci s medem. Když jsem prošel markety ve svém bydlišti, nenašel jsem med jehož spotřebitelské balení bylo provedeno jinde než v ČR, ale téměř všichni čeští dodavatelé prodávají směsi medu ČR s medy EU (Slovensko?) a zejména směsi medu ČR s medy mimo země EU, tedy Argentina a Čína. Je pravda že na etiketách tento údaj bez lupy skoro nepřečtete. Takže když je na trhu prostor pro cizí med, tak mi od nich chybí alespoň proklamace o podpoře českého včelařství formou omezení dovozu zahraničních medů a orientaci se na výkup a prodej českého medu.
Navíc obrovským odbytovým trhem je sousední Německo, kde, Německý zákazník koupí spíše kvalitní český med, než med z Číny nebo Argentiny. Jeden můj známý bydlí v pohraničí a veškerou svou produkci prodává německému obchodníkovi za 4-5 EUR a ten si pro med i sám přijede. Takže si myslím, že se tak trochu jedná o obchodní taktiku obchodníků, aby včelaře připravili na nízké výkupní ceny a sebe nepřipravily o zisky. Ale to je smyslem obchodu.
Je opravdu jen na Vás zda na tento systém přistoupíte. Myslím, že ani v nejoptimálnějších podmínkách se ve výkupu nedostanete nad 50,- Kč za kilo, a pokud Včelpo uměle zvedalo výkupní ceny, muselo zákonitě dopadnout tak jak dopadlo. Když bych to přivedl k absurditě, tak utopené miliony z prostředků ČSV, tj. všech včelařů, se je vrátili těm včelařům, kteří nedokázali svoji produkci zrealizovat jinak něž přes výkup. Je zajímavé, že právě od nich se snáší největší kritika na činnost svazu.

Myslím, že jsem toho na toto téma napsal již dost, přeji všem nejen pěkné přírůstky na váze, ale také následný úspěšný prodej pokud možno mimo výkup za cenu, která se přibližuje tržním cenám.

S pozdravem V.Hájek

Pokud jsou souše světlé, je ůčinnost vysoká-skoro nic uvnitř nezbude.Pokud jsou tmavé, je vosku málo a zůstává např. ve zmačkaných buňkách.Doporučuji nedělat "směs", ale vkládat celé souše byť vyřezané z rámků.Moje rámky jsou totiž smrkové samodomo a již druhý den v tavidle se kroutí.

Dobrý den všem,

dnes byla na serveru http://www.vcelarskenoviny.cz/ provedena úprava, která dovolí uživatelům prohlížeče Firefox (dobře propracovaná, plně funkční a hlavně bezpečná alternativa Internet Exploreru) přidat snadno záložku, kde budou zobrazeny poslední, aktuální články.
Jak se k odběru přihlásit, aby Vám žádný článeček neutekl:-), najdete například zde.
O RSS kanálu se můžete dovědět něco např. zde.
Za provedenou úpravu děkuji př. Čejkovi

Lukáš Matela

To je pravda Vladimíre..Můžu vědět v jakých úlech včelařích? Hodlám totiž požídit nové a tak scháním každou informaci...Martin

Už se mně stalo, že mne mladá matka bodla do dlaně při chycení na značení. Lekl jsem se, protože jsem to nečekal, a matku pustil. Ta se ale vrátila sama do úlu. Pokud vím, může to udělat jenom mladá matka, která neklade nebo začíná klást. Dobře kladoucí matka už to neudělá.
Tonda.

>Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene). Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a matka nezahynene.

Dnes ráno plácal pan Neff podobné blbiny v radiu na stanici Praha 2 v pořadu
"Jak to vidím".
Pozastavoval se nad tím, že nechápe, proč kupuje v obchodě nechutnou břečku
a nápisem med a pro kvalitní med musí najít někde v lese včelaře. Je
rozčilen tím, že chtějí včelaři po státu, aby vykoupil přebytky medu.
Též se pozastavovali společně s redaktorkou Vojkůvkovou nad tím, proč není
ochranná známka Český med, a že by měla být a všechno by se pak vyřešilo.
Je to ukázka neprofesionality našich novinářů, kteří pouštěj do éteru různé
bláboly. Bohužel těm blábolům spousta lid uvěří.
Do dnešního dne jsem si pana Neffa vážil. Ale dnes si udělal z ostudy kabát!

I tak prima den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 3:43 AM
Subject: článek o medu na Neviditelném psu


Dneska je na Neviditelném psu pana Ondřeje Neffa jeho článek o medu a
dotacích na med http://pes.eunet.cz/clanky/2005/05/43228_0_0_0.html .
Vzhledem k tomu, že pan Neff je viditelně nepoučený potencionální konzument
medu stejně jako pravděpodobně většina čtenářů Psa, by asi bylo vhodné
odborně okomentovat v komentářích článek i případné předchozí komentáře k
němu.
Pozor, neuvádějte do příspěvků mail, Pes je mezi spamery hodně profláknutý.

R. Polášek

Dělnice má 9 zpětných háčků, matka jenom 3. Viz Svoboda a kol.:Včelařská
encyklopedie, 1956.
Pepa

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 9:54 AM
Subject: Re: Zpetne hacky


> Už se mně stalo, že mne mladá matka bodla do dlaně při chycení na značení.
> Lekl jsem se, protože jsem to nečekal, a matku pustil. Ta se ale vrátila
> sama do úlu. Pokud vím, může to udělat jenom mladá matka, která neklade
> nebo začíná klást. Dobře kladoucí matka už to neudělá.
> Tonda.
>
> >Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z
> prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene).
> Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a
> matka nezahynene.
>

To je podle mne přesné. Souhlasím, že kdyby prodávali pouze med vykoupený v ČR může být cena i kolem 30 Kč. Pokud ho míchají s dovozovými, levnými, tak je to jenom zisk, protože cena v obchodech zůstává stejná. O dovozu do Německa ani nemluvím. Tam vyvážejí hlavně medovici a my nedostaneme ani třetinu ceny. Zkrátka sami musíme vědět, pod jakou cenu už nepůjdeme. Pokud ho neprodám sám, raději snížím stav včelstev než ho dávat skoro zadarmo výkupci. Na sníh je ale nevysypu.
Myslím, že výkupci tímto sami skončí a budou pouze dovozci. Toho se možná bojí.
Trochu nesouhlasím s výkupem od Včely Předboj. (Bylo uvedeno omylem Včelpo). Z mé zkušenosti vím, že ze začátku naopak cenu sráželi dolů. Výkupce mi zaplatil za prvně dovezený med víc, než za druhý a ukazoval mi, že Včela Předboj má nižší výkupní cenu a on by jí nemohl konkurovat na trhu. V posledních letech se to otočilo a výkupci vždy čekali na Včelu Předboj s jakou cenou vyjedou a pak dávali o něco víc. Dával jsem dost medu a obvolával jsem vždy několik výkupců, protože se mi vyplatilo jet i dál. Bylo to všude stejné. čekali na Včelu Předboj a pak jeden na druhého, aby nedali víc. Žádné počítání nákladů v tom nebylo.
Je to jenom můj názor.
Tonda.

>Také mě zaráží, že největší pokřik způsobují obchodníci s medem. Když jsem prošel markety ve svém bydlišti, nenašel jsem med jehož spotřebitelské balení bylo provedeno jinde než v ČR, ale téměř všichni čeští dodavatelé prodávají směsi medu ČR s medy EU (Slovensko?) a zejména směsi medu ČR s medy mimo země EU, tedy Argentina a Čína. Je pravda že na etiketách tento údaj bez lupy skoro nepřečtete. Takže když je na trhu prostor pro cizí med, tak mi od nich chybí alespoň proklamace o podpoře českého včelařství formou omezení dovozu zahraničních medů a orientaci se na výkup a prodej českého medu.
Navíc obrovským odbytovým trhem je sousední Německo, kde, Německý zákazník koupí spíše kvalitní český med, než med z Číny nebo Argentiny. Jeden můj známý bydlí v pohraničí a veškerou svou produkci prodává německému obchodníkovi za 4-5 EUR a ten si pro med i sám přijede. Takže si myslím, že se tak trochu jedná o obchodní taktiku obchodníků, aby včelaře připravili na nízké výkupní ceny a sebe nepřipravily o zisky. Ale to je smyslem obchodu.
Je opravdu jen na Vás zda na tento systém přistoupíte. Myslím, že ani v nejoptimálnějších podmínkách se ve výkupu nedostanete nad 50,- Kč za kilo, a pokud Včelpo uměle zvedalo výkupní ceny, muselo zákonitě dopadnout tak jak dopadlo. Když bych to přivedl k absurditě, tak utopené miliony z prostředků ČSV, tj. všech včelařů, se je vrátili těm včelařům, kteří nedokázali svoji produkci zrealizovat jinak něž přes výkup. Je zajímavé, že právě od nich se snáší největší kritika na činnost svazu.

Sorry , že se vracím ještě ke konstrukci nástavků... to bude asi věčné téma
:o)!

Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
nebo topolu kroutí.
Zajímal jsem se o to v souvislosti s Langstrothy po nějaké přednášce, když
pan Zelený říkal, že je dělá z vejmutovky a když ji nemá tak z topolu. Topol
není tak trvanlivý, ale zřejmě má podobné vlastnosti jak borovice
vejmutovka.

Vejmutovka se špatně sáhání. S kým jsem mluvil, šel nakonec tou cestou, že
měl známého lesníka, který mu označil stromy ke skácení, ale pak si to musel
hlídat, aby to na pile pořezali odděleně.
Dělá to i přítel Zelený (asi protože přednáší ve pracovní společnosti
nástavkových včelařů, tak mám od něj nejvíc informací) a i od lidí, co jsem
od nich naposledy nástavky kupoval to dělají obdobně.
Nějaké extrémní cenové rozdíly jsem mezi vejmutovkovými a smrkovými nástavky
nezaznamenal.
Přítel Zelený spojuje nástavky na pero a drážku - jsou lepené vodovzdorným
lepidlem a jsou SEŠROUBOVANÉ.

Smrkové nástavky dělá přítel Nerad (též z PSNV). Ale má je spojené na ozub
(!!!) slepené a SEŠROUBOVANÉ a ještě má v rozích skrz čepy ozubů zatlučený
kolík. Tam se nástavek časem nejdřív rozevře, protože tam to obvykle nejméně
drží.
Hřebíky jsou evidentně na nic. Ten se pnutím hravě vytáhne!

Jsou to aby truhláři a vědí, co dřevo venku dělá, takže si myslím, že za ty
léta, co to dělají, mají dost zkušeností na to, jak dělat úly, aby něco
vydržely.

Jsou to oba velkovčelaři, takže je zajímavé poslouchat,jek vedou během roku
včelstva.
Mám nahranou přednášku z Brněnského výstaviště z výstavy 150 let.... a
zaujala mě i technologie ošetřování včelstev během roku. (Nahrávky jsou ve
vlastnictví OV ČSV Brno a možná by je bylo možno i zapůjčit)
Ale to je jiná kapitola ... :o)

Příjemný den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 4:09 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém
stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Já s Neffem souhlasím. Já po státu nechci, aby ode mně kupoval med. A tak velké blbiny zase neplácal, většina byla pravda. Nikdo nemůže do detailů vidět do všeho. Podle mně jenom nahrál nám vetšinovým včelařům. Hodně lidí se teď bude shánět po "svém" včelařovi. O to přeci jde.
Kvůli tomu, že se někomu nahromadily zásoby a rád by se zahojil na státních dotacích se nezblázním. Od Špačka je to cílená masáž opakováním ceny 30 Kč, a ono to někoho opravdu zblbne. Pak najednou nasadí 40 kč a někteří včelaři to honem rádi prodají. Kdo kazí pověst českého medu je jedině ON.

Ke kroucení dřeva. Prože dostávám zboží na lehce rozebíratelných paletách z půlcoulových prken, které mi bylo líto vyhodit, tak jsem z nich vyráběl nástavky tak, že jsem je sbíjel a lepil přes sebe kolmo. Ve formě. Přesně ořezané (na výšku) jsem je pak v rozích lepil a šrouboval sádrokartonickými vruty s HRUBÝM závitem. Jsou ostřejší než žluté pozinkované, ale za to člověk občas chytne šponu.
Desky mají v rozích "schod" aby do sebe zapadly. Jediná vada, horní drážku u Lagstrotů jsem dělal místo 10mm 12mm, a to je moc. Než to včely zatmelily, tak se mi stávalo, že boční loučky se zpříčily.
Po třech letech srovnávání na včelnici je považuji za srovatelné s prvními kupovanými nástavky od př. Kolomého.
12mm prkna lze dle mých informací koupit i za 3000Kč/m3. Buď tam, kde tučou palety, nebo řežou dříví pro paletárny. Chce to ale mít možnast se tam dohodnout a vybrat si.

Na to, aby se občan, nebo novinář něco dozvěděl o "značce" Český med, to by se musel věnovat investigativní žurnalistice. To, že něco zaregistruji, neznamená že mám značku. Značkou je to, až když to tak vnímají zákaznícici, byť jen třeba potenciální. Zatím o českém medu málo kdo slyšel. Zde si neskromně dovolím poukázat na můj článek Prodej medu na včelařskénoviny.cz.

Zmíněný pořad na ČRo 2 Praha jsem také slyšel, ale považuji ho pro nás včelaře spíše za pozitivní. Myšleno z hlediska prodeje ze dvora či přímo od včelaře. Je samozřejmé, že bylo uvedeno mnoho nepřesností, ale neočekávám, že pořad pro posluchače zmíněné stanice bude na přísně odborné rovině. To již avizuje jeho název „Jak to vidí.......“. Pokud zmíněný pořad posloucháte pravidelně, tak zde projevují pozvaní lide či osobnosti své vlastní názory a pohledy na určitý problém. Takže očekávat vyčerpávající odbornou analýzu problému od tohoto pořadu je asi nereálné. Já na tom vidím pozitivně to, že známá osobnost vyslovila realitu o medu v obchodech (nebudu tu rozvádět jak z medem naši zpracovatelé umí čarovat, to všichni víme) a uvedl některé nekalé praktiky našich zpracovatelů podané laickou formou. Mně některé názory jako včelaře také trochu rozveselily, ale to se asi pobaví každý odborník když mu do oboru začne zasahovat laik.

Co se týče oněch dotovaných vývozů. Nepřipadá vám jako kocourkov či absurdistán, že kvalitní český med se s dotacemi vyveze někam mimo EU a zatím se do naší republiky dováží různé „medy“ a dělá se z nich nějaká unifikovaná směska. Já si myslím, že podiv nad tím je na místě. Ten výkup je skutečně pouze hašením požáru. V prvé řadě výrobu nekvalitních medů nedopustit (Sankce, kontroly, dokud se to obchodníkům vyplatí, kvalitu nezvýší, to je známá věc). Ale to už zasahuje do celkového přístupu EU k zemědělství. Tam jsou horší absurdity než toto.

K ochranné známce Český med(dále ČM). Tato ochranná známka ve své podstatě neexistuje. ČSV má zaregistrovanou jakousi známku s nápisem ČM (a další její mutace) a co by uživatel této známky měl splňovat. Dokud nebude existovat neúplatná certifikační autorita s přesně stanovenými pravidly získání, možnosti užívat známku ČM, tvrdé kontroly jejího dodržování a následně tvrdých sankcí (vysoké pokuty a odejmutí), tak naší ochranné známce nikdo důvěřovat nebude a neni se co divit. Pozastavení pí redaktorky i O.Neffa nad absencí ochranné známky Český med asi nebylo úplně mimo mísu.
Já ji také nepoužívám, používám své jméno a nemíním ho spojovat s tím, že kdejaký šmudla si může vyrazit do včelařské prodejny a koupit si nálepky s logem Český med, že splňuje ....... a nalepit si to na své sklenice s medem, který může být pochybné kvality. Jediné co potom tato etiketa vypovídá, že prodávajíci je organizován v ČSV(doufám).

Pavel Benda

Obsah se mi líbil, jen mi vadí ten seriál. Pokud by Včelařství mělo elektronickou podobu, nic proti tomu. Takhle mně jako laikovi vadí to listování několika čísli nazpátek, abych našel co si již nepamatuji. Jako knihu si to hned koupím, jako elektron. dokument ihned stáhnu.
Jen si myslím, že je to do Včelařského Blesku škoda.

Kolego! Díky za po dlouhé době pravdivý a konstruktivní náhled na problém s odbytem medu. Někteří stěžující si včelaři nepochopili jádro problému a tak hledají viníky samozřejmě úplně jinde. Ideální je vinu svalovat na neschopné vedení ČSV zvl. když jim výkupci medu šikovně podstrčí argumenty. Co však má vedení ČSV dělat to už se od nich nedovíme. Vyhlásit obchodní válku Číně a ostatním? Trochu komická představa zvl když vidíme jak to dopadá u textilu, železa, v budoucí době u aut a v dalších důležitých odvětvích. Prostě dnes je obchod bez hranic a bez zábran. Kdo umí levněji je vítěz a není v síle evropských včelařů s tím něco udělat. A tak každý musí chovat pouze tolik včelstev, kolik medu dokáže prodat a vůbec jich nemusí být málo. Takovým názorům žádný výkupce medu nikdy nebude tleskat, protože se mu silně sníží odbyt. Pro ty méně chápavé je to ten samý nesmysl jako kdyby si vepř domácí s nadšením organizoval vlastní zabíjačku. Proto je těmto lidem současné vedení ČSV s jejich prodejem ze dvora trnem v oku. Že tento prodej je možný s úspěchem praktikovat i ve větším množství dokáži na několika příkladech. Sám se starám o cca 50 včelstev a že moje zateplené Dadanty umějí výnosy! Již od února nemám med a musím ho nakupovat abych udržel kšeft.Obvolal jsem známé často o hodně větší včelaře a všude stejně, med téměř vyprodán budou nakupovat. Takže jsem sehnal nejlevnější med za 70 Kč v konvi. V tržnici jsem se seznámil se zajímavou včelařkou,samozřejmě se přes konferenci známe. Mají cca 300 včelstev a už také prodávají cizí. Takže se ptám: Kde vlastně ta krize je? Nehodí se někomu dělat z nás naprosté pitomce??? Odpovědět si musí každý sám. Zdraví R. Stonjek

Kolego! Díky za po dlouhé době pravdivý a konstruktivní náhled na problém s odbytem medu. Někteří stěžující si včelaři nepochopili jádro problému a tak hledají viníky samozřejmě úplně jinde. Ideální je vinu svalovat na neschopné vedení ČSV zvl. když jim výkupci medu šikovně podstrčí argumenty. Co však má vedení ČSV dělat to už se od nich nedovíme. Vyhlásit obchodní válku Číně a ostatním? Trochu komická představa zvl když vidíme jak to dopadá u textilu, železa, v budoucí době u aut a v dalších důležitých odvětvích. Prostě dnes je obchod bez hranic a bez zábran. Kdo umí levněji je vítěz a není v síle evropských včelařů s tím něco udělat. A tak každý musí chovat pouze tolik včelstev, kolik medu dokáže prodat a vůbec jich nemusí být málo. Takovým názorům žádný výkupce medu nikdy nebude tleskat, protože se mu silně sníží odbyt. Pro ty méně chápavé je to ten samý nesmysl jako kdyby si vepř domácí s nadšením organizoval vlastní zabíjačku. Proto je těmto lidem současné vedení ČSV s jejich prodejem ze dvora trnem v oku. Že tento prodej je možný s úspěchem praktikovat i ve větším množství dokáži na několika příkladech. Sám se starám o cca 50 včelstev a že moje zateplené Dadanty umějí výnosy! Již od února nemám med a musím ho nakupovat abych udržel kšeft.Obvolal jsem známé často o hodně větší včelaře a všude stejně, med téměř vyprodán budou nakupovat. Takže jsem sehnal nejlevnější med za 70 Kč v konvi. V tržnici jsem se seznámil se zajímavou včelařkou,samozřejmě se přes konferenci známe. Mají cca 300 včelstev a už také prodávají cizí. Takže se ptám: Kde vlastně ta krize je? Nehodí se někomu dělat z nás naprosté pitomce??? Odpovědět si musí každý sám. Zdraví R. Stonjek

Kolego! Díky za po dlouhé době pravdivý a konstruktivní náhled na problém s odbytem medu. Někteří stěžující si včelaři nepochopili jádro problému a tak hledají viníky samozřejmě úplně jinde. Ideální je vinu svalovat na neschopné vedení ČSV zvl. když jim výkupci medu šikovně podstrčí argumenty. Co však má vedení ČSV dělat to už se od nich nedovíme. Vyhlásit obchodní válku Číně a ostatním? Trochu komická představa zvl když vidíme jak to dopadá u textilu, železa, v budoucí době u aut a v dalších důležitých odvětvích. Prostě dnes je obchod bez hranic a bez zábran. Kdo umí levněji je vítěz a není v síle evropských včelařů s tím něco udělat. A tak každý musí chovat pouze tolik včelstev, kolik medu dokáže prodat a vůbec jich nemusí být málo. Takovým názorům žádný výkupce medu nikdy nebude tleskat, protože se mu silně sníží odbyt. Pro ty méně chápavé je to ten samý nesmysl jako kdyby si vepř domácí s nadšením organizoval vlastní zabíjačku. Proto je těmto lidem současné vedení ČSV s jejich prodejem ze dvora trnem v oku. Že tento prodej je možný s úspěchem praktikovat i ve větším množství dokáži na několika příkladech. Sám se starám o cca 50 včelstev a že moje zateplené Dadanty umějí výnosy! Již od února nemám med a musím ho nakupovat abych udržel kšeft.Obvolal jsem známé často o hodně větší včelaře a všude stejně, med téměř vyprodán budou nakupovat. Takže jsem sehnal nejlevnější med za 70 Kč v konvi. V tržnici jsem se seznámil se zajímavou včelařkou,samozřejmě se přes konferenci známe. Mají cca 300 včelstev a už také prodávají cizí. Takže se ptám: Kde vlastně ta krize je? Nehodí se někomu dělat z nás naprosté pitomce??? Odpovědět si musí každý sám. Zdraví R. Stonjek

Nezbývá než pověřit naše delegáty celostátní konference svazu, aby budoucímu
výboru svazu vytvoření elektronické podoty Včelařstí uložila, aby si nemohli
vysvětlit přání svých člený po svém jako ti nyněnší.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 12:00 PM
Subject: Re: časopis Včelařství


Obsah se mi líbil, jen mi vadí ten seriál. Pokud by Včelařství mělo
elektronickou podobu, nic proti tomu. Takhle mně jako laikovi vadí to
listování několika čísli nazpátek, abych našel co si již nepamatuji. Jako
knihu si to hned koupím, jako elektron. dokument ihned stáhnu.
Jen si myslím, že je to do Včelařského Blesku škoda.

Proč třikrát za sebou?

>Proč třikrát za sebou?

Aby to už konečně všichni pochopili :-). Jsem rád, že Ruda to srozumitelně všem vysvětlil z jednoho pohledu, přestože patří k té "krizí postižené" menšině včelařů s větším počtem včelstev.

Se včelami to je ale ještě trochu jinak, než s výrobou sýrů. Výrobce zkrachuje, postihne to jeho rodinu a lidi se orientují na jiné dodavatele. Když někde skončí včely, kvůli neprodejnosti medu, postihne to okolní krajinu a přírodu. Podporovat se musí včelaři a ne obchodníci. Ti si nějak pomohou. A jednou přijde doba, kdy si budeme konkurovat i prodejem ze dvora.

Svatá pravda. Už se na tu dobu těším.Já bych třeba bral příspěvky od státu ne přímo na ruku,ale jako příspěvěk na zakoupení nových matek, nebo nových úlů atd...

Za 3 x se omlouvám, pln euforie nad dokončením svého dílka, které nikdo nemusí brát vážně, jsem poťukal na myš a už to bylo a vymazat už to nešlo. Nepatřím k žádným postiženým skupinám. Svůj med si umím prodat sám a konstatuji že tak moc těžké to není a včelky hodlám rozšiřovat protože v prodeji mám ještě velké rezervy. Žel uplatnit se na trhu v jakémkoli sortimentu bude stále těžší a ani med není vyjímkou. Že asi ubyde hodně včelstev je už jasné teď. Žádná měsíční krajina ani poškozená příroda nám nehrozí a snad několik statistických údajů poslouží dalším,aby se vyvarovali psaní obdobnýách nesmyslů. V zavčelení jsme na 3 místě v Evropě a ve světě asi na tom nebudeme hůře. Na 1 km2 máme 6.78 včelstva. Vezmu li to v Evropě odzadu v Anglii mají přibližně stavy 8 x menší.Finsko 61 x, Belgie 7.7 x ,Itálie 2.3 x a Portugalsko má asi polovinu včelstev. Že by to v těchto státech vypadalo s přírodou oproti ČR tak katastrofálně jak mnozí teoretici naznačují nechám na uvážení každému z vás. Statistika byla brána z Včelára 2004/8 str 119. A když už jsme v tom listování Včelárem, začínajícímu včelaři, který se ptal na nejvhodnější úl do poměrně velkých výšek doporučuji četbu 2004/12 str 184.Tam největší včelař Kolomý jasně uvádí výhody zateplených úlů ve vyšších polohách. O 3 -5 kg cukru míň a o 25 - 36% vyšší výnosy a to na jeho farmě dělá 500 000 Kč na ziscích. Ale toto je určeno pouze pro ty, které to zajímá. Já mám svoje Dadanty a kdo v čem včelaří je mi úplně jedno. Ale trh se brzy zeptá . Zdravím a doufám že pouze jednou. Ruda.

Dobrý den pánové,chci se zeptat jaké máte zkušenosti s neuteplenými nástavkovými úly RM 39*24? Hodlám vyměňovat úly a tak se pídím po vhodném typu (samozřejmě nástavkovém). Včelařím ve 450m n.m.Díky za odpovědi. Martin

josef_Sroll napsal:
>Dělnice má 9 zpětných háčků, matka jenom 3. Viz Svoboda a kol.:Včelařská
encyklopedie, 1956.
Pepa<

Jen pro úplnost. Zaběhl se termín, pro označení těchto háčků a tím jsou "vratizoubky". (je to doufám tak, jestli si dobře vzpomínám )....

....Teď se nato dívám... Těchto vratizoubků je 10 -12, (u matky jen tři) Tyto vratizoubky jsou součástí "žihadlových štětinek", které se pohybují klouzavým pohybem uvnitř "žihadlového žlábku" pomocí dvou "podélných kloubů", které jsou uvnitř toho žlábku.

(doufám, že jsem to nespletl :-))

př.Stonjek napsal:
Na 1 km2 máme 6.78 včelstva.
.............................

Jo to si dovedu také najít. Otázkou je skutečnost v kalendářním jaru. :-( ...(toto je z podletí :-)) )

Martin Černý Napsal:
>Svatá pravda. Už se na tu dobu těším.Já bych třeba bral příspěvky od státu ne přímo na ruku,ale jako příspěvěk na zakoupení nových matek, nebo nových úlů atd...<
.........................

Jo na ty úly bych to bral, už jenom z kolegiálního hlediska. (ty muzejní kousky, co vidím u přátel, jsou teda někdy "dílo")

Jinak na matky to existuje, ale jeto myslím přes nějakou úroveň registrovaného chovu matek.

Pro pana Stojánka,(doufám, že ti to stačí jednou?)

Nabízel jsem 2x med za 65Kč, že jsi se neozval.
Prodej ze dvora je stará obehraná písnička. Já jen tvrdím, že můžeš ze dvora prodávat i bez ČSV(ty ti ale pomohli). Jinak jsem se ptal po konferenci na odbyt do zahraničí, odpověď - nic. Proč tu možnost nenabídnou ve Včelařstí(asi tam mají výkupci koně). Všichni co prodali dobře loni, nemusí prodat letos. Doveze se med ze zahraničí - nemusí ho ani dodávat čeští zpracovatelé - stačí, aby byl přebytek medu v Evropě.
Jediné, co je jasné, že musíš umět vyrobit za cenu v Číně, Argentině, Rusku atd. Pokud není trh chráněn vyhrává levnější(obuv, oblečení).
Ať se prodej daří Luboš Holý