Včelařská konference

Jojo přesně, jde o pěkně toxický produkt, ne ve smyslu potravinářském, ale jako likvidátor konkurence, dostat ho přes pár včelařů - překupníků do ,,prodeje ze dvora" a znehodnotit tak český med.

A k těm výkupním cenám v době nedostatku českého medu je taky dost možné, že si medokomerc zpětně vykupuje tento ukrajinský med už jako český. Nejdřív ho papírově prodají po několika tunách kamarádíčkům co ho kryjí dostatečným počtem včelstev, a ti ho pak jakože dovezou do výkupu.

Dvě mouchy jednou ranou.

Nákup medu na UK a jinde z pochybných zdrojů je poukázka na opakování aféry Včelpa.
On to dovozce nakoupí, v laborce zadá kontrolu třeba na rezidua antibiotik a podobných zakázaných látek a když to vyjde negativně, myslí si, že je v pohodě. Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou. A pokud to jsou látky, na kterých se v EU nedohodli na jejich spodní hranici a tudíž platí pravidlo předběžné opatrnosti, že se tam ty látky nesmí nalézt vůbec, tak med je automaticky nebezpečný. A stahuje se z obchodů a likviduje se na náklady dovozce někde v kafilérce.
a.
U toho Včelpa mně navíc připadalo, že to byla dokonce likvidace nepohodlného konkurenta.

Včelpo bylo moc krátkodobé, potřebuje se využít charakter mnoha, tj lakoty a do kolen vrtání pro groš. Potom se může jen podle seznamu prodaného medu přesně nasměrovat kontrola tak aby se dobře plnil pranýř. Ano, potom bude repete typu Včelpo.


Pastička se znovu natahuje. Nyní na samotné včelaře, protože jsou poslední kteří konkurují ...


Aj dojde doba, kdy bude zboží zašifrovaný tak že nepůjde padělat jak se začíná u investic do vína. Ta doba si oto u medu už hodně dlouho říká.



https://cestasey.cz/clanky/67-blockchain-jako-vino-menime-zpusob-jak-lide-investuji-do-luxusu/

Zkus to,uvidis.To uz si vykupci muzou nakoupit rovnou u Spacka a ne kupovat od vcelaru.Spacek cilevedomne pracuje na likvidaci znacky Cesky med.

v MV je inzerát medomercu, uk slunečnice za 80 kč/kg. Co když ho někdo nakoupí a prodá ho zpět do výkupu za 90 Kč?
na 300 kg sudu vyděláš 3000 Kč.

300 jsou clensky prispevek,nema s casopisem co delat.Pokud by jsi casopis nechtel zasilat,coz muzes nechtit,budes platit opet 300.Je to normalni clenske,tak jako se plati u zahradkaru,chovatelu atd.Casopis je z dotaci.

Prosím o vysvětlení od př.Zdeňka,který ve svém příspěvku z 21.8.21 cituje,že 300,- není příspěvek na časopis Včelařství.Na co platíme onu částku ?

Amerikanci dosli nato, ze se zvysenim CO2 se snizi podil proteinu v pylu az o 30 procent.

No, ono se jedná o to, že když v celé ČR bude jen těch pár nebo o něco víc než 10 linií včel rozchovávaných komerčními chovateli matek a masově nakupovaných včelaři, tak je jen velmi malá až prakticky nulová pravděpodobnost, že se ten výběr trefil do nějaké linie odolné třeba těm virům.
KDYBY ale aspoň takových 20 let každý větší včelař zase začal každoročním výběrem matek rozchovávat svoji místní regionální linii, byly by to potom stovky až tisícovky různých místních linií s různými originálními kombinacemi genů. Tam je pravděpodobnost, že aspoň nějaká linie se projeví jako že je k těm virům znatelně odolnější už dost velká. Možná vzhledem k tomu, že ty různé viry se vyskytují u včel od nepaměti,takže včely s nimi už dlouho bojují, mohla by to být pravděpodobnost hraničící s jistotu, že aspoň jedna z těch linií je odolnější tak, že to bude vidět.
a.
Na odolnost proti varaóze by to určitě nestačilo, protože to je nový patogen, tam by musel být výběr možná ze statisíců nebo miliónů takových místních linií, aby se ukázalo, že v jedné nebo dvou vznikly takové náhodné kladné mutace, že jejich včely dokáži varoa nějak omezovat, ale u virů by mohly stačit ty tisíce.

,,A dříve nebo později se objeví taková (linie), která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná. "
-------------------------------------------

Problém je v tom, že tato úvaha není ničím podložená, tedy že příčina neodolnosti včelstev na nemoci je v plošném šlechtění včelstev na užitkové vlastnosti. Dříve nebyly ty komerční linie a nebylo tolik úhynů, ale nelze mezi to dát rovnítko.

Je to jen domněnka.

Asi jako to, že pořád prší, protože prý nelítaj letadla, i když podle meteorologů když už, tak by to mělo být obráceně že nemá pršet, ale to je vlasně jedno, letadla už zase lítaj víc jak před koronou,.... a že vysychá nebo se vyplavuje půda, protože zemědělci špatně hnojí a špatně ořou atd atd, nebo že je pořád zima, protože je jinak golfský proud - nelze s jistotou tvrdit že jeden jev je příčinou něčeho jiného. A spousta dalších teorií - zelený marxismus globálního oteplování díky fosilním palivům atd...

P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.

Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.

Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.

Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.

Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.

A nevím, kde chce původní včelu vzít, smrdí to jakousi komerční polivcickou. Asi covid zasahl do prednaskoveho korytka pohádkových přednášek. Vše dobré.

Protože máme dnes jinou včelu? Vše se odvíjí od tanečku který nabádá ke snusce, tz. od atraktivity snůšky, resp. od schopnosti reagovat na snůšku.

Co říkáte na článek v posledním Včelařství 9/2001, obhajobu přešlechtění našich původních včelstev včelou krańkou? Napsaným ing Daliborem Titěrou.
Já vím jediné, kdysi, když jsme sledovali medovici, stačilo, když v lese pod stromem bylo na listech pár kapek a na těch stromech už bzučely včely a sbíraly medovici.
Dnes je těch kapek podstatně víc, případně na zemi, třeba asfaltu jsou pomalu souvislé fleky medovice a přesto na stromech nebzučí ani včela.

No, napsledy, když byl sjezd, tak na schůzi v naší ZO kandidát na účast vystoupil a řekl, co by si přál, aby ČSV dělao a co tam on bude prosazovat. Mluvil asi 5 minut, a pak jsme to asi jednomyslně odhlasovali. Jak to dopadlo, jestl im se přes okres dostal na celostátní sjezd nebo ne, asi ne, dál si už nepamatuji. Myslím že po sjezdu to utichlo a už se o tom nemluvilo.
Jak to bude letos, když má být další sjezd, nevím.

Také přemýšlím očem to ten Radim píše. Unás se vybralo a hotovo. Hlasování a td je jen formalita.

Radime,uz jsem se dlouho tak nezasmal,vetsinou se nekdo musi hodne presvedcovat,aby do okresu sel a ne tak aby neco sliboval v ZO.Ty casy,kdy o tyhle "koryta" nekdo stal,jsou davno pryc....I na tohle musi mit clovek cas navic.Slovo volba je v podani CSV o tom,ze aby nekdo neco delal,je o tom,aby ho ostatni presvedcili o tom,ze to delat ma.Pokud ho presvedci,pak prijde volba....Funkce nikdo delat nechce a ten cvok,ktery ji prijme,tak ten to ma na dosmrti....

"Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to. "
V nejhorším případě se dá mailová adresa konference, ze které chodí příspěvky, dát do spamu nebo do seznamu blokovaných adres.

"Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti"
a.
Sysstém volby na sjezd je podle mne na dnešní poměry chybný, protože probíhá moc pomalu.
Kandidát v ZO něco naslibuje a oni ho na základě toho zvolí. Potom za nějaký měsíc vybraný člověk jako kandidát naslibuje něco na okresní konferenci a tam na základě toho politického kecu, o kterém se členové jeho ZO, kteří ho vybrali, nic nedoví, ho třeba vyberou na sjezd. Ten je za nějak půl, třičtvrtě rok a to už i členové ZO úplně zapomněli, co ten člověk u nich nasliboval stejně jako se zapomněla řeč, kterou ten člověk měl na okresním sjezdu.
Podle mne by se měl hledat mechanismus, kdy ideálně jeden týden by byl delegát vybraný v místní ZO, druhý týden se z těch delegátů vybralo na okresní konferenci a třetí týden aby byl sjezd v Praze. A čtvrtý týden schůze ZO, kde by ten delegát seznámil lidi v zo, kteří ho vybrali, se sjezdem a co tam na něm on dělal.

Ale připadá mi, že konference jede samospádem, admin nefunguje a kdosi jen nějak platí příslušné webové stránky.
Před nějakou dobou jsem totiž chtěl do archívu konference poslat jako soubor na stažení zpracované formuláře pro záznamy léčení, použil jsem mail, co je uvedený v odkazech a přišlo mi, že uvedený mail neexistuje.

Taky jsem kdysi byl přihlášený a chodil mi maily s příspěvky a dělal si z nich archív. Pak se něco změnilo, už nevím co, a začal jsem konferenci sledovat jen přes webový prohlížeč a archív si z ní už nedělám.

Ja se nikde neprihlasoval,nemusim se tak odhlasovat,archiv mam cely.Proc se prihlasovat?

> tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to.

T. K.<


to je zajímavý, mne to odhlásilo samo ale nejde se zase přihlásit. Ztratil jsem tak kus archivu.

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat  unsubscribe, ale nefunguje to. 

T. K.







---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 8. 2021 20:11:18
Předmět: Re: D 1
" > Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být
zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha,
Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak,
aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze
ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje
jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní.
Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo
kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.
"

Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti.A taky vyhazovani penez.V dobe,kdy muze kazdy kandidat nastinit svoji vizi fungovani a predstavit se na webu nebo ve Vcelarstvi a kazdy ucastnik odvolit korespondencne nebo emailem je tohle podivnost.Clenove RV jsou delegovani do funkce svym okresnim vyborem,ty sjezd nemusi vubec resit.
A klasika na zaver.Clenum je samozrejme uplne jedno,ci fotka bude 5x v kazdem cisle Vcelarstvi.Jestli to bude Fousek,Kousek,nebo Brousek,kazdeho zajima predevsim vlastni vcelnice a ne nejaky sjezd.

> Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha, Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak, aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní. Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.

Ja bych to taky nedramarizoval,chces byt clen,zaplat nejlepe do konce roku,nechces platit,tak skoncis,tvoje vec.Tahle materska skolka musi skoncit.

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)

Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.<

Asi jak afgánská armáda prodotovaná dolarem. 100mld se vyhodilo na vycvičení armády oknem.

já bych to nějak nedramatizoval, už se z D1 stává taková komická westernovka

členské se budou vybírat v lednu , takže stejně na dvakrát.

Tak jak se vybíraly členské letos, jak se vybirají příspěvky co nepříjdou na schůzi.Já si myslím,kdo se nechce zůčastnit tak raději pápá důvěrník není nádeník.Žádný příspěvek na časopis to je pořád omyl některých včelařů.

"Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?"
a.
V jiných zájmových organizacích se obvykle takovým členům jen zamává, pápá...
Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.

Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?

at to pošlou rovnou na účty včelařům a můžou to dělat třeba o půlnoci v červnu

Co tak nahlásit v dubnu a výplata v zaří-říjen

Urednik a zamyslet? To snad ne,jeste je budem nutit myslet.

Největší problém vidím v tom, že v dubnu už není moc čas na přílišné schůzování. To by si možná mohli pánové a dámy ze SZIF uvědomit. Letos jsem to bral jako anomálii, která se srovná, ale jestli to má být pravidlo, tak pro mě výrazně horší. Chápu ale, že jim v kanceláři je to asi jedno. A když uvážím, jak dlouho jim letos trvalo jen zkontrolovat bordeláře, kteří nepodali hlášení do ČMSCH, asi ten čas potřebují.

ČESKOSLOVENSKA specialita jsou očka víte jak to dělají
jinde ve světe bez oček jsou tu sečtení lidé tak někdo odpoví. Neberte Polský Lysoň ten to doma používá zřídka ,ale můj zakazník Můj klient.

,,Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ??? "

No těžko dubnové stavy, to by nestihly tak rychle vyplatit.

Vždyť ve vozech jsou jen spodní česna, bez oček. Taky vysoké nástavcové úly a funguje to, loupí jedině vosy, které na podzim létají a včely už jsou stažené, ale škody moc nenadělají. A z jara se poslední roky stává, že první včelstva po proletech začly česnama zespodu rabovat vedlejší včelstva, co seděly ještě pod víkem v chladu a spodní česno měly daleko a ještě ke všemu studený vysoké podmety, ale to je anomálie, a většinou se vylupované včelstvo na jaře rychle vzpamatuje, spustí šňůrku včel dolů a začne bránit.

A mřížka v nástavcových úlech není nutně potřeba, ale musí být aspoň 4 nástavky výšky 24, ty 3 spodní bedny jsou vždy zaplodované. Tedy 3N úl nejde provozovat bez mřížky, vždy bude plod ve 3N. No pak další faktory - světlé dílo v medníku bez trubčiny atd... Ale každé plus je zase vyváženo dalšími mínusy... jako se vším....

Když nechceš mít očka, tak budeš řešit hlavně v podletí i jindy zbytečné loupeže a zbytečná zničení včelstev loupežemi.
Při jakémkoliv oslabení včelstva, obvyklém v podletí a občas z nějakého důvodu i jindy včelstva v nástavcích česno ve dnu úlu přestávají bránit a zlodějky tak mají volné pole působnosti rozjet loupež. Třeba v podletí při zvýšeném tlaku slídivek je to doslova automatické. Takže mimo obdobéí snůšky je velmi dobré používat jako česna jen očka.
Taky ale hodně záleží, na převčelení okolí. Pokud budeš mít blízko hodně včelstev okolních včelařů, je to velký problém.
Pokud nebudeš mít do několika kilometrů žádné kolegy včelaře a na svém stanoviště ne moc včelstev, může vydržet bez loupeže i včelstvo s česnem ve dnu.

Na manipulaci s celými nástavky just u mřížky zapomeň. Stačí se zamyslet, jak třeba matku dostaneš pod mřížku?

Trubce zatarasit MM je docela dobrý chovatelský počin, mám v plánu při letošních zkušenostech s MM vkládat do vybraných plodišť trubčí mezistěny. Místo chovu matek. Trubci jsou lepší přenašeči a upevňovači místních genů než matka. A právě ty místní geny chci regulovat vězněním díky MM aby co nejvíce nevhodných trubců bylo vězněno-vyřazeno ze snubních radovánek, ale pouštět do okolí co nejvíce vhodných. Příští rok to budu vybrušovat jako nenásilnou a jednoduchou metodu selekce a plemenného chovu včel. Na chov matek prostě nemám čas a čímdál víc se mi celý chovatelský systém zdá jako špatná cesta. Stačí vědět něco o včelí genetice a přenášení vlastností a dojde se nato, že je více možností jak upevňovat vlastnosti vybraných matek na stanovišti bez záměrného rozchovu matek.

Logicke by bylo zadat dotace na vcelstva prezimovana,ale to zrejme svazovy siml nebude chtit,prisel by o cas dotace z admistrace..Clenske bych preferoval do 31.12,a nee do konce ledna.Osobne o dotace nezadam.

Tak už se to rysuje.

ČLENSKÉ SE BUDOU PLATIT DO 31.1.2022.

DOTACE SE BUDOU VYPLÁCET DO 30.4.2022.


Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ???

TO BUDE MNOHO PRÁCE NAVÍC !!!

CO VY NATO PŘÁTELÉ??

Rád bych využíval toho co nástavkový úl nabízí ze své podstaty, tedy manipulovat s celými nástavky a to pak bez plodu v medníku nebude. O návrat trubců nejde, může tam ale otevřeným očkem zaletět i matka, včelky tam můžou zanášet pyl, ...

Pouzivat nad mrizkou ramky bez plodu,pak nebude potreba ocko.Trochu nechapu duvod proc nemit i trubce v medniku.Nicemu nevadi.

Jsem začínající včelař, spíše ještě více teoretik. Nechci mít v nástavcích očka, ale jeden důvod proč očka mít mi připadá relevantní, a to, jak pustit trubce z medníku, když používám mřížku. Mřížky mám tenké plastové, přibité na 8mm tl. rámečcích a položené mezi nástavky tak, že je mřížka pod rámečkem (včely tak mají 8mm mezeru pod mřížkou a 8+2mm nad mřížkou) Očko tedy mohu vytvořit vynecháním části rámečku a tím se vyhnout zásahům do samotných nástavků. Nicméně se mi nechce nechávat otevřená vrátka do medníku, tudíž bych potřeboval, aby očko bylo jednosměrné. Napadly mě dvě možnosti:

A) Udělat výše popsané očko a opatřit ho výkluzem čouhajícím ven z úlu. Např. tímto:
https://www.uvcelare.cz/produkt/vceli-vykluz-trojuhelnikovy/

B) Nedělat očko a zabudovat malý výkluz přímo do mřížky. Např:
https://www.vcest.cz/vceli-vykluz-maly_z85/

Prosím vás zkušenější o názor: Může to fungovat nebo je to úplná hloupost? Jsou prodávané výkluzy dimenzované i na trubce?

No, ono lidi, kteří znají a běžně používají angličtinu mívají obvykle víc peněz než lidi, kteří u nás angličtinu neznají.
Proto je možná lepší dávat na sklenice nápis Honey, cílí se tím na skupinu těch spíš bohatějších. Co je pro ně sklenice medu spíš menší finanční výdaj, který snadněji unesou tudíž víc kupujou.

> JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.<

Poly je běžná cizí předpona a v češtině mi polyflorní med zní lépe než vícekvětý. S předponou poly je třeba nenahraditelný v češtině termín polytechnika, polystyren, polyuretan, ... Polyflora by měl být med takový, který podle pylové analýzy nebo podle jiného např. senzorického hodnocení nezjistí jednodruhovost. Matematicky by takový med měl mít od každého významně zjištěného pylu v průměru stejný zjištěný podíl. Druh/ počet zrn/ na gram.

Honey na etiketě mi nevadí. Etiketa většinou lže, takže je to jedno co a jak zalže.

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.

Polyflórní med - mnohorostlinný med nebo spíš přeneseně mnohozdrojový med.
Nechápu, že se kvůli tomu někdo vzrušuje, to jsou přece obecně známá slova. I když jsou cizí, z angličtiny nebo možná z latiny, teď nevím přesně. Ale každý trochu sečtělý člověk tomu termínu přece musí rozumět.
Na nálepku na sklenici prodávaného medu bych to asi zatím nedal, ale v textu v tom nevidím problém.

polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém


polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě
Zdeňkova odpověď: kdo je kdosi(slovík to nezná)

Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.
Zdeňkova odpověď:toto spojení nedává smysl
Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu. Zdeńkova odpověď nee ,ale někteří se mi to snaží namluvit


gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296) Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.Zdeňkova odpověď:Nazvi ho polyflorní a máš světové zakazníky. Taky se mi zdá ,že na Jížní moravě je móóóc horko- nic ve zlém P.S.Význam slova být flor je taky být středem pozornosti.

Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.

Vím že takové primitivní značení není moc obchodně správně, ale pro získání zákazníka protože jen on ví co chce a jaký odstín chce a jestli chce jarní nebo podzimní sběr. Řekl bych, že z 99,9% ani jeden nemá mikroskop a bude zkoumat v medu podle pylu a jiných příměsí polyflornost nebo jednodruhovost, jestli je medovicový, nebo kvěťák.

A vtom vidím ten smutek, obchodník se raduje.

Aj mne napadlo, jestli by nebylo místo nějakých kontrol státle záhodno naučit přímo zákazníka nějaký jednoduchý postup přes nějakou aplikaci pro mobil, jak med jednoduše připravit, vyfotit sediment a zaslat obrázky do celosvětové tříděné kolekce sedimentů medu podle stanoviště včelstev nebo koupě medu.

Co říkáte na tento nápad IT aplikační inženýři? Ať se prodej medu trochu pohne ve vývoji a s dobou.

Polyfflormí med je med z míst, kde není převčeleno. A kde tudíž zdravému běžnému včelstvu přibývají zásoby i v obdobích mezi snůškami, tudíž z nesnůškových mnoha běžných zdrojů sladiny, které se v tom místě nacházejí. A i za běžného počasí, při běžné kombinaci slunečných dnů a občasných srážek. Sice většinou třeba pomalým tempem pár kilo za týden, ale při delším období mezi včelařskými snůškami to už defakto je snůška, protože před náběhem další včelařské snůšky, která produkuje většinou monoflorní med, je tento med vhodné vytočit.

Jeste samozrejme do sucheho vzduchu pusti med vodu i pri vickovani vytaceni a staceni do sklenic. Kazda drobnost se pocita. 17 az 18.5 je pro me ok rozmezi.

No je to jedno z mnoha opatreni. Snazim se oddelovat jednotlive snusky pro druhove medy, takze je pomer zavickovano a nezavickovano v prumeru 50 na 50. Ten med v plastech pusti fakt hodne. Medarnu mam 4 x 4 m, je to o systemu prace. Tocim tak 20 nastavku denne. Pokud to ma hodne vody pod vicky tak bud medovina nebo necham vcelam na proplodovani do dalsi snusky, ale to je par konvi rocne.