78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Co říkáte na článek v posledním Včelařství 9/2001, obhajobu přešlechtění našich původních včelstev včelou krańkou? Napsaným ing Daliborem Titěrou.
Já vím jediné, kdysi, když jsme sledovali medovici, stačilo, když v lese pod stromem bylo na listech pár kapek a na těch stromech už bzučely včely a sbíraly medovici.
Dnes je těch kapek podstatně víc, případně na zemi, třeba asfaltu jsou pomalu souvislé fleky medovice a přesto na stromech nebzučí ani včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Protože máme dnes jinou včelu? Vše se odvíjí od tanečku který nabádá ke snusce, tz. od atraktivity snůšky, resp. od schopnosti reagovat na snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

A nevím, kde chce původní včelu vzít, smrdí to jakousi komerční polivcickou. Asi covid zasahl do prednaskoveho korytka pohádkových přednášek. Vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gupa (37.188.150.183) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
gupa (37.188.138.238) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

No, ono se jedná o to, že když v celé ČR bude jen těch pár nebo o něco víc než 10 linií včel rozchovávaných komerčními chovateli matek a masově nakupovaných včelaři, tak je jen velmi malá až prakticky nulová pravděpodobnost, že se ten výběr trefil do nějaké linie odolné třeba těm virům.
KDYBY ale aspoň takových 20 let každý větší včelař zase začal každoročním výběrem matek rozchovávat svoji místní regionální linii, byly by to potom stovky až tisícovky různých místních linií s různými originálními kombinacemi genů. Tam je pravděpodobnost, že aspoň nějaká linie se projeví jako že je k těm virům znatelně odolnější už dost velká. Možná vzhledem k tomu, že ty různé viry se vyskytují u včel od nepaměti,takže včely s nimi už dlouho bojují, mohla by to být pravděpodobnost hraničící s jistotu, že aspoň jedna z těch linií je odolnější tak, že to bude vidět.
a.
Na odolnost proti varaóze by to určitě nestačilo, protože to je nový patogen, tam by musel být výběr možná ze statisíců nebo miliónů takových místních linií, aby se ukázalo, že v jedné nebo dvou vznikly takové náhodné kladné mutace, že jejich včely dokáži varoa nějak omezovat, ale u virů by mohly stačit ty tisíce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu