78716
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 68510 do č. 68630Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- (e-mailem) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ
/ly se staví zadem k plotu tak aby včely vletovali navlastní pozemek. jeli to nutné tak včelař musí jejich letovou rovinu usměrnit nad cca 2m. Dělá se to obvykle pomocí nějaké folie zavěšené na plot před česna
---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Končal <jan.koncal/=/wieland-electrc.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 4. 2016 11:44:20
Předmět: umístění včelínů
"dobrý den,zajímalo by mne,jak daleko od mého plotu,musí soused postavit
úly.Můj soused je postavil 1 metr od mého a kdykoliv něco dělám v blízkosti
plotu(např.sekám trávu)včely mne napadají a jelikož jsem na ně alergický je
pro mne problém vůbec něco na zahradě vykonávat.
Je nějaké řešení?
Děkuji."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68510
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ (68510)
"/ly se staví zadem k plotu tak aby včely vletovali navlastní pozemek. jeli
to nutné tak včelař musí jejich letovou rovinu usměrnit nad cca 2m. Dělá se
to obvykle pomocí nějaké folie zavěšené na plot před česna"
a.
Nebo se postaví přece jen česny k plotu, ale mezi česny a plotem musí být aspoň pár metrů a před česny nebo na plotu souvislá řada keřů nebo rákosová rohož či podobná překážka, která zvedne let včel nad sousedovým pozemkem nad 2 metry výšky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68511
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ
Řešil jsem kdysi podobný problém ovšem jako včelař. Sháněl všechny dostupné laické i odborné informace, včetně vyjádření právničky ČSV.Jednoznačné stanovení vzdálenosti vlastně, pokud vím, neexistuje,protože je mnoho faktorů,které ji ovlivńují - např.kam jsou nasměrována česna úlů, zda směrem k sousedovi nebo na opačnoui stranu,čemu slouží sousedův přilehlý pozemek (ošetřovaná zahrádka vs. neobdělávaná louka,případně sad), jaký je plot oddělující oba sousedy,jak vysoký,jak prostupný pro včely, atd.,atd. Určitá shoda nastala pokud vím na vzdálenosti plusmínus 15 metrů, ostatní je otázkou dohody, někdy sklenice medu udělá víc než hádky případně pěstní souboje. Pokud nedojde k dohodě je možné se obrátit se stížností na občanskoprávní úsek příslušného obecního úřadu.Ten pak za pomoci a vyjádření znalce -možná by stačil třeba předseda místní včelařské organizace, rozhodne.. Zde si ale troufám předpovědět,že se svojí stížností uspějete a to dokonce ať již jste alergik nebo ne.
---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Končal <jan.koncal/=/wieland-electrc.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 4. 2016 11:44:19
Předmět: umístění včelínů
"dobrý den,zajímalo by mne,jak daleko od mého plotu,musí soused postavit
úly.Můj soused je postavil 1 metr od mého a kdykoliv něco dělám v blízkosti
plotu(např.sekám trávu)včely mne napadají a jelikož jsem na ně alergický je
pro mne problém vůbec něco na zahradě vykonávat.
Je nějaké řešení?
Děkuji."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ
Dne Wednesday 06 April 2016 11:44:11 Jan Kon?al napsal(a): > dobrý den,zajímalo by mne,jak daleko od mého plotu,musí soused postavit > úly.Můj soused je postavil 1 metr od mého a kdykoliv něco dělám v blízkosti > plotu(např.sekám trávu)včely mne napadají a jelikož jsem na ně alergický je > pro mne problém vůbec něco na zahradě vykonávat. > Je nějaké řešení? > > Děkuji.
Mluvil jste o tom se sousedem - majitelem vcelstev ? Co on na to ? Prvni tam byly vcely, nebo Vase zahony ? Sekat travu - to je zrovna spatny priklad, vcely nesnasi jak sekacku na benzin/elektro , tak kosu. Nezname ani rozmery zahrady - neslo by si proste na ten kousek vzit vcelarsky klobouk a bily plast ?
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ (68512) (68514) (68515)
Dne Wednesday 06 April 2016 14:59:08 e-mail/=/nezadan napsal(a): > Rozhodnout muze pouze soud a ne obec. > > -------------- > Nebo Biolit, pokud si dá někdo úly na dostřik (metr) česny k sousedovo > plotu. Včely sice za včelař nemohou, ale v takovém případě . . . .
tezko rict, treba to byl kraj obce 30 let a ted se tam nekdo nastehoval do novostavby a voni tam jsou vcely.
Sam jsem ted cistil od naletu mez a nasel jsem tam od souseda cernou skladku - jeste mi vynadal, jak si dovoluju mu ji chtit rusit (na me naklady).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 4. 2016
Re: umĂstÄ?nĂ vÄ?elĂnĹŻ (68512) (68514) (68515) (68516)
Nojá znám tady v okolí místo, kde jsou včely umístěny česny tak 3 - 4 metry od poměrně frekventované silnice. Kde chodí lidi od vlaku a ze zastávky autobusu a jezdí kolaři. On má jen nějaký malý dvorek, odhadem nějak 5x5 metrů a hned u té cesty. A u plotu nějaké křoví, které trochu zvedá let včel, jinak nic. Úlů tam má plno, akorát nevím, v kolika z nich má včely.
A má to tam už dlouho, takže asi bez problémů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eliška Sedláčková (89.248.246.246) --- 7. 4. 2016
Re: jaro (35026)
Prosím pěkně, jak se mám zbavit včel ve skleníku? Ráno ho musím otevřít a jakmile tam jdu např. za hodinu, je plný včel. Takže do večera tam není možno vlézt, přitom tam nic nemám, jen sadbu paprik a rajčat a pár salátů. Mám otevřené dveře i okna skleníku, ale ony tam spíše nalétávají než vylétávají. Už je to na zbláznění. Nechci je ale stříkat nějakou chemií. Blízko je meruňka, která kvete. Já tam ale potřebuji něco dělat , toto trvá už týden. Děkuji za odpověď, bude-li.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68519
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Cada Vaclav (e-mailem) --- 7. 4. 2016
Re: jaro (35026) (68519)
:-) bezdůvodně tam nelétají. Nemáte na paprikách mšice? Určitě se včelek nebojte, když se zaposloucháte do jejich bzukotu, náramně to (i při práci) uklidňuje, je to takový balzám na nervy...;-) Hezký den! V.
Dne 7. 4. 2016 v 13:40 Elika Sedl??kov? napsal(a): > Prosím pěkně, jak se mám zbavit včel ve skleníku? Ráno ho musím otevřít a > jakmile tam jdu např. za hodinu, je plný včel. Takže do večera tam není > možno vlézt, přitom tam nic nemám, jen sadbu paprik a rajčat a pár salátů. > Mám otevřené dveře i okna skleníku, ale ony tam spíše nalétávají než > vylétávají. Už je to na zbláznění. Nechci je ale stříkat nějakou chemií. > Blízko je meruňka, která kvete. Já tam ale potřebuji něco dělat , toto trvá > už týden. Děkuji za odpověď, bude-li.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 7. 4. 2016
Včely ve skleníku jsou vystrašené více jako vy, určitě vás nepíchnou. Za nějaký ten týden tam přestanou létat.
--------------------------------------------
K včelám v zahradě:
Před 25 lety a více bylo třeba u nás dvojnásobně včelstev, každý pátý barák na dědině měl včelín, slepice a jiná hospodarka skoro všude. Ploty s brankou k sousedovi!
Dneska vysoké ploty, thuje, zábrany aby soused neviděl....
Chyba není jenom ve včelách, ale v sousedských vztazích taky.
A nevadí jen včely blízko plotů, ale i kokrhání kohouta, smrad z kurníku, cirkulárka, sekačka, radio.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 4. 2016
Re: jaro
zastínujte skleník třebas blátem a včely pak najdou cestu ven otevřenými dveřmi. meruˇka odkvete a bude klid
---------- Původní zpráva ---------- Od: Elika Sedláčková <eliskaHK/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 4. 2016 13:40:11 Předmět: Re: jaro
"Prosím pěkně, jak se mám zbavit včel ve skleníku? Ráno ho musím otevřít a jakmile tam jdu např. za hodinu, je plný včel. Takže do večera tam není možno vlézt, přitom tam nic nemám, jen sadbu paprik a rajčat a pár salátů. Mám otevřené dveře i okna skleníku, ale ony tam spíše nalétávají než vylétávají. Už je to na zbláznění. Nechci je ale stříkat nějakou chemií. Blízko je meruňka, která kvete. Já tam ale potřebuji něco dělat , toto trvá už týden. Děkuji za odpověď, bude-li."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68522
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 4. 2016
Re: jaro (35026) (68519)
"Prosím pěkně, jak se mám zbavit včel ve skleníku? Ráno ho musím otevřít a jakmile tam jdu např. za hodinu, je plný včel. Takže do večera tam není možno vlézt, přitom tam nic nemám, jen sadbu paprik a rajčat a pár salátů. Mám otevřené dveře i okna skleníku, ale ony tam spíše nalétávají než vylétávají. Už je to na zbláznění. Nechci je ale stříkat nějakou chemií. Blízko je meruňka, která kvete. Já tam ale potřebuji něco dělat , toto trvá už týden. Děkuji za odpověď, bude-li."
já bych řekl, že včelky buďto mají ten skleník na cestě k meruňce a prolétavají jím. A protože nejsou zvyklé na sklo, protože sklo se v přírodě obvykle nevyskytuje, uvíznou tam. Tam by byla cesta tu stranu, kde do skleníku nalétávají, uzavřít.
Nebo druhá možnost je, že včelky do skleníku létají za vodou, protože venku je (bylo) v té době sucho. Tam pomůže zřízení nějakého napajedla na osluněném místě, to by ale spíš měl dělat včelař, co ty včely vlastní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 4. 2016
Re: (68521)
K včelám v zahradě:
Ale taky byla všude tráva sekaná na píci králíkům - kvetoucí trávníky a na každé zahradě desítky ovocných stromů, maliny, rybíz, angrešt....Lidi si těch včel na květech pomalu ani nevšimlu, protože květy byly všude a tak i když bylo hodně včelstev, včel na květech bylo málo.
Dneska když je někde ta jedna meruňka a kvete, sletí se na ni včely z úlů široko daleko. To je asi taky ten problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 4. 2016
medonosná svazenka z Itálie
Včera jsem koukal na semena prodávaná v Kauflandu, zaujal mě sáček s fotkou žlutého nástavkového úlu a nápisem "Medonosné květiny".
Byla to svazenka, původem z Itálie, v sáčku asi 20 gramů semen.
Cena označená devítkou, v seznamu ani nebyla. Poslední osmička byla 39,90 Kč za sáček, takže jestli platila ta logika, měly těch 20 gramů svazenky stát ještě víc než 40 Kč.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68525
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 8. 4. 2016
Asi padne další rekord.
Na zahradě pozoruji v plném květu Velkopavlovickou meruňku a broskve coby první kvetoucí stromy, třeště těsně před rozkvětem, ale to hlavní - pole s řepkou se začíná žlutit! První květy 8.4. to tu ještě nebylo. Buďto to je zas jiná odrůda, nebo počasím?
Včely nejsou na snůšku připravené, ty nejsilnější ještě neobsedly ani 2 nástavky, v okolí je to podobné, přes studený přezen včely skoro neplodovaly.
Opavsko 230-260m
Jak to je u vás s řepkou?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68526
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 4. 2016
Re: (68526)
Tady se to trochu zazelenalo po 3 mm za noc. Řepku čekám tak desátého
o až patnáctého května . Jihlavsko 500 - 600 mnmStanda
---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 4. 2016 16:05:59
Předmět:
"Asi padne další rekord.
Na zahradě pozoruji v plném květu Velkopavlovickou meruňku a broskve coby
první kvetoucí stromy, třeště těsně před rozkvětem, ale to hlavní - pole s
řepkou se začíná žlutit! První květy 8.4. to tu ještě nebylo. Buďto to je
zas jiná odrůda, nebo počasím?
Včely nejsou na snůšku připravené, ty nejsilnější ještě neobsedly ani 2
nástavky, v okolí je to podobné, přes studený přezen včely skoro
neplodovaly.
Opavsko 230-260m
Jak to je u vás s řepkou?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68527
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 4. 2016
Re: (68526) (68528)
Dne Friday 08 April 2016 18:06:11 JosPr napsal(a): > U nas nakvetaji merunky a plane trnky, tresne tak tyden,repka tak za 3 > tydny(odhad).Dnes dosel pozdrav ohledne zemedelcu s terminy postriku > nurrele od zitra do 15.dubna.Repka vetsinou meduje az v druhe polovine > kvetu,za 5 tydnu to budou uplne jina vcelstva..
polabi 230m , tresen ptaci kvete, trnka kvete, svestka zacinat, tresne rane od vcera, repka sice nekvere, ale pole je jiz zlute.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68529
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B.Tichý Třebíč (85.71.247.39) --- 8. 4. 2016
Již 40 let mám před včelínem planou třešeň. Stará stínila, byla pokácena, z odmladku je již pěkný stromek.Obě vždy rozkvetly 25.dubna, někdy již ráno někdy až k večer, ale vždy 25.4. Letos rozkvetla ve středu 6. dubna Trnky jsou v plném květu již týden a řepka to stihne ve druhé polovině dubna. Dříve jsme na ni kočovali po 15. květnu Moc medu z řepky asi nebude, včelky to nestihnou. 500 m/nad m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68531
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.45) --- 9. 4. 2016
Re: (68526) (68528) (68529)
Ahoj,včelaři
dnes jsem četl nabídku na prodej vosku za 295Kč/kg.Kolik asi potom stojí mezisteny? Jak říkali stáří včelaři: cena kila vosku jako kilo másla uz asi neplati.
--------------------------------------------
To se říkalo o medu, ne? :-)))
Slušné máslo stojí dneska od 150 do 200. Jako slušný med.
Vosk byl 3x dražší.
A pokud někomu dá tavení vosku míň práce jak vytáčení medu, může dál prodávat vosk za 90.
Já pod 500Kč za kilo vůbec neuvažuji že bych svůj vosk prodal. I pak bych váhal a asi neprodal.
Kromě dokoupení - ale taky z uzavřeného provozu- mám ten svůj 30 let.
A jestli vám je vosk drahý, tak to zkuste bez vosku, tedy mezistěn, Jak ten Marconi bez drátů.
:-) Funguje to dobře a snadno. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.141.10) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530)
Z vosku za 295 kc mezisteny nejspis nebudou. Pripocte li se cca 40 kc za zpracovani na mezisteny,dostanem se na 335 kc,u prodejni ceny Straziska by byl zisk na kile minus 35 kc, u prekupniku a "zprostredkovatelu" plus 15 kc na kile mezisten. Prsi,omrknete prodejni ceny mezisten u vyrobcu a ruznych vcelich obchudku a prekupniku. Nazory na vykupni ceny vosku se mobou ruznit,ale nevim proc je tlacit nahoru. Lip mi vychazi misto vosku radsi prodat hotove mezisteny.Zvysenim vykupni ceny vosku vic vosku v CR nebude,ba naopak to nahraje nekomu, kdo vosk do CR doveze a proda. U medu vidime jak to dopadlo,nasledky jsou neblahe.Jeste neco podobneho provede nejaky podnikavy blb s voskem a mame VYMALOVANO!!! uplne. Na vcelarstvi.cz je seznam akreditovanych vyroben mezisten, je sice trochu zvlastni (v nabidce nekterych "akreditovanych" jsou mezisteny jinych vyrobcu nez vlastni),ale je to jistota vet.dozoru nad vyrobou a pouziti autoklavu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533)
Dneska je jiná doba než tehdy. Dneska doslova sednu k internetu a za nějakou hodinku, porotože bych si to musel nejdřív najít, mám objednaných třeba 50 kilo vosku z Číny nebo Argentiny včetně dopravy. Velké rozdíly světově nebudou, mimo vysloveně nekvalitní vosk. zatímco v ceně másla budou určitě velké globální rozdíly.
Jinak kdyby dneska měla být stejná cena vosku jako za socíku, tak by kilo vosku muselo stát tak 1000 - 1200 Kč.
A produkce vosku by se určitě zvětšila, protože při takové ceně by se včelařům určitě nevyplatilo získávat vosk čistě jen vodní parou v obyčejném vědru , kde zůstane ve zbytcích až třetina vosku nebo ve slunečním tavidle. Všichni by si pořizovali buď klasické vařáky vosku s lisem nebo novější odstředivky na vosk a získali by o to víc vosku.
kromě toho by se ztenčily mezistěny, takže v kilu mezistěn by nebylo třeba jen 15 - 16 kousků pro rámek 39x24, ale třeba 20 nebo i víc kousků pro rámek 39x24.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Podhájecký (37.221.241.252) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534)
Viděl jste to někdy, nebo zkoušel tavit párou? Na rámku zůstanou jenom košilky. Vytaví to i tu mezistěnu, co byla uprostřed a košilky jsou oddělené. Zkoušel jsem to ještě vyvařit ve vodě a vosk už tam nebyl. Vosk je z páry krásně žlutý.
V klasických vařácích zůstávalo ještě vosku hodně. Stačilo tu hmotu rozebrat. Tím lisem se vosk vytlačil jenom z okrajů. Z prostředka neměl kam vytéct. Mám nerezový na půdě. V té odstředivce by to bylo určitě lepší, než ve vařáku. V páře je to ale o hodně jednodušší.
Tonda
>A produkce vosku by se určitě zvětšila, protože při takové ceně by se včelařům určitě nevyplatilo získávat vosk čistě jen vodní parou v obyčejném vědru , kde zůstane ve zbytcích až třetina vosku nebo ve slunečním tavidle. Všichni by si pořizovali buď klasické vařáky vosku s lisem nebo novější odstředivky na vosk a získali by o to víc vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68536
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.92) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533)
Import zahraničního vosku ve velkém již provádí Včelpo. Vyplývá to ze zprávy vyšetřovací komise Včelpa z poloviny března 2016 k přečtení zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Vcelpo?pid=138698#pid138698
příspěvek č. 966
Z namátkové kontroly faktur Včelpa cituji:
"Nákup vosku od Global Logistic Company s.r.o. Strážnice 5 tun á 182 Kč dne 17.12. 2015, faktura č. 2015067"
Firma Global Logistic Company s.r.o. rozhodně není výkupce vosku od českých včelařů:
http://global-logistics.cz/
Z jejich webu cituji:
"Global Logistics Company s.r.o. – ryze česká obchodní firma se 100% českým kapitálem, spojující asijské výrobce a dodavatele s tuzemskými zpracovately a obchodníky."
Takže vosk nakoupený Včelpem pochází pravděpodobně z Číny.
Ono to nakonec není nic nelegálního - mezistěny na rozdíl od medu Včelpo nedeklaruje jako české. Jen si nejsem jist, jestli toto je služba, kterou čeští včelaři od vlastního podniku očekávají?
--------------
JosPr:
Zvysenim vykupni ceny vosku vic vosku v CR nebude,ba naopak to nahraje nekomu, kdo vosk do CR doveze a proda. U medu vidime jak to dopadlo,nasledky jsou neblahe. Jeste neco podobneho provede nejaky podnikavy blb s voskem a mame VYMALOVANO!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68537
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.250.28) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68537)
Myslim si to samo,jen mne desi zapis posledniho RV,s akcnim planem zachrany Vcelpa,mimo jine zvysenim vyroby mezisten. Vrta mi hlavou, jak toho hodlaji docilit,kde vzit vosk na zvyseni vyroby,tedy bez DOVOZU!!! To by nova dozorci rada musela byt slozena z kouzelniku,aby se jim tohle povedlo. Nehodlam lobovat za nasi vyrobnu,ta to ani nepotrebuje,ztratit dobre jmeno by znamenalo konec,ale mam obavu,ze se k nam muze podobny vosk dostat neprimo a je otazka,jak tomu zabranit. Pokud nekdo podobnou vyrobu z vosku z dovozu rozjel nebo s ni zacne,mame se na co tesit... Nas nikdo nepodporuje z prispevku a neruci nam za pripadne uvery,musime se uzivit sami.Jedinou obranu vidim v drzeni cen vykupu vosku co nejniz,stejne tak zbytecne nezvysovat cenu prodeje volnych mezisten, preferovat vymenu vosku a vosti za mezisteny nebo zpracovani primo pro zakaznika z jeho vosku(coz zase komplikuje davka 250 kg vosku na kotel-pouze pro dodavky farmaru nebo zakazek celych ZO),odmitat zpracovani vosku podezrelym zakaznikum. Byt ve strehu, a to by meli byt vsichni vyrobci mezisten.Jinak nam nezbyde nez vyrabet mezisteny kazdy sam doma nebo vcelarit bez nich(coz oboje samozrejme jde).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.250.28) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68537)
Ke zprave o Vcelpu, bylo mi sdeleno, ze pripadne dukazy o dovozu vosku mam po stejnem názoru na onech 5 tun poskytnout nahoru. Nevim,jestli se da prokazat puvod zmineneho vosku, proto to nechavam v rovine "polopravd a zkreslenych informaci kolujicich po internetu"ale jak vidno,nikoho z RV moznost puvodu vosku neznepokojila.Snad by to byl namet pro MartinaP a dalsi cleny RV zde na diskuzi k zamysleni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 9. 4. 2016
To co se děje dnes a poslední roky s voskem a medem se nazývá globalizace se skutečnou tváří tržního hospodářství.
V mnoha odvětvích už nebrblají, transformace proběhla, vzala co mohla, co nevzala obrátila svým směrem.
ČSV má ještě starý kořen (50000 včelařů!) tánoucí se k dobám plánového hospodářství a jistého typu myšlení nás všech.
Ještě nějaký ten rok si popláčeme než staré kvality českého včelařství se definitivně rozplynou a zmizí v tomto globálním světě.
Stejně i ve včelařství platí, koho transformace neobrátí směrem ke své ideologii Konzumu, světu kde se produkují matky, oddělky, úly i med, jak na běžícím pásu výrobky ve fabrice, ten bude utlačován! Kdo nápor zvládá a nepodlehne, vytváří nové základy živého včelařství!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68535)
"Produkce vosku by se Radime nezvetsila. Mam cisla nasi vyrobny a za poslednich 30 let se mnozstvi zpracovaneho vosku menilo maximalne o par tun nahoru nebo dolu. Vic vosku v CR proste neni."
Posledních 10 - 15 let ČSV oficiálně propagovalo do svých ZO jako náhradu často už zrezlých spolkových vařáků vyvařování voští z celých rámků parou v tom velkém plastovém vědru. Podle mně to bude obrovské množství ZO, kde vařáky nahradili tady tím.
A já mám zkušenosti s obojím, kdysi s vařákem s lisem, dneska s vyvařováním jen vodní parou v nádobě a stoprocentně vím, že vařák s lisem toho z voští dostane mnohem víc.
Pokud se v ZO zase objeví ty vařáky nebo dokonce odstředivky a pokud množství vyvařovaného voští zůstane stejné, vyvaří se z něho znatelně víc vosku.
Problém vidím akorát v tom, že aby se ve vařáku zbavilo téměř všeho vosku, je třeba voští yvařovat až třikrát. Poprvé hodit voští do vařáku, vyvařit, podruhé vylisované zbytky rozvařit v horké vodě a znova vylisovat, a to udělat ještě jednou potřetí. A to je při současné ceně vosku právě problém, protože to "sežere"spousty času a hodně energie.
Vařák se hodil kdysi do baráku, kde lidi nebyli "cimprlich" a topilo se ještě kuchyňským sporákem, na něm se ten vosk uvařil jen s minimálním nákladem, protože to bylo v zimě a teplo kolem toho šlo na vytápění.
Dneska, kdy jsou vařáky nejčastěji elektrifikované a kvůli smaradu z vosku se to musí dělat v nějaké dílně, je to drahé a i čas věnovaný tomu vosku se počítá jinak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68541
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536)
"Viděl jste to někdy, nebo zkoušel tavit párou? Na rámku zůstanou jenom košilky. Vytaví to i tu mezistěnu, co byla uprostřed a košilky jsou oddělené. Zkoušel jsem to ještě vyvařit ve vodě a vosk už tam nebyl. Vosk je z páry krásně žlutý.
V klasických vařácích zůstávalo ještě vosku hodně. Stačilo tu hmotu rozebrat. Tím lisem se vosk vytlačil jenom z okrajů. Z prostředka neměl kam vytéct. Mám nerezový na půdě. V té odstředivce by to bylo určitě lepší, než ve vařáku. V páře je to ale o hodně jednodušší."
a.
Když půjdete do starých zkušeností s vařákem, pokud to půjde najít ve starých Včelařstvích, zjistíte, že se to voští ve vařácích muselo za prvé lisovat pomalu, aby vosk stihl odtékat. Anebo za druhé se lisované voští dělilo na menší dílya ty se oddělovaly vložkami s mezerami, kterými při lisování odtékal vosk i ze středu toho voští. Například byla to kruhová vložka z vrbového či podobného proutí hustě vedle sebe. Voští ve vařáku se těmito vložkami dělilo tak na 3 - 4 díly. přirozeně se pro voští používaly pytlíky ze síťoviny. Za takových podmínek se většina vosku vylisovala hned napoprvé.
Jinak ale s tím žluťoučkým voskem máte pravdu. My jsme měli ještě vařák z černého pocínovaného materiálu, ten cín poměrně rychle zmizel, takže vosk byl hodně špinavý a musel se hodně čistit. V nerezovém vařáku to musí být mnohem lepší. Ale fakt je taky, že asi i v nerezovém vařáku je ten vosk horší. A je to tím, že oproti vyvařování v páře se přitom nalévání voští s vodou do vařáku a při lisování dostane do vosku a do vody pod voskem mnohem větší množství nečistot.
a.
Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68542
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sokol (78.136.157.131) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68535) (68541)
V některých zemích vosk z voští nechají max.na svíčky někomu.Mezistěny dělají zásadně z víček,buď sami nebo si nechjí udělat u většího včelaře.Celé to má jen 2 důvody.a) moc práce a energie b)rezidua ze starých plástů
Oni si totiš sáhli na problém ve vosku a nečekali až se to rozkřikne mezi zákazníky co od nich kupují med.
U nás počkáme na pořádný pr..r jako je teď Včelpo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk
Já mám starý vařák ale dělám to tak že staré souše rozvařim v pařáku na brambory, 20 litrů. Vařák mam připravený se sáčkem na vosk připnutý kolíčky na prádlo. Vřelý roztok tam naliji , zavřu vařák a lisuji. .Povolím a otevřu a sáček otočím a tak to opakuji pokud něco teče.Mohu to po 3 várkách opakovat ale tam už toho moc není. Poznán to že tam strčím prst a to je jen voda. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 4. 2016 17:44:15
Předmět: Re: Vosk
""Viděl jste to někdy, nebo zkoušel tavit párou? Na rámku zůstanou jenom
košilky. Vytaví to i tu mezistěnu, co byla uprostřed a košilky jsou
oddělené. Zkoušel jsem to ještě vyvařit ve vodě a vosk už tam nebyl. Vosk
je z páry krásně žlutý.
V klasických vařácích zůstávalo ještě vosku hodně. Stačilo tu hmotu
rozebrat. Tím lisem se vosk vytlačil jenom z okrajů. Z prostředka neměl kam
vytéct. Mám nerezový na půdě. V té odstředivce by to bylo určitě lepší, než
ve vařáku. V páře je to ale o hodně jednodušší."
a.
Když půjdete do starých zkušeností s vařákem, pokud to půjde najít ve
starých Včelařstvích, zjistíte, že se to voští ve vařácích muselo za prvé
lisovat pomalu, aby vosk stihl odtékat. Anebo za druhé se lisované voští
dělilo na menší dílya ty se oddělovaly vložkami s mezerami, kterými při
lisování odtékal vosk i ze středu toho voští. Například byla to kruhová
vložka z vrbového či podobného proutí hustě vedle sebe. Voští ve vařáku se
těmito vložkami dělilo tak na 3 - 4 díly. přirozeně se pro voští používaly
pytlíky ze síťoviny. Za takových podmínek se většina vosku vylisovala hned
napoprvé.
Jinak ale s tím žluťoučkým voskem máte pravdu. My jsme měli ještě vařák z
černého pocínovaného materiálu, ten cín poměrně rychle zmizel, takže vosk
byl hodně špinavý a musel se hodně čistit. V nerezovém vařáku to musí být
mnohem lepší. Ale fakt je taky, že asi i v nerezovém vařáku je ten vosk
horší. A je to tím, že oproti vyvařování v páře se přitom nalévání voští s
vodou do vařáku a při lisování dostane do vosku a do vody pod voskem
mnohem větší množství nečistot.
a.
Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se
kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí
dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom
rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který
se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542)
radim polášek:Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky.
.........
Můj ideál je parní těžba v nákladech jedna koruna na rámek a uskladnění do vzduchuprostých obalů kvůli zavíječi (barely s víkem a těsnění) a potom v zimě do pyrolytického kotle. Jakkýkoli jiný postup nebo opatření při tomto logistickém řešení, je neúsporný tudíž neideální.
Reálná situace: Po těžbě párou v první fázi bylo vytěženo cca 20 kg a dotěžbou 2kg. To dělá cca desetiprocentní zisk z celé šarže roční těžby navíc. Při těžbě cca 500kg, to tedy dělá po 150Kč za výkup, 7500 Kč a při součtu s náklady (-5000) na tuto dodatečnou těžbu, jsme někde na 2500Kč hospodářského výsledku.
Náklady představují několik zátopů několik desítek hodin vyváření a lisování.
Pokud vezmu energetickou hodnotu zbytků pro spalování v pyrolitickém kotli (tř 3) domu, což je podobné jako u antracitu, jsme při prokládání rozhořeného kotle tímto zakonzervovanýcm materiálem někde u 5000Kč úspor touto cestou.
Takže verdiktem je, že to není ideální, protože náklady 5tKč na zpracování se rovnají úspoře paliv pro vytápění v jiném období.
Na zisk z těžby vosku má mnohem příznivější vliv opatření typu vyššího získávání víček při medobraní jako suroviny pro těžbu, protože to je přímý ukazatel plusové bilance na konci roku, který může být mnohem "ideálnější" než plýtvání energií na nějaké dodatečné těžbě.
V Oboře tohočasu bylo zpracování na vysoké úrovni vybavení, nevím jak dnes ale já jsem při výměně kdysi, viděl odstavenou místnost s dvěma centrifugami na páru, a vedle toho v místnosti s kotlem a naněm malý vinařský lis. Takže také mají určitě stejný výsledek a raději vosk vyvařují jednoduše a lisují ještě jednodušeni, než aby byli v "ideálním" stavu požívat centrifugu. Dovoz hotového levného je obchodní řešení dneška a je nejideálnější, než vosk vůbec dotěžovat nákladným způsobem, natož čekat od členstva, že ho bude poctivě dodávat neefektivně s cenami za dopravu které jsou také astronomické.
Výledek bude ten, že včelař bude, ne že ne, dávat dovozovýho vosku do svých včelstev stále více. Na tomto principu oběhu zboží, funguje obchod. Otázkou je, jestli i včelařství._gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68545
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.45) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542) (68545)
Zkoušel jsem nyní pár várek v páře nové nerez vaně provizorně jen na cihlách - 1m*0,5m, 25 rámků na jednu várku-
spokojenost.
Výtěžnost podle košilek asi dobrá.
Výhoda, člověk má volné ruce. A může mezi tím něco dělat
K výtěžnosti. člověka to zajímá z principu, ale jakmle nemá neomzený čas, do 500Kč/kg se mi nevyplatí s tím cokoli dělat. Josu účinnější metody - volná stavba a taky mám medníkové NN rámky jen 23mm široké a nyní když mám medníky z větší části vystavěné začnu je dávat standardně o jeden rámek méně do nástavku.
I bez toho (mínus jeden) je to nejlepší produkce vosku a rychlé odvíčkování kudlou.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk
z vařáku je vosk barvy žlué až khaki ale ve výkupu se to nepovažuje za vadu To zabarvení lze ale snadno odstranit následným přetavením ve vodě be jakých koliv dalších úprav .
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 4. 2016 17:44:16 Předmět: Re: Vosk
""Viděl jste to někdy, nebo zkoušel tavit párou? Na rámku zůstanou jenom košilky. Vytaví to i tu mezistěnu, co byla uprostřed a košilky jsou oddělené. Zkoušel jsem to ještě vyvařit ve vodě a vosk už tam nebyl. Vosk je z páry krásně žlutý. V klasických vařácích zůstávalo ještě vosku hodně. Stačilo tu hmotu rozebrat. Tím lisem se vosk vytlačil jenom z okrajů. Z prostředka neměl kam vytéct. Mám nerezový na půdě. V té odstředivce by to bylo určitě lepší, než ve vařáku. V páře je to ale o hodně jednodušší." a. Když půjdete do starých zkušeností s vařákem, pokud to půjde najít ve starých Včelařstvích, zjistíte, že se to voští ve vařácích muselo za prvé lisovat pomalu, aby vosk stihl odtékat. Anebo za druhé se lisované voští dělilo na menší dílya ty se oddělovaly vložkami s mezerami, kterými při lisování odtékal vosk i ze středu toho voští. Například byla to kruhová vložka z vrbového či podobného proutí hustě vedle sebe. Voští ve vařáku se těmito vložkami dělilo tak na 3 - 4 díly. přirozeně se pro voští používaly pytlíky ze síťoviny. Za takových podmínek se většina vosku vylisovala hned napoprvé. Jinak ale s tím žluťoučkým voskem máte pravdu. My jsme měli ještě vařák z černého pocínovaného materiálu, ten cín poměrně rychle zmizel, takže vosk byl hodně špinavý a musel se hodně čistit. V nerezovém vařáku to musí být mnohem lepší. Ale fakt je taky, že asi i v nerezovém vařáku je ten vosk horší. A je to tím, že oproti vyvařování v páře se přitom nalévání voští s vodou do vařáku a při lisování dostane do vosku a do vody pod voskem mnohem větší množství nečistot. a. Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68547
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542) (68545) (68546)
> "Nákup vosku od Global Logistic Company s.r.o. ....
Přiznám se, že mě to hlava nebere. Já si do dnes myslel, že pokud někdo chce prodávat výrobek, tak kromě jiného pořebuje surovinu nebo materiál nebo komponenty nebo výrobek. V praxi pokud materiál ze suroviny umí někdo vyrobit lépe a levněji, tak jej koupí místo suroviny. Stejně můžu pokračovat až k samotnému výrobku. Na ten pak jen nalepí svůj štítek a je hotov. A zákazníkovi dá klidně na výběr, nalepí mu jiný štítek (na stejný šunt). Podle mě dostupných informací například elektrickou výstroj všech mikrovlných trub vyrábí jedna firma. Žádné výběrové řízení, žádné dotace, jen bezpečnostní certifikát a hlavně její umění vybalancovat kvalitu a cenu. A nikomu to nevadí. Zeptám se Vás, kdo pracují v automobilovém průmyslu, Vaše firma nedováží? Třeba z Číny? Je samozřejmé, že za svého subdodavatele přebírá záruku kvality. I když i zde negativní reklama se může změnit v pozitivní. Jak? Objedná se levný šunt, který například začne praskat. Vyjádření tiskového oddělení: "Problém byl se součáskou od subdodavatele, dodavatel byl okamžitě vyměněn." To, že výrobce musel zamáčkout slzu a připlatit novému dodavateli se v tiskové zprávě nepíše a zákazník se to nedoví, ten ocení, jak se o něj výrobce nadstandardně stará. Zeptám se Vás, při těžkých poruchách srdečního rytmu odmítnete kardiostimulátor? Protože je dovezený? Jsem přesvědčený, že jediné, co Vás bude zajímat, je jeho funkčnost a spolehlivost. Vždyť na výměnném obchodu je založena naše civilizace po mnoho tisíců let. Jediná cesta jak se mu vyhnout, je návrat do jeskyně, ale těch je pro současné množství lidí zoufale málo. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.28.246) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542) (68545) (68546) (68548)
Taky se na to muzem divat takhle:cesky med se vyveze, v obchodech se nahradi levnejsim dovozem,vosk vyvezem a do vcel nastrkame levny vosk z dovozu,to samo u dalsich vcelich produktu.. Zisky pohadkove,kasicky se plni.. Komu se libi takova vize vcelareni??? Ja takovou vizi odmitam.Tohle uz neni o globalizaci,to je ve stylu po nas potopa.. U kardiostimulatoru si clovek nejspis vybrat nemuze,u toho co dam do vcel si vybrat muzu,ba musim.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 10. 4. 2016
Re: (68549)
Vy jste si jistí, že žádné Vaše mezistěny neobsahují dovezený vosk??? Vy jste si jistí, že žádné Vaše mezistěny se nevyvezou??? Pokud vyvezou, čím se úbytek vosku nahradí? Odpovím si sám, dovezeným voskem s potecionálními rezidui, nebo parafinem bez reziduí. Kontrolovat CO se doveze mají nějaké organizace. KONTROLUJÍ? VP ----- Original Message ----- From: "JosPr" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 10, 2016 10:59 AM
> Co na tom hlava nebere? Vyzkum rezidui leciv ve vosku je notne vousaty,ale > budiz,vime co pouzivame,a vime co se tam muze pripadne nalezt.U dovozoveho > vosku vime co? Dela nekdo jeho rozbor? Atb je v medu,je pripadne i ve > vosku > v nemz med byl? Rezidua cizich leciv? Porad to hlava nebere? > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze virove databaze 13311 > (20160410) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68551
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk
Teď k tomu všemu přidej ještě to, že si někdo nechá ten med zabalit v zahraničí do obchodního balení. Kde máš pak vůbec záruku původu. To se dokonce týká mnohem většího počtu potravin. Jedinou záruku jsme měli asi v době železné opony.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 4. 2016 11:30:35 Předmět: Re: Vosk
"Taky se na to muzem divat takhle:cesky med se vyveze, v obchodech se nahradi levnejsim dovozem,vosk vyvezem a do vcel nastrkame levny vosk z dovozu,to samo u dalsich vcelich produktu.. Zisky pohadkove,kasicky se plni.. Komu se libi takova vize vcelareni??? Ja takovou vizi odmitam.Tohle uz neni o globalizaci,to je ve stylu po nas potopa.. U kardiostimulatoru si clovek nejspis vybrat nemuze,u toho co dam do vcel si vybrat muzu,ba musim."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68552
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542) (68545) (68546) (68548) (68550)
> u toho co dam do vcel si vybrat muzu,ba musim. Léčivo ano, za 60 včelaření táty a moje gabon asi jen jednou, nátěr nikdy. Vosk já nemohu, vytavený vosk pošlu do BlackBoxu (černé skříňky) a výměnou dostanu mezistěny. Jediné co jsem schopen zkontrolovat je razítko na obalu. A čistě teoreticky takové razítko vyrobí za 5 eur na každém rohu. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68553
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.17) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68552)
Zaruka puvodu dnes Pepane nikde, stejne jako zaruka kvality nebo pravosti slozeni.Jedine snad nakupovat primo u pestitelu a chovatelu, nebo si vsechno pestovat sam. Bohuzel dnesni zakaznik hledi na cenu a ne na kvalitu a spokoji se s klobasou, ktera pri vareni ani neomasti vodu, rybi konzervou bez ryb atd. Cim levnejsi,tim lepsi. Obchodnici pouze vyuzi aji nenarocnosti zakazniku a je smutne, kdyz misto aby kvalita byla prioritou vyrobce, si za ni zakaznik musi priplatit.Zakaznik snad bude spokojeny,kdyz v rohliku budou misto mouky pilyny, chut sice nic moc, ale cena fantasticka...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68555
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Podhájecký (37.221.241.252) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542)
Mám na to udělanou nerezovou bednu na 20 rámků. Když tam dám světlé souše a světle hnědé, tak není co znovu vyvařovat. Zůstane na dně jenom takový povlak, který seškrábnu lopatkou. Když vyvařuju tmavé, tak na rámku zůstanou viset jen průhledné košilky. Chce to tam ale páru pouštět dostatečně dlouho, dokud se ten vosk nevytaví.
Tonda
>Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68556
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.45) --- 10. 4. 2016
Re: Vosk (68530) (68533) (68534) (68536) (68542) (68545) (68546) (68548) (68550) (68553)
> u toho co dam do vcel si vybrat muzu,ba musim.
Léčivo ano, za 60 včelaření táty a moje gabon asi jen jednou, nátěr nikdy.
Vosk já nemohu, vytavený vosk pošlu do BlackBoxu (černé skříňky) a výměnou
dostanu mezistěny. Jediné co jsem schopen zkontrolovat je razítko na obalu.
A čistě teoreticky takové razítko vyrobí za 5 eur na každém rohu.
VP
Je už hodně zpracovatelů co zpracovávají váš vosk na mezistěny. Je to o trochu dražší, ale nepřijde mi to o moc.
Tak si taky nějakého najděte.
Ta rizika s MS na výměnu - to vám za to stojí?
O tom že není kontrola SVS nad voskem (rezidua atd) v ČR jsem tady psal před cca rokem. Všichni mě tady měli za blba. :-)
Na jednu stranu se píše jak Čína atd pere do včel chemii na druhou stranu ČSV dováží kamiony laciného vosku zřejmě z Číny, takže se v ČR už přestal těžit. Dovozy zřejmě udržovaly dlouholetou nízkou výkupní cenu 80Kč.
A že se v ČLR léčí mor antibiotiky . . .? Asi jej tam mají, že?
Když nemají ve Včelpu pořádek v medu jako lidské potravině, jak můžete věřit pořádku ve vosku? :-) :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68557
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pepan (217.170.101.106) --- 10. 4. 2016
Re: varidol (67358)
Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu
Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68559
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.45) --- 10. 4. 2016
Re: varidol (67358) (68559)
Pepane,
ale tady je debata o vosku!
A není pro lidi ale pro včely! A je pro ně docela důležitý.
Med vem čert, ale plod.
Plásty - největší orgán včelstva - Prof. Tautz Fenomenální včely - například.
Včely čichem rozeznávají různá místa na plástech. Což nám lidem dá docela práci.
Takže, můžeš vyloučit že nejsou na to co je ve vosku mnohem citlivější?
A značná část chemie se do vosku dostává ze temědělství.
O čínském včelařství a a ni zemědělství si tady co vím nikdo iluze nedělá. Často se citují opylovači se štětečky na stromech, protože včely byly otráveny. A kam šel třeba ten vosk z takových otrávených včelstev?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68561
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.233.4) --- 10. 4. 2016
Re: (68560)
Podle mych informaci atb prechazi z medu do vosku a naopak z vosku do medu. Byl o tom clanek v Modernim vcelari v souvislosti s tylosinem a neprodejnym medem na slovensku.Na autoklav jsem se vyptaval taky,nazory lidi znalych chemie a farmacie vyznivaji v neprospech autoklavu.Spis je to otazka pro vyzkum a odborniky.Vosk je zivotni potrebou vcelstva,proto tuhle otazku povazuju za realnou hrozbu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 11. 4. 2016
Re: varidol
Ahoj Pepane,
osobně mně víc vadí nebioblázni, kteří nekriticky používají Varidol. Nejde o rezidua, ale o to, že 99% včelařů se snaží o vyšlechtění rezistentních roztočů minimálně tím, že léčí opakovaně a za přítomnosti plodu. Důsledkem jsou plošné úhyny včelstev pomalu každých 3-5 let.
Pokud jde o parafín ve vosku, je to zásadní problém, podle zpracovatelů vosku nebudou za pár let zpracovávat koláče vosku od včelařů, protože řada včelařů už vosk parafínem falšuje. Dovozce bych v tomhle nechal na pokoji, chce to dohodnout se pár ještě poctivých včelařů a nechat si udělat ze svého vosku, já to tak dělám mnoho let a včelky staví krásně.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: pepan <josef.mensik/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 4. 2016 15:53:06 Předmět: Re: varidol
"Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.
pepan"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68564
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 4. 2016
Re: varidol
Samozřejmě jak mile se bude používat stále dokola jen jeden přípravek tak k té rezistenci dojde podmínkou by však musel být na trhu jen jeden přípravek. Pokud ale je mi známo tak jich je na 7. slovy sedm. ta absolutně znemožňuje aby k této situaci plošně vůbec došlo. Pokud jde o ten parafín tak kvůli té nízké ceně vosku se to drobným včelařům ani nevyplatí. U velkovčelařů už by se to mohlo vyplatit, ale pochybuji!! Já mám mezistěny jen ze Stražiska U malých zpracovatelů bych jim nevěřil Autokláv je přece velmi drahý a ohřívat tam jen nějaké to kilo na pár mezistěn. No nevím. Zatím lepší desinfekce k dispozici není.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 11. 4. 2016 7:05:25 Předmět: Re: varidol
"Ahoj Pepane,
osobně mně víc vadí nebioblázni, kteří nekriticky používají Varidol. Nejde o rezidua, ale o to, že 99% včelařů se snaží o vyšlechtění rezistentních roztočů minimálně tím, že léčí opakovaně a za přítomnosti plodu. Důsledkem jsou plošné úhyny včelstev pomalu každých 3-5 let.
Pokud jde o parafín ve vosku, je to zásadní problém, podle zpracovatelů vosku nebudou za pár let zpracovávat koláče vosku od včelařů, protože řada včelařů už vosk parafínem falšuje. Dovozce bych v tomhle nechal na pokoji, chce to dohodnout se pár ještě poctivých včelařů a nechat si udělat ze svého vosku, já to tak dělám mnoho let a včelky staví krásně.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: pepan <josef.mensik/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 4. 2016 15:53:06 Předmět: Re: varidol
"Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.
pepan""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68565
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 4. 2016
Re: (68560) (68562)
"Podle mych informaci atb prechazi z medu do vosku a naopak z vosku do medu. Byl o tom clanek v Modernim vcelari v souvislosti s tylosinem a neprodejnym medem na slovensku"
a.
Na to není třeba žádný článek v Moderním Včelaři. To je prostě základní chemická vlastnost výměny nějaké látky rozpustné současně v obou fázích - med je v podstatě vodná fáze , vosk vosková respektive fáze organického rozpouštědla. Ta koncentrace se mezi těmito fázemi rozděluje v obráceném poměru jejich rozpustnosti.
Jestli se ve vosku rozpustí 2 gramy látky a v medu třeba 20 gramů, tak když se dá dostatečně dlouhou dobu dohromady třeba čistý med a kontaminovaný vosk, tak látka přejde z vosku do medu v takové míře, že v medu bude ta koncentrace cca 10x větší. Stejné to je, když to bude všechno v mikrogramech nebo ještě menších jednotkách, což odpovídá intenzitě koncentrace reziduí po léčivech.
a.
Ovšem zas na druhé straně prostředí voda neboli med je dobře prostupný pro vzdušný kyslík, zatímco vosk ne. Pokud bude příslušná znečišťující látka - reziduum citlivá na vzdušný kyslík a vlhkost a bude se jím rozkládat, může se stát, že jak bude látka pronikat z vosku do medu, bude se v něm rozkládat. Tím pádem se z vosku bude koncentrace rezidua neustále doplňovat, dokud bude co ,až nakonec veškeré reziduum původně ve vosku bude v tom medu rozloženo a vosk tak bude od tohoto rezidua očištěný.
a.
Taky když bude rozpustnost látky v medu - vodě třeba 10 gramů a ve vosku třeba 50 miligramů (ideální případ pro znečištění ve vosku), tak když bude tou látkou kontaminovaný vosk a ten se rozvaří ve vodě, na každé kilo vosku třeba 2 litry - 2 kila vody, tak se ta kontaminace prakticky téměř všechna z vosku vymyje do vody.
Když bude rozpustnost látky v medu - vodě třeba 1 gram a ve vosku třeba půl gramu, tak aby se ve vosku snížila koncentrace rezidua 100x , muselo by být kilo vosku vyvařováno zhruba ve 200 litrech vody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68566
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 4. 2016
Re: varidol (68565)
"Pokud jde o parafín ve vosku, je to zásadní problém, podle zpracovatelů
vosku nebudou za pár let zpracovávat koláče vosku od včelařů, protože řada
včelařů už vosk parafínem falšuje."
Ale parafín ve vosku je poměrně snadno zjistitelný už základní analýzou na nějakém hodně levném chromatografu.
nemluvě o klasických titračních analýzách nebo o stanovení teploty tání vosku a mechanických parametrů - rozsahu měknutí toho vosku.
Falšovat včelí vosk parafínem, pokud je ten vosk určený na mezistěny, by mohl skutečně jen hlupák.
Jedině že by se jednalo o včelí vosk určený na svíčky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 11. 4. 2016
Re: varidol (68565)
Samozřejmě jak mile se bude používat stále dokola jen jeden přípravek tak k
té rezistenci dojde podmínkou by však musel být na trhu jen jeden přípravek.
Pokud ale je mi známo tak jich je na 7. slovy sedm. ta absolutně znemožňuje
aby k této situaci plošně vůbec došlo.
pepan
Ona tu rezsitenci chce zřejmě vyvolat SVS.
Je nařízen Varidol 3x.
U ostatních i když u některých s nižší účinností stačí jednou.
Takže rozumné chování z hlediska rezistence - kombinace Varidol a M1 v aerosolu je dle SVS nelegální. :-)
Takže tam kde se to dělá plošně porušují celé ZO nařízení SVS. :-) 2x Varidol a jednou M1 v aerosolu. :-)
Pokud je vůbec tedy to podzimní ošetření povinné.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68569
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 4. 2016
Re: varidol
Já bych řek Podletní ošetření je preventivní podzimní dolaďuje Jarní nátěr zachraňuje spackané
Mimochodem SVS ve svém nařízení uvádí jen povinné termíny a ne přípravky
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 4. 2016 15:41:19 Předmět: Re: varidol
"Samozřejmě jak mile se bude používat stále dokola jen jeden přípravek tak k
té rezistenci dojde podmínkou by však musel být na trhu jen jeden přípravek. Pokud ale je mi známo tak jich je na 7. slovy sedm. ta absolutně znemožňuje aby k této situaci plošně vůbec došlo.
pepan
Ona tu rezsitenci chce zřejmě vyvolat SVS.
Je nařízen Varidol 3x. U ostatních i když u některých s nižší účinností stačí jednou.
Takže rozumné chování z hlediska rezistence - kombinace Varidol a M1 v aerosolu je dle SVS nelegální. :-)
Takže tam kde se to dělá plošně porušují celé ZO nařízení SVS. :-) 2x Varidol a jednou M1 v aerosolu. :-) Pokud je vůbec tedy to podzimní ošetření povinné.
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68570
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 4. 2016
Re: varidol (68565) (68569)
"Samozřejmě jak mile se bude používat stále dokola jen jeden přípravek tak k
té rezistenci dojde podmínkou by však musel být na trhu jen jeden přípravek.
Pokud ale je mi známo tak jich je na 7. slovy sedm. ta absolutně znemožňuje
aby k této situaci plošně vůbec došlo."
není pravda. Když pominu alternatiní přípravky, jsou potom defakto dva.
Za prvé přípravek na základě Amitrazu a potom za druhé přípravky na bázi pyrethroidů. Těch je několik, ale všechny jsou chemicky příbuzné, takže vykazují vznik křížové rezistence.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68572
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 4. 2016
Re: varidol
3druhy gabonu KM Thimolin Varidol
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 12. 4. 2016 16:40:51 Předmět: Re: varidol
""Samozřejmě jak mile se bude používat stále dokola jen jeden přípravek tak k té rezistenci dojde podmínkou by však musel být na trhu jen jeden přípravek. Pokud ale je mi známo tak jich je na 7. slovy sedm. ta absolutně znemožňuje aby k této situaci plošně vůbec došlo." není pravda. Když pominu alternatiní přípravky, jsou potom defakto dva. Za prvé přípravek na základě Amitrazu a potom za druhé přípravky na bázi pyrethroidů. Těch je několik, ale všechny jsou chemicky příbuzné, takže Druhy Gabonuvykazují vznik křížové rezistence."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68573
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 4. 2016
Re: varidol
Dobrý den, trochu mě nadzdvihla poznámka pana Hubače týkající se falšování vosku. Mám zkušenost s dodavatelem , který mi vyměnil voští za mezistěny falšované parafínem. Podotýkám, že se jedná o velkovčelaře, který se mimo jiné zabývá prodejem úlů a včelařských potřeb - takových je většina. Včelaři by také mohli obviňovat výrobce mezistěn, že falšují jejich čistý vosk. Bohužel se navzájem potřebujeme, jiné řešení než výměna není. Dohodnout se? Někdy není prostě s kým. Snad se dočkáme a lidi pochopí, že poctivost je prostě jediná cesta, která se vyplatí. Bojím se, že se dost načekáme. Přiznám se, že Varidolem léčím opakovaně, ono se to taky doporučuje! Zatím je toto léčivo na rozdíl od jiných účinné. Bionebio horují pro kyselinu mravenčí. Moje zkušenost - naprosté fiasko s formidolovými deskami, použitými v podletí na doporučení funkcionářů OVČSV! místo gabonu. V září tisíce roztočů a následovalo trojí přeléčení Varidolem. Včelařské řeči o rezistenci roztočů na gabon už taky nemůžu brát vážně. To se prostě rozšíří taková negativní fáma, nikdo potom gabonem neléčí a roztočů je čím dál víc. A proč? No přece - ten gabon je tak neúčinný! Kyseliny mravenčí i šťavelová jsou taky pěkná svinstva, hlavně kvůli potřebné koncentraci. Nakonec ze všech hokusů pokusů vychází nejlépe kombinace gabon v podletí, hlavně kvůli tomu, že léčí i plod, a na podzim Varidol. Ještě možná zafunguje zaklíckování matky v září, aby nekladla, pak nechat vylíhnout všechen plod a potom léčit varidolem - to by snad mohlo stačit jenom jedno přeléčení. I když - ony si včelky z přírody přitáhnou roztoče ještě v říjnu. Takže pro jistotu opět dvakrát! Zdraví míra.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 11. 4. 2016 7:05:25 Předmět: Re: varidol
"Ahoj Pepane,
osobně mně víc vadí nebioblázni, kteří nekriticky používají Varidol. Nejde o rezidua, ale o to, že 99% včelařů se snaží o vyšlechtění rezistentních roztočů minimálně tím, že léčí opakovaně a za přítomnosti plodu. Důsledkem jsou plošné úhyny včelstev pomalu každých 3-5 let.
Pokud jde o parafín ve vosku, je to zásadní problém, podle zpracovatelů vosku nebudou za pár let zpracovávat koláče vosku od včelařů, protože řada včelařů už vosk parafínem falšuje. Dovozce bych v tomhle nechal na pokoji, chce to dohodnout se pár ještě poctivých včelařů a nechat si udělat ze svého vosku, já to tak dělám mnoho let a včelky staví krásně.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: pepan <josef.mensik/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 4. 2016 15:53:06 Předmět: Re: varidol
"Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.
pepan""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68576
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 4. 2016
Re: varidol
Zaklíckování matky napodobuje chování původního hostitele. To znamená dvoje stěhování ročně.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: ragdol5/=/seznam.cz Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz> Datum: 13. 4. 2016 20:47:44 Předmět: Re: varidol
"Dobrý den, trochu mě nadzdvihla poznámka pana Hubače týkající se falšování vosku. Mám zkušenost s dodavatelem , který mi vyměnil voští za mezistěny falšované parafínem. Podotýkám, že se jedná o velkovčelaře, který se mimo jiné zabývá prodejem úlů a včelařských potřeb - takových je většina. Včelaři by také mohli obviňovat výrobce mezistěn, že falšují jejich čistý vosk. Bohužel se navzájem potřebujeme, jiné řešení než výměna není. Dohodnout se? Někdy není prostě s kým. Snad se dočkáme a lidi pochopí, že poctivost je prostě jediná cesta, která se vyplatí. Bojím se, že se dost načekáme. Přiznám se, že Varidolem léčím opakovaně, ono se to taky doporučuje! Zatím je toto léčivo na rozdíl od jiných účinné. Bionebio horují pro kyselinu mravenčí. Moje zkušenost - naprosté fiasko s formidolovými deskami, použitými v podletí na doporučení funkcionářů OVČSV! místo gabonu. V září tisíce roztočů a následovalo trojí přeléčení Varidolem. Včelařské řeči o rezistenci roztočů na gabon už taky nemůžu brát vážně. To se prostě rozšíří taková negativní fáma, nikdo potom gabonem neléčí a roztočů je čím dál víc. A proč? No přece - ten gabon je tak neúčinný! Kyseliny mravenčí i šťavelová jsou taky pěkná svinstva, hlavně kvůli potřebné koncentraci. Nakonec ze všech hokusů pokusů vychází nejlépe kombinace gabon v podletí, hlavně kvůli tomu, že léčí i plod, a na podzim Varidol. Ještě možná zafunguje zaklíckování matky v září, aby nekladla, pak nechat vylíhnout všechen plod a potom léčit varidolem - to by snad mohlo stačit jenom jedno přeléčení. I když - ony si včelky z přírody přitáhnou roztoče ještě v říjnu. Takže pro jistotu opět dvakrát! Zdraví míra.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 11. 4. 2016 7:05:25 Předmět: Re: varidol
"Ahoj Pepane,
osobně mně víc vadí nebioblázni, kteří nekriticky používají Varidol. Nejde o rezidua, ale o to, že 99% včelařů se snaží o vyšlechtění rezistentních roztočů minimálně tím, že léčí opakovaně a za přítomnosti plodu. Důsledkem jsou plošné úhyny včelstev pomalu každých 3-5 let.
Pokud jde o parafín ve vosku, je to zásadní problém, podle zpracovatelů vosku nebudou za pár let zpracovávat koláče vosku od včelařů, protože řada včelařů už vosk parafínem falšuje. Dovozce bych v tomhle nechal na pokoji, chce to dohodnout se pár ještě poctivých včelařů a nechat si udělat ze svého vosku, já to tak dělám mnoho let a včelky staví krásně.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: pepan <josef.mensik/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 4. 2016 15:53:06 Předmět: Re: varidol
"Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.
pepan"""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68578
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (77.236.216.166) --- 14. 4. 2016
co s včelími výkaly ??
Dobrý den,
prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68579
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 14. 4. 2016
Dobrý den,
prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ....
--------------------------------------------------------
Včely hodně kakaly před dvěma dny, kdy bylo předtím pár dní chladno. Je to ojedinělý případ. Stříšky úlů jsou na důkaz posmolené dost.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68581
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 4. 2016
Re: co s vÄ?elĂmi vĂ˝kaly ?? (68579)
Myjte auta častěji, umýt to jde, mám to vyzkoušené - akorát to možná dá trochu práce navíc.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Petr <Sefranko/=/stapus.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 4. 2016 10:34:24 Předmět: co s včelími výkaly ??
"Dobrý den, prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ...."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68582
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.22.18) --- 14. 4. 2016
Re: varidol (68576)
Unika mi,jakym zpusobem gabon leci plod??? Z hodne mist slysim,ze gabon nefunguje,roztoci jsou na nej rezistentni.Od jednoho vcelare jsem slysel,ze mu nefunguje varidol,loni se rozciloval,ze v zari nema varidol,protoze v zari mival hotove uz 2 fumigace,pak fumigoval v rijnu a v prosinci 2x aerosol(tedy asi 3 osetreni na plod).Lepsi cesta jak vychovat odolne roztoce asi neni.U gabonu se ma delat po 2 letech pauza,kdo ji dela?.Gabon do jara taky neni u nekterych zadna vyjimka.Kdovi,jestli opravdu nejsou pri takovem " leceni"opravdu rezidua leciv ve vosku..Mne osobne staci KM v odparovaci NH,2 fumigace listopad,prosinec a jsme bez uhynu,v pohode.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68583
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 4. 2016
Re: varidol (68576) (68583)
> gabon leci plod??? Asi má být napsáno, léčí v době kdy je ve včelstvu plod. Za těch 30 dnů aplikace se s ním potkají všichni roztoči ve své foretické fázi = mimo zavíčkovanou buňku.
> a jsme bez uhynu,v pohode Tady se budu opakovat, úhyny na klatovsku, cca 400 mnm nebyly určitě jen od VD. Příklad, jeden včelař, dvě stanoviště, stejné léčení a stejné jako jiných letech, žádný hlad, spíše naopak. Jedno stanoviště bez úhynu, druhé 100 procent úhyn. Vzdálenost 10 km, ale u jiných včelařů neuhynula včelstva ve vzdálenosti cca 3 km. Stejně tak byl pozorován velký úbytek čmeláků. Jediné co bylo jiné, byl lán kukuřice pro bioplynku. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68584
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 4. 2016
Re: varidol
Josef Gabon je zavěšený v prostoru plodového hnízda, krmičky se o něj otírají a roznášejí jej na svých tělech dovnitř buněk. Tam se s ním setkává náš roztoč a vyvine se z něj tak nanejvýš mrzák neschopný dalšího rozmnožování. Proto musí být umístěn právě vtom hnízdu. Všechny ostatní umístění jsou jen ztráta peněz a času. Tan kdo čeká po vložení plné podložky kleštíka tak čeká marně.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 4. 2016 12:48:20 Předmět: Re: varidol
"Unika mi,jakym zpusobem gabon leci plod??? Z hodne mist slysim,ze gabon nefunguje,roztoci jsou na nej rezistentni.Od jednoho vcelare jsem slysel,ze mu nefunguje varidol,loni se rozciloval,ze v zari nema varidol,protoze v zari mival hotove uz 2 fumigace,pak fumigoval v rijnu a v prosinci 2x aerosol(tedy asi 3 osetreni na plod).Lepsi cesta jak vychovat odolne roztoce asi neni.U gabonu se ma delat po 2 letech pauza,kdo ji dela?.Gabon do jara taky neni u nekterych zadna vyjimka.Kdovi,jestli opravdu nejsou pri takovem " leceni"opravdu rezidua leciv ve vosku..Mne osobne staci KM v odparovaci NH,2 fumigace listopad,prosinec a jsme bez uhynu,v pohode."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68586
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 4. 2016
Re: co s vÄ?elĂmi vĂ˝kaly ??
ty výkaly se sypou z nebe ať tam jsou včely nebo ne a i mnohem větší stačí to sklo zakrýt.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: ragdol5/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 14. 4. 2016 12:14:28 Předmět: Re: co s včelími výkaly ??
"Myjte auta častěji, umýt to jde, mám to vyzkoušené - akorát to možná dá trochu práce navíc.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Petr <Sefranko/=/stapus.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 4. 2016 10:34:24 Předmět: co s včelími výkaly ??
"Dobrý den, prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ....""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 15. 4. 2016
Re: co s včelími výkaly ?? (68579)
Petr (77.236.216.166) --- 14. 4. 2016
co s včelími výkaly ??
Dobrý den,
prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ....
.........
Asi nejezdíte na dovolenou k moři. Tam kvůli padajícím věcem na auta se hromadné zřizují stíněné parkovací přístřešky. Pokud jste schopná firma, navrhněte jedinou věc která lze použít proti tomuto a tím je buď konstrukce se stínící tkanou textilií která je přímo na toto stínění určena, nebo rovnou FVE, která stíní a je proti dešti sněhu a navíc proti padajícím extrementům na Vaše automobily. Voda si často stím už poradí a smyje to. Navíc budete mít v autech lépe když je v létě zastíněno. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68589
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 4. 2016
Re:
Plkáš Nejjednodušší je, je nechat. Nezaléčí? Včely umřou Během roku to pochopí, nebo skončí. Těm co řádně léčí to neuškodí.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 4. 2016 20:32:23 Předmět: Re:
"Fumigatory ZO nevedem,nic vic Jirko pro to,aby vcelari umeli lecit,nemuzem udelat.Efektivnejsi reseni proste neni,jak prinutit vcelare starat se o svoje vcelstva."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68590
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 4. 2016
Re: co s včelími výkaly ?? (68579)
"Dobrý den,
prosím o radu ...na firmě parkujeme auta a máme problém se včelami,které nám auta během týdne podělají k nepoznání ... problém je v tom ,že to nejde umýt.Soused má cca 200 metrů úly a včely mají asi přez naší firmu trasu na pole :-) nedají se něčím odpudit aby létali okolo :-)) ? Vím že to zní dost divně ,ale fakt náš to štve ...."
To byl problém tak před 30 roky, kdy se na auta běžně používaly takové barvy jako nitrokombinační. Takové barvy v sobě prvních půl roku až rok držely zbytkových pár procent ředidel, proto byly v té době měkké. Navíc byly napadnutelné i po delší době organickými rozpouštědly, proto mastné látky obsažené v takovém výkalu po určité době pár hodin nadifundovaly do barvy a v místě spadu exkrementu pozměnily odstín barvy.
Dneska už taková reakce není možná, protože se používají mnohem kvalitnější práškové nebo dvousložkové barvy s velmi vysokou odolností.
Jestli se to dnes objeví na autě, tak vidím jen dvě možnosti, jak to je možné. Buď nekvalitní garážové přestříkávání auta nějakým lakýrem fušerem, který použil jakési zastaralé barvy. Protože s novějšími neumí pracovat nebo to je levnější. Tam se nedá nic dělat než snad lak pořádně navoskovat kvalitním voskem.
Nebo v případě dvousložkové barvy nekvalitní barva nebo nekvalitně zpracovaná dvousložková barva. Tam bych to viděl na reklamaci, protože mimo té citlivosti na hovínka pravděpodobně velice rychle, přes léto atd dojde k zřetelnému zhoršení kvality laku auta - změna odstínu, zešednutí....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.17.252) --- 16. 4. 2016
Re: (68590)
To je Pepane jinym slovem to samo.Kdo se nenauci,skonci.Na co drzet umele pocty "vcelaru" tim,ze se jim bude o vcelstva nekdo starat.Na to,ze "ti co neleci" ohrozuji ostatni,taky neverim,vcelari si svoje vcelstva pohlidaji a "vcelari"skonci.Skoda,ze se podobneho pristupu nekteri boji a zastituji se "lecenim,ktere provadi ZO".Jiny kraj,jiny mrav...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 16. 4. 2016
Tak pokud organizace nebude provádět organizované léčení a nebudeme brát ani dotace 1D v ZO, pak je nejlepší spolky rozpustit. Na těch pár jiných výhodách ve svazu jako pojištění, časopis atd...svaz stát nebude.
U nás jsme to vyřešily od loni v ZO tak, že kdo chodí léčit aerosolem, dostane to proplaceno (po roce sice) z dotací pro včelaře z posledního aerosolu (10kč na včelstvo). Min stovka na hodinu cca ....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68593
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.35) --- 16. 4. 2016
Re: (68590) (68592)
Skoda,ze se podobneho pristupu nekteri boji a zastituji se "lecenim,ktere provadi ZO".Jiny kraj,jiny mrav...
-------------------
A nejlepší je když do takového vynucování tlačíČSV SVS, když nakonec SVS buzeruje včelaře co nejsou nahlášeni od ZO že si od nich nechali ošetřovat včely.
A některé ZO je ještě aktivně hlásí.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.35) --- 17. 4. 2016
Re: (68593)
Tak pokud organizace nebude provádět organizované léčení a nebudeme brát ani dotace 1D v ZO, pak je nejlepší spolky rozpustit. Na těch pár jiných výhodách ve svazu jako pojištění, časopis atd...svaz stát nebude.
-----------------------
To se pak rozpusťte vy, vy stojíte na 1D, kompresorech a vynucovaném léčení.
Jiné spolky mají jiné zájmy. Včelaření. :-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68597
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2016
Re: (68593) (68596)
"Spolky maji sve misto Martine,spolkova cinnost je podle mne o schazeni se,debatach na vcelarska temata,poradani akci pro cleny za poznanim atd.Tahani dotaci,objednavky leciv,hlasenky o leceni,zadosti o vysetreni,o uhrady vzorku na mvp v o.pasmech a jine,bych zaradil do servisnich sluzeb a ne do spolkove cinnosti."
a.
Ono se jedná o tom, že spolek by měl svou činností v první řadě přinášet něco místu a regionu, kde je ten spolek provozován a tím to místo a region obohacovat. To znamená, že v první řadě by měl provozovat tu obecnou spolkovou činnost.
a.
Organizace dotací, léčení, vyšetřování vzorků výhradně přes ZO je pouze dědictví vrcholových bafuňářů ČSV z posledních 20 let, kteří chtěli na práci těch dole, funkcionářů ZO včelařů, postavit maximální stoprocentní organizovanost a tím obecně co nejvíc navýšit počet členů Svazu a tím i svou moc jskožto vedení ČSV v malém čském rybníku.
Neříkám, že tyto věci by se dnes všechny měly dělat automaticky individuálně mimo ZO, ale vždy by to mělo být jako přídavek k hlavní spolkové činnosti. V žádném případě ne hlavní činnost ZO.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68598
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 17. 4. 2016
Svaz dnes stojí hlavně na dotacích a léčení. Doba debaty o včelách a pořádání včelařských akcí je dávno pryč. A situace není taková jen v našem spolku.
Tak třeba se letos pořádá zájezd - chov matek plus další program .... jaký pak je asi zájem členů? A jaký je zájem včelařů v okolních ZO v okrese? ..... raději to číslo nepíšu.
Přednášky to samé. Aktivita včelařů v ZO nad 50 let je minimální, mladší generace úplně nečinná.
Spolkový život se ztratil stejně tak jako společenský v běžném denním dění.
A jestli s tímto stavem chcete cokoliv udělat, tak můžete.... to je tak vše
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68601
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 4. 2016
Re: (68601)
Něco na tom je. Rozpad započal s pádem socialismu a to postupně u všech zájmových s organizací. V první fázi to považovali za jeho relikt nevhodný a nedůstojný demokratického člověka ¨. Velkou zásluhu na tom měla tehdejší garnitura. To byl jen počátek. První padly třebas u nás na vesnici Svaz žen, následoval Červený kříž, pak to byli zahrádkáři. přežili jen Dobrovolní hasiči a Sokoli, pak jetu ještě pár členů ČSV. Velký podíl pak na pokračujícím nezájmu mladých má jejich vytíženost až vykořisťování v práci, pak je to možnost získávání informací v různých pochybných diskuzích na netu. kde tomu ,řekl-bych různí rádoby mudrci rozviřují různice. Ale začíná nadcházet zase doba, kdy si spoustu lidí a to i těch mladších, začínají uvědomovat potřebu spolčování.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 17. 4. 2016 16:55:12 Předmět:
"Svaz dnes stojí hlavně na dotacích a léčení. Doba debaty o včelách a pořádání včelařských akcí je dávno pryč. A situace není taková jen v našem spolku.
Tak třeba se letos pořádá zájezd - chov matek plus další program .... jaký pak je asi zájem členů? A jaký je zájem včelařů v okolních ZO v okrese? .... raději to číslo nepíšu.
Přednášky to samé. Aktivita včelařů v ZO nad 50 let je minimální, mladší generace úplně nečinná.
Spolkový život se ztratil stejně tak jako společenský v běžném denním dění.
A jestli s tímto stavem chcete cokoliv udělat, tak můžete.... to je tak vše"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68602
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.93.14) --- 17. 4. 2016
Re: (68593) (68596) (68598) (68599)
Celkem zajimave je nazorove predstaveni noveho tajemnika CSV ing.Seraka,na vcelarstvi.cz,ktery hodla stavet na informovanosti clenske zakladny.Jako clen i jineho vcelarskeho spolku asi bude prekvapen.Na druhe strane navrh moralniho kodexu s potiranim neschvalenych nazoru clenu RV,vylucovanim clenu RV,pokud nehodlaji drzet bobrika mlceni a zaroven se radit o materialech ve svych OO.A moralni kodex maji stvrdit svym podpisem...Tak nevim,kolik clenu RV bude mit zaludek tohle schvalit a podepsat? (dle navrhu moralniho kodexu je unik navrhu moralniho kodexu na verejnost unikem neschvalenych informaci,jimz ma moralni kodex zabranit:-):-):-)).Oba pristupy v ramci zachovani jednoty...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68603
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 18. 4. 2016
Hasici a sokolove jsou srdcari.To je ten obrovsky rozdil,chut a nadseni pro spolecnou vec,brigady,souteze,sportovni zapasy,sber zeleza atd.
----------------------------------------------------
Vždycky když se objeví ve společenství moc peněz, nastává společenský rozpad. Už i dobrovolní hasiči se dostali do kolotoče dotací, utrácejí za úplné nesmysly protože jim to podmínky dotací ,,nařizují ", třeba silné motorové čluny i dva a široko daleko malá řeka a plytké rybníky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68605
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 4. 2016
Re: varidol
Děkuji za upřesnění. M.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 14. 4. 2016 13:16:48 Předmět: Re: varidol
"> gabon leci plod??? Asi má být napsáno, léčí v době kdy je ve včelstvu plod. Za těch 30 dnů aplikace se s ním potkají všichni roztoči ve své foretické fázi = mimo zavíčkovanou buňku.
> a jsme bez uhynu,v pohode Tady se budu opakovat, úhyny na klatovsku, cca 400 mnm nebyly určitě jen od VD. Příklad, jeden včelař, dvě stanoviště, stejné léčení a stejné jako jiných letech, žádný hlad, spíše naopak. Jedno stanoviště bez úhynu, druhé 100 procent úhyn. Vzdálenost 10 km, ale u jiných včelařů neuhynula včelstva ve vzdálenosti cca 3 km. Stejně tak byl pozorován velký úbytek čmeláků. Jediné co bylo jiné, byl lán kukuřice pro bioplynku. VP"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68607
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.35) --- 18. 4. 2016
Re: (68601)
MartinH:
Tak třeba se letos pořádá zájezd - chov matek plus další program .... jaký pak je asi zájem členů? A jaký je zájem včelařů v okolních ZO v okrese? ..... raději to číslo nepíšu.
Přednášky to samé. Aktivita včelařů v ZO nad 50 let je minimální, mladší generace úplně nečinná.
--------------
Je třeba nemít ideály.
Kolik členů si za sociku předplatilo Včelařčství?
1/3, 1/5?
Ne každý kdo má na zhradě králíkárnu je fanda do králíků a ne každý kdo má na zahradě ouly je fanda do včel.
Navíc na ouly má dotace a ještě mu to chodí léčit a papíry vyřídí, o králíkárnu se musí start sám.
Myslím, že ti co jsou fandové do včel a ne jen držitelé včel se někde sdružují.
Jenže je hodně zájmů a možností jak strávit volný čas, takže na včely připadá jen zlomek času. A když je, tak je lepší být u včel, než někam jezdit v sezoně. Tam je cítit každý ztracený den.
Dřív totiž nebylo co dělat. V TV kraviny, PC a další media a komunikační možnosti nebyly, podle toho v kolika spolcích Nár.Fronty byl člověk lépe kádrově hodnocen, . . .
Bez členství u chovatelů měl horší přístup ke krmení, u včelařů se to vyplatilo díky dotaci, . . .
Prostě se to vrátilo k normálu.
98% - to není o spolkové činosti, jen o výhodnosti nebo nezbytnosti, či nesamostatnosti - jak kde.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 19. 4. 2016
Re: vyzimování (68606)
> 17 Kg cukru nestačilo. Tak mě to nedalo a prošel jsem svoje záznamy. Na mém stanovišti tomu bylo zcela naopak. Za období září - březen se spotřeba podle váhy pohybovala mezi 4 - 8 kg průměr 6 kg. Zcela mimořádné bylo období říjen, listopad, prosinec s průměrným úbytkem 1 kg za 3 měsíce. Bylo abnormálně teplo a po velkém letním suchu trochu napršelo. Původně jsem myslel, že včelstva vyloupila nějaké uhynulé včelstvo v okolí, ale protože změny váhy byly u všech včelstev podobné a velmi pozvolné, šlo zřejmě i v této době o přínos z přírody. Například vřes v okolí je. V současné době jsou včelstva (2x 39-24, 600 mnm) v obvyklé síle. Třešeň ptačí plně rozkvete cca za týden a to bude opět podle předpovědi ochlazení. Ale to my na kopečcích známe. Jsou roky, kdy kvetou trnky a padá sníh. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68610
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.64) --- 19. 4. 2016
Za období září - březen se spotřeba podle váhy pohybovala
mezi 4 - 8 kg průměr 6 kg
--------------------------------------
Tak k tomu samému závěru docházím každoročně taky - 6kg zima, 6kg jaro ......... 12 kg celkem.
U nás se včely dostávají do síly teprve nyní, kdy už čtvrtý den nosí z řepky. Obsedají o nástavek méně než roky minulé v řepce. Většina ještě nenahodila ani medníky....
Opavsko 235m
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (94.112.26.33) --- 19. 4. 2016
Vážená včelařko, vážený včelaři,
dovoluji si Vás pozvat k vyplnění dotazníku k projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Ano, stále vyplňujete všemožné dokumenty a hlášení, nyní však jde o odborný projekt, takže žádná byrokracie…
Toto je již 3. ročník studie a byla by velká škoda ukončit ji pro nezájem včelařů, celý projekt je totiž závislý na Vaší účasti, vloni se zúčastnilo téměř 1000 včelařů, což není mnoho, když je nás asi 50 000.
V letošním roce nečekáme zvýšené úhyny, přesto je důležité znát Vaše zásahy do včel, abychom je mohli porovnat s úhynovými roky. Letošní ročník nově obsahuje anketní otázky týkající se moru včelího plodu, můžete se tak vyjádřit k problematice potíráno moru plodu. O výsledky má zájem i partner projektu Státní veterinární správa, která bude mít k dispozici anonymní výsledky, nezameškejte tedy možnost sami se aktivně vyjádřit a směrovat české včelařství kýženým směrem.
Vyplnění anonymního dotazníku s 29 otázkami zabere přibližně 15 minut, data rovněž zpracováváme anonymně, takže se nemusíte bát „prozrazení“. Zdrojová data nikomu dalšímu neposkytujeme.
Dotazník můžete vyplnit na adrese www.coloss.cz do 31. května 2016.
Rozšiřte prosím tuto informace mezi včelaře ve Vašem okolí, spolku a na schůzích a setkáních včelařů.
Další informace a výsledky z minulých let jsou na http://www.mojevcely.eu/projekt-coloss/rocnik-2015-16/
Takže závěrem: „Pojďme na to! Užitek z výsledků budeme mít všichni!“
S pozdravem
Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D.
národní koordinátor projektu
Univerzita Palackého v Olomouci
monitoring.vcely/=/email.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.205.1) --- 19. 4. 2016
Re: mezistěny (68614)
Na tuhle otazku dostanete ruzne odpovedi.Nekdo se boji studeneho pocasi a bude nastavek podsazovat,jiny nebude mezisteny v tuto dobu davat,protoze nepropukl stavebni pud,jiny bude davat mezisteny nahoru atd.Moje vcely stavi v rozsirovacim nastavku se sousovym jadrem od medu umistenem nahoru i v tomto pocasi.O vikendu byl silny prinos pylu.Vseobecne se uznava brzke jarni rozsirovani sousemi,no pokud nejsou,asi nezbyde,nez do pridaneho nastavku na horu prelozit nekolik ramku s plodem,doplnit nastavek mezistenami,v nastavku pod nim srazit plod k sobe a vedle plodu vlozit po stavebnim ramku a mezistene.Jde li skutecne o silne vcelstvo,vyplnujici 2 nastavky.U slabsiho bych pockal.V podsazenem nastavku nebude v tomhle case nic moc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 4. 2016
Re: mezistÄ?ny
Podsazení je jediný způsob jak ponechat včelstvu ten nejoptimálnější prostor a kompaktnost k rozvoji. Jestli to postaví nebo ne je přece úplně jedno. nepostaví teď , postaví jindy nebo příští rok.Tím, že vložíte mezistěny kamkoliv jinde narušíte jejich přirozený rozvoj. DNES JE JIŽ VŠEOBECNĚ ZNÁMO, že volný prostor nevyhřívají jak se dříve tvrdívalo. Proto se vypracovala metoda podsazován , aby se ušetřila práce, udržela kompaktnost a teplota plodového hnízda i v nepříznivém počasí zvláště před prvními snůškami. Pořád tady žvaníte o nějakém pokroku ve včelařství, ale zuby nehty se držíte starých metod. Brojíte proti budečákům, ale používáte stále jejich metody.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 19. 4. 2016 20:22:02 Předmět: Re: mezistěny
"Na tuhle otazku dostanete ruzne odpovedi.Nekdo se boji studeneho pocasi a bude nastavek podsazovat,jiny nebude mezisteny v tuto dobu davat,protoze nepropukl stavebni pud,jiny bude davat mezisteny nahoru atd.Moje vcely stavi v rozsirovacim nastavku se sousovym jadrem od medu umistenem nahoru i v tomto pocasi.O vikendu byl silny prinos pylu.Vseobecne se uznava brzke jarni rozsirovani sousemi,no pokud nejsou,asi nezbyde,nez do pridaneho nastavku na horu prelozit nekolik ramku s plodem,doplnit nastavek mezistenami,v nastavku pod nim srazit plod k sobe a vedle plodu vlozit po stavebnim ramku a mezistene.Jde li skutecne o silne vcelstvo,vyplnujici 2 nastavky.U slabsiho bych pockal.V podsazenem nastavku nebude v tomhle case nic moc."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68616
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 4. 2016
Re: mezistÄ?ny (68614)
Jározšiřuji podsazením i u slabších, a to po 1 souši na kraj 1 prázdný stavební rámek doprostřed a zbytek mezistěny . Ty souše jsou tam proto abych liž nemusel ty krajní nedostavěné přesouvat do středu.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Marie <vankovakrinice/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 19. 4. 2016 19:54:36 Předmět: mezistěny
"Dodrý den mám dotaz. Začínám včelařit v nástavkových úlech. Prosím teď při rozšiřování včelstev se mezistěny dávají dolů , nebo do nástavku a kolik jich tam mohu u silného včelstva dát. Děkuji za odpověď a radu"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2016
Re: mezistěny (68614)
"Dodrý den mám dotaz. Začínám včelařit v nástavkových úlech. Prosím teď při rozšiřování včelstev se mezistěny dávají dolů , nebo do nástavku a kolik jich tam mohu u silného včelstva dát. Děkuji za odpověď a radu"
a.
Podrobně by to bylo na hodně dlouho. Venkovní teplota nyní v noci klesá k nule a ve dne se v průměru dostane tak sotva na 15 st C. Zatímco včelstvo potřebuje v sedišti na plodu držet trvale teplotu 35 st C, aby plod neuhynul a energie do něho vložená nepřišla vniveč. Na okolních plástech obsazených včelami, aby je včely mohly připravovat pro kladení matky, potřebují trvale aspoň 20 - 25 st C. Na rozhraní obsazené a neobsazené plochy hlavně směrem vodorovně a nahoru tvoří včely svými těly bariéru, která zpomaluje unikání tepla z plodového hnízda. Nejdůležitější pro včelstvo jsou nyní včely, které vyrábějí teplo a včely, které to teplo uvnitř sediště včelstva zadržují.
Pokud v této době včelstvo rozšíříte nešetrně, je nuceno na výrobu a zadržování tepla vyčlenit tolik včel, že nebude mít dost létavek pro donášení sladiny a medu a podtrhnete ho nejméně na měsíc v rozvoji.
a.
Jak máte rozšiřovat, záleží tedy na třech věcech. Za prvé na tom, jak je včelstvo skutečně silné, za druhé na venkovních teplotách a za třetí na izolační schopnosti úlu.
A částečně za čtvrté, jestli budete jen "přehazovat nástavky" nebo jestli budete se včelstvem pracovat po rámcích.
a.
Supersilné včelstvo obsazující celý nástavek a začínající se podvěšovat pod nástavek by mohlo už za současného počasí snést cca 1 - 2 mezistěny vložené na kraj plodového hnízda plus podstavení nástavku s mixem plástů a mezistěn. Aby mělo v plodovém hnízdě hned nějakou stavbu a nenaběhlo tak na vznik rojové nálady a aby se mohlo hned plynule rozšiřovat dolů.
a.
Silné včelstvo podstavit nástavek s mixem plástů a mezistěn, nebo slabší případně jen z plástů. Aby až zesílí, se mohlo šířit dolů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68618
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 4. 2016
Re: mezistÄ?ny
V takovémto počasí včely pečují o plod ne proto ,že byly vyčleněny na zahřívání plodu , ale jsou doma proto že v květěch jsou uzavřeny prašníky a nektaria neprodukují nektar. Aby tohle květy uvolnily jsou nutné podmínky které se u jednotlivých rostlin liší . jakmile se oteplí, stejně nebude potřeba plod zahřívat a všechny létavky vyrazí za snůškou. Plodové hnízdo a to celé, teď musí být nahoře kde je nejtepleji.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 20. 4. 2016 10:07:47 Předmět: Re: mezistěny
""Dodrý den mám dotaz. Začínám včelařit v nástavkových úlech. Prosím teď při rozšiřování včelstev se mezistěny dávají dolů , nebo do nástavku a kolik jich tam mohu u silného včelstva dát. Děkuji za odpověď a radu" a. Podrobně by to bylo na hodně dlouho. Venkovní teplota nyní v noci klesá k nule a ve dne se v průměru dostane tak sotva na 15 st C. Zatímco včelstvo potřebuje v sedišti na plodu držet trvale teplotu 35 st C, aby plod neuhynul a energie do něho vložená nepřišla vniveč. Na okolních plástech obsazených včelami, aby je včely mohly připravovat pro kladení matky, potřebují trvale aspoň 20 - 25 st C. Na rozhraní obsazené a neobsazené plochy hlavně směrem vodorovně a nahoru tvoří včely svými těly bariéru, která zpomaluje unikání tepla z plodového hnízda. Nejdůležitější pro včelstvo jsou nyní včely, které vyrábějí teplo a včely, které to teplo uvnitř sediště včelstva zadržují. Pokud v této době včelstvo rozšíříte nešetrně, je nuceno na výrobu a zadržování tepla vyčlenit tolik včel, že nebude mít dost létavek pro donášení sladiny a medu a podtrhnete ho nejméně na měsíc v rozvoji. a. Jak máte rozšiřovat, záleží tedy na třech věcech. Za prvé na tom, jak je včelstvo skutečně silné, za druhé na venkovních teplotách a za třetí na izolační schopnosti úlu. A částečně za čtvrté, jestli budete jen "přehazovat nástavky" nebo jestli budete se včelstvem pracovat po rámcích. a. Supersilné včelstvo obsazující celý nástavek a začínající se podvěšovat pod nástavek by mohlo už za současného počasí snést cca 1 - 2 mezistěny vložené na kraj plodového hnízda plus podstavení nástavku s mixem plástů a mezistěn. Aby mělo v plodovém hnízdě hned nějakou stavbu a nenaběhlo tak na vznik rojové nálady a aby se mohlo hned plynule rozšiřovat dolů. a. Silné včelstvo podstavit nástavek s mixem plástů a mezistěn, nebo slabší případně jen z plástů. Aby až zesílí, se mohlo šířit dolů."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68622
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.197.21) --- 20. 4. 2016
Re: mezistĂ??ny (68621)
Neni to hloupost,ale zkusenost s roji kolem 20.dubna.Pokud matka nemuze nahoru,vcely se pri ochlazeni nudi,matka dolu nejde.Nadsazeni je variantou prehazovani nastavku.O vikendu jsem zvedal vcelstva vyvesujici se do podmetu,horni nastavek prokladeny,spodni plny pylu,kam bude asi matka klast?Preleze patro s pylem a zacne klast pod nim?Tezko.Nadsadim,muze klast,vcely muzou v teple stavet mezisteny.Tyden ma byt chladno,rojovka bude na svete.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68623
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.110.254) --- 20. 4. 2016
Re: mezistĂ??ny (68621) (68623)
A jen pro zajimavost,po prijezdu z prace v 17,15 spousta vcel sbira v tesne blizkosti stanoviste na tresnich pyl(na slunicku teplo,ve stinu na teplomeru 6 stupnu).V 19 hodin vcely porad jeste vetraji v cesnech a ockach,ac podle nekterych by mela sedet v chumaci a zahrivat plod proti "zachlazeni" a na rano to vypada na mrazik.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68624
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 4. 2016
Re: mezistĂ??ny (68621) (68623) (68624)
"A jen pro zajimavost,po prijezdu z prace v 17,15 spousta vcel sbira v tesne blizkosti stanoviste na tresnich pyl(na slunicku teplo,ve stinu na teplomeru 6 stupnu).V 19 hodin vcely porad jeste vetraji v cesnech a ockach,ac podle nekterych by mela sedet v chumaci a zahrivat plod proti "zachlazeni" a na rano to vypada na mrazik."
a.
Jenže já jsem nepsal o včelstvech, která se rozšiřovala přirozeně bez zásahu včelaře nebo která byla dostatečnš silná a správně rozšířena.
Psal jsem o tom, když je včelstvo rozšířeno příliš.
a.
A co se týká toho létání ven, směrodatné není to, že 1 - 2 hodiny kolem poledne je 20 st C nebo ještě mnohem víc a plno včel tak může vyletět. Za tu 1 - 2 hodiny toho ani všechny létavky moc nenasbírají. Rozhodující pro zásobování včelstva je většina dne, od řekněme 8 hodin ráno po takových 5 - 6 večer. Kdy je teplota za současného počasí třeba i nižší než 10 st C. Už tehdy musí velká část létavek vyletět a sbírat, aby během celého dne donesla tolik zásobm, aby to pro bouřlivý jarní rozvoj stačilo.
A právě tehdy, pokud je včelstvo příliš moc rozšířeno, nemohou ty včely vylétávat, protože musí vytápět plod a úl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68625
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tomas (217.12.62.38) --- 21. 4. 2016
nedostatok vystavanych plastov
dobry den chcel by som sa poradit mam 4 vcelstva na ramikovej miere B kazda rodina ma 7 plastov s plodom zakladenych mam problem v tom ze som si obiednal 16 matiek no chcem prejst na ramikovu mieru langstroth 2/3 ule mam hotove no nemam vystavane plasty iba medzistienky matky mi pridu v maji ako by som mal postupovat podla vas dakujem za kazdu radu
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 68630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78716 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 68510 do č. 68630)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu