Včelařská konference

Radime zkus si pohledat, kolik jsme už odvedly do kasy EU jako členi. EU není perpetum mobile, jednou nato všichni dojdem co ta evropská globalizace i s tím volným pohybem celkem stála. Nejhorší je, že za za špatná rozhodnutí není trest, tak mohou vést takový kolos vlastně úplní blbci._gp_
........
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 8. 2015
Re: Zeme medem oplyvajici (67151) (67152) (67154) (67155) (67159) (67160)

Jestli si ta čísla pamatuji dobře, tak za současného pětiletého dotačního období můžeme vyčerpat asi 75 miliard Kč evropských dotací. To je průměr na rok asi 15 miliard, což je nezanedbatelná část našeho HDP.A už z dřívějšího dotačního období máme firem a v nich nebo samostatně pracujících specialistů na čerpání dotací v počtu 5 - 10 tisíc lidí. Takže i personálně to je význačné odvětví naší ekonomiky.
Takže ty dotace jsou dneska už všude. Kdo dotace nepoužívá, je dnes většinou proti konkurenci ekonomicky znevýhodněn.
Jen nechci vidět ten "absťák", až za pár roků čerpání evropských dotací definitivně skončí.

Začaly praskat v velké míře po tom suchu co bylo vlivem vysoké vlkosti a přílivu dešťů hrozny a švestky. Vosy mají rej._gp_

Jestli si ta čísla pamatuji dobře, tak za současného pětiletého dotačního období můžeme vyčerpat asi 75 miliard Kč evropských dotací. To je průměr na rok asi 15 miliard, což je nezanedbatelná část našeho HDP.A už z dřívějšího dotačního období máme firem a v nich nebo samostatně pracujících specialistů na čerpání dotací v počtu 5 - 10 tisíc lidí. Takže i personálně to je význačné odvětví naší ekonomiky.
Takže ty dotace jsou dneska už všude. Kdo dotace nepoužívá, je dnes většinou proti konkurenci ekonomicky znevýhodněn.
Jen nechci vidět ten "absťák", až za pár roků čerpání evropských dotací definitivně skončí.

Na mne ten clanek pusobi jinak.Vzdycky jsem smekal pred lidmi,kteri neco vybudovali vlasni praci,odrikanim a splacenim pujcek.Vsechna cest a klobouk dolu,zacinali s nulou..Dnes to vyzniva jinak,dejte mi dotace na a,na b a na c,zaplatte mi lidi a ja budu pan podnikatel...JosPr

http://archiv.ihned.cz/c1-64420870-zeme-medem-oplyvajici-letos-v-cesku-pribylo-tisic-vcelaru-jen-par-se-tim-ale-zivi

Je mi z toho celého článku smutno, protože vidím, jak nasere hodně chamtivých malovčelaříků co si umí vedle prstů na končetinách spočítat hlavně prachy za med druhýho.

Jsou zkrátka lidi co si nepřiznají, že nedokážou vlastními silami více než ten co to dokáže. A jejich síla hlavně visí v počtech, kolik ten velkovčelař má peněz a oni nic. Přitom práci nevidí. Typický parazitismus.

Zkrátka typický těžký desátý hřích lidstva, který ten článek má záměr vyvolat u některého čtenáře._gp_




..........
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 8. 2015
Re: Zeme medem oplyvajici (67151) (67152) (67154)
Záleží obrovsky na detailech.
Tak třeba platy lidí se zdravotním postižením může až ze 100 procent platit stát. Dokonce se dá na takových platech i vydělávat, jak před pár roky prokázali jacísi podvodníci. Účtovali těm znevýhodněným školicí kurzy a podobně, které jim strhovali z jejich platů vyplácených státem.
Pokud se přijme člověk obtížně umístitelný z ÚP, tak taky první rok lze jeho plat financovat aspoň částečně z peněz ÚP.
a.
Pokud se přijmou ti správní pracovitější zdravotně postižení nebo pracovitý člověk z ÚP a podobně, tak má firma pracovní sílu téměř zadarmo. Nebo v horším případě na to nevynakládá víc než polovinu běžných nákladů. Které má třeba konkurence s normáními zaměstnanci.
Když se do toho ještě přidají peníze z Evropských fondů, může ten projekt klidně běžet i 2 - 3 roky, i když nebude vůbec vydělávat.
A to je dost možné - výdělek z výnosu medu je pochybný a svíčky ze včelího vosku dnes dělá doma do silikonových a jiných forem pomalu každý stánkař s včelími produkty, takže konkurence obrovská.
Nakonec se projekt oficiálně zruší, majetek za nějakou stovku tisíc se odepíše a kdesi ulije, aby zakladatelé měli za svou činnost i nějaké prémie a je to.

Máme se do budoucna na co těšit, rozvoj včelích farem vybudovaný s úmyslem ,, uživit se " zapříčiňuje postupný nárůst nemocí včelstev. Už to nebude jen varroáza, která likviduje včelstva.

Včelstva na včelnicích se budou dělit na 2 typy:

1.)Ta, která přežila ,,syndrom zhroucení včelstev" - většinou rojivá, bodavá, s malými výnosy aneb ta, která tu byla před intensivním šlechtěním - ,, jo tý dědci nám tu kazí špatnýma trubcema prostor "..... Dneska už takové každý ,pod tlakem včelařů a konkurenceschopnosti, vyřadil z chovu.

2.)Všelijaké šlechtěné F1 singer, Vigor, Sklenar, Dol atd... i vlastní šlechtění, která rovněž přežijí při roku hroucení (třeba polovina přežije), protože jejich úplné zhroucení - smrt, má přijít o pár let později.

Během těchto neúplných ztrát na stanovištích příjdou ,,vědci" s úžasným objevem nových nemocí, které ,,způsobily" ztráty včelstev. Proběhne tak další šlechtění s další metodikou ošetření včelstev ať už s léčivy nebo bez (Norské zimování, klíckování matek atd...).

A tak z přirozeně žijících včelstev, původně pro pár kilo medu, - třeba i v dnešních nástavcových úlech, se stávají čím dál složitěji obhospodařované stroje na ,,včelí produkty" a člověk se stává jejich otrokem, silně závislým na výsledku hospodaření. Nic tak nezaviďme budoucím farmářům včelařům/kám.

Tak to se omlouvám, volné mezistěny seženete u nich a v různých barevných provedeních. Mají to na stránkách.

A já pořád přemýšlel, proč nejde sehnant volné mezistěny a ono to jde na svíčky. Dámy jsou buďto velice naivní, nebo to provedou tak, jak je napsáno v předchozím příspěvku, což je při jejich zkušenostech v dané oblasti dost pravděpodobné.

Záleží obrovsky na detailech.
Tak třeba platy lidí se zdravotním postižením může až ze 100 procent platit stát. Dokonce se dá na takových platech i vydělávat, jak před pár roky prokázali jacísi podvodníci. Účtovali těm znevýhodněným školicí kurzy a podobně, které jim strhovali z jejich platů vyplácených státem.
Pokud se přijme člověk obtížně umístitelný z ÚP, tak taky první rok lze jeho plat financovat aspoň částečně z peněz ÚP.
a.
Pokud se přijmou ti správní pracovitější zdravotně postižení nebo pracovitý člověk z ÚP a podobně, tak má firma pracovní sílu téměř zadarmo. Nebo v horším případě na to nevynakládá víc než polovinu běžných nákladů. Které má třeba konkurence s normáními zaměstnanci.
Když se do toho ještě přidají peníze z Evropských fondů, může ten projekt klidně běžet i 2 - 3 roky, i když nebude vůbec vydělávat.
A to je dost možné - výdělek z výnosu medu je pochybný a svíčky ze včelího vosku dnes dělá doma do silikonových a jiných forem pomalu každý stánkař s včelími produkty, takže konkurence obrovská.
Nakonec se projekt oficiálně zruší, majetek za nějakou stovku tisíc se odepíše a kdesi ulije, aby zakladatelé měli za svou činnost i nějaké prémie a je to.

gp:
Pěkně nepropočítaný, podnikatelský plán. Za 12 mega, to nemohou myslet vážně.

------

Možná naopak dobře spočítaný, ty mega mají být dotační.

Někde jsem četl že mají alergii na žihadla.

K výrobě svíček potřebují včelí vosk a kdyby potřebovali parafín, tak si taky postaví rafinérii? :-)

Karel

Nedá mi to,abych se k záměru nadšených včelařek nevyjádřil.Je to bohulibá představa investovat takovou částku do rozjezdu projektu,sami se uživit a navíc dát šanci 13 znevýhodněným lidem.CHovat 1000 včelstev je krásná představa,ale kde je umístit ?Minimálně na 25 stanovištích a při nejistých výnosech let 2014 a 2015 je to vysloveně hazard.A to neberu v potaz,že naše krajina je už teď převčelená a výroba voskových svíček je nezachrání.Vezměte rozum do hrsti a přemýšlejte.
Naučte se zvládnout taje včelařiny na menším počtu včelstev a pak teprve zvyšujte stavy.

Pěkně nepropočítaný, podnikatelský plán. Za 12 mega, to nemohou myslet vážně. Celý ten článek kdy čtu, jsem zvědav, kdy jim tam dolezou zloději jak dolezli k nám a rozkradou stanoviště jak housky tak, že nezbyde naněm nic._gp_


...............

Spolu s kamarádkou Kateřinou Svobodovou založily včelí farmu AnnKas, kde měsíčně vyrábí i sedm tisíc svíček z pláství a třikrát větší množství těch odlévaných. Na první med si ale musí ještě počkat. Obě farmářky stihl podobný osud jako nespočet dalších českých včelařů, kteří kvůli nemocem, především varroáze, přišli přes zimu o včelstva. Místy úhyny v Česku dosáhly až 85 procent.

Podnikání i pomoc okolí

Smutek chovatelek ale střídá nadšení nad vidinou budoucnosti. Na zahradě za menším stavením stojí už tři desítky nových úlů. Za velmi krátkou dobu by jich mělo být tisíc.

Letos na jaře se ženy rozhodly farmu rozjet ve velkém a obchodování spojit s pomocí v regionu. Zakládají sociální firmu a v příštím roce plánují dát práci třinácti znevýhodněným lidem. "Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně handicapované či osoby pečující o dítě do 15 let," přibližuje Andrea Novotná.

Nezaměstnanost na Úštěcku se podle jejích slov pohybuje okolo 20 procent. "Nepředpokládáme, že naši pracovníci budou stejně výkonní jako my. Spočítaly jsme, že i poloviční aktivita by měla uživit všechny lidi i včelstva," míní a prozrazuje, že podle propočtů se investice vyšplhají až na 12 milionů korun.

archiv.ihned.cz -zeme medem oplyvajici.

Doma jsem zažil zajímavou zkušenost s oddělkem. Nejdřív se tam matka z původních matečníků nevylíhla, tak jsem tam dodal další plod, aby si měly z čeho tu matku udělat. Před koncem července jsem se tam koukal, vidím jakýsi plod těsně před zavíčkováním, beztak hrboplod, ale jinak v plno buňkách jsou vajíčka, pomalu v každé buňce dvě, někde i tři. Tak si říkám matka se i tentokrát nepovedla, je tam plno trubčic, ale oddělek se mi nechtělo likvidovat, bylo tam taky dost včel, tak jsem se rozhodl, že teď v období slídění si trochu zalaboruji.
Oddělek jsem přesunul do zadováku, protože v zadováku se slabé včelstvo proti zlodějkám brání mnohem účinněji a hodlal jsem tam co týden přidávat plást s mladým plodem. Dokud to bude vypadat nadějně, ono někdy i navzdory zlodějkám podaří v zadováku i takhle pozdě matku odchovat.
Včera jsem tam chtěl znova přidat už druhý plást s mladým plodem. Otevřu úl, vyberu plásty až k plodu, koukám, původní plod z toho oddělku, už zavíčkovaný nebo už i vylíhlý, všechno je dělničina, žádný hrboplod. V buňkách vajíčka, v každé buňce jedno, občas zřídka tam jsou dvě..... prostě matka tam je a vždy tam byla.
Dříve už jsem zažil, že matce, co se rozklade v oddělku, včely ze začátku občas nestíhají připravit buňky a tak občas jsou v některých buňkách dvě vajíčka, ale takhle masívně, v každí buňce 2 - 3 vajíčka jsem ještě nezažil.
Ještě že jsem se rozhodl si ten oddělek uchovat, kdybych se ho rozhodl zlikvidovat, přišel bych o nově odchovanou matku a nejspíš bych se o tom ani nedozvěděl.

uz jste to zkousel

No pokud se chytne stanoviště a období, kdy je nejméně dva měsíce po vytvoření dostatečná střední snůška sladiny a dostatek pylu, nepotřebuje správně vytvořený oddělek prakticky žádnou péči. Stačí jen na začátku zařídit, aby si včely nevybraly nejčasnější matku z matečníku postaveného na starých třídenních larvách, ale vybraly tu z matečníku postaveného na jednodenní líhnoucí se larvičce. Dále potom je třeba v období prvního zavíčkovaného plodu v oddělku něco udělat s těmi oddělky, kde plod není neboli kde se matka při proletu ztratila. Jinak se o oddělek vůbec nemusí starat a za 2 - 3 měsíce jen vzít a využít bedničku plnou včel a plodu.
Realita je ovšem taková, že na většině dnešních stanovišť takový dostatek zdrojů není a proto je třeba i v květnu sledovat snůšku a pokud není, přikrmovat a starat se.

Kdysi byly hlavně roje, tedy hotové zdravé včelstva. Dneska už nejsou v módě, kdy včelaři mají včely jen pro peníze. Začínajícím včelařům květnové roje doporučuji. Taky jsem s nimi začínal. Oddělky potřebují hodně citu a zkušeností včelaře, dosud se mi taky objevují rabovky z chyb a z nepovedených oddělků.

Takže co s tím?
a.
matku od těch mlaďušek vybrat, pokud je ještě naživu, plásty vrátit do včelstva, mlaďušky připojit do včelstva. Z jiného včelstva vzít tak 10 - 15 mlaďušek do klícky k matce,pokud dostávají přes pletivo kvalitní medocukrové těsto a vodu, vydrží s těmi mlaďuškami tak týden a s další várkou mlaďušek ještě pár dnů.
a.
Původní oddělek, taky záleží, jak moc jsou do toho oddělku zalétané zlodějky a jestli by tam snad matka, která se rozklade, mohla být. Včely oddělku musí pak hlavně ovládat česno, aby zlodějky nepouštěly dovnitř a musí jich být dost. Za takového předpokladu by snad mohla být malá naděje, že se to udrží a včelstvíčko vznikne a dožije do jara.
Česno je třeba zůžit na průchod jedné dvou včel (pozor na ucpání vynášenými mrtvými včelami nebo podobnýmmateriálem)
A oddělek pozdě večer, kdy zlodějky nelétají, mírně přikrmovat, aby oddělek měl mírný přínos zásob, včely se zpracováváním zásob stmelily a udržely si vědomí celku, aby se mohly bránit a do rozednění byly zásoby zpracovány, aby ve dne vůně od větrajících včel nelákala zlodějky.
Stejně je spíš pravděpodobnější, že to bude "školné" než že se to povede.
a.
Matku v klícce, pokud je ostatních včelstev dostatek, vidím to na smetenec. Z každého včelstva trochu, dohromady tak 1,5 kilo starých i mladých včel, zcelit, pokrmit, přidat matku, usadit na mezidtěny , nechat vystavit.

Omlouvám se za dvakrát poslaný příspěvek. při posílání mně to spadlo, objevilo se hlášení Error a asi jsem v tom zmatku zmáčknul příslušní tlačítko dvakrát.

Já to vidím pro letošek čistě jako školné.
Za prvé: 26.6. = velice pozdní oddělek, který aby uspěl, musí být mnohem silnější než plod a včely na dvou plástech. I kdyby se ta matka normálně vylíhla a rozkladla, v jednom nástavku nástavkového úlu , oddělek by byl téměř s jistotou zničen zlodějkami.
a.
za druhé ono zbytečné množství zásahů v příliš krátkou dobu.
a.
za třetí takhle pozdní oddělek, když matka napoprvé neuspěje, už nemá druhou šanci, musí se zrušit,spojit atd. Na rozdíl od oddělku postaveného třeba na začátku května, se kterým se dá leccos dělat.
a.
za čtvrté tady předpokládám, že ten odělek má normálně velké česno ve dnu nebo pokud ne, je česno nezůžené očko. Což je u slabého odělku či včelstva pozvánka pro zlodějky. Úl pro oddělek či slabé včelstvo musí umožnit zůžit česno až na průchod jedné včely právě pro období slídivosti, jako je teď. Navíc je pohyblivost a slídivost zlodějek ještě zvýšena současným horkem.
a.
za páté asi největší pikantnost je ona matka přidaná v tuto dobu k mlaďuškám. To je vzhledem ke zlodějkám v podstatě totéž jak hodit krvácející zvíře do jezera s piraňami. Mlaďuška nemá žádnou vůli bránit včelstvo, ani to nemá čím udělat. Ty zásoby i plod jsou v podstatě úplně nechráněné a pokud bude zlodějce nějaká mlaďuška jen překážet, bez problémů ji zabije. Mlaďušky za takových podmínek ani nevytvoří suitu matky, která ji krmí a jinak o ni pečuje, protože ta suita bude rozháněna slídícími zlodějkami. Mohlo by to fungovat někdy na začátku května, pokud by nebylo příliš zima, nebo v červnu v období delší snůšky, než by se z mlaďušek zformovala i ochrana česna a létavky, ale teď v době slídění ne. To asi musel být "včelař" , co tohleto poradil.

Já to vidím pro letošek čistě jako školné.
Za prvé: 26.6. = velice pozdní oddělek, který aby uspěl, musí být mnohem silnější než plod a včely na dvou plástech. I kdyby se ta matka normálně vylíhla a rozkladla, v jednom nástavku nástavkového úlu , oddělek by byl téměř s jistotou zničen zlodějkami.
a.
za druhé ono zbytečné množství zásahů v příliš krátkou dobu.
a.
za třetí takhle pozdní oddělek, když matka napoprvé neuspěje, už nemá druhou šanci, musí se zrušit,spojit atd. Na rozdíl od oddělku postaveného třeba na začátku května, se kterým se dá leccos dělat.
a.
za čtvrté tady předpokládám, že ten odělek má normálně velké česno ve dnu nebo pokud ne, je česno nezůžené očko. Což je u slabého odělku či včelstva pozvánka pro zlodějky. Úl pro oddělek či slabé včelstvo musí umožnit zůžit česno až na průchod jedné včely právě pro období slídivosti, jako je teď. Navíc je pohyblivost a slídivost zlodějek ještě zvýšena současným horkem.
a.
za páté asi největší pikantnost je ona matka přidaná v tuto dobu k mlaďuškám. To je vzhledem ke zlodějkám v podstatě totéž jak hodit krvácející zvíře do jezera s piraňami. Mlaďuška nemá žádnou vůli bránit včelstvo, ani to nemá čím udělat. Ty zásoby i plod jsou v podstatě úplně nechráněné a pokud bude zlodějce nějaká mlaďuška jen překážet, bez problémů ji zabije. Mlaďušky za takových podmínek ani nevytvoří suitu matky, která ji krmí a jinak o ni pečuje, protože ta suita bude rozháněna slídícími zlodějkami. Mohlo by to fungovat někdy na začátku května, pokud by nebylo příliš zima, nebo v červnu v období delší snůšky, než by se z mlaďušek zformovala i ochrana česna a létavky, ale teď v době slídění ne. To asi musel být "včelař" , co tohleto poradil.

Vidím to příliš zásahů v krátkém čase. Pokud včelky 26.6. narazily matečníky, nová matka by měla s největší pravděpodobností začít klást asi za měsíc (klidně i později), tedy 26.7. Do té doby nebylo vhodné včely rozebírat. Nepřítomnost plodu po tomto datu mohla být způsobena úhynem matek v matečnících při kontrolování stavu, ztrátou matky při oplozování, ale také jejím pozdějším rozkladením, případně zraněním. Vpuštění nové matky mohlo vyústit v souboj matek a jejich ztrátu. Tomu by nasvědčovaly pokusy o loupež, plodová zkouška v takovém případě nemusí ukázat nic.

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

Dobrý den, jsem začínající včelař a mám dotaz
26.6 mi kamarád dodal oddělek 5 rámků
část zásob a 2 rámky s plodem, bez matky a tím že si včely matku vychovají, vše fungovalo tak že plod se líhl, včely nosily, občas jsem je dokrmil, objevily se matečníky a očekávali jsme matku, po kontrole matka nikde, obvolal jsem co šlo sehnal matku, přišla poštou, odstranili jsme doprovod a dali matku v klícce na seznámení, za dva dny vylomily očko a týden nechali v klidu.Po kontrole zda-li matka funguje jsme matku nenašli.Včely klidný jako beránek, na plástech ale nic zakladený ani od případné trubčice, ale taky žádné matečníky.
Matek už teď moc není ale sehnal jsem ještě jednu.Po radě kamaráda včelaře jsem připravil prázdný úl, do něho jsem z jiného včelstva sklepal mladušky z plástu s plodem a tento plást dal do problematického včelstva(kontrola matky plodovou zkouškou). K mladuškám do připraveného úlu jsem dal dva plásty se zásobami a mezi něj ještě plást zaplodovaný z jiného včelstva, k tomuto plástu jsem dal novou matku v klícce.
Záměr byl takový že mladušky se postarají o novou matku než zjistím výsledek plodové zkoušky.
Mezitím však z ostatních úlů probíhá podle mně vyloupení, tohoto malého provozního oddělku, na česně je fofr(včely jsem pomoučil je to evidentní, mám obavy že ten malý oddělek úplně zruší i s matkou(vylomil jsem výlez u klícky)
Díval jsem se dovnitř, v podmetu probíhá semtam bitka, včely vykousávají zavíčkovaný med atd.

Díky za radu

"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"
a.
Med nebo téměř všechny medy jsou v podstatě přesycené roztoky cukru.
Takhle, nasycený roztok cukru anebo třeba kuchyňské soli je takový, když do určitého množství vody za určité teploty se už víc té kuchňské soli nerozpouští a ta nerozpuštěná kuchyňská sůl zůstává na dně. Když ale tu nerozpuštěnou kuchňskou sůl ze dna vezmeme a z roztoku velice opatrně odpařujeme další vodu, je možné u kuchyňské soli dosáhnout o několik procent vyšší koncentrace soli ve vodě než odpovídá nasycené koncentraci. Ale při sebemenším podnětu - ťuknutí míchací tyčinkou o stěnu nádoby, vhození jednoho malinkého krystalku do roztoku, zatřesení ... se cca během sekundy těch pár procent přebytečného chloridu sodného vyloučí jako krystaly.
Nasycený roztok kuchyňské soli je prakticky stejně tekutý jako čistá voda, zatímco nasycený roztok cukrů v medu je mnohonásobně hustší. Částečky těch cukrů ve vodě jsou mnohonásobně větší a těžší než částečky kuchyňské soli ve vodě. Proto stejný proces, co u roztoku kuchyňské soli trvá tak sekundu, trvá u medu týdny až měsíce. Navíc u kuchyňské soli se maximálně dosáhne vzniku trošky krystalů na dne nádoby, u medu včelky odpaří vodu tolik, že u většiny medů dojde k vyloučení krystalů v celém objemu medu.
Medovicové medy pak tuhnou obvykle pomaleji, protože obsahují až několik procent takzvaných dextrinů. To jsou vysokomolekulární látky, které pohyb molekul cukrů v medu a tím krystalizaci ještě násobně zpomalují. Květové medy tyto dextriny téměř neobsahují a proto krystalizují znatelně rychleji.
http://www.medzalesni.cz/articles/o-medu/

Med v první řadě necukernatí , ale krystalizuje. Některý dříve ) příklad
řepka i do týdne. POKUD JE PANČOVANY CUKREM TAK NEKRYSTALIZUJE POKUD TAM
NENI JINÝ Záleží na poměru cukrů glukozy a froktozy aj. Zadejte si
krystalizaci medu do počítače a máte to na hodinu čtení. Standa.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef <hyscata/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 8. 2015 9:57:00

Předmět: Re: zcukernatělí med


"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se

sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi

dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez

přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"

"Cukernatění" (to slovo nemám rád, protože právě evokuje spojení s cukrem),
nebo správněji krystalizace, je přirozenou vlastností medu a její přítomnost
právě potvrzuje, že med je v pořádku a nepoškozený. Krystalizovat má každý
med, jen podle jeho druhu za různou dobu. Nejrychleji obvykle krystalizují
květové (světlé) medy kromě akátového - ten krystalizuje výrazně později.
Medovicové (tmavé, lidmi nazývané lesní) také krystalizují poněkud později.
Med, který dlouho nebo vůbec nekrystalizuje, bývá často poškozen přehřátím
při jeho opětovném ztekucování nad teplotu cca 50°C. Uvádí se, že takový med
ztrácí své léčivé schopnosti (i když i nadále chutná a voní celkem dobře).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef
Sent: Sunday, August 9, 2015 9:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se
sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi
dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez
přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Tak jak jsme asi na tom,někteří si to nemohou vynachválit,jiní plakají.Ale už tak to bývá.Myslím si,že v tom letošním roce někteří hodně vydělali a někteří jsou asi na průměru a mohou být spokojeni,že alespoň něco mají ze včel. Mě by zajímalo,zda ten letošní gabon je lepší nežli ten minulý.Může mi na to někdo odpovědět,nemyslím Pozdržálka,který odpoví na cokoliv,ale na člověka fundovaného. Tak jsme začali s krmením,včely berou kvůli teplému počasí dobře.Jinak ovoce nebude,jablka malá a spadnou,o švestkách ani nemluvím,nebude nic.Obilí málo a
je zrno poloviční.Okurky jsme již skasírovali,jen ta rajčata se trochu drží,stromy schnou,snad to třeba ustojí.

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

"Dobrý den všem! Máte prosím pěkně zkušenost s náhražkami pylu? Zakoupila
jsem jednu z Kanady od pana Sedláčka z Bučovic a nevím, zda ji mám přidat
teď včelám přemeteným na čisté dílo (norské zimování). Pan Sedláček to
používá na jaře po prvním proletu mladušek."
Když to "Pan Sedláček to používá na jaře po prvním proletu mladušek", tak proč to neděláte taky tak? Teď v srpnu to rozhodně do včel nedostanete, protože včely mají dostatek nabídky přirozeného pylu, kterému vždy dávají přednost.
a.
Tyhlety náhražky jinak byly běžné za socíku a včelky je občas v předjaří skutečně ochotně rouskovaly. Na konci socíku to bylo zkoumáno vědci a zjistilo se jednak, že včely v té době ochotně rouskují cokoliv, co má konzistenci prachu, třeba i uhelný nebo dřevěný prach. A za druhé se zjistilo, že ty rousky z náhrady pylu včely, jakmile je na jaře dostatečná pylovíá nabídka, z úlu prostě vyhodí. Už takových 20 let se to u nás neprodává a nepoužívá.
Nicméně klidně to můžete v předjaří po prvních proletech včelám nabídnout, pokud to nepomůže, určitě to neuškodí. A vypadá to pěkně, jak na to včely lítají a vyvalují se v tom ve snaze udělat z toho rousky.

"On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.
A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů. "
Vosk z víček je jen trošku lepší vosk než z plástů. Větší či menší část vosku z víček je totiž starý vosk stažený včelami z plástů. lepší než z tmavých plástů vyřazovaných kvůli stář je určitě. Může být zhruba stejně kvalitní jako vosk z mladých světlých plástů vytavovaných třeba kvůli nějakému poškození.

"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?"

Podle mých zkušeností to pění jen tehdy, když se vosk zahřívá příliš razantně. Případně pokud se jedná o začínající skrytý var.
Vosk se dostane do emulze s vodou a v takové formě potom ztuhne. Opticky takový vosk vypadá jako nečistota vyvařená z vosku, ale většina z toho je po vychnutí vody pórovitý a houbovitý vosk.

To jsem viděl při tavení víček v tavidle, ale při rozvaření ve vodě nikdy.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 8. 2015 22:52:20
Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ

"Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 21:29:54

Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ


"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?



To jsem si nikdy nevšiml.



Karel""

Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa
----
V pořádku, ale předmětem prodeje byl až vosk z těch víček. Tedy to "kolo". Takže jako když se dává do výkupu.
Cena na horní hranici výkupních cen za běžný vosk.
Takže OK?

Karel

Ne kolo ale víčka. A nemizí jen je v nich od medu pěna a hněda takova
mazanina. Nevím jak to popsat.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 21:29:54

Předmět: Re: Vosk z vÄ???Ä??Ă?­Ă????ek medových plÄ?stÄĹ


"Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?



To jsem si nikdy nevšiml.



Karel"

Vezmu kolo vosku vyvařeného z víček a dám znovu vařit a on pění a mizí?

To jsem si nikdy nevšiml.

Karel

Tak je rozvař a uvidíš jak to pění. Potom si to povíme co je čistější.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 8. 2015 18:07:26

Předmět: Re: Vosk z vĂ??Ă?­Ä???ek medových plĂstĹŻ


"MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z

TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH.

----

On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.

A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů.



Jsou včelaři, co nedají do včel mezistěnu jinou, než z takového a

panenského vosku.



Karel"

MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z
TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH.
----
On nabízel vosk z víček. Ten snad už neubývá.
A je to vosk z víček, něco jiného než z plástů.

Jsou včelaři, co nedají do včel mezistěnu jinou, než z takového a panenského vosku.

Karel

oSOBNĚ VOSKEM NEPLÝTVÁM. MEZISTĚNY PLATÍM VOSKEM A NA PŮDĚ MAM ASI 50 KG A
LETOŠNÍHO ASI 30 KG A TO NENÍ KONEC. MĚ ZARAZILO TA CENA ZA I KG VÍČEK . Z
TĚCH TOHO MOC NENÍ I KDYŽ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH. PO ROZPUŠTĚNÍ JE HODNĚ PĚNY A
PO DRUHÉM PŘEVAŘENÍ DOLE HODNĚ OŠKRABU TŘETINU NEČISTOT. TY ZNOVU PŘEVAŘUJI,
ABY TO NEPŘIŠLO NAZMAR S VOSKEM STANDA


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 8. 2015 23:10:17

Předmět: Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medových plüstů


"BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 8. 2015

Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medovĂ˝ch plĂĽstĹŻ



Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa

...........



Stando, meruňky se také vykupují za 8 Kč, otázkou je ochota prodat. Já ji

zati cenu nemám. Zkus si zjistit, kolik stojí mezistěny když si je chceš

koupit, potom si odečti za výměnu a nějakou srážku. Za takovu cenu jsem

ochoten prodat. To dělá cenu vyvařeného vosku nad 250Kč. Všeobecně většina

včelařů s voskem plýtvá. Obora z tohoto nedostatku vosku v nabídce nakupuje

čínský vosky a ty uvádí do oběhu, také lze mezistěny získat většinou pod

podmínkou dodání vosku na výměnu. Takže asi taková je situace a nějakou

dobu zůstane_gp_"

Holt Zákon nabídky a poptávky.
U vosku je smůla, že vytavený se dá skladovat libovolně dlouho po desetiletí bez ztráty kvality.
Jedny včelaře tak nic nenutí prodávat, pokud zpracovny vosku nabízejí málo.
Druhé včelaře tak nic nenutí vytavovat vosk v drahých pařácích nebo dokonce odstředivkách, které získají skoro všechen vosk. Místo toho vosk vytavují pařením parou v levných, pařácích, dkionce v plastových vědrech nebo dokonce jen ve slunečních tavidlech, kde skoro 50 % vosku končí v odpadu. A o to se ho méně vrací do oběhu.
A zpracovny včelího vosku, když ten vosk nevykoupí tady, tak dovážejí nekvalitní z Číny.

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa
-------------
Ty co to tam donesou bych si vyfotil. :-) Jak si stěžují, že se to nevyplatí.
Za situace, kdy je možné vosk zhodnotit skoro dvojnásobně- nechat z něj udělat MS výměnou a ty prodat za běžnou cenu, nebo věnovat začátečníkům za náklady.

Ale to bude pořád ten vosk "neznámého" původu.

V inzerátu ale nabízel něco jiného, vosk z víček pro vlastní výrobu. Tedy že si včelař co mu záleží na tom, co dává do včel nechá z něho udělat někde MS.
Do začátku dobrý start.

Karel

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 8. 2015
Re: Vosk z vÄ?­Ă??ek medovĂ˝ch plĂĽstĹŻ

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa
............

Stando, meruňky se také vykupují za 8 Kč, otázkou je ochota prodat. Já ji zati cenu nemám. Zkus si zjistit, kolik stojí mezistěny když si je chceš koupit, potom si odečti za výměnu a nějakou srážku. Za takovu cenu jsem ochoten prodat. To dělá cenu vyvařeného vosku nad 250Kč. Všeobecně většina včelařů s voskem plýtvá. Obora z tohoto nedostatku vosku v nabídce nakupuje čínský vosky a ty uvádí do oběhu, také lze mezistěny získat většinou pod podmínkou dodání vosku na výměnu. Takže asi taková je situace a nějakou dobu zůstane_gp_

Nabízím slunečnicový med.Voda v medu 15,5.
Cena 120,-/kg
Okr. Hodonín mob. 792363481

Jihlava výkup vosku 130 kč beze srážky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 8. 2015 14:11:31

Předmět: Re: Vosk z vĂ­Ä?ek medových pl?stů


""Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa

Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.

Karel"

a.

No gůgl našel výkupní ceny vosku minimální 90 Kč za kilo a maximální 195 Kč

za kilo.

Nejčastější cena byla nějak od 120 do 145 Kč za kilo."

"Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa
Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.
Karel"
a.
No gůgl našel výkupní ceny vosku minimální 90 Kč za kilo a maximální 195 Kč za kilo.
Nejčastější cena byla nějak od 120 do 145 Kč za kilo.

Dobrý den všem! Máte prosím pěkně zkušenost s náhražkami pylu? Zakoupila
jsem jednu z Kanady od  pana Sedláčka z Bučovic a nevím, zda ji mám přidat
teď včelám přemeteným na čisté dílo (norské zimování). Pan Sedláček to
používá na jaře po prvním proletu mladušek. Tak nevím. Dík za každou radu,
postřeh, názor... Zdraví Míra.

Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa

----
Spíš bych chtěl vidět dobráky co prodávají laciněji.

Karel

Vařáků jsem vyměnil každý rok jeden, zůstal jsem u pařáku alá nerez bedna 6kW na cca 50 ks rámků. Náklady na vyvaření vychází při 5Kč/kWh 1Kč/rámek. Zbytky na hromadu která za stálé výměny vzduchu vysychá a potom mezi polýnka v lednu se po trochách takový materiál hodí, v teplo do domu výhodně proměnit. Pod stromyjako hnojivo to vábí akorát myši které likvidují kořeny.

Pod 250,-/kg vosk už neprodám.

_gp_

Ono 200kč není zas tak moc.... až se tu přestane dovážet vosk kdoví odkud ze světa za pár korun a podraží aspoň na 500kč výkupní ceny, tak začnou mnozí včelaři uvažovat o možném zisku z něj.

Za aktuálních 200kč bych plásty ani netavil (kdybych nepotřeboval mezistěny). Tolik práce a drahých vařáků... prostě za 2 stovky je to vylej nalej..... pro drobné včelaře vylej vylej....

Tak 195 za kg se dava - srazky,
http://www.vceliprodukty.cz/vykup-vosku/
a 5 kc uz neni tak moc, jestli je bily z vicek, treba pro vyrobce mezisten.

Honza




Dne Friday 31 July 2015 16:45:20 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
>
> Datum: 31. 7. 2015 15:34:43
>
> Předmět: Vosk z víček medových plástů
>
>
> "Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.
>
> okr. Hodonín
>
> mob. 792363481"

Toho dobráka co ti dá 200 kč za kg zveřejni , jestli se najde . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 7. 2015 15:34:43

Předmět: Vosk z víček medových plástů


"Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.

okr. Hodonín

mob. 792363481"

Prodám vosk z víček medových plástů. 50 kg - 10.000,- kč, jen jako celek.
okr. Hodonín
mob. 792363481

da mi niekto kontakt na vyrobny zavod invertu v Opave dakujem

Co tak do té doby použít lapač vos? Stačí k tomu pet láhev, kousek provázku na přivázání pet láhve na větev stromu. Na dno láhve se nalije nejlevnější ředěné pivo v poměru 1:1. No a pak pravidelně obsah vylévat a ředěné pivo doplňovat. Letos u nás vos moc není, takže stačí jeden lapač vos. H.

Pokud to vydržíte tak ještě cca dva měsíce, vosí hnízdo na podzim končí, protože zimu přežívají jen osamocené oplozené vosí samičky, které na jaře zakládají nová hnízda.
Až ty vosy na podzim zmizí, důkladně to utěsněte nějakým tmelem nebo nějakým jemným betonem či cementovou maltou a máte po starosti.

Dobrý den, kamarádky vosy si udělaly hnízdo pod chatou kde není žádný přístup. Prý existují nějaké růžové granulky které se nasypou k otvoru a vosy si to tam samy nanosí a vymřou. nemohu ho však nikde sehnat? Nevíte jak se tento prášek jmenuje, zkusím na internetu? Děkuji
Děkuji moc za radu s pozdravem Vítečková Dagmar

Přidus je - nasyp do 5l flašky, prostřepej, za chvilečku zmátožní a můžeš
plnit do oplodňáků. Žádná chemie...

jose

---------- Původní zpráva ----------
Od: Bro Josef <broz/=/broz-cz.eu>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2015 1:49:53
Předmět: Narkotizace včel CO2

"Prosím o radu jak správně provést narkotizaci včel pomocí oxidu uhličitého
(CO2). Apinarem se mi zdá narkotizace příliš drastická."

Prosím o radu jak správně provést narkotizaci včel pomocí oxidu uhličitého (CO2). Apinarem se mi zdá narkotizace příliš drastická.

No, když to tvrdí veterinář, že musí vyloučit spory, tak asi něco na tom bude. Mně roje a smetence vždy vydržely ve sklepě (tma, teplota 10 - 15 st C) i ty tři dny bez problémů. Jednou jsem to bez krmení protáhl na 4 dny a to už na dně rojáky byly nějaké viditelně uhynulé včely.
Nějaké menší množství cukru, tak čtvrt, půl litru bych klidně dal. Ve smetenci by stejně měly být nějaké plásty, aspoň já tam tak dva dávám, takže případný přebytek sladiny uloží do buněk už v rojáku. i když tady asi dávat plásty nebude možné, jedině nezamořené plásty od někoho jiného.
Že smetenec v rojáku správně sedí, se pozná podle toho, že se ve sklepě za nějakou hodinku uklidní a je téměř úplně potichu. Až teprve když se rozsvítí, přijde k rojáku nebo na něho dokonce klepne, včely silně zašumí takovým jednotným zvukem. Někdy se to sezení nelíbí jednotlivým včelám a ty hlučí furt, zatímco většina smetence je potichu, dokud nejsou vyrušeny.
Pokud neustále hlučí všechny včely, i druhý den a takovým nejednotným hlasem, každá včela trošku jinak, tak je něco špatně.

Co se týká narkotizace, já bych je raději smetával bez narkotizace. Narkotizace totiž zkracuje život včel neboli je určitě oslabí a to jde proti zbavení se moru, které i tak nejspíš bude podle všeho velice nejisté

Děkuji za odpověď a dávám další látku k úvaze. Chystám přemetání včel do
dezinfikovaných úlů na čisté rámky a mezistěny (norské zimování). Doporučil
mi to veterinář vzhledem k výskytu moru včelího plodu s tím, že mám včely v
rojáčku nechat tři dny hladovět, aby strávily spóry. Od jiných jsem se zase
dověděla, že je nutné včely v rojáčku pokrmit - což chápu. Ale co si mám z

těch rad vybrat? Podotýkám, že jsem měla na stanovišti kliniku. Děkuji za
radu. S pozdravem Míra.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 24. 7. 2015 12:27:34

Předmět: RE: narkotizace včel


"Před nějakými 30 lety jsem to také zkoušel. Metod je několik, sobě
podobných. Nejjednodušší je nasypat to do hodně rozpáleného kuřáku přímo na
žhavé uhlí, chvíli se valí onen dým. Druhá metoda je vytvořit hustý roztok a
nechat řádně nasáknout silnější savý papír. Usušit a potom v kuřáku zapálit.
Je to metoda pohodlnější. Ovšem nutno upozornit, že tyto usušené papíry jsou
nebezpečné, hrozí samovznícení a jednou zapálené se již prakticky nedají
uhasit. Proto tyto manipulace (sušení, pálení v kuřáku) neprovádíme ani
doma, ani ve včelíně ale, venku, kde nelze nic podpálit.

Ten hustý bílý dým když vnikne do rojáku způsobí narkotizaci během několika
vteřin. Pokud jsou včely nasáté, potom obsah medového váčku vyvrhnou a je
vše ulepené. Matku přidáváme nenarkotizovanou, přijmou ji vždy.

Přesto se tato metoda v praxi moc nepoužívá a ani já ji nedoporučuji.

Pepa





-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
ragdol5/=/seznam.cz

Sent: Friday, July 24, 2015 8:42 AM

To: vcely/=/v.or.cz

Subject: narkotizace včel



Dobrý den přeji a prosím o sdílení zkušeností s narkotizací včel. Objednala
jsem si dusičnan amonný, výrobek přišel bez jakékoli informace o použití.

Bezpečnostní list sice obsahuje tlf. čísla na distributora, ale ta jsou již
neplatná. Nevím, co s tím - zda jen tak hodit do úlu, nebo do kuřáku, nebo
do koše. Zdraví Míra."