Včelařská konference

Ale jo. Semena různých rostlin, která se v půdě lézají, vyklíčí, když se při zracování půdy dostanou do správných podmínek. Je prokázáno, že lebeda vylíčila po 95letech. Semena se nacházela v sušených cihlách - vepřácích, jejichž stáří bylo známo. Tady šlo o správné pojmenování.

Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

Hrboplod je projevem špatného nebo končícího oplodnění. a včelstvo se samo
připravuje k výměně matky.
Nikdy jsme u takového matku nehledali a úplně stačilo přidat třeba rojové
matečníky. Pamatuj, čím víc do hovna rýpeš tím víc smrdí.
Jednoduché věci mají vždy úspěch.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

To je čistá byrokracie a byrokrati. Stát je za takové produkce bezcenných papírů platí. Musí je platit aby byla vyvíjena nějaká činnost a když se něco stane, vše je vpořádku. Je to mantinel a politická zeď pro papaláše.

Výsledek je ten, že když včelařům vymřou včelstva, tato uskupení nic nedokážou krom přidávání práce. Kdyby napsali, že objeli za období velké zemědělce a vedou zaně evidence pesticidů, které jim vymýšlí, tak by došli nato, že taková evidence je jednodušší a přesnější na úrovni dealerů a prodejců._gp_
..............
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 5. 2015
Pripravky (66915) (66921)

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Tak musím dostat ty krajíce chleba ze školy spět. Tento výraz je možná
mylný. Třeba ohnice má tuto vlastnost také. Část semene vyklíčí ve správné
hloobce a ta co je hluboko třeba za 3 roky. Je pravda že svazenka je ale
letnička. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 15:41:55

Předmět: Re: Svazenka Re:


"Svazenka a tvrdky = ptákovina"

Nám ještě kvete řepka a když nesvítí , zima, když svítí fouká studený vítr.
První 2 roje a to jeden se rozdělil , asi i mladá matka. To počasí to zrojí
všechno. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 5. 2015 7:46:40

Předmět: Re:


"Uznej že to je dobrá latina Standa



-----



Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.



Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.



Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.



Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší

letovou aktivitu. Další podstatné plus.



Karel"

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Uznej že to je dobrá latina Standa

-----

Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.

Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.

Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.

Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší letovou aktivitu. Další podstatné plus.

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

------
A to jsou borci co nabízí med ve sklenici za 110-120.

Není nad to když se mezi včelaře dostanou ty správné informace. :-)

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

"Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním.

Svazenka a tvrdky = ptákovina

>>>>Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.<<<<
Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou.
Také se patří uvést. Příprava k výměně matky je následující Jelikož je
rozdílná doba mezi vývojem  matky a trubce, tak se napřed objevuje trubčí
plod a teprve později matečníky obvykle na boku plástů.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 13:43:36
Předmět: Re: trubcokladná matka

"Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást
s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o
trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a
tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje
stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu
a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít
dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl
nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom
počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější
umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo."

Uznej že to je dobrá latina Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 22:07:59

Předmět: Re:


"Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly

náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_

.........

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015

Re:



Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci

Standa"

Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.

Byla by fotka? Jinak trubcokladné včelstvo ruším na přeleták k sousednímu a ze sousedního následně dělám po nějaké době nové včelstvo dříve protože jsou posílené a šly by dříve do rojovky. _gp_
.............

Jiří (81.19.45.6) --- 26. 5. 2015
dotaz

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

Záleží na tom,jak to včelstvo je silné.Pokud včely obsedají alespoň 4 plásty,vychytit matku a přidat plást s otevřeným plodem z vedlejšího včelstva doprostřed.Po 5 dnech se podívat a všechny zavíčkované matečníky zrušit,ponechat jen otevřené matečníky. Ale já bych takovéto včelstvo zrušil tím způsobem , že bych se s ním nepáral a převěsil do jiného slabšího včelstva.Vždyť sezona začíná a doplnit stav včelstev je jednoduchá věc.Pokud se jedná o včelaře,který má 2 - 3 včely , tam je rada drahá,jen jej nějak přinutit,aby svůj chov rozšířil alespoň na šestery.Mnozí se tomu třeba musí smát,ale já takové troškaře znám a není jim pomoci.U nás v 430m dokvétá řepka,měli jsme všechny včely oproti dřívějším letům slabší,ale všechny přezimovaly,z řepky mít moc medu letos asi nebudeme.Spoléháme ale na malinu,po malině začne les,u nás jak jehličnatý,tak listnatý a uvidíme,těšíme se.

Já bych k tomu dodal ,že jde podle popisu o přípravu k tiché výměně matky.
Trubcokladné matky tvoří hrboplod (promíchané trubčí a včelí buňky).
Matečníky se budou nejspíše nacházet po stranách rámku. Není nikterak nutné
zasahovat. Někdy u tiché výměny pak kladou i obě matky po nějaký čas spolu.
 Trubčice kladou jednotlivě po více vajíčkách v buňce vždy jsou vajíčka na
boku buňky protože nedosáhnou na dno. Málokdy se z nich  něco vylíhne.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 26. 5. 2015 9:19:33
Předmět: Re: dotaz

"Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl.
Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?""

Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl. Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?"

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

No ono mnoho letniček vydrží dost mrazu. Záleží hlavně na tom jak rychle je
ohřeje slunce. Rozhoduje tady tedy stín. Zato taková kopřiva zmržá rychleji
i když se říká, že kopřivu mráz nespálí. Pokud tu teplotu srovnáváš s
teploměrem na zdi tak pamatuj. že v otevřeném poli u země je až o 5 °C méně
a tu svazenku pak zničí až vycházející slunce.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 19:12:03
Předmět: Re:

"Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním
mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P."

Kdo máte možnost dnes sledovat STV2 tak ve 20 00 hod tam bude film o mizení
včel.

Pepan

Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_
..........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015
Re:

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa

Je 90 kc za kg medu ve vykupu hodne nebo malo...?

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:52:22

Předmět: Re:


"Proč by nemohla vzejít když nevymrzne. Jestli byla podiskována zavysokého

vzrůstu, nemohla tak vymrznou protože byla zima bez výkyvů a byla obalena

senem ze sebesama. Mne svazenku sežraly zajíci, takže zbyla na jedné ploše

asi 40a jen hlina a bobky a tedy vymrzla. Zase mám pohnojeno. Svazenka je

špica. Jinak v Jižní Americe podle chytrých herbářů na inetu jde o běžnou

rostlinu která nevymrzává. Kdyby někdo skřížil svazenku s pýrem bez ztráty

nektarodátnosti, dal bych mu nobelovku._gp_"

Pánové oč vám jde? Svazenka má tzv. tvrdky , to je semeno které neklíčí jako
většina. Invazivní jistě nebude. Mám ale tu zkušenost že po vysetí jsem ji
našel až 3 roky , ne jako kulturu , ale sem tam u plotu , někdy v chodníku
aj. Tak tam po zimě něco hodně málo mohlo být. Ale opravdu sem tam Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:58:32

Předmět: Svazenka Re:


"Možná některá semena přelehla přes zimu nebo svazenka na podzim stihla

vysemenit. Nebo možná bylo v té oblasti takové počasí v zimě, že nebyl

žádný holomráz a když byl mráz, byly rostliny svazenky pod sněhem při

teplotě kolem nula stupňů a tak přežily. Letos byla ta zima poměrně teplá.

Odolnost mrazu se hned tak snadno významně neposune. Zkoušel to kdysi

nějaký Mičurin a nějaký Lysenko na tom založil politickoui kariéru, ale

jinak nic.

A svazenka hned tak snadno invazivní rostlinou nebude. To by musela být o

hodně vyšší a o hodně hustší."

Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P.

"Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté."
To žluté barvivo ve včelím vosku je původně z nečistot z příměsí ve voští a je nestálé. Pokud se nechá rozbalený balím mezistěn na světle pár let, nemusí ani na ně svítit slunce, za nějaký rok to sytě žluté barvivo vybledne a mezistěny jsou potom spíš bílé.
Na přijímání včelami by to nemělo mít vliv. Pokud nedojde k ulpívání nějakých nečistot na povrchu mezistěn.

Mezera v plodování předpovídá rojení matka se prřipravuje k letu. Jestli již
není fuč.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ofka <zofka.vrbovska/=/gmail.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 10:00:42
Předmět: matka nekladie

"Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne
zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že
matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako
si poradiť?"

Svazenka snese až -5°C a hořčice  i ještě méně. Záleží na rychlosti
rozmrzání.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 14:47:17
Předmět: Re:

"Josefe, s tou nevymrzlou svazenkou s námi pěkně mlátíš o zem. To by musela
být celá zima v teplotách vysoko nad nulou a naseto pozdě na podzim. Ono to
s ní bude trochu jinak!!

J.P."

Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 8:05:56
Předmět: Re: hrboplod

"Žlutou barvu mají mezistěny, které jsem dovezl od výrobce minulý týden.
Vybledlou barvu mají mezistěny od téhož výrobce, které mi doma ležely 2 roky
než jsem je vytáhl.
Hrboplod jsem měl od trubčice, to je potom samozřejmě kdekoli.
I normální včelstvo potřebuje trubce, trubčinu. Dopřeji mu dostatek
stavebních rámků. Nemají pak potřebu stavět trubčinu jinde.

José

Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>napsal/a:

>Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají
líhnout
>matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z
loňské
>pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
>oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
>Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
>ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už
loni,
>omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.
>
>Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
>buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
>diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
>VP
>"

Nejjednodušší je plodová zkouška. Vloží se rámek s otevřeným plodem z jiného
včelstva a za 2-3 dny budete vědět - nouzaáky = bezmatečné, žádné matečníky
- matka je, mouhou ji měnit, chystat se na rojení.... Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: ofka <zofka.vrbovska/=/gmail.com>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 10:00:41

Předmět: matka nekladie


"Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne

zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že

matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako

si poradiť?"

Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako si poradiť?

Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako si poradiť?

V budoucnu se možná přes nějakou takovou síť budou standartně hlídat osamělá stanoviště v přírodě.
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/370191-cesko-bude-mit-novou-datovou-sit-pro-internet-veci.html
Sice je to už dnes možné přes klasickou mobilní kartu, tohleto by ale mělo být pohotovější, levnější, sériově vyráběné , s delší výdrží a obecně přizpůsobené takové potřebě.

Možná některá semena přelehla přes zimu nebo svazenka na podzim stihla vysemenit. Nebo možná bylo v té oblasti takové počasí v zimě, že nebyl žádný holomráz a když byl mráz, byly rostliny svazenky pod sněhem při teplotě kolem nula stupňů a tak přežily. Letos byla ta zima poměrně teplá.
Odolnost mrazu se hned tak snadno významně neposune. Zkoušel to kdysi nějaký Mičurin a nějaký Lysenko na tom založil politickoui kariéru, ale jinak nic.
A svazenka hned tak snadno invazivní rostlinou nebude. To by musela být o hodně vyšší a o hodně hustší.

Proč by nemohla vzejít když nevymrzne. Jestli byla podiskována zavysokého vzrůstu, nemohla tak vymrznou protože byla zima bez výkyvů a byla obalena senem ze sebesama. Mne svazenku sežraly zajíci, takže zbyla na jedné ploše asi 40a jen hlina a bobky a tedy vymrzla. Zase mám pohnojeno. Svazenka je špica. Jinak v Jižní Americe podle chytrých herbářů na inetu jde o běžnou rostlinu která nevymrzává. Kdyby někdo skřížil svazenku s pýrem bez ztráty nektarodátnosti, dal bych mu nobelovku._gp_

Mohu potvrdit, že sem tam svazenka na jaře sama bez setí vzešla. Nic masivního, ale taky mě překvapilo, že semena jsou schopna zimu přežít.
Třeba se už adaptuje na naše klima.
Prý se rostliny přizpůsobí klimatu cca po 80 letech sami přirozeným výběrem.
Nezlobil bych se, kdyby byla invazivní.

Nemlatim,opravdu nevymrzla.Na podzim kvetla jeste v zari,pak zapraveno disky,na jare vzesla.JosPr

Jiné roky řepka odkvetla nejdřív v nížinách v teplých oblastech a pak postupně odvétala čím dál výš a v chladnějších.
Letos jsem koukal, u nás na Ostravsku je odkvetlá a třeba kolem Pardubic je stále ještě žlutá.

Josefe, s tou nevymrzlou svazenkou s námi pěkně mlátíš o zem. To by musela být celá zima v teplotách vysoko nad nulou a naseto pozdě na podzim. Ono to s ní bude trochu jinak!!

J.P.

Na odstínu mezistěny v podstatě nezáleží, záleží na projevu včelstva po vložení. Může být vosk pro mezistěnu od bílé až po žlutou. Změna barvy ze žluté do šedosvětležluté je normální protože vosk stejně jak med krystalizuje v několika fázích stejně jako ovšechny jiné vosky a plasty.

Pokud vykusují může jít o přenášení materiálu do tepla kde probíhá normální nebo k vykousávání z důvodu špatného materiálu a vynášení ven.

Rozteče se mění s vysýcháním vody z pórů vosku. Vosk litý mezi válce je méně pružný právě z toho důvodu, že obsahuje méně vosku a není směrován (ušlechtěn). Válcováním placek nebo pásů předchází knowhow ušlechtění placky hladkými válci. Osobně používám placky a pro snadné ušlechtění vrstvení placky máčením na několik vrstev, takže to je materiál jakoby lístkové těsto několikavrstené, výsledek je ten, že mezistěnu lze i po několika letech zohnout bez problému nebo přeložit, aniž by praskla. Problémem s trubčí buňkou může být i opotřebovaný válce, což je můj případ. Jinak velkým problémem je tažení pásu, kdy s může když je teplý v taženém směru prodlužovat rozteč, jednoduché zjištění je měření roztečí ve třech směrech._gp_
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 5. 2015
Re: hrboplod

Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.

Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
VP

Pod Drahanskou vrchovinou zima a prsi,vcely sedi tyden doma,ale alespon vickuji medniky.Uz jsem byl v pokuseni udelat do medniku diru,ale pockam jeste tyden.Repka dokvetla,zacina kvest horcice,ktere je letos vic nez repky,co nevidet zacne svazenka,ktera letos nevymrzla a majitel pole skoncil s obdelavanim pozemku.Snad pocasi dostane konecne rozum...JosPr.

Žlutou barvu mají mezistěny, které jsem dovezl od výrobce minulý týden.
Vybledlou barvu mají mezistěny od téhož výrobce, které mi doma ležely 2 roky než jsem je vytáhl.
Hrboplod jsem měl od trubčice, to je potom samozřejmě kdekoli.
I normální včelstvo potřebuje trubce, trubčinu. Dopřeji mu dostatek stavebních rámků. Nemají pak potřebu stavět trubčinu jinde.

José

Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>napsal/a:

>Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
>matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
>pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
>oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
>Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
>ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
>omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.
>
>Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
>buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
>diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
>VP
>

Dnes jsem "včelařil", převěšoval jsem, ale ne zavíčkovaný plod nad
mřížku, ale plné plásty ze zadních částí nástavků plodiště a nahrazoval
dalšími mezistěnami. Už jsem to sem psal, dne 22.4. jsem neměl odvahu
převěsit plod nad mřížku, když jsem dával třetí nástavek. Takže jsem se tomu
"nevyhnul". Našel jsem dokonce jednu matku na prvním plástu u česna, kde
hledala na pylové desce nějakou prázdnou buňku k zakladení.
Dnes foukal příjemný teplý severní vítr, k nám na Šumavu totiž fouká z
labských nížin a včelky čile létaly.
VP

Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.

Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
VP

Dneska jsem se byl podívat po okolí, řepka dokvétá za deště, někde se již pole úplně zelená. Škoda toho špatného počasí, včely obvykle z řepky donášejí nejvíc nektaru až v jejím dokvětu.

Tak to vypadá, že namísto točení namícháme cukr a zakrmíme včelstva, která po zimě zesláblá nic nepřinesla.

Opavsko

pokud by se do mezistěn použil jiný než včelí vosk, tak to včely vykoušou.
Pepan

-----------------

Ony to vykusují i v jiných případech. Třeba vloni když neměly "chuť" stavět a byly tam mezistěny a nebo stavební v plodišti, tak když neměly produkci vosku, tak obíraly krajní mezistěny a byly v nich díry a stavěly na té samé šarži poblíž a nebo uvnitř plodového tělesa.

Tady skutečně mezi včelaři koluje lecjaký humus. jenže je dost problém, aby výrobce s tím něco dělal a rozpoznával chemicky to zjišťovat asi bude taky docela nákladný problém. Něco jiného je, když přinesu na výměnu za materiál (plech, drát) zlaté zlomky, to je jednoznačné po chem. analýze na několik desetinných míst.
Prostě výrobce mezistěn roztaví co mu tam dovezou a nic víc s tím dělat nemůže, poznají to až včely.

Jsem rád, že nejsem odkázaný na výměnu, když vidím co tady koluje.

Karel

Já vosk nenabízím, jen se dívám, že v Bučovicích jsou mezistěny za 325,- za kg, takže když se odečte za výměnu, 130,- je pěkně málo. Mám vlastní technologii zpracování vosku na mezistěny jen pro svůj chov, proto se mne neptejte nato jestli "dávám vosk do výkupu", nedávám, přebytky vždycky odemne občas vydyndají jen dobří známí._gp_
...........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 5. 2015
Re: hrboplod

Kolik je u vás výkupní cena. Na Jihlavsku 130 kč Standa

Karlíku, jestli jsi to zkusil a uspěl, tak poraď konkrétní věc!!
--------------

Já si nechávám dělat ze svého vosku.

Ale pokud nejsem s čímkoli spokojen, prvně jdu za dodavatelem a klidně se s ním snažím dohodnout.
Až na vzácné vyjímky jsem se vždy dohodl.
Rozumný obchodník se obyvkle dohodnout chce a je rád že jdu za ním a nerozmazávám to a nedělám mu někde ostudu.

Jak kdysi říkal snad Baťa: Když jste nespokojeni, řekněte to přímo mě, když jste spokojeni, řekněte to všem.


Z vašeho opakovaného vyprávění jsou jen náznaky a špína - nikde není jasné, zda jste to měnil u obchodníka, nebo přímo, zda jste to reklamoval atd.

Tak řekněte co a jak a pak to stojí za to, jinak je to jen kydání špíny.

Karel

Karlíku, jestli jsi to zkusil a uspěl, tak poraď konkrétní věc!!

pokud by se do mezistěn použil jiný než včelí vosk, tak to včely vykoušou.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 5. 2015 19:16:27
Předmět: Re: hrboplod

"Hele Pepane, a platí to i pro další rozmazávače, ženeš to někam, kde to
nikdy nebylo. Nejsme takoví blci, jaké z nás děláš. Dělal jsem takové
kokotiny, jako je zatavení těsně před použitím a abych co nejvíce
eliminoval rozdíly teplot, tak jsem k mouchám připravené rámky s
mezistěnami přepravoval v předehřátém rojáku a obkládal polystyrenovými
deskami, aby se co nejméně ovlivnila jejich teplota. Jednoduše byl to šmejd
- ty mezistěny. Na okraj, když jsem jako kluk jezdil přes několik vesnic na
kole se svým otcem pro mezistěny, které byly vyrobeny válcováním, ne litím
mezi válce, jak ve Strážisku, kde instalovali technologii, kterou jinde
rušili a levně prodali zařízení, což je běžný systém v Česku, tak jsme
takové problémy neznali. Samozřejmě jde také o poctivost. Poznal jse
výrobce mezistěn, který měl plný sklep regálů s parafinovými svíčkami.
Někdo může namítnout, měl to na svícení a na kšeft o Dušičkách. Prdlačky."

PROČ DRÁTEK NEVLNKUJEŠ. I PANENSKÉ DÍLO PLNÉ MEDU , AŽ 3 KG A KDYŽ MI JEDNOU
ZA 2 ROKY SJEDE HLEDÁM CHYBU U SEBE. A produkce vosku na vložených
stavebních rámcich. Není třeba ani pásek mezistěny , jen starší rámek kdes
vyřezal nevhodné dílo. NEJMÉNĚ 30 LET PLATÍM VOSKEM VEŠKERÉ MEZISTĚNY.
sTANDA


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 21. 5. 2015 22:58:09

Předmět: Re: hrboplod


"Co se týká mezistěn vyráběných kdysi válcováním a nyní odléváním, napadá

mě jedna možnost, proč je dnes problém. Já ty válcované mezistěny ještě

pamatuji, distribuovaly se ne v nařezaných balících, ale byl to celý

souvislý nerozřezaný pás smotaný do válce. Tyto mezistěny se asi musely

zpracovávat prohřáté, jinak by se rozlámaly. (nestihl jsem s nimi pracovat,

ale viděl jsem to a ty mezistěny jsem měl v ruce) Musely se z toho válce

odvinout, jakžtakž vyrovnat, aby šla odměřit délka, potom se na tu správnou

délku musely nařezat a proložit rovnýma podložkama a na hodně dnů zatížit,

aby se vyrovnaly a mohly zatavovat.

Válcováním vosku v mezistěny se dosáhlo toho, že ten vosk mezistěn byl

velice kompaktní, tvrdý , slisovaný. Mezistěny byly proti světlu téměř

průhledné, jako naolejovaný papír. Zatímco dnešní lité mezistěny mají vosk

měkký a houbovitý a jsou neprůhledné.

Na dnešních měkkých houbovitých mezistěnách staví včely tak, že třetinu až

polovinu mezistěny vykoušou, prohnětou a vytvořeným voskovým materiálem

založí cca první třetinu polovinu voští. A zbytek mezistěny doloží právě

vyrobeným novým voskem.

Zatímco u těch starých válcovaných mezistěn ,jak je vosk slisovaný a tvrdý,

okoušou jen pár procent, vic nezvládnou, s tím okousaným voskem stihnou

postavit jen základy a zbytek musí dostavit novým voskem.

Rozdíl je ten:

U současných mezistěn musí mezistěnu nejdřív silně zeslabit okousáním,

tudíž mezistěna během stavby často sjíždí z drátku, pokud je drátek svislý.

Rámek musí být drátován šikmo, aby se toto nestávalo. Zatímco u válcované

mezistěny mohl být drátek svislý, protože v tvrdém vosku a málo okousané

mezistěně dobře držel.

Za druhé jak včely nejdřív současnou mezistěnu hodně okousají, podstatně

oslabí vylisovaný vzorek, proto mnohem snadněji místo dělničiny podle

vylisovaných základů postaví trubčinu přes základy.

Za třetí jak včely současnou mezistěnu před stavbou hodně okoušou a

množství toho okousaného vosku použijí pro stavbu nového voští, je taková

stavba mnohem citlivější na porušený vosk, protože nového včelami právě

vyrobeného vosku je v tom mixu mnohem méně a starého porušeného vosku

mnohem více. Tudíž aby včely mezistěny stavily správně, musí být dnešní

lité mezistěny z mnohem čistšího vosku než staré válcované.

A za čtvrté válcované mezistěny podněcují včely k produkci vosku mnohem víc

než dnešní lité mezistěny. Válcovaná mezistěna v podstatě funguje jako

plastová mezistěna natřená voskem, na kterém včely staví voští ze svého

právě vyrobeného vosku. Zatímco dnešní lité mezistěny fungují jako

zásobárna vosku, ze kterého včely staví podstatnou část voští a tepve jeho

horní část dostavují už svým novým voskem."

Kolik je u vás výkupní cena. Na Jihlavsku 130 kč Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 21. 5. 2015 22:09:01

Předmět: Re: hrboplod


"Odpověď je jasná, generace včelařů co nyní včelaří, neumí střádat vosk a

zahazuje jej. Četl jsem hodně starých článků o šetření voskem, např. jak

děrovat mezistěny, jak si spočítat přínost pro Národní hospodářství (za

komančů) když včelař vloží o jednu mezistěnu více nebo když dá jen proužek.

Akce o sběru vyvařených košilek, kdy se organizoval sběr vyvařeného bordelu

z voští který se ještě prý jednou odvezl kamsi k těžbě. Jsem mladý ale

takové úsporné články mne fascinují jak předci uměli hospodařit s voskem.

Na vlastní oči jsem viděl u generace poní, jen házení soušemi do kopřív,

válení víček před včelínem na hlině a vyžrané kvanta nástavků od motýlice.



Takže závěr je takový, že včelaři dnes úplně serou na nějaké voskové

hospodářství a proč by ho uchovávali na výměnu když je tak levný oproti

medu! Vymýšlí volné stavby, vymýšlí počty jak se co nevyplatí. Takže je

přirozené, že vosk se zdraží až na více než 300Kč za kg a potom se probudí.

Protože ten čínský vosk co se sem valí v perličkách barelech z Číny také

nebude stále jen levný.



_gp_

......

JosPr (46.135.48.253) --- 21. 5. 2015

Re: hrboplod (66863) (66864) (66865)



Kdyz uz jsme u vosku,vsimli jste si,kolik je najednou vykupcu vosku a

pritom vosk je ve vyrobnach nedostatkovy material?Vozi se ven?Vcelari

nenechavaji stavet?Vliv dotacnich podminek na predrazene lisy pro domaci

vyrobu a kolik jich neoficialne zasobuje mezistenami okoli bez dozoru

SVS?Prodej mezisten bez protihodnoty vosku nebo vosti-uz jen pro

pametniky?..JosPr"

Zdravím, vážení a milí,
sbírá teď někdo čerstvý rouskovaný pyl, směs druhů?
Vladimír Ptáček
Mob: 728100687

Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 21. 5. 2015 19:16:27
Předmět: Re: hrboplod

"Hele Pepane, a platí to i pro další rozmazávače, ženeš to někam, kde to
nikdy nebylo. Nejsme takoví blci, jaké z nás děláš. Dělal jsem takové
kokotiny, ....

--------

Nikdy jsem v této stále omílané povídce nečetl, že byste se zkusil dohodnout na výměně za jinou šarži?

Špatně jsem četl, nebo jste to ani nezkusil, nebo to odmítli vyměnit?


Karel

Tvá zapšklost Tě zaslepuje. Já bydlím 12Km od Stražiska, Jiné nepoužívám a
jestli se utrhne jedna ročně tak je to moc. Měl jsem problémy s pečlivě
svislými drátky to ano. Stačí však drátovat do tvaru W, M a nebo neztrácet
čas s pečlivým rozměřováním a je po problému.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 5. 2015 19:16:27
Předmět: Re: hrboplod

"Hele Pepane, a platí to i pro další rozmazávače, ženeš to někam, kde to
nikdy nebylo. Nejsme takoví blci, jaké z nás děláš. Dělal jsem takové
kokotiny, jako je zatavení těsně před použitím a abych co nejvíce
eliminoval rozdíly teplot, tak jsem k mouchám připravené rámky s
mezistěnami přepravoval v předehřátém rojáku a obkládal polystyrenovými
deskami, aby se co nejméně ovlivnila jejich teplota. Jednoduše byl to šmejd
- ty mezistěny. Na okraj, když jsem jako kluk jezdil přes několik vesnic na
kole se svým otcem pro mezistěny, které byly vyrobeny válcováním, ne litím
mezi válce, jak ve Strážisku, kde instalovali technologii, kterou jinde
rušili a levně prodali zařízení, což je běžný systém v Česku, tak jsme
takové problémy neznali. Samozřejmě jde také o poctivost. Poznal jse
výrobce mezistěn, který měl plný sklep regálů s parafinovými svíčkami.
Někdo může namítnout, měl to na svícení a na kšeft o Dušičkách. Prdlačky."

Co se týká mezistěn vyráběných kdysi válcováním a nyní odléváním, napadá mě jedna možnost, proč je dnes problém. Já ty válcované mezistěny ještě pamatuji, distribuovaly se ne v nařezaných balících, ale byl to celý souvislý nerozřezaný pás smotaný do válce. Tyto mezistěny se asi musely zpracovávat prohřáté, jinak by se rozlámaly. (nestihl jsem s nimi pracovat, ale viděl jsem to a ty mezistěny jsem měl v ruce) Musely se z toho válce odvinout, jakžtakž vyrovnat, aby šla odměřit délka, potom se na tu správnou délku musely nařezat a proložit rovnýma podložkama a na hodně dnů zatížit, aby se vyrovnaly a mohly zatavovat.
Válcováním vosku v mezistěny se dosáhlo toho, že ten vosk mezistěn byl velice kompaktní, tvrdý , slisovaný. Mezistěny byly proti světlu téměř průhledné, jako naolejovaný papír. Zatímco dnešní lité mezistěny mají vosk měkký a houbovitý a jsou neprůhledné.
Na dnešních měkkých houbovitých mezistěnách staví včely tak, že třetinu až polovinu mezistěny vykoušou, prohnětou a vytvořeným voskovým materiálem založí cca první třetinu polovinu voští. A zbytek mezistěny doloží právě vyrobeným novým voskem.
Zatímco u těch starých válcovaných mezistěn ,jak je vosk slisovaný a tvrdý, okoušou jen pár procent, vic nezvládnou, s tím okousaným voskem stihnou postavit jen základy a zbytek musí dostavit novým voskem.
Rozdíl je ten:
U současných mezistěn musí mezistěnu nejdřív silně zeslabit okousáním, tudíž mezistěna během stavby často sjíždí z drátku, pokud je drátek svislý. Rámek musí být drátován šikmo, aby se toto nestávalo. Zatímco u válcované mezistěny mohl být drátek svislý, protože v tvrdém vosku a málo okousané mezistěně dobře držel.
Za druhé jak včely nejdřív současnou mezistěnu hodně okousají, podstatně oslabí vylisovaný vzorek, proto mnohem snadněji místo dělničiny podle vylisovaných základů postaví trubčinu přes základy.
Za třetí jak včely současnou mezistěnu před stavbou hodně okoušou a množství toho okousaného vosku použijí pro stavbu nového voští, je taková stavba mnohem citlivější na porušený vosk, protože nového včelami právě vyrobeného vosku je v tom mixu mnohem méně a starého porušeného vosku mnohem více. Tudíž aby včely mezistěny stavily správně, musí být dnešní lité mezistěny z mnohem čistšího vosku než staré válcované.
A za čtvrté válcované mezistěny podněcují včely k produkci vosku mnohem víc než dnešní lité mezistěny. Válcovaná mezistěna v podstatě funguje jako plastová mezistěna natřená voskem, na kterém včely staví voští ze svého právě vyrobeného vosku. Zatímco dnešní lité mezistěny fungují jako zásobárna vosku, ze kterého včely staví podstatnou část voští a tepve jeho horní část dostavují už svým novým voskem.

Je v tom hodně pravdy.
Za socíku se vosk střádal, my jsme doma vyvařovali v vařáku se šroubovým lisem, vosk natřikrát, jednou vlastní vosk, podruhé jsme výtlačky ještě rozvařili v horké vodě a vylisovali a potom ještě jednou. Nebo se vymýšlely všelijaké fičurky, že se voští uvnitř pařáku proložilo mezidny, aby horký vosk při lisování mohl vytékat. A jako grál na těžbu vosku byla odstředivka, která by měla vytáhnout z voští vosk prakticky všechen.
Dneska je oficiální zařízení ČSV na těžbu vosku plastové vědro, do kterého se zavede pára a vosk se získá jen ten, který z toho roztaveného voští vyteče sám od sebe, maximálně jen s nějakým zamícháním. Ostatní vosk, co v tom vosku zůstane, se vyhazuje jako odpad.
Zdánlivě to vypadá, že vosku se získává hodně, když dneska včely v nástavcích staví snad několikrát víc mezistěn než kdysi v zadovácích, ale asi to není pravda.
Co se týká toho hrboplodu, to by asi chtělo vidět fotky, jak to vůbec vypadá, aby se dalo nějak soudit.

Odpověď je jasná, generace včelařů co nyní včelaří, neumí střádat vosk a zahazuje jej. Četl jsem hodně starých článků o šetření voskem, např. jak děrovat mezistěny, jak si spočítat přínost pro Národní hospodářství (za komančů) když včelař vloží o jednu mezistěnu více nebo když dá jen proužek. Akce o sběru vyvařených košilek, kdy se organizoval sběr vyvařeného bordelu z voští který se ještě prý jednou odvezl kamsi k těžbě. Jsem mladý ale takové úsporné články mne fascinují jak předci uměli hospodařit s voskem. Na vlastní oči jsem viděl u generace poní, jen házení soušemi do kopřív, válení víček před včelínem na hlině a vyžrané kvanta nástavků od motýlice.

Takže závěr je takový, že včelaři dnes úplně serou na nějaké voskové hospodářství a proč by ho uchovávali na výměnu když je tak levný oproti medu! Vymýšlí volné stavby, vymýšlí počty jak se co nevyplatí. Takže je přirozené, že vosk se zdraží až na více než 300Kč za kg a potom se probudí. Protože ten čínský vosk co se sem valí v perličkách barelech z Číny také nebude stále jen levný.

_gp_
.......
JosPr (46.135.48.253) --- 21. 5. 2015
Re: hrboplod (66863) (66864) (66865)

Kdyz uz jsme u vosku,vsimli jste si,kolik je najednou vykupcu vosku a pritom vosk je ve vyrobnach nedostatkovy material?Vozi se ven?Vcelari nenechavaji stavet?Vliv dotacnich podminek na predrazene lisy pro domaci vyrobu a kolik jich neoficialne zasobuje mezistenami okoli bez dozoru SVS?Prodej mezisten bez protihodnoty vosku nebo vosti-uz jen pro pametniky?..JosPr

Václave jsi asi odborník na hrboplod, už tu jsem náhodou objevil před dvěma lety tvoji pěknou esej o hrboplodu:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61420&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já bych řekl, že jde o normální rojovku kdy někdy kasta stavitelek staví a když může, i přestavují dělničí základ mezistěn v trubčí. Co ostatní včelstva v jiných úlech dělají s mezistěnama z toho balíku? Staví normálně? Pokud budou stavět také květ, je to jasně kvalitou mezistěn.

_gp_

........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 19. 5. 2015
Re: hrboplod (61402) (61410) (61416) (61417) (61418) (61420) (61421) (61424)

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP