Včelařská konference

"on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já. "
No. nevím, jak se to popisuje v literatuře. Já jsem popsal, jak jsem to viděl já při těch příležitostech, kdy se "zadařilo" a bylo včelstvo s trubčicemi nebo trubcokladnou matkou.
Faktem je, že výsledek, co se týká plástů je zhruba stejný. Pokud se plásty s hrboplodem dají znova do včel, tak včely část těch dělničích buněk dají zase do pořádku a odchovávají tam dělničí plod. Ale ta kapacita toho místa plástu je už snížená, protože část dělničích buněk už neopraví a většina trubčích buněk tam taky zůstane. Na druhé straně je dost možné že trubčí buňky, i když menší než běžné trubčí buňky, na jaře lákají matku a tak plást s hrboplodem může být zakladený dřív než běžný plást.

35 kg


---------- Původní zpráva ----------

Od: Majka <marieprecl/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 5. 2015 10:28:55

Předmět:


"Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické

25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka"

Mam v Brne také jednu starsi hliníkovou konev na prodej, ze zruseneho vcelina, i s gumovym vikem. Mel by někdo o ni zajem?

on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse  to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já.
Pokut tomu rozumím dobře tak na Slovensku TRŮDICA je trubcokladná matka, tak
i kladoucí včela.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 5. 2015 8:39:49
Předmět: Re: trubcokladnĂ matka

""Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev
trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v
buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc
vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při
líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale
jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává
stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a
vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat
jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich
zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím
trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na
jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je
hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné
matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát
rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech
buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího
plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic."

35kg po risku, ale záležím na %vody.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Majka <marieprecl/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 5. 2015 10:28:55

Předmět:


"Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické

25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka"

Je to asi 35kg, zalezi jak moc naplníte.

1 Litr medu = cca 1,4kg
Dne 29.5.2015 10:28 napsal uživatel "Majka" <marieprecl/=/seznam.cz>:

> Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické
> 25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka
>

Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické 25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka

"Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic.

Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky K zániku takového včelstva pak obvykle u mnoha včelařů dojde kvůli
vžité představa že rojení se zabrání vylámáním matečníků a vůbec nereagují
na jejich umístění v plástu a defakto si tak sami včelstvo zničí protože
vylomí i matečníky pro ticho výměnu nebo i nouzové. Trubčice se nejčastěji
objevují u druhorojů kterým se nevrátila matka ze snubního letu. Prvním
projevem hrboplodu bývá jeho objevení se  na jaře kdy se hrboplod začíná
objevovat v blízkosti horních louček a je to tak první známkou tiché výměny,
ne však  rojové nálady jak si někteří myslí, a jdou rychle lámat matečníky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 5. 2015 14:28:26
Předmět: Re: trubcokladnü matka

""Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety."
Taky jsem pár včelstev s tubčicemi viděl. Pokud se "zadaří" a včelstvo je
po ztrátě matky hodně silné a není v nástavkovém úlu, kde ho ostatní
včelstva po malém zeslabení a určité ztrátě životaschopnosti - vůle bránit
včelstvo rychle zlikvidují vyloupením, vydrží takové včelstvo s trubčicemi
běžně až dva měsíce, než zkolabuje. Jedná se asi o to, že včely dělnice v
trubcoladném včelstvu pracují podstatně méně intenzívněji než ve normálním
včelstvu s matkou.
Ve včelstvu tak trubčice stihnou vychovat víc trubčích generací a v
plástech tak vytvoří regulérní hrboplod o ploše jednotek dm 2."

Na varroázu jsem použil Thymovar. Má docela dobré recenze, tak jsem byl zvědav, zda skutečně funguje. Překvapivě ano, takže pro mě je to spolehlivé léčivo.

"Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety."
Taky jsem pár včelstev s tubčicemi viděl. Pokud se "zadaří" a včelstvo je po ztrátě matky hodně silné a není v nástavkovém úlu, kde ho ostatní včelstva po malém zeslabení a určité ztrátě životaschopnosti - vůle bránit včelstvo rychle zlikvidují vyloupením, vydrží takové včelstvo s trubčicemi běžně až dva měsíce, než zkolabuje. Jedná se asi o to, že včely dělnice v trubcoladném včelstvu pracují podstatně méně intenzívněji než ve normálním včelstvu s matkou.
Ve včelstvu tak trubčice stihnou vychovat víc trubčích generací a v plástech tak vytvoří regulérní hrboplod o ploše jednotek dm 2.

Dík. Milan

http://www.schimansky.cz/

;-)

Nemohu najít WWW. adresu na výrobce kvasinek Schimanský. Nebo telefon na ně. Můžete mě ji napsat? Dík Milan

Ale jo. Semena různých rostlin, která se v půdě lézají, vyklíčí, když se při zracování půdy dostanou do správných podmínek. Je prokázáno, že lebeda vylíčila po 95letech. Semena se nacházela v sušených cihlách - vepřácích, jejichž stáří bylo známo. Tady šlo o správné pojmenování.

Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

Hrboplod je projevem špatného nebo končícího oplodnění. a včelstvo se samo
připravuje k výměně matky.
Nikdy jsme u takového matku nehledali a úplně stačilo přidat třeba rojové
matečníky. Pamatuj, čím víc do hovna rýpeš tím víc smrdí.
Jednoduché věci mají vždy úspěch.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

To je čistá byrokracie a byrokrati. Stát je za takové produkce bezcenných papírů platí. Musí je platit aby byla vyvíjena nějaká činnost a když se něco stane, vše je vpořádku. Je to mantinel a politická zeď pro papaláše.

Výsledek je ten, že když včelařům vymřou včelstva, tato uskupení nic nedokážou krom přidávání práce. Kdyby napsali, že objeli za období velké zemědělce a vedou zaně evidence pesticidů, které jim vymýšlí, tak by došli nato, že taková evidence je jednodušší a přesnější na úrovni dealerů a prodejců._gp_
..............
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 5. 2015
Pripravky (66915) (66921)

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Tak musím dostat ty krajíce chleba ze školy spět. Tento výraz je možná
mylný. Třeba ohnice má tuto vlastnost také. Část semene vyklíčí ve správné
hloobce a ta co je hluboko třeba za 3 roky. Je pravda že svazenka je ale
letnička. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 15:41:55

Předmět: Re: Svazenka Re:


"Svazenka a tvrdky = ptákovina"

Nám ještě kvete řepka a když nesvítí , zima, když svítí fouká studený vítr.
První 2 roje a to jeden se rozdělil , asi i mladá matka. To počasí to zrojí
všechno. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 5. 2015 7:46:40

Předmět: Re:


"Uznej že to je dobrá latina Standa



-----



Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.



Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.



Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.



Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší

letovou aktivitu. Další podstatné plus.



Karel"

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Uznej že to je dobrá latina Standa

-----

Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.

Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.

Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.

Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší letovou aktivitu. Další podstatné plus.

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

------
A to jsou borci co nabízí med ve sklenici za 110-120.

Není nad to když se mezi včelaře dostanou ty správné informace. :-)

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

"Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním.

Svazenka a tvrdky = ptákovina

>>>>Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.<<<<
Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou.
Také se patří uvést. Příprava k výměně matky je následující Jelikož je
rozdílná doba mezi vývojem  matky a trubce, tak se napřed objevuje trubčí
plod a teprve později matečníky obvykle na boku plástů.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 13:43:36
Předmět: Re: trubcokladná matka

"Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást
s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o
trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a
tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje
stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu
a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít
dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl
nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom
počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější
umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo."

Uznej že to je dobrá latina Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 22:07:59

Předmět: Re:


"Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly

náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_

.........

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015

Re:



Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci

Standa"

Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.

Byla by fotka? Jinak trubcokladné včelstvo ruším na přeleták k sousednímu a ze sousedního následně dělám po nějaké době nové včelstvo dříve protože jsou posílené a šly by dříve do rojovky. _gp_
.............

Jiří (81.19.45.6) --- 26. 5. 2015
dotaz

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

Záleží na tom,jak to včelstvo je silné.Pokud včely obsedají alespoň 4 plásty,vychytit matku a přidat plást s otevřeným plodem z vedlejšího včelstva doprostřed.Po 5 dnech se podívat a všechny zavíčkované matečníky zrušit,ponechat jen otevřené matečníky. Ale já bych takovéto včelstvo zrušil tím způsobem , že bych se s ním nepáral a převěsil do jiného slabšího včelstva.Vždyť sezona začíná a doplnit stav včelstev je jednoduchá věc.Pokud se jedná o včelaře,který má 2 - 3 včely , tam je rada drahá,jen jej nějak přinutit,aby svůj chov rozšířil alespoň na šestery.Mnozí se tomu třeba musí smát,ale já takové troškaře znám a není jim pomoci.U nás v 430m dokvétá řepka,měli jsme všechny včely oproti dřívějším letům slabší,ale všechny přezimovaly,z řepky mít moc medu letos asi nebudeme.Spoléháme ale na malinu,po malině začne les,u nás jak jehličnatý,tak listnatý a uvidíme,těšíme se.

Já bych k tomu dodal ,že jde podle popisu o přípravu k tiché výměně matky.
Trubcokladné matky tvoří hrboplod (promíchané trubčí a včelí buňky).
Matečníky se budou nejspíše nacházet po stranách rámku. Není nikterak nutné
zasahovat. Někdy u tiché výměny pak kladou i obě matky po nějaký čas spolu.
 Trubčice kladou jednotlivě po více vajíčkách v buňce vždy jsou vajíčka na
boku buňky protože nedosáhnou na dno. Málokdy se z nich  něco vylíhne.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 26. 5. 2015 9:19:33
Předmět: Re: dotaz

"Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl.
Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?""

Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl. Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?"

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

No ono mnoho letniček vydrží dost mrazu. Záleží hlavně na tom jak rychle je
ohřeje slunce. Rozhoduje tady tedy stín. Zato taková kopřiva zmržá rychleji
i když se říká, že kopřivu mráz nespálí. Pokud tu teplotu srovnáváš s
teploměrem na zdi tak pamatuj. že v otevřeném poli u země je až o 5 °C méně
a tu svazenku pak zničí až vycházející slunce.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 19:12:03
Předmět: Re:

"Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním
mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P."

Kdo máte možnost dnes sledovat STV2 tak ve 20 00 hod tam bude film o mizení
včel.

Pepan

Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_
..........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015
Re:

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa

Je 90 kc za kg medu ve vykupu hodne nebo malo...?

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:52:22

Předmět: Re:


"Proč by nemohla vzejít když nevymrzne. Jestli byla podiskována zavysokého

vzrůstu, nemohla tak vymrznou protože byla zima bez výkyvů a byla obalena

senem ze sebesama. Mne svazenku sežraly zajíci, takže zbyla na jedné ploše

asi 40a jen hlina a bobky a tedy vymrzla. Zase mám pohnojeno. Svazenka je

špica. Jinak v Jižní Americe podle chytrých herbářů na inetu jde o běžnou

rostlinu která nevymrzává. Kdyby někdo skřížil svazenku s pýrem bez ztráty

nektarodátnosti, dal bych mu nobelovku._gp_"

Pánové oč vám jde? Svazenka má tzv. tvrdky , to je semeno které neklíčí jako
většina. Invazivní jistě nebude. Mám ale tu zkušenost že po vysetí jsem ji
našel až 3 roky , ne jako kulturu , ale sem tam u plotu , někdy v chodníku
aj. Tak tam po zimě něco hodně málo mohlo být. Ale opravdu sem tam Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:58:32

Předmět: Svazenka Re:


"Možná některá semena přelehla přes zimu nebo svazenka na podzim stihla

vysemenit. Nebo možná bylo v té oblasti takové počasí v zimě, že nebyl

žádný holomráz a když byl mráz, byly rostliny svazenky pod sněhem při

teplotě kolem nula stupňů a tak přežily. Letos byla ta zima poměrně teplá.

Odolnost mrazu se hned tak snadno významně neposune. Zkoušel to kdysi

nějaký Mičurin a nějaký Lysenko na tom založil politickoui kariéru, ale

jinak nic.

A svazenka hned tak snadno invazivní rostlinou nebude. To by musela být o

hodně vyšší a o hodně hustší."

Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P.

"Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté."
To žluté barvivo ve včelím vosku je původně z nečistot z příměsí ve voští a je nestálé. Pokud se nechá rozbalený balím mezistěn na světle pár let, nemusí ani na ně svítit slunce, za nějaký rok to sytě žluté barvivo vybledne a mezistěny jsou potom spíš bílé.
Na přijímání včelami by to nemělo mít vliv. Pokud nedojde k ulpívání nějakých nečistot na povrchu mezistěn.

Mezera v plodování předpovídá rojení matka se prřipravuje k letu. Jestli již
není fuč.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ofka <zofka.vrbovska/=/gmail.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 10:00:42
Předmět: matka nekladie

"Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne
zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že
matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako
si poradiť?"

Svazenka snese až -5°C a hořčice  i ještě méně. Záleží na rychlosti
rozmrzání.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 14:47:17
Předmět: Re:

"Josefe, s tou nevymrzlou svazenkou s námi pěkně mlátíš o zem. To by musela
být celá zima v teplotách vysoko nad nulou a naseto pozdě na podzim. Ono to
s ní bude trochu jinak!!

J.P."

Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 8:05:56
Předmět: Re: hrboplod

"Žlutou barvu mají mezistěny, které jsem dovezl od výrobce minulý týden.
Vybledlou barvu mají mezistěny od téhož výrobce, které mi doma ležely 2 roky
než jsem je vytáhl.
Hrboplod jsem měl od trubčice, to je potom samozřejmě kdekoli.
I normální včelstvo potřebuje trubce, trubčinu. Dopřeji mu dostatek
stavebních rámků. Nemají pak potřebu stavět trubčinu jinde.

José

Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>napsal/a:

>Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají
líhnout
>matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z
loňské
>pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
>oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
>Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
>ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už
loni,
>omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.
>
>Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
>buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
>diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
>VP
>"

Nejjednodušší je plodová zkouška. Vloží se rámek s otevřeným plodem z jiného
včelstva a za 2-3 dny budete vědět - nouzaáky = bezmatečné, žádné matečníky
- matka je, mouhou ji měnit, chystat se na rojení.... Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: ofka <zofka.vrbovska/=/gmail.com>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 10:00:41

Předmět: matka nekladie


"Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne

zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že

matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako

si poradiť?"

Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako si poradiť?

Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako si poradiť?

V budoucnu se možná přes nějakou takovou síť budou standartně hlídat osamělá stanoviště v přírodě.
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/370191-cesko-bude-mit-novou-datovou-sit-pro-internet-veci.html
Sice je to už dnes možné přes klasickou mobilní kartu, tohleto by ale mělo být pohotovější, levnější, sériově vyráběné , s delší výdrží a obecně přizpůsobené takové potřebě.

Možná některá semena přelehla přes zimu nebo svazenka na podzim stihla vysemenit. Nebo možná bylo v té oblasti takové počasí v zimě, že nebyl žádný holomráz a když byl mráz, byly rostliny svazenky pod sněhem při teplotě kolem nula stupňů a tak přežily. Letos byla ta zima poměrně teplá.
Odolnost mrazu se hned tak snadno významně neposune. Zkoušel to kdysi nějaký Mičurin a nějaký Lysenko na tom založil politickoui kariéru, ale jinak nic.
A svazenka hned tak snadno invazivní rostlinou nebude. To by musela být o hodně vyšší a o hodně hustší.

Proč by nemohla vzejít když nevymrzne. Jestli byla podiskována zavysokého vzrůstu, nemohla tak vymrznou protože byla zima bez výkyvů a byla obalena senem ze sebesama. Mne svazenku sežraly zajíci, takže zbyla na jedné ploše asi 40a jen hlina a bobky a tedy vymrzla. Zase mám pohnojeno. Svazenka je špica. Jinak v Jižní Americe podle chytrých herbářů na inetu jde o běžnou rostlinu která nevymrzává. Kdyby někdo skřížil svazenku s pýrem bez ztráty nektarodátnosti, dal bych mu nobelovku._gp_

Mohu potvrdit, že sem tam svazenka na jaře sama bez setí vzešla. Nic masivního, ale taky mě překvapilo, že semena jsou schopna zimu přežít.
Třeba se už adaptuje na naše klima.
Prý se rostliny přizpůsobí klimatu cca po 80 letech sami přirozeným výběrem.
Nezlobil bych se, kdyby byla invazivní.

Nemlatim,opravdu nevymrzla.Na podzim kvetla jeste v zari,pak zapraveno disky,na jare vzesla.JosPr

Jiné roky řepka odkvetla nejdřív v nížinách v teplých oblastech a pak postupně odvétala čím dál výš a v chladnějších.
Letos jsem koukal, u nás na Ostravsku je odkvetlá a třeba kolem Pardubic je stále ještě žlutá.

Josefe, s tou nevymrzlou svazenkou s námi pěkně mlátíš o zem. To by musela být celá zima v teplotách vysoko nad nulou a naseto pozdě na podzim. Ono to s ní bude trochu jinak!!

J.P.

Na odstínu mezistěny v podstatě nezáleží, záleží na projevu včelstva po vložení. Může být vosk pro mezistěnu od bílé až po žlutou. Změna barvy ze žluté do šedosvětležluté je normální protože vosk stejně jak med krystalizuje v několika fázích stejně jako ovšechny jiné vosky a plasty.

Pokud vykusují může jít o přenášení materiálu do tepla kde probíhá normální nebo k vykousávání z důvodu špatného materiálu a vynášení ven.

Rozteče se mění s vysýcháním vody z pórů vosku. Vosk litý mezi válce je méně pružný právě z toho důvodu, že obsahuje méně vosku a není směrován (ušlechtěn). Válcováním placek nebo pásů předchází knowhow ušlechtění placky hladkými válci. Osobně používám placky a pro snadné ušlechtění vrstvení placky máčením na několik vrstev, takže to je materiál jakoby lístkové těsto několikavrstené, výsledek je ten, že mezistěnu lze i po několika letech zohnout bez problému nebo přeložit, aniž by praskla. Problémem s trubčí buňkou může být i opotřebovaný válce, což je můj případ. Jinak velkým problémem je tažení pásu, kdy s může když je teplý v taženém směru prodlužovat rozteč, jednoduché zjištění je měření roztečí ve třech směrech._gp_
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 5. 2015
Re: hrboplod

Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.

Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
VP

Pod Drahanskou vrchovinou zima a prsi,vcely sedi tyden doma,ale alespon vickuji medniky.Uz jsem byl v pokuseni udelat do medniku diru,ale pockam jeste tyden.Repka dokvetla,zacina kvest horcice,ktere je letos vic nez repky,co nevidet zacne svazenka,ktera letos nevymrzla a majitel pole skoncil s obdelavanim pozemku.Snad pocasi dostane konecne rozum...JosPr.

Žlutou barvu mají mezistěny, které jsem dovezl od výrobce minulý týden.
Vybledlou barvu mají mezistěny od téhož výrobce, které mi doma ležely 2 roky než jsem je vytáhl.
Hrboplod jsem měl od trubčice, to je potom samozřejmě kdekoli.
I normální včelstvo potřebuje trubce, trubčinu. Dopřeji mu dostatek stavebních rámků. Nemají pak potřebu stavět trubčinu jinde.

José

Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>napsal/a:

>Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
>matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
>pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
>oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
>Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
>ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
>omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.
>
>Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
>buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
>diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
>VP
>

Dnes jsem "včelařil", převěšoval jsem, ale ne zavíčkovaný plod nad
mřížku, ale plné plásty ze zadních částí nástavků plodiště a nahrazoval
dalšími mezistěnami. Už jsem to sem psal, dne 22.4. jsem neměl odvahu
převěsit plod nad mřížku, když jsem dával třetí nástavek. Takže jsem se tomu
"nevyhnul". Našel jsem dokonce jednu matku na prvním plástu u česna, kde
hledala na pylové desce nějakou prázdnou buňku k zakladení.
Dnes foukal příjemný teplý severní vítr, k nám na Šumavu totiž fouká z
labských nížin a včelky čile létaly.
VP

Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají líhnout
matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z loňské
pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už loni,
omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.

Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
VP

Dneska jsem se byl podívat po okolí, řepka dokvétá za deště, někde se již pole úplně zelená. Škoda toho špatného počasí, včely obvykle z řepky donášejí nejvíc nektaru až v jejím dokvětu.

Tak to vypadá, že namísto točení namícháme cukr a zakrmíme včelstva, která po zimě zesláblá nic nepřinesla.

Opavsko