Včelařská konference

Ocka mam otevrena vsude,pouzivam studenou stavbu.Kdyz stihnu se 4.VN byt rychlejsi jak vcely,vetsinou uz rojeni nehrozi..A kdyz prece,pouziju 60 l plastovou becku,sklepnu do ni roj,na becku dratenou materi mrizku,aby nemohla matka ven a jdu vytocit 2 medniky.Po vytoceni sestavim nastavek panenskych sousi od medu jako 1 VN,mezisteny jako 2VN,mrizka,a bud obe plodiste v nichz vylomim matecniky,nebo jenom jedno a druhe jde bokem s 1 rojovym matecnikem.Na hodnoceni rojove matky je znova cas,az se rozhoduju,co si necham na zimu.Roj sypu na nabeh zhruba hodinu po odchytu,krasne visi na dratene materi mrizce(plastova se prohne a matka muze ven.Diky cerstve vytocenym sousim roj jeste nikdy neuletel.Letavky z hora se pripoji k roji,po tydnu kontrola nahore na nahradni matecniky..Zadna veda,jen "prehazovani bednicek".JosPr

Jak s očky?

Kdyz nestihnu na zacatku repky jit vcas na ctvrte patro a vcely narazi matecniky,rozhodim vcelstvo,do spodniho VN dam mix mezisten a sousove jadro,do 2.VN presunu zavickovany plod a 1 rojovy matecnik,na to mrizku a 3VN jako mednik,nad to mezidno a do 4VN puvodni matku a otevreny plod,trochu zasob a sous s vodou.Letavky se vrati dolu.Nez se mlada matka vylihne je preletak plny medu.Stara matka nahradi vypadek plodovani dole a pred zpetnym spojenim ji bud zamacknu nebo si ji vytahnu do 3 ramkoveho oddelku,z nehoz je do lesa snuskove vcelstvo.Na hodnoceni vlastnosti mlade rojove matky a pripadnou vymenu je cas po sezone.JosPr

vínoměrem
např

http://www.vinarskydum.cz/e-shop/akcni-zbozi/vinomer.html

Pokusem, ale musím vědět, kolik vydržím.

Ne vážně, zvážím, ohřeji na cca 95 stupňů,
zvážím podruhé a rozdíl byl alkohol
VP.

Da se vzpomenout na presnejsi puvod "ukrajinek" a na to jak dlouho se jejich vlastnosti udrzely ve vcelach nebo jak rychle zanikly?JosPr

jak změřit alkohol v medovině?

Ja se nehodlam taky hadat,byt trebas ochrana starych odrud,husy ceske a vcel se neda moc srovnavat(mam 10 lete naroubovane renety sazene 1922,budou tady dalsich snad 60 let),houser neni trubec a husa ceska nestratila kontinuitu jako plemeno...Nalez zbytku puvodnich vcel je jina vec,jednak se nicim domacim nedaji geny upevnit a jednak staci vedle vcelar s F1 ze slechtitelskych chovu uplatnici LBV a zdarec zbytku puvodnich vcel...Nejspis tady jde o jinou vec,velka rada vcelaru je rada,ze ma ve vcelstvu vubec nejakou matku,ne tak aby si z matek vybirali.A pokud ma mizerne vynosy medu diky vlastni tuposti,zhlidne se v jinem plemenu,dopadne to sice stejne,ale pokazi praci vsem okolo.(nazor vcelare z okoli,ktery nema med nikdy oproti ostatnim a chce buckfast,ta nanosi medu povidali v MV).O Jadranu si myslim taky svoje.JosPr

Jak se chovala puvodni vcela je popsano v historii ruznych spolku,rovnez . . . .

JosPro
--------
Právě minulou sobotu jsem na přednášce Ing. Titěry slyšel, že ten nejvěští mix byl vytvářen za RakoukoUherska kdy pošta fungovala a za pár krejcarů se dala poslat matka odkamkoli kamkoli. A monarchie byla pořádně veliká.
Mám pocit že historie spolků je pozdějšího data než začátek importů.

Druhá věc je ta bodavost - ta je věcí selekce a možná se zmenšila u všech šlechtěných plemen. Přeci jen zanlosti o pár století pokročily.


A jen tak mimochodem, já nejsem příznivcem dovozů, dokonce ani ne kraňky, protože mi není jasné proč by se sem měly importovat včely třeba od Jadranu. Jak prý dokonce propagovalo Včelařství. Zajímavé že takový úlet nevzbudil takové vášně jako hledání potomků na ŠUmavě. :-)

Takže já se s tebou nehádám o to jestli je to dobře, jen bych rád upravil názor na legislativu a na chování včely tmavé které znáš nejspíš jen z kronik.
A to ani nemám ambice přesvědčit tebe a další, ale lidi co to tady ještě občas sledují.

Karel

Jak se chovala puvodni vcela je popsano v historii ruznych spolku,rovnez tak co prineslo krizeni s ruznym jinym materialem,rad si to procitam,kdyz nemam nahodou co delat.Je v tom hodne poucneho pro dnesek,vcelstva padala i tehdy a varroaza nebyla,s medem to bylo vselijak.Dokonce jsem zaznamenal jasot nad zjistenim,ze vcely plni medniky uz koncem cervna!!! (jine snuskove podminky,jine plemeno vcely nez dnes).Pak nadherne popsany vliv zemedelstvi na pestovani plodin a posun vyuziti snusek diky sireni kranky.Proc zkoumat dnes,to co uz je popsano skoro 100 let?JosPr

Co kdybychom místo dohadů o kraňce-nekraňce využili trochu zimního času
na zdokonalení vlastní metodiky, konkétně protirojových opatření.

Přeleták lze udělat různým způsobem, například:
a) na vlastní starou matku, bez plodu
b) na vlastní starou matku a část včel, bez plodu
c) na cizí malý oddělek s kladoucí matkou
d) na mladou neoplodněnou matku v klícce, bez plodu
e) na matečník, bez plodu
f) na cizí plod (vychovají si náhradní matečník sami)

Zbytek včelstva, mateřák, tj plod, případně stará matka se dají na nové
místo.
1) vlastní česno v patře úlu
2) jinam na stanovišti
česno se dá směrovat stejně, nebo jinak než původní (např otočit o 180 st.).

Přeleták by měl hlavně využít snůšku, mateřák lze rozdělit na posílení,
na oddělky, případně ponechat jako nové včelstvo a nebo později zase spojit.
Navíc by se měla zlepšit situace v napadení roztočem VD.

Pokud máte praktické zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit s
ostatními, napište, předem děkuji za celý kolektiv konference.

Já mám tuto zkušenost:
Použil jsem několikrát bod c), letošní oddělek dal několit kg medu a
šel do zimy v dobrém stavu.
Bod f) je prasečina, ale použil jsem jej na nápravu nezvladatelně
bodavého včelstva, jejich plodem jsem posílil jiná včelstva.
Vylamování matečníků, pokud je 100-procentní zabrání vyrojení, ale
snůška je ZTRACENÁ. Má to asi význam ve městě, myšleno jako udržení dobrých
sousedských vztahů.

Někdy v minulosti někdo psal, že měl případ, kdy si včely z přeletáku
"polétaly" jakoby se rojily a po chvíli se vrátily do úlu a tu sezonu se už
nevyrojily.
VP

Začínal jsem s 10 oddělky se zbytky genů Ukrajinky, byla to včela velmi propolisudárná, zakládáno vzhledově nižší matečníky založené ve větším množství, bylo to oficiálně dovežený u Ukrajiny a oficiálně množený rozmnožovacím chovem a oficiálně nabízený ve Včelařství podle seznamu chovatelů matek toho času. Byl jsem rád že ji mám, protože se namne ostatní včelaři vykašlali mi prodat včelstva krom jediného který mi 10 oddělků udělal a dodes si ho zato považuji, že se namne nevykašlal.

Jo jinak ty geny nebyly špatné, medu dost,když bylo co nosit.



_gp_
.........

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 15. 1. 2015
Re: chov matek (65663) (65667) (65673) (65677) (65681) (65682) (65684)



U Vás 70 procent kolegů mělo něco jiného než kraňku? A prozradíte co?
VP

> Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané?
> Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70%
> včelařů dopouštělo protizákoného jednání.

Asi jsem z jiného světa. Včelaři které znám v okolí, tak nikdo nechoval a
ani nechtěl chovat nic jiného než kraňku, přesněji řečeno to, co považoval
za kraňku. Asi hlavní důvod byl, že viděli, jaký pokrok jim zavedení kraňky
přineslo. Je jedno jestli to mělo 99 nebo jen 75 procet nějakého ideálu,
který nikdo neznal a ani nikdy znát nebude. Pokud někdo ví jak se pozná
živočich, který není "křížený", rád se poučím. Rokud si správně pamatuji,
tak rozbory DNA se zjistilo, že dělení ...kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh
by se mělo revidovat, protože se například zjistila úzká příbuznost orla a
husy.

V případě EU vidím hlavní problém, že naprosto ztratila selský rozum. Sedí
někde úředník, který je hodnocen od kusu a ne od výsledku. Pokud je
předložen stylisticky krásný projekt s barevnými grafy na očividný tunel, je
schválen na úkor něčeho smysluplného. Ale nic s tím neuděláme, granty tu
jsou tisíce let, jen se jim tak neříkalo. Byly na válku, na palác, na
včelařskou školu v Novém Kníně a na miliony dalších věcí.

U Vás 70 procent kolegů mělo něco jiného než kraňku? A prozradíte co?
VP

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!)
....
Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Ad A.
Doufám že o ty evropské dotace nežádáš a ani když vám dotují plošný aerosol, Gabon a medomety.

Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané? Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70% včelařů dopouštělo protizákoného jednání.
Podle mých znalostí nmeexistoval nikdy (30 let zpět) zákon který by přikazoval mít na včelnici jen kraňku.

Ad B

Já nevím jaké názory jaké mají zastánci jiných plemen - zeptej se až tě zas ezvoilí v Křemencové - tam registrovali chovatelské sdružení včely tmavé - třeba ti vysvbětlí proč ji legalizovali - nyní již nemůžeš zakázat nikomu její chov - je tu doma. Úředně a síldí v Křemencové.



Já znám jen pár lidí co je zajímalo zda zde někde nezůstaly zbytky původní včely než sjme to překřížili hromadnými importy.

A takovému jednání já nemám co vytknout - stejně tak jako když někdo zachraňuje a udržuje původní genofond - ať už rostlin nebo zvířat. Je mi jedno jestli to je jabloň nebo česká husa či včela.

Za současné potíže - není náhodou na vině že sem dovážíme včely od Jadranu?
Já to nevím, ale když nebudeš vědět jak se chová původní včela (Nebo její torzo) tak se to nemůžeš dozvědět.

Karel

Jak poznáš bastardizovanou domácí včelu?
_gp_


...........
JosPr (217.77.165.33) --- 14. 1. 2015
Re: chov matek (65663) (65667) (65673) (65677) (65681)

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.
-------
Vynechám to, že takový náklad - otázka zda čtený - má leda Včelařství a to mystifikuje jinak:-)

A proč by to nebylo možné?

Nějaký zákon to zakazuje?


Karel

Vy máte pořád jen lípu. Ten med neznáme. Na vysočině les . Jak medovnice
smrková tak puklice velká a po ní poloskrytá. Dobře tam někdo píše že má
pršet. To je pravda že včely jdou ráno za rosy potom k večeru a když
zapoledne přijde taková sprškav máte víčka od loučky k loučce. Já říkám u
nás stačí snůška týden a jsme všichni spokojeni. Bohužel někdy ve snušce
není ani ten týden Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:02:06

Předmět: Re: chov matek


""Medovicový med

krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak

dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to

pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost.

Pravdou

je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15

lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to

stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem

pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do

těch

prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až

15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele

obrazily na podněcovací snůšku Standa"



Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi

takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech

objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc,

potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět

aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden,

čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy

jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na

jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že

listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam

zasahovaly větve, byl mokrý kruh.

Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by

asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku

medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi

málo."

udělej si křídelní index. Nevím kolik ma kranka troisek , To sem si hrál tak
před 30 roky pomocí epidiaskopu . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:00:20

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro



------



Tak co tady řešíš?



:-)

Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?



Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?



Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?



Karel"

přítel Tocháček dovezl první kranku v špacír holi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 23:51:01

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v

kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu

vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

Byla to jen jedna z moznosti,ktera me napadla,jen muj osobni nazor.Rozhodne mi zalezi na tom,jakou vcelu mam v nove vznikajici zastavbe kolem stanoviste. Co je sportovni nebo ne,je otazkou nazoru.Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.

Pane Polďžek děkuji za radu.S pozdravem Petr Zakouřil

Mě se také zdá přijatelnější to rozhraní v té vrchovině
Jinak s tím souhlasím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 14:52:32
Předmět: Re: chov matek

""Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře
na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady
existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom
žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost
šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná
doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené
oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na
styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké
možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích
druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá
včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka."

"Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka.

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr


--------------

Za nesportovní jsem považoval tebou nadhazovanou možnost že někdo založil Chovatelské sdružení v rozporu s literou a duchem zákona. Volil jsem schválně slabé slovo, protože pokud někdo něco udělal aby někomu škodil, tak jsou i jiná slova.

Samozřejmě na penězovody co si odkláníte do NASAvrk a další už slovo NESPORTOVNÍ není vhodné, protože nevystihuje podstatu.
Takže se starej ba vám vaše penězovody zase někdo neznámý nevyklonil. A nemuseli jste zase vybírat po pětikorunce do kasičky od starých důchodců.

Karel

Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever  Evropy  včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat..

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 13:05:17
Předmět: Re: chov matek

"Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil,
kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce
vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u
nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že
rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve
své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých
bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci
včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v
populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto,
že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní
včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od
ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na
Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by
byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že
tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení
ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících
rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým
útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol
nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto
"alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen
při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem
dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v
názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to
do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových
platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes
40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta"
chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým
oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř
svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní
projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží
"zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou
debatu.

Broněk Gruna"

Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto, že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto "alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes 40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta" chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou debatu.

Broněk Gruna

Já jsem z vyhnáním nikdy neměl problém.
úl se uzavře tak, aby se z něho ten živočich sám nedostal a zapálí se knot.
Nechá se "povařit ve vlastní šťávě" instinktivního strachu z kouře plus z toho že se z úlu nedokáže dostat a uhoří tam.
Po cca 20 minutách se naplno otevře úl. Na hodinu, dvě hodiny.....
Dělá se to večer atd, kdy je tma a kdy tak není problém pro to zvířátku utéct z úlu. Ideálně v době, kdy není sníh těsně před větší sněhovou nadílkou, myši a rejsci obvykle přezimují pod sněhem a do úlu už potom nelezou.
Řekl bych, že konkrétně toto zvířátko už do úlu ani nepáchne.

Asi to chce praxi ověřit u své linie, mně to tak funguje a mám celkem hodné
včely... V okolí je moc brtníků, při práci pospíchám, používám klobouk a
rukavice, ale exkurze školy a školy dopadla v pohodě.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 12:18:13

Předmět: Re: chov matek


"Apis mellifera milifera L. - Včela tmavá (severní),(černá)

Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)

Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)

Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou

 On v těch názvech a řazení je až někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží

na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.

Ještě horší je to řazení v rostlinách.

Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás V pracích učenců

se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.

Co se týče bodavosti jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky

u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje

beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu

označují za původce přenášení chorob

Pak se v tom vyznej.

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:10:18

Předmět: Re: chov matek



"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.



 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera



Tamá více poddruhů:



 jedním je A.M. melifera Linnaeus

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758

(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů

tmavé včely u nás nepůvodní



dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 

kraňská včela



Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,

to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou

jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a

vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.

Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba

z hodných neumíte vybrat.



Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské

včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část

matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze

potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a

zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů

kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných

včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,

každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem

trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,

které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve

finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého

lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  

nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem

nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,

neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se

uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do

klidu.



Radek 





---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 14. 1. 2015 9:28:46

Předmět: Re: chov matek



"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá

žije po celé Evropě,

Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní), přímořská,

ukrajinská. sicilská atd

Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.

Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.

Uváděný spolek chovatelů Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno

Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze

západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie. Počátek jeho zániku se

dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění

jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s

činností uvedeného spolku.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 7:29:18

Předmět: Re: chov matek



""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.

nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející

brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.

Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až

dovozem kvalitních matek kraňských."



Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"

nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách

totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně

zřeďovat.

V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od

velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda

šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,

protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti

úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení

úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.

Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se

brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a

nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.

Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně

"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té

divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se

potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u

"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po

nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky

na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují

mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají

trubce.""""

Pan Klukas mně ukazoval stejné následky a má v česnech mateří mřížku! malý
vleze, vyoste a škodí a nemůže ven. Pastičky fungují, rejsků je moc, možná
ne v Praze ale v úlech ano.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 12:11:38
Předmět: Re: Rejsek 2015

"A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky,
křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do
kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo
příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě
remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod
zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to
musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
...........

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice
vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU
MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla
nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné
že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro
včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,
nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.
Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr

Apis mellifera milifera L.  - Včela tmavá (severní),(černá)
Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)
Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)
Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou
 On v těch názvech a řazení je až  někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží
na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.
Ještě horší je to řazení v rostlinách.
Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás  V pracích učenců
se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.
Co se týče bodavosti  jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky
u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje
beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu
označují za původce přenášení chorob
Pak se v tom vyznej.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 11:10:18
Předmět: Re: chov matek

"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."""

A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky, křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
............

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

jediná pomoc je kousek špeku a pastičky na myši do podmetu, dokud se nechytí
omylem rejsek, chytáme myši, které ruší včely. funguje to, rejsky včelař
nevyhubí, každý rok se situace opakuje.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:01:20

Předmět: Re: Rejsek 2015


"Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice

vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.

Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU

MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla

nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné

že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro

včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,

nevylezli,

jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.

Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce.""

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."

"Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky "

Stačí zadat do gůglu heslo " čmeláci chov" a vyjede plno stránek...
Teď je zrovna čas akorát na výrobu těch úlků a jejich vybavení, aby se mohlo v březnu až květnu osazovat. Nebo ponechat vystavené, aby je samičky čmeláků našly samy.
Včelař má pak výhodu v tom, že má přístup k včelami zpracovaném pylu. Podněcování pylem od včel lze rozvoj čmeláčího hnízda urychlit a tím na konci léta zvýšit množství oplozených čmeláčích samiček, které v dalším roce na jaře založí další hnízda.
Jinak umístění úlků je třeba do stínu, protože čmeláci neumí snižovat vysokou teplotu v úle odpařováním vody jako včely a je třeba je chránit před mravenci, protože ti umí čmeláčí hnízdo zlikvidovat.

"Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu" nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší, protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně "vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u "nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají trubce.

Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky

Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

-----
Svědčí nějaký fakt pro to že se to nedá?
To je sdružení - ne monopol. :-)

Karel

Klub a hledani tmave vcely je Pepane neco uplne jineho nez uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave(jimz je CSV).Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

Tak pokud vím tak černá se doposud nepodařila zřejmě nalézt To že je tady
nějaký klub  ještě nic neznamená..
Ta bukfaldská také není původní ale je to kříženec V. přímořské + něco.
Zrovna tak je to Singr
Kraňka již svými vlastnostmi také není ta původní,. údajně byla ještě
útočnější jako ta černá. Proto se také občas i ve vašich ušlechtilých
chovech objeví něco velmi divokého. Pak jen jejich pečlivým rozchovem by
jste se dopracovali tzv. zpětným šlechtění asi za 50 let původní kraňky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 1. 2015 7:00:20
Předmět: Re: chov matek

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel"

sem tam nějaký dovoz nic neovlivní. Zaprve bude rozmělněnokamžitě po prvním
přemnožení a jen pro představu převod české kotliny na kraˇku po
systematickém provádění trval cca 70 let. a s to včelou černo pokud ji
najdeš to bude vyžadovat zrovna tak nákladné laboratoře pro umělé
oplodňování matek, jinak to nepůjde.
Všechno je to pro běžného včelaře velmi nschůdná cesta.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 22:24:52
Předmět: Re: chov matek

"Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo
vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky
nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již
nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí
včely.

Karel"

Pane Potužníku, raegoval jsem na tvrzení o bodavosti včely tmavé.

Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských.

Jestli jsem to pochopil, tak pro něj nebyl mezi kvalitní matkou bez ohledu na plemeno rozdíl.

Problém zřejmě je, že tady každý tu pouliční směsku považoval za včelu tmavou. A má jasno.
Už neřeší že když je dnes ta směska z kraňky tak po pár letech bez doplnování a selekce to jsou bestie i z kraněk. Stačí se občas podívat co si matka přinese i dneska z proletu za potomstvo. Nebo se přihlásit do nátěrové komise. :-)

Karel

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> před válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

Pane Jiruš, řekl jste A, řekněte i B, tedy odkud je vozili.
Já si typuji Rakousko, kraňka, Sklenar 47. Jak jsem daleko
od pravdy?
VP.

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

JJ, otevření hranic to usnadnilo. Dříve dovézt matky přes hranice nebylo nemožné, ale ty celnice leckoho odstrašily. Všelijací včelaři masaři se pak soustředili na to místo vlastního chovu matky kupovat a ušetřený čas použít na zvyšování počtu včelstev.
Dneska bych řekl, že leckterý takový včelař se nebude rozpakovat dovést jakoukoliv geneticky odlišnou linii, aby potom na kříženkách, matkách generace F1 získal na 2 - 4 roky mimořádné medné výnosy. Až to odezní, doveze zase jiné matky a tak pořád dál....
Na úkor včelařů kolem.....

"Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa"

Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc, potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden, čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam zasahovaly větve, byl mokrý kruh.
Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi málo.

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr

Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí včely.

Karel

Denik.cz-na Vyskovsku uhyne az polovina vcelstev.

Tak že si koupil 10 záhonů pozemku a chceš tam založit vlastní chov. Tak
hodně štěstí.Píchni kružítko do mapy a udělej kružnici alespon 5-6 km. Kup
to a pak se o málo uspěšném chovu budem bavit. Nebo bud grant. Nekupuj sta
ha ale rozchovej stovky matek a ne daruj ale vlastnoručně zdarma přidej
včelařům v tomto okolí. Podobně to děloli Jablonany když začínali s chovem
Kranky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 19:11:14

Předmět: Re: chov matek


""necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov

neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven

nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to

ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo

vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky

nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne

z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

To byl otec hrdina v rukavicích. Já chodim v polokeckách a kratasích a matky
si chivám výběrem . Původ to jsou kranky ale křídelní index jsem nedělal a
10 let jsem matku inseminovanou nekupoval a jsu spokojen. Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 9:22:08

Předmět: Re: chov matek


"Opravdu hloupé řeči.

Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových

úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.

Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a

maximálně rozchovávači nakoupených matek.

Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na

lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu.

Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky,

když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na

osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství

spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14

dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté

potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a

dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině

července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do

asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...

Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový

poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba

pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve

sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na

chleba.

Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás

kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou.

Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu

mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.

Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto

vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova

celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z

nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by

tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní

med i pro včelaře.

Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla

sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na

mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40

lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez

rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na

včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval.

Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů,

přehazovačů bedniček, neumí."

"necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

--------------

To by ale bylo nečestné a nesportovní, ne?

A hlavně by to mohlo znamenat určitý problém, protože povinnosti takového sdružení jsou celkem přesně popsány.

Karel

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

ano to se pokouší právě o její nalezení a záchranu.Mají zřejmě i v plánu
pokusit se o zpětné šlechtění z dnešních chovů kraňky.To je ale práce asi
tak na 80 roků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 14:11:55
Předmět: Re: chov matek

"Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel"

http://www.modernivcelar.eu/clanky/csv-zalozil-uznane-chovatelske-sdruzeni-vcely-tmave.html

a pak ti co hledají a zachranují český genofond - nezaměňnovat

http://www.vcelatmava.cz/


Karel

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel