Archiv Včelařské konference

A presne tenhle slovensky host(predseda slovenskeho svazu) svoje vyjadreni dementuje v casopise jednoho svazu,z cehoz plyne,ze si pani cechari pouzili to,co se jim hodilo do kramu,slusne receno"krapatko to vytrhli z kontextu".Na kazdem sprochu,pravdy trochu.JosPr

Po letošním neúspěšném roce a medobraní mohou být spotřebitelé rádi, že mají ty obchodníky kteří dorovnají poptávku po medu. V podstatě mi p. Gál hovoří z duše, jenže po zkušenostech s Viglaší a jinými snahami snad musí uznat, že co je doma to se počítá a co se z domu prodá a zaplatí je číslem do počtů dobrého hospodáře. Na nějaké družstevní spojování nikdo není nachystaný a ani zvědavý, pokud jsou podmínky při prodeji medu jaké jsou.
_gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 2. 10. 2014
Re: cechaři chtějí zakázat prodej medu ze dvora (64761) (64763) (64764) (64765) (64766) (64769) (64770) (64771)

A presne tenhle slovensky host(predseda slovenskeho svazu) svoje vyjadreni dementuje v casopise jednoho svazu,z cehoz plyne,ze si pani cechari pouzili to,co se jim hodilo do kramu,slusne receno"krapatko to vytrhli z kontextu".Na kazdem sprochu,pravdy trochu.JosPr

Ten plk o zákazu prodeje jsem bral, jako vtip. V uvedeném článku byla ale jiná zajímavá zmínka. A to, že na Slovensku plánují nebo již snad mají asistenta veteriny pro včelařství. Má za úkol jednou za rok navštívit všechna stanoviště na stanoveném území. Domnívám se, že tak by měla začít pracovat SVS i v Čechách a vše co dělá dnes ČSV přehodit na veterinu. Stejně to mají organizovat oni, ale ČSV to má snahu stále stahovat na sebe.

Dobrý den,neví tu někdo sestli už byly vydány letošní OVP?

První krok už byl učiněn, v MVO ČVS už není ČSV úkolována a zmocnována /u nás jsme třeba před dvěma lety nesměli del vyhláčky dávat ani pásky Varidolu bez komise ČSV :-) /.

A letos začali chodit veterináři po návštěvách aby očíhli realitu.

Karel

Alespoň první ano.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Pavel
Sent: Saturday, October 04, 2014 6:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: OVP

Dobrý den,neví tu někdo sestli už byly vydány letošní OVP?

A kdo to zaplatí? Já bych se podle druhých neopičil, máme to tu docela schopné, kdo potřebuje veterináře, zavolá mu a řeší se až to co je důležité. Pokud by měl chodit od stanoviště ke stanovišti, tak by se uchodil a včelaři by zbytečně nervózněli a jak v první větě, kdo by to zatáhl takovou chodící práci? _gp_
.........
(217.117.217.146) --- 3. 10. 2014
Re: cechaři chtějí zakázat prodej medu ze dvora (64761) (64763) (64764) (64765) (64766) (64769) (64770) (64771) (64772) (64773)

Ten plk o zákazu prodeje jsem bral, jako vtip. V uvedeném článku byla ale jiná zajímavá zmínka. A to, že na Slovensku plánují nebo již snad mají asistenta veteriny pro včelařství. Má za úkol jednou za rok navštívit všechna stanoviště na stanoveném území. Domnívám se, že tak by měla začít pracovat SVS i v Čechách a vše co dělá dnes ČSV přehodit na veterinu. Stejně to mají organizovat oni, ale ČSV to má snahu stále stahovat na sebe.

SVS je financovaná státem. Již z principu, že za vše spojené s nemocemi včel a jejich léčením je na SVS, tak asistent pro včely by byla funkce výkoná a ne jako nynní že sedí v kanceláři a čekají na udání nebo až někdo požádá o zjištění na stanovišti. Bude-li to dobře promyšlené bude to přímá vazba na chovatele a o to jde.Mnohdy bývá již pozdě. Já to znám sám, nové věci člověk nerad přijímá. Podobný systém mají i v některých evropských státech a USA.

Dá se to přiblížit? Komu prospěje to, že mu bude dýchat nějaký junior z vysoké, co viděl včelu na školení nezaměstnaných? Všude jinde výkonná moc je jen na státem určeném veterináři. Nějaký asistent je na úrovni prohližitele s osvědčením podepsaným SVS. A prohližitelů v ČR jsou mraky. Takže nevím oco jde. Chyba v tomto je někde jinde, nevisí to na státu. _gp_
.......
(217.117.217.146) --- 4. 10. 2014
Re: cechaři chtějí zakázat prodej medu ze dvora (64761) (64763) (64764) (64765) (64766) (64769) (64770) (64771) (64772) (64773) (64774) (64778)

SVS je financovaná státem. Již z principu, že za vše spojené s nemocemi včel a jejich léčením je na SVS, tak asistent pro včely by byla funkce výkoná a ne jako nynní že sedí v kanceláři a čekají na udání nebo až někdo požádá o zjištění na stanovišti. Bude-li to dobře promyšlené bude to přímá vazba na chovatele a o to jde.Mnohdy bývá již pozdě. Já to znám sám, nové věci člověk nerad přijímá. Podobný systém mají i v některých evropských státech a USA.

Ono je jedná věc to navrhnout a druhá věc to skutečně dělat..
Mohlo by to vypadat například takto:
Je za prvé otázka, co to znamená "výkonná funkce" . Jestli by ten člověk měl znát situaci toho včelařů a jejich včelstev, tak to znamená být na všech stanovištích tak nejméně dvakrát ročně a ideálně s tím včelařem i rozebrat jeho včelstva.
Určitě to nebude člověk zapálený pro včelaření, ale "pouze" se tím bude chtít živit - bude dodržovat pracovní dobu, takže to už je z 7 dnů týdne fond pouze 5 dnů po cca 8 hodinách pracovní doby, kdy bude pracovat. Včelaři jsou někteří zaměstnaní a nemají čas, jiní starší třeba ani nemají mobil a internet a je třeba za nimi nejdřív zajet a domluvit, který den a hodinu se u včelstev sejít. Neboli z 5 dnů pracovního týdne bude ten člověk až dva pracovní dny sedět u mobilu a počítače nebo jezdit a jen domlouvat schůzky u včel, teprve zbývající tři dny, 24 pracovních hodin, bude moct dělat ty prohlídky - svou práci u včel. Pokud by to bylo s kvalitní prohlídkou včelstev, tak na jedno stanoviště připadá tak hodina práce + řekněme takových dalších 30 minut, kdy se přepravuje na další stanoviště jiného včelaře nebo na něho čeká atd. S přestávkou na jídlo či s povinnými přestávkami danými třeba současným Zákoníkem Práce, tam záleží, jak bude taková práce klasifikována, plus s časem na cestu z domu a po práci domů je to s odřenýma ušima sotva tak 4 stanoviště denně. To je 12 stanovišt týdně, 48 stanovišť měsíčně. Možné to bude dělat tak od dubna po září, to bude ročně tak 290 prohlídek. A to ještě nepočítám dobu, kdy bude na prohlídku nevhodné počasí , takže v reálu by se mohlo dosáhnout sotva 150 prohlídek stanovišť na jednoho takového výkonného pracovníka. To je počet stanoviště jedné větší ZO.
Kolik by tedy takových lidí muselo být přijato, aby skutečně ti "výkonní pracovníci" ty stanoviště znali a nebyla to nakonec jen další formální práce vykonávaná čistě jen od stolu a počítače?

Koukám, že mně zmizelo příjmení.......

co to je Bez úvodu se uvádějí obecně známé zkratky.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 10. 2014 6:56:15
Předmět: OVP

"Dobrý den,neví tu někdo sestli už byly vydány letošní OVP?"

Ovšem to byl jen výklad vaší ZO. Jiné měly výklad odlišný a kupodivu tam byl
stav stejný nebo dokonce lepší.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 10. 2014 9:48:03
Předmět: Re: cechaři chtějí zakázat prodej medu ze dvora

"První krok už byl učiněn, v MVO ČVS už není ČSV úkolována a zmocnována /u
nás jsme třeba před dvěma lety nesměli del vyhláčky dávat ani pásky
Varidolu bez komise ČSV :-) /.

A letos začali chodit veterináři po návštěvách aby očíhli realitu.

Karel"

Fantasto já předpokládám že by to bylo tak 1 - 2 stanoviště týdně.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 10. 2014 7:49:03
Předmět: Re: cechaři chtějí zakázat prodej medu ze dvora

"Ono je jedná věc to navrhnout a druhá věc to skutečně dělat..
Mohlo by to vypadat například takto:
Je za prvé otázka, co to znamená "výkonná funkce" . Jestli by ten člověk
měl znát situaci toho včelařů a jejich včelstev, tak to znamená být na
všech stanovištích tak nejméně dvakrát ročně a ideálně s tím včelařem i
rozebrat jeho včelstva.
Určitě to nebude člověk zapálený pro včelaření, ale "pouze" se tím bude
chtít živit - bude dodržovat pracovní dobu, takže to už je z 7 dnů týdne
fond pouze 5 dnů po cca 8 hodinách pracovní doby, kdy bude pracovat.
Včelaři jsou někteří zaměstnaní a nemají čas, jiní starší třeba ani nemají
mobil a internet a je třeba za nimi nejdřív zajet a domluvit, který den a
hodinu se u včelstev sejít. Neboli z 5 dnů pracovního týdne bude ten člověk
až dva pracovní dny sedět u mobilu a počítače nebo jezdit a jen domlouvat
schůzky u včel, teprve zbývající tři dny, 24 pracovních hodin, bude moct
dělat ty prohlídky - svou práci u včel. Pokud by to bylo s kvalitní
prohlídkou včelstev, tak na jedno stanoviště připadá tak hodina práce +
řekněme takových dalších 30 minut, kdy se přepravuje na další stanoviště
jiného včelaře nebo na něho čeká atd. S přestávkou na jídlo či s povinnými
přestávkami danými třeba současným Zákoníkem Práce, tam záleží, jak bude
taková práce klasifikována, plus s časem na cestu z domu a po práci domů je
to s odřenýma ušima sotva tak 4 stanoviště denně. To je 12 stanovišt týdně,
48 stanovišť měsíčně. Možné to bude dělat tak od dubna po září, to bude
ročně tak 290 prohlídek. A to ještě nepočítám dobu, kdy bude na prohlídku
nevhodné počasí , takže v reálu by se mohlo dosáhnout sotva 150 prohlídek
stanovišť na jednoho takového výkonného pracovníka. To je počet stanoviště
jedné větší ZO.
Kolik by tedy takových lidí muselo být přijato, aby skutečně ti "výkonní
pracovníci" ty stanoviště znali a nebyla to nakonec jen další formální
práce vykonávaná čistě jen od stolu a počítače?"

Ovšem to byl jen výklad vaší ZO. Jiné měly výklad odlišný a kupodivu tam byl
stav stejný nebo dokonce lepší.

pepan
---------------------------
To ti tady peru do uší už od 2008 a ty si meleš pořád svou podle vašeho Kraje.

V našem Kraji /HHradec Králové) to bylo od 2008 do předloňska.

Včelař nesměl bez komise ošetřovat včely Varidolem a Gabonem. Dával jsem sem citace.

Naše ZO a další na vyhlášku dlabali takže to nebyl jejich výklad.

On tam byl totiž taky osvíceně nařízen letní monitoring pro každého včelažře a ZO to měli vyhodnocovat.

Což se samozřejmě nedělo. Takže od loňska veterina pochopila že je lepší komunikovat se včelaři bez prostředníků.
Do té doby mohla leda tak chodit kontrolovat záznamy o letním spadu a napadení trubčiny, což by jí nepžedložil asi nikdo. A u ZO jak to vyhodnocují:-) :-)

Zajímavé ze na Mělníce OV začíná varoamonitoring organizovat a přednáší o tom v Ostravě.
Vývoj holt jde po spirále. :-) :-)
Karel

"Fantasto já předpokládám že by to bylo tak 1 - 2 stanoviště týdně."
Pokud to nebude plošně, kdo a jak bude ty stanoviště vybírat?
Přihlásí se v ZO nějaký včelař, který to má všechno v cajku, aby se tím vrchnosti - veterině nějak zalepily oči a dala potom pokoj?
Nebo se vybere nějaký končící včelař, který to už nezvládá, aby byl tak veterinou "odstřelen" a se včelařením už konečně skončil?
Nebo se bude vybírat včelař, který se výboru nelíbí a oponuje a veterina se funkcionáři ZO příslušně naladí, protože když se chce, se v průměrném chovu vždycky něco najde , co není úplně v cajku?

Tak, jak čtu ohlasy, tak jsem píchl do žkavého problému. Moje fantaskní představa je taková. Bude existovat asistent SVS pro návštěvu stanovišť včelstev, veškerá starost o aplikaci léčivých pípravků bude na chovateli. Léčivo si bude obstarávat sám chovatel na recept od soukromých veterinářů. S organizací práce asistenta SVS bych si nedělal vrásky, bude to jejich starost. Na nás chovatelích bude starat se odpovědně a s ohledem na nařízení veterinářů používat léčivé přípravky. Toť vše. Je těžké pochopit, že ČSV je zájmový spolek a ne nějaký vykonavatel toho co patří do ranku SVS, ale vývoj jde tímto směrem, a my se s tím samozřejmě vypořádáme. Ono je třeba opustit teorii, že ZO ČSV má nějakou odpovědnost za včelstva chovatelů. Není to tak, a nikdy nebylo. NOZ přísně odděluje majetek Spolku od majetku jeho členů. Přátelé pokroku nezabráníme a soukromý majetek se musíme naučit respektovat.

To není fantaskní, to jsou bludy nějaké raněné osoby co nemá šajnu co je ČSV. Otázkou je proč si to zranění hojí na zaběhlém systému a druhak proč nedělá to co tu píše. Kolik včelařů jste navštívila za účelem kontroly jejich soukromého majetku? Opakuji, pouze státem pověřená osoba - ne tedy nějaký asistent, může mít pravomoc jednat. A tak je to všude, nějaké báchorky o tom jak to funguje jinde bych si nechal pro sebe._gp_
............
(217.117.217.146) --- 5. 10. 2014
Re: cechaĹ?i chtÄ?jĂ­ zakĂĄzat prodej medu ze dvora (64785) (64787)

Tak, jak čtu ohlasy, tak jsem píchl do žkavého problému. Moje fantaskní představa je taková. Bude existovat asistent SVS pro návštěvu stanovišť včelstev, veškerá starost o aplikaci léčivých pípravků bude na chovateli. Léčivo si bude obstarávat sám chovatel na recept od soukromých veterinářů. S organizací práce asistenta SVS bych si nedělal vrásky, bude to jejich starost. Na nás chovatelích bude starat se odpovědně a s ohledem na nařízení veterinářů používat léčivé přípravky. Toť vše. Je těžké pochopit, že ČSV je zájmový spolek a ne nějaký vykonavatel toho co patří do ranku SVS, ale vývoj jde tímto směrem, a my se s tím samozřejmě vypořádáme. Ono je třeba opustit teorii, že ZO ČSV má nějakou odpovědnost za včelstva chovatelů. Není to tak, a nikdy nebylo. NOZ přísně odděluje majetek Spolku od majetku jeho členů. Přátelé pokroku nezabráníme a soukromý majetek se musíme naučit respektovat.

Bohudík, raněný nejsem, v ČSV jsem od roku 1981. Od roku 83 5 let hospodář ZO a od te doby jenatel. Tak asi vím o čem píši. Ohledně Včelařského inspektora toto: bude-li to pracovník SVS, tak organizaci práce a jeho plat zajistí stát. Zamýšlel jste se někdy někdo nad tím, způsobíte-li při komisionálním ošetřování skodu majiteli včelstev, kdo mu to zaplatí? Takovýchto otázek mohu položit řadu. Bez diskuze je to, že za ošetření včelstev je zodpovědný chovatel a nikdo jiný. Za ta léta boje proti varoáze snad již chovatelé vědí, jak na to a pokud nevědí jejich věc. To chcete dospělé svéprávné lidi stále vodit za ručičku. Lékař Vám napíše antibiotika a je na Vás jestli je použijete nebo ne. A také nemusíte vyplňovat nějaký papír, kdy jste si jakou tabletku vzali nebo snad ano. Chovatelům skotu, vepřů, slepic atd. také neorganizuje léčení nějaký spolek nebo snad ano. A žijí.

Zatu dobu co děláte pro spolek a s SVS bych si myslel, že víte jak SVS působí, kolik lidí by muselo kvůli něčemu takovému co tu navrhujete zaplatit navíc, kdo ty peníze na lokální SVS pracovníky sežene, jde o nespočet pracovních míst v podstatě zbytečných. Proč? Protože tu je ČSV které "zastřešuje" včelaře jak zájmově, tak výzkumně, zdravotně a nakonec i podle několika právních ujednání a následně vydaných směrnic. Proč? Protože včelaři se shromadují právě proto aby byli soběstační, kdo se neorganizuje, jako já, tak se musí podle zvyků vézt chtě nechtě. Já si zatu dobu na ČSV zvykl, málokdo by dokázal udržet takový kolos, smekám před vedoucími pracovníky, protože jednat okolo takových návrhů, tak by mne brzo asi zprominutím piclo.

Proto se mi to zdá uhozené.

_gp_
......
(85.207.86.13) --- 5. 10. 2014
Re: cechaĹ?i chtÄ?jĂ­ zakĂĄzat prodej medu ze dvora

Bohudík, raněný nejsem, v ČSV jsem od roku 1981. Od roku 83 5 let hospodář ZO a od te doby jenatel. Tak asi vím o čem píši. Ohledně Včelařského inspektora toto: bude-li to pracovník SVS, tak organizaci práce a jeho plat zajistí stát.

Spolek má mít specificky určený účel. Náš zájem je chov včel. Správně jste napsal /kolos/. Tomu kolosu je třeba odlehčit, aby se mohl více věnovat osvětě, přednáškám, setkáním, kurzům atd. Není třeba suplovat státní správu. Výzkum provádí soukromá společnost VÚVč a chovatelé mohou experimentovat nebo spolupracovat v výzkumem. Ono to stejně přijde a nic s tím neuděláme.

Anonym:
Moje fantaskní představa je taková. Bude existovat asistent SVS pro návštěvu stanovišť včelstev, veškerá starost o aplikaci léčivých pípravků bude na chovateli. ....

------
Takže to bude taková státem dobře placená procházka.
Bude chodit po návštěvách atd. .-)

Taky jsem byl kdysi toho názoru.
Zmoudřel jsem ale. Doufám. :-)


V podstatě jediné co může zkontrolovat a má snad smysl je že stanoviště je řádně nahlášeno. A pak snad odebrat měl na vyšetření moru. Trochu málo aby to odůvodnilo jeho existenci.
Co jiného lze nařídit aby to každý včelař musel dodržovat?

Karel

ČÍ jsou včelstva? Chovatele. Je tedy povinen spolek nebo chovatel? Vškerá činnost ve spolku týkající se soukromého majetku tedy včelstev musí být na dobrovolné bázi a ne na nějakých smyšlených nařízeních z centra. NOZ také rozlišuje majetek spolku a majetek jeho členů, ten je od spolku oddělen. A z toho také předpokládám budou vycházet nové stanovy spolku. Chápu, že v minulosti chtel mít režim vše pevně pod kontrolou a dirigoval i činnost organizací, ale dnes jsme snad nenávratně někde jinde. Můj zájem není bourat spolkový život, ale odstranit ty činnosti, které ke spolkové činnosti nepatří.

Pro obhájce kolosu pouze připomenu Včelu Předboj, nevrácený zbytek dotace. Tak to je ten Vámi obhajovaný kolos? To se přece také dělalo ve prospěch chovatelů a zatím je kdosi připravil o vložené finance. Ve vzduchu slyším, zase někdo kdo chce rozbít spolek, ale tak to tedy ne jde mně odstranění činností, které na spolek v průběhu let nabalili nejvyšší funkcionáři svazu. A nakone ještě můj názor na VÚVč, ten měl zůstat pod státem, jako je to v okolních zemích.

Vážený příteli zajmalo by mě jaké vedlejší činnosti spolku by měly být odbourány. Je to pojem "velejší " moc široký. Upřesni to o co se jedná, co by mělo být odbouráno, pak se dá s Tebou souhlasit. Felix

50 let se pohybuji kolem včel. Za všechna ta léta existovalo spousta
nařízení ať již z veteriny ,svazu, či jiných orgánů. Málo který se dodržoval
a neznám včelaře který by vedl nějakou evidenci o jednotlivých včelstvech.
Dříve, kdy se používaly úly budečské a jiných almárkových typů tak měli
alespoň poznámky na dvířkách v úlu ale u nástavků které se mezi sebou
přehazují to již nejde. Zrovna tak to dopadne s evidenci léčení.
Ještě jakš takš finguje evidence chovů. JEDNO JE JISTÉ KVŮLI POŘÁDKU NĚJAKÝ
ORGÁN EXISTOVAT MUSÍ, JE VŠAK OTÁZKOU KDE JE TA ÚNOSNÁ MÍRA.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 10. 2014 22:59:28
Předmět: Re: cechaĹ?i chtÄ?jĂ­ zak?zat prodej medu ze dvora

"Anonym:
Moje fantaskní představa je taková. Bude existovat asistent SVS pro
návštěvu stanovišť včelstev, veškerá starost o aplikaci léčivých pípravků
bude na chovateli. ....

------
Takže to bude taková státem dobře placená procházka.
Bude chodit po návštěvách atd. .-)

Taky jsem byl kdysi toho názoru.
Zmoudřel jsem ale. Doufám. :-)


V podstatě jediné co může zkontrolovat a má snad smysl je že stanoviště je
řádně nahlášeno. A pak snad odebrat měl na vyšetření moru. Trochu málo aby
to odůvodnilo jeho existenci.
Co jiného lze nařídit aby to každý včelař musel dodržovat?

Karel"

Představ si úřední postup!
Písemnou formou požádat o návštěvu stanoviště .Poštou 2 - 10 ní k příjemci
2 dny k odeslání odpovědí s termínem možné návštěvy
další 2 dny pošta
A je 14 dní pryč při nejrychlejším možném postupu.
Do toho přijde plískanice a na stanoviště se nedostanou a kolotoč začne
znova.
Ale co se divíme. O to vše si koledujeme sami. spousta rýpalů píše
připomínky na zaběhnutý systém obviňuje pracovníky svazu a včelaře z
nekalostí včelař z podvodů s dotacemi atd. Kdysi dávno jeden funkcionář na
takové připomínky poznamenal Přesnější evidence a dohled na včelaře by byl
dražší jak únik financí drobnými podvody. A teď posuďte, neměl pravdu?
Naproti tomu však máme za sebou za posledních 20 let našich vlád tolik
hovadin, žese již nemá cenu ani vzrušovat. a to nejem u včel. ALE MÁME ZATO
BANÁNY :-D.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 10. 2014 10:08:28
Předmět: Re: cechaĹ?i chtÄ?jĂ­ zak?zat prodej medu ze dvora

""Fantasto já předpokládám že by to bylo tak 1 - 2 stanoviště týdně."
Pokud to nebude plošně, kdo a jak bude ty stanoviště vybírat?
Přihlásí se v ZO nějaký včelař, který to má všechno v cajku, aby se tím
vrchnosti - veterině nějak zalepily oči a dala potom pokoj?
Nebo se vybere nějaký končící včelař, který to už nezvládá, aby byl tak
veterinou "odstřelen" a se včelařením už konečně skončil?
Nebo se bude vybírat včelař, který se výboru nelíbí a oponuje a veterina se
funkcionáři ZO příslušně naladí, protože když se chce, se v průměrném chovu
vždycky něco najde , co není úplně v cajku?"

Myslím si, že současný stav je právně nejlepší.

Včelař zodpovídá, veterina zatím nařizuje. Třeba bud ejendou v případě roztoče jen doporučovat jako jinde.
Žádné evidence, prokazování atd. jak si někteří snaživci vykládají, že musím být schopen doložit ošetřování v zákonech snad není.

Možná zavést povinnost označovat stanoviště, hlavně kočovná a dočasná.
Zrušit duplicitní hlášení na OU a jen Ústřední evidenci.
A jinak bych nic neměnil.

Všechna zlepšení by byla změnou k horšímu. :-)

Karel

Předboj chápu jako bublinu, která se nafoukla kvůli neznalosti podmínek trhu a nevratnýcm chybám. Následovaly chyby jako potíže s programem propagace prodeje medu, kdy se udělala chyba s DPH a tuším že loni předloni se to sponzorovalo při výplatě D1 a doplnění SF. Ve Svazu nejsem protože já udělat žádnou chybu nemohu a ve Svazu mohou chybovat s určitou pravidelností stále. A také se dokážu nehádat a pochopím mnoho rozličných názorů krom extrému, který vše co je nesvazové vidí jako nepřítele. Pokud je taková Svazová moc, aby včelaři mohli vykoupit chyby, mohli pravděpodobně vykoupit i Předboj způsobem uhrazení těch akcií. Co vidím, že následná práce velení ČSV dokázala pravidelně pro všechny včelaře zajistit dotací tolik, že to pohlo s trhem včelařského vybavení. Takže verdikt je takový, že smekám před schopností takový kolos vést a pokud je smysluplné a úsporné to, že si včelaři přes ČSV (OV a ZO) budou zajišťovat léčiva má to odlehčení pro státní aparát a ta činnost bude přesně formována podle včelařů a ne podle Vlády nebo parlamentu. Tyto státní orgány potřebuje včelařský výzkum protože by bez molochu co dělá Dol nepřežil a také pro případ velkých úhynů kdy stát podpoří chov včel když došlo na naše včely.

V podstatě je hlavním úkolem Svazu se udržet. Já to beru a fandím mu i jako nečlen coby příznivec.

_gp_

...........
(85.207.86.13) --- 5. 10. 2014

Pro obhájce kolosu pouze připomenu Včelu Předboj, nevrácený zbytek dotace. Tak to je ten Vámi obhajovaný kolos? To se přece také dělalo ve prospěch chovatelů a zatím je kdosi připravil o vložené finance. Ve vzduchu slyším, zase někdo kdo chce rozbít spolek, ale tak to tedy ne jde mně odstranění činností, které na spolek v průběhu let nabalili nejvyšší funkcionáři svazu. A nakone ještě můj názor na VÚVč, ten měl zůstat pod státem, jako je to v okolních zemích.

Tak to je žert nebo to myslíte vážně, že hlavním úkolem včelařského spolku je udržet se. Já jsem se vždy domníval, že hlavním úkolem je osvěta v chovu včel a samozřejmě jednání se státními orgány o podpoře chovu včel. I když dotace jsou dobré, ale mám hrůzu z toho co vše se již dotuje a jak toho žraloci zneužívají. Samozřejmě, že vím o tom, že včelařství bylo podporováno i v minulosti osvícenými panovníky. A k těm zbytečnostem. Proč se dokumenty o 1D posílají do ústředí a duálně na okres, proč jednou se objeví papír Záznam o léčení včelstev a poté Ošetření včelstev proti varoz hromadný. Přemýšlel vůbec někdo nad tím, že je to třeba tahat po stanovištích a tam podepsat, jinak to nemá žádnou cenu. Tak to jsou ty příklady. Stále doufám, že nové stanovy budou co nejjednodušší a budou respektovat ustanovení NOZ o spolcích.

> (217.117.217.146) --- 6. 10. 2014
> Re: (64795) (64800)
>Stále doufám, že nové stanovy budou co nejjednodušší a budou >respektovat ustanovení NOZ o spolcích.

..........
Podívejte, podporuje se vše. Dokonce i ČSV přímo ze státního rozpočtu coby zájmový spolek. Dostává(l) co vím 20 milionů, aby tu zástupnou činnost pro stát měl nějak uhrazenou. Časem si z těch 20ti milionů nepatrně ukousla PSNV. Nevím jak nyní, ale zaty prachy musí ČSV něco pro stát udělat. Např. to, co Vám vadí, žeby místo SVS dělat neměla. Pokud nesouhlasíte se stanovama ČSV, potom nechápu proč jste členem, protože členství je podmíněno souhlasem se stanovama. Máte to na podepsané přihlášce a tuším že to bylo iv průkazu člena._gp_

CO JE ŠPATNÉHO NA TOM, KDYŽ JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE NOVÉ STANOVY MAJÍ BÝT CO NEJJEDNODUŠŠÍ A RESPEKTOVAT NOZ? A CO SE TÝČE SPOLUPRÁCE S SVS DOMNÍVÁM SE, ŽE DNES TO CELKEM VYHOVUJE. CO MNĚ NEVYHOVUJE TO JSOU TY ZBYTEČNÉ PAPÍRY, KTERÉ NEVYMÝŠLÍ STÁTNÍ SPRÁVA, ALE ÚSTŘEDÍ ČSV. DNES MÁME CIS A KONSTATUJI, ŽE JIŽ DNES JE DOBRÝ A POTENCIÁL VÝVOJE JE OHROMNÝ. PŘECE NEBUDU ŘÍKA, ŽE VE STANOVÁCH JE VŠE OK, KDYŽ TO CÍTÍM JINAK. DOBA, KDY JSME SKLAPLI PATY PŘED POLITBYREM JE DOUFÁM PRYČ. KAŽDÝ MŮŽE ŘÍCÍ SVŮJ NÁZOR A POTOM JE TŘEBA TO DÁT DOHROMADY TAK, ABY TO VYHOVOVALO VĚTŠINĚ. TO JE VŠE OČ MNĚ JDE, NIC VÍC A NIC MÍŇ.

Většina neví,

stanovy se odsouhlasí jako nutnost proto být ve svazu, dále je nikdo moc neřeší krom členů, co si je přečtou více jak dvakrát do roka. Ti onich přemýšlí. Kolik je takových členů? Možná příští sjezd. Ten jediný může měnit stanovy dle jejich znění. I výklad NOZ musí určitě takovou časovou prodlevu změn, než bude sjezd, zohlednit.

Byla tu otázka o rozporu mezi stávajícím znění stanov a podle NOZ. Tak místo zvednutí adrenalinu podle velkých písmen, bych čekal vypsané ty body kde jsou problémy.

Když vadí papíry, půjde o bod podle stanov takový, že RV nařizuje něco, sčím OV a ZO coby práce a papírování nesouhlasí, ovšem podle stanov musí souhlasit a podřídit se tomu co z RV schválí.

Chápu rozčílení, no nevím jak stím podle NOZ chcete hnout.

_gp_



..........
(217.117.217.146) --- 7. 10. 2014
Re: (64795) (64800) (64801) (64802)

CO JE ŠPATNÉHO NA TOM, KDYŽ JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE NOVÉ STANOVY MAJÍ BÝT CO NEJJEDNODUŠŠÍ A RESPEKTOVAT NOZ? A CO SE TÝČE SPOLUPRÁCE S SVS DOMNÍVÁM SE, ŽE DNES TO CELKEM VYHOVUJE. CO MNĚ NEVYHOVUJE TO JSOU TY ZBYTEČNÉ PAPÍRY, KTERÉ NEVYMÝŠLÍ STÁTNÍ SPRÁVA, ALE ÚSTŘEDÍ ČSV. DNES MÁME CIS A KONSTATUJI, ŽE JIŽ DNES JE DOBRÝ A POTENCIÁL VÝVOJE JE OHROMNÝ. PŘECE NEBUDU ŘÍKA, ŽE VE STANOVÁCH JE VŠE OK, KDYŽ TO CÍTÍM JINAK. DOBA, KDY JSME SKLAPLI PATY PŘED POLITBYREM JE DOUFÁM PRYČ. KAŽDÝ MŮŽE ŘÍCÍ SVŮJ NÁZOR A POTOM JE TŘEBA TO DÁT DOHROMADY TAK, ABY TO VYHOVOVALO VĚTŠINĚ. TO JE VŠE OČ MNĚ JDE, NIC VÍC A NIC MÍŇ.

Ještě bych dodal;
Ti co to delají, je jan pár a ti co camrají, obvkle jen camrají. Tedy až na
výjimky?

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2014 22:52:04
Předmět: Re:

"> (217.117.217.146) --- 6. 10. 2014
> Re: (64795) (64800)
>Stále doufám, že nové stanovy budou co nejjednodušší a budou >respektovat
ustanovení NOZ o spolcích.

.........
Podívejte, podporuje se vše. Dokonce i ČSV přímo ze státního rozpočtu coby
zájmový spolek. Dostává(l) co vím 20 milionů, aby tu zástupnou činnost pro
stát měl nějak uhrazenou. Časem si z těch 20ti milionů nepatrně ukousla
PSNV. Nevím jak nyní, ale zaty prachy musí ČSV něco pro stát udělat. Např.
to, co Vám vadí, žeby místo SVS dělat neměla. Pokud nesouhlasíte se
stanovama ČSV, potom nechápu proč jste členem, protože členství je
podmíněno souhlasem se stanovama. Máte to na podepsané přihlášce a tuším že
to bylo iv průkazu člena._gp_"

Ne, ne žádný adrenalin. Velká písmena jsou velká písmena a nic víc. Samozřejmě s novými stanovami, které budou v souladu s NOZ si musí poradit sjezd (nebo valná hromada). Ale to neznamená, že i k někerým dnešním ustanovením nemohu mít výhradu. Je jich několik. Nebudu to specifikovat, protože když napíšu konkrétně o co mně jde, tak sklidím přinejmenším urážky a posměch. Ono totiž neplatí to co je dnes je navždy a nemůže být změněno nebo vypuštěno a odlehčeno. Je třeba o záležitostech seriozně diskutovat a vše co tam bude musí mít smysl a musí být nezpochybnitelné. Jako příklad chaosu může sloužit nedávná volba předsedy. Obě strany konfliktu tvrdili, že je to podle stávajících stanov až to došlo k soudu.

Jsem ze západních čech a už nemám med,koupím

Jsem ze západních čech a už nemám med,koupím

Jsem z východních Čech a už nemámmed, neprodám

Kolik dáš za kilogram v konvích???Vašek Ducháč.

Pod Drahanskou vrchovinou se urodilo,medu jeste dost,ale ve velkem taky neprodam.Vynikajici prilezitost letos zmnozit mnozstvi zakazniku bez velke reklamy.Holt les se prodava sam.JosPr.

Děs a hrůza.Spady po prvním fumigování u většiny včelstev v počtech do jednoho tisíce.U některých jdou počty k několika tisícům,a to po dlouhodobých odpařovačích kyseliny mravenčí,kdy jsem denně po dobu čtrnácti dnů, počítal spady od 100 do 200 roztočů.Kladu si otázku,kdy každoročně provádím fumigaci přesně dle metodiky(žádné ulehčování si nepřipouštím) ,spady se pohybují v rozmezí set až tisíců roztočů,dlouhodobé odpařovače také likvidují obrovské množství roztoče,zimní měl každoročně mívám na stanovišti o deseti včelstvech negativní bez jediného roztoče.Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?

Mám teď záhadný úhyn (respektive zmizení) 65 včelstev.
Včely se začaly chovat zmateně a divně a najednou zmizely. Úl zůstal skoro prázdný a královna vylezla ven jakoby opuchlá (zvětšená)
Není možná tato příčina?
syndrom zhroucení včelstev:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Colony_Collapse_Disorder
nebo:
parazitické mušky Apocephalus nakladou do včel vajíčka, larvičky pak poškodí mozek a dělnice se chová zmateně a zpomaleně jako zombie. Nakonec vyletí v noci do deště a zimy, takže zahyne.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Apocephalus_borealis
a
http://x2t.com/327220

a nebo tady ta příčina?

http://x2t.com/327221

Za prvé natvrdo stanovený počet ošetření na tři bez ohledu na počet roztočů ve včelstvu je už od začátku špatně a jištění ošetřením včelstva na jaře, pokud ve spadu za měsíc je víc než tři roztoči na včelstvo je nedostatečné.
Účinnost fumigace či aerosolu se pohybuje někde v rozmezí 95 - 98 %, tudíž pokud při první fumigaci padá až několik tisíc roztočů, i pokud se všechna tři ošetření povedou, není tam žádný plod atd, vyjde nakonec na jedno včelstvo až několik přeživších roztočů - nejvíc odolných k léčivu. Pokud jich je méně než odhadem 10 na včelstvo, nemusí se ani dosáhnout spadu 3 roztočů na včelstvo, není jarní ošetření a těch 10 roztočů, v průměru k léčivu znatelně odolnějších než generace před rokem, se s prvním plodováním v březnu začíná příslušnou rychlostí - každý měsíc tuším až ztrojnásobení populace, množit.
Množení na jaře je pomalejší až tehdy, kdy ve včelstvech přezimuje v průměru méně než 1 roztoč na včelstvo. Potom se cca první 2 - 3 měsíce plodování množí rychlostí pouze, pokud si to dobře pamatuji, 1,5 znásobení generace za měsíc.
Znamená to tedy, že na podzim by se mělo ošetřovat orientačně podle spadu po první fumigaci a ve výsledku tolikrát, až spad roztočů bude pouze jednotky na včelstvo. Určitě 4x, v některých případech i pětkrát.
A poslední ošetření by vždy měl být aerosol, protože aerosolovat se dá i v době nízkých teplot, kdy nehrozí, že včelky budou mít přístup na podložku a mrtvé roztoče buď vynesou nebo se omámení roztoči znova zachytí na včely pohybující se na podložce.
A za druhé samotné zjišťování počtu roztočů v laboratoři v zimní měli je absolutně nespolehlivé. Už hezkou řádku let, když jsem si kdysi to, co jsem nyní napsal, uvědomil, dávám do zimní měli roztoče v počtu přesně tři na včelstvo, aby v ZO automaticky počítali s jarním ošetřením mých včelstev. A zhruba každý druhý, třetí rok jsou nalezení roztoči v mé měli pod 3 na včelstvo. Někdy třeba jen 1 roztoč na včelstvo. Takže musím to jarní ošetření speciálně žádat a otravovat se s tím. A to s velmi vysokou pravděpodobností mám vždy při první i druhé fumigaci ve včelách plod a přes sezónu nikdy nepoužívám kyselinu ani žádné jiné ošetřování proti varoa.

"Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?"
Jak dlouho, to se uvidí, když při současném vysokém namnožení počtu roztočů metodika tří ošetření naopak k šlechtění odolných roztočů přispívá. Každopádně bych řekl, že se v rámci 5 - 10 let blíží konec používání těchto účinných prostředků. Jejich obnovení bude zřejmě nemožné, protože už teď je v EU Amitraz a mám pocit i pyrethroidy - Fluvalinat, Acrinathrin zakázány a pouze včelařství má výjimku. A její obnovení po letech, až by odolnost roztočů znova poklesla, asi bude problém. Jestli budou vyvinuty nové podobně účinné látky je velká otázka, odhaduji, že jejich povinné testování na vše možné bude tak drahé, že se to pouze pro včely nikomu nevyplatí a tudíž to nikdo nebude dělat.
Co potom dělat? Podle mně prostě bude třeba na ošetřování proti roztočům obětovat během sezóny znatelný díl práce, který se dneska vynakladá na zvyšování počtu včelstev a obecně jenom na získávání medu a dalších včelích produktů během sezóny. Možná bude dokonce třeba imitovat vývoj divokých včelstev a obětovat nějaký měsíc sezóny třeba na zajištění přestávky v plodování včelstev, třeba prostým klíckováním matek a jinou manipulací se včelami. Nebo více množit včelstva a stará včelstva po delším intenzívním plodování , kdy tam je namnoženo taky množství roztočů, víc likvidovat....
Prostě běžní včelaři asi budou snižovat počty včelstev, protože se znatelně zvýší pracnost ošetřování včelstev během sezóny. A včelaři - masaři, kteří včelaří v první řadě kvůli zisku ze včel, budou mít ten zisk znatelně nižší.

Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné.

Zajímavé by bylo uvádět cenu za jakou se "vyprodalo" když pek med není a musí se nakupovat.

Například vyprodat za 150 a divit se že němůžu zaplatit 200 za med v sudech protože moji zákazníci na to nebudou zvyklí je nerozumné.

A dobrý a kvalitní med v obchodech byl i dřív nad 200.

Tak není od věci poptávat rovnou i s cenou.

Já například letos neprodávám vůbec, ani to málo co mám.
Buď dárek nebo nic.

Karel

Zajímavé, vždyť výsledky zimní měli byly jedny z nejlepších.

Co se to děje? Měli by nám to vysvětlit odborníci, tedy tento rozpor.

Karel

Varroáza už mi vzala větší polovinu oddělků, jak už jsem psal několikrát, zůstane hrstka včel, matka a plod... pak nastane rabování. Kmenová včelstva mají všechny spady v ticících po ošetření, zatím ale drží.

Teplý podzim, zima a deštivé léto bez tropických teplot letos velmi přálo roztočům.

Nechci tady malovat čerty na zeď, ale u nás včely nosí pyl, je 23 ve stínu, jistě budou plodovat. Opakuje se teplý podzim, jako loni.
-----------------------------------------------
K ošetření: Loni v podletí jen 2x Formidol, spady do stovky, (dlouhodobá KM nenasazena), dále povinné ošetření Varidolem - 2x vodní aerosol a 1x zimní acetonový.

Výsledky z laboratoře kolem 2 roztočů na včelstvo. Na jaře koncem dubna jsem diagnostikoval trubčinu, až 30% napadených buňek roztočem, někde i 2 na jednom trubci. Tedy již v dubnu byly roztoči v úlech ve stovkách.

Co z toho plyne ? Totální neúčinnost ošetření Varidolem. Není totiž možné, aby se roztoč tak rychle z jara namnožil z několika přeživších jedinců. Teď zkoumám, kde je problém. Varidol byl nový, neprošel mrazem, kompresor-vyvíječ seřízený. Tedy zbývají 2 varianty, silná rezistence roztočů nebo špatné šíření aerosolu ve vícenástavkovém úlu. Foukáno spodním česnem do 8cm podmetu. 3 nástavky 39x24, spodní včelami neobsazen.

Opavsko 235m.

,, Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné. "

----------------------------------------------------------

Musím souhlasit. Většina včelařů má jedinou jistější snůšku jarní - ovocné stromy a řepku, je tedy celkem logické, že se snaží včelstva mít ve velké síle, jinak jsou , co se týká medu, k ničemu.

Další probémem, že krom jarního nátěru plodu, nebo odpařovač KM, se od jara do podletí včelstva nedají ničím ošetřit. Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré....

----- Original Message -----
> Není totiž možné, aby se roztoč tak rychle z jara namnožil z několika
> přeživších jedinců.

Já jsem přesvědčený, že to možné je.

2012
- po formidolu malý spad, do 35-ti ks za týden
- po fumigaci varidolem tisíce VD, úhyn cca 70 procent

2013
- po formidolu "na ostro" spad do cca 35 VD
- po všech třech fumigacích a během zimy jsem VD nenašel ani jednoho

2014
- po formidolu "na ostro" spad do cca 50 VD
- po fumigaci varidolem stovky VD

Letos plné plodování od poloviny ledna.
Žádný přínos z loupeží jsem nazaznamenal.
"na ostro" = deska se vyjme z obalu a vloží do nástavku

Stále nechápu proč někdy po KM = formidolu padají a
někdy ne.

VP.

"Výsledky z laboratoře kolem 2 roztočů na včelstvo."
To přece není pravda. Spad roztočů za jeden měsíc činí asi třetinu nebo čtvrtinu jejich celkového počtu ve včelstvu.
Pokud laboratoř našla v měli 2 roztoče na včelstvo, bylo v tom včelstvu tak 6 - 8 - 10 roztočů!!!!
Plus k tomu teplá zima - bylo li to hodně silné včelstvo, klidně mohlo v únoru rozjet plodování na pár centimetrech čtverečních. V buňce se mohli setkat sameček a samička varoa, tudíž nebylo příbuzenské křížení a roztoč se zhruba každý měsíc ztrojnásobil , v březnu mohlo být těch roztočů cca 24, v dubnu 72, v květnu přes 210 .......

"Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré"
Cpát do nich mezi snůškama Varidol je vyslovená prasárna. Jednak je ve včelstvu vždy nějaký med, který se klidně může při následujícím medobraní vybrat a potom je v medu poměrně dost silná kontaminace, jednak je třetina roztočů schovaná v plodu. Ale roje nebo smetence atd , tak to jo.
Jestli si dobře pamatuji, takovým "léčením" před cca 20 - 30 lety vyškolili v Rakousku, Německu atd odolné roztoče na léčivo tuším Folbex doslova během pár let. Včetně masívní kontaminace vosku, kdy po přidání mezistěn z takového vosku okamžitě začali ze včelstva padat roztoči.

Konečně pár smysluplných příspěvků. Už se mě zajídají příspěvky několika egocentriků, kteří toto forum zcela znehodnotili. Varroáza je v letošním roce zásadním problémem. Včelstva plodovala již od ledna, což je 13 plodových period. Proti loňsku je nárůst o 5 plodových period. Dalším faktorem je velmi malý spad roztočů v roce 2013. Po první fumigaci, kdy část včelařů další ošetření podcenila. Zimní měl je zásadní pro diagnostiku moru, pro varroázu je zcela bezcená a znamená jen tok peněz do příslušných veterinárnich pracovišt. Kyselina mravenčí v letošním roce na varrou nestačila a jako záchrana našich včelstev zcela selhala. Nikdy jsem ji nepoužil a přátelé, kteří se tolik na ni spoléhali jsou již bez včel. Gabon, jeho účinnost klesla na 60 až 65 procent, ale je to jistota oproti kyselině mravenčí, která má navíc řadu vedlejších účinků. V případě kyseliny mravenčí šlo jen o dobře vedenou marketingovou kampan, z čehož profitovali výrobci a prodejci. Už ne tolik včelaři. Všechny výše uvedené údaje stran účinosti léčiv byly konzultovány s výzkumným ústavem. Jak dál? Slabá včelsta určitě chovat nebudem. Pro příští rok budou k dispozici dva nové léky, pásky s účinnou látkou flumetrin a rostliný výtažek, kterým se bude natírat plod v srpnu bez omezení plochy. Obchodní název mě nebyl sdělen. Situace letos je v mnoha ohledech stéjná jako v roce 2007 s tím rozdílem, že gabon měl vysokou účinost a intenzita nákazy možná nebyla tak vysoká, alespoň si nepamatuji že by tolik včelstev padlo již počátkem října. Má včelstva již mají snůšku z kolabujících včelstev okolních včelařů. Jak se ochladí budu fumigovat, aby ty tisíce roztočů které si donesou zničil. Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

JaroslavČ:
Vlastním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .

------

A žádné jiné úhyny?

Přemýšlím jak poznat že včelstvo uhynulo na varoázu,nebo ne, když tam zůstane jen matka, plod a na plodu minimum roztočů.
Je to úhyn na varoázu? Zvlášť když matka běhá kolem pásků Gabonu?

Karel

Při přípravě včelstev na fumigaci jsem zjistil celkem velký přínos asi v posledních něklika dnech. Podle hustoty se domnívám že jde o nektar, zatím nazahuštěný. Co by mohlo nyní ještě tak kvést? 230 m.n.m. pyl nosí včely světle žlutý a oranžový.

Pane Karle, to co popisujete je kombinace viróz,nosemy a varroázy. Výsledkem je stres a zhroucení včelstva. Úhyn přes zimě 2012/13 dvě včelstva, 2013/14 žádné včelstvo.

A jak tu sekundární infekci zvládáte při takovém množství včelstev?

Protože pokud jsou jen okrajové ztráty, máte zřejmě dobře zvládnutý chovatelský grif proti VD. Nevím kdo byl Vaším učitelem, ale mne takové výsledky které se rýsují a jsou podobné jak ty Vaše, stály hodně ztrát. Slále si ale říkám, že není vyhráno._gp_

..........
Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 11. 10. 2014
Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

Ano, je to obdivuhoný výsledek. Chtělo by to víc detailů.


Podle mě nejde v takovém roce jako je tento dosáhnout bezeztrátového průběhu i kdyby byl člověk v klinické studii a dával "pokusně" Gabon i oproti návodu od července do října.

Pokud zatratí kyselinu nemůže kromě Gabonu včelař legálně nic dělat.

Karel

1.nátěr plodu v měsíci únoru s následnou fumigací přesně dle metodiky.2.tvorba oddělků kde po vylíhnutí veškerého plodu a než je zavíčkován plod nové matky fumigace v měsíci září a počátkem října výměna matek přes noviny původní včelstvo s dvouletou matkou prohlidnuto zpravidla již žádný plod a pokud ano je zničen a následně provedena fumigace pak se provede spojení s následnými dvěma fumigacemi ve stanovených termínech.sekundarní infekce jde asi o 15 včelstev ze sta které ještě večer intenzivné donášejí sladinu a začaly nadstavovat buňky a bělit okraje plástů. Podobné to bylo v roce 2007. Zítra provedu fumigaci u těchto 15 včelstev a mél by být problém vyřešen. Rok 2014 jeden nátěr plodu a čtyři fumigace a mám včelstva připraveny na zimu bez varroázy s tím, že vždy nějaká samička varroa destruktor přežije Startovací hladina nátěrem plodu se blížila k nule což bylo základním předpokladem pro úspěšný boj v letošním varroázním roce.Dál již nebudu reagovat vše je záležitosti selského rozumu pozorování a respektování biologických zákonitostí

Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218.... Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu, kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.

K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos probíhalo první kolo klinického testování.
Z prvních informací - nic moc.

To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš všimnout.....

Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec roku.

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně, fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz. Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda, která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije.

3700 na 1 včelstvo. To bych šel počítat volební hlasy v praze. to mě povídej
že to někdo počítá, nebo snad váží?standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: BnJ <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 10. 2014 10:08:47

Předmět: varroáza


"Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218....

Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul

fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné

startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním

roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat

v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks

na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v

prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady

pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik

oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře

s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když

ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu

na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně

aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu,

kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim

následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a

po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se

ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.



K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos

probíhalo první kolo klinického testování.

Z prvních informací - nic moc.



To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela

dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou

dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce

července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu

až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech

včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš

všimnout.....



Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po

fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev

dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen

spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec

roku."

Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo 10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100 tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby , kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z 60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10. Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července. Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo. Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix

Pořád tomu nerozumím,

výsledky zimní měli tak skvělé.

http://eagri.cz/public/web/file/227367/intenzita_varroazy_mapy.pdf


To nemůže být pravda co tady píšete.

Karel

Jasně že počítá....a denně od 7.8. kontroluje spad a počítá....a zveřejňuje na VMS....narozdíl od těch co nemaj přehled ani o počtu v současnosti žijících včelstev na jejich stanovišti.

Osobně si myslím také že pro zamoření je velkým problémem stanoviště. V
literatuře uváděná vhodná stanoviště pro včely, jsou též vhodná i pro
roztoče a obráceně.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 13:53:06
Předmět: Re: varroáza

"Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně,
fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz.
Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu
bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o
včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná
množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v
kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a
stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho
kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od
poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě
takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a
kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou
situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda,
která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované
situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto
se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B
může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
.......
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice
roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani
letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne
zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred
cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a
horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten
znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde
tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x
fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos
dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni
problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym
prostorem.JosPr."

 na jaře

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 15:11:44
Předmět: Re: varroáza

"Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a
možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá
včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš
nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije."

 Já vidím ještě jeden problém který bych k tomu přidal:
Nikdo s těch postižených neuvádí stáří matek. V poslední době se stalo
zvykem na zimu měnit matky v zájmu příštích velkých výnosů.
Nikdo však zřejmě nebere v úvahu skutečnost, že mladá matka ploduje dlouho
do podzimu a samozřejmě sní tedy  i roztoči. staré matky ukončují dříve
plodování a zvyšuje se tak bezplodová doba nevýhodná pro roztoče.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 20:57:59
Předmět: Varroa a doba hynutí včel.

"Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi
krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že
dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé
po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je
nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří
se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká
včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části
hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo
10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100
tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji
rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a
později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby ,
kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil
varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel
neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu
tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové
sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr
plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila
jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z
60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10.
Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel
nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o
léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a
dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července.
Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu
a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí
udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé
až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si
ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku
březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace
chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva
již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se
šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď
zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou
hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo.
Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale
celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a
přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze
včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli
bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix"

Mám u včelstev stejné příznaky, jaké popisuje 10.10. přítel razdvatři... A projevují se jak u letošních oddělků, tak u včelstev, které měly zimovat na dvou nástavcích... Během týdne až deseti dnů je včelstvo bez včel, bez mrtvolek na dně, se zbytky zastydlého plodu, plné zásob (na jednom stanovišti, kde nejsou vosy). Když se na mě postupně ve třetím úlu přišla podívat nahoru na loučky osiřelá matka, koulely se mi slzy jako hrachy... U baráku (620 mn.m.)jsem přišel tímto způsobem o 15 včelstev z 50, na lesním stanovišti (780 mn.m) o 10 z 29, a nemohu říci, že už je konec.
Protože ta zoufalost potkala i sousedy, domluvili jsme se a naráz jsme udělali fumigaci. Včera ráno jsem vyndaval desky, a nejvyšší počet spadlých roztočů nepřesáhl 500... Na první fumigaci a s přihlédnutím k tomu, že to byla krajová včelstva, která měla největší spad, tvrdím, že sám o sobě není roztoč hlavním viníkem... Postižena jsou i včelstva, která ještě na počátku srpna byla označena jako ta, z nichž budu příští rok chovat matky. Tedy včelstva s příkladným chováním, vysokou snůškou a silná s mladými matkami... Během týdne jsou včelky až na matku pryč, a na dně je tak 20, 30 mrtvolek anebo i méně...
Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

zatim mam takove pripady cca 3 z 30, ale jsem pesimista, pakze na jare se
uvidi. Vzhledem k tomu, ze mistni zemedelska a.s. jsou takovy pokusnici,
nedivil bych se, pokud by to melo souvislost i s GMO kukurici.

Nebo proste ty neonikoidy, ktere se uvolnili do pudy a ted otravuji i puvodni
plane druhy. nebo kombinace neonikotinoidu a kukurice - vcelam se narusi
nervova soustava a netrefi do ulu.

ted, kdyz jsem kouknul pred uly, tak pekne nosi pyl a maji ulozenou sladinu.
proste rijen, jak ma byt.


Honza

Letos po mnoha letech u nás za vesnicí oseli mnoho hektarů kukuřicí... Už nás ta souvislost taky napadla...

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

.......
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Srdecne pozdravujem,
Vsetky nesviasiace emaily so vcelarskou problematikou  si oznacujem ako
spam.
Za poslednych 2o dni mi prislo 14 emailov, tykajucich sa konferencie a 112
kadejake ine. Napr. Chcete vydelt 300 E, chcete byt milionarem a vsetky tie,
ktore maju spatnu adresu / email nezadan/, takych nazor vobec nepotrebujem
vediet.
Michal Senican

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

--------------

Vzhledem k tomu, že u mě je to podle mých záznamů v hlavě spojeno s vlhkostí - hlavně mikroklimatem kolem úlů, ale i počasí - něco na té houbě možná bude.

Karel

Vážený příteli dal si si práci s tím, že jsi vyndal rámky s plodem a otevřel je a spočítal kolik je v každé buňce roztočů. Jestli ne tak to udělej a uvidíš. Při nosema ceranea je to podobné jako při roztočích, zůstavaji úly prázdné,ale nepadaji jednotlivá včelstva, ale postupně celé stanoviště a na stanovišti je od začátku srpna až do dnes postupná loupež.

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

Jak hodně je v letošním roce rozšířena varoáza?

Pár slov k současné diskuzi

a) potvrzuji přínos, zřejmě z kolabujících včelstev v okolí. O víkendu ,
pokud dovolí počasí let včel, dojdu na místa kde je vřes, abych vyloučil
snůšku. Jde o 50 až 300 gramů za den a to u většiny včelstev.

b) jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v
2012) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost? Mne
napadá jen, že odolnost ke kyselině mravenčí může ovlivnit:

1. Horší - lepší kutikula, například větší vrstva vosků.
2. Něco, výživa, teploty, vlhkost vzduchu, počasí ...
3. V té době tam skutečně VD bylo málo a došlo k reinvazi

Například loni po formidolu spadli "všichni" roztoči. Samozřejmě to všichni
je v uvozovkách. Ale skutečně od začátku září do konce března jsem nenalezl
u 10-ti včelstev ani jediného VD na podložce, přestože v té době proběhla 3x
fumigace varidolem (amitraz)

c) CCD - zmizení včelstev, jak jsem psal předloni, to co jsem viděl, jsem
viděl poprvé v životě.
- kromě "normálního" úhynu na nosemu, slabé včelstvo a pokálené dílo
- 1x úl: mrtvá matka a 50 mrtvých včel na plástech (a několik včel na dně)
- ale hlavně 3x prázný úl. Když píšu úly prázdné, tak skutečně úplně
prázdné. Ani jedna mrtvolka, žádná měl, ani jedno smítko, zkrátka nic.
Zásoby cca 15 kg, pyl, ani nitka nosematického pokálení a žádná motýlice.
Jediné co po včelstvu zůstalo, byly asi dvě desítky buněk zavíčkovaného
plodu

d) krátkověké - dlouhověké včely, tady mám asi trochu jiný názor. Podle mne
tukové tělísko má každá včela, jen různě velké (či naplněné). To podle mne
vysvětluje "dlouhověkost" některých letních včel. Statisticky doložený stav,
kdy silnější včelstvo odchová méně plodu.

e) invert - cukr, tady určitě nejvíce záleží na obsahu příměsí (kyseliny,
cizí enzym) a hlavně na tom, jak budou škodi metabolismu včel a hlavně matek

f) aceton určitě škodí včelstvu, mám ověřeno, že při předávkování je porušen
zimní hrozen a včelstvo samozřejmě zahyne.

g) amitraz je proti roztočům v současné době asi nenahraditelný. Mnoha lidem
se nelíbí, mě také ne, ale lepší nemám. Určitě je snaha jej zakázat, hlavně
proto, že je příliš levný a včelaři nekupují preparáty dražší.
Pokud je tu nějaký veterinář, mám dotaz: ampulky a obojky pro psy (proti
blechám a klíšťatům) je také na bázi amitrazu?

VP.

Co se týká mizení včel na podzim, kdy je včelstvo v podletí úplně v pořádku, a v úlu v listopadu zůstanou nedotčené zpracované zásoby, tak tady bych uvedl, že se to vůbec nemusí týkat varaózy. Mně takhle zmizely dvě včelstva v letech někdy 1991 - 1993, každý rok jedno. A bylo to v kočovném včelíně s 20 zadováky na malém prostoru 2x 2,15 m délka a cca 1,25 m výška. Takže pokud by to bylo něco víc nakažlivého, rozšířilo by se to nejspíš víc než jen na vždy jedno včelstvo. Spady varaózy po první fumigaci v té době byly tak jednotky roztočů na včelstvo anebo nic, varaóza tehdy právě začínala.

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Hledejte v Maďarsku, tam se ještě používají. Pro penzisty nebude asi nikdy
zavrženo, ale s nízkými nástavky bude stejně nebo méně práce. Ležany jsou
obvykle moc malé a včely se rojí, proto se u nás nepoužívají. Možná by stálo
je zkusit na přírodní vedení včelstev na medu ...




---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 10. 2014 10:05:53

Předmět: Lean


"Dobrý den,

jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod

úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou

nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu

nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale

fakta mi schází.

Děkuji,J.Marek"

Na vcelarskeforum.cz je pár lidí zkoušelo.

Ale když se nedočtete o jejich přednostech, tak pak asi není moc o čem číst. To je ta politika:-)


Karel

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

Ale kdepak politika, to je profesionální deformace. Prostě už nevěřím tomu, žeby někdo chtěl začít včelařit a místo svého rozumu chtěl použít rozum někoho jiného. Protože co včelař, to je chov "na jiný způsob". Budete z toho mít hlavu jak kedluben.

Proto je nejlepší si vychodit vlastní cestičku, odzkoušet si nezávazně několik úlů, no a potom je třeba hodit na hromadu a spálet a započít znovu opravdu chovat včely v úlu o kterém si myslím že je in.

Jenže k tomu potřebujete vlastní rozum který rozhodne co je nejlepší.(toliko k porovnávání ležanu, nic proti němu)


Dnes frčí takový moderní slovo "restart". Tož otom je včelaření v mým začátku, doporučuji tento způsob v malém s několika staršími úly které se dají prostě zrušit, protože pokud se uvážete na své první chyby, špatně se znich vymaníte. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

A přesně o tom píše GP.
Na nějakém starém verklu si ověrte co se vše píše a čemu věřit a nevěřit.

Velká řást věci co jste nastudoval jsou třeba podle mě "neplatné" informace a závěry.


Osobně obdivuji odvahu včelařit v "systému" kde mizí včely a všichni jsou vklidu. Já bych se dal třeba na papoušky. :-)

Karel

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Jeden blb tě nesmí rozhodit.
Včelám je to v podstatě jedno. Je jen o praktickou stránku věci. S nástavky
se pracuje s celými a tudíž je potřeba větší fyzičky a též mají menší
půdorys. U ležanů se pracuje s jednotlivými rámky prostor úlu je po otevření
přehlednější. Nevyžaduje takovou fyzičku ale je náročnější na prostor.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 20:49:31
Předmět: Lean

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný
včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek"

Ležan je určitým způsobem nepřirozený. Pro včely je totiž normální ukládat zásoby nad plod. Ovšem v případě ležanu musí včely zásoby pro včelaře ukládat do bočních rámků mimo plod. I když pro samotné včely není problém usídlit se v plochých vodorovných dutinách a normálně tam přežívat stejně jako v úzkovysokých dutinách kmenů stromů.
Ale pokud mají včely ukládat v ležanech ty zásoby tak, aby v plástech nebyl plod a včelař tak med mohl vytočit, zaplní nejdřív zásobami plochy rámků nad plodem a teprve potom, když jsou v ležanech ty prostory zaplněny, vytlačují další přinesené zásoby mimo plásty s plodem na vedlejší volné plásty bez plodu. Teprve ty potom může včelař vytočit. Znamená to, že včelstva v ležanech vyžadují v průměru znatelně silnější snůšku na to, aby získaly zavíčkované plásty s medem bez plodu, které může včelař vytáčet, než úly, kde jsou plásty s medem na vytáčení nad plodem. Zároveň ale prostor pro ty plásty s medem je v ležanech znatelně menší než je možné vytvořit v nástavkovém úlu přidáváním dalších nástavků.
Ležan se tedy hodí pouze na místa s trvalou středně silnou až silnější snůškou - lužní lesy třeba kolem Dunaje a defakto týdenní až 14 denní obsluhou, kdy stačí pouze z boku odebírat zavíčkované plásty s medem. Pouze tam se jeho výnosy blíží výnosům z nástavkových úlů. V oblastech s malými snůškami nebo naopak s velmi silnou nárazovou snůškou nebo pokud včelař z nějakých důvodů nemůže úl v sezóně pravidelně každý týden obsluhovat, má nástavkový úl výrazně vyšší výnos.
Co se týká obsluhy, ležan je asi nejodolnější na "blbost" včelaře. Vlastní obsluha je snadná a dá se provádět do vysokého věku vsedě, proto se uvádí, že ležan je vhodný pro staré. Podobně jako zadovák. Který se ale svou pružností a vhodností pro střední i slabé snůšky spíš blíží nástavkům a požadavkem na znalosti o včelstvu je ještě podstatně převyšuje.
Co se týká extenzívnosti plochy, ležan vyžaduje pro úmístění ještě větší plochu než nástavkový úl. Nejmenší plochu, dá se bez problémů umístit úly nad sebou, vyžaduje zadovák, proto byl svého času hodně dáván do včelínů.

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice..."
On je asi nejspíš problém v tom, že včelaření je sice zájmová činnost, ale díky přežívajícímu povědomí o výkupních cenách medu nadstavených v socíku se považuje za nutnost kromě úplně nejmenších chovů mít z toho včelaření zisk.
Protože ale dneska jsou výkupní ceny i náklady někde jinde, je ve včelařství nesmírný tlak na rentabilitu. Kdo na včelaření nevydělává, tak je považován doslova za méněcenného. na rozdíl od třeba pejskaření nebo rybaření atd.
A vydělávat na včelaření je dneska možné jen v nástavkových úlech, pokud možno dotovaných, nákupem odchovaných včelích matek místo vlastního chovu, raději taky dotovaných, a minimalizací času na jednotlivé zákroky, nejlépe každý zákrok vyřešit přehazováním "bedniček" během jednotek minut.
Potom když chce někdo včelařit v ležanech, které nejspíš vydělávat nebudou, tak se podle toho na něho pohlíží.
Ale taky potom taky takhle dopadá třeba léčení nebo příslušnými provozními metodami vyšponovaná citlivost včelstev na nemoci a jejich hromadné úhyny.....

Nahodit udičku a potom jen kecat je jednoduché. Abys neřekl tak dám sem odkaz na fotky sic špatné kvality ale lepší něco než nic, z výstavy Ostrava 2014.

http://www.vcelarskenoviny.cz/fotogalerie/category/24-ostrava-2014.html

Úl Senior tam byl, Břinek má ležany v několika variantách, ale jediná věc kterou jsem měl v hlavě a viděl tam realizovanou byla úlová váha z osobní váhy. To jsou poslední fotky. Prostě osobní váha pod úl, dvě zrcátka. Jak jednoduché. To je jediná věc která mne na výstavě zaujala. Proč?

Asi ta deformace ke komercionalizaci oboru za poslední dobu mne nedělá dobře. Mám větší chov, ale abych potřeboval něco jako odvíčkovače, linky, atp.

No jinak když někdo o něco požádá, slušností by mělo být sdělit to, co není jasné z toho co si bez ptaní na internetu dozvěděl a ne vyzvídat od základu. A když se někdo zprčí aby předhazoval nějaké city.

I začátečník by měl sdělit napřed vlastní názor (když nemá žádnou zkušenost) na ležan "jak to vidí - co ho zaujalo" a měl by přijmout diskuzi o něčem a ne o někom.

Tak se tady potom dozvím, že ležan není pro komerční chov ikdyž na Ukrajině a Rusku v ležanech umí obhospodařovat včelař stovky včelstev. Prý není (nemůže být) nástavkový, a přitom zrovna Senior nástavkový je, nevyžaduje fyzičku ... no pepane asi nevíš že ležany jsou pro dvě oslí síly a speciální vozík když se mají přenášet, potřebuješ velmi mírné včely protože když odekryješ takové bodalky v ležanu, tak nejen ty máš přehled, ale i strážkyně mají přehled nad hospodářem. No a toto je ta diskuze. Teď se tady před začátečníkem zesměšňujeme a on se baví, přitom mu stačilo jen "nahodit udičku" a dívat se jak se perem a přitom vůbec nic o ležanech co mu není jasné nenapsal.

_gp_


.........
(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Ono asi nic jiného než kecy o ležanu tady nebudou. Protože nejspíš nikdo s ležanem tady nemá praktické zkušenosti. To budou mít nejblíž včelaři na Slovensku.
Pokud je na ležanu medníkový nástavek, mám takový doplňující dotaz. Dá se to ještě považovat za ležan? V posledních 50 - 100 letech totiž spousta klasických dvouprostorových úlů s přístupem zezadu nebo shora byla modifikována připevněním medníku na pantíky s úmyslem si usnadnit manipulaci. A odstranit zvedání medníkového nástavku v případě přístupu shora nebo odstranit zdlouhavou manipulaci vytahováním plástů v případě přístupu zezadu. A nikdy se tomu neříkalo ležan.

Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

Dne Wednesday 15 October 2014 10:40:42 R. Poláek napsal(a):
> Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
> http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

zajimavy lezan do maringotky je tady :

http://www.vcely.org/viewtopic.php?f=8&t=73&sid=74e6af8be2609624ee8fb4d13f0f1c80

a je to velkovcelar (hlavne teda asi chovatel matek) , da se za nim i stavit.
Je u Mukarova ve Stihlicich.

Honza

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Dovolím si přispět svou troškou do mlýna: Včelařím 4 roky. Přebíral jsem včelstva v zadovácích na rámkové míře 39x27.5cm. Úly byly již na kraji životnosti. Podle nastudovaných rad jsem zvolil nové uteplené nástavkové úly 39x17cm. Vydržel jsem s nimi jen 2 zimy. Včelstva v nich zimovala deloko hůře než ve starých zadovácích, matku jsem hledal jen obtíně, včely nízké nástavky neochotně vystavovaly. Problém byl ve výšce nástavku - pro plodiště málo. Včelstva v zimě hynula hladem i když nad sebou měla plný nástavek medu. Pokorně jsem se tedy vrátil k míře 39x27.5 pro plodiště a problémy se zimováním ustaly, matku najdu snadno... Zkoušel jsem i ležany, opět na míře 39x27.5. Počet rámků kolem 20. Čekal jsem pohodové včelaření. Nedočkal se. Pro včely je takový prostor malý, rojí se a pak je výnos nulový. Ale pro sledování života včel je ležan určitě lepší. Kdybych začínal znova, obešel bych okolní včelaře a poptal se, na čem včelaří oni a jaké mají zkušenosti. Lokální podmínky jsou často úplně jiné než to, co se obecně doporučuje! Mě samotnému se líbí např: http://www.burinsky.cz/senior.html

Pokud argumentujes vyhodnosti lezanu ohledne leceni,ma to ten sam efekt jako leceni nastavkoveho ulu stazeneho na zimu na 1 patro.Postav vedle sebe prostorny nastavkovy ul a lezan,vcelar v obou,srovnavej pracnost,cas na osetrovani,silu vcelstev,vynos medu a zaver si udelej sam.Za rok napis,kam jsi lezan ulozil jako vzpominku na ne moc dobry napad.Chybama se clovek uci,vcelar zvlast.JosPr

Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým..

--------

Proč si myslíš že mu uhynula protože měl nástavky a v ležanu by jej to nepotkalo? Jak za něj můžou nástavky?
Ty víš víc o tom úhynu?

Nevím jak bych ti odpověděl proč se snažím opečovávat svoje včelstva ..... ....
Vyhovuje mi to a včely mi hynou i v ležanech. Pokud ležan je jedna vrstva velkých rámků za sebou a nic nad nimi.
Nechápu proč by v tom měl být nějaký rozdíl, hlavně když mi už přes pět let nehynou na varoázu ani v N či NN.

Karel

Zabývám se tématem úhynů po celou včelařskou praxi, jsem z okresu který je dlouhodobě a stále zamořen všelijakými včelími nemocemi. Problematika léčby nebo úhynu ve stojanu (nástavkový) nebo ležanu je shodná.

Konstrukčně může mít vliv třeba zasíťované dno, to málokterý ležan má nebo problematika obměna díla, v ležanu jsou rámky méně přehazovány. Jenže takový může být i stojan kde se dokáže pracovat s jednotlivými rámky místo nástavků nebo nemít síťované dno.

Problém s úhyny včelstev za posledních dobu vidím jako alimentární problém. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek

Ležany jsem dost zkoušel a za 3 roky od nich rychle utekl. Co se uvádí jako výhody vychází spíš naopak. Na včelařském fóru mají ležany vlastní soubor a určitě si tam počteš! Zdraví R. S.

"Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek"
Na ležany taky musí být vhodná linie včel.
Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem, nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu další sladinu donášet do bočních plástů.
Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá matky do své linie podle těchto kritérií.
Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy, protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.
Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara, protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 - 4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.
A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou desítku let vlastního výběru.

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Tak to je velmi vážný problém a jsou dva důvody proč se to stalo
1) Ten méně závažný se týká včel které uhynuly hladem. Takové jsou zalezlé v
buňkách a koukají jim jen zadečky. Ty jdou vyklepat nebo je vynesou včely
samy. případně se může jednat o vyloupené včely ale tam se obvykle nachází
jen pár zavíčkovaných buněk.
2) všechno ostatní je velmi vážný problém a ukazuje nejspíše na Mor včelího
plodu. Takové případy se řeší usmrcením včelstva a kompletním spálením
celého úlu včetně všechno co přišlo s ním do styku a také povinnost takový
to stav nahlásit SVS v  příslušné oblasti
Ta vydá rozhodnut í o likvidaci a návrh na žádost  k odškodnění.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stloukal <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 8:55:33
Předmět: Re: Obrázky

"jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk"

Další možnou příčinou je zastydlý plod

Včelstva jsem zděil po otci a strýci v českých "universalech" (Standart I. a II.) na RM 39x24 a 39x30. ve včelíně s tím, že se do včelstev vždy chodilo vrchem. Postupně jsem přešel na nástavky z důvodu výrazně jednodušší práce se včelstvy. Používám kombinovaný systém většinou 39x30+39x15 neuteplené+ 4x mám 39x24 +39x17 uteplené. Rozdíl ve výnosech (teplená-neuteplená) nevidím. Úhyny jsou minimální a většinou (99%) je příčinou moje chyba. Pravidelně léčím začátkem srpna KM, dokud byl gabon, tak gabonem. Na podzim 2x fumigace a v prosinci aerosol. Mor v lokalitě a okolí naštěstí zatím není.Asi záleží na místních podmínkách. Zásadní výhodou je skutečně jednoduchá manipulace jak v sezoně, tak zejména při léčení (vkládání podložek, fumigace, aerosol, ochrana česen. Podstanou výhodou je i výraně nižšší hmotnost nástavků a oddělěné dno při jakékoliv manupulaci. V těch Standardech bylo zejména čištění podložek docela problém. Navíc byl vlastní úl dost těžký. O ležanech jsem proto nikdy neuvažoval a myslím, že argumentů proti zde zaznělo docela dost.Jediný důvod, proč jít do ležanů bych viděl v nějakém vážném zdravotním handikapu.

Stará moudrost říká , že oul medu nepotí. Snažme se at mají včelky co
sbírat, hlavně po jaru co nejblíž od stanoviště a ostatní nechme na nich.
Včelařím 45 let a těch kopanců co jsem po všech radách nadělal. Začínal v
ležanových 4 bateriích , potom rm 39 x 24 univerzály, nástavky 39 x 30 ty
byly nejlepší na zimování ale moc práce na převěšování . Včelky dělali věnce
medu nad plodem a nad nimi už byl hluchý prostor , přez mřížku nemohla a med
tam taky omezovali ukládat. Dnes je to na můj věk moc těžký rámek tak mám 39
x 27 a i to není ono. Celou bednu neunesu a po jednom rámku to je moc práce
navic.Čtu ty články o varoaze a rád bych kdyby to bylo přehnaný. O 1 jsem už
přišel as bez matky , letos ji 3 x měnili. Jak se rozkjadla nanovo. Jinak
mám polovinu včelstev na 33 rámcích a to jsou jak nahoře tak některé i v
podmetu. Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6
ale to asi nezhoří.Akam to umístit nahotu nebo dolu . Otom návod na letáku
nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od
pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné , ti co jsou mrtví
a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 10. 2014 22:09:42

Předmět: Re: Lean


""Dobrý den,

děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak

jsem dopadl...

J.Marek"

Na ležany taky musí být vhodná linie včel.

Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se

ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus

taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem,

nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu

další sladinu donášet do bočních plástů.

Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá

matky do své linie podle těchto kritérií.

Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V

nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy,

protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou

jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém

nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.

Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara,

protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 -

4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely

neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.

A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou

desítku let vlastního výběru."

Vyvařit, spálit, jak se to vezme. Jdou ty larvy nafotit a dát třeba do diskuze http://www.vcely.org? Tam jdou dát obrázky. Já to typuji na zvápenatění. Občas se letos ukázalo. Charakteristická je šedobílá tvrdá larva jak v buňkách, tak na dně, před česnem._gp_


.........
stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.