Včelařská konference

no dobrý Petře Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>

Datum: 22. 7. 2013

Předmět: Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn


"Pokud ale z nejrůznějších důvodů mazat ke včelám nemůžeme, prožíváme těžké

duševní trauma :-) !

S pozdravem

Petr.



-----Původní zpráva-----

From: Blažena Dvořáková

Sent: Monday, July 22, 2013 3:58 PM

To: Včelařská konference

Subject: RE: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn



Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely

dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda"

No já bych řek, že spíše záleí na větru. Kam odfoukne matku tam si ona
sedne. V tom bych žádné záhady rozhodně nehledal.



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 7. 2013
Předmět: Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013

"Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a
stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo
západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na
východ či jihovýchod od včelína.
Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně
prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na
západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš
čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů."

 
Má zde někdo na konferenci za ty léta zmáknutou technologiii, pokud jde o přihnojování lipy malolisté, pro zdarný růst/kondici u mladých stromků (jaké hnojivo , zkušenosti atp.
Z jara jsme v obci vysadili  cca 40 lip)

Pokud ale z nejrůznějších důvodů mazat ke včelám nemůžeme, prožíváme těžké
duševní trauma :-) !
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Blažena Dvořáková
Sent: Monday, July 22, 2013 3:58 PM
To: Včelařská konference
Subject: RE: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn

Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely
dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda

Kurz prohlížitele včelstev jsem dělal někdy před 15.ti léty. Tam se
zkamenění včelího plodu uvádělo jako jediná nemoc včel přenosná na člověka.
Jedním dechem ale připomínali, že v naších zemích toto onemocnění nebylo
pozorováno.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Sroll Josef
Sent: Monday, July 22, 2013 12:12 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn

To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy
úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká
včelí mrtvolka někde ležící.
Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch
průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které
se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou
se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše),
protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel.
Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už
jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy
si vždy najdou pár vděčných posluchačů.
Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a
varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem
zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných
zpráv určité problémy.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn

Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn (61792) (61799)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus

Ze včely na člověka? Kde se to stalo?

Jirka
......

A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi
dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím
rozvádět. _gp_

Jak to čtu o těch ořešácích . Máte chytrý včely . Mě sedají povětšinou hodně
vysoko . Na ořech zaplat panbůch ne . Ty jsou ještě vyšího vzrůstu a žádnej
ve vsi neroste a to by byl v tím čert že by ho našly. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 7. 2013

Předmět: Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013


"Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a

stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo

západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na

východ či jihovýchod od včelína.

Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně

prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na

západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš

čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů."

Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely
dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Datum: 22. 7. 2013

Předmět: RE: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn


"To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy
úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká
včelí mrtvolka někde ležící.

Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch
průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které
se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou
se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše),
protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel.

Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už
jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy
si vždy najdou pár vděčných posluchačů.

Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a
varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem
zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných
zpráv určité problémy.

Pepa



-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa

Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM

To: Včelařský mailing list

Subject: Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn



Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013

Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn (61792) (61799)



http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus



Ze včely na člověka? Kde se to stalo?



Jirka

......



A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi
dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím
rozvádět. _gp_"

Dobrý den,

někde jsem četl, že směr usazení roje se řídí denní dobou, kdy k rojení
dochází. Osobně mohu potvrdit, že roj vylétá směrem za Sluncem, ráno na
východ až jihovýchod, odpoledne na jiho-západ až západ. Samozřejmě, že
následné putování roje je vázáno na nalezené dutině...
Hezký den!
Václav

Dne 22.7.2013 13:48, R. Pol?ek napsal(a):
> Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a
> stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo
> západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na
> východ či jihovýchod od včelína.
> Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně
> prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na
> západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš
> čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů.

Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na východ či jihovýchod od včelína.
Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů.

Já mám na zahradě dva vysoké ořešáky, jeden za včelínem, který krajemi větví dosahuje nad včelín a jeden asi 20 metrů šikom vlevo před včelínem. Co si pamatuji, tak roje sedaly rády na jabloně, třešně, švestky, hrušně na zahradě i občas u souseda, ale na ořešáky buďto vůbec anebo snad jen jednou, kdysi dávno.

To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká včelí mrtvolka někde ležící.
Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše), protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel.
Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy si vždy najdou pár vděčných posluchačů.
Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných zpráv určité problémy.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn

Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn (61792) (61799)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus

Ze včely na člověka? Kde se to stalo?

Jirka
......

A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_

Já jsem měl roje na jabloních už mnohokrát (od r.1960), ale na ořešáku nikdy. Na náhodu by to bylo dost podivné.
Pepa

Před včelínem jsou 3 švestky, 3 jabloně a tam roj NIKDY (t.j. od roku
1981 co včelařím) nesedl.

"Jinak, včelař by před dům i nasadil, problem dnešní doby je v tom, že na tom kousku mezi domem a silnicí vedou kabely všeho druhu, samozdřejmě plyn a voda.Co pamatuji 3x před domem rozkopáno během 10 let. Dvě lípy museli být po pár letech přesazeny . Myslím , že to není problém jen naší vesnice. "
Sadit jen nižší keře. Co se dají vykopat s kořenovým balem, na měsíc umístit někde ve stínu a potom zase vrátit a přežijí. Anebo trvalky nebo rovnou jednoleté či dvouleté rostliny.

Plánicko (cca 650mnm, plzeňský kraj)
Po jedlemi je borůvčí úplně lesklé, hukot je slyšet už z dálky.
Med je došeda, velmi hustý, ale tekutý. Odhadem zůstane 20 procent v
buňkách.
Zeptám se, rosíte vracené plásty? Pokud ano, kolik vody? Decilitr na
nástavek? Víc?
Vodu jsem neměřil, protože jsem měřák zapoměl doma, odhadem pod 15.
V některých plástech se objevuje řídký med do červena, odhaduji, že je to
lípa.
Vašek.
----- Original Message -----
> ale nemůžu najít zdroj, na modřínech ani včela.....tak nevím.

Modřínto nemusí být to je jen babská poudačka. Zdravím do podkrkonoší.

Hlásím že Hořice v Podkrkonoší a okolí cca 25km (co jsem zjistil) máme krásnou melicitózu a dál pokračuje......nosí to jak blázni,ale nemůžu najít zdroj, na modřínech ani včela.....tak nevím.
at se daří M.

Ahoj Ivo, já bych dal klasický formidol. medu to nevadí, pokud nebudeš
alespoň následující 4 dny vytáčet, dal bych ho hned!! Ten spad není na
čekání..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 21. 7. 2013

Předmět: jak rychle přeléčit?


"Vážení, mám dotaz nejen na kleštíkology ale také na zkušenější s KM.Sešlo
se

mi nyní několik protichůdných okolností.V těchto dnech, deset dní po

posledním vytáčení (silný podprůměr) se zbláznilo počasí, k tomu poslední

část lípy a hojnost bílého jetele a v úlech to hučí,voní a přibývá medu.Při

kontrole včera ve vysokých N již cca 3/4 plástů začínají víčkovat nebo na to

mají náběh.Vydrží li počasí, snůška a já,mohlo by to nakonec být nejlepší

medobraní.Leč!! - současně jsem zkontroloval spad za 24 hod , jen po dvou

včelstvech z každého kraje.Tři mají 6-12, jedno 28.Normálně bych neváhal a

nakročil s KM.Ale té snůšky je mi líto.Rád bych ještě týden vydržel, co vy

na to? a dále k té KM - doporučuje se v takovýchto vedrech raději posečkat

(což by mi vyhovovalo) a dále, protože jsem si oblíbil houbičkové odpařovače

mám současně ale jedno malé dilema. Mám ještě vesměs 4VN nabouchané včelami

a nejsem si jistý zda doporučované množství 60 ml 65% KM opakovaně po 48 hod

a pak event.po týdnu bude i při tomto počtu N a množství včel dostačující.

Prosím tedy o radu zejména ty,kteří mohou mít podobný problém."

kup si výkluzi


---------- Původní zpráva ----------

Od: Miroslav Pelán <MiroslavPelan/=/seznam.cz>

Datum: 21. 7. 2013

Předmět: Jak odpuzovat včely, ani by dolo k otravě.


"Dotaz: je možné vypuzovat včely z medníku tak, aby včely nebyly otrávené?"

nato se používá výkluz. večer se vloží a ráno je medník bez včel.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Miroslav Pelán <MiroslavPelan/=/seznam.cz>
Datum: 21. 7. 2013
Předmět: Jak odpuzovat včely, ani by dolo k otravě.

"Dotaz: je možné vypuzovat včely z medníku tak, aby včely nebyly otrávené?"

 
Dřív bylo u každého domu hnojiště, u hnojiště ořešák. Před chalupou pak 
stála lípa. Teď jsou všechny stromy pokácené, ,mouchy zaháníme 
všemožnými Reidy a podobně, do oken se dávají žaluzie aby stínily 
namísto těch lip.
--
Potvrzuji
Jinak, včelař by před dům i nasadil, problem dnešní doby je v tom, že na tom kousku mezi domem a silnicí vedou kabely všeho druhu, samozdřejmě plyn a voda.Co pamatuji 3x před domem rozkopáno během 10 let. Dvě lípy museli být po pár letech přesazeny . Myslím , že to není problém jen naší vesnice. 
Lípy kupuji ve školce, vysadbu konzultuji s obcí.T:P
 

Nemohl, protože si roje nefotím.
Buď budeme muset posečkat až nějaký roj poletí, anebo sepsat se sousedy
nějaké dobrovzdání.

Před včelínem jsou 3 švestky, 3 jabloně a tam roj NIKDY (t.j. od roku
1981 co včelařím) nesedl.
Za včelínem je švestka, ringle, 2 ořešáky, v širším okolí další stromy,
mimo jiné další 2 ořešáky. Zde to včely střídají bez výrazné preference
nějakého stromu.

Jose


Dne 21.7.2013 15:54, J.P. napsal(a):
> Jose, mohl bys své tvrzení: Ani u rojů
> nepozoruji, že by preferovaly jiné stromy., doložit nějakou fotgrafií, ze
> které by bylo zřejmé, že roj, tedy shluk včel, které opustily svůj rodný úl
> z důvodu rozmnožovacího pudu, visí na ořešáku královském.
>
> J.P.
>

Jose, mohl bys své tvrzení: Ani u rojů
nepozoruji, že by preferovaly jiné stromy., doložit nějakou fotgrafií, ze které by bylo zřejmé, že roj, tedy shluk včel, které opustily svůj rodný úl z důvodu rozmnožovacího pudu, visí na ořešáku královském.

J.P.

Tatínek pocházející ze statku zasadil pod chalupou 2 ořešáky. Jsem mu za
to velice vděčný. Pominu-li samotné ořechy, je radost pod ořešáky
pracovat. Z listí je bezvadný kompost. Listí používám jako ochranu před
zavíječem voskovým. Na okraji jejich koruny je, co pamatuji, včelín a že
bych pozoroval cokoli negativního - v žádném případě. Ani u rojů
nepozoruji, že by preferovaly jiné stromy.

Dřív bylo u každého domu hnojiště, u hnojiště ořešák. Před chalupou pak
stála lípa. Teď jsou všechny stromy pokácené, ,mouchy zaháníme
všemožnými Reidy a podobně, do oken se dávají žaluzie aby stínily
namísto těch lip.

Jose


Dne 21.7.2013 8:22, emilka milka napsal(a):
> V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou ...
> Abychom již konečně uzavřeli ty ořechy,předpokládám že ty vlašské,zda mít
> či nemít pod nimi včelstva.Jedna paní povídala a tak tomu mnozí i věří.
> Naše zkušenost: máme 2 ořechy asi 40-ti leté vedle sebe a pod nimi jsou
> umístěny včely v počtu 12 - 15 každoročně a taky přes 40 let.Stín pod nimi
> v letním období nemá konkurenci,protože ořechy jsou bohatě olistěné,je
> pravda,že mnohdy v časném jaru,kdy kvetou,bývají mrazíky a mnohdy i ořechy
> nejsou. Za těch víc než 40 let se usadil jenom jediný roj na tom
> ořešáku,proč by si neměl roj vyhlédnout jiný strom,pro něj vůní a třeba i
> olistěním přijatelnější.
> Takže na vlašské ořechy nedám dopustit v tomto případě.To není návod,aby si
> včelaři mladšího věku pořizovali ořechy nad svými včelstvy.Takový ořech
> roste dlouho,než jeho koruna dosáhne třeba 10m a to je potom to akurátní.
>

Teď je problém s horkým počasím, co se týká KM.
Spady i 10 roztočů, už teď je pozdě, co jsem si všimnul, takové zamořené včelstva přestanou teď plodovat a vyzimuje žebrák.

Dotaz: je možné vypuzovat včely z medníku tak, aby včely nebyly otrávené?

V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou ...
Abychom již konečně uzavřeli ty ořechy,předpokládám že ty vlašské,zda mít či nemít pod nimi včelstva.Jedna paní povídala a tak tomu mnozí i věří.
Naše zkušenost: máme 2 ořechy asi 40-ti leté vedle sebe a pod nimi jsou umístěny včely v počtu 12 - 15 každoročně a taky přes 40 let.Stín pod nimi v letním období nemá konkurenci,protože ořechy jsou bohatě olistěné,je pravda,že mnohdy v časném jaru,kdy kvetou,bývají mrazíky a mnohdy i ořechy nejsou. Za těch víc než 40 let se usadil jenom jediný roj na tom ořešáku,proč by si neměl roj vyhlédnout jiný strom,pro něj vůní a třeba i olistěním přijatelnější.
Takže na vlašské ořechy nedám dopustit v tomto případě.To není návod,aby si včelaři mladšího věku pořizovali ořechy nad svými včelstvy.Takový ořech roste dlouho,než jeho koruna dosáhne třeba 10m a to je potom to akurátní.

Vážení, mám dotaz nejen na kleštíkology ale také na zkušenější s KM.Sešlo se
mi nyní několik protichůdných okolností.V těchto dnech, deset dní po
posledním  vytáčení (silný podprůměr) se zbláznilo počasí, k tomu poslední
část lípy a hojnost bílého jetele a v úlech to hučí,voní a přibývá medu.Při
kontrole včera ve vysokých N již cca 3/4 plástů začínají víčkovat nebo na to
mají náběh.Vydrží li počasí, snůška a já,mohlo by to nakonec být nejlepší
medobraní.Leč!! - současně jsem zkontroloval spad za 24 hod , jen po dvou
včelstvech z každého kraje.Tři mají 6-12, jedno 28.Normálně bych neváhal a
nakročil s KM.Ale té snůšky je mi líto.Rád bych ještě týden vydržel, co vy
na to? a dále k té KM - doporučuje se v takovýchto vedrech raději posečkat
(což by mi vyhovovalo) a dále, protože jsem si oblíbil houbičkové odpařovače
mám současně ale jedno malé dilema. Mám ještě vesměs 4VN nabouchané včelami
a nejsem si jistý zda doporučované množství 60 ml 65% KM opakovaně po 48 hod
a pak event.po týdnu bude i při tomto počtu N a množství včel dostačující.
Prosím tedy o radu zejména ty,kteří mohou mít podobný problém.

Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn (61792) (61799)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus

Ze včely na člověka? Kde se to stalo?

Jirka
.......

A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_

 
..a proč ne, od R. Vanka hrubý durch
 
Bavit se měsíc o ořechu je gut ? 
 
Zeptejte se sami sebe, vážení přispěvovatelé vlákna o ořechu královském, jest-li by jste raději byli v 35 - 40 st. C vedru pod ořechem nebo jest-li by jste raději celý den cedili krev na přímem slunci
 
V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou jak motorovka na volnoběh, zatím co včely na přímem slunci se můžou strhat / ulítat pro vodu.
T:P
-------------------------------------------------------------
 
Včelařství Chlum (e-mailem) --- 20. 7. 2013
Re: Peklo na talíři (61771)Patří tohle do včelařské konference?

Jirka

snad tam hrozí nebespečí , že dostžaneš ořechem do klavy.Pokud nosíš
ochranou pokrývku proti bodnutí včelou což ti ukládá nařízeni nevím kdo to
vydal,tak by to nebezpečí pominulo .


---------- Původní zpráva ----------

Od: Včelařství Chlum <vcelarstvichlum/=/gmail.com>

Datum: 19. 7. 2013

Předmět: Re: včely pod ořeakem


"Pod ořešákem mám tři a kousek dál dalších pět. Zatím sem žádný negativní

vliv nepozoroval. Spíš jsou silnější než ta na přímém slunci.



Jirka







Dne 29. června 2013 21:11 Bláha <vladimir.blaha/=/email.cz> napsal(a):



> slyšel jsem,že se nedaří včely pod ořešakem.Je to pravda

>"

Patří tohle do včelařské konference?

Jirka



Dne 26. června 2013 12:21 <vcelka1978/=/centrum.cz> napsal(a):

>
> není to motorový olej :-))))
>
> http://www.stream.cz/**peklonataliri/821563-peklo-na-**
> taliri-smakulady-2013<http://www.stream.cz/peklonataliri/821563-peklo-na-taliri-smakulady-2013><
> http://www.stream.cz/**peklonataliri/821563-peklo-na-**
> taliri-smakulady-2013<http://www.stream.cz/peklonataliri/821563-peklo-na-taliri-smakulady-2013>
> >
>
>

Pod ořešákem mám tři a kousek dál dalších pět. Zatím sem žádný negativní
vliv nepozoroval. Spíš jsou silnější než ta na přímém slunci.

Jirka



Dne 29. června 2013 21:11 Bláha <vladimir.blaha/=/email.cz> napsal(a):

> slyšel jsem,že se nedaří včely pod ořešakem.Je to pravda
>

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus

Ze včely na člověka? Kde se to stalo?

Jirka



Dne 2. července 2013 7:53 gupa <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> To písmeno zákona hovoří ve třetí osobě. Podnikatel "má zajistit aby osoby
> vykonávající něco, byly způsobilé ". Samotný podnikatel tedy provede
> školení v tom smyslu, že to pracovníkům přečte, vyvěsí v prostorách výkonu
> práce vedle požární směrnice, podání první pomoci, živnosťáku, povolení k
> provozování, pracovní doby. bezpečnostních pokynů k práci a položeného
> zákoníku práce, dokumentu schválené provozovny, únikových plánů, schválení
> provozovny hygienou a veterinou atp atd.
>
> Jenže.
>
> Pokud jsem podnikatel dle registru "bez zaměstnanců" a navíc ve svém doma,
> může s takovým papírem jít celá byrokracie jinam. Pokud by šlo o nařízení
> EU, musí v dokumentu být sdělena návazná směrnice, ta někde těsně pod tím
> č.j. není, takže to buď úředník nevyhledal a nevypsal podle zákona úplně
> nebo to s EU nemá nic společného.(návaznost v dokumentech či harmonizace
> podle EU je nutná, nakonci je pouze odkaz č.11, který je:
>
> 11) Vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění
> pozdějších předpisů.
>
> Což neukazuje na nebezpečné nemoci včel, ale na přenosné nemoci ze včely na
> člověka, čím je jediný známý aspergilus flavus. Takže ten člověk na
> ministerstu je úplně mimo! Sdělte to p. Machové a pokud se podívá lépe,
> musí naten sek dojít také.
>
>
> Vzhledem k rychlosti s jakou to ví ČSV jde o prodiskutovanou věc mezi
> právním oddělelní ČSV a MZe, na úrovni jakože právně je to uvařené jako
> výklad na rychlé nudli.
>
> _gp_
> ........
> (e-mailem) --- 1. 7. 2013
> PP- pohotovostnĂ­ plĂĄn
>
>
> Něco málo jsem o tom zjistil. Celá věc se má tak, že jde vlastně o tlak EU,
> která cítí, že v tomto směru zaostáváme ,dále je to již spolupráce SVS s
> MZe. Zřejmě nebude vyjímka, jestli farma má zaměstnance nebo ne,(zjistim)
> T:P
>

Tak jak tak sleduji tuto konferenci, tak je na čase vystrojit funus, mladí
odešli a s nimi i život.

Tento strom se zdá být ale dost zajímavý má velký rozsah použití a jako solitér nádhera,nebo pro med.

Zdravím. Tak matka je již zamluvená. Snad se je podaří přidat a uvidíme zda bude vidět nějaký rozdíl.
PetrN

Klidně vezmu, pokud je volná Radek Hubač 774 028 601


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr <petanovak/=/centrum.cz>

Datum: 18. 7. 2013

Předmět: Matka od Singrů


"Po návštěvě na včelařství Vítámvás jsem "ze srandy" objednal matky přímo od

Singrů. Chtěl jsem je použít na rozchov. Objednal jsem pro sebe a pár

kamarádů. Zítra tj. 19.7. mají přijít, ale jeden vykuk si to rozmyslel a

tak jedna matička je volná. Pokud by měl někdo zájem, tak se prosím ozvěte

na 608 141 190. Cena je vyšší, ale .........."

Z ramku to jeste vytocit jde,ale dostat to pres sita je docela masakr...Dnes jsem nachytal vcely pracujici uz i na borovicich.Jeste aby tak zacal letos medovat krmelec...Jinak je dost sucho,hukot uz je jen rano a vecer,vcely konecne zase nosi pyl.JosPr

Po návštěvě na včelařství Vítámvás jsem "ze srandy" objednal matky přímo od Singrů. Chtěl jsem je použít na rozchov. Objednal jsem pro sebe a pár kamarádů. Zítra tj. 19.7. mají přijít, ale jeden vykuk si to rozmyslel a tak jedna matička je volná. Pokud by měl někdo zájem, tak se prosím ozvěte na 608 141 190. Cena je vyšší, ale ..........

Včera jsem loupil včelám med, naprosto v pohodě - takže snůška asi je.
Ale v medárně peklo. Černé a husté jako kolomaz, stěží vytékalo z medometu a v plástech zůstává hóódně přes polovinu, někdy skoro vše. Kromě klasicky tuhých válečků je spíš vysoká konzistence. Nastavil jsem dlouhou dobu vytáčení a med stále pomalu vytéká v hodně hustých nitkách.

Karel

Ta sladina jako voda je pravděpodobně květ lípy srdčité která kvete jako
poslední z lip. Stare poučení říká KVĚT LÍPY KONEC SNŮŠKY, nebo taky ŽENCI
NA POLE VČELY Z POLE. Tak jak letos kvetou lípy to si nepamatuji ty jsou
uplně žlutý . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: profík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 7. 2013

Předmět: snuka


"Včera pěkná snuška na všech stanovištích.Na jednom stanovišti kde to

přibívá nejvíce byli nasazeny minulý čtvrtek prázdné medniky. Přibylo hodně

a je to jasná melecitoza,přitom sladina kterou nosej vypadá fakt jak voda."

Včera pěkná snuška na všech stanovištích.Na jednom stanovišti kde to přibívá nejvíce byli nasazeny minulý čtvrtek prázdné medniky. Přibylo hodně a je to jasná melecitoza,přitom sladina kterou nosej vypadá fakt jak voda.

okr .Jihlava a okolí , směr Znojmo 30 ha svazenky v plným květu. Ted 14 dní
jeden deštík 4 mm na spadek ideální ale lípa bez medovice ale lípa květ a
včely se mohou zbláznit do samé tmy.To jsem ještě nezažil ale med ve
stavebním rámku průsvitnej jako voda a snad prý z 10 kg sladiny je 1 kg.
Napište vaše zkušenosti. Standa.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 7. 2013

Předmět: Re: snuka


"Ne severní Moravě je spadek z lip. U nás jsou běžné lípy s úplně lesklými

listy od spadku. V Ostravě, měl jsem co dělat ve Vítkovicích, Centru a

Zábřehu, je taková každá druhá lípa, místy úplně celá stromořadí.

Bude to asi trvat do prvního pořádného deště a ochlazení, podle předpovědi

počasí ještě hezkých pár dnů.

Otázka je taky , jestli to včely využijí, protože co jsem se díval v

Ostravě, bylo to všechno přes den beznadějně zaschlé."

Ne severní Moravě je spadek z lip. U nás jsou běžné lípy s úplně lesklými listy od spadku. V Ostravě, měl jsem co dělat ve Vítkovicích, Centru a Zábřehu, je taková každá druhá lípa, místy úplně celá stromořadí.
Bude to asi trvat do prvního pořádného deště a ochlazení, podle předpovědi počasí ještě hezkých pár dnů.
Otázka je taky , jestli to včely využijí, protože co jsem se díval v Ostravě, bylo to všechno přes den beznadějně zaschlé.

U nás stále snůška.Myslel jsem že to není melecitoza ale je. Vytočit se dalo 50-70% ale bral jsem to ještě nezavíčkovaný i poloprázdný když to začalo tuhnout,voda 18% Jen atˇ nosej.není to žádná masivní snůška tak 1-2kg - plodiště jen vzkvétají.Ještě čekám snůšku z luk.Tet teprv odvážejí balíky sena z první seče a louky teprv rozkvetou.

--------Tady Jižní Čechy Bechyňsko - silná melicitóza.

Já příští týden krmím. Lípa nedala vůbec nic, teď je sem tam luční květ, akorát fouká už týden vkuse protivný studený silný vítr od severu a jen tak nepřestane.

Jediné pozitivum vidím v tom, že v plodištích i těch 10kg bude, tak krmení proběhne snad klidněji.

Letošní rok je bohužel ve znamení zimy.

U nás nic, nejvýše poloprázdné medníky  a to jsme pár km od sebe.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 14. 7. 2013
Předmět: Re: jedle

"Predhuri Drahanske vrchoviny,meduji jedle,silna snuska vedro,nevedro,vcely
padaji tezke jak kroupy.Tocim rychle potreti,at je misto.Snad to brzy
splachne lijak,snuska vcelstva primo nici.Dik za radu letosnich oddelku,az
ten blazinec skonci,mozna to bude jedine,co zazimuju...JosPr"

Predhuri Drahanske vrchoviny,meduji jedle,silna snuska vedro,nevedro,vcely padaji tezke jak kroupy.Tocim rychle potreti,at je misto.Snad to brzy splachne lijak,snuska vcelstva primo nici.Dik za radu letosnich oddelku,az ten blazinec skonci,mozna to bude jedine,co zazimuju...JosPr

Na vysočině máme pěknou snůšku. Včely ráno a k večeru nosí pyl svazenky ale
je dost vzdálená a tak již sporadicky ale vélké množství z máku jetele a
spadek. Bohužel nevím z čeho asi smrk, i když přátelé oa nas tak 15 - 20 km
říkají že se to neda točit je to napul kamený.Mě zatim de všechno ale včel
rapidně ubýva.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 13. 7. 2013

Předmět: Re: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13


"U mně taky zatím, pokud se v posledním medu nebo v zásobách vyskytla

melecitóza, byla to jen část buněk.

Z takových plástů jde vždycky část medu vytočit.

Pokud je třeba získat nějakou surovinu na medovinu, mně se osvědčilo buňky

s takovým medem seříznout buď naostřenou lžící nebo kusem naostřeného

nerezového plechu atd. Je to sice trochu piplačka, musí se to dělat pomalu

po částech, jinak se plást roztrhá, ale dá se to. Směs medu a voští se dá

bez problémů skladovat, takže se surovina na medovinu dá nashromáždit

postupně z plástů z více vytáčení. Buňky seříznuté tak napůl nebo do dvou

třetin včelky bez problémů vytáhnou, pokud se dají do včelstva tak do

poloviny srpna a krmí se. Pokud je teplé podletí, tak klidně až do září.

Anebo poto maž na jaře, tam mám trochu problémy, protože nemám dostatečně

suchou místnost na jejich skladování přes zimu."

U mně taky zatím, pokud se v posledním medu nebo v zásobách vyskytla melecitóza, byla to jen část buněk.
Z takových plástů jde vždycky část medu vytočit.
Pokud je třeba získat nějakou surovinu na medovinu, mně se osvědčilo buňky s takovým medem seříznout buď naostřenou lžící nebo kusem naostřeného nerezového plechu atd. Je to sice trochu piplačka, musí se to dělat pomalu po částech, jinak se plást roztrhá, ale dá se to. Směs medu a voští se dá bez problémů skladovat, takže se surovina na medovinu dá nashromáždit postupně z plástů z více vytáčení. Buňky seříznuté tak napůl nebo do dvou třetin včelky bez problémů vytáhnou, pokud se dají do včelstva tak do poloviny srpna a krmí se. Pokud je teplé podletí, tak klidně až do září.
Anebo poto maž na jaře, tam mám trochu problémy, protože nemám dostatečně suchou místnost na jejich skladování přes zimu.

Něco k melecitoze.Před mnoha lety jsem měl asi u 45 včelstev na poslední točení plásty,které nešly vytočit.Shodou okolností tehdy se konala okresní konference v Pelhřimově,kde byl přítomný př.Haragsim,odborník na medovici v té době. Využil jsem té příležitosti a zeptal jsem se ho,co s tím.On mi řekl asi toto : Plásty potopte do sudu či vany s vodou,za 2 dny jdou vytočit a přidat do krmení na zimu a nebo udělat medovinu.Jenže dělejte medovinu řekněme z 3q medu. Opravdu jsem zkusil asi 10 plástů potopit do 200 l sudu,jenže ony plavaly nahoře,musel jsem je nahoře zatížit trámkem a na něm závaží. Tak jsem milé plné zavíčkované plásty uskladnil na zimu ve 2 skříních a sířit je nebylo ani zapotřebí.Ty milé melecitozní plásty na jaře když včely již létaly ,jsem potom dodával po 2 - 3 do včelstev,žádné krystalky se neobjevily na česnech,zkrystalizovaný med přes tu zimu se proměnil na pastu a včely jej bez problémů využily pro svůj jarní rozvoj.To je můj příspěvek co se týká melecitozy.Od té doby se mi takový problém nevyskytl,aby plásty byly celé zavíčkované melecitozou,občas zbytek při vytáčení vytočit nelze,ale po uskladnění a souší potom dávání do medníků je prima starter pro včely.Snad už se v dnešní době nenajde včelař,který by po vytočení dával vylízat plásty včelám,jak to před mnoha lety bylo normální a byla to velká pitomost.
Jinak myslím,že včely letos překvapily a je to dobře.

Znám ještě jedli douglasku ale jedle o kterých píši jsou poctivé naše jedle a některé jsou staré a obrovské.

Jedle když meduje je cela mokrá a na dálku se leskne. Mám za to že se jedná
jen o jedli bělokorou. Některé které jsou takzvaně zavlečené , nemají u nás
škůdce a nemedují Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: profík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 7. 2013

Předmět: jedle


"Tak jak to kde vypadá s medováním jedlí.Mám už mnoho let včelstva u lesa

kde v doletu 400-1000m je několik set roztroušených velkých jedlí.Nikdy

jsem z nich nezaznamenal žádnou snůšku.Dříve jsem je dost sledoval a i jsem

našel Medovnici jedlovou ale k medování nikdy nedošlo. O 20 km dále v

podobných podmínkách mi včelaři říkali že jednou za 20let se jim stalo že

mněli jedlový med.Ale jak už jsem tady psal u nás je to mizerná snůšková

oblast.Jednou za 20let by se mi to přeci jen mohlo povést.Letos je na to

myslím ten správný průběh počasí."

Tak jak to kde vypadá s medováním jedlí.Mám už mnoho let včelstva u lesa kde v doletu 400-1000m je několik set roztroušených velkých jedlí.Nikdy jsem z nich nezaznamenal žádnou snůšku.Dříve jsem je dost sledoval a i jsem našel Medovnici jedlovou ale k medování nikdy nedošlo. O 20 km dále v podobných podmínkách mi včelaři říkali že jednou za 20let se jim stalo že mněli jedlový med.Ale jak už jsem tady psal u nás je to mizerná snůšková oblast.Jednou za 20let by se mi to přeci jen mohlo povést.Letos je na to myslím ten správný průběh počasí.

Namazat se špekem zabere

Dobrý den vám přeju, nevíte jak se mám bránit před zvířaty. pořád na mě útočí, ale ¨já nevim co mmám dělat vlastně.

S vytočenou melecitózou si každý dělá, co chce. prodá-li, riskuje ztrátu
zákazníků a bude hledat nové. Může prodat na výrobu medoviny, případně se
naučit medovinu vyrábět sám. S melecitózou je prostě otrava, protože
vyžaduje hodně práce a v každém případě je to ztráta. Jinak - já teď v
Jeseníkách točím nádhernou medovici a čekám, zda zameduje lípa. S pozdravem
Miroslava.

U nás v Podkrkonoší to vypadá taky že melecitoza zmizela a je normální medovice.

Ale stejně je zajímavé nahlížení na kvalitu melec. medu. Někdo jej považuje za velmi chutný, pokud jej zbaví krystalů melecitozy.
Tedy někdo = lidi. Mravenci a včely jej považují určitě za velmi atraktivní a proto jej prý upřednostňují. Před cukrem určitě. Pokud je melcitoza venku, ignorují cukr v krmítku a létají a létají.

Karel

Melecitóza je tak častá, že si s ní musíme poradit všichni - ideální je
nahradit rámky plné cementu čistými, ale těch má ve snůšce plný počet jen
málo včelařů.Na jaře se plné rámky odvíčkují, zalijí teplou vodou a dají do
medníků Včely většinu zužitkují, trochu bílého trojcukru vyhodí. Druhá cesta
je točiti, točit a točit. Mnoho rámků jsem sice polámala, ale melecitózu
jsem vytočila. Všechno se sice nevymete, ale co zbyde, to se zalije vodou a
vrátí do medníků. Znám včelaře, který zacementované rámky odvíčkoval,
ponořil na chvíli do teplé vody, osušil na slunci a potom vytočil. Prodal
všechno. A včely mohou dále nosit, při troše štěstí to už melecitóza nebude.
S vytočenou melecitózou si každý dělá, co chce. prodá-li, riskuje ztrátu
zákazníků a bude hledat nové. Může prodat na výrobu medoviny, případně se
naučit medovinu vyrábět sám. S melecitózou je prostě otrava, protože
vyžaduje hodně práce a v každém případě je to ztráta. Jinak - já teď v
Jeseníkách točím nádhernou medovici a čekám, zda zameduje lípa. S pozdravem
Miroslava.

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcely-request/=/v.or.cz
Datum: 10. 7. 2013
Předmět: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13

"Příspěvky do konference Vcely zasílejte na adresu:
vcely/=/v.or.cz

Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely
nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
adresu
vcely-request/=/v.or.cz

Správce konference můžete nalézt na adrese
vcely-owner/=/v.or.cz

Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
rozumnějšího než je: "Re: Contents of Vcely digest..."


Dnešní menu:

1. Re: melecitoza (Josef.Mensik/=/seznam.cz)
2. Re: melecitoza (Blažena Dvořáková)


----------------------------------------------------------------------

Message: 1
Date: Tue, 09 Jul 2013 13:30:29 +0200 (CEST)
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: melecitoza
Message-ID: <JIR.3VKv.6rkWFKC1l0t.1Hs}HL/=/seznam.cz>
Content-Type: text/plain; charset=utf-8

Tak v takovém případě by bylo lepší snad stanoviště zrušit a nebo nevytáčet
až do konce srpna, pak bych vyměnil rámky zakrmil cukrem nejvýš do 10kg a
melicitóźu bych jim vrazil nazpět až na jaře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 9. 7. 2013
Předmět: Re: melecitoza

"PEPANE ČETLJSEM TVŮJ PŘÍSPĚVEK MELICITOZA. PORAD TEDY KDZŽ NE RÁMEK ALE VŠE

CO V ULE JE JE NARVANÝ A 3 BEDNY PO 10 RÁMCÍCH MÍRY 39 X 27 PLNY. 3 STAVEBNÍ
RÁMKY ŘEŽU JAK STAČÍM A KAŽDÝCH DESET LET SE TO OPAKUJE KDYŽ NE 3 X TAK
DVAKRÁT URČITĚ.A TO MODŘÍN JEDLE A BÝVAL I DUB. TEN NÁM VYKACELI KOLEM
SILNIC 150 LET STARÝ STROMY. TAM BYLO NEJMÉNĚ 5 KG ROČNĚ JISTY SPADKU.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 9. 7. 2013

Předmět: Re: melecitoza


"Takový rámek vrazím doprostřed plodového hnízda. Problém melicitózy je jen
v

zimně kdy by včely neměly možnost se vyprášit.

a tam se musí dobře uvažovat při úpravě prostoru při přípravě na zimu a

rámky s melicitózou ponechat tam kde ji ještě na podzim spotřebují případně

až na jaře.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Datum: 8. 7. 2013

Předmět: Re: melecitoza



"Rád bych souhlasil ale když máš všechno plný jako když stojíš na jaře u

řepky , plod pyl med jako když 3 x střelíš z brokovnice a nahoře rámků věnce

yavíčkovane melicitozi babo dad. Jeden rok jsem si stím vyhrál a polévkovou

lžící seškrabal asi u 10 včelstev až na mezistěnu. Asi za týden vse

postaveny a znovu plný.Opět seškrabal a včely to postavily a zanesly

cukerným rostokem. Na jaře to byly normální včelstva. Ostatní asi padesat %

Slaboši a uhyny. Asi po 3 - 5 letech stejnej postup a na jaře katastrofa.

Včely plásty nedostavěly a zásoby nebyly uceleny a měl jsem pohřby hladem i

když zásob měli dost ale mimo dosah . NM výška 510 - 610 m. dvakrát totéž a

výsledek jiný. To je příroda a pokaždé jiná skušenost. Souhlasím že

melicitozu někdy mohou spracovat ale tady na vysočině máme hodně jedlí a

larixu a to je vždy katastrofa. Letos to snad nebude ale taky žádnej zázrak.

Dík za to že si v řepce donesli asi za týden na cukr a léčení . Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: profík <e-mail/=/nezadan>



Datum: 8. 7. 2013



Předmět: melecitoza





"Nemohu souhlasit s tvrzením že včely melecitozu nevyužijí.Troufám si tvrdit



že u smrkové melecitozi není žádný problém využijí skoro všechno zbyde



5-10% krystalků.Díky obsaženým minerálům včelstva jen vzkvétají,staví a



výborně živí plod.Problém s melecitozou je jen v zimně a při



vytáčení.Podstavit melecitozu pod včelstva je to nejrozumnější řešení a



zachrání se plásty.Mněl jsem už mnohokrát tu čest.Je lepší mít melecitozu



než vyhladovělá včelstva na suchu.Modřínová a dubová melecitoza je horší a



i tak včelstva velkou část využijí.""""

------------------------------

Message: 2
Date: Tue, 09 Jul 2013 21:33:41 +0200 (CEST)
From: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
To: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: melecitoza
Message-ID: <I9v.sTEs.2yeJ3fuP6BO.1Ht6ML/=/seznam.cz>
Content-Type: text/plain; charset=utf-8

Díky taky dobré řešení. Všichni lidi všechno ví. Dík ale letos to
nevyzkouším. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 9. 7. 2013

Předmět: Re: melecitoza


"Tak v takovém případě by bylo lepší snad stanoviště zrušit a nebo nevytáčet


až do konce srpna, pak bych vyměnil rámky zakrmil cukrem nejvýš do 10kg a

melicitóźu bych jim vrazil nazpět až na jaře.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Datum: 9. 7. 2013

Předmět: Re: melecitoza



"PEPANE ČETLJSEM TVŮJ PŘÍSPĚVEK MELICITOZA. PORAD TEDY KDZŽ NE RÁMEK ALE VŠE



CO V ULE JE JE NARVANÝ A 3 BEDNY PO 10 RÁMCÍCH MÍRY 39 X 27 PLNY. 3 STAVEBNÍ

RÁMKY ŘEŽU JAK STAČÍM A KAŽDÝCH DESET LET SE TO OPAKUJE KDYŽ NE 3 X TAK

DVAKRÁT URČITĚ.A TO MODŘÍN JEDLE A BÝVAL I DUB. TEN NÁM VYKACELI KOLEM

SILNIC 150 LET STARÝ STROMY. TAM BYLO NEJMÉNĚ 5 KG ROČNĚ JISTY SPADKU.

Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz



Datum: 9. 7. 2013



Předmět: Re: melecitoza





"Takový rámek vrazím doprostřed plodového hnízda. Problém melicitózy je jen

v



zimně kdy by včely neměly možnost se vyprášit.



a tam se musí dobře uvažovat při úpravě prostoru při přípravě na zimu a



rámky s melicitózou ponechat tam kde ji ještě na podzim spotřebují případně



až na jaře.







pepan











---------- Původní zpráva ----------



Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>



Datum: 8. 7. 2013



Předmět: Re: melecitoza







"Rád bych souhlasil ale když máš všechno plný jako když stojíš na jaře u



řepky , plod pyl med jako když 3 x střelíš z brokovnice a nahoře rámků věnce



yavíčkovane melicitozi babo dad. Jeden rok jsem si stím vyhrál a polévkovou



lžící seškrabal asi u 10 včelstev až na mezistěnu. Asi za týden vse



postaveny a znovu plný.Opět seškrabal a včely to postavily a zanesly



cukerným rostokem. Na jaře to byly normální včelstva. Ostatní asi padesat %



Slaboši a uhyny. Asi po 3 - 5 letech stejnej postup a na jaře katastrofa.



Včely plásty nedostavěly a zásoby nebyly uceleny a měl jsem pohřby hladem i



když zásob měli dost ale mimo dosah . NM výška 510 - 610 m. dvakrát totéž a



výsledek jiný. To je příroda a pokaždé jiná skušenost. Souhlasím že



melicitozu někdy mohou spracovat ale tady na vysočině máme hodně jedlí a



larixu a to je vždy katastrofa. Letos to snad nebude ale taky žádnej zázrak.



Dík za to že si v řepce donesli asi za týden na cukr a léčení . Standa











---------- Původní zpráva ----------







Od: profík <e-mail/=/nezadan>







Datum: 8. 7. 2013







Předmět: melecitoza











"Nemohu souhlasit s tvrzením že včely melecitozu nevyužijí.Troufám si tvrdit







že u smrkové melecitozi není žádný problém využijí skoro všechno zbyde







5-10% krystalků.Díky obsaženým minerálům včelstva jen vzkvétají,staví a







výborně živí plod.Problém s melecitozou je jen v zimně a při







vytáčení.Podstavit melecitozu pod včelstva je to nejrozumnější řešení a







zachrání se plásty.Mněl jsem už mnohokrát tu čest.Je lepší mít melecitozu







než vyhladovělá včelstva na suchu.Modřínová a dubová melecitoza je horší a

Pěkný den

Loni 120kč pastový jarní a stejně tak letní - lípa (smíšený).

Letos 130kč.... a snad to tak i nechám. Ono velkou část spolkne investice a dobrá snůšková oblast u nás není.

Ten, který letos prodával za 100kč už prodal vše (asi 2q).... a kde je podzim a zima?

Chtěl bych se zeptat (pokud to není příliš osobní), jakou jste letos zvolili cenovou politiku prodeje ze dvora? (loni jsem to nechával 110,- jarní a 120,- podzimní po 5 kg v okurkáčích)
U nás na liberecku to se snůškou letos nevypadé moc růžově - mě se ani kvůli pár kilům na jaře nevyplatilo mazat medomet a tak jsem jen těm nejsilnějším podhodil další medník a nechal je. Ale poptává u mne letos med mnohem více lidí - tak asi jsou i ostatní na tom stejně.