Včelařská konference

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59323250-prehled-rusenych-uradu-nejvice-na-ministerstvu-obrany

ÚSKVBL se bude redukovat, jestli ne rušit! Nechápu proč se vůbec taková instituce ještě živí, když tu je nadřazené nařízení a schvalování na úrovni jiných institucí. Pokud VITA má testovací soupravu schválenou jinde, celá ceremonie a případný odpor k zavedení takové "pomůcky" u nás, je jen konkurenční boj. Pokud chce někdo dělat rozklad proti novým prostředkům, tak ať si zamete před vlastním prahem.

CO vím, tak pro včelaře ten ústav dělá jen co musí.

Neexistuje naříklad veřejně dostupný a pravidelně aktualizovaný touto institucí jak rozbor medu na použivaná léčiva alá Made in Czech, tak neexistuje oproti tomu pravidelná kontrola těchto léčiv, opět a to přímo tímto ústavem, na trvanlivost léčiv tj. kvalitu léčiv které se unás distribují přes OV ČSV.

Takže závěrem bych podotknul, že autor článku pan z RV, nedělá sepsáním takového článku nic pro kvalitu, potažmo pro včelaře, ale jen sepsal něco, co má hodnotu na úrovni zbytečných obav a informační bubliny. Měl raději popsat technické detaily jak přesná metoda je, protože inspektoři SVS by tak mohli orientačně s určitou přesností zjišťovat to, jestli jde o mor nebo o např. virus nebo prostý kanibalismus, když uvidí nějaký včelař podezřelý plod.

Ke konci otázka? Proč by nemohl mít veterinář takovou soupravu pro rychlou diagnózu? Je levná, vyrábí ji značková a ověřená společnost v EU.

Myslím si, že má taková diagnostická věc své místo při zjišťování zdravotního stavu.

_gp_



http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61057&reply=61057&%2861051%29


Úsporné kroky se dotknou řady zemědělských agentur nebo kontrolních a dozorových organizací. Už jen jejich názvy, podobně jako v resortu obrany, hovoří za sebe – Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) nebo ÚZKÚZ, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Pepane,rozveďte ten "prezervativ s perspektivou".Proč je jednodušší napsat varování na vše co není made in Dol?Proč nemáme mobilni diagnostiku?Proč nemáme dlouhodobý odpařovač KM,proč používáme výrobky od jinud a ne vlastní?JosPr

Já křížence včely černé taky pamatuji.
Co se týká divokosti, podle mně je tato otázka bezpředmětná. Když tehdy včelaři dokázali v pohodě včelařit s divočejšími kříženci černé včely a to v zadovácích, úlech na manipulaci podstatně náročnějších než jsou nástavky, kde se nedalo vyhnout půlhodinové, hodinové manipulaci v jednom včelstvu, tak dneska v nástavcích, kde se většinou jen přehazují bedničky a manipulace trvá obvykle tak 2 - 5 minut, (aspoň podle tvrzení vychloubajících se včelařů) je nějaké zvýšení divokosti bezpředmětné.

Co si pamatuji rozdíl, černá včela měla pozdější plodování. první snůška byla v druhé polovině května květová, z pampelišek a z javoru klenu, další snůška byla v polovině července už většinou medovicová, med byl kvalitní, cihlově červený, za špatného počasí jen květová z lesních malin. potom byla červencová snůška, ta byla nejsilnější, z lip, potom byla další medovicová snůška na začátku srpna, ta byla někdy zvlášť, někdy společně s lipovou, medovicový med byl tmavě hnědý a nakonec byla poslední slabší medovicová snůška po polovině spna, tam byl med už všelijaký, obvykle načernalý, někdy černý jako bota. krmilo se na začátku září.
To se zlomilo někdy v období 1975 - 1985. Kdy zřejmě u nás došlo k přešlechtění kraňkou. Potom byla nejsilnější raná snůška v první polovině května, snůška v druhé polovině května z javorů byla slabší, v červnu se většinou paběrkovalo, málokdy byla snůška, a v červenci byla snůška z lip tak každý druhý rok a potom konec.
Zatímco předtím každý rok medovicové snůšky z těch tří vyšly tak dvě, takže každý rok jsmě měli medovicový med, potom byla medovicová snůška tak jednou za 3 - 5 let. A zatímco dříve byla docela dobrá snůška ještě v srpnu, potom každý druhý srpen se včely musely krmit, jinak by trpěly hladem. A někdy nebyla snůška i od druhé poloviny července.

Je to linie kraňky karpatského typu. Údajně karpatky jsou o něco pozdější ve vývoji a vhodné až na pozdní snůšku. Já zkušenost nemám, ale co na Tovačovsku někteří včelaři zkoušely Vučko, ze které vzešla Vigorka, tak tato linie pozdější vývoj a slabší jarní snůšku měla.
Ale prý jeden včelař kousek ode mě si Vigorku koupil, tak se jej ze zvědavosti zeptám jak se mu jeví Vigorka v podmínkách Hané, jestli od Vučka je nějaký posun.

Hledáte práci? Koukněte na http://www.qprace.cz kde naleznete aktuální nabídky práce z celé ČR.

jen drobné upřesnění.

O zavádění V.Kraňské bylo rozhodnuto sice o 50 let dříva a však v letech
šedesátých bylo dokončeno její šlechtění na mírnost a započalo se právě s
tím co popisuješ

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: RE: vÄ?ela Ä?ernĂĄ

"Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky,
souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých
let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s
lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření
nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např.
oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování
pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého
názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa"

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana

" 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.
JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a
dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 Jako vždy,"
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   


    Pepan




 
"
 
 "

Je to pořád, ale  linie Kraňky.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: Re: včela černá

"Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její
přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci
stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel
o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší."

Nepochopitelné. Člen nákazové komise RV ČSV. Ten, kterému by mělo záležet na nešíření MVP. Vše, co není z naší dílny, je špatné, že? To je opět jedovatá slina.
Vždyť se přece tam, kde jsou ochranná pásma a u všech chovatelů matek a kočovníků, dělá vyšetření na přítomnost SPOR!!! MVP. Tam tento přípravek není mířen v tom smyslu, že by vyšetření na přítomnost spór a povinná vyšetření nahradil.
Já si myslím, že je určen všem, co nemají s morem zkušenost, jsou i z oblastí mimo pásma, najdou podezřelou buňku a použijí toto vyšetření místo dosud doporučeného klacíku, sirky, stébla. Tedy tato pomůcka jim může být více než uvedené užitečná. Když tady není a nebude, bude to jistě hůře, než když bude. Nebo pan doktor prosadí to, že ke každému podezření veterina zdarma okamžitě přijede, vezme si vzorek a vyšetří ho?

Ono ani tak nejde o to,jestli je něco schválené,ale spíš o to,jestli to včelařstvu je k užitku,nebo ne.Použiváme spoustu "neschvalenych"prostředku a nečekáme,až nékdo nahoŕe něco slavnostně schválí..Spíš jsem čekal,jestli už má nékdo zkušenost s oním "neschváleným udělatkem".JosPr

zimovanie rezervnych matiek na 4 ramkoch optimal metodika Ptacek

Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky, souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např. oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa

 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 
 
 

Letos se projeví jako výhoda geneticky vrozená dlouhověkost,protože
podstatnou část snůšky asi budou muset obstarat zimní včely,které se
naštěstí tolik neupracovaly výchovou plodu...
Div jsem zůstal živ,když jsem toto četl. Poslední včela zimní generace
odchází naposledy 22 května,ty co jsou v ůlu,jsou včely nové generace,
letošní.Třeba prostudovat trochu genetiku včely a potom něco napsat,jinak by
to bylo prima,kdyby tomu tak bylo.

www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.

Zajimava informace ohledne Libave,

je to tajne v ktere casti Libave . Jih, sever zapad ?

Mam totiz take vcelstva na same hranici vojenskeho prostoru.

P.

Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší.

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky. Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi. takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí. vybrána byla k rozmnožování, pro svůj velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky a černá zase letní a lesní.

pepan


Teda Pepane, opět s Tebou musím souhlasit. :-)

Ale je divné, že takových referátů (spíše šíření polašných zpráv) co slyšel kolega Turek se nějak moc najednou začalo přednášet na schůzích nejmenovaného velkého sdružení.
:-(
Karel

Jako člen rady Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV) a také člen vedení Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum (MSVV) jsem kompetentní k tomuto říci, že jde o fámy, které někdo asi záměrně šíří, aby poškodil tzv. jiná občanská sdružení v oboru včelařství.

Racionální jádro však i tato pomluva obsahuje:
Pracovní společnost nástavkových včelařů asi před třemi lety získala ve veřejné soutěži grant od ministerstva životního prostředí, jehož cílem bylo ověřit, zda se na území národního parku Šumava ještě vyskytují zbytky populace původního tmavého poddruhu včely medonosné. Grant trval jeden rok a veřejná podpora byla v řádech desetitisíců, nikoliv milionů.

Také je pravdou, že Mendelova společnost pro včelařský výzkum (http://www.msvv.cz) připravuje na území vojenského újezdu Libavá založení výzkumné a testační stanice, zaměřené na sledování varroatolerance. Počítá se opět s počty včelstev řádově menšími. Naopak se nepočítá rozchovem tmavého plemene na území vojenského újezdu Libavá. Projekt na Libavé má podporu kompetentních složek státní správy, probíhá v souladu s platnými zákony a jeho výsledky mohou v budoucnu být ku prospěchu všech včelařů v ČR.

Záchranou původního tmavého poddruhu včely medonosné se zabývá svaz chovatelů včely tmavé (http://www.vcelatmava.cz/). Nemohu hovořit za členy tohoto občanského sdružení. Ale podle jejich webu je primárním cílem záchrana a posílení dochovaných zbytků původní populace. Nikoliv dovoz a masové šíření tmavé včely v ČR.

Domnívám se, že tyto pomluvy záměrně šíří někdo, kdo si dosud nezvykl na pluralitu občanské společnosti a ve veřejně prospěšných aktivitách jiných občanských sdružení vidí ohrožení svých mocenských a ekonomických monopolů.

Mgr. Bronislav Gruna

----------------------------------------
Turek (81.91.219.252) napsal:
Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Prodám ruční lis na mezistěnky 24 -39 cm

Prodám ruční lis na mezistěnky 24 -39 cm

Včelstva jsou silnější protože letos odešel sníh až teď o měsíc později.
kdo má včely a úly v pořádku, tomu se rozplodovaly už před měsícem a sílily ikdyž byl venku ten pozdní sníh a mráz.

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky.  Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi.  takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti  liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí.  vybrána byla k rozmnožování, pro svůj  velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky  a černá zase  letní a lesní.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Turek <virza/=/email.cz>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: včela černá

"Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl
bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně
chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že
ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3
000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se
běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které
jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři
kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše
optěžuje"

Letos včelstva po zimě opravdu silnější,jen u mateřáků je jaksi na tuto dobu velmi málo zavíčkovaného plodu-v podstatě stejně,jako před měsícem,loňské oddělky jsou na tom s plodem jen o něco lépe,vypadá to,že v postatě jedna celá generace vypadla(byl jsem u včel před měsícem a až teď).Zásoby jsou víceméně všude,jen pylu ubylo,tak snad už si nanosí.
Letos se projeví jako výhoda geneticky vrozená dlouhověkost,protože podstatnou část snůšky asi budou muset obstarat zimní včely,které se naštěstí tolik neupracovaly výchovou plodu...

Zdraví Pavel

Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Ono na stejném místě v důležitosti jako prostor je množství zásob. Byl jsem ráno na včelnici odhadnout zásoby, nadzvednutím úlu, a žádná tragédie v množství zásob se konat nebude.
Tak s tou vrbou to asi také vyjde.

příspěvek níže - Martin Harasim

I já letos zimoval na 3VN + čtvrtý VN jako sklad souší s průlezem pro včely (metoda L. Dvorský). Opravdu silnější a překvapivě už teď létají včely spodním česnem a né jen očkama. Mám takový dojem, že letos by mohla být i vrba.

Taky jsem dnes chvilku sledoval hukot před úly,včelstva vyzimovala daleko silnějsi než vloni,jsou ve skvělé kondici.Holt zimováni na 3 VN je kvalitativně neco úplně jiného.A pak že letos nebude med z trešné ptači,samo źe bude...Začiná líska.(385 m.n.m).JosPr

Tak jsem si myslel, že se mi dnes rojí včely.
Provoz na česnech jako za snůšky.
V korunách starých 50-ti letých urostlých jabloní bzukot a stovky včel.

Rozkvetlo jmelí! Včely z něj nosily velké žluté rousky. Nádhera! Opavsko - 235mnm.

Ďakujem za rady cením si to.

Radku díky, také jsem tím směrem uvažoval,je to ddělek ale silný, zimoval ve
dvou VN a nyní sice již prolétával,ale ne nějak intenzivně,(ve stínu bylo
jen 8st,) takto byl jistě v 7-mi uličkách pod folií.A dna mám skutečně
vysoká,takže díky za radu s pastičkami,to vyzkouším a dám vědět.

Léčbu roztočů zatím odložím s tím, že to třeba za 14 dní znova odečtu.

Ivo




---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re: Re: Re:


"Ahoj Ivo, nerad bych se mýlil, musíš to posoudit sám. Můj názor je, že 4

roztoči nemusí nic znamenat, napiš něco o tom včelstvu. Je to oddělek?,

silné včelstvo?, byl ten den prolet? Pak bych to klidně neléčil.

Ohledně těch myší, budou to nejspíš rejsci, stačí jeden a bude cestovat mezi

5 úly a nadělá takovou paseku. Pokud máš vysoká dna, zkus nastažit normální

pastičku, nějaké maso. Každopádně nemá cenu rozebírat včely. 1. zásah ve

včelách bude ve třešních dát nahuru něaký nástavek pro med.

Radek















ní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re: Re:



"Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s



rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod

8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní

fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde

0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3

plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost

myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se

trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s

oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi

nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech

nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .

Předem děkuji za radu.



---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 10. 4. 2013

Předmět: Re:



"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i

do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden

v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu a to na

začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném

páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou

péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při

dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových

matečníků a matečníků z tiché výměny.

budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak zdvojnásobit.



---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 9. 4. 2013

Předmět:



"7+7= 14

14+14= 28

V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.

Josef""""

Ahoj Ivo, nerad bych se mýlil, musíš to posoudit sám. Můj názor je, že  4
roztoči nemusí nic znamenat, napiš něco o tom včelstvu. Je to oddělek?,
silné včelstvo?, byl ten den prolet? Pak bych to klidně neléčil.
Ohledně těch myší, budou to nejspíš rejsci, stačí jeden a bude cestovat mezi
5 úly a nadělá takovou paseku. Pokud máš vysoká dna, zkus nastažit normální
pastičku, nějaké maso. Každopádně nemá cenu rozebírat včely. 1. zásah ve
včelách bude ve třešních dát nahuru něaký nástavek pro med.
Radek







ní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re: Re:

"Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s

rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod
8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní
fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde
0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3
plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost
myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se
trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s
oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi
nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech
nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .
Předem děkuji za radu.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re:

"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i
do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden
v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu  a to na
začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném
páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou
péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při
dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových
matečníků a matečníků z tiché výměny.
budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak  zdvojnásobit.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 9. 4. 2013
Předmět:

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef"""

V Lednici jsou vzrostlé exempláře, u křiženců by ve dřevě neměl být
problém, větší hrozba je poškození letorostů pozdními jarními mrazíky
zdraví Petr B.


Dne 10. dubna 2013 10:41 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):

> Jedinou podmínkou je unás zimní teplota. - 20°C ji ničí a stačí na to
> jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
> kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
> nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
> záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží.
>
> Pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: P.Krátký <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 10. 4. 2013
> Předmět: Re: paulownie
>
> "tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi
> vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná
> teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména
> prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud
> vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.
>
> Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude
> tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak
> tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době
> kvetení.To je jedna věc.
>
> Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale
> myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési
> registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend
> pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují
> jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné
> reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích
> rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.
>
>
> A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou
> dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie
> kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na
> loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu
> dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam
> dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
> To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to
> by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....
>
> P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž
> představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?
>
>
> Zdraví Pavel"
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpařování KM velice závisí na teplotě, takže brzo na jaře to asi moc účinné nebude. Pokud to nemá ještě moc zaplodováno, tak bych klidně u toho oddělku natřel víčka. Aspoň u nás to veterina na požádání včelaře dovoluje udělat, i když oficiálně není příslušný spad 3 roztočena včelstvo.
Co se týká myší, moje zkušenosti jsou takové, že řádí vždy na podzim a na začátku zimy. Do prvního většího a déle trvajícícho sněhu. Pod sněhem asi vychcípou anebo se při táních utopí v norách. Musí být u vás buď myší rok nebo velice mírná zima.

Trochu z jiného soudku, předevčírem jsem si řekl, že s oteplováníma tudíž s
rozvolňováním chumáče se třeba vytřepou nějací roztoči.Dal jsem podložky pod
8 včelstev, z toho jedno je oddělek u kterého jsem zapomněn při podzimní
fumigaci uzavřít zasíťované dno.Zde jsem po 24 hod.odečetl 4 roztoče, jinde
0-1.Leč další nepříjemnost-na všech podložkách bez výjímky od 1/5 do 1/3
plochy kusy vosku z buněk, několik tělíček bez hlavičky a poměrně dost
myších hovínek.Takže zaprvé u toho úlu s roztoči asi přeléčit,jakmile se
trochu ještě oteplí KM(?). Stačila by asi krátkodobá aplikace(?) a zadruhé s
oteplováním by se myši (nebo myšice?) mohly odstěhovat do přírody.Takže asi
nemá již cenu nějak zasahovat.A když tak event.jak? Zimoval jsem ve třech
nástavcích,takže by to asi chtělo rozebrat a na to ještě je u náz zima .
Předem děkuji za radu.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re:

"v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i
do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden
v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu  a to na
začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném
páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou
péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při
dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových
matečníků a matečníků z tiché výměny.
budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak  zdvojnásobit.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 9. 4. 2013
Předmět:

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef""

"Jedinou podmínkou je unás zimní teplota. - 20°C ji ničí a stačí na to
jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To byla paulownia tomentosa.Kříženec tomentosa x fortunei údajně vydrží až -27 C,a ve šlechtění je další hybrid ještě odolnější.Ve fázi vegetace je ovšem choulostivá,ale zpravidla obrazí,stejně jako ořešák,nebo evódie,které mi poslední dva roky také namrzly(nekvetly).A staré stromy pavlovnie na našem území tu a tam rostou.

Zdraví Pavel

Jedinou podmínkou je unás zimní teplota.  - 20°C ji ničí a stačí na to
jediná noc, Kdysi jsem ji viděl akorát v Lednici a na Slovensku v Mlyňanech
kde se dělaly pokusy s její aklimatizací. Jestli ovšem přežily rok1985
nevím. Pro informaci, ořech snese -28°C a jak tehdy dopadly. Takže je to
záležitostí jen laických pokusů, nikoli plantáží.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: P.Krátký <e-mail/=/nezadan>
Datum: 10. 4. 2013
Předmět: Re: paulownie

"tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi
vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná
teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména
prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud
vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.

Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude
tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak
tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době
kvetení.To je jedna věc.

Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale
myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési
registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend
pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují
jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné
reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích
rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.


A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou
dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie
kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na
loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu
dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam
dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to
by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....

P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž
představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?


Zdraví Pavel"

tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.

Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době kvetení.To je jedna věc.

Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.


A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....

P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?


Zdraví Pavel

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef"
Zase je to složitější než je tady napsáno.
V průměrném roce vznikne třeba jen z jednoho neošetřovaného včelstva 7 rojů a z nich zimu přežije třeba jen ten první, který s sebou vzal nejvíc včel a zbytek včelstva v původní dutině, které nemusí vynakládat energii na stavění plástů, protože je už má hotové. Ostatní nestihnou nasbírat dostatek zásob.
V roce s dobrou červencovou snůškou může přežít zimu klidně i všech 7 rojů, protože všechny stihnou nasbírat dost zásob.
V podprůměrném roce klidně uhyne všech 7 rojů i klidně nějaká horší původní včelstva , protože vedle nedostatku zásob na zimu budpou trpět ještě nedostatkem zásob v červenci a srpnu a nenasadí dostatek zimních včel.

A takhle se to bude v přírodě furt střídat. To akorát včelař, který nechce nic "dělat zbytečně" se stará, aby ve všech svých úlech měl pořádná včelstva , aby žádný úl "nezahálel" a dal spousty medu.
A aby každá matka, kterou odchová, někde do těch včelstev použil. Z každé misky, do které položil červíka, vyrostla matka. atd atd

"Zdravím ak sa smiem spýtať mohli by ste mi poradiť ako by som najrozumnejšie rozšíril vcelstva mám 7 produkčných rodín zakúpil som si aj Nicot umele materské misky držiaky a klietky na 20 matiek Vďaka"

Zhruba do začátku až první poloviny května , tak do začínajícího odkvětu ovocných stromů nebo řepky se o ty včely akorát starej.

Rozšiřuj je, aby měly dost prostoru a zbytečně nenasazovaly kvůli nedostatku prostoru k rojení. A na druhé straně je nerozšiřuj příliš moc a takovým způsobem, aby nemusely obsednout příliš velký prostor. Zvláště v chladných nocích by potom spotřebovaly příliš mnoho energie na udržování teploty 35 st C na plodu, což by jejich vývoj naopak podtrhlo.
I když některé metody k rychlému rozšíření úlu a tím k rychlému zesílení včelstva, vystavění množství mezistěn atd jsou lákavé, použité předčasně naopak včelstvo podtrhnou a výsledek je potom opačný. Toto je třeba se naučit ,je to důležitá dovednost dobrého včelaře, využít co nejvíc to, co bylo ve včelstvech zaděláno krmením a jinou přípravou na zimu v minulém roce.

Čas na rozmnožování včelstev je až potom v té zhruba polovině května.
A rozmnožování včelstev, respektive chov matek potřebuješ, i když nechceš rozšiřovat počet včelstev. Pokud se spolehneš jen na přirozenou výměnu matek, budeš mít výnosy jen zhruba z třetiny úlů. V další třetině budou včelstva oslabená nějakým komplikacemi při své vlastní výměně matky za novou nebo odrojením nebo prostě tím, že matka je přestárlá a málo výkonná. A takovou zhruba třetinu úlů budeš mít prázdnou, protože v nich se něco při tom nepovedlo.
Je tedy lepší odchovávat matky a měnit je sám aktivně dřív. Najít si a zavést nějaký svůj vlastní způsob.

Chov v umělých miskách atd se budeš několik let učit, takže máš lepší začít matky chovat jednodušším způsobem.
Pro začátek můžes použít dělení včelstev. Včelaři tomu říkají rozmnožování oddělky. Podstata je v tom, že se od matečného včelstva do nějakého nového úlku oddělí na dostatečném množství plástů dostatečné množství včel, zásob a plodu. Musí to všechno vydržet tak dlouho, než včely na mladém plodu založí mateří buňky, než se z nich vylíhne jedna vybraná matka, než se ta matka na oplozovacích výletech oplodní s trubci, než začne klást svůj vlastní plod a než se z toho plodu začnou líhnout vlastní včely té nové matky.
V tomto okamžiku musí být v tom oddělku ještě dostatečný počet původních včel a dalšího, aby mladá matka a její plod měla dost všeho, co potřebuje, pořádně se rozkladla a do zpracovávání zásob na zimu tak odělek pořádně zesílil. U raného oddělku z první poloviny května až na nové včelstvo.

Pro květnový oddělek stačí to, co je na 4 plástech na rámkové míře 39 x 24. Takže pro jednoduchý nenáročný chov matek začátečníka by byly úlečky na tyto 4 plásty plus k tomu opatřené nějakým krmítkem. Pokud by oddělky měly i zimovat jako nějaká záloha, tak pro začátek by ty úlky měly mít prostor pro tak 6 plástů, 4 jsou na zimování dost málo.
Taky je možné oddělky dělat přímo na sériovém dnu a sériovém nástavku. Buď přímo, potom je třeba přidávat trochu víc plástů a včel a dělat to trochu později, kdy je větší teplo, protože zbytek volného prostoru nástavku oddělek ochlazuje a zpomaluje. Nebo na speciálním dnu a vestavbě do nástavku, která nástavek rozdělí na až 4 úlky pro 4 oddělky.

Tolik by byly zhruby obrysy vlastního jednoduchého a nenáročného chovu matek přes oddělky. Detaily si najdeš na internetu, už to bylo mnohokrát popisováno, v minulosti i tady na konferenci a stejně tak je plno popisů té metody i v literatuře.

v přírodě to tak není to máš pravdu včelstvo se může i úplně zlikvidovat i
do 5 rojů a přežije tak nanejvýš jeden
v běžné včelařské praxi to jde udělat oddělky nejméně 2x za sezonu  a to na
začátku medobraní a při sundávání medníků smetence, Ztráta při přirozeném
páření může být tak 20%, ostatní pak záleží jen na samotném včelaři jakou
péči jim věnuje dokonce by na ně i vtom samém roce měl získat dotaci 1D při
dodržení daných podmínek. To již neuvádím další možnosti s využitím rojových
matečníků a matečníků z tiché výměny.
budeli cílem získat jen oddělky může se to i i více jak  zdvojnásobit.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 9. 4. 2013
Předmět:

"7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef"

7+7= 14
14+14= 28
V přírodě a včelařství to takhle nefunguje.
Josef

A já tady ještě jednou odpovím.

"Tohle by bylo ve škole z elektroniky za pět. Koule jako Brno. Přechody Si tranzistorů (jiné tam nejsou) nemají napětí 1-2-3 Volty, ale skoro přesně 0,7V. Týká se to např. i křemíkových diod. (Jen KD503 je divná výjimka). Takže budící napětí toho trojitého darlingtonu není 10V, ale spolehlivě se vejde do TTL."

Tohle by bylo ve škole z elektroniky za pět. Koule jako Brno. Přechody Si tranzistorů (jiné tam nejsou) nemají napětí 1-2-3 Volty, ale skoro přesně 0,7V. Týká se to např. i křemíkových diod. (Jen KD503 je divná výjimka). Takže budící napětí toho trojitého darlingtonu není 10V, ale spolehlivě se vejde do TTL. Běžně se u tranzistorů dává do katalogu jen výstupní charakteristika, neboť se předpokládá, že stejnosměrnou vstupní charakteristiku, která se vine kolem těch sedmi desetin voltů, každý zná. Tedy každý, kdo má něco společného s elektronikou. A proudy nad 10A v tomto regulátoru s tak malým motorkem nemají co dělat. Něco o elektronických součástkách je třeba na http://medomet.kvalitne.cz/kf507/Elektronicke_soucastky.pdf - doporučuji zejména str.61.
Kromě toho se domnívám, že tato diskuze asi moc včelařů nezajímá, proto ji přenáším na http://medomet.kvalitne.cz/index.php, kde jsou naše příspěvky překopírovány a nebudou obtěžovat drtivou většinu ostatních, které to sotva může zajímat.
Pepa

Toto vytváření oddělkůje rovněž doporučované proti rojové opatření
pak 7 uděládlších 7 další rok 14 pak  a pak 28 jeto to tak akorát rozumná
doba aby jsi se naučil to množství zvládat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislav <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Rozmnoovanie Včelstiev

"nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.





Pepan Ďakujem ti takto som rozmnožoval doposial ide mi oto ako s tých 7
včelstiev najrozumnejšie spraviť čím najviac rodín s pomocou prelarvovania
tak aby som čím najmenej oslabyl včelstva"

Chovatel matek nedělá nic jiného než, že vytváří velké množství nouzáků.
Následně bojuje v zájmu své produkce proti jejich vytváření a zároveň
zatracuje přirozeně vznikající matečníky. Je také pravdou, že on to
produkuje z kontrolovaného rodičovského materiálu. nikde však není napsáno,
že právě linie toho kterého chovatele je špatná.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 9. 4. 2013
Předmět: Re: Re: Rozmnoovanie Včelstiev

"Dobrý nápad, prostudoval jsem snad všechnu dostupnou literaturu o chovu
matek.Když už jsem narazil na podřez byl to ten klasický,obloukový,
pracnější, s omezeným místem a nestejným stářím vajíček.U toho tvého způsobu
mne napadá, že by se daly vytvořit hned tři oddělky - vyžezaná půlka se dá
lehce zatavit do lišty,nebo jen podepřená položit do včelstva na rámky, z
původního včelstva odebrat matku a s ní vytvořit nový oddělek.Toto původní
včelstvo si poté vytvoří nouzáky, což ovšem zejména chovatelé zcela
zatracují.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Re: Rozmnoovanie Včelstiev

"pak je další jednoduchá metoda "Podřez"

do středu plodiště  vložíš mezistěnu a jakmile ji matka zaklade vyjmeš ji a
v půlce podélně rozřízneš druhou půlku zatavíš do nového rámku řezem dolů a
uděláš pro ně stejným způsobem nový oddělek Za dva dny provedeš kontrolu a
na spodním okraji rozříznutých mezistěn bude řádek vznikajících matečníku 
ty vyjednotíš asi tak na cm bývá jich tam tak 10 na jedné. před líhnutím je
musíš všechny jednotlivě zaklíckovat nebo z nich do oplodnáčků vytvářet
včelstvíčka tak s přehršlí včel.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislav <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Rozmnoovanie Včelstiev

"nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.





Pepan Ďakujem ti takto som rozmnožoval doposial ide mi oto ako s tých 7
včelstiev najrozumnejšie spraviť čím najviac rodín s pomocou prelarvovania
tak aby som čím najmenej oslabyl včelstva"""

Dobrý nápad, prostudoval jsem snad všechnu dostupnou literaturu o chovu
matek.Když už jsem narazil na podřez byl to ten klasický,obloukový,
pracnější, s omezeným místem a nestejným stářím vajíček.U toho tvého způsobu
mne napadá, že by se daly vytvořit hned tři oddělky - vyžezaná půlka se dá
lehce zatavit do lišty,nebo jen podepřená položit do včelstva na rámky, z
původního včelstva odebrat matku a s ní vytvořit nový oddělek.Toto původní
včelstvo si poté vytvoří nouzáky, což ovšem zejména chovatelé zcela
zatracují.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Re: Rozmnoovanie Včelstiev

"pak je další jednoduchá metoda "Podřez"

do středu plodiště  vložíš mezistěnu a jakmile ji matka zaklade vyjmeš ji a
v půlce podélně rozřízneš druhou půlku zatavíš do nového rámku řezem dolů a
uděláš pro ně stejným způsobem nový oddělek Za dva dny provedeš kontrolu a
na spodním okraji rozříznutých mezistěn bude řádek vznikajících matečníku 
ty vyjednotíš asi tak na cm bývá jich tam tak 10 na jedné. před líhnutím je
musíš všechny jednotlivě zaklíckovat nebo z nich do oplodnáčků vytvářet
včelstvíčka tak s přehršlí včel.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislav <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Rozmnoovanie Včelstiev

"nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.





Pepan Ďakujem ti takto som rozmnožoval doposial ide mi oto ako s tých 7
včelstiev najrozumnejšie spraviť čím najviac rodín s pomocou prelarvovania
tak aby som čím najmenej oslabyl včelstva""

pak je další jednoduchá metoda "Podřez"

do středu plodiště  vložíš mezistěnu a jakmile ji matka zaklade vyjmeš ji a
v půlce podélně rozřízneš druhou půlku zatavíš do nového rámku řezem dolů a
uděláš pro ně stejným způsobem nový oddělek Za dva dny provedeš kontrolu a
na spodním okraji rozříznutých mezistěn bude řádek vznikajících matečníku 
ty vyjednotíš asi tak na cm bývá jich tam tak 10 na jedné. před líhnutím je
musíš všechny jednotlivě zaklíckovat nebo z nich do oplodnáčků vytvářet
včelstvíčka tak s přehršlí včel.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislav <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Rozmnoovanie Včelstiev

"nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.





Pepan Ďakujem ti takto som rozmnožoval doposial ide mi oto ako s tých 7
včelstiev najrozumnejšie spraviť čím najviac rodín s pomocou prelarvovania
tak aby som čím najmenej oslabyl včelstva"

nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.





Pepan Ďakujem ti takto som rozmnožoval doposial ide mi oto ako s tých 7 včelstiev najrozumnejšie spraviť čím najviac rodín s pomocou prelarvovania tak aby som čím najmenej oslabyl včelstva

nejednoduší je oddělek
z včelstva odebereš  hned před prvním medobraním jeden plást s čerstvě
nakladenými vajíčky jeden se zavíčkovaným plodem a přidáš plást naplněný
vodou. pokud včelstvo bude již mít založeny matečníky tak je je možno je
použít  je ale někdy lépe použít tu původní matku.
Oddělek je hotov
má to tu výhodu že zabráníš rojení a do podzimu z toho bude plnohodnotné
včelstvo. až zvládneš tuhle jednoduchou metodu tak za nějaký rok použiješ i
ty umělé misky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislav <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 4. 2013
Předmět: Rozmnoovanie Včelstiev

"Zdravím ak sa smiem spýtať mohli by ste mi poradiť ako by som
najrozumnejšie rozšíril vcelstva mám 7 produkčných rodín zakúpil som si aj
Nicot umele materské misky držiaky a klietky na 20 matiek Vďaka"

Zdravím ak sa smiem spýtať mohli by ste mi poradiť ako by som najrozumnejšie rozšíril vcelstva mám 7 produkčných rodín zakúpil som si aj Nicot umele materské misky držiaky a klietky na 20 matiek Vďaka

"P.S. KF517 na onom místě být nemůže, i kdyby byl obráceně zapojený, neboť 74121 má jen TTL výstup a nějaký PNP s emitorem na +12V by nemohl ovládat. Tranzistory pracují ve spínacím režimu, sice částečně linearizovaném elektrolyty v koncovém stupni, ty bohužel v zapojení nejsou zakresleny. Proto na proudovém zesilovacím činiteli tranzistorů příliš nezáleží, ale přesto bych tu antiparalelní diodu přes motor tam rád viděl, nemusí být rychlá. V provozu jsou tranzistory prakticky studené. Není pravda, že regulátory bez snímače otáček regulují jen výkon. O tom bude na té připravované stránce."
Na tranzistor PNP to byla otázka, jestli tomu tak náhodou není. Ne konstatování. A jde to udělat úplně jednoduše, ne že to nejde. Protože jedině s prvním PNP tranzistorem by se mohl pro spínání naplno využít maximální proud tranzistoru KD503 20 ampér, respektive se tomu přiblížit.
Takhle, jak to bylo nakresleno , s trojitým darlingtonem buzeným 5 volty z TTl výstupu , ten regulátor funguje ve spínacím režimu tak do 3 - 5 ampér motorku. Přitom skutečně a logicky hřeje minimálně. Při větším proudu odebíraném motorkem se už tranzistor neotevře úplně a tak funguje částečně v lineárním režimu a má velkou výkonou ztrátu neboli silně topí. Proud nad 10 ampér už nejspíš nedokáže regulovat vůbec, protože se nedokáže takhle otevřít.
Stačí se kouknout na charakteristiky takového výkonového tranzistoru. Jmenovité zesílení KD503 minimálně 40 je při proudu , jestli si to dobře pamatuji, 3 ampér a při napětí báze - emitor tak 1.5 - 2 volty. Se zvyšujícím se proudem zesílení toho tranzistoru klesá a napětí na bázi stoupá. Až při takových 15 a víc ampérech je zesilovací činitel tranzistoru jenom okolo 4 - 8 x a napětí na bázi se blíží 5 voltům! A to ještě druhý tranzistor při takovém proudu potřebuje na bázi další 2 - 4 volty a nakonec ten nejvrchnější tranzistor taky bude vyžadovat na bázi další 1 - 2 - 3 volty, podle proudu, který jím prochází. Takže aby se v tom zapojení KD503 při spínaných 10 - 20 ampérech úplně otevřel a zbytečně netopil, potřebuje ten trojitý darlington na bázi tranzistoru KF507 proti zemi a emitoru KD503 ovládací napětí takových 10 voltů i víc. Jenže z TTL výstupu nedostane víc než 5 voltů!

http://www.denik.cz/ze_sveta/pesticidy-zkratuji-vceli-mozek-zjistila-nova-
studie-20130329.html

Dne Sunday 07 of April 2013 10:25:31 P.Krátký napsal(a):

> Také květy má velmi atraktivní,ale možná bohužel v době,kdy je pro včely
> dostatek jiných zdrojů pastvy.
>
> Zdraví Pavel

tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka

V příspěvku jsou rozvinuty některé nesprávné teorie. K tomuto tématu připravuji webovou stránku s odborným výkladem pro tvůrce pohonu medometů a podobné nadšence.
Pepa

P.S. KF517 na onom místě být nemůže, i kdyby byl obráceně zapojený, neboť 74121 má jen TTL výstup a nějaký PNP s emitorem na +12V by nemohl ovládat. Tranzistory pracují ve spínacím režimu, sice částečně linearizovaném elektrolyty v koncovém stupni, ty bohužel v zapojení nejsou zakresleny. Proto na proudovém zesilovacím činiteli tranzistorů příliš nezáleží, ale přesto bych tu antiparalelní diodu přes motor tam rád viděl, nemusí být rychlá. V provozu jsou tranzistory prakticky studené. Není pravda, že regulátory bez snímače otáček regulují jen výkon. O tom bude na té připravované stránce.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Pol�ek
Sent: Sunday, March 31, 2013 12:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Schema medometu Kovodrustvo Slaný

Je to docela "kráva" to zapojení, pěkně zastaralé. Dneska už je plno integrovaných obvodů, pro takovou regulaci mnohem vhodnějších a protože i ty jsou dneska staré a v podstatě výprodejové, jsou za pár korun.
Odpor mezi bází a emitorem KD503 je opravdu 4k7? Není to 4,7 ohmů, pokud je na větší výkon, nebo 47 ohmů?
První horní tranzistor nad KD 503 je opravdu KF 507? Není to třeba tranzistor PNP KF 517? Asi ne, ale pro jistotu.

Jestli jsem tomu schématu dobře porozuměl, tak je tam zavedeno proudové omezení výstupního proudu neboli ochrana proti zkratu na principu nedostatečného otevření tranzistoru pro větší výstupní proudy. To ale závisí velice moc na zesilovacím činiteli tranzistorů KD503 a trochu KU611 Neboli při výrobě museli ty tranzistory vybírat podle zesilovacího činitele. Ale stejně to všechno závisí velmi na teplotě. Podle mně regulátor za studena hned po zapnutí dává znatelně menší proud, je línější, otáčky medometu pomalejší , které se tak po vteřinách, po půlminutě, minutě zrychlí. A že to není ani tak moc odlehčením medometu, to se k tomu jen přičítá, ale mnohem spíš zahřátím koncových tranzistorů, zvýšením jejich zesilovacích činitelů a tím propouštěním znatelně většího proudu.
Toto může být nestabilní jev, protože propuštěním vyššího proudu přes tyto tranzistory, pokud je motorek dostatečně velkého výkonu nebo je v horším stavu a komutátor v některé poloze pravidelně zkratuje, se zvyšuje teplo na tranzistorech, následně se zase zvyšuje zesilovací činitel tranzistorů a tím zase zvyšuje proud.... až se tranzistor KD503 nebo možná i KU611 zničí
- usmaží....
Navíc, pokud uvnitř výkonového tranzistoru běhá teplota hodně často až k horní mezní hranici a zase zpátky, tranzistor stárne, nižším ztrátovým výkonem se jeho vnitřek víc ohřeje.....
Taky mně tam chybí ochrana proti přepětí, které vzniká při vypínání indukční zátěže - motorku. Sice použitý pracovní bod spínacích tranzistorů částečně proti tomu přepětí chrání, ale pokud se použije motorek menšího výkonu, který odebírá menší proud, takže výkonový tranzistor pracuje v čistě spínacím režimu, může se klidně stát. Tehdy taky byly rychlé diody vhodné na takovou ochranu poměrně drahé, dneska jsou za pár šupů.
Doporučuji doplnit.

Co se týká regulování, každý regulátor reguluje pouze výkon. Otáčky začne regulovat tehdy, když je do něho zavedená záporná zpětná vazba, která ty otáčky nějakým snímačem snímá.

Taky to u nás vypadá, že dneska vyletí. A že sníh dostane na tom slunci pořádně zabrat. Zítra potom další teploty dost nad nulou a déšť a bude po sněhu, zřejmě již definitivně.

U nás (pod Králickým sněžníkem-560m), rovněž do včerejška na pohled klidno.
Leč před úly i při tomto počasí se to hodně žlutilo,kupodivu ale na česnech
ani předcích téměř nic.Rovněž mrtvolek před úly jen minimálně.Před několika
dny sice sluníčko přes den zasvítilo ale bylo kolem nuly,ale zřejmě je to
již hodně tlačilo.Každopádně dnes je den jako namalovaný a ikdyž nebude
ještě ani 10 st., určitě už budou proletovat a bez větších obav je na chvíli
otevřu abych jim dal do zateplených litrovek medovou vodu 1:1. Na podzim
dostaly všechny (s výjíkou oddělků) stejně tedy 23 KG, některé mají ještě 10
kg, dokonce jedny zůstávají v prostředním VN a horní mají ještě plný zásob
(ane že by skomíraly na zásobách) některé ale již jedou na doraz - maxim.5
kg.Takže takle asi nějak vypadá hodina dvanáctá

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 7. 4. 2013
Předmět: Re:

"U nás ( českomoravská vrchovina 440 mnm) vůbec nic. Zataženo, tepota 4°C.
Ale zítra snad už bude svítit.

Martin"

U nás ( českomoravská vrchovina 440 mnm) vůbec nic. Zataženo, tepota 4°C. Ale zítra snad už bude svítit.

Martin

U nás slunko moc nevylezlo,no letalo to i při 5 stupních na skleník pro vodu.(uvnitř 22 tepla),střecha přehozená netkanou textilií a plná včel.Radost zase slyšet ve vzduchu bzukot včel.Líska a olše načasované na rozkvetení,jíva má ješte čas.(385 m.n.m,úpati Drahanské vrchoviny).JosPr

Má někdo zkušenosti s komerčně vyráběnými plyuretanovými úly, nejlépe 39x24x11? Zejména s jeich mechanickou odolností, životností a s hodnocením v souvislosti s letošní dlouhou zimou?