Včelařská konference

Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky.  Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi.  takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti  liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí.  vybrána byla k rozmnožování, pro svůj  velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky  a černá zase  letní a lesní.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Turek <virza/=/email.cz>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: včela černá

"Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl
bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně
chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že
ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3
000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se
běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které
jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři
kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše
optěžuje"

Jižní Morava je přirozeným domovem kraňky. Morava jako taková je právě
přechodovou oblastí pro oba tyto podruhy. Včela černá je zase původní v
české zemi. takže pro oblast Moravy by se nedělo nic nepřirozeného. pro oba
tyto podruhy platí v oblasti bodavosti liniová selekce
vždyť, kraňka byla původně útočnější než V. černá. její mírnosti se dosáhlo
právě selekcí. vybrána byla k rozmnožování, pro svůj velmi rychlý jarní
rozvoj. Lépe využívá právě časné jarní snůšky a černá zase letní a lesní.

pepan


Teda Pepane, opět s Tebou musím souhlasit. :-)

Ale je divné, že takových referátů (spíše šíření polašných zpráv) co slyšel kolega Turek se nějak moc najednou začalo přednášet na schůzích nejmenovaného velkého sdružení.
:-(
Karel

Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky, souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např. oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa

Já křížence včely černé taky pamatuji.
Co se týká divokosti, podle mně je tato otázka bezpředmětná. Když tehdy včelaři dokázali v pohodě včelařit s divočejšími kříženci černé včely a to v zadovácích, úlech na manipulaci podstatně náročnějších než jsou nástavky, kde se nedalo vyhnout půlhodinové, hodinové manipulaci v jednom včelstvu, tak dneska v nástavcích, kde se většinou jen přehazují bedničky a manipulace trvá obvykle tak 2 - 5 minut, (aspoň podle tvrzení vychloubajících se včelařů) je nějaké zvýšení divokosti bezpředmětné.

Co si pamatuji rozdíl, černá včela měla pozdější plodování. první snůška byla v druhé polovině května květová, z pampelišek a z javoru klenu, další snůška byla v polovině července už většinou medovicová, med byl kvalitní, cihlově červený, za špatného počasí jen květová z lesních malin. potom byla červencová snůška, ta byla nejsilnější, z lip, potom byla další medovicová snůška na začátku srpna, ta byla někdy zvlášť, někdy společně s lipovou, medovicový med byl tmavě hnědý a nakonec byla poslední slabší medovicová snůška po polovině spna, tam byl med už všelijaký, obvykle načernalý, někdy černý jako bota. krmilo se na začátku září.
To se zlomilo někdy v období 1975 - 1985. Kdy zřejmě u nás došlo k přešlechtění kraňkou. Potom byla nejsilnější raná snůška v první polovině května, snůška v druhé polovině května z javorů byla slabší, v červnu se většinou paběrkovalo, málokdy byla snůška, a v červenci byla snůška z lip tak každý druhý rok a potom konec.
Zatímco předtím každý rok medovicové snůšky z těch tří vyšly tak dvě, takže každý rok jsmě měli medovicový med, potom byla medovicová snůška tak jednou za 3 - 5 let. A zatímco dříve byla docela dobrá snůška ještě v srpnu, potom každý druhý srpen se včely musely krmit, jinak by trpěly hladem. A někdy nebyla snůška i od druhé poloviny července.

Nutnou výbavou včelaře byla hadra napuštěná korbolínem.

Jako člen rady Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV) a také člen vedení Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum (MSVV) jsem kompetentní k tomuto říci, že jde o fámy, které někdo asi záměrně šíří, aby poškodil tzv. jiná občanská sdružení v oboru včelařství.

Racionální jádro však i tato pomluva obsahuje:
Pracovní společnost nástavkových včelařů asi před třemi lety získala ve veřejné soutěži grant od ministerstva životního prostředí, jehož cílem bylo ověřit, zda se na území národního parku Šumava ještě vyskytují zbytky populace původního tmavého poddruhu včely medonosné. Grant trval jeden rok a veřejná podpora byla v řádech desetitisíců, nikoliv milionů.

Také je pravdou, že Mendelova společnost pro včelařský výzkum (http://www.msvv.cz) připravuje na území vojenského újezdu Libavá založení výzkumné a testační stanice, zaměřené na sledování varroatolerance. Počítá se opět s počty včelstev řádově menšími. Naopak se nepočítá rozchovem tmavého plemene na území vojenského újezdu Libavá. Projekt na Libavé má podporu kompetentních složek státní správy, probíhá v souladu s platnými zákony a jeho výsledky mohou v budoucnu být ku prospěchu všech včelařů v ČR.

Záchranou původního tmavého poddruhu včely medonosné se zabývá svaz chovatelů včely tmavé (http://www.vcelatmava.cz/). Nemohu hovořit za členy tohoto občanského sdružení. Ale podle jejich webu je primárním cílem záchrana a posílení dochovaných zbytků původní populace. Nikoliv dovoz a masové šíření tmavé včely v ČR.

Domnívám se, že tyto pomluvy záměrně šíří někdo, kdo si dosud nezvykl na pluralitu občanské společnosti a ve veřejně prospěšných aktivitách jiných občanských sdružení vidí ohrožení svých mocenských a ekonomických monopolů.

Mgr. Bronislav Gruna

----------------------------------------
Turek (81.91.219.252) napsal:
Slyšel jsem že na Libavou se ma dovést 2000 včelstev včely černé. Chtěl bych vědět jestli je nějaký výzkum ohledně křížení včel ze včelami běžně chovanými v našich podmínkách. A další taková věc jak je možné že ministerstvo životního prostředí přidělí na dovoz takovýchto včel dotaci 3 000 000 korun a nevadí jim zatahování včel černých do prostředí kde se běžně nevyskytují. To bychom mohli zachvíli dovážet včely africke které jsou veli odolné a produktivní ale také extrmě agresivní potom jsou včelaři kvuli některým bezohledným jedincum bráni za někoho kdo své okolí spíše optěžuje

Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší.

Zajimava informace ohledne Libave,

je to tajne v ktere casti Libave . Jih, sever zapad ?

Mam totiz take vcelstva na same hranici vojenskeho prostoru.

P.