Archiv Včelařské konference

O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
.....
pepan
Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 08:21:50
> ----------------------------------------
> O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
> ....
> pepan
> Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
> V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v
> září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.
>
>
>

Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
..........
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

http://www.hof-bischof.at/Zeitungsartikel.html

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Přátelé, nevíte již někdo, jak to letos vypadá s dotacemi dle nařízení č. 197/2005, především v oddíle 4 - technická pomoc?

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Čínská konkurence
http://www.novinky.cz/cestovani/282586-zlute-kvety-repky-olejky-zaplavily-cinska-udoli.html

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Také jsem se pak tom pídil a dostala se mi následující odpověď:

Dobrý den,
čekáme na Rozhodnutí a na finanční prostředky od SZIFu.
Pak půjdou na jednotlivé žadatele dopisy a dotace na čú,
Které jste uvedl v požadavku.

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dle informace na ČSV v Praze do týdne budou rozesílat rozhodnutí o přiznání dotace na technickou pomoc,letos výše dotace vychází na 42,55 %

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Příznivci včelaření v úlu Eurodadant se letos setkají na svém pravidelném každoročním srazu v Rekreačním středisku Želivka pod Sedlicí u Humpolce v okr. Pelhřimov (www.zelivka.com) ve dnech 17. - 18. listopadu 2012.

Začátek přednášek bude v sobotu 17. 11. v 9.00 hodin. Během sobotního odpoledne je v plánu krátká exkurze na místní vodní elektrárnu, návštěva včelnice Miroslava Krčila a včelařského skanzenu v Humpolci. V neděli budou přednášky jen o Eurodadantu. Pokud bude mít kdokoliv z členů příspěvek o svém včelaření, rádi ho zařadíme do programu.

Služby:

Varianta A:

Ubytování od pátku do neděle: 570,- Kč

Strava od páteční večeře po nedělní oběd: 624,- Kč

Varianta B:

Ubytování ze soboty na neděli: 340,- Kč

Strava od sobotního oběda do nedělního oběda: 540,- Kč.

Vložné 200,- Kč.

Přihlášky: cimala/=/vcelimed.cz, tel. 583 232 222, mob. 777 232 893.

Uzávěrka přihlášek: 10. 11. 2012




Srdečně zváni jsou i nečlenové Dadantklubu.

Dutiny pro roje v běžných produkčních lesích budou velice zřídka, protože tyto stromy se obvykle vykácí dříve než se dutiny vytvoří.
Výjimku by snad mohly tvořit smrky v mládí napadené václavkou,ty tvoří do cca metru od země ztluštění kmene poměrně velkého průměru, které může vyhnít a tím vytvořit slušnou dutinu. Taky jsem viděl smrk v průměru asi 30 cm,zvenku na pohled úplně normální, který měl kmen v délce 2 - 3 metrů od země úplně vyhnilý, síla stěny byla tak 2 cm dřeva a jinak volná dutina o průměru cca 25 centimetrů.
Ale v ostatních porostech, kde je sklon nekácet staré stromy kvůli jejich monumentálnosti nebo prostě proto, že to je nekvalitní porost, který se nechává, dokud ty stromy nehrozí spadnutím , podle mně bude dutin pro roje dost.

Spíš vidím jako omezení to, že ulétlý roj nestihne do zimy nabrat dostatek zásob a vychovat zimní generaci včel. Je tak zlikvidován už na začátku slídění ke konci července.
Tam ale může záležet hodně na konkrétním roku, jaká tam byla nabídka pro včely v červnu, červenci a srpnu.

Pokud byly v oblasti tyto měsíce snůškově hodně dobré, roje stihnou naplodovat zimní včely a nashromáždit zásoby. Potom může být na podzim hodně vylupování těch rojů, které to stihly napůl, ale to by nebylo tak nejhorší. Na jaře můžou být nějaké roje živé a cyklus se potom opakuje. V závislosti na snůškových podmínkách, síle roje a přemnožení varaózy potom může dojít ke kolapsu roje a tím k loupeži v případě špatného roku už v červenci kvůli nedostatku zásob. V případě lepšího roku pak může dojít k vylupování později až do podzimu, podle toho, kdy přijde kolaps kvůli přemnoženému roztoči nebo kvůli nedostatku zásob.

Takže já to vidím tak, že za prvé v běžné krajině mají úlétlé roje obvykle dost dutin k usazení. A za druhé že pokud se varaóza šíří zalétlými neléčenými roji, propuká vždycky rok nebo až dva roky po velice dobré letní snůšce.

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr

"Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr"

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Josef, keď to tak čítam, tak sa cítim žijete v krajine zázrakov, u a to tak nie je od r. 2010. Osádzal som tohoto roku 2 roje, zo začiatku to bolo ako tak,. ale v obidvoch prípadoch v 7. mesiaci nemali nič ani v plodisku ani v medníku, pretože na od rozdiel od vás, bola v okolí včelnice vyprahnutá krajina, bez akejkoľvek "nabídky" nektáru a peľu. Preto som musel celú včelnicu kŕmiť.

Na včelnici mám už 7-8 rokov klát osadený roj, dovolím mu nosiť koľko sa mu ráči (a nič mu nekradnem), navyše mu každú jeseň podám zásoby a píšem ako fakt. Tak prečo by si roje dokázali doniesť toľko, aby tú zimu prežili? V okolí včelnice má hlboké dubové lesy, často chodím do nich na huby, ale ešte som za 30 rokov ako tu bývam s rojom nestretol.

Oči mám otvorené, pretože každý včelár by sa rád s rojom v lese stretol. Takže divých včelstiev v lese nie je toľko ako to vy vykresľujete. Skutočnosť môže byť aj iná, čo nepotvrdzuje teóriu sekundárneho zamorenia našich včelstiev, nemusí byť z nich, ale skôr pôvod zvýšeného počtu klieštikov v úľoch, je príčina v nedostatočnom ošetrení svojich vlastných včiel npr. spoliehanie sa na KM, ktorá nie je až tak spoľahlivá, no to sú len moje skúsenoti.

Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?

Je to zvláštní ale já je v lese viděl tak před 50 roky zato úplným rájem se pro ně stává architektura. jsou to různé zídky z tvárnic, duté elektrické sloupy, nepoužívané komíny, dutiny ve stropech, komorová zdiva, staré památné stromy atd Ale nikdy tam nepřežívali slabá včelstva. A když umřela nikdy tam nebylo co loupit a na 100% tam fungoval přirozený výběr. Jiná situace je u nás včelařů kdy podle našich domýšlivých úvah se včelstvy manipulujeme, spojujeme, rozdělujeme, chováme matky ze kterých pak neumíme vyřadit nevyhovující. Nedej Pán Bůh abychom přišli o kilo medu. Za všechny naše neúspěchy pak může soused lajdák.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za,
> Datum: 28.10.2012 16:42:40
> ----------------------------------------
> Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může
> někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?
>
>
>

Příteli JosPr,buď rád a štasten, že máš včely ve včelařském ráji, ne-li přímo v říši divů. Ještě tady chybí něco o těžbě medu. Možná se dozvíme, že vůbec nepotřebuješ medomet a že stačí podstavit kbelíky pod úly a nevíš si rady co s tím množstvím. Když bych já chtěl usadit roj, tak z něj nikdy nedostanu 20kg medu. Naopak, jestli mu nedám spoň 20kg cukru, tak z něj nikdy nic nebude. Ty povídačky o obrovských vyhnilých hálkách, nebo kamenných zídkách, dokonce chráněch zákonem se ani nedají číst.

J.P.

"Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak jednou za několik let včely v lese vidím,byly ve smrku,v lípě,v hrušce,v kaštanu,dokonce v zemi(?!?),všechno Kladensko nebo Uherskobrodsko.
Je pravda,že tam zpravidla moc dlouho nevydržela,pokud jsem měl tu příležitost je sledovat,tak většinou jednu dvě sezony.
Ale pokud byly někde ve zdi,tak tam vydržely podstatně déle,jeden příklad za všechny.
Tady u nás je barokní špejchar ještě z dob panství Kinských,více než metrové zdi z kamene a cihel.Kousek od něj mám už řadu let stanoviště včelstev.Každý rok se v této obci v rojovém čase objeví několik rojů i přes to,že jsem tu široko daleko jediný včelař,a některé roky zde dokonce v období snůšky včely nemám,protože jsou na kočovce.A i když je tady mám,tak často následná kontrola neprokáže,že by se zrovna něco vyrojilo,a přesto mi lidi volají,že mají na zahradě nebo třeba na ulici před barákem roj.A že je určitě můj.Tyhle roje z neznáma mi byly záhadou,až letos jsem zjistil v dutinách za trámy této stavby 3 včelstva.A nebyli to žádní chcípáci,podle letové aktivity a rozebrání jednoho z nich bylo patrné,že dutiny ovládají včelstva značné síly,což potvrzovaly ostatně i 4-5tikilové roje.Také dílo bylo tmavé,v podstatě téměř černé.Zjevný byl i silný nános propolisu,včelstva vitální,žádných zakrnělých křídel apod.prozrazující velký výskyt VD jsem si nevšimnul.Bohužel,dnes tam už nejsou,majitel stavbu renovuje a nechal je zlikvidovat.
Jen to potvrzuje,že volně žijící včelstva jsou v určitých případech nejspíš životaschopnější,než jsme ochotni si připustit.

Zdraví Pavel

Zminim jeste jeden dulezity faktor pro neverici Tomase.Vezmeme li ucinny dolet 3km,nakresleme kruznici o tomto polomeru,spocteme si plochu a pak to podelme poctem vcelstev.Vyjde nam pocet vcelstev na hektar.Ja delim 42 vcelstvy vsech nasich vcelaru,vysledek si muze kazdy spocitat.Cestuju po stavbach po Morave a nechapu jak muze mit vesnice 200 vcelstev nebo jeste vic,to uz je cire blaznovstvi...Kbeliky na med pod uly nestavim,pres otevrena sita by do nich napadalo vselicos...Radsi je mam u medometu pro 3,nekdy 4 vytaceni...JosPr

Odečteme-li plochy hor, tak je v ČR cca 10 chovaných včelstev na km2. Kolik jich je voně žijících??? kdoví? Zalesněný 1 km2 území má 15 000 stromů. To je velká náhoda, kdo v lese takový strom se včelstvem najde. Já to štěstí měl, že jsem je už vícekráte viděl. Kdo nevěří, ať si dojde za hajným a zeptá se, kolik ročně porazí stromů se včelami.
Jak už tu bylo napsáno, žijí včelstva i v jiných příbytcích. Já je našel dokonce ve skalní puklině.

Já jsem při kácení dutého smrku narazil na žijící včelstvo, které mělo vstup do úlu u země. Průměr dutiny byl přes 30cm, délka plástů 1,5m. Podle tmavých souší tam rozhodně byly minimálně druhý rok. Bylo to v zimě a včelstvo bylo velmi pěkné. Můžu říct, že tak silné včelstvo s tolika zásobami bych si přál zimovat.

 

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje
z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda
mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi
zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere
se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.
JosPr


------------------------------


..potom nerozumím tomu ,proč považujete chov 200 včelstev na katastru obce s takovou nadílkou za čiré bláznovství.
Udejte prosím polohu katastru, rád k Vám po hlavní snůšce včely převezu.
T.P

Srdecne pozdravujem,
Vystava bola lepsia ako v roku 2011, stretol som sa aj s vcelarmi z Kosic.
Pan Furak je velmi spolahlivy partner, skutocne ak si nieco objednate tak
korektne dohodne termin a cenu. Firma Lyson ma tiez vynikajuce vyrobky.
Naposledy sme cestou pana Furaka nakupovali zariadenie na pastovanie medu 
od spominaneho polskeho vyrobcu na 50 litrov za 582 eur a kolega ma na 200
litrov za 1 250 eur.. Pracuju bezvadne. Pokial chcete pastovat rucne t.j.
el. vrtackou tak pouzivali sme nerezovu vrtulu za 19 eur.
Miso Senican

Tak pánové, konečně z vás vylezlo, to na co jsem čekal. A to je ,že včelstva volně žijící jsou - tomu jsem se nikdy nevyhýbal- ale v tak mizivém množství, že v žádném případě nemůže dojít k masivní "reinvazi", třeba při jejich vylupování včelstvy chovanými včelaři a toto je také velmi diskutabilní, ono to může být také naopak. Takže s těmi zasranými roztoči je to úplně jinak a tu latinu si nechte do hospody.

J.P.

Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr

Co z koho vylezlo to bych komentovat nechci. Je pravda ,že jsem viděl celou řádu míst odkuď divoce žijící včelstva vyletovala . Ještě před 20 lety se hospodařilo z přestárlými
stromy jinak. Dnes nejsou lidi aby tyto stromy někdo zhodnotil a tak velmi často padnou , zůstanou ležet a pomalu se rozloží což pro přírodu je dobře. Padnou často ty které jsou poškozené , často duté a poslední roky mohly sloužit jako včelí obydli.
Někdy okolo r.1985 jsem byl přes prázdniny na jednom hradě kde jsem viděl v kamenné zdi tři různá místa odkuď vylétávaly včely. V onomu katastru se včelaří chlubili že v boji proti varroze zlikvidovali všechna včelstva .
Kolik rojů uletí to ať si každý srovná sám dle znalosti okolních včelařů.
Josef

Dobry vecer,

dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.

S pozdravem
OndrejV

A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9 včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2 natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.

Možnáto funguje na Slovensku, ale já už na objednávku čekám od 21.5.. U každé urgence jen sliby.....

Zdravím Přátelé,

chtěl bych se zeptat přes tuto diskuzi, jak jde letos prodej medu?

Musím říci, že za dobu svého včelaření, které trvá již 10 let si nepamatuji na tak velkou poptávku na med.
Termobox jsem od září nezastavil, a už mě to po pravdě nebaví, říkat lidem, že momentálně nemám nic nachystaného, že musí přijít za dva dny.... Táme taky takový pocit, že to jde letos nějak moc rychle? A takovou budou vánoce a já budu na nule..... A duben ještě daleko ....

Musí se znovu teplem ztekutit. Nejsnažší je sklenice naskládat do
zavařovacího hrnce a zahřát několik hodin na cca 55-60st. C )teplota páry)

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>

Datum: 29. 10. 2012

Předmět: Tekuty med
"Dobry vecer,



dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly

i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne

pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.



S pozdravem

OndrejV"

Ano,pamatuji,a také si pamatuji časy,kdy med zdaleka tak dobře nešel.
Stačí několik nadúrodných let,a ukáže se,kdo to opravdu se včelami myslí vážně(a už aby to bylo,už je nás nějak moc...)

Zdraví Pavel

ad.Jos.Pr
.........
- asi bude záležet taky na velikosti katastru obce. Je katastr a katastr.

- Dále na struktuře flory.

- Rozmístnění stanovišt a včelstev v dané lokalitě

Počasí je v tomto případě v daný moment druhořadé ,protože pokud nevyjde, což se stává(proprší nebo je velké sucho apod),tak v onen moment je jedno, jestli se v dané oblasti nachází 47 nebo 200 rodin.
Prostě hraje v tom spoustu proměnných.

K 2 polovině příspěvku
Je stanoviště a stanoviště

Dále sám včelař(a mělo by to být v jeho vlastním zájmu) by v dané lokalitě, v které se jeho včelstva nachází měl sám nejlíp vědět,kolik je málo a kolik už je dost.

Tedy není nato třeba důvěrníka nebo mustru z enciklopedie z 50 let kolik,kde a jak
-----------------------------------------------------

"A když jsem se pídíl po výnosech medu,hluboko pod celostátním průměr a to díky počtu včelstev"
******************

příteli tahle věta spíše vyznívá v duchu starých pověstí včelařských.


- jak mnoho lze brát celostátní průměr ve výnosu na včelstvo vážně.

- Dále jakými parametry včelaři určili, že výnos medu byl zapříčiněn díky počtu včelstev v dané lokalitě a ne např.chybnou zootechnikou při ošetřování včelstev,špatným počasím atd.
T.P

Cukernatýýýýý???? Fuj! Styď se. Med necukernatí. Ten krystalizuje. To jsi včelař???? :o((
JK

V letošním roce, prodej, není zájem. Od prvního vytáčení, koncem května prodáno 27kg medu.

Souhlas. Letos jen 30 kg. Pepa

Coby dítě jsem viděl asi dva roky sídlit včely dutině lípy u místního kostela. Lípa měla takový kmen, kdy ve výšce 3 - 4 metrů byl kmen rozvětven 3 nebo 4 z jednoho místa téměř svisle vyrůstajícími větvemi či kmínky. Kmen byl do výšky toho rozdělení proti jiným lípám mimořádně silný, včely vylétaly nekde z místa rozvětvení, asi tam mezi větve zatékala voda a vyhnila dutinu. Podobných starých lip je tady v okolí stále ještě dost , postupně se likvidují. Před cca 25 lety jsem viděl včely létat z něčeho jako díry po suku z kmene vrby taky ve výšce asi 8 - 10 metrů, vrba byla mohutný strom o výšce nějak 20 metrů. Pak jsem jednou asi před 10 lety ve smíšeném lese zahlédl ve výšce 6 - 8 metrů něco jako včely létat ze silného kmene jasanu.
Jinak asi tříkrát jsem viděl v okolí ve spadlém stromu pozůstatky po osídlení dutiny rojem, kus panenského bílého plástu a trocha jednou nebo dvakrát zaplodvaného voští, dutiny ale byly obvykle velmi malé , tak kolem 10 litrů. Spadlý strom byl nejméně dvakrát smrk, jednou si to nepamatuji , snad stará neudržovaná košařská vrba.

"Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr"

mají tak k dispozici 39 km čtverečních to jim musí stačit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dutiny pro roje
> Datum: 29.10.2012 18:47:28
> ----------------------------------------
> A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9
> včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to
> je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2
> natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím
> podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.
>
>
>

Tak mě napadlo, bavíme se tady o rojích, kdo viděl a zažil roj letící zrovna do nějaké nové dutiny? Rojů sedících na větvích nebo sedajících na větve , případně se vracejících do úlu jsem viděl plno , ale roj letící nad holým polem , ve výšce 2 - 3 metrů jsem zažil jen jednou. A byl to docela zážitek.

Je ovšem také otázkou, 1) co za to chceš. 2) jak ti důvěřují zákazníci. 3) a umíšli jim vysvětlit jaký je rozdil mezi tvým a ze supermaketu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M:H: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: prodej medu
> Datum: 30.10.2012 08:08:23
> ----------------------------------------
> V letošním roce, prodej, není zájem. Od prvního vytáčení, koncem května
> prodáno 27kg medu.
>
>
>

Tak to já jenom 2q. Dříve jsem dával 3q do výkupu, ale ty letos nebyly. Normálně jsem ty 2 prodával běžně. Ten letošní je již pryč a chvála bohu mám zásobu z loňska. Letos to byla bída.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 30.10.2012 08:10:43
> ----------------------------------------
> Souhlas. Letos jen 30 kg. Pepa
>
>
>

Běžná cena (loňská), takže jsem asi negramota a pouze letos neumím vysvětlit rozdíl mezi medy. Loni jsem to uměl perfektně, touto dobou prodáno cca 300kg a do letošního února celkem 700kg.
Pepa

Já teda prodávám stejné množství jako loni a zákazníci se vrací. Naštěstí.
Takže jsou dvě možnosti:
- buď jsi loni prodával nekvalitní med
- nebo někdo v tvém okolí má mnohem nižší cenu než ty

Víc možností mě nenapadá.

MArtin

Já zase příští týden vezu pár kilo do Mnichova pro lidi z Budapešti.
Potřeboval bych nějaký šikovný nápad na doručování svým zákazníkům do
Maďarska


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 30. 10. 2012

Předmět: Re: prodej medu
"Já teda prodávám stejné množství jako loni a zákazníci se vrací. Naštěstí.

Takže jsou dvě možnosti:

- buď jsi loni prodával nekvalitní med

- nebo někdo v tvém okolí má mnohem nižší cenu než ty



Víc možností mě nenapadá.



MArtin"

Letos mam pryc 1t.,z toho 4q odebrali zakaznici jinych vcelaru,kde nebylo co koupit.Tak jako kazdy rok stahuji v listopadu ceduli z plotu.Uz mam jenom pro sebe na zimu.Od prosince do konce unora mam volno,tak budu hezky mlsat med a tukat nastavek za nastavkem,...JosPr

Letici orientovany roj jsem zazil v Kralicich na Hane,hnal se prostredkem ulice a pribil dlazdice doslova k zemi.Nadherna podivana,pristal na dvorku u jedne pani a zacal se usazovat dirou po spuntu do dreveneho sudu,ktery slouzil jako podstavec pod truhliky s muskaty.O par let pozdeji se nam letici roj rozplacl na dalnici u Vyskova celne o Avii a v loni jeden priletel na Dolni v Prostejove a zacal se usazovat pod paletu s dlazbou.Jinak letos mi priletelo na stanoviste 5 cizich poroju(co vim),2 jsem znicil,3 zmizely v lesich,nez jsem dojel vecer z prace.Odkud byly,vi cert.Vsechny od severu,kde je nejblizsi stanoviste pres 5 km.JosPr

Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.

M:H:
Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
------------

Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
Klasická situace.

Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní, nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.

Karel

Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 10:28:23
> ----------------------------------------
> M:H:
> Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná
> 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná
> cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
> ------------
>
> Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
> Klasická situace.
>
> Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít
> jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní,
> nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.
>
> Karel
>
>
>

Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.

Pepan

--------
To je stejné jako se statistikou roztočů v zimní měli.

Pokud si je vycvičí, tak je to 0,7kilo za dva týdny nebo za měsíc na rodinu či víc.

Karel

a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se dvěmi.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 13:15:09
> ----------------------------------------
> Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na
> obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.
>
> Pepan
>
> --------
> To je stejné jako se statistikou roztočů v zimní měli.
>
> Pokud si je vycvičí, tak je to 0,7kilo za dva týdny nebo za měsíc na rodinu
> či víc.
>
> Karel
>
>
>

a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se dvěmi.

pepan

-----------

Kdybych chtěl prodat 10 tun medu v drobném, asi bych je musel postupně nacvičit.

To ale není hned.

Ale pro začátek, třeba jednu tunu, tak stačí 80 zákazníků co spotřebují kilo měsíčně.

Jenže to není o tom jak sedět doma na zadku a čekat až se udělá před vraty fronta.

Karel

ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 14:29:14
> ----------------------------------------
> a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se
> dvěmi.
>
> pepan
>
> -----------
>
> Kdybych chtěl prodat 10 tun medu v drobném, asi bych je musel postupně
> nacvičit.
>
> To ale není hned.
>
> Ale pro začátek, třeba jednu tunu, tak stačí 80 zákazníků co spotřebují
> kilo měsíčně.
>
> Jenže to není o tom jak sedět doma na zadku a čekat až se udělá před vraty
> fronta.
>
> Karel
>
>
>

ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl

pepan

--------------------

To 0,7 je co za číslo?

Nějaké hausnumero vzniklé nejasným způsobem.

On někdo zná produkci medu v ČR?

I kdyby to tak bylo, proč bych hledal průměrného zákazníka, je lepší si vybírat ty nadprůměrné.
Na ostatní pak zůstane ten zbytek. :-)

A už vůbec nejlepší je si ty nadprůměrné vychovat.

Karel

je to statisticky odhadovaná spotřeba na hlavu a rok, poslední roky se k naší radosti mírně zvyšuje. V okolních státech to je více jak 1,6 kg.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 17:51:58
> ----------------------------------------
> ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl
>
> pepan
>
> --------------------
>
> To 0,7 je co za číslo?
>
> Nějaké hausnumero vzniklé nejasným způsobem.
>
> On někdo zná produkci medu v ČR?
>
> I kdyby to tak bylo, proč bych hledal průměrného zákazníka, je lepší si
> vybírat ty nadprůměrné.
> Na ostatní pak zůstane ten zbytek. :-)
>
> A už vůbec nejlepší je si ty nadprůměrné vychovat.
>
> Karel
>
>
>

-------------------------------
včelařství 11/2012 str.337

Máte s tímto výrobkem prosím Vás někdo zkušenost.

Nějak mi uniká pointa celého procesu k čemu že to vlastně je.

Děkuji za rady a reakce.

T.P
-------------------------------

T.Polách (93.99.69.80) --- 31. 10. 2012
Dekrystalizátor medu
Můžete to upřesnit co přesně máte na mysli?_gp_
-------------------------------
včelařství 11/2012 str.337

Máte s tímto výrobkem prosím Vás někdo zkušenost.

Nějak mi uniká pointa celého procesu k čemu že to vlastně je.

Děkuji za rady a reakce.

T.P
-------------------------------

Pokud mohu příležitostní prodej medu přirovnat k potřebě pána a služby stříhání vlasů v pánském holičství, tak si myslím, že moc nepřestřelím.

Asi bych byl podle všeho typ, kdy si zajdu - koupím tak čtyři kila medu, čtyřikrát do roka ostříhat. Ta kilovka (780ml) stávala 80,-, střih - podstřih, (dražší služba než jen střih) 80,-. V klidu jsem nechával 20 dýško. Nyní holičství a kadeřnictví kam jsem pravidelěn chodil zdražilo na 100,-, což nevím proč mne naštvalo, protože si někdo myslí, že dýško bude a střih bude také. Navíc ještě majitelka vyměnila pěknou paní holičku za nepříjemně zvědavou babu před důchodem. Takže nic. Žádná stovka, žádné dýško, žádnou protivnou ženskou nechci.

Chodím jinam, kde se stříhá za 80, znovu se dívám na pěknou šikulu a také tam pochopily, že zákazník je pán a na nižsí ceně se více dá více vydělat. Přeci jsem tam došel a jsem tam nový zákazník.

I ty nejmenší změny v obchodě mohou mít fatální následky. To co si myslí obchodník si nemusí zákonitě myslet spotřebitel.

_gp_
..........
KaJi (90.179.243.173) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169)

M:H:
Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
------------

Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
Klasická situace.

Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní, nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.

Karel

Mam z teto frezy na med divny pocit.Ze by rozpousteni medu nahradilo ono "srotovani" retezem,to tedy nevim.Asi otazka pristupu.JosPr

Já to chápu jako rozrušovač ztuhlého medu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T.Pol?ch <vcelka1978/=/centrum.cz>
> Předmět: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 31.10.2012 19:00:07
> ----------------------------------------
> -------------------------------
> včelařství 11/2012 str.337
>
> Máte s tímto výrobkem prosím Vás někdo zkušenost.
>
> Nějak mi uniká pointa celého procesu k čemu že to vlastně je.
>
> Děkuji za rady a reakce.
>
> T.P
> -------------------------------
>
>
>

Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet nešlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 31.10.2012 19:59:31
> ----------------------------------------
> Mam z teto frezy na med divny pocit.Ze by rozpousteni medu nahradilo ono
> "srotovani" retezem,to tedy nevim.Asi otazka pristupu.JosPr
>
>
>

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:24:50 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet
> nešlo.
>
> pepan

No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty
http://www.svarecky-obchod.cz/obrazy/d/michac-malty-GRW-1800-detail.jpg
a to je do ruky. Dite to asi neurzi, ale normalni chlap jo. Pravdepodobne by
asi slo udelat i nejaky drzak.

Pokud to teda nezabori hned na dno :)


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:43:41 Jan Cervenka napsal(a):

> No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty

michadlo

pardon


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Co se týká strany 337 Včelařství 2012, tak to je říjen a jsou tam dva články.

Jestli tedy někdo poukazuje a dotazuje na výrobek, ale potom se tu dozvím, že jde o nějaké míchadlo na maltu, tak znovu nechápu co to je za výrobek.

Míchadlo malty Protool jsem testoval, po pár vteřinách se sepla elektronická ochrana která snižuje proud a tím otáčky a bylo dotestováno. Takové míchadla za pár korun tudíž půjdou do baubau nebe a nic neumíchají. Testoval jsem dokonce nastavitelný originální průmyslový vibrátor na 400V (500W) již zabaleného medu, který zkrystalizoval, nebo aby rozbíjel hrudy, zkoušel jsem různé šrabky. Nakonec asi nejlepší je teplo. Takové teplo dokáže nejen rozpustit krystaly, ale hlavně lze čerpat.

Asi nejméně problémový způsob je, zabalit med rovnou do malého balení a zákazníkovi vysvětlit, že cena je nižší proto, že nemám vícenáklady na drahé balení a že med byl zabalen ihned po odstředění a nijak krom cezení neupravován._gp_
..........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: Dekrystaliz?tor medu (59178) (59181) (59183)

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:24:50 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet
> nešlo.
>
> pepan

No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty
http://www.svarecky-obchod.cz/obrazy/d/michac-malty-GRW-1800-detail.jpg
a to je do ruky. Dite to asi neurzi, ale normalni chlap jo. Pravdepodobne by
asi slo udelat i nejaky drzak.

Pokud to teda nezabori hned na dno :)


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám na to podobný pohled jako Gustav.

Přemýšlím a pokládám si otázku proč rozbíjet řepkový med z 200l sudu nebo z jakéhokoli jiného soudku dekrystalizátorem když to jde jinak a hlavně jednodušeji.


Tento dekrystalizační krok považuji za nějaký mezikrok od převezení medu ze skladu do termokory. Tedy práci navíc a hlavně čas navíc.


Jen teoreticky:
I kdyby se dekrystalizátor prokopal na dno řepkového sudu, JAK tuto kaši nebo co s toho za medium vznikne bude např.prof. včelař vybírat -půl dne žufánkem ? :-)


To bude produktivita práce


Pokud v dekr. komoře rozpustím kryst. květ med při teplotě 45 C 45kg za 24 hodin ,možná něco málo přes a sud při stejné teplotě za 4 dny potom opravdu hledám pointu v tomto řetězovém přístroji na omítkové směsi a stavební lepidla.


Jde o to ,že přítel nepochopil(a to nemyslím nijak zle) ,že včelař si práci potřebuje zjednodušit a ne si ji ještě na hřbet přiložit.
------------
díky všem za všechny předešlé reakce
T.P

Potřebuji teď dostat med ze sudů a nechci si pořizovat niz specializovaného, maximálnělopatu.

Tak mě napadá topný kabel, ten by se dla využít na i jiné věci. Máte někod zkušenosti s použitím topného kabelu?
A obalit izolací.

Díky.

Karel

Podle mně se to s ohřevem doplňuje.
Když chci "frézovat" tuhý med, nepoužiji to na sud, který jsem právě přivezl z venku z mrazu, ale nechám ten sud pár dnů v teple v místnosti 20 st C nebo ho třeba ještě ohřeji k třicítce, aby med teplem trochu změkl.
Když chci med udělat právě tekutý, aby právě tekl ale co nejméně se teplem poškodil, nadstavím teplotu o 10 nebo tak nějak méně stupnů nebo med ohřívám kratší dobu a ten napůl ztuhlý med potom rozfrézuji, takže bude tekutý za nižší teploty.
A "frézovat" úplně tuhý med za nízkých teplot a mít nato jen cca 500 watt elektrického výkonu, zvláště když levné motorky v levném nářadí mají při 500 watt celkového výkonu mechanického výkonu třeba jen 250 - 300 watt, zbytek přemění v teplo, tak to je absolutně nedostatečné. Buď to půjde strašně pomalu nebo to bude přetěžováno.

Zdravím,

je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100 Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150 Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce... Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.

Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.

Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

 

Potřebuji teď dostat med ze sudů a nechci si pořizovat niz
specializovaného, maximálnělopatu.

Tak mě napadá topný kabel, ten by se dla využít na i jiné věci. Máte někod
zkušenosti s použitím topného kabelu?
A obalit izolací.

Díky.

Karel

-----------------------------------------------------------------------------
S kabelem by to Karle mělo jít.
 
Jde o to kolik závitů dát kolem sudu ,aby se to nepřehnalo nebo naopak nebylo to málo.
Zkonzultuj to s někým od elektra.
 
Já dávam topné těleso i pod sud . Popřemýšlej i o tom
T.P

Já jsem kdysi zkoušel nádobu s cca 12 kily medu topným kabelem o výkonu cca 50 watt udělaným z plochého 40 žilového kabelu pro harddisky do PC . Po dvou dnech byl měkký až roztavený med kolem stěn, takže šel polotuhý vybrat.
Kabel jsem na stěnu fixoval lepicí páskou a izoloval cca centimetrem až dvěma centimetry silnou vrstvou starých ručníků a podobných. Bylo to poměrně dost pracné.
Důležité je podle mně rovnoměrné omotání kabelu kolem nádoby, aby po jeho izolaci nebyla nikde vyšší teplota než takových 60 st C, která by přes stěnu místně poškodila med.
Dneska bych asi kabel doplnil nějakým pérkem nebo gumou, která by kabel držela u stěny nádoby.

Dne Thursday 01 of November 2012 08:42:14 JI?í napsal(a):
> Zdravím,
>
> je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100
> Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150
> Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce...
> Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.
>
> Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.
>
> Rzepakowy: Řepka
> 1.250 kg – 28 zł
> 0.400 kg – 14 zł
>
> Malinowy:
> 1.250 kg – 40 zł
> 0.400 kg – 20 zł
>
> DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu
> výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet
> jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na
> to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

No tak zase jednoduchy to nebude. Otazka je, za kolik se prodava a za kolik se
kupuje. A k tem zemim - v Nemecku je to historicky normalni kupovat med, v
Polsku predpokladam, ze to bude podobne jako v Rusku a na Ukrajine.

V Rusku a na Ukrajine je normalni, ze si kazdy clovek koupi alespon 2-3 kg
medu, dokonce jsou nabozenske svatky, tusim na jare, kdy Vam ten med v
kostele (cerkvi) posveti , takze ho musite mit. A protoze se tam dost
pancuje, tak primo od vcelare z "paseky" je to drazsi, nez v obchode.

Vcelarim sice az od roku cca 1999 , ale co je mi znamo, driv se moc med nikde
neprodaval, vse se tlacilo na vyvoz za valuty. I z detstvi si nevzpominam, ze
by med byla bezna soucast zivota. Pokud byla nejaka sladkost, tak spis
marmelada. Ani v obchodech si nevzpominam, ze ackoliv byla ta reklama s
medvedama "kde je vlastne bracha" , tak nejak v mem okoli nebyl. Naopak od
Ukrajincu vim, ze tam vzdy byl med od podzimu do jara na stole jako lek.

A to je ono - na vychode je med jako lek a lide si ho kupuji jako nadeji na
zdravi, u nas se prodava, pokud vim , jako "doplnek stravy". A to ze je
lecivy se snad na etiketu napsat neda.

A uplne na konec je kupni sila obyvatelstva. Ovsem na vychode je nizsi a
stejne ho kupuji vic.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Topné kabely mohou uvolňovat PCB a vidím to určitě na takovou menší prasečinu, spirála by měla být nerez vhodná do vína. Pro barely je vhodné investovat do buď vodou nebo elekřinou napájené spirály. Elektřinou jdeo částku okolo 12 tisíc. Navíc je vhodné mít ušitý kabát kterým se obleče barel. V zimě se takto může při nižší okolní teplotě med vklidu odpařit, protože je okolní teplota nižší a vzduch tak sušší._gp_

Konzultoval jsem to přímo s výrobcem a topné kabely nedoporučují dávat do medu, právě kvůli případnému vylučování nežádoucích látek. Takže jedině vně nádoby. Co vím, tak komplety na rozehřívání 40kg nádob dělá:

http://www.itiworks.cz/Produkty/Ohrev-nadob-na-med.aspx

dodává Vcest.

Podle mně je nejlepší nerez regulovatelná spirála.

Pavel

"Topné kabely mohou uvolňovat PCB a vidím to určitě na takovou menší prasečinu,"
PCB je už takových 25 let u nás zakázáno, na západě ho zakázali tuším ještě o dalších 10 let dříve.
Ale i tak, běžné topné kabely jsou určené k zalití do betonu, tudíž obsahem toxických látek nebudou dělány pro přímý styk s potravinami ani pro nepřímý styk s potravinami. Takže používat výhradně zvenku nádoby.

Topné kabely, třeba o výkonu takových 200 watt, by šlo zalít do betonové podložky o velikosti spodku skříně,ve které se ten med rozehřívá. Při opatrném využívání by takové topné těleso ani nemuselo mít termostat.

Cena vic jak 3000Kc za ten zahrivaci pas mi prijde jako celkem dost proti ruznym zahrivacim spiralam, k videni napr. zde:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1210113438&cat=vse-pro-ziskavani,-skladovani-a-prodej-medu

Pochopitelně.. ,měl jsem na mysli vně kolem sudu. Dovnitř by se asi těžko tento kabel pokud je v něm už kryst. med instaloval.
-----
Případný ušitý kabát lze nahradit styrodurem a spirálu propojenými dvěma tělesy z akumulačních kamen atp.
T.P
-------------

Radime, nezapomeň, že než nahřeješ beton, uplyne hodně vody ... Vím o čem mluvím. Obrovské ztráty časové i finanční.

Topná spirála na rozpouštění medu a PS izolovaná skříň mi rozpouštění vyřešila, 40Kg nádoba do jednoho dne je rozpuštěná. Topné kabely jsou různého průměru a tím i odporu a bez termostatu podle tabulek se vypočítá délka na stanovení konečné teploty. Používal jsem je jako topení do terária pod pískem.

Nevymýšlíte již vynalezené?
Já používám topnou spirálu do konví, postaví se na mad v konvi, zapne do zásuvky a druhý den je med tekutý. Nic se nepřehřeje, spirála se postupně propadá až na dno. Pokud konev stojí v chladném prostředí (třeba v garáži), je potřeba konev obalit dekou, jinak se v medu vytaví jen tunel. Nejsem agentem žádných překupníků, ale s touto metodou jsem velice spokojen - množtví práce je nepatrné a po zbytek roku nikde nepřekáží nějaká komora. Pro inspiraci:
http://www.vcelarstvivozdecti.cz/spirala-na-rozehrivani-medu/121
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&iCategory=24&sName=Potreby-pro-manipulaci-s-medem

Pepa

podobná spirála jen o větším průměru je i do sudu, je k vidění třeba v NASA. Vašek.

Nevymýšlíte již vynalezené?
Já používám topnou spirálu do konví,

------------

Proč?
Jednak ta spirála je na dvě věci, musím mít jednu do konve, druhou do hoboku a je bez termnostatu, takže výkon udělaný na samoregulaci a pokud potřebuji rozmrazit zmrzlý med v sudu, nepoužitelná.
Má příkon 70-80W. V porovnání s topnou spirálou s termostatem - třeba tou co mám do filtrační spirály příkon 500W - je to nebetyčný rozdíl v rychlosti rozehřívání.
Takovou spirálu do sudu - ta už by jej v rozumné době trochu rozehřála, ale 80W - to by bylo na dlouhé týdny.

Na hobok se prodává "kabát" s topným kabelem, ale je to jen na hobok. Takže dostatečně dlouhý topný kabel s výkonem cca 300 až 600 W co se používá na temperaci potrubí atd. by byl univerzální a dal se namotat na cokoli. A k tomu izolace.


Ale nejlepší je, pokud má člověk dost času v sezoně narvat všechen med hned do sklenic. A v zimě jen prodávat.

A pokud potřebuje stekutit, tak kachlová kamna (sálavé teplo)- sklenice za půl dne, hobok s promícháním za dva dny.

Karel

podobná spirála jen o větším průměru je i do sudu, je k vidění třeba v NASA. Vašek.
----


Jo, spolu s dalšími spirálami je k mání na západě od malých průměrů až po ten sudový. Mám jeho menšího bráhu a je to rozdíl od naší spirály v provedení. ALe ten na sud stojí přes deset tisíc.
A je jednoúčelový. Do menší nádoby nejde.


Karel

Zdravím,

rád si nechám poradit, jak prodat med za 100Kč, i když je to podhodnocené. Nechci slyšet nějaké obecné věci bal, etiketa atd. Pokud má někdo zájem, nabízím světlý med po 25kg 85Kč/kg. Jinak spousta zaměstnání je podhodnocena podstatně víc.
A vůbec mám rád takové rady za kolik se má prodávat a kolik co stojí jinde. Prodat můžu jen za to co my zákazník je ochoten dát. A vůbec to nesouvisí s náklady.

Dik za radu Luboš

Kolik euro je v Německu důchod a klik průměrná mzda?

Gupa mi v tomto pripade mluvi z duse, presne tak se to snazim delat.

Mol

-----Original Message-----
From: gupa
...
Asi nejméně problémový způsob je, zabalit med rovnou do malého balení a
zákazníkovi vysvětlit, že cena je nižší proto, že nemám vícenáklady na drahé
balení a že med byl zabalen ihned po odstředění a nijak krom cezení
neupravován._gp_ .

Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc

S myšlienkou,že časť medu naplním do pohárov priamo po vytočení a budem ho ponúkať skryštalizovaný sa pohrávam už cca 2roky..a som rád,ako vidím,že niesom sám..Zákazník dostane surový med,čiže max.kvalitu za nižšiu cenu,ako med,s ktorým sa budem naťahovať cez termokoru..a ako pozorujem ľudí,v akej veľkej miere ich zaujíma cena(a do budúcna to bude ešte výraznejšie),tak tomu dávam celkom šancu..Pár ľudí mám takých,ktorí trvajú len na mede priamo z medometu,ale to je mizivé percento..viac ako robeniu osvety,dávam šancu tej nižšej cene a jednoduchému vysvetleniu-med je lacnejší preto,lebo som ušetril na energii ked som ho neroztápal..5€ tekutý a 4,5€ skryštalizovaný..výhodu by som videl aj v tom,že uskladniť napr.2t v pohároch,zaberie oveľa menej miesta než v kanvách..

Mame ceske platy,ceske duchody,ceske ceny a ceskou kupni silu obyvatelstva a med budem prodavat za zahranicni ceny?100-120 kc za kilo je rekneme prijatelna cena pro prodavajiciho a hlavne pro kupce.Pokud by kazdy vcelar dokazal dostat mezi lidi svoji produkci za onu stovku,bez zbytecneho ziveni vykupcu medu,bylo by dobre a nepochybne by to zvedlo i spotrebu kvalitniho medu v CR.Nikdy jsem do vykupu nedal ani gram a podnikatelem stylu urvat co muzu byt nechci.Ze 100 za kilo mam slusny profit,a z letosni "neurody" mam novy medomet bez skemrani o dotaci a dost zbylo.Jak si tn kdo udela,tak to ma...Nenazranost je prvni krok k neuspechu v kazde cinnosti,ve vcelareni zvlast.JosPr