Archiv Včelařské konference

Mame ceske platy,ceske duchody,ceske ceny a ceskou kupni silu obyvatelstva a med budem prodavat za zahranicni ceny?100-120 kc za kilo je rekneme prijatelna cena pro prodavajiciho a hlavne pro kupce.Pokud by kazdy vcelar dokazal dostat mezi lidi svoji produkci za onu stovku,bez zbytecneho ziveni vykupcu medu,bylo by dobre a nepochybne by to zvedlo i spotrebu kvalitniho medu v CR.Nikdy jsem do vykupu nedal ani gram a podnikatelem stylu urvat co muzu byt nechci.Ze 100 za kilo mam slusny profit,a z letosni "neurody" mam novy medomet bez skemrani o dotaci a dost zbylo.Jak si tn kdo udela,tak to ma...Nenazranost je prvni krok k neuspechu v kazde cinnosti,ve vcelareni zvlast.JosPr

Stoceni produkce primo do sklenic,byt pouzivad vice 5 kilovky nez kilovky je obrovska uspora,zvlast ted,kdyz uz doma topim.Nastavim med na radiator,nasadim polystyrenovy futral,a nahazu polena do kotle.Zadne vydaje za frezy nebo spiraly,zadne ryti v sudu,zadna elektrina.Naklady na "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.JosPr

Naklady na "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.
___________________________

Jenže jestli jsem to dobře pochopil, u dekrystalizace by mělo jít o trvalé rozrušení krystalické struktury medu (jako u pastovaného medu), a to bez nutnosti jeho rozehřívání. Vámi prováděná "dekrystalizace" rozehřátím medu povede zanedlouho k nové krystalizaci, žel struktury ještě hrubší, než byla před ztekucením.

Zkus se Karle podívat na tohle, podlahové topení nesmí být teplejší než 45°C
http://www.ekotermpraha.cz/katalog/topne-kabely-2/odporove-topne-kabely-10-4/topny-kabel-devi-dtie-10-40m-400w-100.html

Stará lednička je zdarma , stačí vykuchat a namontovat topné těleso s termostatem a ventilátor .Při šetrném ohřevu 40 kg rozehřáto za dva dny. Náklady 1000 kč. Josef

Dovětek. Pastováni ve stejné nádobě . V příhodnou dobu začít občas promíchávat pomoci vrtačky a nerez míchadla med . Za pár dnu naplnit do sklínek. Není patrný rozdíl mezi medem pastovaným vrtačkou s míchadlem za pár korun a pastovaným medem na zařízeni za desitky tisíc kč.

Co tedy radíte JIří. Ekonomika prodeje medu není zadarmo, tedy jestli jste se dobral alespoň k tomuto bodu. A Polsko a Německo také nechte napokoji. Žijeme v ČR, tak raďte jako by jste byl v Česku a ne jak zpromnutím ovcám když bača není doma. Vše dobré. _gp_

...........
JIří (89.235.0.6) --- 1. 11. 2012
Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé
Zdravím,

je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100 Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150 Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce... Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.

Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.

Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

Dekrystalizace - rozbíjení krystalizovaného medu je náročná věc pro balení.

Prvotně je důležité zapravit minimum vzduchu do hmoty, což podle informací co tu byly podány nesplňuje nějaká metla nějakého míchadla a tudíž nebyl splněn základní požadavek kvůli stabilitě medu v obalu.

Nějaká vrtačka co se za chvíli spálí je dětská hračka.

Lidé, co se zabývají balením rozbitého medu, musí mít kontinuální přísun medné suroviny na linku.

Co balení se týče v Oboře jsem viděl kdysi mramorové válce - práce dost náročná, rýčem to pracovník háže ze sudu mezi dva kamenné válce asi 40 cm v průměru, stěrky to stírají a docela složitá balička to balí do peřinek po několika gramech medu.

V dolských materiálech, který je většinou ofocený odjinut jsem viděl vanu s míchadly, takové ruchadla z nerezových těžkých pásnic co zozráželi v malém úhlu med ve vaně ze strany do strany.

Krystalizovaný med je ale jednodušší rozpustit a znovu naočkovat tou přesnou krystalickou strukturou, kterou potřebujeme, např. od velmi jemné přes střední až po hrubé krystaly. Krystalizace se tak dá řídit a je to mnohem levnější varianta ve smyslu jednoduché přípravy.

Opravdu nějaký článek v zájmovém časopisu lze brát jen jako zajímavost. Obor výroby a balení krystalického medu je propracovanější než si někdo může myslet._gp_


............
Josef (90.178.59.182) --- 1. 11. 2012
Re: DekrystalizĂĄtor medu (59191) (59215)
Dovětek. Pastováni ve stejné nádobě . V příhodnou dobu začít občas promíchávat pomoci vrtačky a nerez míchadla med . Za pár dnu naplnit do sklínek. Není patrný rozdíl mezi medem pastovaným vrtačkou s míchadlem za pár korun a pastovaným medem na zařízeni za desitky tisíc kč.

Jenom lehce na okraj - sami se čertíme, když naši představitelé vysvětlují,
jak se máme dobře v porovnání se západními cenami - a neberou v úvahu
rozdílnou kupní sílu obyvatelstva... :-)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: gp
Sent: Thursday, November 01, 2012 9:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé


...je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za
100
Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150
Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce...
Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg...

Když jsem začínal a nebyl vosk na výměnu a mezistěny bez výměny vosku jsou drahé, tak jsem šetřil a mezistěny úhlopříčně půlil. Na to, aby včely postavěly dílo přesně v rámku jim stačí i 1cm proužek u horní loučky. V rámci úspor bych šel klidně touto cestou.

Jde o to jestli chce ude trvat v podstatě celou sezónu vybudovat dílo,
záleží, jak na tom tedy je s ním.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: Re: vosk..
"Když jsem začínal a nebyl vosk na výměnu a mezistěny bez výměny vosku jsou

drahé, tak jsem šetřil a mezistěny úhlopříčně půlil. Na to, aby včely

postavěly dílo přesně v rámku jim stačí i 1cm proužek u horní loučky. V

rámci úspor bych šel klidně touto cestou."

gp:
Opravdu nějaký článek v zájmovém časopisu lze brát jen jako zajímavost. Obor výroby a balení krystalického medu je propracovanější než si někdo může myslet._gp_
---------

Možná byl autor inspirován přednáškou Dr.Kramlera o jeho expedici do Jižní Ameriky - popisoval jejich návštěvu v jedné "homogenizační firmě".

Ta skladovala med a vyráběla myslím 20t. dávky stejného medu pro mez.obchod - baliče.
Tam byl med v sudech předehřát a pak velkou frézou - šnekem o průměru sudu vyvrtán ze sudu aby se pak ohříval s vyšší teplosměnnou plochou a za míchání v "trukách a nádržích".

Karel

To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn. Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: vosk..
> Datum: 01.11.2012 17:34:31
> ----------------------------------------
> Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za
> mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad
> Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na
> Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc
>
>
>

Je to jednoduchý. Nepastuju med v době, když začíná krystalizovat. To znamená několik dní po sobě ho pravidelně míchat, ale počkám až zkrystalizuje a pak ho rozšlehám míchadlem. Výsledek je stejnej a míchám jen jednou. Ale musím mít silnější mašinu.
Ať to bzučí

Vytvořil jsem si svůj způsob, který mi vyhovuje pro deset včelstev.V nádobě na dozrávaní medu nejsou žádné otáčivé elementy ani ložiska, protože využívá jen odstředivé síly, a spolehlivé asynchronní motory s automatikou. Umožňuje dozrání medu, snížení obsahu vody a vznikne hladký pastózní med podobný pastovanému. Nevhání se vzduch vrtačkou do medu způsobem jak to dělají včelaři. Nádoba po dobu zrání je uzavřená. Při pohledu do nádoby je vidět na nezralém medu vrstvy hustého a řídkého medu. Musí se hlídat tuhost medu, a při správné tuhosti stočit do láhví.Zákazníci, kteří to znají si stočí med do svých láhví.
http://leteckaposta.cz/791380987
B.V.

To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn. Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.

pepan

-----------

Zřejmě nastal nějak nedostatek vosku, protože vloni někteří obchodníci omezili prodej a jen vyměňovali.

Druhak je zde určitý rozdíl mezi výkupní cenou vosku plus cenou výměny a cenou za hotové mezistěny. Minimálně zde hraje roli DPH za vosk co se objeví v ceně hotové mezistěny.



Karel

dekrystalizátor; je to jazykově stejně špatné pojmenování. Předpona "de" znamená něco co odstraňuje to co pojmenovává slovní kmen tedy, krystalizaci. to se však neděje, krystaly se neodstraní, jen se jejich struktura spojení rozbíjí. Jen jejich rozpuštění krystaly odstraňuje.
Z toho vyplývá, že jedině rozpouštění je vlastně dekristalizace. Správně by to měl být "rozrušovač,nebo ještě lépe rozmělňovač".

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 01.11.2012 18:50:18
> ----------------------------------------
> Stoceni produkce primo do sklenic,byt pouzivad vice 5 kilovky nez kilovky
> je obrovska uspora,zvlast ted,kdyz uz doma topim.Nastavim med na
> radiator,nasadim polystyrenovy futral,a nahazu polena do kotle.Zadne vydaje
> za frezy nebo spiraly,zadne ryti v sudu,zadna elektrina.Naklady na
> "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.JosPr
>
>
>

Podle bodu 2 jsem před mnoha lety rozšiřoval chov ze 6 úlů na 30 během 1 sezóny v dalším roce jsem již od všech vytáčel a všchno jen za svých zdrojů jen 1 matku jsem rok před tím koupil. Byl to sice pracovně záhul ale podařilo se to. Jo a měl jsem pro začátek jen asi 1Kg mezistěn.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 02.11.2012 08:15:00
> ----------------------------------------
> To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak
> ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn.
> Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se
> mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.
>
> pepan
>
> -----------
>
> Zřejmě nastal nějak nedostatek vosku, protože vloni někteří obchodníci
> omezili prodej a jen vyměňovali.
>
> Druhak je zde určitý rozdíl mezi výkupní cenou vosku plus cenou výměny a
> cenou za hotové mezistěny. Minimálně zde hraje roli DPH za vosk co se
> objeví v ceně hotové mezistěny.
>
>
>
> Karel
>
>
>

 
From: "gusto"
..Zákazník dostane surový med,čiže max.kvalitu za nižšiu cenu,ako
med,s ktorým sa budem naťahovať cez termokoru..a ako pozorujem ľudí,v akej
veľkej miere ich zaujíma cena(a do budúcna to bude ešte výraznejšie),tak
tomu dávam celkom šancu..Pár ľudí mám takých,ktorí trvajú len na mede
priamo z medometu,ale to je mizivé percento..viac ako robeniu osvety,dávam
šancu tej nižšej cene a jednoduchému vysvetleniu-med je lacnejší preto,lebo
som ušetril na energii ked som ho neroztápal..5? tekutý a 4,5?
skryštalizovaný..výhodu by som videl aj v tom,že uskladniť napr.2t v
pohároch,zaberie oveľa menej miesta než v kanvách..


------------------------------

Za jaký časový úsek 2 t kryst. řepky ve skle po 4,5 E prodáte ?
 
Kdo bude zákazník ?
 
T.P

práve to ešte neviem,tekutý či pastovaný by som vedel v zimných mesiacoch v takom množstve predať za cca 2mes.ale či sa ludia naučia aj na skryštalizovaný,to neviem,práve tou nižšou cenou(ktorá je pritom celkom zaujímavá)by som ich chcel presvedčiť :-) Beriem to ako výzvu do budúcnosti..Momentalne ale riešim iné problémy,aby som nemusel pol roka posielať od domu ludí preč s tým že už nemám,tak som stopol viac odbytových kanálov ktoré som mal..Zákazík = drobní odberatelia 950g balení..(v mizivom percente balím aj 5kg a 0,5 kg..Ale je celkom možné že ľudia nebudú moje predstavy akceptovať,a budem pokračovať tak ako doteraz,pastovanie,termokomora..:-) Nič hrozné sa tým nestane..

Té větě vůbec nerozumím. Připadá mi to jako použítí překladače např. z němčiny do češtiny.

Nechci polemizovat o složitosti pastováni medu , můj příspěvek je zkušenost/tak to dělám já/. Za malý peníz solidní produkt.Kolík je chovatelů v z počtem do 20 včelstev si můžeme dočíst ve statistice. Pro tyto chovatelé je důležité držet vstupní náklady na nízké úrovni. Ke kvalitě pastovaného medu. Zákazník kterému jsem prodal med mi zdělil , že už má zkušenosti z pastovaným medem a můj je udájně lepší. Sice to potěší ale jsem oponoval ,že medy jsou různého původu a tak nejde srovnávat. Zajímalo mě ovšem pro své poučení srovnání kvality pastování , tento zákazník v tomto hodnocení nebyl schopen najít rozdíl. Pro doplnění tento výrobek byl označen etiketou která naplňuje předpoklad , že med byl pastován profesionálním způsobem.
Já jsem začal včelařit se třemi včelstvy v roce 2008 .Vše kromě medometů , vidličky , plastových nádob a sít jsem si udělal sám. Pomoci oddělků a odchovem vlastních matek jsem navýšil počet včelstev v roce 2011 na 39 plus pár záložních včelstev. V loňském roce dostal začínájící včelař tři včelstva a v letošním roce jiny, dva včelstva zdarma.Pokud bude zájem v takto podpořím v každém roce začínajicího včelaře.
Proč to píši.? Asi je to reakce na článek v posledním čísle
časopise Včelařství. Kde autor vyčísluje náklady začínajícího včelaře. Nechci se pouštět do zpochybňování čísel. Kdybych dnes začínal , určitě pod dojmem tohoto článku bych řadů včelařů nerozšířil.
Vím , že jsem ujel z tématu ale předchozí postřehy byly o udržení nízkých nákladu a dodrženi kvality medu.

Dobry den,

kde se da najit seznam umisteni (a pocet) vcelstev v dane lokalite?
Zkousel jsem na netu hledat, ale bez uspechu.

Dekuji

OV

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P

Kalkulace ing.M.Huly v poslednim vcelarstvi mi taky vyrazila dech.Pri 5 vcelstvech pocatecni investice 50 000kc je hodne zvlastni a navratnost pocatecni investice pri 5 vcelstvech 21 let je primo otresna.Naprostou dorazkou je vsak autorovo tvrzeni,ze pokud si vcelar nektere vstupy vyrobi sam,samovyroba bez pouziti dotace ho vyjde draho.(zapocita li cenu sve prace-cas).Tak nevim.Vyrobim li si 5 ulu sam rekneme po 1000 je drazsi nez autorem uprednostnovany nakup 5 ulu po 2500 kc.Zvlastni pocty.Asi nesmi byt clovek ekonom,aby setril vlastni kapsu..Doufam,ze to moc zacinajicich necetlo! JosPr

Jsem rád, že se kolem CENY MEDU roztrhla taková diskuse,


Je to jak se zaměstnanci, 100 zaměstnanců, vám řekne 1000 důvodu, proč to nejde, a 5 vám řekne cestu a jak nejlíp něčeho dosáhnout.

Polsko je velice silný agrární stát, hodně lidí zaměstnaných v zemědělství a malá výměra farem, žádné investice ale díky levné pracovní síle velká konkurence... S masem a potravinami konkurence, ale s medem velký dovozce. Vypisoval jsem ceny baleného medu a byl jsem hrubě nepochopen.

Velký dovozce a drahý med s porovnáním s námi.
Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

Celkově se do polska doveze 5594 t medu. TOP 3 vývozci do polska je s 35 % čína, z 18 % Ukrajina a z 13 % Česká republika. Polsko vyveze celkem 729 t medu. Vydíte tu spotřebu dovoz a vývoz ???? .... z 729 t míří 45 % do německa, 14,5 % do česka a 11 % do francie.

O průměrných mzdách je to zase nepochopení. Polsko je o fous chudší než my a spotřebuje se tam hodně medu. Řecko je bohatší než my a sní se tam nejvíc medu v Evropě a pokud tak jako turista vyjedete a kupte si tam med. Za 80 Korun to nebude.
Rusko je chudší než my a med je tam 8x dražší než máslo, takže si myslím že zhazovat naše býdné a včelařsky ustrašené ceny na průměrnou mzdu je kravina, protože Ani rusko, ani Polsko nejsou bohatší než my. Je to o určité rozvinutosti a povědomí o ceně potravin, Viz med od echt německého včelaře nebo echt švýcarského. Známá ze 40 let provdaná do německa a vždy když s manželem přijede, odjíždí i s medem, protože prý v německu v supermarketu je to hnusný med z celého svět a u německého včelaře je to dražší, že si radši koupí v česku za čtvrtinu kvalitu....

Ohledně politické garnitury, která říká že se zde máme dobře, tak to je jen hloupost našich voličů, že jí to žereme. U nás se začalo říkat, že stát je nejhorší vlastník, jednu čtvrtinu wolkswagenu vlastní německý stát, který koupil českou škodovku a po pořádku a investicích odsává z česka svoje právoplatné dividendy, a češi jsou zhrbeni a makají jak šroubci, aby se obyvatelé německa měli dobře, takže i my pomáháme zahraničním vlastníkům k lepším zítřkům. Takže tak je to asi s tou produktivitou a něčím takovým.

Proto produkujme nejkvalitnější medy na světě a nebojme si říct férovou cenu, obor ocení peníze, které se nemusí zkonzumovat, ale proinvestovat i za pomoci evropských dotací do lepšího zdravotního stavu, do techniky, stanovišť, strojů a zařízení a bude se nám lépe včelařsky žít.
Férová kvalita, za férovou cenu, nemusíme prodávat jak argentinci nebo číňani sladkou vodu zastabilizovanou chloramfenikolem obarvenou karamelem. MEDU zdar!

Ještě prosím jednu drobnost pro alespoň 1 včelaře ze sta, který by se chtěl připojit do MODERNÍHO Českého včelaření, které by nám svět záviděl, pro svoji, jednoduchost, efektivnost a konkurenceschopnost.

Návod,

objevit objevené, vymyslet vymyšlené. Oprašte prosím knihy z 80 let. Viz Nástavkové včelaření, kočujeme se včelstvy, úlová soustava Optimal a jiné od velkých praktiků, a velkých učitelů, Viz Žák, Rasocha, Ptáček, Čermák a všichni kolem na svou dobu extrémně pokrokového klubu nízkonástavkového včelaření v Brně.

Začátečníci, tohle je směr, kterým se musíte vydat a investovat své prostředky a čas, protože tahle modernost se vyplatí a bohatě se zaplatí, Vše jiné, viz hobra,tachov, inovovaný tachov, 39x24 x 11 rámků v úle nebo "mraky" úlovým měr na stanovišti viz. kombi systémy, to je jen velké zamrznutí, svět jde dál a v Evropě nesmíme zústat stát nebo ještě húř, nevědět jak dál...

Osobně si myslím, a je to jen můj názor, chlapi z brna to měli velice dobře vymyšlené, a myslím si že základy budování velkých ekonomicky stabilních farem byly vymyšleny právě tam, u Brňáků, však taky na ty schůze nejezdili Rakušané jen na řízek, ale na novou technologii včelaření. Nízkonástavkový úl, na který se uzpúsobila technologie včelaření, v našich středoevropských poměrech, to bylo tehdy bomba, úl se zkopíruje, ale technologie, byla novinka, takže takový výhled do minulosti.

Proto mladí musí čuchnout k pokrokovým včelařům jinak budou šaškovat s budečáky a kleštěmi, nebudou moderními včelaři, budou za státní, krajské a evropské dotace kupovat staré překonané zboží, nebudou MODERNÍ Včelaři, ale budou jako BRTNÍCI, musí o level výš, produkce v nízkonástavkových úlech.... to je levná, snadná a konkurenceschopná produkce, drahá investice ale extrémně návratná, lepší než zajištěné podílové fondy, věřte mi

Zkuste se na to Jiri podivat z jineho pohledu.Par let se muj prodej medu v drobnem pohybuje kolem 2t,mam li je.Bylo to tak,kdyz jsem daval za 80,pak za 100 a stejne,kdyz jsem sel na 110 nebo 120,i kdyz jsem byl drazsi nez okoli,ktere brzy dorovnalo.Ted hypoteticky nasadim cenu 150 a vys.Co se stane?Prijde zakaznik pro 10 kilo na nez je rocne zvykly,bude pocitat ze zaplati 1000 kc,tuto castku je taky ochotny rocne do medu investovat.A BUM.Cena bude o 50% vyssi,logicky si vezme medu min,opet v relaci 1000 kc,bude setrit.Tim klesne muj prodej,2t neprodam,i kdyz financne na tom budu stejne.Pak mam 2 moznosti.1 nepotrebuju vsech 30 vcelstev,protoze jejich med nedokazu prodat ze dvora.Nebo za 2.jsem nucen hledat odbyt jinde,tim padem vyradit jine vcelare ze hry.Proto radsi primerene nizsi cenu a prodej veskereho medu v drobnem.Pokud uznam,ze nedokazu mit naklady na soucasne urovni,pak zvysim primerene cenu.JosPr

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P
---------
Nevím jestli dobrá zpráva, ale mapa prý nebude veřejná, jen pro státní správu.

Pokud je kolega z Libereckého kraje, tam je ale bez ptaní včelařů na krajském webu. Nebo byla, včetně VD v zimní měli pod označením "Onemocněšní varoázou". :-)

Karel

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

----
Kolegovi to myslím bylo taky jedno, on to porovnával s takovými pěknými zateplenými, palubkovými, s plným neoddělitelným utepleným dnem úly. Hlavně když jsou uteplená hoblinami a dobře těžké, hlavně na jaře od vlhka aby se blbě kradli.

:-)

Karel

ano Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: pavel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: včelařství
"Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?"

Přístup k tomu budou mít zemědělci (možná omezeně)


Tedy kdo bude garantovat a položí hlavu na špalek, že se tyto citlivá data nedostanou ven

T.P

U studovaného člověka se předpokládá jistá úroveň myšlení.To však není případ autora. Již 2.3.2012 s podobnými počty exeloval na VF. Teď jen "změnil působiště", upravil počet včelstev a dál se považuje za "cenového" odborníka s 2 letými zkušenostmi. Člověk, který perfektně(díky vysokým nákladům) zrekonstruoval starý včelín, ale s názory žije v jiném světě, nakonec přizná, že mu podobné špičkování působí vcelku radost.

Také se mi slovo "moderní" v souvislosti se včelařením moc nezamlouvá. I proto neodebírám Moderního včelaře. Podle mne by se spíše hodilo slovo "pokrokový", ale to by se zase někomu mohlo zdát slovo zprofanované.
Jiří je asi tak trochu provokatér, asi sám neprozradí zda včelaří a kde a za kolik prodává med aby šel příkladem.
JosPr mne překvapil, když v souvislosti s článkem o ekonomice začínajícího včelaře píše, že doufá, že to bude číst málo včelařů (asi že by je to odradilo. Protože jsem měl dojem, že razí heslo: čím méně včelařů, tím lépe (pro ostatní). Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.

Ta kalkulace je formálně správná.
Jenže je dělaná teoretikem od stolu, protože platí jen pro vidláka, který sáhne do peněženky a koupí všechno nové, případně všechno speciálně určené pro včelaření..
Běžný člověk se snaží snížit náklady a tak hledá, kde by co koupil použité nebo třeba z dědictví levněji.
Běžný člověk taky ví, že se obor prvních pár let bude učit a tak prvních pár let nebude počítat pracovní čas. A často drahé zařízení, určené speciálně ke včelaření a tudíž oproti levnějším třeba bez chyb a kompromisů, bude pořizovat až po těch pár letech.

A ostatně 50 tisíc Kč je jen o trošku víc než dva průměrné měsíční platy.
Takže když se řekne , že vstupní náklady na včelaření s 5 včelstvy jsou o trošičku víc než dva průměrné měsíční platy, zní to podstatně přijatelněji než těch 50 tisíc?

Je správná? Asi jsi se řádně nezačetl do "ekonomiky" autora. Pokud je to stejné, to co v březnu s deseti včelstvy, tak nákup jednoho včelstva 3000Kč. Za blbost se platí. Pracovní čas na jedno včelstvo 25 hod. To by Kolomý musel vzít deset brigádníků na 10hod prac. dobu a devět měsíců v roce. To že počítá dojezd na včelnici a přitom by tam jel stejně na chalupu, i když asi míň krát. Navíc nekalkuluje s případnými ztrátami.
Obyčejný člověk, který si udělá spoust věcí sám, se do tohoto modelu nehodí, protože tím snižuje cenu medu.
Cenu kterou stanovil právě ten vidlák.
Je to taková Kalouskova ekonomika, co by bylo, kdyby bylo, a co bych rád?
Naprosto, ale s tebou souhlasím, co se týká běžného člověka. Smutný je, že "ekonomiku" neprezentuje "běžný člověk".

Za včelstvo počítá 2000, za úl 2500. To je dá se říct horní hranice ceny, silné včelstvo na začátku května, které zajišťuje okamžitě medný výnos a umístěné v novém poněkud dražším úlu.
Teoreticky to je správně, realita je, že včelař leckdy získá včelstvo tak, že za 200 koupí od souseda včelaře právě složený oddělek s 3 plásty a jeden rok silné včelstvo jen vychovává nebo koupí za 200 včelstvo končícího starého včelaře v 50 let starém úlu.

A na včelstvo počítá 20 hodin práce ročně, to je tak reálné pro včelaře s 2 nebo s 5 včelstvy, který do těch včel skutečně chodí a sleduje je. Při více včelstvech už je tlak snižovat spotřebu práce, tam nakonec "včelař" jen přehazuje bedničky nástavků , točí med a dávkuje do sklenic, s vlastními včelami prakticky nepracuje.

Vycházel jsem z jeho údajů ve VF. Svazový časopis je pro mě nedosažitelný. Ale zjišťuji, že autor březnovou diskuzi zohlednil v nových propočtech. I když se moc nepolepšil. Spočítal to stejně tak, aby to vyšlo dle jeho tvrzení, tak nějak "statisticky".

Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.

Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.

Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.

Pokud se medovina nedolihovává na víc %, (třeba methylem) a nedělá se jí víc než 2000lt, není problém. A nemusí být ani registrace. Spíš hrozí přiznání k dani.

Zdravím priateľov včelárov potrebujem poradiť ako vyrobiť voskovú politúru na drevo,chcem natrieť obklad v podkroví.
Vopred Ďakujem.

Miloslav

Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr

Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------

Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.

Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)

Karel

Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč je docela zajimavé.

Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
nesidil..... petr j.
Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> je docela zajimavé.
>

Miloslave, zkus si pročíst toto: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://planetwhizbang.blogspot.com/2009/05/make-your-own-planet-whizbang-handle.html&prev=/search%3Fq%3Dhttp://planetwhizbang.blogspot.cz/2009/05

J.P.

To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a potom postupně nakupovat další.

To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro
ramek 39x24...
Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:14:18
> ----------------------------------------
> Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
> Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
> budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
> mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
> vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
> tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
> prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
> Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
> nesidil..... petr j.
> Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
>
> > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> > je docela zajimavé.
> >
>
>
>

Naprosto zbytečně vyhozené peníze!!
Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:56:49
> ----------------------------------------
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>
>
>

Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.

"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

----------

To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.

Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.

A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.

Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.

Karel

Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr

Josef, máš pravdu pokud máš na jaře dost díla.
O tom to je.

Taky nemám problém, dokonce si ulehčuji práci i velkým podílem volné stavby, ale na jaře mi nestaví, až později.
Karel

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.

RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...

---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.

Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.

A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.

Karel

Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.

Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.

Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.

Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.

Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?

Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.

Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?

Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.

Karel

39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.

Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.

 
From: "R. Pol�ek"
Subject: Re: vosk..

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10
průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných
včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu
kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.


----------------------------------
 
Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla.
 
Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J)
 
Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu.
Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy.
 
T.P

Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách
Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři.
Proto ten rozdíl není tak významný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 04.11.2012 12:01:55
> ----------------------------------------
> Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na
> divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely
> stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky
> nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu.
> Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále
> možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto
> období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a
> včely skutečně opravují bílým voskem vše.
>
> Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do
> nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
>
> A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
> Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud
> najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na
> válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné
> hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
>
> Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
>
> Karel
>
>
>

Abych upřesnil snůšku.Takže podle místních včelařů je potřeba časný jarní rozvoj,protože je zde "jistá"jarní snůška z květů pak nic a potom možná les.Proto jsem se taky rozhodl pro ED velké plodiště a medník polonástavky.Upřesním ještě n.v. 398m/m.

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.

J.P.

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.

Vašek

Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.

Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.

Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.

"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....

Pratele se nehadaji,jen probiraji svoje zkusenosti.Zadne stanoviste neni stejne,takze i kdyby jsi jejich postrehy zobecnil,stejne budes muset najit vlastni cestu,tak jako ji nasel ve svych zacatcich kazdy z nich...JosPr

Lenže niektorí tú cestu hľadajú celý život a vôbec ju nenájdu. Vidieť to aj na týchto zbytočných radách pod titulkom "vosk". Sú to zbytočné exhibície, hodnotené nízkymi bodmi. Vašk si nakoniec urobí podľa svojho.

http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo

Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.

Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.

Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.

Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.

Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....

Něco je možná tzady:
http://www.beesfordevelopment.org/uploads/Wall%20Hives%20and%20Wall%20Beekeeping.pdf

Koupím staré úly z počátku století
Moravský stojan,klát,úly Ječmínek,Hospodář,atp.
m./725 258 644/

Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.

Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.

Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.

?

Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů při stříhání živého plotu.

Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat česna.

Kdesi jsem cetl,ze velutina neprezije nasi zimu,tedy tu klasickou,kdy mrzne az prasti.JosPr

Dne Friday 09 of November 2012 11:29:04 Ale Mol?ík napsal(a):
> Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů,
> který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů
> při stříhání živého plotu.
>
> Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat
> česna.

no neco o tom psaly v OVP, nastesti pro nas je to zatim problem spis tak pro
spanely, pokud prekroci pyreneye ( takze asi po mori ). Nemai rady zimu.

Acoliv tam psaly, ze jiz byla nalezena v Nemecku , ale zatim diky zime
neprezimuje.

Otazka je, jestli se neotuzi. teda spis jeji matky. Hnizdo snad na zimu odumre
a na jare jede matka nanovo.

A to dratovani cesen taky uplne nepomuze, hojne nalitaji ve velkem poctu pred
ul a proste vcely vychytaji za letu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?

Překročit Pyreneje nebude problém, protože mu člověk pomůže. A když ne člověk, tak spodem kolem pobřeží přes Gibraltar a pořád je v teple. Zima ve středomoří je okolo 10-15°C není vyjímkou i 20°C.
Viděl jsem v TV dokument o těchto sršních a byly natočené dost velké boje mezi sršni a včelami, aby se sršni dostaly do úlu a nakonec dostaly. Na včelnici mi také létají naši sršni lovit včely a zvládají to za letu, ale to jsou kusové záležitosti.

Zdravím.
Pokud se nemýlím, tak žádosti o dotace z EU se podávají v době od 1. září do
15. srpna. V době od 16. srpna do 31. srpna jsou „prázdniny". Takže nyní už
nakupovat lze.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: pavel
Sent: Friday, November 09, 2012 9:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat
včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?

A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A mislím, že niesom sám.

Ja doufam, ze si sam.

2012/11/11 Michal <michalse/=/centrum.sk>

> A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa
> chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa
> mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A
> mislím, že niesom sám.
>

Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?

Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do úlu)

Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3
ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop-
rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148-
Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč

Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem
laciněji


---------- Původní zpráva ----------

Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>

Datum: 11. 11. 2012

Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

Dne Monday 12 of November 2012 08:34:03 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do
> úlu)
>
> Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3
> ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop-
> rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148-
> Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč
>
> Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem
> laciněji
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>
>
> Datum: 11. 11. 2012
>
> Předmět: Léčení včelstev
> "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.

--------------

A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.

O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.

Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)

Karel

 
Od: iák Frantiek
Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

------------------------------
Ano  lze.
 
Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO 
------
Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV  70%.

Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ?
T.P

Možná je čas trochu přitlačit.
Když kdokoliv si může nechat schválit dovoz třeba asijské elektroniky nebo umělého kyčelního kloubu v Řecku nebo v Itálii a potom to dle unijních předpisů prodávat či používat bez jakéhokoliv dalšího schvalování třeba u nás, je možná čas protlačit totéž i pro léčení včelstev.
Ať aspoň vedle v podstatě samých záporů přinese ta EU i nějaký klad.

Ze by EU prinesla nejaky klad??? Tezko.Aby se poskytovaly dotace na neco jineho nez pristroje made in Dol,to by se musely radne hnout ledy....JosPr

Dne Monday 12 of November 2012 18:11:13 JosPr napsal(a):
> Ze by EU prinesla nejaky klad??? Tezko.Aby se poskytovaly dotace na neco
> jineho nez pristroje made in Dol,to by se musely radne hnout ledy....JosPr

apiguard ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

se zblázněte z dotací. Vat a zdroje vzduchu pro něj, aťjsou to lahve,
kompresory, mají jistý smysl neb umožňují léčení v době kdy už to někdy není
dobře možné. Kdežto ty různé zplynovače podle mého názoru mají smysl až
někde od 100 včelstev výše. vycházím z vlastní zkušenosti s prací jak s
knoty tak s kompresorem u 30 včelstev časově nula od nuly pošla.
Cenový rozdíl je ale markantní Ovšem při 100 včelstvech to vychází 70 Kč na
včelstvo což je v podstatě zanedbatelné ale u 10 je to již 700 Kč/včelstvo a
to pak stojí za úvahu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev
" 
Od: iák Frantiek
Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

------------------------------
Ano  lze.
 
Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO 
------
Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po
boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV  70%.

Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale
prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ?
T.P"

Léčím 260 včelstev.S airosolem jsem u každého ulu stál nejméně minutu -mrzli mi ruce,nohy a po 20-30tém včelstvu vyvíječ zamrzl i když máme předřazený lapač vody.To je člověku do breku a ten Dolskej vynález by rozšlapal.
Zakoupil jsem ve včelařském internetovém obchodě Vykuřovač pro fumigaci
Cena: 2 500 Kč
Funguje to výborně a velmi rychle.Jen je třeba do stávající velké nádoby na roztok vložit ještě nějakou menší.V ceně vyvíječe byla i velká kartuš (spíše bombička)která vydrží určitě na 250-300včelstev.Bombyčka jde jen těžko sehnat.Musí se někde objednat -běžně nejsou k sehnání.Já to vyřeším tak ,že ze stávající bombyčky uříznu závitovou část a nechám si tam přiletovat mněděnou trubičku aby to bylo možné hadičkou napojit na 2kg propanbutanovou bombu. S tímto přístrojem proléčím všecha má včelstva za 3hodiny i s přejezdy

Od kdy je to nelegální. Pokud vím, tak jsou nařízeny 3 ošetření určitými
léčivy. neznám žádné nařízení které ti závazně přikazuje tu kterou metodu
aplikace nebo ti některou zakazuje. Vždy jsou to doporučení. Jediné s čím
jsem se setkal byly údaje které poukazovaly na některé nedostatky 
jednotlivých metod.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.

--------------

A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.

O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých
zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.

Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto
absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)

Karel"

Ad.J.P

V pořádku.
---
V tom případě by měli nést i plnou trestněprávní, občanskoprávní a hmotnou odpovědnost po lonských úhynech.

Tedy jinak.Kolik vyplatil Dol milionu kč separací včelařům po lonských úhynech po gabonu ?

Dva moji kolegové loni po gabonu odepsali 450 včelstev !

T.P

Ad.Pepan

1)jde o princip (co se dotací a svazu týče)

2)Práci tj. kolik Vám to zabere tím či oním způsobem času tak tu nepočítáte? nebo děláte jak za socializmu na udržbě.

Bez urážky.
Ten kompresor s vatem jste si kupoval za své,když jej chcete porovnávat s Griffinem?
T.P

Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr

Může mi někdo poradit, jestli lze někde (nejlépe v Ostravě) koupit Varidol a pásky pro fumigaci? Případně nezbyl někomu?

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely.

Některé organizace mají i nějakou zásobu pro strýčka příhodu. Zeptej se u
své ZO.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Tomá Plevan <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely."

ad. j.p
Vlastní rozum čím ,kdy a jak sem prosím Vás netahejte. V nařízení nic mezi, pro konvenční chovy není.

Tady jde hlavně o princip a změnu, o tom mluvím..

Pokud někdo nařizuje pod pokutou za nedodržení 50-100? t. u fyz. a práv .osoby, měl by taky zarovn nést trestněprávní,občans.prav. a hlavně hmotnou odpovědnost.

Tedy dopady následků.

Zhotovitel (M)-dodavatel (L)-nařizovatel (SVS)

To co drobnochovatele může poškodit v tisících, prof. včelaři to může nadobro zlomit vaz.
T.P

Josef
1) Sám  určitě dobře víš, 6e po nškolika letech Gabony střídáme
2) resistence vzniká při používání jen jednoho přípravku.
3) a používá se GA 90nebo 92, Varidol, 1M do aerosolů, Formidol.
To je 5 různých dodávaných přípravků a nejméně 2 ůčinné látky v roce.
Máš však pravdu v tom, že za neúčinnost léčby může sám včelař. Ne soused.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev
"Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit
Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana
vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu
to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc
podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim
slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za
ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu
spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o
dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si
poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na
vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane
fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta
nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se
vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen
moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr"

Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.

Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tomá Plevan
Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Varidol

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely.

Já neporovnávám  přístroje, ale  pracnost  sám osobě ze své zkušenostní

1) varido; vezmu pásky, zápalky a varidol a do 30 úlů to aplikuji za 1/2
hodiny úly musím cca hodinu nechat uzavřené = 1,5 hodiny práce. I to čekání
je vlastně pracovní proces.


2) komresor, fueru atp.; Musím koupit pohonné medium pro zařízení, připravit
je k provozu. aplikace při 30 včelstvech je zase 1/2 hodiny,  zase se
nechává 1 hod uzavřené   nakonec musím tato zařízení ještě uklidit a ošetřit
k uložení pro příští sezónu. Je to nakonec přinejmenším stejná doba, ale
mnohem více pracovních úkonů.

Jedinou výhodou kompresoru, je to, že umožňuje aplikaci i při nižších
teplotách a není to jednoúčelové zařízení.

Ne vždy pak také musí být to módní lepší. To závisí hlavně na úhlu pohledu.





--------- Původní zpráva ----------
Od: T.Polách <vcelka1978/=/centrum.cz>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev
"Ad.Pepan

1)jde o princip (co se dotací a svazu týče)

2)Práci tj. kolik Vám to zabere tím či oním způsobem času tak tu
nepočítáte? nebo děláte jak za socializmu na udržbě.

Bez urážky.
Ten kompresor s vatem jste si kupoval za své,když jej chcete porovnávat s
Griffinem?
T.P"

o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.

Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tomá Plevan
Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Varidol

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely."

Pro pár včelstev o nic, pro pár set včelstev o dost :-)...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, November 13, 2012 9:41 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Re: Varidol

o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.

Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tomá Plevan
Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Varidol

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely."=

Ten kdo ošetřuje  stovky včelstev by opravdu byl špatným profesionálem,
kdyby tímto způsobem sháněl léčiva 

K tomu bych jako malovčelař šel spíše požádat o výpomoc.





pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Pro pár včelstev o nic, pro pár set včelstev o dost :-)...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, November 13, 2012 9:41 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Re: Varidol

o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.

Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tomá Plevan
Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Varidol

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely."="

Pro mě je aerosol podstatně méně pracnější.

Já akorát chystám hadry na zavření česna. Chlapi přijedou, nastartují kompresor, do česna úlu fouknou , já to pak zacpu hadrem, nakonec jim podepíšu formulář a mám hotovo. To je jen pár minut.

Na fumigaci musím vyndat krmítka nebo předchozí den nekmrmit, aby v krmítkách nebyl roztok, kterým by to mohlo být ovlivněno, musím vyndat 1 horní plást, aby bylo kde dávat knot, musím případně i upravit uteplení na strůpku, aby víko šlo nadzvihnout a pak zase položit a uteplivk při tom neblbly. A kdybych chtěl fumigovat podle návodu, musím 3 týdny předtím zaklíckovat matku, aby ve včelstvu nebyl stoprocentně plod. A po fumigaci to zas musím uvést do pořádku. Při mém současném počtu pár včelstev je to klidně i hodina na včelstvo, s klíckováním možná i víc. A v případě většího počtu včelstev to pod půlhodinu srazím těžko. Navíc samotná fumigace je pomalejší, na každé včelstvo se musí vytáhnout knot, napíchnout na hřebík, zapálit, po vložení zase utěsnit uteplivkama nebo zatížit víko, aby těsnilo.....

Pokud bych si měl včely léčit sám, přirozeně budu preferovat fumigaci, protože na ni žádný "bazmek" nepotřebuji. Ale dokud to dělá ZO, preferuji spíš aerosol.
Nebo v budoucnu Furetto či jinou alternativu....

 

From:
To:
Subject: Re: Re: Léčení včelstev

Já neporovnávám  přístroje, ale  pracnost  sám osobě ze své zkušenostní

1) varido; vezmu pásky, zápalky a varidol a do 30 úlů to aplikuji za 1/2
hodiny úly musím cca hodinu nechat uzavřené = 1,5 hodiny práce. I to čekání
je vlastně pracovní proces.


2) komresor, fueru atp.; Musím koupit pohonné medium pro zařízení, připravit
je k provozu. aplikace při 30 včelstvech je zase 1/2 hodiny,  zase se
nechává 1 hod uzavřené   nakonec musím tato zařízení ještě uklidit a ošetřit
k uložení pro příští sezónu. Je to nakonec přinejmenším stejná doba, ale
mnohem více pracovních úkonů.

Jedinou výhodou kompresoru, je to, že umožňuje aplikaci i při nižších
teplotách a není to jednoúčelové zařízení.

Ne vždy pak také musí být to módní lepší. To závisí hlavně na úhlu pohledu.

-----------------------------------------
no dobře, ale i o tom to je pokud chceme porovnávat a kaukulovat
 
Pokuk chceme kaukulovat je potřeba si sešit čarou rozdělit uprostřed a začít třeba tím, že na pravo napíši cenu Vatu s kompresorem a na levo cenu Griffinu s PB jako vstupní vklad.
 
Dále pak další položky ,položku po položce.
 
Potom můžu porovnávat časy, fyzickou náročnost na práci atp.
 
Pro lepší představu pane kolego je nejlépe tyto dva přístroje zakoupit za své (ne za organizační a bez zvíhodnování dotací za vat) a potom jej porovnávat  s Grif. třeba i při nišších teplotách  a časech  na jednotku :-)
 
T.P
 
 

Pro mě je aerosol podstatně méně pracnější.

Já akorát chystám hadry na zavření česna. Chlapi přijedou, nastartují kompresor,

------

Ano, určité kouzlo dnešní nařízený komisionelní způsob má.

Samozřejmě dokud se najdou dobrovolníci co si chtějí nainhalovat na celou zimu.

Ale docházejí a ke všemu u nás nedodržují nařízení a chodí jen jednou. :-)

Takže pak je lepší si provádět tlumení nákazy - nikoli léčení- sám a mít to pod kontrolou a určit si i čas. Jak tak poslouchám, tady by určitě už komise měly nejméně 2, možná tři ošetření a vzhledem k počasí to nepovažuji z moudré. Takže se radši obejdu bez komisí.

A pak je to i o počtu včelstev. S 15 se můžu třikrát za zimu piplat hoďku dvě.
Dokonce se sem domu dostanu i s aerosolem a ani nepotřebuji komisi, neboť vyvíječ a elektrický kompresor mám.

Ale na určité stanoviště se nedostane ani komise, natož když napadne sníh.

A tady pak vytáhnu sněžnice a nejedu autem. Ale ať se sněžnicemi, nebo autem, vždy s Grifinem, neboť zadělávat česna, očka, oddělávat víka, někde na větru kapúat, zapalovat, čekat hodinu, pak otevřít česna,.. tři hodiny v tahu.

S grifinem atd vyjedu (a nebo v batohu vyjdu) a po příjemném výletě mám hotovo. A když si sečtu čas atd. tak mám úplně jiné počty a výsledky.

Nehledě na to, že za rok si budeme pásky kupovat za plnou cenu a už pak vyjdou hdoně dráž jak nějaké PHM atd.

Karel