Archiv Včelařské konference

On se tady může vyskytnout ještě osobní problém a to neshody s funkcionářem ZO kde jsou včelstva umístěna. V sousední organizaci je to vzorný a spolupracující člen. Je to osobní zkušenost se včelařem ze sousedství.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 01.10.2012 10:25:18
> ----------------------------------------
> Nutit člena aby se zaregistroval nikam nevede. Maximálně apelovat na
> stanovy ČSV, kde se v části IV, § 29, bod 10 píše:
> "Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní
> působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
> povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a
> spolupracovat s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen
> plnit usnesení orgánů registrující základní organizace, zejména ta
> ustanovení, která se týkají chovatelské práce a plnění organizačních
> opatření k léčení včelstev, a platit registrační příspěvek, je-li stanoven.
> Příslušná základní organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez
> zbytečného odkladu po zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven.
> Dále je povinna zvát registrované členy na členské schůze. Formu registrace
> stanoví RV."
> Jistě by bylo možné ve spoplupráci s jeho ZO dosáhnout vyloučení z ČSV pro
> neplnění povinností. Ale to asi není vhodná cesta. Po dobrém se dá hodně
> dosáhnout. Ale být vytrvalý.
>
>
>

Nedávno jsem byl přítomen na přednášce ing.Leoše Dvorského,opravdu zajímavé.Mimo jiné řekl důležitou poznámku,že určitá včelstva se připravují na rojení v příštím roce UŽ TEĎ!!(přednáška 8 září).Nemám důvod mu nevěřit,ale jen podle trubců se to asi určit nedá,těch zjevných znaků asi bude víc,jen je vidět...Pavel

Nemôžem si pomôcť, ale ja to vylučujem. Samozrejme, že "zjevné znaky", že to alebo to včelstvo má určité predpoklady, že sa v budúcej sezóne bude rojiť. npr.:

1/ Je silné, sila včelstva dovolí včelstvu hneď na jar chovať väčšie množstvo plodu, to je základ aby včelstvo sa dostalo do stavu sa deliť.

2/ včelstvo má dostatok zásob, takže hladovať nebude, znesú aj vyššiu spotrebu, je to dôležitý faktor pre vznik rojovej nálady.

3/ Už desaťročia včely chovajú viac plodu ako je za normálnych okolnosti obvyklé (takže niektorí chovatelia nepoznajú také zimy, keď M nepoložila ani jedno vajíčko) a do včelstvo u mňa pribudlo k zimným včelám od 300 do 700 g nových včiel, čím sa jarný rozvoj zrýchlil a rojová nálada vo včelstve nedala na seba dlho čakať.

4/ Samozrejme tých faktorov môže byť aj viac, ale tieto 3 sa so značnou mierou podieľajú na rojovej nálade. Nakoniec všetky naše vývody sú subjektívne a nemusia byť pravdivé. Ja výáskyt trúdov vo včelstvách nepovažujem za normálny stav,v ntomto čase už vo včelstvách nesmú byť trúdy, veď trúdy do jari aj tak zahynú. Anton

Krapet mne tesi,ze tento "neprirozeny"stav zminuje i L.Dvorsky..Ona prednaska by mne hodne zajimala,"Byla v ni zminka o vlivu prostoru ponechaneho pro zimovani?Pripadne o rozdilech stazeni nastavku na zimni prostor po nakrmeni nebo az nyni?JosPr

Primo vzorova citace clanku stanov.Skoda,ze je malokdo cetl a jeste min povazuje za dulezite,se podle nich i chovat...K cemu je pak mame?JosPr

Dnes jsem byl se podívat za včelkama a pozoroval jsem trubce na česně
myslím, že v tuto dobu pořád je to v normě, včely vyletují na topinambury a
netýkavku. Takže přínos mají a až se ochladí potom až vyženou trubce.

Ale pozoruji jiné chování, včela letos až nadmíru používají tmel, některá se
pustila i do oček. Prý tohle chování znamená předzvěst tuhé zimy. Jak jste
na tom ostatní?

 

Aleš.M 

 

Spory moru, podle Ing.Veselého se mohou dostat i cm hluboko do dřeva.
Dezifekce opálením na mor určitě nestačí, to je tak dobré na nosemu apod.
Mor v jednom pokusu vydržel při 108°C až 50hod. Dezifekce plamenem jde
nahradit parami kyseliny mravenčí nebo octové, čím silnější tím lepší. Po
oškrabaní a navrstvení nástavků tak na 2m výšky, klidně i s dílem, nahoru
talíř a do něj 100ml kyseliny a uzavřít víkem, zabere to i na zavíječe.  Na
mor je účinná dezinfekce máčení v horkém parafínu a nebo roztok 10l vody+1l
sava a 1/2kg louhu sodného, uvést do varu a aspoň na 10 min. nástavek do
toho ponořit. To potom sjede z nástavků i barva. Ale pozor, všechny
dezinfekce dělat volně venku, rukavice na kyseliny a pořádný respirátor s
filtry, bude stát kolem 1000kč, ale zdravý je jen jedno.

 

  Aleš M.

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 1. 10. 2012
Předmět: Re: Způsob přenosu MVP Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Ad 3) spóry se našli i hluboko ve dřevě, proto se doporučuje důkladné
opálení...


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 1. 10. 2012

Předmět: Způsob přenosu MVP Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Klíč je asi v tom, že malé množství spor moru plodu onemocnění nezpůsobí,

naopak včelstvo je využitím čisticích instinktů z dosahu včel odstraní.







_"2) přenos Vyloupením uhynulého včelstva na mor. Kde se tam vzaly ty

zásoby když je neměl kdo donést? Nesrovnávejte to ale s mohutnými včelstvy

likvidovanými na mor. Taková by neskolabova ještě několik let."_

To je podle mně nesprávná námitka. Každé, i kolabující včelstvo má aspoň

pár buněk zásob. Plus silnou vůni plástů a propolisu. K rozšíření nákazy

stačí když na ty buňky trefí několik zlodějek z jednoho včelstva. Všechny

si naberou plné medné váčky a ve svém úlu potom nasměrují na nemocné

včelstvo většinu létavek, protože díky silné vůni považují nemocné

včelstvo za velmi dobrý zdroj sladiny. Zlodějky tedy přiletí do nemocného

včelstva, vyberou těch pár buněk zásob a potom lozí všemožně uvnitř

nemocného včelstva po plástech v té vůni vosku a propolisu, protože hledají

další zásoby. Intenzívní hledání v právě vyloupeném včelstvu podle mých

pozorování trvá tak půl hodiny až hodinu, než většina zlodějek uzná, že tam

už nic není a odletí. Ale i potom se ve vyloupeném úlu objevují další

zlodějky, ten den, kdy je včelstvo vyloupeno, jsou tam neustále desítky

zlodějek , další dny neustále 1 - 5 zlodějek. Zřejmě si pamatují, že úl byl

v minulých dnech zdrojem sladiny plus je přitahuje vůně. Až nějak po cca

měsíci "návštěvnost" takového otevřeného úlu jde k nule.



Jinak je taky možné, že loupež probíhá po etapách. Silné včelstvo s hodně

zásobami působením moru zeslábne,tím přestane ovládat krajní zásoby. Ty

jsou tichou loupeží postupně vylupovány, stále víc a víc, jak se včelstvo

zmenšuje plus některé včely z nakaženého včelstva opustí úl se

zlodějkami... to může trvat měsíc nebo i déle. Až nakonec zbude v centru

včelstva hrst včel kolem matky a posledního plodu a pár buněk zásob.....







_"3) Přenos z úlů po zamořených včelstvech, Ovšem stěry z takových úlů

údajně neprokázaly přítomnost spor."_

Klíčové bude, jestli se uvnitř včelstva šíří spory moru vzduchem nebo jen

dotykem. Hlavbně v úlech s vysokým dnem spousta nečistot konči na dně úlu,

přechodně nebo i trvale. Takže když už, největší zamoření bude mít dno úlu,

nástavky budou zamořeny mnohem méně.""

Přátele,
podívejte se na odkaz co zde zanechávám a asi budete v šoku jako jsem já.
http://orgo-net.blogspot.cz/2012/09/jaroslav-krejci-mzp-opatrne-pripousti.html

Můžeme léčit, vymýšlet, a přitom nám na hlavy a včely sypou svinstva , že to svět neviděl... a dělají z nás blbce.

Tak o tomhle slyším poprvé, ale minulý týden mě překvapila hustota "čar" po letadlech a směr. A bylo to v letové výšce, kde vídávám armádní stroje. A když měla armáda před nedávnem nějaké cvičení s tankováním ve vzduchu, tak to tak hustě na obloze malované nebylo.

"Dodnes je u nasi ZO pocet registraci clenu jinych ZO nulovy a prehled o cizich vcelsvech neni."
Přehled jiných včelařů a jejich registraci ve vaší ZO vám neudělá ústředí. Musí to udělat někdo od vás. Zkuste to sám, citujte stanovy a dejte vědět. A neříkejte "tůdle".

 Včera jsem kontroloval fumigované oddělky, udělal jsem jako test 3, protože
se mně nelíbily spady... Výsledek je hrozný -nad 2000 roztočů.. oddělky
letošní 3NN 39*17, vzhledem k tomu, že jsem nenašel plod, účinnost fumigace
by mohla být letos velmi vysoká.

Radek Hubač

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: ales.molcik/=/seznam.cz
Datum: 30. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Já k tomu můžu přidat vlastní zkušenost s novým vybavením v max. dvouletém
používání, rozšiřování pouze mezistěnami a klinika a pálení. A také jsem
vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na 3dny
do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového
úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14
dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
nefungovalo. Ale slyšel jsem od jiného včelaře, že mu tohle pomohlo a z 10na
2 se dostal.

 

 Aleš M.

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 30. 9. 2012
Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito
slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych
vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych
vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se
nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni
meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO
nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena
prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!!
3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl
nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na
mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech
stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a
bylo vymalovano.JosPr""

Radku, hoď ty roztoče pod mikroskop. Nyní vrcholí grooming a není neobvyklé, že je téměř 100%ní. Včely takto poničí kolem několika desítek i stovek denně!! Jiné mají jinou strategii přežití a prostě je nemají tolik. Rozhodně bych s varidolem nepospíchal. Pokud tam jsou ve větší míře viry (varroáza B a C), je stejně již na vše pozdě. To ale u tvých oddělků asi nehrozí. U mně ten oddělek, který jsem vám ukazoval a vylupoval jiné, kolabující včelstvo, je naprosto OK. Poničil k dnešnímu dni velké množství roztočů (počty záměrně neuvádím aby to některé nevyděsilo) a už to ustává. Pokusně ho zfumiguji abych zjistil, co prošlo česny ( ikdyž to dokážu celkem slušně odhadnout, ale je to prostě test). Tady to smysl má. Plod má také na nule. Musel jsem ho ale rozšířit. Vzpomeň si na J.A.Komenského.

Mě při včerejší kontrole spadu překvapil větší spad samečků za poslední týden.

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 2. 10. 2012
Re: (58858)
Tak o tomhle slyším poprvé, ale minulý týden mě překvapila hustota "čar" po letadlech a směr. A bylo to v letové výšce, kde vídávám armádní stroje. A když měla armáda před nedávnem nějaké cvičení s tankováním ve vzduchu, tak to tak hustě na obloze malované nebylo.
***********
a včelaři tu řeší následky. Je třeba řešit příčiny. Vznést dotazy prostědnictvím našeho včelařského svazu..

Petře myslím si, že celkem reálnější, než to jestli nějaká letadla nad hlavou něco rozprašují, je sledovat rostoucí zájem a výstavby bioplynových stanic. V této souvislosti, také stoupne osevní plocha kukuřice. A zájem včelařů by mělo být, aby to nebyla GMO z důvodu kontaminace GMO pylem zásob a potom povinost informovat zákazníky, že med může obsahovat pyl GMO rostlin. Ale jsem si 100% jistý, že ze svazu se tím nikdo nijak zabývat nebude. Dnes kdy je politika provázána s podnikáním, by postavit se proti podnikatelům s GMO přes státní správu mohlo znamenat konec dotace D1. A to by znamenalo velkou nespokojenost většiny členů, stačí se zde na konferenci zmínit, že dotace bude krácena nebo nebude a je z toho konec včelařství v ČR. Takže jiný překlad D1 může být Držhubná1. A to platí jak nahoře tak dole.

"Petře myslím si, že celkem reálnější, než to jestli nějaká letadla nad hlavou něco rozprašují, je sledovat rostoucí zájem a výstavby bioplynových stanic. V této souvislosti, také stoupne osevní plocha kukuřice. A zájem včelařů by mělo být, aby to nebyla GMO z důvodu kontaminace GMO pylem zásob a potom povinost informovat zákazníky, že med může obsahovat pyl GMO rostlin. Ale jsem si 100% jistý, že ze svazu se tím nikdo nijak zabývat nebude. Dnes kdy je politika provázána s podnikáním, by postavit se proti podnikatelům s GMO přes státní správu mohlo znamenat konec dotace D1. A to by znamenalo velkou nespokojenost většiny členů, stačí se zde na konferenci zmínit, že dotace bude krácena nebo nebude a je z toho konec včelařství v ČR. Takže jiný překlad D1 může být Držhubná1. A to platí jak nahoře tak dole."

S největší pravděpodobností toto skončí krachem. Kvůli takovému nesmysli buzerovat včelaře, když přitom nejméně 5 let, od doby, kdy u producentů sóje převládlo pěstování geneticky modifikované sóji, má všechno hospodářské zvířectvo v EU v granulích coby zdroj bílkovin právě tuto GMO sóju. A vyhodit sóju z krmných směsí si EU dovolit nemůže, protože by rázem kvůli bílkovinnému deficitu užitkovost hospodářských zvířat prudce poklesla a EU by ztratila v produkci masa ještě tu trošku konkurenceschopnosti, kterou evropští producenti masa mají.
A že budou chtít provozovatelé bioplynek pěstovat GMO kukuřici, je úplně jasné, protože ušetří spoustu chemických postřiků. A že si to antiGMO infikovanými úředníky EU zakázat nenechají, je taky jasná věc, když se do EU GMO dostalo skrz to krmení pro zvířata.

Taky se u nas jedna bioplynka buduje,aby jsme nahodou nebyly pozadu.Na par hektarech cernozeme co mame v katastru stoji solarni obluda a z velkovykrmny vepru se buduje bioplynka.Misto prasat bioplyn,vsude stohy kukurice..Nejspis privezem zabite pasiky z Polska a rovnou nasolene posypovou soli...K certu s EU..JosPr

GMO rostliny. Mám kamaráda a jeho otec dělá ředitele výzkumného ústavu rostlin (v Pustých Jarartovicích na Opavsku). A temn říkal, ře GMO rostliny si sám nerozmnožíte , JAKO TŘEBA OBČEJNOU KUKUŘICI... VEZMU SI KUKUŘIČNÉ SEMÍNKO A TO PŘIŠTI ROK ZASADÍM , ALE GMO SI MUSÍŠ KOUPIT OD VÝROBCE. Takže budeme závislí na výrobcích. jak řekl Kininger kdo ovláda potraviny ovládá národy , ale o tom se memluví. Neměli bychom mlčet kvůli dotacím D1 a postavit se tomu všemu. Přece nevčelaříme k vuli dotacím D1.

koukněte přátele
http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2012090113

Na jedné straně jsme denně svědky absolutní neschopnosti a na druhé straně věříme, že vlády jsou schopny zorganizovat a utajit mnohaletou masově prováděnou operaci?

To už spíš věřím v celospolečenský přínos dotace D1.

:-)

Karel

Kdyby se některé nekalosti opravdu tajily, ale mnohdy je člověk zaskočen drzostí a pak jen kouká jak kuna ze slámy a nic. A nejenom občan, ale třeba i takový bodyguard v Chrastavě :-).

Krapet mne tesi,ze tento "neprirozeny"stav zminuje i L.Dvorsky..Ona prednaska by mne hodne zajimala,"Byla v ni zminka o vlivu prostoru ponechaneho pro zimovani?Pripadne o rozdilech stazeni nastavku na zimni prostor po nakrmeni nebo az nyni?JosPr

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Asi nejlepší by bylo se takové přednášky zůčastnit nebo se zeptat přímo p.Dvorského...
Kdysi mi jeden starý zahradník řekl,že nejlepší výsledky budu mít(i ve včelách),když budu pozorovat,jak si to ta příroda sama zařídila.Takže asi v tomhle duchu se přednáška nesla-v přírodě také nikdo včelám nepřidává nebo neubírá prostor,to jen my včelaři ve smyslu zažitých technologií a co největšího ekonomického přínosu...
A protože příroda je nemilosrdná,tak tam samozřejmě slabší jedinci odpadnou,zahynou a přežije jen to nejživotaschopnější...
A my včelaři v těch včelách máme nějaký zájem(investované nebo očekávané peníze nebo třeba citovou vazbu),takže často takovéhle neduživce zachraňujeme,aby ty svoje mizerné geny předávaly dál.Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě,přece nebudeme čekat tisíce nebo miliony let,než si potřebnou imunitu sama vybuduje.
Ale např.jednou z cest přirozeného boje proti VD je volná stavba pro plodování....

Tož takle nějak o přednášce p.Dvorského

Zdraví Pavel

Máte někdo informace jestli bude nějaká přednáška od ŠPV i teď v Ostravě?

Ale pozoruji jiné chování, včela letos až nadmíru používají tmel, některá se
pustila i do oček. Prý tohle chování znamená předzvěst tuhé zimy. Jak jste
na tom ostatní?Aleš.M

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To je pravda,třeba minulý a předminulý týden jsem ještě měl ve včelách desky formidolu,a takové nánosy propolisu,jaké tam během několika málo dní nanosily,jsem dlouho neviděl.Předpokládaná tuhá zima je samozřejmě také možnost,ale třeba jsou také letos příznivější podmínky pro produkci propolisu na pupenech spolu s výraznou letovou aktivitou včel,kupodivu je pořád ještě jakási snůška pylu a snad i sladiny,včelstva mimořádně pěkná(plodování už odeznívá,i ti trubci už nejsou tolik vidět),a tak je i ten přínos propolisu jaksi větší....

Zdraví Pavel

Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě, P.K.

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť, zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou si ho zavliekol sám a teraz oplače.

Človek by si myslel, že včely propolis využívajú aj pre svoje dobro, npr na plátanie zbytočných dier, aby im tadiaľ neunikalo teplo. Vlani totiž včelstvo v kláte, zaplátalo malý letáč, ktorý som im pripravil ako náhradný. Asi pred dvomi rokmi ho včely začali uzatvárať propolisom, aj sa im to podarilo, i keď b čase veľkých horúčav sa im to rúcalo. Tohoto roku otvor bol po celú sezónu uzatvorený, až teraz sa im podarilo bariéru znovu otvoriť, síce nie celú plochu, ale dve dierky na priemer včely.

Neviem čo si mám o tom myslieť, keď z pohľadu nás ľudí im tadiaľ bude unikať časť tepla. Možno je to dôkaz o tom, že včelstvo nevytvára teplo aby vyhrievalo svoje okolie, ale len tam, kde žije. Poučenie pre nás? Povalu úľov neutepľujme nepriedušne.

U mňa včely odstraňujú propolisové "hradby", bude preto u nás teplá zima? Myslím si, že na tom nemôžeme stavať svoje poznatky, sú to len svojské "hrátky" včiel.

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?
To přece vím,že se dneska jen zachraňují škody,které se kdysi v napáchaly nerozvážným dovozem nepůvodní včely medonosné do areálu včely východní,a tedy i do"rajónu"roztoče VD.Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků...

Pavel

P.Krátký napsal:

"Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
........................

Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí až vylučují.
A šlechtění se u nás ubírá zcela jiným směrem než na odolnost proti roztoči.
I celosvětově je zájem vyšlechtit odolnou včelu víceméně na vedlejší koleji, i když většinou mimo ČR nemají takové legislatvní překážky jako u nás (nařizované plošné ošetřování všech včelstev, kdy se nedá bezpečně odlišit odolnější včelstvo od neodolného, nebo lépe řečeno je to velmi obtížné)

RK

Někde jsem četl překlad slova propolis a mělo by jít o řecké slovo, které je složeno z "pro" to znamená před a "polis" což je řecky město. A spojení by mělo dát před městem a jinak významově před hradbami. Takže ono asi někdy někdo pozoroval, že včely propolis využívají na obranu nebo spíš zabránění k vniknutí nepřítele. Takže jen tak jak se jim chce z nudy netmelí, význam to pro včely má. A jak to tmelení včel pozoruji tak první co je zatmeleno jsou mezinástavkové spáry, kde se včely neprotáhnou. Já jsem od konce lip úly nerozdělával, abych jim tu hradbu nebortil a nechám to tak až na jaro.

Ona ta včela ty ochranné mecanizmi má stále.ale jen na něco.Hlavní obranou proti dnešním nákazám ovšem byla vzdálenost, hory, pouště a podnebí. To všechno jsme svojí dopravou a rozšiřováním včely medonosné do ostatního světa porušili. příčinou našich potíží je tedy člověk sám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 13:14:16
> ----------------------------------------
> Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela
> nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě,
> P.K.
>
> Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že
> tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť,
> zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov
> vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou
> si ho zavliekol sám a teraz oplače.
>
>
>

No, tmelí tím všechny spáry a v podstatě jím mají vymazanou celý úl. Zdá se, že díky propolisu si dokáží pro sebe přizpůsobit dutinu nejen v nějakém poloztrouchnivělém kmenu, ale případně i v nějaké díře či dutině v zemi a podobném materiálu. Jen tam nesmí být příliš vlhko. Jako by kdysi v minulosti nějakou dobu žily v prostředí, kde nebyly stromy a musely tak hledat a přizpůsobovat dutiny v zemi.

Česna nebo velká očka zastavují propolisem vždycky každý rok ke konci léta v podletí, pokud je to česno blízko plodu v nástavku. Jsou to zvenku na první pohled masívní propolisové útvary, ale jsou obvykle duté se sílou stěny tak 3 - 4 milimetry. Ve dnu úlu česno zastaví jen tehdy, pokud to je úl s nízkým dnem bez síta a pokud plodují dolehned nade dnem, takže v běžném nástavkovém úlu obvykle ne.

Co se týká intenzity tmelení,letos taky pozoruji nadměrnou intenzitu.

Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> P.Krátký napsal:
>
> "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> .......................
>
> Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> až vylučují.

No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.

To by ovsem asi vcelare neopteslo.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Aj keď je to podľa toho ako píšete inak, ja som zatiaľ slobodný včelár, preto si svoje včelstvá ošetrujem podľa osvedčeného postupu, možno sa pomôže zorientovať ako na TO.

Je človeku dobre na duši, ak dokáže udržať stav zamorenia včelstiev klieštikom na nízkej úrovni. Už 12 rok je jeho nízka úroveň vďaka metóde, ktorou proti nemu bojujem. Je to síce vďaka chémii, ale ktorá je šetrná voči včelám a úľovému prostrediu.
Môžem smelo napísať aj ďalší fakt, že aj po 26 rokoch používania Amitrazu vo včelstvách, nezistil som naň rezistenciu u Varroa destructor, čo je napriek niekoľkým tvrdeniam aj pre mňa prekvapením.
K jeho potláčaniu už 12 rokov používam prostriedok Taktic, ktorý si nakupujem vo zverolekárni.

Výsledok fumigácie:

Druhá fumigácia 1.10.2012 82,9 ks/včelstvo
Prvá fumigácia 20.8.2012 50,1 ks/včelstvo
---------------------------------------------------
Spolu........................................133,0 ks/včelstvo

Na porovnanie uvediem spád za toto obdobie v r. 2011...271ks/vč.

Najnižší spád.............................20 ks/včelstvo
Najvyšší spád........................ 400ks/včelstvo

Aby moja spokojnosť bola dokonalá, tento výsledok musí potvrdiť posledná fumigácia, ktorú budem tradične robiť v čase niekedy 5.11, keď v mojich podmienkach som ešte ošetrovanie včelieho plodu nezaznamenal. Nízky výskyt Vd v tomto roku pripisujem situácii, ktorá vznikla pre veľké sucho a nedostatku prirodzenej potravy, keď včelstvá prestali plodovať.

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října, kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.

Nerozumiete, lebo zle čítate text, ktorý som napísal, predsa "Cpanie" má svoj význam, pretože ak by som neodstránil v zárodku prebytok voľných Vd, za mesiac by ich bo v priemere o 1000-2000 viac, no ja ho mám 10-15 násobne menej ak ste si to nevšimol. Tak to robím už i len preto, veď lezúce akaridy po včelách nemôže byť nič príjemné.

Pracovat proti varroáze v podletí je samozřejmost, ale pouze si nejsem jistý, jestli je nejvhodnější amitraz, když by měl být rezervován pro léčení v době bez zavřeného plodu (resp. s jeho minimální plochou). Přeléčit fumigací třeba červencový smetenec, proti tomu nelze nic namítat, ale aplikovat ho na včelstva s velkými plochami plodu (když víme, že pod víčka se fumigant nedostane) mi nepřipadá rozumné a prozíravé. Omezovat počet kleštíka přeci lze i KM nebo Gabonem, léčivy oficiálně určenými pro toto období.

Léčiva oficiálně určená pro ČR, v jiných krajích, a nemyslím jen Slovensko, může být situace jiná. Ostatně jsou včelaři, i u nás ,co provedou ošetření fumigací, říkají tomu pro odlehčení od roztočů, hned po skončení snůšky. Protože použít fumigaci je jednodušší než KM. Ale riziko na rezistenci roztoče proti amitrazu zde je. Ono se všemi přípravky by se mělo jako s šafránem, ale tak aby měla látka co největší účinek na roztoče. Já dokud neprojdou včely mrazem, tak vyvíječ nevytahuji. Ta plodová přestávka v zimě je obrovská výhoda narozdíl od jižních států, kde včely plodují celý rok.

Tak ano, všude se to jmenuje jinak, ale KM je myslím všude dostupná a acrinathrin v nějaké formě kontaktního nosiče asi taky. A skutečně si myslím, že amitraz v podletí je vhodný tak pro odlehčení od roztočů v čerstvě vytvořeném smetenci (není přítomný plod), ale v kmenových včelstvech lépe poslouží ta KM a amitraz uschovat na podzim. V tomto nevýzkumničím a snažím se držet oficiálního postupu, aby nám účinnost léčiv vydržela co nejdéle, ale abych taky používal širší spektrum účinných látek.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6505

Martine je v tom Jeden problém?
Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky. Zimní včely které byli poškozeny během svého vývoje v srpnu a září již nic nevyléčí a nejspíše nedožijí právě toho jara. Říjnové až prosincové léčení má zajistit včelám dobrý start až na jaře.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 03.10.2012 23:13:11
> ----------------------------------------
> Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete
> za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října,
> kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější
> dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.
>
>
>

>>>vyvojem dospěla k nalakani roztoce na plod<<<
právě v tomhle citátu je ten problém. Včely na Plod VD nelákají , ale je to jeto jeho životní prostředí kde VD žije a rozmnožuje se. Prostor mimo uzavřenou buňku je jen doba kdy přežívá a hledá nové živobytí. Původní včely se pak také stěhují dvakrát ročně za pastvou a ne jak se někteří mylně domnívají že opouštějí zamořený plod.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 21:42:19
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> > P.Krátký napsal:
> >
> > "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> > dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> > .......................
> >
> > Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> > až vylučují.
>
> No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
> vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
> vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
> pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.
>
> To by ovsem asi vcelare neopteslo.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mezi selekcí a někoho něco naučit je hádám určitý rozdíl.Příroda sama je velmi zdatný šlechtitel,ale učení se něčemu je pro každý organismus dané,samozřejmě čím větší schopnost učení,tím větší konkurenční výhoda...

Nemyslím si,že je to člověk naučí,abych byl konkrétní...

Zdraví Pavel

Pepan: "Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky."
_____________________

Nejde o to, jestli v podletí léčit nebo ne, ale spíše kdy a čím. Když mi veterinární odborníci doporučují začít léčit varidolem až v říjnu, tak to respektuji a nepokusničím. Ochránit zimní generaci líhnoucí se v podletí - to je jasné. Ovšem za dvacet let včelaření jsem nikdy neměl potřebu ošetřovat varidolem již v srpnu. Připouštím, že by tento krok mohl nastat v nějaké situaci kritického přemnožení roztoče, ale chápat to jako běžnou každoroční praxi mi nepřipadá prozíravé.

Tono, ale léčí taky jen třikrát. V tom není rozdíl. Rozdíl je jen v době. On začíná v srpnu a končí v listopadu. Dol v říjnu a konec v prosinci. A jest-li v listopadu nemá plod, tak v čem je problém. Já to v loni také zkoušel na polovičce včelstev. Dopadlo to stejně. Nebyl ale žádný mimořádný spad Vd. A kdyby v srpnu byl, bylo by potřeba jedno léčení navíc, třeba kys. mravenčí. U Tonovi metody by to nutné nebylo.

Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(

s pozdravem
OV

Ten aceton je tam jen kvůli teplotám. při používání vody zamrzají při teplotách pod 5°C trysky ve vyvíječi Místo acetonu lze použíti teplou vodu. s acetonem to lze dělat až do -5°C. nejlepší je po druhé fumigaci kontrola spadu a pak teprve rozhodnou jestli vůbec to třetí ošetření je nutné. mezi jednotlivými ošetřeními by měla uběhnout doba 10. - 14. dní. Ne však delší a ne dříve jak 10. 10.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 04.10.2012 18:10:16
> ----------------------------------------
> Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A
> kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme
> 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
> Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(
>
> s pozdravem
> OV
>
>
>

Já spíš dumám, že místo tří ošetření by mohly stačit dvě. Ve vhodnou dobu, s jistotou bez plodu, a s platnou aplikací dvě stačí určitě. Jaký význam mají čtyři ošetření?

Tak,tak.Presne,jak pise Pepan.Kontrola spadu po 2.osetreni a pak se rozhodnout jestli delat treti.Naprosto nejsem fanousek aerosolu,po druhe fumigaci uz tezko hledam roztoce,sem tam nejaky.Podotknu,ze zatim funguje gabon,letos je po druhe,pristi rok gabonova pauza.J.

Martin, jasom ešte svojprávny a robí so svojimi včelami to, čo považujem za potrebné, aby výsledok fumigácie vyjadroval požiadavku, mať včelstvo pripravené do zimy bez čo i len jedného Vd. A to sa mi darí.
Jediný Pepan sa na to díva ako človek čo rozumie včelám. Ja som napísal ako to robím, ale nik z vás mi nepoložil otázku, prečo a či to funguje. Škoda.

Brať nariadenie veterinárov, ktorí o problematike chovu nemajú ani šajnu a ešte to robia od stola, tak to nemá chybu. Veď používať rok čo rok (26 rokov) Amitraz a vždy "zaberie", si musí všimnúť aj aj menej podkutý včelár a pýtať sa, prečo je to tak. Kto vie s ním pracovať nemá čoho obávať. To, že na pravidelné fumigovanie včelstiev, Vd sa stáva rezistentný, je len výkrik do tmy, pretože originálne zistenie rezistentných typov nik nepublikoval. To že niekedy sa ozvú včelári a upozorňujú, že Amitraz je neúčinný, sú vinní sami včelári, lebo pri jeho používaní sú nekompetentní a nedôslední.

Ano, ale i Pepan píše, že se fumigace nemá provádět v době před 10.10. a mají následovat minimálně čtrnáctidenní přestávky mezi jednotlivými aplikacemi.

Antone, o Vaší svéprávnosti opravdu nepochybuji. Jediné, o čem pochybuji, je léčení fumigací v době, kdy jsou ve včelstvu stále ještě veliké plochy plodu. Ze stejného důvodu bych se obával toho, udělat poslední fumigaci okolo 5. listopadu (ačkoliv včelařím na Vysočině, tedy v chladnějším koutě republiky). A zde věřím těm veterinářům od stolu, že pod víčka se fumigant prostě nedostává a roztoči zde v klidu mohou přežívat. O nic jiného nejde. Po několikáté píši, že potřeba srazit v podletí počty parazita je jasná věc, jen mi zkrátka připadá, že máme k dispozici vhodnější léčebné prostředky pro diskutované období. Jejich větší pestrost je dle mého názoru výhodná z dlouhodobého hlediska. Ale nic proti Vašemu postupu, když Vám funguje a jste s ním spokojený. Ať se daří.

Kolikrát fumigovat, pokud by se nemělo řídit nařízením veteriny, je přece jasné.
Záleží v první řadě na účinnosti, potom na počátečním a koncovém množství roztočů.
Když je účinnost 96 %, to by tak mohlo odpovídat realitě, tak pokud je ve včelstvu 100 roztočů, po ošetření zbudou 4 a po dalším ošetření s velkou pravděpodobností žádný. Takže ošetření musí být dvě. Pokud jich bude 3000, bude pořadí 3000 - 120 - 5 - 0. Tudíž ošetření musí být teoreticky 4.
Ale pokud by třeba platilo, že když ve včelstvu přežije ošetření pouze 10 roztočů, tak následující rok včelstvo v pohodě vydrží až do dalšího podzimního ošetření, taková situace byla odhaduji tak před 15 - 20 lety, tak by se o to 1 - 2 ošetření dal celkový počet snížit.
Dneska jsou roztoči v průměru agresívnější, takže se léčením musí dosáhnout počtu pod 1 roztoče na včelstvo.
Anebo léčit na 10 roztočů ve včelstvu a potom během sezóny bezpodmínečně tlumit kyselinou mravenčí. Tato varianta je lepší kvůli tomu, že zpomaluje přizpůsobenéí roztočů na léčivo, zase je pracnější a pokud kvůli nějakému problému to léčení v sezóně krachne, jsou včelstva roztoči poničena.

Podle mně se stačí řídit spadem na podložce po ošetření. Přirozeně za předpokladu, že léčivo je účinné. Jak je spad po ošetření, pokud bylo provedeno stoprocentně kvalitně, pod 3 - 6 roztočů, je hotovo.

Co se týká Antonova ošetření fumigací v létě, z hlediska zdraví zimní generace je to správné, z hlediska návyku na léčivo roztočů chráněných uvnitř buněk špatné. Takže si každý musí vybrat. Ale v předešlých diskuzích tady Anton uvedl, že před podzimním ošetřením svoje včely klíckuje. To tady u nás dneska myslím nedělá nikdo z větších včelařů. Takže z hlediska návyků roztoče na léčivo se to potom víc než vyrovnává.

Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone...

manek napsal:

"...fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely..."
.................

Já to tak jenoznačně nevidím.
Minimálně zmíním Kefusse a Billa Růžičku, kteří ošetření přes zimu vůbec neprovádí a zřejmě ví proč.
A včely mají. :)

RK

Hlavně poslední věta vystihuje problém.

Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: manek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: fumigace
"Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této
doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten
název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to
nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj
Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u
včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na
bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i
vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým
přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone..."

Já jsem tak asi před 3týdny u několika včelstev zaznamenal během týdne
výrazný nárůst, ale po Formidolu jsem to srovnal. Budu muset se poohlédnout
po okolí jestli zase nezačal jeden, v prvenství  úhynech známí, včelař opět
včelařit.

 

  Aleš M.

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: Re: fumigace -důrazné varování!!!
"Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)
(http://www.sanceprovcely.cz(http://www.sanceprovcely.cz))

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 
"

Varování tu bylo. Teď už je zbytečné něco zachraňovat. Jak říká přítel Ivan "netřeba zachraňovat živoly".

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Varovani-pred-kolapsy-vcelstev?pid=31197#pid31197

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Soucasna-metodika-leceni-proti-Varroa-destructor?pid=32436#pid32436

Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku.
Druhé stanoviště Královéhradecký kraj,Trutnovsko,Varroa v "normě",léčení kyselinou mravenčí,žádné loupeže.Včelstva jsou o poznání silnější.
Poučení do příštího roku?Pořídím si Grifin a budu fumigovat sám dle potřeby,žel.

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

AM:
Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

-----------

V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet vlastní včely zdravé.

Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou, ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají nemocné a infikované včely.

A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi nebezpečné.

Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je spolehlivě zlikvidovala.

A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon. Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné závěry.

Karel

hlavně se bojím, aby to nevedlo k tomu, že nejací bývalí funkcionáři zase
nedojednávali dotace pro neschopné včelaře, jinak se situace bude opět za 2-
3 roky opakovat. Problém, který nastínil Karel je naprosto reálný, taky jsem
před pár lety měl problém.


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 5. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"AM:

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že

čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.



-----------



V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet

vlastní včely zdravé.



Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou,

ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají

nemocné a infikované včely.



A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi

nebezpečné.



Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro

nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je

spolehlivě zlikvidovala.



A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon.

Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné

závěry.



Karel"

Chtělo by to zapojit veřejná média do řešení problému.

"Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku."

http://www.novinky.cz/koktejl/280663-vcely-ve-francii-olizuji-odpad-z-bonbonu-a-produkuji-modry-a-zeleny-med.html

Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr

Tohle všechno co se tu píše už mám za sebou!Dnes již nikoho na nic neupozorňju(ono to nemá cenu)Teď chodím a pozoruji včelstva na různých stanovištích a sleduju jak se to vyvíjí.Můj odhad je,že v naší oblasti odešla nebo ještě odejde 30% včelstev.Omyl většiny chovatelů je,že potřebuje honem léčit,ale já nevím o léčivu na virozu a že jich známe dost.Přeji zodpovědným radost a potěšení ze zdravých včelstev.

PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY

Josefe, já jsem byl teď 3 roky v zahraničí. Nebýt kamarádů, kteří mně řekli,
dej si pozor, nějak se zvyšuje počet roztočů, třeba bych měl taky problém.
Podobně je na tom řada jiných, kteří třeba špatně vidí, jsou zrovna nemocní
atd. Ti brtníci stejně na varování reagovat nebudou. A pokud se budou
rozmáhat třeba krádeže, jak o tom dnes referoval pan Sláma, tak pokud
nějakému napůl kreténovi zachráním včely a on úpotom nepůjde krás ke mně,
tak super!! Co si na nich vezmeš?Ať si chovají ty svoje chcípáky aspoň mám
vyšší infekční tlak roztočů a virů z okolí pro účely selekce, bez nich bych
nebyl tam, kde jsem dnes..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev

odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve

vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime

vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera

by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za

rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr"

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a
odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: CERVENY <e-mail/=/nezadan>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: vyvareni vosku vyvyjecem pary
"PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY"

A co proti VD postupovat takto:
http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html

Vyvíječ páry je dobrý. Pára má pro roztopení vosku vysokou energii a zkondenzovaná voda je čistá. Podstatný je ale ten "bazmek" do kterého ta pára jde a kde se to voští roztápí. Pokud je dobře udělaný, vosk s vodou se nechá pomalu ztuhnout a hned je po oškrávání slabé vrstvy nečistot vhodný na prodej nebo výměnu za mezistěny, nemusí se už podruhé přetavovat.

Proti mému stanovišti má podstatně menší infekční tlak, méně roztočů. Dále
opomenul jednu zásadní věc - kys. mravenčí je silně toxická pro včelaře!!
Pokud nemá doma hazard box, což nemá, nemusí ani holdovat alkoholu a játra
si spolehlivě zničí, k tomu i zrakový nerv.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"A co proti VD postupovat takto:

http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html
(http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html)"

Pane Pozdržálku,nemáte pravdu,že vosk vytavený se jen oškrábe a může být v tom stavu třeba na výměnu a nebo na prodej.S jistotou tvrdím,že uvažujete teoreticky a nikoliv prakticky,protože něco takového je nesmysl a je vidno,že jste ještě tento proces tavení vosku pomocí vyvíječe páry
nikdy nedělal.
Máme sud z UH asi tak na 150 litrů,tam se narovnají souše,některé se vyřežou,aby se mohl snadno vyplnit ten rádius toho sudu a tak se tam na jeden zátah vejde kolem 50 - 60 starých tmavých souší.To toho sudu se zavede asi coulová hadice do otvoru nahoře z boku a vršek sudu se zakryje a zatíží, ta hadice je napojena nejlépe na pařák,který dříve býval na vaření brambor v každé usedlosti,nemusí bát velký,stačí tam asi 20 - 30 litrů vody,kterou budeme ohřívat na bod varu.Pod ten sud ,v kterém dole v ohybu je jenom dírka asi o průměru 1 cm se postaví kýbl z um.hmoty,kam ten vosk vytéká.Trvá to asi tak kolem hodiny,kdy se ten sud s těmi plásty prohřeje a začne vytavený vosk vytékat,zprvu pomaleji,po chvíli jde s voskem i ta ostrá pára s kondenzátem.Takže ten vytavený vosk není konzistentní koláč,ale má mnoho podob,záhybů a podobně.Vosk je pěkně žlutý,jenže převařit jej je v každém případě zapotřebí,aby se získal klasický koláč,na který jsme zvyklí.Má to jen ale nevýhodu,pokud se to děje venku,musíme počkat na pozdější dobu,kdy již včely nelétají,jinak jich přijde hodně o život.Ještě bych doporučil místo toho kulatého sudu sehnat nějakou čtvercovou nádobu,krásně by se tam rovnaly staré souše,jenže to se každému nepodaří.Pokud by byla z kovu,bylo by dobré ji obalit nějakým izolačním materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

Včelaři jsou hračičky a český včelař zvlášť.Ta příprava toho celulozového bloku mi připomělo, když jsme z Rudého práva dělaly "pergament". Kdo si hrál nezlobil :-). Viděl jsem už něco podobného, ale ten včelař do formy šrotoval našedlý toaletní papír bez barviv. Formidol 80 je několik vrstev, běžné desky na sobě. Jdou použít i celulozové filtry pro vinaře, ale ty mají typy tak je potřeba zapátrat. Ne každý by kontak s kyselinou zvládnul, do některých jsou pro lepší filtraci přidány i jiné látky. Asi bych místo shánění celulozy použil Florex, ten je dostupný v každém zahrádkářství a výzkoušeno je, že se do 65cm3 Florexu vejde 100ml kyseliny a autor pracuje s 200ml tak nějakých 150cm3 florexu stačí i s rezervou a to je přibližně 1cm z tloušťky z prodávaného balení.Co má manželka doma na aranžování, hlouběji jsem se o rozměry nezajímal.
Já používám Formidol 40 a před lety jsem se rozhodl, že budu také sestra spořivá a budu ty desky recyklovat. Takže používám nahoře pod strůpkem síto(zelené, plastové ze zdvojených podložek na dno), na to ještě dva hranolečky 1x1cm a potom až Formidol, takže mi tu desku včely nerozeberou. A klasický clip sáček na velikost desky do něj 5 dírek 2cm průměr a použití stejně jako Formidol 40, protože nic jiného to není. A když budu chtít víc kyseliny tak ty desky dovnitř dám dvě. A z těch sít v zimě potom ještě drolím, krásný čistý propolis. Ze 40vč. asi zhruba do 1kg propolisu.

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce. Radek

Aj ja som vosk získaval z plástov pomocou pary a odstredivky a vosk som musel čistiť. Škoda, že je to podmienené mať elektrický prúd, ale ja ho na včelnici nemám.
Preto som prešiel na vytavovanie vosku slnečnou energiou, zhotovil som si slnečné tavidlo na 4 plásty a som nadmieru spokojný. Aj tohoto roku som vytavil 160 plástov a to bez nejakej námahy, tento vosk naozaj dávam výmenu medzistien a nemal som s tým žiaden problém. Tavím aj čierne plásty, ale i z tých pri dobrom prevedení tavidla a jeho horizontálne natáčanie za slnkom a samozrejme aj jeho sklonom, čí vosku umožňujem rýchly odtok.

Moja cesta téza použiť slenčné tavidlo je na včelnici najlepšia investícia a pri pohodlnom získavní vosku. Aj výťažky vosku sú dobré, sú o niečo menšie (zo starých plástov) ako z kombinácii para plus odstredivka, pri prvom som mal výťažnosť 135 g z plásta miery B a pri slnečnom tavidle 125 g, ale ten rozdiel investície (tavidlo som si zhotovil sám) ppráce a energie, je obrovský.

I já používám sluneční tavidlo vlastní výroby na 3 rámky B položené na drátěném králičím pletivu nad plechem. Za sluneční den to stihnu i 5x, takže těch mých celkových cca 120 plástů za rok klidně zvládnu. Vost stéká do vaničky v tavidle a vybírám ho příští ráno již ztuhlý. Trochu problém mám s konečným čištěním rámků. Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Nejsem Pozdržálek, ale Polášek. To tady jen zmršil počítač.
Já jinak vyvařuji voští původně v hlinikovém odšťavovači určeném původně na odšťavování ovoce párou. Hotový mix vosku a vody vleju do plastové kostky, hladinu zakryji a důkladně obalím jako tepelnou izolaci hadry. Tuhne to 1 - 2 litry vody plus 1 - 2 litry vosku asi 24 hodin. Hotovou kostku vosku vezmu, pod studenou vodou kartáčem dole očistím nejhorší volné nečistoty, nožem potom oškrábu cca milimatr, 2 milimetry dalších nečistot s voskem, ty vracím s voštím a mám hotový čistý vosk, který můžu obalit papírem a poslat poštou třeba na výměnu za mezistěny. .
je to po menších dávkách než v sudu, ale mně to stačí.

Omlouvám se Radimovi za to zkomolené jméno,musí mi odpustit,že jsem sám na to nepřišel a myslel jsem,že je to někdo nový,který začíná se svými příspěvky do konference.
Ta jeho metoda v malém,mu asi vyhovuje,záleží na počtu chovaných včelstev. Také máme 2 sluneční tavidla,ty ale používáme na tavení stavebních rámků,kdy je ta doba slunečního záření,řekněme 3 - 4 měsíce.Pokud je sluníčko již nížeji,je to neefektivní.Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. Napytlované zbytky se v zimě spálí v kotli,kam se přidávají na uhlí či brikety a je to přece ekologické palivo.Vyzkoušejte a uvidíte.Radimovi přeji hodně včelařského elánu,ahojse...

P.S. jen malý dovětek k článku na stránkách Jiřího V. je tam informace, že vápary kys. působý i na Nosemu C. v určitém období. Ví o tom někdo víc nebo je to kachna?

"Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. "

Dne Sunday 07 of October 2012 09:29:16 manek napsal(a):

> materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má
> zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně
> ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

tady je pekne video na podobne tema.


http://www.youtube.com/watch?v=KG8t-d1NlZ8&feature=g-u-u

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Pane Kapoun tak ako vy, ale keď skončím s tavením plástov, vyváram ich vo vriacej vode so SAVOM, čiže ich zároveň dezinfikujem. Tie ktoré zodpovedajú danému stavu si ponechám pre nalepenie medzistien. Aj po tomto vyvarení rámik aj bol, ale každý drôtik musím oškrabať nožom, je to veľmi dôležité, lebo včely znečistenú medzistenu včely vyhrýzajú a už nespoja. Je to parádna robota, možno keby som mal pripravené latky, možno by to bolo rýchlejšie, ale potrebujem vtiahnuť drôtiky, no všetko má svoju prioritu.

Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
poslední položka ) jen ta cena.

Jak jsem to dělal já;
1) Osvětlení medometu - Za 30 Kč jsem koupil 15 cm pásky s diodami vlepil do medometu energii zajičtuje nabíječka od vyřazeného telefonu.
2) zajištění víka proti vypadnutí - stačí na to malé zastrkovadlo u pantíku víka za 28 Kč a 2 nýtky.
3) odvíčkovací vana - snadno jde nahradit nerezovým kuchyňským dřezem. V použitém zboží jsem za něj dal 500 Kč.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 07.10.2012 14:44:09
> ----------------------------------------
> Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
> ( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
> poslední položka ) jen ta cena.
>
>
>

Děkuji za informaci. Já povolené drátky "napínám" zvlňovačem, čímž se také trochu očistí.

Děkuji za informaci. Já povolené drátky "napínám" zvlňovačem, čímž se také trochu očistí.K.

Drôtiky napínam zvlňovačom i ja, ale faktom zostáva, že vynaložená práca s čistením drôtikov v rámiku sa vypláca. Drôtiky by bolo možné stierať cvosk hneď ako ich vyberáme z horúceho kúpeľa flanelovou handričkou, ale to by sme museli pri taj práci mať ešte zodpovedného pomocníka. myslím si, že najlepším by bola manželka. Zostatky na rámikoch oškrabať.

Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
poslední položka ) jen ta cena.

------------

Je to kopie toho co prodávají na západě již dávno, včetně vyvíječe na alektriku. Ale tam není tak relativně drahá jako u nás. Takže pořizovací náklady a ještě provozní.

Tady u nás anda nikod z výrobců nemá fantazi přijít s něčím původním a lepším.

Já doufám letos zakoupím něco podobného ale na dřevo a trochu delší. Taktéž coby vanu na odvíčkování i kotel na vaření - vše v jednom.

Jinak pokud má někdo vyvíječ z brutaru atd., tak si samotnou bednu může udělat ze dřeva, izolovat zvenčí a zevnitř spodek vyložit hliníkovým plechem a nad to dát rám se sítem. Hliníkový plech - nejlacinější tiskařský kovolist.

A má to za pár hodin práce.

Karel

Nějaká data bych mohzl mít v zimě, kvůli selekci jsem kyselinu nepoužíval, v
září jsem ji kmenovým včelstvům dal. I když si necháte včely vyšetřit je
interpretace výsledků složitá. Stačí jedno včelstvo z 20 středně silně
infikované a v létě díky zalétávání je pozitivní skoro všechno. Jedna silně
infikovaná včela udělá celý vzorek (bere se 30 včel) pozitivní...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 7. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"P.S. jen malý dovětek k článku na stránkách Jiřího V. je tam informace, že

vápary kys. působý i na Nosemu C. v určitém období. Ví o tom někdo víc nebo

je to kachna?"

Příteli manku, co je, nebo není efektivní, má mnoho rovin. Pro minivčelaře, zvláště, když už je v důchodu, je sluneční tavidlo to nejlepší a nejlevnější řešení. Pokud se na tavném plechu vytvoří vhodná zábrana, aby sjíždějící nečistoty neskončily s voskem ve vaničce a použije-li se větší vanička s dostatkem vody, neni třeba vosk převářet. Světlejší souše lze v počátku měsíce září vytavit tak, že zbytek na plechu se při dotyku drobí, v časech od devíti do dvanácti minut. Někdy se to může podařit i ve druhé dekádě tohoto měsíce. Chce to jen se tomu věnovat a nepoužívat tavidel bez odrazných ploch. Je vhodné použít tři odrazné plochy, přiměřené velikosti, raději větší, než menší a vhodně směrovat odraženou sluneční energii do tavidla. Komu se to zdá hodně složité a pracné, může nad tavidlo umístit jen jedno větší zrcadlo, jehož délka je alespoň dvakrát větší, než je šířka tavidla, tím se může interval přenastavení systému prodloužit až na tři várky. Takto se může těžba vosku prodloužit až na pět měsíců. Jako zrcadlo, může posloužit i hliníkový plech, je to levnější a lehčí, ale také, s menší účinností. A už jsme zase u efektivity. Samozřejmě se meze nekladou. Velký hračička, může vytvořit systém, který se sám natáčí za sluncem (jako ta slunečnice) se samonakláněcími zrcadly.

J.P.

Pridám ešte niečo k získavaniu vosku v slnečnom tavidle, pretože nedám naň dopustiť. Mám 70 včelstiev, každý rok mením v priemere 3 medzisteny, takže mám k dispozícii na tavenie 210 plástov, s prevážnou väčšinou tmavých, trojročných.

Tavidlo je na 4 rámiky, denne dokážem vytaviť (musím byť na včelnici) v priemere 20 plástov, objem vaničky (mám dve) je 3,0 kg takže na to množstvo pri dobrom počasí a teple spracujem za cca 11 dní. Ja prebytočné rámiky ponechávam v úľovej zostave a vyberám ich pri vkladaní medzistien do včelstiev, takže až potom ich tavím a vtedy je sú už dostatočné teploty. Tavidlo je na postavené na výšku, otáčam ho za slnkom ručne a ručne nastavujem aj sklon na dopadajúce slnečné lúče? Vanička s voskom sa samočinne vyrovnáva.

Dôležité je mať pod sieťovými kazetami do ktorých vkladám celý rámik a kazety čistím aj so zbytkami súšov, pod kazetami aj zvislé drôty asi 5 ks, ktoré umožňujú dokonalý a rýchly odtok vytaveného vosku. Aby vosk pod súšom netuhol, záchytný plech od spodu nie je izolovaný, ale prúdi pod ním horúci vzduch, pretože plech je na bokoch užší a na najvyššom mieste kratší asi o 2 cm. Steny sú drevené, spodok dna izolovaný PS 2 cm.

V tomto čase už pripravujem tavidlo na vertikálne uloženie plástov v počte 40 ks. Chváliť sa budem až po jeho odskúšaní. Priateľ si takéto tavidlo priviezol z Poľska a pochvaľuje si ho.

Dobrý den,jen jsem chtěl se se čtenáři zdejší konference podělit s tím,jak my to děláme.
Máme přes 50 včelstev,stavební rámky jsou 2 v nástavkách,které se po zakladení trubčinou vyndávají a ve slunečních dvou tavidlech taví,jak jsem již předeslal po dobu asi 4 měsíců,kdy je slunce nejvýš.V obou tavidlech je pouze jako odrazová plocha zrcadlo,s hliníkovým plechem jsme to dříve také zkoušeli,jenže klasické zrcadlo je lepší.Jak píšete,a jak tomu rozumím,že zleva a z prava jsou přídavná zrcadla,což chápu že je to asi prima.Ale je to zbytečné,když každou řekněme hodinu je někdo doma a to tavidlo nasměruje na slunce. Tmavé souše v tu dobu jsou již všechny vytaveny loni pomocí páry,což je absolutně nejlepší metoda,škoda že jsme na ni přišli poněkud později.
Takže souše zůstávají pouze na výměnu za odebrané medné plásty,řekněme 20 ks do dvou ůlů pro začátek medobraní.

Vážený příteli,
uvedené počty nějak nesedí.
V úle je minimálně 20 rámků, každý rok včelstvo postaví 3 až 4 rámky. Za jak dlouho se vymění všechy rámky?
Zadej tento příklad dětem z páté třídy.

Svoboda

Já mám tavidlo na vertikální tavení rámků a buď to v něm neumím a nebo bych musel si ještě pohrát a vylepšit ho. Jde o to, že není otočné za sluncem a odpoledne na slunečné straně vrhá dovnitř vyvýšený bok stín a krajní rámek netaví. A druhá věc je ta, že jak je tavidlo vyvážené do vodováhy tak vytavené košilky nespadnou dolů na plech, ale drží pořád v rámku. Proto, když nejsem doma, při tavení musím během dne k tavidlu aspoň jednou někoho vyslat, aby krajní dva rámky, co jsou ve stínu přehodil na druhou stranu a košilky z rámku setřepal na tavící plech. Velkokapacitní tavidlo je výborná věc a kdo vymění dílo na jaře, i medník, tak v podstatě nepotřebuje jiné tavidlo a je jedno kolik má včelstev, protože jde o to srovnat kapacitu tavidla s počtem včelstev. Momentálně mám vytvořené plány na horizontální tavidlo na 16 rámků dadant se zásuvkovým systémem plnění, ale tak jak Anton až vyzkouším budu hodnotit.

Vážený příteli.
Tono neřeší výměnů rámků v úle, ale rychlost vytavení určitého počtu ve slunečním tavidle. Za padesát let včelaření asi ví co dělá. Velké plodiště může mít i deset rámků. A medník... ? 20 rámků v úle, to jste řekl vy. Bez urážky, v které třídě pochopí dítě, co čte.

Také se připojím se svoji troškou do mlýna.
10 let jsem staré souše buď tavil ve slunečním tavidle (pro nedostatek času jsem však zvládl jen cca 1/4 souší) a především nejvíce jich mám při podzimním třídění (nechávám si jen světlé) - ty jsem nožem vyřezával z rámků (proto jsem nepoužíval nerez drátek) rozvařoval a cedil.
Při mých cca 30 včelstvech a mém vybavení mi to vždy trvalo cca 2 až 3 soboty.
Na jaře jsem si koupil nerez nádobu s parním vyvíječem a jsem velmi nadšen - už nikdy jinak.
Do nádoby dostanu cca 15 - 16 souší 39x24 a za 1 sobotu jsem vytavil 30 kg vosku včetně úklidu v kůlně.
Zkušenosti:
- do nádoby naskládám rámky a pustím vyvíječ (leju do něj horkou vodu z rychlovarky). Pod výtok dám kýbl izolovaný bublinkatou folií (aby držel teplo) a přikryji víkem z polystyrénu s otvorem u výtoku.
- po cca 3 - 5 minutách začně vytékat první sražená voda a já do kýble naleji cca 1 litr vřelé vody z rychlovarky. To vše proto, že takto po vytavení zůstává celý obsah kýble tekutý a vzniklý koláč je homogenní a po zatuhnutí stačí rozpěrákem ze spodu oškrábat a již žádné přetavování není potřeba.
- a nyní mám cca 40 - 45 minut čas (stihl jsem za tu sobotu ještě u toho nadělat 4 kubiky dřeva na zimu).
- pak parní vyvýječ vypnu, vedle nádoby postavím velkou papírovou krabici, přes ní prkénko a 2 - 3 klepnutím o něj zbavím vytavené souše košilek (roztavený propolis na nich však zbyde). Špachtlí vyčistím koš naskládám nové rámky a proces opakuji (cca 5 - 10 minut) - obsah kýblu za tu dobu nezatuhne a tak se mi do něj vejdou 2 várky.
- přestal jsem používat i sluneční tavidlo. Když něco nasbírám během roku ( 1 - 2 kila) během hodiny proženu tavidlem (vlastní práce cca 15 minut).
Kdo již takhle taví jistě pochopí mé nadšení.

Ja mám podobnú skúsenosť ako Aleš..pri mojom systéme a terajšom počte včelstiev,musím vytaviť v máji jednorazovo cca 200-250 plástov rámikovej miery 42x35..s parným vyvíjačom som spokojný,aj keď v príp.že niektoré plásty obsahujú skryštalizovaný med,tak to trvá dlhšie(záleží aj akú teplotu majú plásty so zvyškami medu pri vložení do bubna)..inak to trvá podobne,na jednu náplň vyvíjača cca 45min..trocha mám obavy o nezávadnosť z hladiska hygieny,plastový vyvíjač(aj keď mám značkový wagner) bolo v tej pare trocha cítiť..nebolo by zlé niečo nerezové vyšpekulovať,možno aj na zakúrenie drevom..hladajte aj mimo včelárskych predajní-google parný odstraňovač tapiet(alebo český ekvivalent)

Plast ve vyvíječi páry by neměl mít vliv, protože do páry by se z něho nic podstatného uvolňovat nemělo. Pokud by se tam něco ve větším množství uvolňovalo, projevilo by se to určitě rychlým snížením pevnosti a podstatnou křehkostí plastu. Když už, tak by větší problém měl být přímý kontakt roztaveného vosku s plastem, protože roztavený vosk je v podstatě podobná fáze jako organické rozpouštědlo, tudíž by se do vosku mohly z plastu vymýt některé látky, třeba změkčovadla. Ale na tyhlety parní tavidla se už pár let běžně používají plastová vědra a zatím nikdo neohlásil třeba nějakou fatální křehkost takhle používaného plastového vědra.

Jednu otázku bych měl s dovolením na uživatele parních tavidel. Občas se mi donese informace, že někdo vyzkoušel parní tavidlo a vosk z toho měl nahnědlou barvu a při tavení v hrnci se mu to nikdy nestalo. Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba?

"Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba? "
------------------
také jsem to považoval za chybu, ale je to vlastnost. Vosk potřebuje při tavení vyčistit, nazval bych to vypráním. Při tavení párou nebo jakoukoli metodou s použitím relativně malého množství vody k tomu vyčištění někdy nedojde )záýleží na stavu suroviny), vosk není žlutý a je hrudkovatý. Napoprvé mě to dost vyděsilo. Po přetavení této nepěkné hroudy ve větším množství vody byl vosk už krásně čistý.

Já mám spíše opačnou zkušenost. Tavím pomoci vyvíječe v nástavku do trychtýře z pozikového plechu. \zachycuji do plastové nádoby. Vosk je krásně žlutý, po vyvaření ztmavne. Vařím v nádobě z hliníku (vložka do várnice. Je problém styk s pozinkem?? Nápravu lze kyselinou fosforečnou???

Ve slunečním tavidle mám pozink tavící plotnu i korýtko dole a vosk je žlutý. Jednou jsem si vyvařil vosk ve starém hrnci a přehlédl jsem odprýsknutý kousek smaltu a vosk ztmavl, pomohl jsem si potom kys. sírovou(akumulátorovou).

Nebudem vám radiť, každý prisaháme na svoj spôsob získavania a čistenia vosku, Len sa čudujem, prečo vosk chcete mať žltý (možno keby som si medzisteny robil doma),a ja s voskom so slnečného tavidla nič nerobím, pretože v dvoch výmenných stradiskách som ani raz nemal s farbou problémy, môj vosk je skôr hnedý ako žltý. Je s prímesou rozpusteného propolisu a ten je biologického pôvodu, s jeho odstránením nemajú problémy. Takže nieto lacnejšieho jednoduchšieho spôsobu, ako taviť všetky vyradené plásty v slnečnom tavidle.

Sluneční tavidlo jsem letos dokončil také na 3 rámky 39x24. Problém je, že běžně se k němu dostanu 1x denně vždy večer, takže produktivita nic moc.
Odzkoušenou mám i technologii vyvření rámků v sudu s následným odstředením. To provádím na stanovišti, odstředivku poháním elektrocentrálou, takže to také něco stojí.
Takže zatím vítězí parní vyvíječ, protože těch 45 minut mohu dělat n2co jiného.
Nepoužívám plastový ani nerezový buben, ale odspodu:
=prázdý nástavek pro platový kbelík na vosky
=rám s trychtýřem s otvorem uprostřed
=rám se sítem ze včelařkého pletiva
=nízký nástavek
=nástavek s rámky na vytavení
=krycí plech +deska+betonová dlaždice.
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

Železnatá mýdla jsou nazelenalá až černá, případně až hnědočerná. Zinečnatá mýdla nemohou být jiná než bílá, takže ve vosku nejsou na první pohled vidět.
A jak se zdá, zinek s voskem asi reaguje pmalji než želeo , ikdyž obecně je zinek reaktivnější.
Chce to vyzkoušet, pořádně vyvařit trochu vosku se zinkovými granulemi, co to udělá.

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo.
J.P.

teraz som našiel na nete novší typ parneho vyvíjača,tzv dvojkomorový.. wagner dts 5800..

Vsusicky:
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

-----

Zkoušel jsem to také, dokonce v izolovaném nástavku z PS, ale rychlost mě moc nepřesvědčila.
Mohu se zeptat na rychlost?

Díky.

Karel

11 rámků 39x30 cca za hodinu

11 rámků 39x30 cca za hodinu
---
U mě možná i dřív, ale na to jsem neměl trpělivost.

Možná to vyzkouším znova. Třeba je to jen malým výkonem vyvíječe, zajdu do sběrných surovin jestli tam nebude nějaká uzavřená nádoba co se pod ní dá zatopit. Viděljsemněco takového na fotce z Ruska.
Tlaková nádoba z náklaďáku na ohni a z ní trubka do bedny od munice.

Karel

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P.

Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno.

Tak som na to dno rozprestrel hrubšiu čiernu fóliu, no tajomstvo hnednutia vosku z Al dna sa nepotvrdilo, získaný vosk bol stále hnedý. Myslím si, že hnednutie vosku zapríčiňuje propolis, ktorý sa pri väčšom sklone tavidla a vysokej teplote 115°C dokáže roztopiť a tak zafarbiť vosk. Ja farbu vosku už neriešim, pri zámene vosku za medzisteny Ms je pri výmene za MS bezproblémový.

"Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno. "

"Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P. "

Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951 a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.

TAKY JSEM UVAŽOVAL O NĚJAKÉM 9 LITROVÉM PAPIŇÁKU. Přece jenom dřeva mám na stanovišti dost

Ja všetok vosk(aj zo slnečného tavidla,aj z parného) nalámem do hliníkovej kanvy,zalejem daždovou vodou,prevarím(doma na sporáku)a cez redší uhelon prelejem do bieleho plastového vedra,ktoré sa predáva na uskladnenie medu,a nechám vychladnúť(pomaly,v termokomore nastavenej na cca 35'C..vosk je nádherný,voňavý..ak takýmto sposobom spracujem vypraté odviečkovance z panenských plástov,tak vosk je ešte krajší,výrobcovi ku ktorému som chodil"spadla sánka"ked to zbadal :-) Mám na to vyhradené dve al kanvy,v takej lepšej kvalite,z toho usudzujem,že hliník s potravinárskou úpravou by tomu vosku škodiť nemal..

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Hliníkový odšťavovací hrnec, dohromady v něm tak 100 "taveb" a úplně v pořádku. Vosk i hrnec.
Kdybych ho jednou nenechal i s voskem a vodou z voští v něm přes zimu, nečistoty ve vodě nezreagovaly a hliník tak jejich působením neproděravěl, tak by byl v pořádku i dodnes.
Teď budu tedy testovat, jestli neutrální silikonový tmel na hliníku vydrží i 100 st C při vaření vosku.

"..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?"

Zaizolované to mám dobre..sud je postavený v styrodurovej debni a dutiny som vyfúkal pur penou..

Nechápu co řešíte osobní zkušenost mi říká něco jiného
kdysi jsem tavidlo také používal přitom to byla dřevěná bedna místo síta stará kovová mřížka a pod ní pozink. plech . Vosk se chytal do formy na biskupský chlebíček
Barva vosku byla pokaždé jiná a vždy závislá na typu a stáří plástu plástu, od světle žluté až po světle hnědou. Po následném přetavení v měkké vodě krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 11.10.2012 07:17:23
> ----------------------------------------
> Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující
> zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951
> a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si
> to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.
>
>
>