78717

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 58731 do č. 58851

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58728) (58730)

Souhlasím, ale mě by zajímaly výsledky celé té oblasti kde nějaký ten zbytek A.m.m. je. Protože v tom tvrzení o přírodou vyselektované odolnosti není Dr. Pintíř sám a všichni s titulem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

Velmi podnětné, zcela vystihující nahotu koncepce českého včelařství.
Potíž je ta, že není-li včelař v BIO režimu, nesmí hospodařit jako v BIO režimu a vy jste se právě přiznal. To je porušování nařízení veterinární správy. Ač by se zdálo, že je logické, aby mohli i "normální včelaři" ošetřovat jako v režimu BIO, není tomu přáno.
Kšeft, dodavatelské lobby a podvodníci mají u nás pořád navrch.
Díky za takový příspěvek, vydá za stovku předchozích a přeji úspěšné včelaření.
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732)

Než včelař přejde do nějakého schválení bio provozu, musí v tomto provozu několik let včelařit třebaže nemá bioprovoz schválen. Takže řešení jak včelařit s použitím pouze kyselin je možné legální cestou a nemít bioprovoz. Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 9. 2012
kukaččí včely

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6469

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733)

AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky, když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Byl jsem na semináři Šance pro včely, kde bylo referováno, že lze na SVS
požádat o povolení léčit pouze mravenčicí.. Když si to zdůvodníte, lze to.

Záměrně neuvádím zdůvodnění, aby řada pseudovýzkumníků, kteří na to nemají,
nepoužívali nařízená opatření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku

a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že

se divím, že ji někdo ještě nezná.

-------------

Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo

mu do toho nekecá.

A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné

ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.

A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak

SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,

když to má nahlášeno.



Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak

záleží na každém slově "vyhlášky".

A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.



Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...


Jinak pokud je pravda to o tom bioprogramu pana Pintíře, asi bych pochyboval
i o tom druhém, tedy, že má varoarezistentní včely a vzhledem k faktu, že tu
je roztoč cca 35 let, tak je nesmysl, že by včely chované koncem 19. stol.
byly aspoň tolerantní....

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku
a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že
se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo
mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné
ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak
SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,
když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak
záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737)

Zajimalo by mne,jak je to s onou reklamou na cistotu puvodni vcely,prece nevcelari bez sousedu,a pochybuju,ze by byl z doletu trubcu ze stanovist ostatnich vcelaru nebo vytvoril prevahu trubcu nad uzemim.Uz tohle tvrzeni musi vyvolavat pohybnosti...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738)

Asi před 6ti lety na semináři pro chovatele matek v Nasavrkách se mi jeden i docela známý chovatel matek z Čech postěžoval jak několik včelařů z kopců si vozí matky buckfastky. O několik let později proběhne v odlehlích kopcích Šumavy průzkum rasové příslušnosti včely a jaké překvapení, je tam nějaký podíl včely tmavé. Tak nějak s odstupem let jsem si na toho chovatele vzpoměl odkud pochází a které kopce myslel. A tak nějak přemýšlím o odlehlosti oblastí,když na druhou stranu čtu něco o převčelení celé ČR a pořád jdou tyto informace z jednoho zdroje. Letos vznikl Svaz chovatelů včely tmavé a ačkoliv všichni přísahají, že budou zušlechtovať místní materiál tak je to i s inzerátem na buckfastky. A všichni mají tomu věřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58736)

Jen by mne pane doktore zajímalo, jak, kde a komu BIO producenti (vč. doktora Pintíře) prokazují, že na to mají. Nevím o povinnosti nějakého prokazování, zkoušení,.... Existuje jen Vyhláška.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 24. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738) (58739)

Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach, abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí zajímat! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
jaře a později v létě...

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů

matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,

abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem

všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se

takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako

před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se

jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by

posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí

zajímat! Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Jako učitel včelařství by jste mohl vědět že bodavost = agresivita se geneticky u včel přenáší po mateřské linii a ne po otcovské. To si šlectiteléuvědomili až po vzniku tzv. afrikanizovaných včel když ke křížení použili linii po matce africké včely.
Dnes se pracuje ve světě zase s africkou včelou ale ke křížení se používají její trubci. Již také se ví, že proti bodavosti pomůže jen výměna matky pocházející z mírných včel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 08:09:23
> ----------------------------------------
> Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
> když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
> jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
> doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
> jaře a později v létě...
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 24. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů
>
> matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,
>
> abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem
>
> všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se
>
> takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako
>
> před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se
>
> jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by
>
> posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí
>
> zajímat! Zdraví R. S."
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Máte úplnou pravdu jako vždy, až na to, že v tomto případě ani tak nejde o to „vytočit víc medu“, ale spíš o zachování původního druhu, který do naši krajiny patří a je na ni přizpůsoben. Mimochodem, na jeho obnovu a rozmnožení vybírala nejmenovaná s.r.o. tučné dotace. Proto ta kampaň z jejich strany, strašení včelařů a výhrůžky. Zabírá to především na ty, kterým chybí znalosti, ale jsou dostatečně agresivní.
Kraňka byla u nás uměle rozšířena především díky chamtivosti včelařů, protože „dává až tři roje za rok, zatímco domácí tmavá včela často ani jeden“. Kraňka je také jednodušší na chov, což umožnilo velký rozvoj včelaření. Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě.
Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a vůbec bych je nepodceňoval, inseminační přístroj není žádná velká investice a umí to kde kdo.
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Dne Monday 24 of September 2012 11:02:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě
> přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a

Dobry den,

pokud se jedna o ceskou republiku, tak kde ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
__________________________________

Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv plemeno by sotva mohlo něco přinést...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745)

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čtveráček (83.208.80.247) --- 24. 9. 2012
černá včela?

Černá včela,nu to ani náhodou,proč? Naší předchůdci asi věděli,proč ji nahradit krańkou a po asi 50 letech se to podařilo a myslím že bezezbytku, buďme rádi,že byli tak prozíraví a odhodlali se k tomu.V té době zde ale již převládala v chovech Vlaška a to si mnozí mladí včelaři neuvědomují.Plácání,plácání mladých začínajících,kteří by chtěli 100kg výnosy a to jim nemůže dát ani ta naše původní černá včela,která již na našem území vlastně neexistuje,je pokřížená nejprve s vlaškou,která zde nad ní v minulosti zvítězila a po ní nastoupila krańka.
Važme si toho,co naši předkové u nás zavedli a věřte,že to pro ně taky nebylo jednoduché,ale dnes je zapotřebí jim poděkovat,s krańkou se pracuje kdykoliv bez žihadel,jsou mírné,nerozbíhavé,šetrné k zásobám a ve snůšce taky nezklamou.Jo,kde je naše původní včela? Máme nyní lepší...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.51.2) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745) (58747)

Já bych to tak neviděl. Přínosem může být jen zachování genofondu pro další generace. celková změna zzemědělské výroby velmi podmiňuje vegetaci krajiny TADY BY POMALEJŠÍ ROZVOJ VČELY ČERNÉ byl spíš negativem pro výnosy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:01:27
> ----------------------------------------
> Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech
> trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen
> určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali
> matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve
> včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se
> bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly
> uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.
>
> Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k
> současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na
> stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v
> dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní
> kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je
> přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně
> minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych
> neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření
> přínos.
>
> Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně
> kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi
> chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli.
> Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější
> rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale
> bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny
> černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou
> mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky
> jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

A ještě jedna maličkost, Na našem území žila obě tyto plemena. defakto je od sebe dělila vysočina a severní Morava byla takovým přechodem.
Vůbec není pravdou že s kraňkou to je jednoduší. Původní plemeno je velmi bodavé a jeho mírnosti bylo dosaženo jen výběrem. Zvolena ale byla pro další rozchov právě kvůli prudkému nástupu plodnosti a proto lépe využívá jarní snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 11:55:49
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> __________________________________
>
> Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je
> irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit
> závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem
> vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky
> nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když
> ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv
> plemeno by sotva mohlo něco přinést...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749)

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753)

No, současná kraňka je vybraná na zimování ve vysoké síle a tím na vysoké využití první jarní řepkové snůšky. Kdyby se do toho přimísila černá včela, asi by zimovat takhle velká včelstva nešlo. Buď by se vůbec nepovedlo taková silná včelstva vytvořit nebo by ta včelstva v zimě intenzívně plodovala a potom kolabovala. Mimochodem toto se dělo ještě před takovými 15 - 20 lety, kdy ty včely nebyly na zimování ve vysoké síle tak vybrané.

Co se týká ohnice a obecně všech plevelů vyrůstajících v obilí v létě, hodně to záviselo na kvalitě místních zemědělců. Jak tehdy nebyly selektivní herbicidy, museli plevely omezovat vhodnou přípravou půdy před setím a čištěním zrna. Jak dobře to udělali, podle toho bylo v polních kulturách více či méně plevelů a včelaři měli více či méně snůšky. U nás mám pocit byli zemědělci dobří. Já si pamatuji nejvíc ohnici na podzim, jak tehdy nechávali strniště a na nich nechávali z kombajnů odpad po čištění zrna se semeny plevelů, na podzim bývaly strniště místy úplně žluté.
Selektivní herbicidy na plevele v polních kulturách začali používat, mám pocit někdy od poloviny 80 let, ale letní snůška s převahou medovice vymizela až někdy o 10 let později v 90 letech. Tehdy se tvrdilo, že je to tím, jak se plynofikovalo a omezily se smradíky ze spalování uhlí a uhelných kalů a z jiných zdrojů, které měly údajně poškozovat stromy a tak usnadňovat mšicím množení a produkci medovice. Nevím, pokládám to za jednu z možností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753) (58754)

Tezce pochybuju,ze kranka konci repkou,po repce jsou dalsi vynikajici nektarove snusky v lese a nepamatuju rok,ze by nebyla medovice.Vzdycky nejaka je,letos taky,i kdyz jen jeden mednik na vcelstvo.Spis je problem uplne jinde.Vcelari si nedokazi pripravit snuskova vcelstva od kvetu tresni po zaver sezony.Silna zimni vcelstva,mohutna jarni a letni,pak tech 100 kilo neni zadna utopie,je li pocasi.Argument,ze je a.m.m puvodni neberu,srovnavam ho s pseudosnahami o vymyceni akatu a nepuvodnich drevin.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Ještě bych hledačům pokladů doporučil přečíst si články o medné komoře od
Leoše Dvorského a nevytočit do mrtě včely po řepce. To co kraňka nesnáší je
hlad a protože já jsem taky přes tu lednici, tak se kraňce vůbec nedivím.
Záleží mně i na tom co jím.... Až to uděláte, zjistíte, že 30-40kg se dá
každý rok bez akátu a medovice vytočit a přitom udělat 150% oddělků.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a

pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým

včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční

včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač

o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 24. 9. 2012
Něco z historie

Praktický rádce včelařů Duben 1904

Sedmero tajemství zdárného včelařství
Prof. Dr. T. Ciesielski

Tajemství prvé: Chovati toliko silná včelstva. Jen silná včelstva dají výtěžek, na slabochy budeš jen stále dopláceti.
Tajemství druhé: Míti zásoby medu. Svědomitý včelař jest vždy připraven na to, že v době vývoje včelstva(v dubnu,květnu atd.) může nastat úplná nepohoda a s ní přestávka pastvy.
Tajemství třetí: Rozhojňuj včelí snůšku! Děje se to dvojí cestou.
1. Kočováním za dobrou pastvou
2. Zvelebováním pastvy ve vlastním okolí
Tajemství čtvrté: Konati všechny práce v pravý čas. Při žádném oboru hospodářském nemstí se nedbalost tak jako při včelařství.
Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.
Tajemství šesté: Rozumné užívání medometu a to v pravý čas, aby včely měly kam ukládati med, ale bez lakomství, aby měly i dostatek zásob na zimu.
Tajemství sedmé: Zazimuj rozumně, buď chladno bez podávání vody, aneb teple, ale v úplné temnotě(ve stébníku) při odávání vody.
Další měsíc je v úvodu článek k tajemství prvnímu a např. je psáno .....Velmistr Dadant tvrdí, že teprve od té doby začalo se mu včelařství vypláceti, když od úlu malých přešel k velikým úlům, umožňující práci i včelstvům obrovským.

Historie víc jak sto let, ale řekl bych, že hodně aktuální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756)

>Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.<
-----------------------------------------------------------
Toť otázka. Co si pod tímto "červem" představiti? Našim předkům je ten červ jasný. Není někde v textu vysvětlení?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.30) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758)

podla mňa ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu..tento sposob aj dnes používajú viacerí včelári,južne od nás,až po balkán,ja pri mojej technológii na agátovej znáške nemám žiaden otvorený plod,ale nezbadal som nejaký výrazný nárast prínosu do úľa..možno v minulosti,keď aa chovali slabšie včelstvá to bolo cítiť,moja skúsenosť dnes je iná..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

" ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu"
Tehdy se používaly maloprostorové úly typu zadovák, plodování bylo ve vlnách a ovlivněné rytmem přidávání prázdných plástů a mezisten k vystavění do plodiště. Plně využít snůšku znamenalo načasovat tu vlnu a mít na začátku snůšky v úlech v první řadě plásty se zavíčkovaným plodem a jen málo otevřeného plodu a vajíček. Potom jak se líhl plod, byly uvolněné buňky zanášeny medem a jen málo uvolněných buněk v centru plodového hnízda matka stihla zaklást. Takže ke konci vydatné snůšky byly všechny plásty v medníku zanešeny medem a v plodišti mohla být až tak třetina plástů taky zanešených medem a bez plodu, další třetina plásty zanešené medem s trochou plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sláva (87.249.136.69) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58760)

Zdar,
teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme uvidíme....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

Červem je myšlen plod, tenkrát buď odchycením matky nebo jejim uzavřením, mateří mřížka to bylo VIP vybavení a dnes to známe i jedním NN jako mednou komorou a co je nad je bez plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.59) --- 25. 9. 2012
Apiguard proti zavíječi (58756) (58758) (58759) (58762)

Ing Dvorský se zmíl že zkouší apiguard (prostředek tymol proti varroa roztoči)jako prostředek proti zavíječi. Koupil jsm si u Loffelmanna apiguard a chtěl bych jej vyzkoušel.
Nemá někdo již zkušenosti, nezkoušel jste to někdo nebo nemáte kontakt na Ing Dvorského abych se zeptal.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Moc se mně líbí Tvoje odpověď, tak myslí spousta lidí a já se ptám proč Tě
tohle zaujalo? Omezovat plodování? Je tam napsáno, že je nutné chovat jen
silná včelstva a mít velké úly. To neumíš chovat silné včely, a proto hledáš
něco, co bys mohl zkusit? Neber to osobně, dokud bude spousta lidí takhle
přehlížet základ, což je chovat silná včelstva a nenechat je nikdy hladovět,
popřád se další desítky let budemem odvolávat na návody z roku 1904.. Když
budeš mít silná včelstva, zjistíš, že omezovat plod není vůbec třeba a
dokonce, že to některé linie dělají samy a v různou roční dobu...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sláva <e-mail/=/nezadan>

Datum: 25. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdar,

teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti

kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme

uvidíme...."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58762)

Uzavření matky do klícky během snůšky jsem kdysi zkoušel a ukázalo se z hlediska medných výnosů jako kontraproduktivní.
Jednak včely, když neměly plod, přinesly znatelně méně, jednak se z snůškové přestávky včelstvo vzpamatovávalo ještě téměř další měsíc.
Hodilo by se to jen ve zvláštních případech, kdy by se ty jevy kolem uzavření matky využily vedle medného výnosu i k něčemu jinému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764)

"ohraniciti plod pri medobrani" terminus technikus,medna komora ci materi mrizka,slouzici k tomu,aby matka nekladla v prostoru pro med a kladla v prostoru pro plod.Ale bez omezovani matky v kladeni.Jakekoliv mezera v kladeni se projevi na sile vcelstva...Chytre cteni z roku 1904,skoda jen,ze o 108 let pozdeji jsou z toho nekteri paf...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766)

Teď jsem otevřel Praktického rádce s tím, že přidám další o tom jak včelaři nechaly roj neomezeně ve stavbě a prostoru (pokus) a druhým rokem po osazení, od toho roje odebraly 260 liber medu.
Ale vykoukla na mě jiná zajímavější informace sice stručná, ale k tématu.
--------------------------------------------------
Malé včelařské zprávy

Hracholusky na Šumavě 24.2.1905
Loňského roku jsme včelařili a medařili všichni u nás s prospěchem. Rojů dosti bylo, i medu. Postrádáme však u nás naši včelu domácí. Máme jen míšenky krajinsko-vlašské. Chceme založiti u nás včelařský spolek a žádáme o zaslání vzoru stanov. V.Gr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjekl (90.179.161.201) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767)

Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co se týče ležanů a Maďarska a hlavně v době kvetení akátů. Nikdy jsem to nepoužíval takže nevím. Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

Stonjek:
Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co
--------

A což odebrat matku a přidat zralý metčník?

Omezí to plodování a pracovní morálku to podle mě nesníží.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

"Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."

S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí se zmíněné vlivy eliminovat.
Přeji hezký večer,
P.Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 26. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Nevím, nevím, souhlasím s oběma a navrhuji prostě sledovat lépe a objektivně
to co máme a selektovat... Je mezi námi dost takových, kteří cestu
naznačují... 5ešit jestli bylo dřív vejce nebo slépka nás dál neposune.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
""Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději

naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si

stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."



S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem

přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a

výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna

nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou

atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává

medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí

se zmíněné vlivy eliminovat.

Přeji hezký večer,

P.Holub"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733) (58735)

Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili, ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem a obrovskym uspechem.
Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin - velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK. Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho beranka, ledy by se pohly.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jana (85.93.170.214) --- 26. 9. 2012
dotace od kraje

Jsou rámky součástí úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Karel Crha nám na semináři Šance pro včely referoval, že oficiálně požádal
veterinu a ta mu léčení jako v bio režimu normálně povolila. Tvoje
zdůvodnění by bylo podle mě úspěšné, zvláště, když slíbíš a poskytneš
výsledky v rozsahu o kterém píšeš...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru

nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u

nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze

organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili,

ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je

videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem

a obrovskym uspechem.

Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o

leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara

azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin -

velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci

kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK.

Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev

nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu

odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho

beranka, ledy by se pohly.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774)

Myslím, že by bylo lépe přestat brečet ,jak to u nás nejde a konečně začít něco dělat přímo v organizacích.
Každá nová věc, vynález ..... všude na světě vždy narážel, naráží a narážet bude na legislativní rámec.
Legislativa, zákony mají vždy omezující charakter. Přesto mnozí i v době, kdy se mluví o občanské společnosti, svobodě a demokracii po takovém omezení paradoxně touží ačkoliv hlásají něco jiného.

Změnit to lze třemi způsoby.
1) Snažit se změnit přímo legislativu. To je ale cesta spíše pro ty, ktaří se chtějí zviditelnit, tedy spíše politiky. Je málo efektivní.

2) Začít měnit praxi. To je sice zdlouhavé a nepopulární, není to vidět, ale je to nejjistější cesta. Zkuste všichni chtít za rok třeba Formidol a uvidíte, co to udělá. Legislativa se vždy mění pod tlakem praxe a metodiky také. Např. nákazový referent v ZO má velké možnosti něco změnit, samozřejmě předseda a .....
U nás v MB také nekriminalizujeme ty, kteří chtějí používat gabon, proč to nejde jinde??.
Vždyť základky vyšší složky ČSV ke své činnosti ani nepotřebují. Pokud máte problémy v ZO něco prosadit, zorganizujte si svůj kroužek a ukažte, že to jde /viz www.sanceprovcely.cz K. Crha a J Malý/. U nás jsme si ti staří, pro jistotu takový kroužek založili a ti mladí nás prohánějí a my jim ani nestačíme organzovat akce. Je to jen dobře, budeme mít komu předat žezlo (tose již děje), už se těším.

3) Legislativa, metodika se mění velice rychle tehdy, když např. na trh s prostředky prot V.d. vstoupí další hráč (i), to pak poslouchají i politici. Např. pan Loffelman si dal práci a zlegálnil thymol. V ten moment se pro něj našlo místo v metodice. To se ale stále bude měnit pod tlakem praxe.

Všechny 3 cesty ke změně se u nás realizují, tak to nevidím špatně do budoucna. Jen bych byl hodně nerad, aby se jedno dogma nahradilo druhým. Myslím, že těm, kteří rozeznamjí krychli od koule je jasné, že KM není zdaleka řešením ideálním a také ne končným.
Hodně chuti do práce přeje L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775)

ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil predpísanú liečbu amitrazom?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (94.112.175.116) --- 27. 9. 2012
Re: dotace od kraje (58773)

To záleží na podmínkách kraje, tady se to nedozvíš. Pokud něco chceš podívej se do dotačních podmínek jednotlivého kraje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776)

Je také nutno vědět že SVS také připouští monitorování spadu a podle potřeby léčbu kys mravenčí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 27.9.2012 18:08:27
> ----------------------------------------
> ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil
> predpísanú liečbu amitrazom?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778)

neviem či sa dobre rozumieme,myslel som to tak,že ak je u vás povinná liečba amitrazom-ako sa to dá ukontrolovať,či to včelár neobíde..resp.ak by som liečil len kyselinou,ako mi to dokážu,že som amitrz neaplikoval..?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779)

Nedokážou. Ale třetí fumigaci by se měla dělat acetonem a to obhospodařují ZO. A ty mají nahlásit ty, u kterých neléčíli. Ale u nás SVS nezajímá, ani když se neodevzdá zimní měl.Tak proč by měly zasahovat ohledně léčení. Je to na hlavu, navíc když za zdravotní stav svých včelstev odpovídá včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780)

Třetí ošetření acetonem? A co ty první dvě?To jaký aerosol se použije rozhoduje teplota s doporučením, aby druhé a třetí ošetření bylo bez plodu. A to je v době, kdy teploty nejsou na aerosol vodou.
A také stačí říct, že si včely ošetřím sám a nikdo ze ZO nepřijde. Nikde nemáme napsáno, OL kraj, že včely ošetřuje ZO, ale je psáno o chovateli. Takže pokud někdo chce si včely ošetřit podle vlastního uvážení, tak to udělá a nikdo mu nic nedokáže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780)

"za zdravotni stav svych vcelstev odpovida vcelar".Bohuzel,rada vcelaru si mysli,ze ZO!!! Dnes jsem zaznamenal,ze SVS hodla namatkove kontrolovat zdravotni stav a zootechniku chovu nahodne vybranych vcelaru.Coz je opatreni konecne mimo svazove pusobeni a s nedostatky si SVS dokaze urcite poradit,treba i financnim postihem vcelare,coz svazove Ty,ty,ty nemuze nahradit.Do nekonecna je omilana nebezpecnost hromady ramku na vycisteni pred stanovistem a prece je to videt co chvilku.Pak staci 1 pitomec,ktery nepozna mor a je vymalovano v okoli.A to pomijim fakt,ze si kazdy dela co chce,presuny a nakupy vcelstev bez vysetreni a pod,bez hrozby poradne pokuty.Tisickrat zdurazneno a k cemu?K nicemu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782)

JosPro:
Dnes jsem zaznamenal,ze SVS hodla namatkove kontrolovat zdravotni stav a zootechniku chovu nahodne vybranych vcelaru.Coz je opatreni konecne mimo svazove pusobeni a s nedostatky si SVS dokaze urcite poradit,treba i financnim postihem vcelare,coz svazove Ty,ty,ty nemuze nahradit.Do nekonecna je omilana nebezpecnost hromady ramku na vycisteni pred stanovistem a prece je to videt co chvilku.

-------------------
Zajímaví iniciativa, ale státní úředník může dělat jen to co říká zákon.

Takže nevím, když přeženu, co udělá až přijde ke košnici se včelama. Podívá se a konec.
A rámky venku atd přístupné včelám, je to věc vkusu ale značná část včelařů skladuje rámky přístupné včelám.
Porušují něco? Je někde zakázano dávat plásty vylízat včelám, jak se říká?

Na jedné straně je až totalitně napsáno jak mi má ZO komisionálně léčit 3-4x do roka včely, na druhé straně si s nimi po zbytek roku mohu dělat co chci pokud změnu stavu nahlásím do Mníšku a jediné omezení se týká přesunu včelstev. A pokud odevzdám měl, nikdo na mě nemůže i kdybych je měl v bedně od banánů. Což by se 4 z pěti včelařů nelíbilo. A to je asi tak včechno co by mohli. Protestovat. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783)

Co neni zakazano,je dovoleno.U vcelaru to plati l jinak,co je zakazano,na to kaslu a delam si co chci.To je mimo jine asi duvod namatkovych kontrol SVS,a s kosnicema to nejspis nema co delat...Na zaver prezentace pracovnika SVS jeste dovetek zdurazneny cervenou barvou: PROPASTNE ROZDILY V OBORNOSTI VCELARU ! Vystizne a pravdive.Dokonce veticka o preslechtenosti dnesnich vcelstev.Nase vedeni by nejspis nahodilo usmev jak po citronu,do onoho klise jak jsme dobri se to moc nehodi.No snad je to prvni zavan noveho vetru a rade takyvcelaru z nej zamrazi v zadech...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783)

KaJi:"rada vcelaru skladuje ramky volne pristupne vcelam.Je to nekde zakazano?" mam pred sebou narizeni SVS Olomouc ze 17.9.2012 ohledne MVP."cl.4,odst.2.Ve vsech vcelstvech v OP a MIMO ne jsou chovatele vcel povinni dodrzovat nasledujici opatreni.Pismeno D. Zamezit pristupu vcel do neobsazenych ulu a VCELIHO DILA....V podobnem duchu budou nejspis i narizeni SVS jinych kraju.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.94) --- 28. 9. 2012

Aleši,myslím že Zdenek to myslel tak,že prvé dve ošetrenia sa dajú obísť(zapalovanie pásikov)ale tretie by mala vykonávať organizácia aerosolom,a tam by sa tomu vyhnúť nedalo..že prax je iná,ako aj ty spomínaš,tak to už je druhá vec:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 28. 9. 2012
Re: (58786)

Jak to Zdeňek myslel, chápu a tak to většinou chodí v praxi, nic proti tomu co napsal. Ale jestli někde KVS nařídí "hromadné" ošetření, tak to nařizuje na všechny tři aplikace, takže jestli se ZO rozhodne, že uspořádá pouze jedno ošetření, tak porušuje vet. nařízení. Takže kdyby kdokoliv, čím víc včelařů tím líp, v takovém okrese/kraji trval na tom, aby vetrinární nařízení bylo dodržováno, tak jsem si téměř jist tím, že první kdo by proti tomu vystoupil byly samotní funkcionáři ZO. Pro ZO je to největší zátěž.

Jinak citace z nařízení SVS o trojím ošetření Varidolem " V období od 10. října do 31. prosince 2012 KVS nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem Varidol nebo přípravky určenými pro včelstva v ekologickém zemědělství. Ošetření provede chovatel včel fumigací nebo aerosolem v souladu podle příbalové informace k přípravku. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. ..............."
Nikde není v celé metodice, že by KVS měla nařídit hromadné ošetření které zajišťuje ZO, ale hromadné ošetření s konkrétním termínem může nařídit pouze chovateli. A tak je i psáno. Z toho mi vychází, že jestli KVS nařizuje ošetření včelstev ZO porušuje nařízení SVS, takže nadřízeného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2012
Re: (58786) (58787)

ALeš:
Jak to Zdeňek myslel, chápu a tak to většinou chodí v praxi, nic proti tomu co napsal. Ale jestli někde KVS nařídí "hromadné" ošetření, tak to nařizuje na všechny tři aplikace, takže jestli se ZO rozhodne, že uspořádá pouze jedno ošetření, tak porušuje vet. nařízení. Takže kdyby kdokoliv, čím víc včelařů tím líp, v takovém okrese/kraji trval na tom, aby vetrinární nařízení bylo dodržováno, tak jsem si téměř jist tím, že první kdo by proti tomu vystoupil byly samotní funkcionáři ZO. Pro ZO je to největší zátěž.

-------------

To je tak, kdyby platila taková vyhláška jako u vás všude, nic proti tomu, je to dobré a jak to čtu, taky bych mohl ošetřovat BIO i jako nevčelař, ale rozhodně bych si to dělal sám.

Tady u nás v kraji je ale povoleno jen komisionální ošetřování včelstev s vyjímkou Formidolu.

Takže tím začíná anarchie, ZO si z toho berou jen to co se jim hodí a jdou v tom příkladem včelařům, kteří si taky dělají co chtějí. A do toho někdy vbíhá špatně pochopené doporučení aerosolu který se odhlasuje nebo nařídí a pak je někdo papežtěšjí jak Papež a ty co si to nenechají fouknout nahlašují. I když to SVS nenařizuje.

Někde je zase ve vyhláškách nařízeno ZO práskat včelaře, kteří nedodržují nařízení.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785)

JosPro:
mam pred sebou narizeni SVS Olomouc ze 17.9.2012 ohledne MVP."cl.4,odst.2.Ve vsech vcelstvech v OP a MIMO ne jsou chovatele vcel povinni dodrzovat nasledujici opatreni.Pismeno D. Zamezit pristupu vcel do neobsazenych ulu a VCELIHO DILA....V podobnem duchu budou nejspis i narizeni SVS jinych kraju.

----
Myslel jsem normálně mimo OP.

Mám dojem, že nakonec může jen zkontrolovat zda vedeme řádně evidenci na předepsaném formuláři, hlásíme do 14 změny do Hradištka atd (což asi většinou neděláme) a to je asi tak všechno.

Jinak samozřejmě vítám snahy dělat víc než je dosud zvykem, ale podle mě tomu chybí právní rámec. Tedy včelařství nemá stanoveno co a jak je ještě možné.

Teoreticky to může zklouznout v audit pořádku ve včelínech a správně natřených úlech a zda nejsou někde na zemi na paletách nějaké neuteplené úly - dle někoho to taky je nepřijatelná praxe. Včetně zasítovaného dna.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 9. 2012
Re:

&nbsp;Organizace to včelařům dělá z toho důvodu že vlastní jeden přístroj a není radno aby s ním pracoval nezpočet lidí To by nepřežil jednu sezónu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 28.9.2012 11:10:44
> ----------------------------------------
> Aleši,myslím že Zdenek to myslel tak,že prvé dve ošetrenia sa dajú
> obísť(zapalovanie pásikov)ale tretie by mala vykonávať organizácia
> aerosolom,a tam by sa tomu vyhnúť nedalo..že prax je iná,ako aj ty
> spomínaš,tak to už je druhá vec:-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 9. 2012
na uklidnění

http://www.youtube.com/watch?v=1AhDItOZBro&feature=share

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789)

Ono to co může si včelař ne/dovolit v rámci chovu včel sepsané je, určitě na požádání veterina poskytne a nebo odkaz, kde hledat. Nevyvěšovat rámky s dílem tam bude také, nátěr úlu, to asi ne, ale k úlům je povinnost mít je očíslované. V podstatě co platí v OP, platí i v běžném chovu, ale v OP se to zdůrazňuje písemně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792)

AM:
Ono to co může si včelař ne/dovolit v rámci chovu včel sepsané je, určitě na požádání veterina poskytne a nebo odkaz, kde hledat. Nevyvěšovat rámky s dílem tam bude také, nátěr úlu, to asi ne, ale k úlům je povinnost mít je očíslované. V podstatě co platí v OP, platí i v běžném chovu, ale v OP se to zdůrazňuje písemně.
----------

Pokud má platit nějaký předpis, měl by být veřejně známy a přístupný. Přeci nebudu pátrat jestliněkde někdo něco nemá v šuplíku.
Mělo by to být definováno a pak se můžeme bavit o tom že to někod bude kontrolovat.

Když si vezmu, že většina malých, větších i velkých včelařů má volně přístupné dílo v průvanu tak to asi nic nezakazuje.

To samé ty pověsti o povinnosti chovat včely na rozběrném díle,nebo jen Kraňku.

Takžejaké předpisy má včelař za povinnost dodržovat mimo OP, vyhlášky o varroaáze (v každém kraji jiné) a veterinárního zákona?
Co tedy může u mě kontrola kontrolovat kromě vyplňování formulářů?

Osobně velmi pochybuji že by šla smyslupně (tedy tak aby to bylo dodržovatelné) definovat nějaká přesnější kritéria.

Pokud někdo o něčem ví, ať dá odkaz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793)

AM:

Ale k úlům je povinnost mít je očíslované.

-------------

Toto je například klasická blbost z dob budečáků atd.

Jak mám očíslovat nástavkové úly volně na včelnici?
Kčemu by to bylo,když vynechám nějakou evidenci pro chov matek atd.

Na jaře zvyýším stavy o 30-150% a na podzim pospojuji.
Co je původní číslo, to spodní či horní včelstvo když spojuji? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794)

S těmi předpisy si myslím, že je to tak, že neznalost neomlouvá. Kdo chce chovat včely měl by se postarat a vědět. Půjčoval jsem známému vozík a měl obavu jestli na ten vozík co mám nepotřebuje řidičák skupiny E, tak se to snažil zjistit hledáním na internetu vyhlášky a zjistil, že nezjistil nic. Tak si zavolal do autoškoly, takže také nikde veřejně dostupné to neměl, já mám skupiny všechny a vzík jsem kupoval velikostně podle potřeby a velikost neřeším.
Dílo na průvanu být může, ale nemá být přístupné včelám. S těmi čísly to hloupost od budečáků není, to platí pořád. Když dávám vzorek na mor do laboratoře tak nepíšu 25 včelstev ve vzorku, ale včelstvo č. 1-25, 26-40 atd. Já mám čísla našroubovaná na stojánku pod dnem, takže když rozšířím, tak posadím úl na místo a má i přidělené číslo. V pondělí mám nějaké zařizování s vet. tak když si vzpomenu tak se ho zeptám, kde hledat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795)

AM:
Já mám čísla našroubovaná na stojánku pod dnem, takže když rozšířím, tak posadím úl na místo a má i přidělené číslo.
----------

Takže nemáš očíslované úly. :-)
Ale jen palety.

Já tady nechci hnidopišit, alejen ukázat jak je obtížné napsat dobře nějaký předpis. I na takovou "blbost" jako je očíslovaní úlů. (U nás má většina předpisů ve firmě vývojový diagram, pro různé možnosti různé postupy atd. A těch změn, než je použitelný bez následků. Už to vidím ve včelařství:-) )

A což teprve skladování souší.
Co to je nepřístupné včelám?
Jak toho mám dosáhnout, když nástavky nemusí být 100% včelotěsné. Budováním skladu s dvojitými dveřmi a chlazením?

Jak by měla taková praxe vypadat? Znám pár minivčelařů co toho dosahují že mají plásty v plastových sudech, pár skříní. Pak pár velkovčelařů co mají chlazené sklady.

Ale naprostá většina včelařů co jsem kdy viděl má včelám přístupné souše, ale i místa kde vytáčí med.

To by byla darda,kdyby se najednou zjistilo, že je to zakázáno. A jaký by to mělo přínos?

K tomu číslování úlů, jen co provedu obnovu nástavků, dostanou svá evidenční čísla. Pak budu mít čislované úly a dodržím předpis. Nikde není zakázáno, že by úl měl mít víc čísel. Platí to nejblíže dnu. :-)

Doposud to funguje tak, že na každé včelnici je označen začátek číslování, zleva, zprava a pokud bych potřeboval identifikovat vzorky, je to jasné - úl 1-15,16-30,31- ...

Karel


P.S.
Přečtěte si článek v MV o včelaření na Novém Zélendu - tam porušují naprosto včechny "naše předpisy", spíše přesvědčení o správné praxi a mají tam potíže s morem?
STačí jediné pravidlo - zodpovědné chování. Možná to je tím, že malovčelař tam má stovky včelstev a tím je dáno, že mu to musí fungovat,jinak přijde o majetek. MOžná kdyby se tam rozšířilo minivčelaření po 1-20 včelstev tak tam mají taky problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Asi kdybych to měl brát doslovně tak si myslím, že psáno bude očíslovaná včelstva, ale určitě tím nikdo nemyslel cejchovat včely :-). Mě se číslo na stojánku pod úlem zdá jako nejschůdnější řešení, uvažoval jsem o umístění na vysoké dno, ale to jednou za čas vyměňuji také za zrenovované a s nástavky mohu pohnout během roku také + renovace, nic nevydrží věčně. A aby nástavek nebyl včelotěsný, to už by vyžadoval pořádnou renovaci. Já mám uloženy nástavky s dílem pod kůlnou bez přední stěny, mám nadělané z latěk rámy s muším pletivem a dávám to pod a na komín nástavků. V dobách, kdy se při klinických prohlídka pálila jen pozitivní včelstva to číslování bylo první co veterinář vyžadoval. No a kdyby na to číslování měl být ještě nějaký manuál, jen t ne, to by jsme víc nesměly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Cele nase vcelarstvi je de fakto postaveno na osobni zodpovednosti vcelaru a ta je nevalna.Vcelarit muze ten nejvetsi antitalent a lajdak,v mase vcelaru se hrave schova.Od cislovani nebo necislovani ulu sotva kdo muze neco chytit.U nas jsme par let po moru,kdy shorelo sakum pikum vsechno,zdalo by se,ze konecne budou vcelari ostraziti a zodpovedni...Zdalo by se.Bohuzel.Jeden blb udela hromadu sousi na zahrade,dalsi idiot nezavre dvere od mistnosti s medometem a natocenym medem(co natocil,vcely do vecera odnesly zpatky do ulu,a nejen do jeho) a to jsou OP tesne okolo! Dokonce se naslo stanoviste nehlaseneho vcelare se 17 vcelstvy,ktera nikdo nevysetroval,nebyt par delniku,kteri se prokecli v obchode,ze stavi medarnu,tak o tech 17 vcelstvech v OP nikdo nevedel!!! Od SVS dostal za neodevzdani vzorku smesnych 500 kc pokuty!!! Tak budem palit diky vcelarum diletantum porad dokola???Pak ma clovek poradne dilema,jestli zvysit pocet vcelstev,a z konicka se stava adrenalinovy sport...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797)

"doba kdy se pri prohlidkach palila jen klinicky pozitivni vcelstva" Budes se divit,podobny nesmysl se planuje znovu.Do 25% stanoviste jen klinicky pozitivni vcelstva,nad 25% cele stanoviste.Takze MVP bude mit opet zelenou.Napred se spali 25%,za rok zbytek plus okolni stanoviste.Opet je smyslem tohoto postupu,ze vcelar obmeni dilo,dezinfikuje uly,snizi se infekcni tlak a mor se zazracne ztrati...A znovu osobni zodpovednost vcelare,staci jeden blb,ktery nesmete na mezisteny,nevyzehne uly a snazeni okoli je zbytecne...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799)

2 a 3x ročně po dobu dvou let jsem s veterinářem chodil na prohlídky k jednomu včelaři, pro klinicky nemocná včelstva, co jich na začátku měl cca 50 včelstev a pokaždé jsme něco našly, než skončilo na ohni všechno a tak by se dalo vzpomenout i na jiné příklady s podobným koncem. Ještě že jsem dal jako prohlížitel výpověď. Ono, ale jak bude docházet po několika letech až desetiletí OP trpělivost, tak je dobré si vzpomenout, že tam kde selhává diplomacie je dobře sednutá facka víc jak 1000 paragrafů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799)

doba kdy se pri prohlidkach palila jen klinicky pozitivni vcelstva" Budes se divit,podobny nesmysl se planuje znovu.Do 25% stanoviste jen klinicky pozitivni vcelstva,nad 25% cele stanoviste.Takze MVP bude mit opet zelenou.Napred se spali 25%,za rok zbytek plus okolni stanoviste.Opet je smyslem tohoto postupu,ze vcelar obmeni dilo,dezinfikuje uly,snizi se infekcni tlak a mor se zazracne ztrati...A znovu osobni zodpovednost vcelare,staci jeden blb,ktery nesmete na mezisteny,nevyzehne uly a snazeni okoli je zbytecne...JosPr
----------

Pamatuji dobu kdy se pálilo ceé stanoviště při výskytu kliniky nad 50%. V té době jsme byl/nebyl v OP takže to vím celkem přesně.

Pak se na nátlak včelařů změnil předpis na spálení všeho i při jedné buňce v jednom včelstvu.

Teoreticky by jmsme na tom měli být o 100% lépe jak před tím. Zaznamenal někdo nějaký pokrok za minulých víc jak 5 let pálení. jak tak slyším, tak jste stále obklopeni OP.

Nemusím chodit na N.Zélend, stačí si přečíst Slovenskou metodiku.

Máš 1/3 nového díla? Ano, pak se pálí jen klinika a včelař dělá ozdravná opatření a má nárok na náhradu.
není? pak se pálí vše a bez náhrady.

Mně to připadá naprosto logické.

Nebo co takhle nařízení že se musí každé včelstvo na jaře prolédnout, pozitivní spálit a jede se dál bez buzerace. Vždyť je to normální bakteriální onemocnění, žádný mor, slintavka, kulhavka co je prý vysoce infekční.
Tak to popisoval MVDr Hovorka z N. Zélandu - tam prý není mor problém.

Ale tam z boje proti moru nevyrostl nový byznys jako u nás.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797)

AM:
V dobách, kdy se při klinických prohlídka pálila jen pozitivní včelstva to číslování bylo první co veterinář vyžadoval. No a kdyby na to číslování měl být ještě nějaký manuál, jen t ne, to by jsme víc nesměly.
--------

V OP bych byl pro zapečetění - tedy úřední označení úlu, třeba výžehem.
Protože nějaká dobrovolnost na chytráky je málo.

Jinak bych to nechal na včelaři.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58802)

Nebudu mít nic proti tomu když se bude vytahovat ze stanoviště pouze klinicky nakažená včelstva, ale pouze v tom případě, že všichni kdo tohle hájí, by měly dělat prohlížitele, aby si to užily pěkně natur a aby zjistily kolik je to práce a dost často ůplně k ničemu. Nějaké dejte mi pět šest schopných lidí a Já vám ukážu co ve mě je, mělo by se to nebo ono, neberu.
Já jsem pro to, aby se to řešilo laboratorně tolerance do 10/2 max. 10/3 nařízená dezinfekce apod. a co je nad, na oheň všechno a aby vyšetřovaly všichni. Já tohle vyšetření podstupuji každý rok dobrovolně a za svoje.A co dělám sám, můžu také požadovat po druhých.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58801)

Paleni jen klinicky pozitivnich vcelstev do 50%stavu dovolilo moru rozlezt se po celem okrese,zbytek nad 50% se palil dalsi rok.Zasadni zlom nastal pri paleni celeho stanoviste pri 1 pozitivnim vcelstvu,padla spousta stanovist.Behem par let doslo k radikalnimu ozdraveni okresu,soucasna ohniska jsou pouze jednotliva stanoviste.(nikoliv cele vesnice),dve z nich jsou byvala pozorovaci stanoviste,kde byl zjisten jen vyskyt spor bez kliniky,narizena ozdravna opatreni a jejich vysledkem dalsi rok zjistena klinika a paleni.Takze zdali ono pozorovani k necemu je,pochybuju...A najednou zas nekdo planuje palit kliniku do 25% stanoviste.Nechapu tento krok.Asi nam otrnulo...JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784)

Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem. Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina. Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Vacha (62.245.116.245) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Muzu se optat, kdyz vetsina vcelaru ma souse pristupne vcelam, jak je to se zavijecem? Doted jsem si myslel, ze skladovani v plastu ci chladu je prave obrana proti zavijeci.

s pozdravem
Ondrej Vacha


---------
A což teprve skladování souší.
Co to je nepřístupné včelám?
Jak toho mám dosáhnout, když nástavky nemusí být 100% včelotěsné. Budováním skladu s dvojitými dveřmi a chlazením?

Jak by měla taková praxe vypadat? Znám pár minivčelařů co toho dosahují že mají plásty v plastových sudech, pár skříní. Pak pár velkovčelařů co mají chlazené sklady.

Ale naprostá většina včelařů co jsem kdy viděl má včelám přístupné souše, ale i místa kde vytáčí med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805)

Pokud je řeč o moru, tak k nějaké odolnosti jsem zase skeptik Já. Protože si myslím, že kdyby byla, tak už by si včelaři před těmi 150 lety strčily do klátu včely morurezistentní, protože ta přírodní selekce má o hodně větší náskok než nějaký čas od začátku včelaření. Příroda určitě nečekala na člověka až tu odolnost z tý včely vyselektuje.
Selektovat včely s dobrým čistícím pudem je užitečné ve více směrech, ale je to také o tom udržet včely v síle, tam bude začátek odolnosti proti nemocem. Aspoň proti těm původním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807)

Jednou z podstatných složek "odolnosti" proti nemocem je v přírodě prachobyčejné rozmnožování rychlejší než je rychlost šíření nákazy.
A rychlost šíření nákazy, jak známo, se zvyšováním koncentrace včelstev stoupá cca exponenciálně, zatímco se snižováním koncentrace včelstev klesá až k nule.

To je důvod, proč některé nemoci existují ve včelstvech "od nepaměti" a včely si na ně pořád nevypěstovaly odolnost.

Záleží na detailech. Jestli se nakonec ustálí stav určité odolnosti, že nemoc či parazit je ve všech včelstvech, ale likviduje jen něčím jiným oslabená včelstva a ostatní přežívají.
Nebo jestli se objeví oscilace. Období, kdy se nemoc rychle šíří kvůli poměrně vysokým hustotám včelstev a kdy většina včelstev vyhyne. A tím se rychlost šíření podstatně zmenší, nemoc utlumí a stáhne do nějakého ohniska. A období, kdy jsou včelstva zdecimována, jejich hustota je velice nízká a tak se nemoc nešiří. A včelstva se postupně množí, jejich hustota se zvyšuje až opět udeří nemoc a oscilace se opakuje.
Nebo v krajním případě nemoc zdecimuje téměř všechna včelstva a po odeznění jich zbude tak málo, že už populaci obnovit nestačí a ta tak vymře.

Pro včelaře to znamená, že by měl dělat co nejvíc oddělků a špatné co nejvíc brakovat. Ale taky by ty oddělky měly být geneticky různorodé, protože v přírodě taky nepřežívá výhradně potomstvo jen jednoho nejúspěšnějšího včelstva, ale přežívá potomstvo celého souboru těch nejúspěšnějších. Z úspěšnějších víc, z méně úspěšných méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Pravdu máš... dneska bych se zrovna zabil... Mám toho moc a tak jsemcíleně
měl vybraný ostřejší oddělek, že s ním posílím jiný, kde je matka která mě
zajímá. Výsledek? Matku jsem našel snad na 36. plástu, zabil a protože jsem
plásty převěšoval do jiných nástavků, tak jsem zjistil, že zrovna tahle
ostřejší zabitá matka němela na konci září žádný plod... To je fakt na
zabití. Mám tam nějaké sestry, tedy snad, tak se ještě zítra podívám, snad
je tam ještě nějaká podobná. Pro začátečníky - brzy bez plodu znamená déle
bez plodu přes zimu= méně roztočů.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 29. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší

časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem.

Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů

zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá

vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto

včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina.

Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do

svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky

jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili

zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což

o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím

zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58806)

Muzu se optat, kdyz vetsina vcelaru ma souse pristupne vcelam, jak je to se zavijecem? Doted jsem si myslel, ze skladovani v plastu ci chladu je prave obrana proti zavijeci.

s pozdravem
Ondrej Vacha
---------------
Pak je ještě možná ochrana průvanem a chladem. Záleží na kraji, teplý x chladnější.

Dále pokud má někdo dadant, tedy NN medníkové nezaplodované, tak ty zavíječi nechutnají,potřebují právě dusík z těch košilek a výkalů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58809)

RH:
že zrovna tahle
ostřejší zabitá matka němela na konci září žádný plod...

--------

Nevím, mně spíš by přišlo divné, že by teď nějaký plod byl.
Tedy třeba ve víc jak 1/2. Podle mě tady u mě nijak mimořádná a vzácná vlastnost.

Protože se v nich teď nehrabu, tak nebudu nic tvrdit 100%.

Ale protože jsem letos měl zpoždění, tak jsem se v nich asi před 2-3 týdny hrabal a kontroloval zásoby. Většinou jsem viděl jen zavíčkovaný, málokteré mělo ještě otevřený plod.
Takže předpokládám žejosu nyní bez plodu.
A včera jsem byl na toto tázán jedním začínajícím - nenašel žádný plod, jestli je to OK?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58809) (58811)

Kdo monitoruje, tak vidí, že se při konci plodování rapidně sníží spad měli a přestanou padat světlí roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjekl (90.179.161.201) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807)

No vidíš, já mám jiný názor. Po Bond testech odešly nejrychleji dcery od IM, která měla reklamou i mnoholetým šlechtěním mít již hodně upevněný čistící pud. No možná měly ale byl jim vcelku na ..... .Naopak přežily včelstva překvapivě s úplně jiným původem. A tak se začneč ptát proč, protože jinak by ty hlavně šíleně drahé testy byly k ničemu. No a skutečně v tom hraje roli přirozené spáření a vitalita. Jestli tomu nevěříš, můj problém to není. Klobouk dolů před tím veterinářem, který poprvé pojmenoval něco kolem čeho ostatní chodí po špičkách a bojí se jen pomyslet! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.2) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808)

Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.1) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58813)

Která linie to byla Rudolfe, co nejrychleji odešla? A na vitalitu, která souvisí i s ranným chovem matek, jako prevenci proti nemocem věřím. Už jste někdo viděl, aby nějaký neduživý mrzák měl první na jaře trubce? Já ještě ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808) (58814)

Rojeni je onen evolucni motor,diky kteremu prezila vcelstva do dnesni doby,obrana proti nemocem,novy zacatek na novem dile kazdy rok.Co se dokazalo zasobit na zimu,prezilo a predavalo geny dal.Pro vcelare je rojeni ekonomicka facka...Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede,jenom kdyz se o par dnu opozdim s pridanim bedny.Az komin 5-6 VN tyto choutky prekazi.Tato vcelstva maji prirozene sparene matky a kdyz srovnam barvu delnic oproti sedym delnicim F1,maji napadne zbarveny prouzek na zadecku do cervena.Primo to cinkne do oci v nekterych vcelstvech,jinde je mix delnic.Ze by trubci z F1 byli pomalejsi???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800)

AM:
2 a 3x ročně po dobu dvou let jsem s veterinářem chodil na prohlídky k jednomu včelaři, pro klinicky nemocná včelstva, co jich na začátku měl cca 50 včelstev a pokaždé jsme něco našly, než skončilo na ohni všechno a tak by se dalo vzpomenout i na jiné příklady s podobným koncem. Ještě že jsem dal jako prohlížitel výpověď.

----------
přrfpokládám, že ten včelař měl stále vše stejné, takže žádná ozdravné opatření typu likvidace všeho díla, přemetení na MS, desinfekce úlů a rámků nebo nové atd.

Bez toho se namá o tom vůbec bavit, to je pak jen zdržovací salámová metoda. ALe mám takový dojem, že je i dnes v možnostech SVS toto nařídit.

A v té nové to doufám bude, makáš, máš šanci včely zachránit. A podle mě pak máš šanci na náhradu, jinak nic.

Mám takový dojem, jestli právě ta náhrada za spálené nevede k té lhostejnosti.
Prostě náhrada jen tam,co si kliniku najdou nebo objednají vyšetření, zbytek co jim je to nalezeno v pozdním stádiu bez náhrady.

Tam u JosPro, to co nacházeli a pálily - to bylo asi něco staršího, ne? Přeci jim to tam nespadlo z nebe.

Podle mě je rozdíl, jestli někdo včelaři s morem pár let, odejdou mu opakovaně včely a on stále nic, jen vesele zásobuje okolí. A na druhé straně okolo nějaký smolař co si toho všimne na světlém díle na pár buňkách a upozorní na to. Takoví by na rozdíl od těch bez náhrad měli dostávat "nálezné" - tedy prémii, třeba zaplatit i práci, nejen materiál při záchraně.
Já shodou okolností jsem vděčný dvěma různým lidem co objevili mor. V druhém případě v mém těsném okolí - tam se podle všeho dohledal jeden úl a bylo to. A za dva roky byl okres čistý.

Karel

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808) (58814)

"Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny. "

Za prvé co to je zavčelená krajina? Já tvrdím, že zavčelená krajina je taková krajina, kde ještě jednotlivá včelstva mají mezi sebou kontakty skrz nejdále létající jedince. Případně to je taková krajina, kde ty kontakty vzniknou po roce, dvou letech množení včelstev. Protože 2 - 4 generace včelstvo vydrží i když jsou nové matky oplozovány trubci bratry od téže matky.
Když vezmeme maximální dolet létavek 5 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 5 - 10 kilomerů čtverečních. Když vezmeme dolet trubců 15 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 35 - 50 kilometrů čtverečních.
když vezmeme kontakt po 1 - 2 letech pomnožení, je zavčelená krajina i tehdy, když pouhé jedno včelstvo připadá na 100 - 200 kilometrů čtverečních.
Zatímco dneska je kolik? V průměru, pokud si to dobře pamatuji, 10 včelstev na kilometr čtvereční, ale leckde je 100 i víc včelstev na kilometr čtvereční.

Při současném zavčelení se snad shodnem, že mezi všemi včelstvy vzájemně se vyměňují trubci i včely a tudíž nemoc či parazit přeskakuje ze včelstva na včelstvo. Tudíž důležitá je řeknemě "osobní" odolnost konkrétního včelstva. Plus navíc k tomu oslabené včelstvo je vyloupeno desítkami dalších včelstev, které si odnesou i masívní nákazu.

Při minimálním zavčelení je to jiné. Roje odletí nejspíš dostatečně daleko, takže když matečné včelstvo po odletu rojů zahyne třeba už v červnu na třeba varaózu nebo mor, je to už jedno. Roztoči varoa zahynou se včelstvem, přirodní dutina zamořená morem plodu bude s velkou pravděpodobností během relativně krátké doby jednotek let vyloupena, zničena či osídlena nějakým jiným "nájemníkem" , takže až se po nějakém roce nějaký roj dostane do blízkosti této dutiny, nebude včely lákat a nestane se tak zdrojem nového zamoření.

V rojích je koncentrace nákazy zmenšena. Spor moru plodu může být tak málo, že se včelstvo úplně očistí, roztoči varoa budou omezeni plodovou přestávkou a vlastním rojením,takže v roji jich bude málo. Na udržení včelstev stačí, když roj zesílí a nabere zásoby na zimu a druhý rok funguje tak do konce května, než udělá nejméně 1 - 2 další roje. Pak už zase klidně může zahynout.

A tohle by mohla zvládnout i včelstva se současnou odolností k varaóze i k moru. Víme, že včelstva neléčena na varaózu žijí dnes tak dva roky. Co se týká moru, podle všeho to rozhodně nefunguje tak, že jeden týden je zamoření malé, druhý týden je zamoření sporami střední, třetí týden propukne masívní klinika a čtvrtý týden je všechno mrtvé. Ty časové intervaly jsou v jednotkách měsíců, možná i co půl roku....

Takže při současném zavčelení je odolnost včelstev jednoznačně nedostatečná a musí se jim pomáhat uměle, aby přežily. Při minimálním zavčelení se dá očekávat, že současná odolnost včelstev by byla pro přežití dostatečná.

Tudíž by se nemusel ouvažovat jen o tom, jak zvyšovat odolnost včelstev. Ale třeba taky i o tom, jak chovat včelstva tak, aby pro přežití nemusela mít tak vysokou odolnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800) (58817)

Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!! 3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a bylo vymalovano.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800) (58817) (58819)

A pouceni z meho predesleho prispevku?Pro CSV trvat na profesionalnim chovani zajmovych chovatelu,na dodrzovani veterinarnich narizeni a narizeni pro kocovani,na registraci stanovist clenu jinych ZO(coz uz je 3 roky jen na papire!!!).A pro SVS dusledne kontrolovat ozdravna opatreni,pri nesplneni odmitnout fin.nahradu,a opravdu namatkove kontrolovat zootechniku stanovist.Pri zjisteni nehlasenych stanovist financni postih(citelny,ne smesnych par set korun).Nas pripad je odstrasujici.Snad si z nej ostatni vezmou ponauceni.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 30. 9. 2012

JosPro:
Pro CSV trvat na profesionalnim chovani zajmovych chovatelu,na dodrzovani veterinarnich narizeni a narizeni pro kocovani,na registraci stanovist clenu jinych ZO(coz uz je 3 roky jen na papire!!!).
--------

Samozřejmě, ať každý přiloží ruku k dílu, i občanská družení, ale je nesmysl, aby to neřešil stát ale někdo za ně.

O kočování se snad žádá u SVS, alepoň to ak bylo, když jsem měl odvahu ještě kočovat.

Druhá věc je, evidence včel v Hradištku. Teď chtějí i parcely, takže by to mělo být dostatečně přesné a veterina by měla mít dostatek informací. Jen je chtít.

Přesuny včelstev v rámci kraje jsou bez omezení. Myslím si, že by tam měla být ohlašovací povinnost - tedy do Hradištka. Ona nepřímo prý vyplývá z povinnsoti do 14 hlásit změny stavu, což je poměrně vágní formulace. A asi ji málokdo doržuje.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 9. 2012
Re: (58821)

Ja myslel jinou registraci,platnou dle stanov CSV pro kazdeho clena CSV.Jsem li clenem ZO jablka a vcelstva mam v okrsku ZO hrusky,jsem povinnen podle stanov tato vcelstva zaregistrovat v ZO hrusky a kazdorocne z nich hruskam platit registracni poplatek,je li stanoven..Smysluplne opatreni svazu,ktere je pouhym carem papiru...Dodnes je u nasi ZO pocet registraci clenu jinych ZO nulovy a prehled o cizich vcelsvech neni...Vcelaru mimo CSV se to netyka.Jen clenu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799)

Největším problémem je ale že vlastně nikdo stále nezná skutečný způsob přenosu MVP. Všechno jsou to jen teorie o jeho přenosu a do preventivních opatření se promítají předpoklady, co všechno by to mohlo omezit.
Příkladně:
1) včely lezoucí po prázdných souších donesou mor a včely lezoucí po květinách už Ne?
2) přenos Vyloupením uhynulého včelstva na mor. Kde se tam vzaly ty zásoby když je neměl kdo donést? Nesrovnávejte to ale s mohutnými včelstvy likvidovanými na mor. Taková by neskolabova ještě několik let.
3) Přenos z úlů po zamořených včelstvech, Ovšem stěry z takových úlů údajně neprokázaly přítomnost spor.
4) Přenos trubci. Nikdo tomu nevěří. Pokud by se to však prokázalo pak by byli všechna protimorová opatření k hov...
V těch teoriích bych ještě mohl dlouho pokračovat a ke každému argumentu je proti argument.
Osobně se přikláním k tomu, že za všechny choroby nejvíce může lidská chamtivost a snaha po co nejvyšších výnosech, vysoká koncentrace včelstev na stanovišti. mizí tak zvaná vzdálenostní bariéra.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 29.9.2012 12:26:06
> ----------------------------------------
> "doba kdy se pri prohlidkach palila jen klinicky pozitivni vcelstva" Budes
> se divit,podobny nesmysl se planuje znovu.Do 25% stanoviste jen klinicky
> pozitivni vcelstva,nad 25% cele stanoviste.Takze MVP bude mit opet
> zelenou.Napred se spali 25%,za rok zbytek plus okolni stanoviste.Opet je
> smyslem tohoto postupu,ze vcelar obmeni dilo,dezinfikuje uly,snizi se
> infekcni tlak a mor se zazracne ztrati...A znovu osobni zodpovednost
> vcelare,staci jeden blb,ktery nesmete na mezisteny,nevyzehne uly a snazeni
> okoli je zbytecne...JosPr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807)

Ono se to dá také aplikovat obráceně Mohutné včelstvo zase v počátku nákazy vyprodukuje mnohem více spor než to malé

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 29.9.2012 19:46:07
> ----------------------------------------
> Pokud je řeč o moru, tak k nějaké odolnosti jsem zase skeptik Já. Protože
> si myslím, že kdyby byla, tak už by si včelaři před těmi 150 lety strčily
> do klátu včely morurezistentní, protože ta přírodní selekce má o hodně
> větší náskok než nějaký čas od začátku včelaření. Příroda určitě nečekala
> na člověka až tu odolnost z tý včely vyselektuje.
> Selektovat včely s dobrým čistícím pudem je užitečné ve více směrech, ale
> je to také o tom udržet včely v síle, tam bude začátek odolnosti proti
> nemocem. Aspoň proti těm původním.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58809)

První co mne napadlo tak, že to odpovídá staré matce. Starší matka dříve ukončuje plodování ale také je ostřejší včelstvo a v další sezóně jde do rojení
Obráceně mladá matka ploduje dlouho, včelstvo je klidnější a nerojí se....

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 29.9.2012 22:11:03
> ----------------------------------------
> Pravdu máš... dneska bych se zrovna zabil... Mám toho moc a tak jsemcíleně
> měl vybraný ostřejší oddělek, že s ním posílím jiný, kde je matka která mě
> zajímá. Výsledek? Matku jsem našel snad na 36. plástu, zabil a protože jsem
> plásty převěšoval do jiných nástavků, tak jsem zjistil, že zrovna tahle
> ostřejší zabitá matka němela na konci září žádný plod... To je fakt na
> zabití. Mám tam nějaké sestry, tedy snad, tak se ještě zítra podívám, snad
> je tam ještě nějaká podobná. Pro začátečníky - brzy bez plodu znamená déle
> bez plodu přes zimu= méně roztočů.
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 29. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší
>
> časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem.
>
> Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů
>
> zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá
>
> vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto
>
> včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina.
>
> Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do
>
> svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky
>
> jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili
>
> zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což
>
> o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím
>
> zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S."
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 30. 9. 2012
Re: (58821) (58822)

Nenaříkejte a dejte podnět předsedovi KRK vaší ZO. Pokud neudělá nic, řešte to na členské schůzi. Jde hlavně o zdravotní stav Vašich včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 9. 2012
Re: (58821) (58822) (58826)

Nenarikam,pouze konstatuji,na schuzich ZO a okrese se to uz probiralo.Neni zpusob jak k registraci vcelare jinych ZO donutit.Mate nekdo postrehy,ze by se snad nekde houfne registrovalo nebo zpusob jak k tomu prislusniky jinych ZO prinutit????JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...


Já k tomu můžu přidat vlastní zkušenost s novým vybavením v max. dvouletém
používání, rozšiřování pouze mezistěnami a klinika a pálení. A také jsem
vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na 3dny
do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového
úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14
dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
nefungovalo. Ale slyšel jsem od jiného včelaře, že mu tohle pomohlo a z 10na
2 se dostal.

 

 Aleš M.

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 30. 9. 2012
Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito
slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych
vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych
vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se
nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni
meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO
nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena
prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!!
3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl
nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na
mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech
stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a
bylo vymalovano.JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 9. 2012
k MVP (58828)

http://www.vcely.sk/index.php?name

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 9. 2012
Re: k MVP (58828) (58829)

Omluva,mobil odmita odeslat cely link.Googloval jsem ozdravna opatreni v chovu vcel,na vcely.sk je zajimavy clanek J.Hrabaka s dovetkem panu Linharta a Bicika.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 30. 9. 2012
Re: (58821) (58822) (58826) (58827)

Já když jsem kočoval z Přerovska na Prostějovsko, stejný kraj, tak Přerovský veterinář KVS mi řekl, že mám se nahlásit Prostějovskému veterináři KVS. Povinost ze zákona to není, ale spíš slušnost. Stanoviště mám kousek od hranic mezi Olomouckým krajem se Zlínským krajem, podle zákona, nemůžu bez písemného povolení OVS 5km na jih do Zlínskéh kraje, ale můžu bez písemného povolení cca 100km na sever do Jeseníku.
Povinost hlásit se na jednotlivá ZO by muselo být ze zákona bez rozdílu člen/nečlen. Ale mělo by to být podmíněno seznamem, včetně tel. ,dostupným na ČSV pro který katastr u koho se hlásit. Ale k čemu by to ZO bylo nevím, když ZO nemá žádnou pravomoc a můžou max. doporučit, aby nejezdil, že např. čekají na výsledky moru apod. Já bych byl pro zavedení hlásit přesun z katastru příslušné OVS toho okresu kam chci nakočovat a to i v případě, že půjde o přesun v rámci okresu. Přece jen veterinář toho zmůže víc a když někdo ze ZO bude chtít vědět koho mají v katastru tak si to může zjistit, ale to myslím že můžou i teď na obci, kde kočovník má hlásit kočovné stanoviště. Otázkou je jestli to kočovník dělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 30. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58828)

AM:
A také jsem
vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na 3dny
do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového
úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14
dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
nefungovalo.
---------------

Pokud je toto na původním stanovišti, tak to zkresluje i možnost, že v okolí byl stále nějaký zdroj infekce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58813) (58815)

Linii bych neřešil,to že tyto včely odešly jako první není seriozní důkaz a 8 kousků není žádné přesvědčivé množství. To že raný odchov matek znamená vitalitu včelstev jsem nikdy nenapsal a považuji to za pěknou pitomost. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58813) (58815) (58833)

8 z 8 je 100% a když je na ně reklama o mnoholetém šlechtění na čistící pud? Pokud v tom prozrazení není obava, že budete linčován davem příznivců. Mě by jen zajímalo jestli je to stejná linie, která prodělala test čistícího pudu o kterém majitel linie samozřejmě nevěděl a tak nějak to nedopadlo jak je przentována. Pokus byl dělán s IM přímo od mateřského zdroje a několikrát opakován náhoda vyloučena.
Nepsal jsem, že jste něco psal o ranném chovu matek, vy máte metodu večerních oplození, jestli si to pamatuji správně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 30. 9. 2012
Re: ? (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808) (58814) (58816)

Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede, J.P.

Josef, ak by to malo byť tak ako ty dedukuješ vo svojich pozorovaniach, tak by to malo platiť aj u mňa a všade inde, no nemôžem to potvrdiť. Za 54 rokov som to nikdy nezaznamenal! Žiadne trúdy v normálnom včelstve v tomto a zimnom čase medzi včelami na podložke nenachádzam, chov trúdov vždy začína končí max. 15. 9 a končí koncom marca-brězna až začiatkom apríla-dubna. Aj teraz by si mohol prejsť všetkými 70 včelstvami a trúda nenájdeš. Je pravda, že pri tomto začiatku chovu trúdov sa niektoré včelstvo vyrojí. Chcem tým len povedať, že pri včelách nie nič isté, vždy sa do niečoho zamocú, čo my vždy nedokážeme pochopiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 30. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58828) (58832)

Zdroj infekce, nejspíš byl u toho od kterého veterináři musely tahat postupně včelstva s klinikou jak králíky z klobouku. To mi ovšem bylo k ničemu tohle vědět, kde je zdroj, když jsem neměl možnost jak se bránit. A to jsou případy, kdy včelař si popisuje i rámky k jednotlivým úlům a je mu to také k ničemu. Pokud nejsou včelstva v okolí prostá spor a včelaři zodpovědní, tak všechny opatření s hygienou chovu jsou stejně k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 30. 9. 2012
Re: Mor plodu (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58823)

Největším problémem je ale že vlastně nikdo stále nezná skutečný způsob přenosu MVP. Všechno jsou to jen teorie o jeho přenosu a do preventivních opatření se promítají předpoklady, co všechno by to mohlo omezit.

Otec ako 80 ročný sa dožil MVP, ale vtedy už mal len 8 včelstiev, som to oznámil na SVS a ZO, no nič sa nedialo, o rok pozdejšie SVS rešpektovali oznam, odobrali výrez z plástu s klinikou štvorca 100x100 mm, labor. vyšetrenie a potvrdenie, nasledoval milosrdný oheň.

Zaujímavý je pre mňa rezultát, prečo a odkiaľ sa mor doniesol na otcovu včelnicu. Nikde v dedine ani okolí nebol potvrdený výskyt MVP, keď mor sa na včelnici vyskytoval asi tri roky, po spálení včelstiev sa ani ani v jednom prípade MVP na včelniciach neprejavil. Tak odkiaľ s MVP rozšíril z nejakého ohniska ani potom prečo sa za 3 roky neroznieniel po okolí, kým MVP na včelnici vyčínal.

Pepen, otec choval primerane silné včelstvá, ale tie čo sme pálili, boli už na dne, v medníkoch bez včiel a v plodiskách na plode včely robili TV. To sa prejavil ústup MVP, pretože prestávky v kladení bola okolo 25 dní. TV nič pre včelstvá neznamenala, lebo ak postihnuté včelstvo zimu prežilo (bolo slabé) a do jari uhynulo (Z 28 vč. ostalo v tom roku len 8 vč.).
minimálne obsadenie, skoro všetky dokázali

Na druhej strane má zas kladné poznatky z posledných rokoch, že včelári takéto včelstvo likvidovali už v zárodku Spálenie včiel, plástov, úľa a rámikov, dokázali nebezpečné vplyvy MVP eliminovať na iné včelstvá, sú to len osobné skúsenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2012
Způsob přenosu MVP Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58823)


Klíč je asi v tom, že malé množství spor moru plodu onemocnění nezpůsobí, naopak včelstvo je využitím čisticích instinktů z dosahu včel odstraní.

"2) přenos Vyloupením uhynulého včelstva na mor. Kde se tam vzaly ty zásoby když je neměl kdo donést? Nesrovnávejte to ale s mohutnými včelstvy likvidovanými na mor. Taková by neskolabova ještě několik let."


To je podle mně nesprávná námitka. Každé, i kolabující včelstvo má aspoň pár buněk zásob. Plus silnou vůni plástů a propolisu. K rozšíření nákazy stačí když na ty buňky trefí několik zlodějek z jednoho včelstva. Všechny si naberou plné medné váčky a ve svém úlu potom nasměrují na nemocné včelstvo většinu létavek, protože díky silné vůni považují nemocné včelstvo za velmi dobrý zdroj sladiny. Zlodějky tedy přiletí do nemocného včelstva, vyberou těch pár buněk zásob a potom lozí všemožně uvnitř nemocného včelstva po plástech v té vůni vosku a propolisu, protože hledají další zásoby. Intenzívní hledání v právě vyloupeném včelstvu podle mých pozorování trvá tak půl hodiny až hodinu, než většina zlodějek uzná, že tam už nic není a odletí. Ale i potom se ve vyloupeném úlu objevují další zlodějky, ten den, kdy je včelstvo vyloupeno, jsou tam neustále desítky zlodějek , další dny neustále 1 - 5 zlodějek. Zřejmě si pamatují, že úl byl v minulých dnech zdrojem sladiny plus je přitahuje vůně. Až nějak po cca měsíci "návštěvnost" takového otevřeného úlu jde k nule.

Jinak je taky možné, že loupež probíhá po etapách. Silné včelstvo s hodně zásobami působením moru zeslábne,tím přestane ovládat krajní zásoby. Ty jsou tichou loupeží postupně vylupovány, stále víc a víc, jak se včelstvo zmenšuje plus některé včely z nakaženého včelstva opustí úl se zlodějkami... to může trvat měsíc nebo i déle. Až nakonec zbude v centru včelstva hrst včel kolem matky a posledního plodu a pár buněk zásob.....

"3) Přenos z úlů po zamořených včelstvech, Ovšem stěry z takových úlů údajně neprokázaly přítomnost spor."


Klíčové bude, jestli se uvnitř včelstva šíří spory moru vzduchem nebo jen dotykem. Hlavbně v úlech s vysokým dnem spousta nečistot konči na dně úlu, přechodně nebo i trvale. Takže když už, největší zamoření bude mít dno úlu, nástavky budou zamořeny mnohem méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58813) (58815) (58833) (58834)

"8 z 8 je 100% a když je na ně reklama o mnoholetém šlechtění na čistící pud? Pokud v tom prozrazení není obava, že budete linčován davem příznivců. Mě by jen zajímalo jestli je to stejná linie, která prodělala test čistícího pudu o kterém majitel linie samozřejmě nevěděl a tak nějak to nedopadlo jak je przentována. Pokus byl dělán s IM přímo od mateřského zdroje a několikrát opakován náhoda vyloučena."


Podle mně jsou řeči o včelách šlechtěných na čisticí pud spíš marketingové žvásty. Každý šlechtitel matek šlechtí včely v první řadě na výnos. Nemůže si dovolit vybrat nějakou méně výnosější linii jen na základě toho, že má dobrý čisticí pud, protože včely jsou jako celek tak vyšlechtěny na výnos, že by tomuto šlechtiteli při takovém výběru výnos znatelně propadl a jeho matky by se neprodávaly. Přirozeně k čisticímu pudu přihlíží, ale většina váhy výběru linie, hodně desítek procent, musí mít výnos. Čisticí pud bude mít tak do 10 %.
Vysoký čisticí pud jeho linie bych věřil pouze tomu chovateli, který by přímo uvedl, že preferuje čisticí pud a rovnou uvedl , že kvůli tomu budou mít včelstva s jeho matkami nějakým způsobem menší medný výnos než jiné linie.
Neboli nic není zadarmo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 1. 10. 2012
Přítomnost trubců v září.

Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede, J.P.

Josef, ak by to malo byť tak ako ty dedukuješ vo svojich pozorovaniach, tak by to malo platiť aj u mňa a všade inde, no nemôžem to potvrdiť. Za 54 rokov som to nikdy nezaznamenal!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Já to letos potvrzuji,jen si nemyslím,že jde o přípravu včelstva na brzké jarní rojení,i když vyloučit se to nedá(?)
Při prohlídkách na přítomnost zásob a matky minulý týden opravdu některá včelstva trubce měla,a není pravda,že to jsou jen ty nejsilnější....Spíš to vypadá na plán tiché výměny,kterou už mají některá jiná včelstva za sebou-např.přítomnost dvou kladoucích matek ve včelstvu ve dvou případech,nebo matečníky v jiných.
Asi tomu napomáhá i to,že letos bylo nejen málo medu,ale i málo rojů(u mě žádný).

Nedávno jsem byl přítomen na přednášce ing.Leoše Dvorského,opravdu zajímavé.Mimo jiné řekl důležitou poznámku,že určitá včelstva se připravují na rojení v příštím roce UŽ TEĎ!!(přednáška 8 září).Nemám důvod mu nevěřit,ale jen podle trubců se to asi určit nedá,těch zjevných znaků asi bude víc,jen je vidět...

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 10. 2012
Re: Mor plodu (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58823) (58837)

Typický příklad ohniska. Ostatní jak a proč, musel dobře vědět otec. Já bych si stím hlavu nelámal. Na Slovensku nebylo podle Včelára vzácností roznos moru přes vyráběné krmivo nebo jsou možné i problémy s mezistěnama. Při dohledávání moru se nesmí věřit nikomu a ničemu. Vše se musí ověřit nejlépe rozborem ze vzorku a ten ještě nemusí být na 100% spolehlivě odebraný takže výsledek nemusí nanic ukázat. _gp_

........
A.Turčáni
Zaujímavý je pre mňa rezultát, prečo a odkiaľ sa mor doniesol na otcovu včelnicu. Nikde v dedine ani okolí nebol potvrdený výskyt MVP, keď mor sa na včelnici vyskytoval asi tri roky, po spálení včelstiev sa ani ani v jednom prípade MVP na včelniciach neprejavil. Tak odkiaľ s MVP rozšíril z nejakého ohniska ani potom prečo sa za 3 roky neroznieniel po okolí, kým MVP na včelnici vyčínal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Karle, myslím, že pokud se klinika rozběhla tak rychle, musely to mít včely
v sobě a řádně pomnožené... Zvláště, když je krmil, musely stavět, těžko při
tom vybíraly okolní včelstva. Klinika se obvykle rozbíhá po dlouhé inkubační
době.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

A také jsem

vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na

3dny

do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového

úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14

dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován

Německem,

nefungovalo.

---------------



Pokud je toto na původním stanovišti, tak to zkresluje i možnost, že v

okolí byl stále nějaký zdroj infekce.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Nebudu Tě odporovat, jenom bych nerad, aby z toho, co jsi napsal nějaký
začátečník pochopil, že má dělat oddělky pozdě... Odchovávám i brzy konec
dubna/začátek května a z malého množství materiálu jsou nádherné oddělky na
podzim. Často nemám žádné ztráty matek, což se n´př. o letošním červnu
nedalo říct ani náhodou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Linii bych neřešil,to že tyto včely odešly jako první není seriozní důkaz a

8 kousků není žádné přesvědčivé množství. To že raný odchov matek znamená

vitalitu včelstev jsem nikdy nenapsal a považuji to za pěknou pitomost.

Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: ZpĹŻsob pĹ?enosu MVP Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Ad 3) spóry se našli i hluboko ve dřevě, proto se doporučuje důkladné
opálení...


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 1. 10. 2012

Předmět: Způsob přenosu MVP Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Klíč je asi v tom, že malé množství spor moru plodu onemocnění nezpůsobí,

naopak včelstvo je využitím čisticích instinktů z dosahu včel odstraní.







_"2) přenos Vyloupením uhynulého včelstva na mor. Kde se tam vzaly ty

zásoby když je neměl kdo donést? Nesrovnávejte to ale s mohutnými včelstvy

likvidovanými na mor. Taková by neskolabova ještě několik let."_

To je podle mně nesprávná námitka. Každé, i kolabující včelstvo má aspoň

pár buněk zásob. Plus silnou vůni plástů a propolisu. K rozšíření nákazy

stačí když na ty buňky trefí několik zlodějek z jednoho včelstva. Všechny

si naberou plné medné váčky a ve svém úlu potom nasměrují na nemocné

včelstvo většinu létavek, protože díky silné vůni považují nemocné

včelstvo za velmi dobrý zdroj sladiny. Zlodějky tedy přiletí do nemocného

včelstva, vyberou těch pár buněk zásob a potom lozí všemožně uvnitř

nemocného včelstva po plástech v té vůni vosku a propolisu, protože hledají

další zásoby. Intenzívní hledání v právě vyloupeném včelstvu podle mých

pozorování trvá tak půl hodiny až hodinu, než většina zlodějek uzná, že tam

už nic není a odletí. Ale i potom se ve vyloupeném úlu objevují další

zlodějky, ten den, kdy je včelstvo vyloupeno, jsou tam neustále desítky

zlodějek , další dny neustále 1 - 5 zlodějek. Zřejmě si pamatují, že úl byl

v minulých dnech zdrojem sladiny plus je přitahuje vůně. Až nějak po cca

měsíci "návštěvnost" takového otevřeného úlu jde k nule.



Jinak je taky možné, že loupež probíhá po etapách. Silné včelstvo s hodně

zásobami působením moru zeslábne,tím přestane ovládat krajní zásoby. Ty

jsou tichou loupeží postupně vylupovány, stále víc a víc, jak se včelstvo

zmenšuje plus některé včely z nakaženého včelstva opustí úl se

zlodějkami... to může trvat měsíc nebo i déle. Až nakonec zbude v centru

včelstva hrst včel kolem matky a posledního plodu a pár buněk zásob.....







_"3) Přenos z úlů po zamořených včelstvech, Ovšem stěry z takových úlů

údajně neprokázaly přítomnost spor."_

Klíčové bude, jestli se uvnitř včelstva šíří spory moru vzduchem nebo jen

dotykem. Hlavbně v úlech s vysokým dnem spousta nečistot konči na dně úlu,

přechodně nebo i trvale. Takže když už, největší zamoření bude mít dno úlu,

nástavky budou zamořeny mnohem méně."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

testoval jsem čistící pud vloni u pár včelstev a byl jsem velmi mile
překvapen, k vyčištění došlo za cca 10 hodin, myslím, že najít taková
včelstva není velký problém, ale zviditelnit takovou vlastnost může být
dobrý marketingový tah... ostatně výsledky za minulé roky říkají, že se na
to dalo nalákat mnoho kupců a dealerů. U mě jedna linie s deklarovaným
čistícím pudem začala neslavně a rychle končí pro vyšší bodavost,
rozbíhavost a pomalý jarní rozvoj, což je u nás největší problém.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 1. 10. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"_"8 z 8 je 100% a když je na ně reklama o mnoholetém šlechtění na čistící

pud? Pokud v tom prozrazení není obava, že budete linčován davem příznivců.

Mě by jen zajímalo jestli je to stejná linie, která prodělala test

čistícího pudu o kterém majitel linie samozřejmě nevěděl a tak nějak to

nedopadlo jak je przentována. Pokus byl dělán s IM přímo od mateřského

zdroje a několikrát opakován náhoda vyloučena."_

Podle mně jsou řeči o včelách šlechtěných na čisticí pud spíš marketingové

žvásty. Každý šlechtitel matek šlechtí včely v první řadě na výnos. Nemůže

si dovolit vybrat nějakou méně výnosější linii jen na základě toho, že má

dobrý čisticí pud, protože včely jsou jako celek tak vyšlechtěny na výnos,

že by tomuto šlechtiteli při takovém výběru výnos znatelně propadl a jeho

matky by se neprodávaly. Přirozeně k čisticímu pudu přihlíží, ale většina

váhy výběru linie, hodně desítek procent, musí mít výnos. Čisticí pud bude

mít tak do 10 %.

Vysoký čisticí pud jeho linie bych věřil pouze tomu chovateli, který by

přímo uvedl, že preferuje čisticí pud a rovnou uvedl , že kvůli tomu budou

mít včelstva s jeho matkami nějakým způsobem menší medný výnos než jiné

linie.

Neboli nic není zadarmo."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58828)

Má sestřenice je veteřinářkou v Německu a od ní vím ,že už tam zase pálí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 30.9.2012 19:29:43
> ----------------------------------------
>
> Já k tomu můžu přidat vlastní zkušenost s novým vybavením v max. dvouletém
> používání, rozšiřování pouze mezistěnami a klinika a pálení. A také jsem
> vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na 3dny
> do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového
> úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14
> dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
> nefungovalo. Ale slyšel jsem od jiného včelaře, že mu tohle pomohlo a z 10na
> 2 se dostal.
>
>  
>
>  Aleš M.
>
>  
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Datum: 30. 9. 2012
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito
> slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych
> vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych
> vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se
> nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni
> meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO
> nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena
> prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!!
> 3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl
> nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na
> mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech
> stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a
> bylo vymalovano.JosPr"
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 1. 10. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58828) (58846)

Má sestřenice je veteřinářkou v Německu a od ní vím ,že už tam zase pálí.

Pepan

----------

Já myslím, že tady asi nikdo nemluví o tom, že včely s klinikou se mají pálit.

Mluvíme o situaci kdy je v okolí mor, nebo ve včelách jsou nalezeny spory MVP.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

tohle je s původního příspěvku
>>>akže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
> nefungovalo. &lt;&lt;&lt;
tam se jednalo o to přesypání na mezistěny!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 01.10.2012 09:57:55
> ----------------------------------------
> Má sestřenice je veteřinářkou v Německu a od ní vím ,že už tam zase pálí.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> Já myslím, že tady asi nikdo nemluví o tom, že včely s klinikou se mají
> pálit.
>
> Mluvíme o situaci kdy je v okolí mor, nebo ve včelách jsou nalezeny spory
> MVP.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 1. 10. 2012
Re: (58821) (58822) (58826) (58827)

Nutit člena aby se zaregistroval nikam nevede. Maximálně apelovat na stanovy ČSV, kde se v části IV, § 29, bod 10 píše:
"Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a spolupracovat s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen plnit usnesení orgánů registrující základní organizace, zejména ta ustanovení, která se týkají chovatelské práce a plnění organizačních opatření k léčení včelstev, a platit registrační příspěvek, je-li stanoven. Příslušná základní organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez zbytečného odkladu po zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven. Dále je povinna zvát registrované členy na členské schůze. Formu registrace stanoví RV."
Jistě by bylo možné ve spoplupráci s jeho ZO dosáhnout vyloučení z ČSV pro neplnění povinností. Ale to asi není vhodná cesta. Po dobrém se dá hodně dosáhnout. Ale být vytrvalý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58828) (58846) (58847)

"Má sestřenice je veteřinářkou v Německu a od ní vím ,že už tam zase pálí. "


Otázka je, za jakých konkrétních podmínek se pálí.
Pálení slabých včelstev nebo včelstev s rozvinutou klinikou je v pořádku. Nebo pálení nakažených stanovišť se starými úly, jejichž majitel chce se včelařením skončit.
Pálení včelstev , kde chovatel každý rok nakoupí matky a nacpeje do všech úlů, by podle mně bylo taky v pořádku, protože taková včelstva nemají v podstatě žádnou genetickou hodnotu, tak je u producenta matek.
Ostatní bych řekl, že je diskutabilní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2012
Re: Re: (58821) (58822) (58826) (58827) (58849)

On se tady může vyskytnout ještě osobní problém a to neshody s funkcionářem ZO kde jsou včelstva umístěna. V sousední organizaci je to vzorný a spolupracující člen. Je to osobní zkušenost se včelařem ze sousedství.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 01.10.2012 10:25:18
> ----------------------------------------
> Nutit člena aby se zaregistroval nikam nevede. Maximálně apelovat na
> stanovy ČSV, kde se v části IV, § 29, bod 10 píše:
> "Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní
> působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
> povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a
> spolupracovat s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen
> plnit usnesení orgánů registrující základní organizace, zejména ta
> ustanovení, která se týkají chovatelské práce a plnění organizačních
> opatření k léčení včelstev, a platit registrační příspěvek, je-li stanoven.
> Příslušná základní organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez
> zbytečného odkladu po zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven.
> Dále je povinna zvát registrované členy na členské schůze. Formu registrace
> stanoví RV."
> Jistě by bylo možné ve spoplupráci s jeho ZO dosáhnout vyloučení z ČSV pro
> neplnění povinností. Ale to asi není vhodná cesta. Po dobrém se dá hodně
> dosáhnout. Ale být vytrvalý.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78717 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 58731 do č. 58851)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu