Archiv Včelařské konference

Níže jsem napsal, jestli můžou být na větračku. Klasické plastové očko má polohu, že včela neprojde, ale větrá - dírkované jako síto. Teď to tak mám a loupež do půl hodiny přestala. Jenže zlodějky budou zkoušet jen tak náhodou zítra znovu, tak jestli to může být na dírkované očko dejme tomu 2-3 dny? Myslím že dírkovaná část odvětrá minimálně stejně jako otevřené očko, které je přiškrcené na jednu včelu, nebo se pletu? Zkušenosti s tím nemám. Normální včelstvo se věznit nemá, ale malý oddělek?

Nemyslím si, že by očko otočené na větrání nějak zajistilo dostatečný přístup vzduchu. Protože pokud je očko otevřené, tak se na něm včely chovají stejně jak na česně, brání, větrají. Ale pokud se uzavře, třeba i na polohu větrání a včely se nemůžou dostat ven, tak se o to budou snažit a tím je ucpou. A ta horka co předpovídají nejsou určitě nic co by přispělo k větší pohodě včel uvnitř.
Vytvořený oddělek nemá ještě zaběhnutý systém rozdělení činosti včel a vytvořený v době loupeží, určitě bude zničen. Je potřeba je v této době dělat silnější a na nějakou dobu uzavřít. Já tohle dělám, když ruším oplozovací nástavky na čtyřdnech. Udělám z nich jeden spojený oddělek na jednom nástavku a posazeném na zasítovaném dnu a 3 dny uzavřený. A potom jen otevřu na noc očko. Otevírám jej na noc, protože není letová činost lupiček a oddělek má čas zjistit, že se můžou dostat ven. Když jsem to otvíral přes den, tak to, že je cesta ven volná zjistily dřív lupičky než včely v oddělku a byl problém.
No a pokud bych chtěl tvořit oddělek nad včelstven s podsazeným mezidnem, tak bych zajistil větrání přes strůpek. Třeba i narychlo provizorně muším sítem místo folie na to otočit nízké dno, místo česnové vložky síto, aby se lupičky nedostaly do prostoru mezi dno a síto nad oddělkem a na to jen posadit víko. Na těch pár dní to vydrží a do budoucna vyřešit bud dostatečné větrání přes mezidno a nebo přímo větrací vložky mezi víko a nástavek. Ale jen s otevřeným očkem na větrací polohu, bych do toho nešel i ten jeden plást včel dovede vytvořit dost tepla a zadusit se.

V době kdy není snůška a je slídění ( záleži na tom jsk je slídění silné) nejde dělat oddělky .
Oddělek se musí odvést pryč a po zalétání zase zpět. jinak odletí létavky a oddělek nemá kdo bránit a zlodějky jej vykradou.
Podle mne zavření nepomáhá, až za 1,2.3,5 dní oddělek otevřeš opět se tam zlodějky vrátí jestliže tam nejsou létavky a obrana.
J.B.

Díky zaradu ale zřejmě pozdě, já jen nevím, proč to někdy někde někdo neřekl již dříve. A to pozorně čtu knihy,časopisy,příspěvky.Na všech doprovodných fotografiích třímá hrdý chovatel lištu s patnácti tak 12-ti denními matečníky
jeden jako druhý,žádná prostavba nebo nástavba.Tak co dělám špatně a oni dobře? Chápu, ža pak takové množství matečníku zaklíckují,ale to již jen proto aby se navzájem nezrušily a měli ze všech zatím neoplozené matky..Takže zkrátka-žádný vyběhlý matečník nenacházím,ale na rámku s mladým a nejmladším plodem již třetí den ani náznak nouzáků.Takže je tam matka,kterou mi tam asi donesl Mikuláš.Anebo tak reagují i na přítomnost těch obestavěných matečníků.Prosím o Vaše názory,nápady,zkušenosti

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: nastavkove vcelareni
> Datum: 17.6.2012 10:14:48
> ----------------------------------------
> Matečníky před líhnutím je potřeba jednotlivě zaklíckovat, aby jsi o ně
> nepřišel.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: nastavkove vcelareni
> > Datum: 17.6.2012 07:50:27
> > ----------------------------------------
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: nastavkove vcelareni
> > > Datum: 16.6.2012 08:59:25
> > > ----------------------------------------
> > > Ovšem při klasickém nástavkovém včelaření by naspodu zimní zásoby být
> neměly
> > > Když se rozšiřuje podstavováním Tam by měl být nástavek mezistěn. A když
> se
> > ti
> > > to opakuje po několik let, tak dávej méně na zimu. A dva rámečky bych vůbec
> > > neřešil, to nejsou přece žádné zásoby to jsou zbytky.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Re: nastavkove vcelareni
> > > > Datum: 16.6.2012 08:36:30
> > > > ----------------------------------------
> > > > Pepane, nebavíme se o mladině , Radek napsal zásoby pod plodem. a já
> > > > kontroval že já u svých včel mám zásoby pod ploden a na tom si stojím.
> > > > Předevčírem jsem odebíral spodní nástavek 42x17 a byl tam zimní cukr
> > > > zavíčkovaný na 2 rámcích.
> > > > V minulosti jsem to nikdy neměl ale ted asi 8 let mám jiné včely, které
> > > > ukládají zásoby co nejblíže k plodu a jsou schopny při krmení dát 10 kg
> nad
> > > > sebe a 10 kg pod sebe a potom následně padnout v zimě hlady,stalo se mi
> to
> > > > asi před 5ti lety u 7mi včelstev.
> > > > J.B.
> > > >
> > > > Pane Pepo (mohu -li Vám tak říkat,)ten nástavek mezistěn dole-ne každý to
> > tak dělá,zatím ani já ne.Chápu, že nějak ten polštář musí být vystrojen,pokud
> > bych věděl,že mi do jara nezplesniví tak bych sem raději dal souše.Smetu
> dvoje
> > včely na MS a mám jich "neúrekom".A na jaře,až by bylo zapotřebí bych již
> mohl
> > operovat s takto vystrojeným nástavkem,protože MS zpočátku stejně nepoužiji a
> > včely je maximálně ještě jen lehce rozestavějí. Tolik můj pololaický názor.
> > Ale,alespoň dodatečně,díky za podporu a uznání mých přelarvovacích
> > pokusů.Dopadl jsem natolik nestandardně,že prosím,pokud někdo ví a hlavně
> ví,jak
> > dál,prosím o radu.
> > Tedyz devíti misek se šest ujalo,pěkné matečníky s náběhem na víčkování.Pak
> jsem
> > přišel za 4 dny a všechny zastěvěny šiškami divočiny,vůbc nebyly vidětZkusmo
> > jsem jednu šišku odlomil odhadem ve výši špuičky matečníkuSkutečně se
> objevila,o
> > průměru asi 5 mm,již jakoby lehce popraskaná.Kouknul jsem ještě za půl dne a
> > špička byla načatá a zaní se hýbala líhnoucí sematka (?)Za dalšího půl dne
> jsem
> > v tomto matečníku objevil dělnici,která se pracně soukala ven,zadečkem
> napřed.A
> > abych nezapomněl,pro alespoň nějakou jistotu jsem před 24 hodinami dal plást
> s
> > vajíčky a larvičkami.Ani náznak snahy o vytažení nouzáků.Nyní mám na liště
> ještě
> > 3 takové zastavěné matečníky.Od včerejška.Dnes již budou třeba také
> > vyběhlé,vykousané těžko,protože přes ten voskový skafandr se k nim případná
> > první matka
> > .neprokoušeProsím,Pepo,nebo kdokoliv kdo s tím má zkušenosti abyste
> > poradili.Díky
> > P.S.Asi 800 m daleho mám lán pole,které vypadá jak když začíná jarní
> tání.Prostě
> > souvislejší bílé plochy a mezitím tmavší místečka.Při bližším pohledu jde o
> > jetel.A včelky se snaží, medníky těžknou, zatím jsem ještě z jetele med
> > neměl,máte nějaké zkušenosti?
> > Díky.
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Příteli Stonjeku, to nemá chybu!!!!

J.P.

Pepane, nejsem cukrovarník a ani chemik. Přišlo mi na mysl co je jednodušší a levnější - sušit hrubý krystal, nebo písek. Curovary dělají to co chce neviditelná ruka trhu, nebo management a ten se s cenou nevzrušuje, protože to zaplatíme. Jinak ještě před válkou se hrubý krystal upravoval pomocí modré skalice, aby získal barvu a lesk - dával se prý jeden velký zednický šoufek nasyceného roztoku na várku. A aby na to kontrola finančáků nepřišla, tak portýr měl pod stolem tlačítko a v případě potřeby ho zmáčknul. Byla to extra linka k signálnímu zařízení. Když se rozezněl zvonek a rozblikalo světlo, měla obsluha sušicí rotačky pěkné fofry. Takže Kolomý toho bere několik náklaďáků. Má ho balený v igelitových pytlech, které nejdou roztrhnout a je dokonale odprášen.

J.P.

Na mnoha obrázcích chovu včel je rámek s dvěma lištami a tak 2x15 velkých pěkných matečníků.
Já jsem to nikdy neměl.
A nevadí mi to protože nepotřebuji najednou 30vybíhajících matečníků , nejsem chovatel matek.
K počtu přelarvovaných misek do chovného včelstva bych ale řekl tolik :

počet přijastých misek odpovídá chovné náladě včelstva t.j. síle , počtu včel, počtu krmiček a celkové náladě.
Tedy jestliže včelstvo přijme 30 misek má náladu na 30 misek, jestli přijme 10 misek má náladu na 10 misek a


NEMÁ CENU MU PŘIDÁVAT DALŠÍ Z DALŠÍ SÁDKY SERIE- PROTOŽE BY KVALITA MATEČNÍKŮ BYLA NIŽŠÍ.!

Někdy víc může být míň.
J.B.

V Křemencové mají 85% KM 1kg za 160,-Kč
Můj dotaz na chemiky.

Mám ve sklepě po otci sklenice 1l a 0.75 l
na litovkách je nápis kyselina mravenčí a koncentrace 80-86%, je přeškrtlá, já jsem s ní loni léčil a vsugeroval jsem si že je to 60%.( neměl jsem problémy , inječní stříkačkou jsem opatrně kropil suché desky formidolu na loučkách horního nástavku 20 ml.= 1 nástavek nad plodem
opakovaně když roztoči padali, když nepadali tak jsem přestal, na podzim fumigace )
na sklenicích 0.75 není štítek.
Smrdí to podobně ty dvoje sklenice ale né úplně stejně.

Chemici co bych mohl udělat abych těch 2+4 sklenice identifikoval.
1/ že je to KM,
2/ zjistil její koncentraci.
Díky
J.B.

Olega Burgel, neviem prečo sa to vyskytuje otázka častého lúpenia odložencov, keď ja mám na včelnici momentálne 70 aza posledných 1é rokov si nespomínam ani na jeden vylúpený odloženec.

U mňa od posledného zápisu plus váha neustále klesá (asi 1 mesiac) a v tomto podľa vás a iných sa neodporúčajú budovať nové včelstvá, ale čas je tu. Tak prečo to odkladať nemôžme až na čas kým bude znáška. Samozrejme viem, že v čase znášky je pri včelách kľud, ale ja ani teraz niečo také nepozorujem.

Pred 16 dňami som pripravoval na 12 oplodňovacích jednotiek na dva plásty 42x27, do každej komora som vložil súš a 1 plást so zásobami, mladé včely sa liahli. Zásoby sú strašne dôležité, nemusíme im 1-2 týždne podávať zásoby a liahnuce sa včely nahradia včely lietavky, ktoré odletia naspäť do svojich úľov. Ak už musím dať do týchto oplodňovacích jednotiek potravu, tak rozhodne tvrdšie cukromedové cesto (CMC), ktoré je podľa mňa bezpečné pre začínajúce včelstvo. V takto koncipovaných včelstvách nikdy k rabovke nedôjde a zvlášť ak je u včelstve vyliahnutá mladá matka.

Loupeži oddělku se předejde také tím, že pokud se dávají zásobní plásty,
musí být ze stejného včelstva, odkud jsou ty včely - tedy ani z jiného úlu,
ani z uložených zásob. I když se některé létavky vrátí do původního úlu,
cítí, že ten med je "jejich" a není třeba ho někam přenášet (loupit) :-).
Ať se daří !
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: a.turcani
Sent: Monday, June 18, 2012 12:45 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: oddělky a slídění

Olega Burgel, neviem prečo sa to vyskytuje otázka častého lúpenia
odložencov, keď ja mám na včelnici momentálne 70 aza posledných 1é rokov si
nespomínam ani na jeden vylúpený odloženec.

U mňa od posledného zápisu plus váha neustále klesá (asi 1 mesiac) a v
tomto podľa vás a iných sa neodporúčajú budovať nové včelstvá, ale čas je
tu. Tak prečo to odkladať nemôžme až na čas kým bude znáška. Samozrejme
viem, že v čase znášky je pri včelách kľud, ale ja ani teraz niečo také
nepozorujem.

Pred 16 dňami som pripravoval na 12 oplodňovacích jednotiek na dva plásty
42x27, do každej komora som vložil súš a 1 plást so zásobami, mladé včely
sa liahli. Zásoby sú strašne dôležité, nemusíme im 1-2 týždne podávať
zásoby a liahnuce sa včely nahradia včely lietavky, ktoré odletia naspäť do
svojich úľov. Ak už musím dať do týchto oplodňovacích jednotiek potravu,
tak rozhodne tvrdšie cukromedové cesto (CMC), ktoré je podľa mňa bezpečné
pre začínajúce včelstvo. V takto koncipovaných včelstvách nikdy k rabovke
nedôjde a zvlášť ak je u včelstve vyliahnutá mladá matka.

Je to pravda manžel si pořídil včely tvrdil,že bezdúvodně neštípou,ale není to pravda,jsem úplně mimo úlu,včala přiletí a píchne jsou to bestie.Takže záliba na dúchod chovat včelky je to nejhorší rozhodnutí,chci podotknout,že toto bezdúvodné píchnutí se mi stalo za měsíc 4x

Bestie to nejsou. Manžel by měl vyměnit matky a chovat klidnější včelstva. Je to jako s lidmi - jeden cholerik, druhý třeba flegmatik. Já jsem letos od včel na zahradě nedostal ani jedno žihadlo, a to (když není před bouřkou nebo tak) se před ně odvážím i se sekačkou. To je ale rizikové chování a se žihadlem je pak ovšem třeba počítat.

160 to je teda cena! Ja jsem ted kupoval 10l 85% z veboru za 732,- i s dovozem domu.

Martin

On je na to ještě jeden trik
plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu.

pepan


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: oddělky a slídění
> Datum: 18.6.2012 16:10:40
> ----------------------------------------
> Loupeži oddělku se předejde také tím, že pokud se dávají zásobní plásty,
> musí být ze stejného včelstva, odkud jsou ty včely - tedy ani z jiného úlu,
> ani z uložených zásob. I když se některé létavky vrátí do původního úlu,
> cítí, že ten med je "jejich" a není třeba ho někam přenášet (loupit) :-).
> Ať se daří !
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: a.turcani
> Sent: Monday, June 18, 2012 12:45 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: oddělky a slídění
>
> Olega Burgel, neviem prečo sa to vyskytuje otázka častého lúpenia
> odložencov, keď ja mám na včelnici momentálne 70 aza posledných 1é rokov si
> nespomínam ani na jeden vylúpený odloženec.
>
> U mňa od posledného zápisu plus váha neustále klesá (asi 1 mesiac) a v
> tomto podľa vás a iných sa neodporúčajú budovať nové včelstvá, ale čas je
> tu. Tak prečo to odkladať nemôžme až na čas kým bude znáška. Samozrejme
> viem, že v čase znášky je pri včelách kľud, ale ja ani teraz niečo také
> nepozorujem.
>
> Pred 16 dňami som pripravoval na 12 oplodňovacích jednotiek na dva plásty
> 42x27, do každej komora som vložil súš a 1 plást so zásobami, mladé včely
> sa liahli. Zásoby sú strašne dôležité, nemusíme im 1-2 týždne podávať
> zásoby a liahnuce sa včely nahradia včely lietavky, ktoré odletia naspäť do
> svojich úľov. Ak už musím dať do týchto oplodňovacích jednotiek potravu,
> tak rozhodne tvrdšie cukromedové cesto (CMC), ktoré je podľa mňa bezpečné
> pre začínajúce včelstvo. V takto koncipovaných včelstvách nikdy k rabovke
> nedôjde a zvlášť ak je u včelstve vyliahnutá mladá matka.
>
>
>
>

Když je ovšem období zvýšeného slídění včel, mohou se na věnce zásob nad plodem natáhnout létavky z jiných úlů, takže to může být na druhou stranu i na škodu. Tedy souhlasím, ale je nutné nepřetáhnout vhodnou dobu otevření oddělku.

On je na to ještě jeden trik
plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu. pepan

Pepan , prepáč, ale včela s nového odloženca na pevnom odletia taktiež. čo tie majú spoločné s rabovkou? Veď ja som nevytvoril len týchto 10 odložencov-oddělkou, Tých som robil na stovky, ale ako som už napísal, plást, ktorý preložím na na nové miesto musí mať zaviečkovaný plod, ktorý so stredu plodokruhu liahnu. Tie nahradia odletené lietavky, veľmi rýchlo, po prvom prelete sa stanú lietavkami, no a je dôležité aby ,mali na pláste zásoby.

Vti je v tom že se ji ta létavka s kamaráčovtem vrátí na místo kde již nic nebude.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: odd?lky a sl?d?n?
> Datum: 18.6.2012 18:48:59
> ----------------------------------------
> On je na to ještě jeden trik
> plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo
> nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv
> se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu. pepan
>
> Pepan , prepáč, ale včela s nového odloženca na pevnom odletia taktiež. čo
> tie majú spoločné s rabovkou? Veď ja som nevytvoril len týchto 10
> odložencov-oddělkou, Tých som robil na stovky, ale ako som už napísal,
> plást, ktorý preložím na na nové miesto musí mať zaviečkovaný plod, ktorý
> so stredu plodokruhu liahnu. Tie nahradia odletené lietavky, veľmi rýchlo,
> po prvom prelete sa stanú lietavkami, no a je dôležité aby ,mali na pláste
> zásoby.
>
>
>

Pepan,na aku dlhu dobu nechavas tie odlozence v "medzistanici"?..ja to robim tiez tak,len nemam moznost to nechat dlhsie nez 2hodky,niekedy ani to,a niekedy to staci,ale niekedy aj nie..

Nepamatuju,ze bych prisel o oddelek loupezi.Udelam ho rano,postavim na ul ze ktereho ho delam,letavky napadaji cesnem do ulu,vecer oddelek odnesu a umistim na konecne misto.JosPr

Vidím, že názorů na oddělek je spousta. Nechal jsem dnes až do 15hod na slunci ten oddělek jako 5. nástavek (na mezidně) jen na dírkované očko-větračku a bez problémů. Po otevření na jednu včelu je klid. Ono já jsem nedával žádnou přepážku do nástavku a tak vzduchu mají hodně. Slídilky zmizely. Sem tam v očku včela kouká ven. Zítra zkontroluji matku jestli vylezla z klícky, tentokrát před setměním abych nelákal slídilky.
Jinak dnes konečně přínos ze spádku ze mšic na ovocných stromech a lípa.

Jinak je možné udělat oddělek bez přidání zásob, a až matka bude na plástu za cca 4 dni tak teprve potom přidat zásoby?

Úplně stačí půl hodiny. VŠIMNI SI KDYŽ PRACUJEŠ S NÁSTAVKY Za pár minut je klid u odloženého nástavku. Budeš-li se dívat dobře tak můžeš i vidět jek včely s odloženého nástavku odlétají do původního místa.
Ovšem dělám-li smetenec z několika úlů nechám ho zcelit přes noc v chladu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odd?lky a sl?d?n?
> Datum: 18.6.2012 19:38:17
> ----------------------------------------
> Pepan,na aku dlhu dobu nechavas tie odlozence v "medzistanici"?..ja to
> robim tiez tak,len nemam moznost to nechat dlhsie nez 2hodky,niekedy ani
> to,a niekedy to staci,ale niekedy aj nie..
>
>
>

no,dnes som pracoval s nadstavkami..a u odlozeneho(zabudnuteho)za par min.namiesto kludu masaker...:-)..u nas strasne sucho..aj v zemi aj v chotari..silnejsie vcelstva maju nieco z lipy donesene aj na vytocenie,slabsie len pre seba..sliedivost je taka,aku na tuto dobu nepamatam..

Samozřejmě, že vydrží bez zásob kolik dní budeš potřebovat. A ještě si přečti motto co je napsáno na úvodní straně této konference a máš odpovědi na všechny svoje otázky.

-> Aleš Molčík

Už kdysi jsem tu napsal dotaz a téma ukončeno podobně.
Tak vám přeji až vám tuny donesou a nashledanou......

Moje odpověd měla být na to aby jsi se zamyslel ne urazil. Vyzkoušej sám na sobě 4dny bez zásob aj. co si myslíš, že by měly včely vydržet.

Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli.

Do vyhledávače jsem si vložil "mor včelího plodu", a ejhle co z toho všechno vylezlo. Stačí si přečíst pokyny. No vraťme se k tomu moru. V jednom z příspěvků byl odkaz na toto: www.vcelimor.szm.sk . Očekával jsem velmi vášnivou diskusi na toto téma a ono nic. Neozval se ani ten co si libuje ve šťourání, ani odborníci na nákazy honosící se titulem MUDr., což je pro mne velmi zajímavé. Pánové tak hurá do toho. A jestli nechcete, nebo nemůžete, měli byste napsat proč.

J.P.

dotaz na zebrování rámků

Prodám včelařský magazin z roku 1967. Máte někdo zájem?

Já čtu co je psáno, ne co si kdo myslí. Příště popsat situaci celou větou. Zásady u tvorby nového osazenstva do plemenáče, oplodnáčku, nástaveku je o tom, že včely musí zaplnit prostor, mít dostatek zásob a dostatečná ventilace. Pokud se tvoří nové osazenstvo tak včely nemají ještě rozděleny funkce uvnitř. Takže nefunguje nic jak v klasickém zaběhnutém úlu a včelař musí udělat věci tak, aby včely toto období cca 2dny přečkaly bez úhony. Takže dát jeden plást do nástavku a nezužit prostor překážkou je špatně. Když se ochladí, včely nevyhřejí prostor a všechno kolem zajištění nového rozdělení funkcí se mění v záležitost jak přežít co by jednotlivec. Nedostatek zásob- stejný výsledek je k předchozí. Nedostatečná ventilace- včely se můžou zadusit, nemajíli možnost úniku a nebo se vyžene celé osazenstvo před úl. Včely patří do stínu. Je jedno jak je osazenstvo velké, když jsou zajištěny základní potřeby zvládne přežít v sezoně jako celek všechno.

Zajímavá metoda, vyzkouším a doufám, že bude všechno zakaleno.

Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli.

Martin, správne si to urobil odloženec vždy by mal mať na pláste okrem liahnúceho sa plodu aj ZÁSOBY, ktoré im nejaký čas týždeň-dva vydržia, vtedy sa včelár nemusí báť sliedičiek.
Niekto radí do plástu aj vodu, ja ju nedávam, pretože uč na druhý deň nové lietavky ju donesú do úľa.

"Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli."

Pánové zdravím, jak to u Vás vypadá se snůškou, u mě jsem řepky vytočil, po nich něco cvrko ale teďka už 14 dní na váze kladná nula.... jak to vidíte vy s další snůškou?

Paní Jarka máte pravdu , pořídit si na důchod včely je stejně hrozné jako mít zlou ženu nebo onen vlastní důchod.
Rozvedte se nedostanete 4 žihadla za měsíc, vemte si mně já dostávám asi 10 žihadel denně .
|Vím proč.... protože ty bestie chovám okrádám o med, hýčkám a miluji.
Já vím že se vám to zdá nesmyslné ale je to pravda a takový je život.
J.B.

Přemýšlel někdo nad tímto, žeby e-cigareta po přestavbě a nějakého kontroléru mohla dlouhodobě udržovat při přesném dávkování roztoče VD? Náplní by prakticky mohla být i kyselina mravenčí. A co se týká řízení, například interní termistor by mohl vyhodnocovat teplotu a tím dávky._gp_

Řepka vytočena,slušný průměr vzhledem k letošnímu jarnímu počasí.Asi týden sporadická snůška z maliny a nyní začala kvést pohanka a kmín. Obojího zde máme několik ha a tak vkládáme naděje že to počasí nepřetrhne a že budeme vytáčet druhý květový med.Medovici letos nečekáme vzhledem k lijákům,které zde byly,jenže příroda je mocná čarodějka a třeba nás může i překvapit,jako se to stalo v minulosti již mnohokrát.Začíná taky kvést lípa malolistá,takže ruka páně je otevřená pro naše včely...

Děkuji za užitečné odpovědi k tvorbě oddělku. Dneska jsem odělek otevřel a viděl jsem už matku na plástu, přidané zásoby jsou už také přeneseny, loupež se podařilo tím jednodením vezněním odvrátit. . Očko otevřené už naplno a včely větrají a sem tam už něco nosí.

U nás na Opavsku na mém stanovišti bylo dnes přes 33°C ve stínu, teď ve 20:00 je tu 28°C, některá včelstva ve 4N 39/24 s 2cm česnem přes celou šíři tvoří pod česny asi 1kg bradu. Snůškově co přinesou, to spotřebují. Ačkoliv jsem vytočil po řepce jen 6kg na včelstvo, vypadá to na zakrmení na zimu cukrem a to v některých případech v plné dávce :-(.

Není to žádná věda, to podstatné včely udělají samy. Včelař akorát musí do vhodné dutiny - úlku dodat optimální množství včel, plodu a zásob.

Plastové rámky na Langstroth a stropní, rámková a česnová krmítka pro Langstroth najdete na www.bzucimivtom.cz

A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače.

Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 - 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena nějak podstatně snížila.

Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo plynu.

Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění nějakým dmychadlem.

"A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače."

A proč vymýšlet takové složitosti když zatím stačí k tomu varidolu Za 21 Kč Krabička sirek za 2 a k tomu balíček pásků za 20kaček a uděláš s tím 25 včelstev.. Ta malá úspora času by asi byla moc drahá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 06:26:52
> ----------------------------------------
> Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace
> vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních
> zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 -
> 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena
> nějak podstatně snížila.
>
> Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem
> koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není
> problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální
> koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod
> koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí
> podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu
> na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané
> koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
> Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený
> elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo
> plynu.
>
> Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění
> nějakým dmychadlem.
>
>
>

Já fumiguji zásadně starým způsobem, předem vybírám buď z horního nástavku nebo za okýnkem jeden plást . Knot potom dávám místo toho plástu po otevření úlu strůpkem nebo u zadováku okýnkem.

E-cigareta by mohla umožnit to prostě jen fouknout česnem do úlu bez jakýchkoliv příprav kromě uzavření úlu.

R. Poláček napsal:
Feromony roztočů by nejdřív někdo musel objevit........

O feromonových pastí na varroa je toho k dočtění zatím skromně, ale nejvíce to berou vážně v USA. A nejde do náplně lapače prý ani tak přesně o feromon roztoče, ale feromon včelího plodu. Feromony do lapačů na roje jsou celkem dostupné, objednat z USA přes net, a použití i v jiných situacích, při potřebě udržet včelí společnost soudržně bez matky. A na něco podobného zkouší lákat roztoče.

---------------------------------------------------
Na to fouknutí do očka bez přípravy jsem u jednoho "výzkumníka" viděl kříženec mezi Fureto/Grifinem a Varoxem. Naši včelaři jsou neskutečně zruční :-).

Omlouvám se za chybu v příjmení místo Polášek jsem napsal Poláček. Máme zde v okolí ty co se píší s č, tak jsem to psal tak nějak automaticky.

No, napsat u mého jména č místo š je dost obvyklá chyba. Nic se neděje.

Zkoušet ty feromony můžou, ale zřejmě zatím je účinek malý. Jinak by se to už široce presentovalo a určitě by to někdo dovezl i tady do Evropy.
Feromony na roje by měly být trochu o něčem jiném než včelí feromony vhodné na ty roztoče.

neviete niekto aky je pomer kliestika na vcelach vs v plode v beznom roku,povedzme v mesiaci maj(kveten)..ak by som v tomto obdobi zlikvidoval plod a dal medzisteny,ake percento kliestika by mohlo zostat vo vcelstvach? spekulujem vyskusat nieco take na odlahlejsej vcelnici,kde by bolo riziko reinvazie minimalne,ci by sa takto nedalo vyhnut letnym,prip aj ostatnym osetreniam proti kliestiku v danom roku..medzi znaskou z agata a slnecnice mam hlucho,tak by to nemuselo ist ani nejako vyrazne na ukor medu..nehovoriac o tom ze by som zlikvidoval rojovu naladu,ktoru mavam pravidelne takmer u vsetkych vcelstiev..

Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá. Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.

To bych chtěl vidět, vyvařovat plásty s plodem plus s nějakým medem a podobně.
Jinak, co si pamatuji, roztoč by měl být mimo plod takových 14 dní, které má "vyhražené" na šíření do dalších včelstev. Takže zhruba 2/3 by měly být na plodu, třetina volně na včelách. Takže jenom zničení plodu znamená snížení počtu roztočů o cca 1 generaci neboli návrat zpět o cca měsíc až měsíc a půl.
Při takových opatřeních jsou potom ještě další plusové jevy. Pokud roztoči nemají delší dobu k dispozici plod a musí tu dobu přežívat na včelách, stárnou a jejich rozmnožovací schopnost se poněkud zhoršuje. Taky je větší pravděpodobost, že roztoč ze včely spadne někde, odkud se už na jinou včelu nevyhrabe, třeba bude uloven mravenci nebo jiným dravým hmyzem....Nebo že ho včely zaznamenají a samy ho nějak zlikvidují .
Pokud se po delší přestávce ve včelstvi zase objeví plod, pravděpodobně do prvního půl, 1 dm čtverečního plodu se nacpe většina roztočů. Nabízí se možnost ten první dm čtvereční plodu prostě ve fázi zavíčkovaných buněk zlikvidovat. Tím by měla být ze včelstva odstraněna většina roztočů včetně těch potencionálně hodně odolných na léčiva.

Třeba v nějakém pomocném včelstvu nechat zaklást rámečky 10 x 10 cm, ve fázi na rozhraní vajíček a malých larviček je rozdělit do včelstev bez plodu a potom ve fázi zavíčkovaného plodu rámečky vybrat a strčit na takový týden do mrazničky pořádně vymrazit na takových - 15 st C. To by mělo roztoče zabít, kdysi jsem to dokonce konzultoval v VUVČ v Dole. Rámečky pak nechat rozmrznout a mrtvý plod nechat vyčistit včelami, aby znova použily to, co jde a ostatní vynesly z úlu.
Za cenu takových cca 2 hodin piplačky s jedněmi včelami , dalších 1 - 2 hodin na jedno včelstvo piplačky v pracovně s plásty a ztráty jedné generace včel, tudíž oslabení následné snůšky by aspoň teoreticky mělo jít včely ozdravit.

neporadí mi někdo?

Chemici co bych mohl udělat abych těch 2+4 sklenice identifikoval.
1/ že je to KM,
2/ zjistil její koncentraci.
Díky
J.B.

Hlavně je třeba si uvědomovat, že plodové křivky včely a kleštíka jsou rozdílné. U včel začíná prudce klesat v době výchovy zimního plodu, na rozdíl od roztoče u kterého tato stále plynule stoupá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 23:56:05
> ----------------------------------------
> Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických
> roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce
> roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost
> kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu
> obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá.
> Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.
>
>
>

Já jsem získal kanystr KM, koncentrace neznámá. Kolega potřeboval uvolnit 50l demižony a v té době o KM se vědělo jen málo. Tak jsme si nechal kanystr a pak se divil, na jak málo dávek by to bylo.

A koupil si pár kanystrů dalších. Ve vašem případě bych s čuchnul k oběma (novým i starým) a porovna zda to je KM.

A pokud přijde potřeba to lít do včel, tak budu tu kupovanou o známé koncentraci doplňovat tou neznámou. Když to vezmu jedna ku třem, tak se nic neděje. Ať je to 60% nebo 95%. Vzhledem k tomu, jak velké rozdíly jsou v dávkování - odparech v jednotlivých úlech.

Jestli se nepletu, litr KM v kanystru mě stál asi 100Kč.
Takže v případě 50 litrů to stojí za práci zjišťovat, ale záchrana několika litrů ani za hodinu práce. Raději si vychovám matky. Nejsem v důchodu, musím bohužel neustále řešit jak využiji čas. To je kritická veličina, po penězích :-) Tedy u těch měřitelných věcí.

A nebo raději půjdu dnes s dětmi na výlet.

Včera to tady hučelo, tak snad za nás včely nějaké peníze vydělají, když se my budeme flákat :-)

Karel

KM to pravděpodobně bude. Nejbližší dostupná tekutá organická kyselina je octová a ta smrdí dost jinak. Rozdíly jsou taky v teplotách tuhnutí koncentrovaných roztoků kyselin plus koncentrovaná kyselina mravenčí jako jediná z roztoků organických kyselin by měla rozpouštět i některé plasty podobně jako ředidla. A být taky hořlavá jako ředidla.

Koncentraci zjistíte, pokud budete mít k dispozici tabulky závislosti hustoty roztoku kyseliny na koncentraci, zváží se známý objem třeba v odměrce nebo přesněji v laboratoři v odměrné nádobce, pyknometru. Případně porovnat hustotu s kupovanou kyselinou mravenčí známé koncentrace.

Dále je nutné zjistit čistotu, může to být technická kyselina mravenčí určená třeba pro činění kůží, kde je kromě vody několik procent dalších nečistot. Někde v laboratoři, nejspíš na nějakém starším méně přesném chromatografu, aby to nebylo moc drahé.

U nás to hned po ránu hučí .Rozkvetla lípa.Včera to ještě všechno bylo v podmetech.

To co popisuje Radim jde udělat i klíckováním matek na 3týdny a 1 týden pod izolátorem z mateří mřížky na plástu. Za těch 28dní je všechen plod vyběhnutý a pod izolátorem do víčkování chybí 2dny kde by se měl soustředit roztoč. Jenomže má to riziko větší rojovky. A Gustovi jde i o potlačení rojovky, takže tudy cesta nevede.
Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva. Význam to má jen v částečném snížení z aktuálního stavu a potom musí nastoupit bud chemie a nebo přímá účast včel na likvidaci roztoče. Takže bych nejspíš šel cestou kontroly čistícího pudu, jde-li Gustovi o to včelařit bez chemie.

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..mi to zas nejako blbne,sorry za duplicitu..

"Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva."

"ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu.."

http://youtu.be/lOCBXK-dajU



Protirojová opatření
představují používání vysokého podmetu

http://youtu.be/SPZYVXhuZOk

B.V.

Dobrý den,
rád bych jen v krátké reakci zmínil že jsme spustili webové stránky Jakubovského krmítka, kde naleznete všechny podstatné informace, fotky, reference, odkazy a brzy i video s názornou ukázkou použití krmítka v praxi.
Děkuji a za dva měsíce přeji klidné krmení.

www.jakubovske-krmitko.cz

Rozkvetly dalsi lipy,voni to vsude,no vcely je ignoruji,list je uplne suchy.Az po 10.hodine se jim zacinaji venovat a to vetsinou pouze vcely sbirajici pyl.Vetsina letavek nosi z lesa,jsou videt na ostruzinach,vrbce(te jsou letos koberce),rano a vecer na smrcich a borovicich(borovice dokaze byt previt).Ze stromu sladina nekape,no do konce snusky u nas jeste zhruba 30 dnu.Pokvete jeste starcek,z nej byva take dobra snuska,jedle asi ne,i kdyz....(byla loni).JosPr

Prepáčte, ale šíriť niečo také nepraktické by som to vôbec praktizoval. Už Ukrajinské kŕmidlo je oveľa lepšie, nepotrebujem k nemu povalku, lievik, keramzit a včely oveľa skôr objavia v ňom roztok ako vo vysokom komíne jakubovského kŕmidla, ale ani jedno ani druhé by som nechcel, a ešte som nespomenul, že ak chcem kŕmiť musím mať voľnú debničku nad plodiskom. Čo vyvolá následne postarať sa o uloženie plástov a síriť ich. Toto robiť pri 70-tich včelstvách.....?

Ja už 27 rokov nepoznám takéto "hrátky", lebo takáto úľová zostava odoberať prázdne súše pri kŕmení a skladovať ich, nepoznám. Pretože používam vonkajšie kŕmidlá povalové- stropové a závesné na zadnú stenu úľa, pre ktoré netreba špeciálna príprava úľa na ich nasadenie pre kŕmenie, povalové sú vždy nad včelstvom ako vrchnák a ešte lepšie ich nasadím pri kŕmenie na háčiky.

Rozkvetly kde? Na marsu, nebo třeba v Benešovském kraji?
Bylo by dobré napsat alespoň kde.
Puppino

Dobry den,

mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly, dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas posprejuji. 10.6. jsem jeden z tech mene casto pristupovanych ulu rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni se obejvi par vcel a utoci.

Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.

Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz se tyka jak rodiny, tak sousedu :(

Dekuji za vsechny postrehy

Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda nemusim...JosPr

Podle mých zkušeností se do včelstva ta divokost "obtiskne" tak 14 dní i měsíc. Proto je logické, že když byly rozdivočené poprvé 10.6 , jsou dodnes poněkud divočejší. Chodit do nich třikrát za cca 14 dní je taky poněkud moc, bral bych tak jednou za 3 týdny, za měsíc. Častěji jen když je to úplně nezbytné.
Divoké byly pravděpodobně kombinací toho, že byly otevřeny v nevhodnou dobu, kdy bylo pod mrakem a před deštěm a že při tom rozebírání bylo s nimi zacházeno nešetrněji než při té nevhodné době vydržely. Rychlost pohybů, klepání při rozebírání nástavků a plástů atd. Otevřené včelstvo naznačuje spousty signály zkušenému včelaři , jak moc jsou rozlobené nebo kolik jim chybí k tomu, aby od klidného sezení na plástech přešly k hromadnému vzletu včel a k hromadnému útoku na včelaře. Jen je třeba se ty signály naučit. Od toho, jestli po vytažení plástu sedí klidně na původním místě nebo se zvednou a cestují po plástu a jak rychle, jestli je z nich cítit "vůně zuřivosti" či feromon, trochu připomínající pach oloupaného banánu, či jestli je z nich cítit vůně klidu, nedokážu to přesně popsat, vůně připomínající vzdáleně vůni suchého chleba či jestli je z nich cítit vůně donesených zásob podle toho, jaká je snůška. ... Taky když útočí, tak s předstihem mnoha minut útoky nejdřív předstírají a nebodají a teprve když "vetřelec" , včelař, nemizí a dál pokračuje stejným nešetrným tempem , teprve potom se do toho pořádně opřou a skutečně zaútočí a rozdávají žihadla.
Já při práci ve včelách už automaticky včely v tom smyslu sleduji a podle toho, jak se chovají, pracuji s nima buďto mírněji nebo rychleji. Je to pozůstatek či zvyk z práce v zadovácích, kterých jsem měl kdysi ke 35.
Měnit matku za nějakou z vyšlechtěného klidného chovu podle mně smysl má, ale mnohem méně než se uvádí. Vyšlechtěné matky jsou sice v průměru klidnější, ale nešetrnými zásahy lze během pár týdnů udělat i z nejklidnějších včel včely vysloveně divoké. Vyšlechtěné matky nekupuji už takových 20 let a s divokostí včel nemám problémy.

Takže opatření je prosté, zasahovat ve včelách tehdy, kdy je to pro ně optimální, to znamená za pěkného počasí a pokud jsou příliš divoké, zpomalit. Nejdivočejší včely na stanovišti nechávat vždy na nejideálnější dobu. Zásahy do včel dělat spíš menší, méně radikální, jednodušší, přirozenější pro včely. Divokost těch včel by se měla časem , tak do měsíce, sama snížit.
Co se týká sousedů, úly od jejich zahrad oddělit vizuálně, třeba stěnou z keřů, mimo přímou viditelnost úlů a dál než takových 5 metrů od úlů podle mých zkušeností včelky neútočí.

Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez spadku. Tovačov na Přerovsku.

Za prve; včely není vůbec nutné rozebírat často. Klid ji prospěje více.
2) Bodavos včel velmi dobře můžou vyprovokovat právě ty spreje a časté vrtání se v nich.
3) I příchod špatného počasí lze poznat podle zvýšené útočnosti včel
4) Zrovna tak to bývá právě v období kdy kvete mák
5) pokouřením včel dosáhneš přípravy na odlet před požárem. včely nabírají zásoby a jsou pak klidnější
6) nemají rády pach piva.
7) provokují je rotační sekačky.
8) po 14 hodině již bývají také otravné
9) u starších matek se také objěvuje vyšší útočnost, pomáhá její výměna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:08:35
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly,
> dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od
> jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas
> posprejuji. 10.6. jsem       jeden z tech mene casto pristupovanych ulu
> rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me
> vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred
> tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera
> rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni
> jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni
> se obejvi par vcel a utoci.
>
> Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred
> destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady
> a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek
> stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.
>
> Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho
> pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz
> se tyka jak rodiny, tak sousedu :(
>
> Dekuji za vsechny postrehy
>
>
>

Tak tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:54:00
> ----------------------------------------
> Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na
> sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho
> presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a
> novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den
> uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel
> zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s
> preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam
> kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit
> nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda
> nemusim...JosPr
>
>
>

V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam objevili trubčice,
ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. ( ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou tam trubčice. včely staví
J.B.

Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u některých včelstev roztok zkvasil.

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Tak matku nehledej, bude pravděpodobně v pořádku. Počkej na zavíčkovaný
plod, hlavně krmit a nerušit!!

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: trubčice
"V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam

objevili trubčice,

ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (

ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou

tam trubčice. včely staví

J.B."

Já právě používám lavory z globusu na 15l a keramzit, nemá to chybu. za 2x
nejpozději je nakrmeno. To myslím tak, že nechávám hodně medu, stačí obvykle
jedna dávka. Pokud včelstvo nebere cukr dosatečně rychle, bude mít
pravděpodobně nosemu ceranae.. Záleží jak to včelstvo vypadá, ale minimálně
bych vyměnil matku, v době krmení mají chovatelé stále dost matek.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: krmítko,krmení
"Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném

nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že

kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím

víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro

rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u

některých včelstev roztok zkvasil."

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno. Klade také roztrouženě. Pokud je plod v celku dej jim pokoj a můžeš radeji přkrmit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trub?ice
> Datum: 24.6.2012 21:16:20
> ----------------------------------------
> V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam
> objevili trubčice,
> ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (
> ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou
> tam trubčice. včely staví
> J.B.
>
>
>

Váha stojí u mě na Pardubicku, včelky sice větrají, ale přínos nic moc.
Během týdne pokvete slunečnice, po ní bude konec....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: snuska
"Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez

spadku. Tovačov na Přerovsku."

Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty.

Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové. Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám se:-))Díky za radu.

Menší je lehčí. A má v ČR dobrou výrobní podporu, 3/4 je na tom hůř (důvodem je hlavně jeho menší rozšířenost).
Mezistěna se dávat opravdu nemusí.

Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Aleš, ja by som to nenazval hrboplod ale trúdí plod, bola materská bunka, no matku som nenašiel. Čo sa dá z tohoto popisu vydedukovať? Napísal si aký je ten "matečník",je zaviečkovaný a pod., či sú bunkách vajíčka 3-4 ks. Ak je včelstvo už trúdicové,z MB sa nikdy M nevyliahne a čo je hlavné (ak sú včelstve trúdice) včely pridanú M po vyjdení odstránia. V prípade že vo včelstve či včelstvíčku, už tento proces trúdic nastal, často nachádzame
pripravené náhradné MB nad bunkou, v ktorých je peľ, je tento proces je už nemenný.
Ak by tak bolo, že vo včelstve sú trúdice-trubčice, je dobré posúdiť silu včelstva a ak je stav pokročilý, lepšie je včelstvo zrušiť vysírením.

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno.

Pepan, tvoje včely pravdepodobne majú krátke bruško alebo sú hlboké bunky, lebo moje trúdice kladú na dno bunky, ale aby som neklamal, tak sem tam aj výnimočne na jej stenu.

Ano, to nebezpečí je.


------------------------------
Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Anton, jeden matečník byl zavíčkovaný a dva otevřené. Ale to já nepotřebuji řešit, kdybych neměl volnou matku, tak bych ten oddělek rovnou zrušil. Ale tím vložením nové matky jsem mu dal ještě šanci, protože zásob a včel měl dost. Když to nevyjde, včely vysypu do trávy at se vžebrají jinam a nástavek s rámky přidám jinde.
A jedna technická poznámka s názvy. Matka je z nějakého důvodu neoplozená, takže trubcokladná a z vajíček v dělničním plodu se líhnou trubci. Nad takový plod se snaží dělnice dostavět bunky což jim dobře nejde a od toho název hrboplod. Kdybych to měl nazvat plnohodnotně trubčím plodem, tak bych si to představoval v klasickém trubčím díle. Trubci z dostavovaných buněk jsou menší.

Aleš súhlasím, ale pôvodný význam hrboplodu bol daným tým, že v úli bola M, ale starobou či typickou chorobou, matka kládla vajíčka obojeho pohlavia (matka bola oplodnená) do rotníčej bunky, potom vzhľad plodu na pláste bol typický hrboplod. No ale o tom môžeme diskutovať, vždy si nájdeme nejakú príčinu.

Uvádzaš 1 MB zaviečkovaná 2 otvorenépôvodne si hovoril len o trúďom plode, takže nie sú to typické materské, nad neoplodneným vajíčkom nemôže byť MB, len falošný tvar, ktorý obačajne zvádza k tomu, že predsa je len v úli prítomná oplodnená M. Už sa z toho neviem vymotať.

Ve své podstatě se mezistěna nemusí dávat do žádných rámků. podle toho však vypadá i výsledné dílo. po volné stavbě se používalo speciální razidlo pomocí kterého se otiskoval voskový základ na lištu. Později se používali jen 1 cm široké pásky mezistěn. i to se však včelařům nelíbilo a začali celé mezistěny upevňovat k horní loučce. Dnes se zase postup poněkud změnil a mezistěna se upevňuje k loučce spodní. Můžeš si tedy vybrat. je to hlavně o vzhledu plástve a také o tom že při slabší snůšce včely raději plní buňky menší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 22:54:35
> ----------------------------------------
> Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové.
> Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po
> študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se
> dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc
> uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou
> 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom
> rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v
> nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám
> se:-))Díky za radu.
>
>
>

To opravdu hrozí pokud dáš více prázdných rámků vedle sebe. přirozená stavba díla je totiž pod úhlem cca 45° vůči vletovému otvoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 23:39:25
> ----------------------------------------
> Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely
> budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky
>
>
>

Pane Antone, myslím si, že lepší možnost, než včely vysířit, je, dát jim jednu menší dávku cukru, cca 1kg v poměru 1:1, pak je pokouřit, ať se nasají a vysypat je do trávy před včelín, odstranit úl, nebo alespoň dobře přikrýt mokrým pytlem.Po zachlazení trubčího plodu ve stavu vajíček a malých larviček zužitkovat ve včelstvech. Plásty poškozené hrboplodem vytočit, získaný med zkrmit a plásty šoupnout do tavidla. Zužitkuje se tak pocenciál včel k případnému zpracování zimních zásob.

J.P.

Je ovšem zajímavé, že když jsem jednou zaváhal při doplnění vytočených rámků zpátky do medníku, nalezl jsem na víku vystavěnou krásnou divočinu, jednu "plástev" vedle druhé, bez spojení. Pravdou ale je, že když dám více stavebních rámků vedle sebe, zpravidla dojde ke spojení, k lehkému "bodovému" často i dokonce, když jsou stavební rámky zebrovány mezi již vystavěné dílo

"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.
Je jen třeba vyhodnotit počet včel v úlku a jejich stáří, jestli se to vyplatí nebo jestli je vhodnější toto zrušit.
Z trubčic v silném včelstvu obvykle nakonec vyjde do zimy životaschopný silný či středně silný oddělek, slabé včelstvo nebo oddělek s trubčicemi kolabuje kvůli nedostatku včel.

Pokud NN, tak 2/3 Lang nebo Optimal. 3/4 je už dost těžká, to bych spíše přemýšlel o normální výšce Langa 232mm - nástavek 241.

Mezistěny se dávat nemusí, ale pokud začínáš, tak bych je používal. A nebo u 2/3 Langa do středu plastové rámky - ty mají právě plochu mezistěny jako 3/4 - nemají dřevo. Budeš omezený nedostatkem díla a na MS budou stavět rychleji. A až budeš mít díla dost, budeš vědět i jaká jsou omezení :-)


Karel

Veď to čo píšete, môžete urobiť aj s vysírenými plástami, ja som myslel na včely-trúdice, pretože tie aj si nájdu vstup do iného včelstva, sú to včely bezcenné, pretože trúdiciam sa zduria zakrpatené vaječníky a nie sú schopné sa regerenovať do pôvodného stavu.

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.

Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 25.6.2012 14:06:43
> ----------------------------------------
>
>
> _"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno
> převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do
> večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!_
> Literatura říká, že pokud se podmínky, nadbytek mateří kašičky změní,
> trubčicím vaječníky zase zaprahnou a ony se zase stanou v podstatě
> normálními staršími poněkud opotřebovanými včelami. Je to ale vcelku jedno,
> jestli to tak je nebo není, protože v trubcokladném včelstvu je sotva pár
> desítek trubčic. Ostatní jsou běžné včely.
> Není tedy důvod, když se to vyplatí, trubcokladné včelstvo prostě využít na
> oddělek.
>
>
>

Díky za rady. Hledám různé informace. Samozřejmě není moc prostředků tak hledám to nejlevnější.Ovšem abych včelařil v lednici,jak jsem to někde vyděl,to opravdu nechci. Vyděl jsem také právě včelaření na divočině.Ale zdá se mi to trošku " divoký".Jak jsem psal uvažuji o Lang. Chtěl jsem 3/4,ale podle rady by bylo lepší 2/3. Můžete mi ještě někdo zdělit nějaké informace,klady a zápory obou velikostí, nebo vůbec názory k této sestavě.Na vebu je informací dost,ale rači bych nějaké ze života. Díky všem Vašek

Pokud představují peníze problém, tak pak máš jedno kritérium navíc - úl co si vyrobím co nejlevněji sám.

A to tě staví do trochu jiného světla - nemsuíš se zabývat tím co je na trhu, ale tím co si vyrobím.

Problém je náklad na suché dřevo.

Já osobně bych si v takové chvíli natahal z okolí palety - pokud někde jsou nějaké nevratné a stejné a dal je sušit na sluníčko.

A pak řešil co s nimi. Pak vychází dobře cenově vyšší nástavek.
Já se dostal na míň 20Kč za spojovací materiál a asi 30 normominut práce. Bez manipulačních časů.

Karel

V tomhle ti nikdo moc neporadí, protože každému vyhovuje něco jiného, každý máme jiné včelařské podmínky. Cenově čím nižší nástavky tím víc dílů potřebuješ a vyjde úl dráž. Takže vysoké nástavky by měly být cenově levnější. A pokud máš nějaký stroj(pilu, hoblovku) a nebo možnost někoho za tímto účelem využít je to nejlevnější řešení. A sehnat levný materiál, i ty palety je možnost.
Ono vzpomínané včelaření na divočině by mělo být také to nízkonákladové. TBH je asi nejjednodušší a tím i nejlevnější, ale Já bych šel spíš do Warre. U Warre jde využít výška desek jaká je k dispozici a vůbec bych se nebál mít truhlíky i na výšce 12cm, tj. šířka desek na paletě. A další věc, lis je levnější než medomet.

Můj názor je, že každý včelař s něčím začne. A jak po 2 - 4 letech pozná na praxi, o čem to včelaření je, tak teprve potom vybírá definitivně úly. A často původní úly mění. Tudíž není žádný zvláštní důvod začínat na nových úlech a snažit se hned na začátku najít definitivní rámkovou míru.
Pokud chceš začínat levně, sežeň si za pár korun nějaké starší nástavkové úly, víceméně jedno jaké. Zamoření nemocemi se u použitých úlů obecně přeceňuje. V úvahu připadá jedině mor plodu a ten vzhledem k agresívnímu průběhu nákazy prakticky jedině tam, kde byl mor plodu zatajen, došlo k úhynu včelstev a následně oficiálně z jiných důvodů k ukončení chovu. Například úly typu "zůstaly ve stodole po dědovi, strýci atd, on kdysi včelařil a pak z jakýchsi důvodů přestal" jsou rizikové, úly typu " snižuji počet včelstev nebo přecházím na jinou míru, moje včelaření jinak prosperuje " a podobné jsou v pořádku. Zvláště pokud prodávající je místní, mezi okolními včelaři známý a stejně tak je známa situace, jestli tam vůbec byl někdy kdysi mor nebo ne. A zvláště když se pro jistotu použité úly zevnitř i zvenku pořádně očistí od všeho možného, vnitřek ještě vydenzifikuje plamenem , zvenku třeba přetře, praskliny vyspraví....

Přátelé, prosím poradí mi někdo jak přizpůsibit míchací vrtuli s 6-ti hranou tyčí na standardní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí (zpravidla vrtule se závitem M14x2) ??? Dá se někde koupit hlavička (sklíčidlo s M14x2 do které bych 6-ti hran upevnil)???

Řešil jsem to zakoupením samostatného sklíčidla, úpravou délky šroubu M 14 mm a svařením.
JK

To je standardní závit M14???

Pokud ssebou vezmete míchací vrtuli od míchadla, tak v prodejnách spojovacího materiálu Vám jistě vyjdou vstříc.
Nevím, jaké má Vaše vrtule stoupání závitu. Nebo zaúkolujte zámečníka a budete to mít komplet a bez starostí.
JK

Omlouvám se, že ruším plodnou diskusi, ale nemám moc možností jak komunikovat. A tak prosím tímto bývalé studenty NASA, kteří si ode mne půjčili jakoukoliv literaturu o její vrácení. Nemám možnost si tuto znovu opatřit. Předem děkuji, Vašek Ducháč, bývalý učitel. Jinak tady v podhůří Hor Orlických byl poslední přínos na váze 11.5. Od této doby je váha vyrovnaná, čili co přinesou to vzápětí snědí, ale jěště není konec, pořád je naděje....Přeji všem lepší podmínky a ať to bzučí....

V příspěvku o trubčicích v oddělku jsem se vlastně chtěl zeptat zda při trubčicích ve včelstvu včelstvo staví.
Už to vím :
Ano ve včelstvu s trubčicí při snůšce či při podněcováni včelstvo staví. v mém případě staví dělničinu.

Vložil jsem do oddělku v klíckách 3 nyní již 4 staré matky.
mám zkušenost už jsem to jednou zkoušel že matky, matka zpět vrátí trubčice na normální včely. ( množství 4 matek asi zapříčinuje delničinu při stavbě.)
Trvá to ale 3-4 týdny a zatím včelstvíčko silně zeslábne tak že to nemá vlastně žádný význam.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
*************************************************
Dávám příteli za pravdu.Několikrát za dobu mého včelaření jsem našel trubčice,vysypal 50m od úlu,úl po nich jsem znepřístupnil aby musely vedle se vžebrat.Takto jsem asi 2x přišel o matky ve vedlejších úlech.Takže chybami se člověk učí a vícekrát takovýto experiment z trubčicemi neudělá a rovnou je vysíří,jiného si nezasluhují a je po starosti a škodě,kterou ještě jsou schopny napáchat...

Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru nevyzkoumávám.
Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.
>
>
>

Rozumím tomu tak, že standartní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí má pro svou vrtuli s nástavcem uchycení skrz ten závit M14 , zatímco obyčejná vrtule prodávaná pro použití do vrtaček tam má obyčejný šestihran, který se uchytí do běžného sklíčidla vrtačky.

Neboli vrtačka jakožto univerzální zařízení má na konci sklíčidlo, do kterého se dá uchytit cokoliv kulatého od průměru 2 do průměru tak 14. Míchačka na maltu je jednoúčelová věc a tak ušetřili drahé sklíčidlo a nahradili ho levným adaptérem na závit.

Uchycení sklíčidla na vrtačku je u většiny vrtaček normalizované, takže v první řadě bych zjistil, jestli stejné normalizované uchycení není na tom maltovém míchadle. Potom by stačilo jen sundat z maltového míchadla ten adaptér na závit a namontovat dokoupené sklíčidlo.

Anebo na míchací vrtuli dovařit či dát dovařit, bude se jednat o poměrně přesné vaření, odpovídající matku či šroub, aby ta míchací vrtule pasovala do míchadla na maltu. Pak ale nejspíš už nepůjde upnout do běžné vrtačky.

Anebo adaptér, z trubkového pouzdra, do kterého se vloží a šroubky zajistí šesthran míchací tyče a na druhé straně přivaří příslušný závit pro uchycení do míchadla.
Možná by to šlo udělat z kusu trubky, možná by se to muselo soustružit, nevím, nejsem strojař.

"> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám."

Je nezvyklé,že by Polášek takto sakroval...

když zajdu s míchadlem k nějakému šikovnému chlapovi co má soustruh a případně svářečku na nerez, tak mi za peníze co stojí vrtule udělá z nerezu novou se závitem M14.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Jan, jednoduchá odpoveď, do pôvodného trúdicového včelstva sa vrátili aj aktívne trúdice. Pokračujú v kladení svojich neoplodnených vajíčok a pridaný odloženec to nevyriešil, matku nedokázali ochrániť. Už som tu písal, že postihnuté včely do normálneho stavu sa už nedostanú, R.Polášek napísal že je to možné, ja tvrdím naďalej, že nie.
Trúdicové včelstvo sa môže skladať z úplne všetkých včiel a nie len niekoľkých, ak stav bez matky dlho trvá liahnu sa prvé trúdy.

Ja mám zaznamenané, že som pridal do takého včelstva úspešne včelstvo, bolo silné včely boli aj v medníku, npr. pomocou umelej materskej bunke. Matka začala klásť vajíčka, trúdice takisto, keď zaviečkovali prvý plod, na plástoch bol robot. a trúdí plod.. Nakoniec sa trúdice presťahovali do medníka a tam kládli svoje neoplodnené vajíčka až do, kým im nedošiel čas, postupne uhynuli. Včelstvo som zachránil. Len to je prípad od prípadu.

Trúdicové včelstvo som zachránil aj pomocou otvorenej materskej bunky, prípadne zaviečkovanej mladšej MB, 11-12 dňovej. Je to vlastne prípad od prípadu a nedá sa to brať všeobecne. Pridanie do trúdicového včelstva musíme chápať v rovine vzťahu matky a mnoho biologicky zmenených včiel na falošné matky, ktorých je v úli prevaha, takže sokyňu sa snažia odstrániť a vo väčšine prípadov sa im to podarí.

Ja teraz zachraňujem včelstvo (nie je už silné) v ktoré už kladú trúdice, spôsobom pridania zav. MB, práve dnes sa vyliahla, trúdice ju nechali na pokoji, pretože nie je pre falošné matka trúpdice , rivalka. Budem ich sledovať a napíšem ako to dopadlo.

Pridával som matku do slabého včelstva bez matky, či sú v ňom trúdice som nekontroloval a na tretí deň som ju našiel mŕtvu v klbku včiel. Pritom som ju pridal na pláste s včelami a plodom. Plást mal úplnú ochranu novinového obalu, s pár dierkami, cez ktoré domáce včely naväzovali kontakt s včelami na pláste. Keď matka vyšla na druhý plást, trúdice si je našli a zabili.

Tento problém jsem řešil zakoupením od firmy PROTOOL Adaptér s vnějším závitem M14-1/2“x20UNF a
Zubové sklíčidlo s kličkou NarexCC 13-1/2,

Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím od dětství a je mi 58 let. Honza.

Já osobně jsem se s rtubčicemi setkal jen jednou, jako kluk cca před 50 roky. Tak vlastně nechápu co se tady vlastně řeší a jestli to vůbec stojí za to zachraňování. Tad stačí odchovat novou matku a při sundávání medníku udělat smetenec.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: H?bner Jan <hubner.jan/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 16:40:16
> ----------------------------------------
> Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání
> včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to
> stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne
> až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do
> trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a
> likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou
> uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné
> včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření
> dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se
> včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se
> vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace
> je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to
> nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím
> od dětství a je mi 58 let. Honza.
>
>
>