Archiv Včelařské konference

Zdravím, já si dovolím jen trochu přispět do té medonosné flory.Podobně na tom jsem co se lesa týče.Na rozdíl od Vás mám více javorů,ale řepku žádnou.Takže mám většinou smíchanou snůšku ovcnanů s javorem.Co se pampelišky týče - loni jsem měl vedle kvetoucí aleje javorů
(klen i j.jasanolistý) také lán nádherné pampelišky.Včelky však zcela jednoznačně upřednostňovaly javor.Kdesi jsem četl, že někde dokonce kočují za pampeliškou, nevím, já bych si to asi po těchto zkušenostech netroufal.
Ivo D.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 05.4.2012 21:53:42
> ----------------------------------------
> Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je
> fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z
> řepky a potom lípa.
> Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího
> česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v
> kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také,
> bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš
> to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD
> mám skutečně včelstva bez plodu.
>
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 07:38:34
> > ----------------------------------------
> > Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky
> nemám
> > noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3
> přátelé
> > dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> > celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> > souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> > částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> > kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na
> medu
> > bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky
> cukru
> > v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> > většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> > vypadat za měsíc.
> > Radek
>
>
>

Včely vždy upřednostňují zdroje snůšky s vysokou vydatností. Pokud souběžně kvete něco jiného se znatelně menší vydatností, prostě si toho nevšímají. A javor klen je velmi vydatný, 1000 - 1200 kg sladiny na hektar, zatímco pampeliška má poměrně malou vydatnost, co si pamatuji, jen takových 200 - 300 kg z hektaru. Stejně jako většina dalšího lučního kvítí.
Javor jasanolistý myslím kvete moc brzo, to je spíš tak podněcování před hlavním obdobím pampelišky anebo na začátku řepky.
Co se týká kočování či vydatnosti snůšky z pampelišek anebo o týden- 14 dní později ostatní luční kvítí, je to o prostředí. Kde většina plochy v okruhu stovek metrů až kilometrů jsou extenzívní nehnojené ale tak cca dvakrát ročně sekané travnaté plochy s kvetoucími rostlinami. V doletu včel jsou potom stovky hektarů takových ploch a potom i když tam ty kytky v té trávě nerostou hustě a medují poměrně málo, pořádná snůška z toho vyjde i tak.
Takže javory jsou spíš bodové zdroje snůšky s malou plochou a velkou vydatností, květoucí tráva spíš plošné zdroje.

Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.

Ten mikroskop je pro vybavení včelaře drahý, našel jsem cenu od dětdského za 2,5 tis. do 34 tisíc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 09:46:34
> ----------------------------------------
> Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření
> podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem
> zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne
> krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam
> vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o
> dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat
> souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.
>
>
>

Proto píšu o jiných možnostech. Táta koupil laboratorní na burze před lety snad, co si vybavuji, za pár stovek, přes 1000 to nešlo jistě. Jen se optat. A pak se dá na leccos natrefit na burzách na internetu.

Spíš pracné, než drahé. Nepotřebujete profesionální drahý mikroskop. Tohle
zvládne i dětská hračka do 1000 Kč.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, April 06, 2012 8:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: tich? v?m?na

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel
jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli
> je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou
> případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si
> včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje
> snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli
> šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů
> matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:28
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > > Omlouvám se, že se montuji mezi chovatelke matek,sám jsem vyprodukoval jen několik a to ještě zčásti nouzových,takže zde bych chtěl jen podotknout to, co znám z literatury, totiž,že základ umělé misky je širší než přirozené(??)že nouzové matečníky odstupují do boku a teprve potom svisle,což redukuje prostor pro objem i délku matky,takže jsou údajně matky celkově menší.Ale vřele souhlasím s tím, že včely v tom množství mladšího si staršího plodu či vajíček mají samy možnost si vybrat to nejlepší či nejvhodnější.A jistěže sebezkušenější včelař jim v tom nemůže konkurovat.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Vážení páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sova <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prispievatelia.
> Datum: 06.4.2012 15:54:29
> ----------------------------------------
> Vážení       páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu
> nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.
>
> řekla sova
>

Ano,také to tak vidím,jo,kam jsme se to dostali a možná ještě dostaneme. Jenže nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Vše časem skončí,i ty výlevy skončí a na Nobelovu cenu to zatím jaksi nevypadá.
Takže bych se chtěl přimluvit k tomu,aby se tady řešilo jaro,které se otevřelo pro naše včely,které po dlouhý čas na něj čekaly a dočkaly se.Řešit na př. v tuto dobu tichou výměnu matky v trubčině je naprostá kokotina a bohužel nikdo nedostal odvahu to tomu postiženému naplno sdělit.
Ale on se zajisté časem taky zorientuje pokud u včelařiny zůstane. Zanedlouho bude kvést třešeň ptačí a to znamená,že do 40 dnů začne jarní snůška.A tak je si přát aby byla hojná,počasí přálo a aby Špačci vysadili alespoň trochu vyšší cenu nežli loni. Přeji všem veselé Velikonoce.

Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.

A čet sis to?

Za ctyricet dnu se bude vytacet tresen ptaci a ne ze zacne jarni snuska.O jaru premyslim od zacatku srpna,ne az zacne,na to je krapet pozde.No a Spacci at klidne zustanou v teplych krajinach...J

Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne, predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať Avartinom.

Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria dlhoveké zimné včely.

Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.

Výroba IZOANTI:
1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm dlhé
2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.

Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M???raH. <hladik.miroslav/=/.seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 18:55:36
> ----------------------------------------
> Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na
> mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty
> plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak
> 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta
> asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.
> Souhlasím,mám méně včelstev a pokud pan Sedláček doporučuje přemést jednu třetinu,pak to vlastně pro mne není problém.Pokud jsem měl připraven jeden či dva VN s MS a přehled o včelstvech,kterým mohu šoupnout jeden či více plodových plástů nebo udělat pár silnějších oddělků,pak to bylo časově překvapivě nenáročné.Tedy v žádném případě jsem nepřišel ani o decimetr plodu!!A teď se jen znovu odvolávám na p.Sedláčka, který údajně smetá 1/3 včelstev,hospodaří ovšem v NN, ale je jak známo velkovčelař.Nepochybně má pomocníky,.ovšem to musí každý velkovčelař mít.Nedokáži to takto posoudit, sám jsem se toho trochu bál,ale myslím,že podrobnější jarní kontrola včelstev s případnými ošetřeními či úpravami mi na jedno včelstvo vezme podstatně víc času.Myslím, že se všemi výhodami,které smetení poskytuje se to vyplatí a určitě se to vrátí.Poté co jsem to sám vyzkoušel jsem poprvé zimoval na cca 1/3 krásného nového díla.Ovšemže,pokud to provedu z nějakého důvodu třeba až v podletí, musím počítat s tím, že do zimy půjdou ta smetená včelstva slabší - ovšem s novou matkou,kterou tam mohu při té příležitosti dodat to na jaře rychle dohoní.Alespoň tolik má osobní zkušenost -podotýkám že u VN
>
>

Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2 fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J

Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________

Taky by mě to zajímalo :)

Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).

Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).

Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".

Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).

Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.

Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).

Hezké Velikonoce

MV

Já bych jen doplnil příspěvek od Antona. S tím izolátorem by se dalo pracovat i tak, že se matka během těch 21 dní jednou přehodí na nezakladené dílo do izolátoru. Princip je v tom, že se snižující plochou plodu se budou roztoči shromaždovat do buněk pod izolátor a takže následným vyřezáním díla s zavíčkovaným plodem je možné nějakou část populace roztočů zničit i bez chemie. Lákací plásty se nazývá tahle metoda a byla také už mnohokrát popsána.
Metoda kterou popisuje M. Václavek s půlením včelstva je protirojovka, také ji používám, ale v úvodu vlákna o osiření byla myšlenka jestli by bylo možné osiření spojit s ošetřením proti VD. A půlení včelstva na snížení populace moc vliv nemá, jen se přesunou roztoči někam jinam a napadení se rozdělí mezi včelstva dvě. Ikdyž pokud to otočím, tak i to je vlastně snížení napadení na živou jenotku.

Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš pracná na provedení a zdlouhavá.
Po léčebných metodách se požaduje aby byly
1) rychlé
2) s minimálními náklady na vybavení
3) maximálně účinné
4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 06.4.2012 22:25:02
> ----------------------------------------
> Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> Avartinom.
>
> Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> dlhoveké zimné včely.
>
> Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
>
> Výroba IZOANTI:
> 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> dlhé
> 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
>
> Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 07:42:08
> ----------------------------------------
> Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se
> na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní
> vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš
> pracná na provedení a zdlouhavá.
> Po léčebných metodách se požaduje aby byly
> 1) rychlé
> 2) s minimálními náklady na vybavení
> 3) maximálně účinné
> 4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
> 5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
> 6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: M.H.
> > Datum: 06.4.2012 22:25:02
> > ----------------------------------------
> > Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> > predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> > klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> > aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> > Avartinom.
> >
> > Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> > zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> > Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> > dlhoveké zimné včely.
> >
> > Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> > debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> > môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> > izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> > matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> > roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> > ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
> >
> > Výroba IZOANTI:
> > 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> > dlhé
> > 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> > urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> > 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> > internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> > musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> > narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> > lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> > vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
> >
> > Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> > jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> > opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> > to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> > Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
> >
> > Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.
> >
>
>
>

>>>Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD<<<
Tato věta mne dost vytáčí Navozuje tudíž dojem jako by se trubčí plod stával pastí. Tato domněnka však již byla dávno vyvrácena. LBV metodou se údajně zvyšuje i medný výnos právě větším počtem trubců ve včelstvu a proto je tato metoda pochybná. Já jsem zásady nic nepřehánět a všechno bude v cajku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Pepanova uvaha re :pro pana Brenera
> Datum: 06.4.2012 23:55:50
> ----------------------------------------
> Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v
> kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne
> vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel
> nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich
> vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV
> zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti
> mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych
> trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam
> ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam
> formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2
> fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis
> na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K
> Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze
> statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence
> Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J
>
>
>

Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J

A čo prýšti z vás, veď sova je symbolom múdrosti. Na to som veľa zvedavý.

Tady si nerozumíme.
a) LBV jako metoda sleduje 2 cíle: 1) omezit rojení. 2) zvýšit produkci medu. Právě kvůli tomu bodu 2 jsou ti trubci potřeba v úlu. Zahřívají plod a tak uvolňují další včely do snůšky. Tady se pak plod odstraňuje z úlu až po skončení snůšky, v době kdy včely začínají vyhánět trubce. Tudíž ani plnit funkci pastí ta metoda nemůže.
b) metoda vyřezávání trubčiny, považuje trubce za darmožrouty, tudíž vhodné jako pasti. Ta se ihned po zavíčkování odstraní .Včely se pak snaží vychovávat nové a je to na úkor snůšky.
Nezaměňujte to mezi sebou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 08:19:47
> ----------------------------------------
> Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze
> skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych
> zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci
> plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u
> mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J
>
>
>

Michal:
A čet sis to?
---------------
Odpoveď :Správna otázka.

Pro a.turcani.Ano,napsal jsem klíckování,ale správně mělo být izolování matky.Mám vlastně klícku 10 kr.15cm.z obou stran kr.mřížka,tak že u matky jsou včely. CHci se vás zeptat kolik včelstev si udělalo matečníky při izolaci matky/zkoušel jste to na více včelstev/.CHtěl bych vyzkoušet zaizolovat m.v době už končící snůžky.Dík.M.H.

Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí.
Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.

Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
JK

Já osobně to LBV beru jako nějaký výstřelek a nevěřím vůbec tomu že by normální cestou šlo mít nadměrné množství trubců. To snad jen s pohledu včelaře zvyklého na odstraňování trubčiny jako darmožrouty.
Osobně oba tyto nápady považuji za hloupost. Když, ale někdo tomu chce věřit, je to jeho věc. Jsou to jen teorie.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 13:49:23
> ----------------------------------------
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší
> množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet
> dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně
> starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se
> rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu,
> protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
> A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno
> z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že
> roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí.
> Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.
>
>
>

Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk knihy o chovu čmeláků
http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
Vše dobré Vladimír Ptáček

Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo

Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
byla ta zima a dest to zvladli.
Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.

Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem, že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami. Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.

Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi?

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 16:02:20
> ----------------------------------------
> Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo
> jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí
> ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
> JK
>
>
>

Nikdy sa nestalo, aby pri vloženej matke do IZOANTI včelstvo robilo náhradný chov (NCH). Raz som si chcel prácu s izoláciou matiek uľahčiť a v každom Z 30 včelstiev robili NCH.

Najhoršie na tom bolo, že som to prehliadol a po vypustení oplodnených matiek s klietok bez prístupu včiel k M, včely tieto M zabili a ponechali si neoplodnené. Šťastie v nešťastí som mal v tom šťastie (zistil som to až prvých jarných preletoch), že v tom čase každé materské včelstvo, malo nad sebou (oddelené medzidnom) svoje dvojča a včelstvá som spájal predčasne.

Matky z NCH v tak pôzdny čas boli mimoriadne veľké, škoda, že už neboli trúdy. Matky (tie čo som izoloval)v tom čase už kládli denne len niekoľko vajíčok a je známe, čím ťažšie vajíčko, tým mohutnejšie matky. To znamená, že i typický náhradný chov matiek je závislý od veľkosti vajíčka, čo sa dá obmedziť malým priestorom pre M, npr. matka má pod materskou mriežkou k dispozícii len 100 voľných buniek. Chov z veľkých vajíčok si vyžaduje väčší priestor.

Mám dotaz na účastníky této konference, kteří používají metodu LBV: Kdy vkládáte do včelstev první stavební rámky? U kterých kvetoucích rostlin? Já mám včely v 380 mnm. Díky. H.

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 18:41:25
> ----------------------------------------
> Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v
> izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
> jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem
> nepreferujete právě likvidaci části v.d.
>
> Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má
> dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem,
> že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami.
> Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely
> dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.
>
> Děkuji, já vím, že toto je jen spekulace, u savců je to tak, že reprodukční orgány bývají k zevním noxám daleko citlivější.
> Asi jsem nějak automaticky předpokládal, že by tomu tak mohlo být u hmyzu.Sice nevím proč ano,ale také nevím proč ne.Ovšem Vy s tím máte jistě dostatek zkušeností a ty mně v tomto směru chybí.Takže díky

>Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
----------------------------------------------------------

Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.

AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená..."

JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O. Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu, třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A. Janisch a další ...

AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-)".

JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.

AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".

JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce odchová v množství dle svého uvážení.
Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou. V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor plodu dělničího.

AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".

JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.

AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí".

JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.

AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".

JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností. Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou, že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být, známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce. Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
JK

Souhlasím s Vámi, pane Křapko. A důležitá citace je ve Vašem příspěvku od Haragsima, že včelstvo je živější s trubci. Můj děda včelařil v době, kdy bylo běžné, že kluci dostali prkýnko a měli za úkol na česně zabíjet trubce kvůli zvýšení medné produkce. Děda se tohoto postupu neúčastnil a říkal lapidárně: "Víš, ono z toho nic není, ale těm včelám dělá dobře, když po nich ti trubci lezou..." Prostě měl to odpozorované.
A včelky v době rozmnožování kladou obrovský důraz na trubce. Čím více trubců, tím je vyšší pravděpodobnost, že matka bude oplodněna co nejkvalitněji. Druhotným přínosem pro včelaře je fakt, že trubčí larvičky jsou velkým konzumentem krmné šťávy a tím je přece jen rojení omezováno. A třetím pozitivem je, že včelky, pokud nemají co dělat, tak vymýšlí hlouposti a chtějí se rojit. Takže pokud mají dost otevřeného trubčího plodu, tak mají práce nad hlavu a zase spíš sedí doma....

V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují. A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu. Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice. Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než topení.

a.turcani děkuji za dotaz.Co se týče velikosti m.vychované mimo sezonu, to je těsně před zimou,mám stejnou zkušenost.Bylo mně líto ji zamačknout.

J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel.

Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.

Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta, "prepustili" ju, keď ich zakládla.

Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.

Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu

Vúbec všechny úvahy co a jak rozhoduje kolik trubců bude ve včelstvu a nebo jaké děje a kdy se to bude dít je v genech a ajejich postupné děje odstartovává v celé přírodě poloha slunce spolu s teplotou, což spolu úzce souvisí. Nic si nenamlovejme, že včelám můžeme něco nadiktovat co mají dělat. My jim umíme jen jejich postupy ničit.
Zrovna tak není ani trubčina neodolatelným lákadlem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 09:09:21
> ----------------------------------------
> J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého
> plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací
> včel.
>
> Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je
> prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a
> nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj
> na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým
> rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú
> úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.
>
> Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby
> položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia
> vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto
> som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta,
> "prepustili" ju, keď ich zakládla.
>
> Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
> Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne
> pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva
> bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich
> predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich
> zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.
>
> Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia
> a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 06:51:47
> ----------------------------------------
> V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se
> včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s
> mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká
> LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí
> včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební
> polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou
> tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely
> přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva
> mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je
> to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují.
> A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o
> vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co
> mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice
> opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak
> zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu.
> Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku
> loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s
> pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě
> pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v
> tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice.
> Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle
> procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než
> topení.
>
>
>

Já si ovšem nepředstavuji,že by trobci účrlově vyráběly. avšak při jejich odchovu teplo vzniká zřejmě jako odpadní produkt
Jedno je zřejmé velstvo které má tolik trubců kolik uzná za vhodné, má větší výnos
Samozřejmě nějací žebráci ani trubšinu nestaví. také mají malý výnos a zase to může u někoho vyvolet dojem, že je to jejich malým počtem. Takže ve svém důsledku asi jde jeno dojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 22:41:42
> ----------------------------------------
> >Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
> ----------------------------------------------------------
>
> Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců
> od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
> Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.
>
> AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená..."
>
> JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období
> rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se
> starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu
> názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O.
> Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu,
> třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že
> včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž
> ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A.
> Janisch a další ...
>
> AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-)".
>
> JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi
> produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto
> nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou
> kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení
> vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních
> příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.
>
> AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího
> plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců
> v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".
>
> JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce
> odchová v množství dle svého uvážení.
> Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních
> rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou.
> V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky
> na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez
> předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí
> převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor
> plodu dělničího.
>
> AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit.
> A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože
> nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".
>
> JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém
> osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých
> klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod
> nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože
> plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase
> plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na
> česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při
> prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.
>
> AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je
> jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom,
> že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí".
>
> JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu
> množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale
> kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.
>
> AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".
>
> JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli
> hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v
> období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným
> lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období
> odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího
> plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na
> trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více
> než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů
> právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny
> mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před
> roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností.
> Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na
> vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují
> fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou,
> že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být,
> známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
> Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
> Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce.
> Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
> JK
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka &lt;<a href="mailto:vcely-konference/=/vcelarstvi.org">vcely-konference/=/vcelarstvi.org</a>>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 17:47:16
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> > Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> > trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> > snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> > Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> > zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
>
> Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
> cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
> jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
> zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
> oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
> zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
> byla ta zima a dest to zvladli.
> Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
> kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
> Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.
>

Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.

4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev nevyrojilo ani jedno"!

Myslim,ze jev,kdy vcelstva chovajici vice trubcu si opatruji novou matkou tichou vymenou muzu potvrdit..Mozna jsem nekoho uvedl v omyl vyrezavanim trubciny ke snizeni populace VD,protoze jsem nenapsal,ze se do tohoto poustim az pocatkem cervna.Omluva.Jarni trubce nechavam lihnout.Co to tak delam,mam opravdu jen dubnove roje,kdy jsou vcely rychlejsi nez ja.Panensky trubci ramek nechavam v poloze 10 (z11) v hornim nastavku i pri krmeni,nekdy ho matka zaklade a trubci litaji jeste koncem rijna,jindy je jen plny zasob,ale je pripraveny ve vcelstvu hned z jara,kdy vcely nestavi.Potvrdim i ometani trubcu z medniku,malo delnic,spousta trubcu.Zvlast videt to bylo loni na repce,kdy mednikem byly 3 VN.Jestli maji trubci vliv na medny vynos srovnat neumim,nemam srovnat s cim.A troufnu si rict,ze trubci a nebo i stavebni ramek lakadlem pro matku je,v pridanem nastavku probiha stavba mezisten a kladeni vetsinou od nej.J

Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav

Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel. Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
# Datum: 08.4.2012 11:45:28
# ----------------------------------------
# Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
# nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
# Ivo D.
#
# 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
# to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
# musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
# niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
# nevyrojilo ani jedno"!
#
#

Tak si ho vytvoř sám v tabuce vždyť vytváření takových programů stačí vzorce z algebry ze základní školy. Všechny tyto hotové programy jsou tak vytvořeny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ladislav <hronovsky.l/=/seznam.cz>
> Předmět: program pro v?ela?e
> Datum: 08.4.2012 12:39:44
> ----------------------------------------
> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>
>
>

To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí? Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto, že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech. Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí, pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně, že sousedé neprotestují.
JK

Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj.
*********************************************************
Ano,je zapotřebí příteli pogratulovat ohledně rojení při jeho počtu 15 včelstev. Lze to docílit,ale za jakou cenu ?
Pokud opravdu má respekt ke svým sousedům,chce se vyhnout
jejich stížnostem,tak mu nic jiného nezbývá,než své včely usměrnit a vymluvit jim ten jejich rojový pud. To se jistě dá,ale že by z toho měl včelař nějakou velkou radost?

Jen tak na okraj, sežeňte si termokameru a rázem poznáte, zda trubci plod zahřívají.
Rozhodně to bude mnohem produktivnější než celá tato diskuze zahlcená spousty polopravd a smyšlenek.

Jak tak koukám na příspěvky některých, asi by hodně lidí objevilo Ameriku.

Že trubci zahřívají plod, je dávno známá a prokázaná věc.

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

MV

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

___________________________________________________________

Oprava: "abych jimi mateřáky mohl koncem zimy (!) zpětně posílit"

Na jaře by posilování bylo už docela s křížkem po funuse :)

Rojeni je jiste uchvatna podivana,pochybuju,ze z nej ma radost vcelar,ale sousedi rozhodne ne.Kolik tady bylo v lonskem roce prispevku,jak zakazat sousedovi chov vcel,nebo ho vystrnadit nekam daleko pryc?Vetsina lidi se vcel boji a rojeni je ten nejlepsi zpusob jak rozdrazdit sousedy a tezko jim vysvetlovat,ze roj ma jine starosti nez bodat.J

Jelikož to sleduji a žádné zásadní procedury proti rojení nedělám, zato rojové matečníky využívám pro odchov náhradních matek. Tak se múj počet rojů pohybuje od 0 až po po 5 v roce 2001 Obvykle jsou to tak 3 z 30 včelstev. Proto taky tvrzení o závadovosti rojových matečníků považuji již za blábol pocházející z dob kdy se rojivost cenila. Rojové matečníky ale odebírám jen od starších matek které se nerojily a dobrých včelstev které mají uspokojivý výnos.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 15:47:51
> ----------------------------------------
> To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při
> chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné
> nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve
> včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé
> ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek
> mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však
> ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí?
> Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a
> snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří
> sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto,
> že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat
> matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech.
> Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 -
> 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj,
> 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že
> nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí,
> pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo
> vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně,
> že sousedé neprotestují.
> JK
>
>
>

"Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 13:42:45
> ----------------------------------------
> Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel.
> Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy
> včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v
> ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
> pepan
>
> # ------------ Původní zpráva ------------
> # Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> # Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
> # Kopie:
> # Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> # Datum: 08.4.2012 11:45:28
> # ----------------------------------------
> # Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
> # nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
> # Ivo D.
> #
> # 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
> # to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
> # musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
> # niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
> # nevyrojilo ani jedno"!
> # Já jsem to ovšem zde nepředkládal jako nějaký relevantní pokus,ale pouze jako konstatování mého pozorování v souhlase s pozorováními i pokusy jiných včelařů.A i tyto relevantní pokusy fundovaných včelařů zaměřené na vyzkoušení určité provozní metody v praxi mají jistou toleranční šíři v jejíchž dimenzích se provádějí.Pokud tedy vím, že např.mgr.Linhart
> # nasadil včelstvům stavební rámky v určitém časovém období, že i ten počet SR nebyl zcela konstatní,že jeden rok měl např.20% a druhý rok 3O% tichých výměn, že jeden rok měl o tolik kg medu více proti dosavadnímu průměru atd.atd, mohu já s tím jen souhlasit na základě svých zkušeností byť jen u pěti včelstev aniž bych to vydával za svůj pokus.A i kdyby se nás sešlo např. 10 včelařů a ¨každý jsme za obdobných podmínek měli obdobné pozitivní výsledky i tenkrát bych si ani já ani kdokoliv další zřejmě nedovolil vydávat to za seriozní pokus. Ale může to již o mnohém vypovídat.
Pokud tedy kolega Linhart a spol měli signifikantní výsledky na třeba 50-ti včelstvech a já na pěti,přičemž jsem se řídil přesně postupem a radami právě jmenovaného kolegy (byli jsme v písemném kontaktu)nemohu jistě já ani tak hovořit o nějakém pokusu, zatímco ovšem kolega Linhart a spol. by asi mohli mluvit o pukusu ne na 50-ti ale 55-ti včelstvech.Snad se mi podařilo vysvětlit,co jsem měl na mysli.
Ivo.D.
>
>
>

Mrkni na Včelařské forum:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Beeper-Vcelarska-aplikace-pro-mobilni-telefony?pid=24221#pid24221

Tam najdeš i další odkazy.

JB

----- Original Message -----
From: "ladislav" <hronovsky.l/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2012 12:39 PM
Subject: program pro včelaře


> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a
> jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>

Jinak mně připadá, že kdo ze včelařů si chtěl dělat záznamy a potom nad nimi počítat a rozvažovat, vždy to nějak dělal.
Kdysi to bylo olůvko, potom tužka, v přírodě třeba se dělaly záznamy rukama od vosku a propolisu do "špinavých" papírů nějakou pracovní tužkou a doma je potom přepisovaly do nějakého čistého sešitu.
Ostatně kdo má tak zhruba do 10 včelstev, stačí mu podle mně když večer prostě zapíše to, co si z toho dne pamatuje, co u těch včelstev dělal. Stejně k podrobnějším údajům, než si stačí z toho dne zapamatovat , se podle mně skoro nikdo nevrací, jsou to pak nevyužívaná data. Maximálně se využijí k tomu, že za 20 - 40 let si to někdo otevře a přečte, jak zajímavě se dnes včelařilo.
Kdo by chtěl zaznamenávat podrobné údaje o každém včelstvu méně pracně, tak dneska je dostupný diktafon. Funkci diktafonu má spousta digitálů, mobilů, MP3 přehrávačů.... a některé z nich jsou schopné srozumitelně nahrát hlas i v přírodě, tedy jsou dostatečně citlivé a je u nich odstíněno rušení větrem, případně je u nich možné napojit kvalitní externí mikrofon. Nemluvě o diktafonech jakožto samotných diktafonech určených k tomuto v první řadě. Nejvhodnější je asi udělat včelstvo a potom pustit diktafon a shrnout do něho všechny údaje. A večer to všechno přepsat. Nechat diktafon puštěný během práce a zanamenávat do něho všechno bude hodně náročné na čas, pokud to někdo bude přepisovat ručně. Pokud to někdo bude cpát do počítače přes přepis hlasu, tak to je jiná.
Dneska bude asi nově dostupný trend být v lese u včelstev online připojený k internetu a ty údaje přes vhodný "bazmek" rovnou cpát do příslušného programu. A doma pak nad nimi už jenom uvažovat.

Mně připadá, že je to furt totéž. Kdo chtěl a chce nad výsledky svých včelstev všelijak uvažovat a počítat, dělá to už dávno. Kdo se k tomu nepřinutí, i kdy ví, že potom něco dělá zbytečně nebo neefektivně, žádný počítačový program to za něho neudělá. Ten počítačový program akorát ušetří včelaři trochu času. Ale základ je patřičná data o včelách zaznamenat, aby prostě někde byly a to musí dělat včelař, program to neudělá.
Maximálně mu umožní data, která o těch včel do počítače nastrká, zobrazovat ze všelijakých stran a tím vidět souvislosti, které na papíru vidět nejsou. Excel nebo jiný tabulkový procesor třeba může dost pomoct lidem, kteří neumí vidět v tabulkách s čísly všelijaké závislosti a trendy, prostě tím, že si tu tabulku převede do nějakého grafu.

Vážený pane docente,
o čmelácích jsem se z Vaší publikace dověděl mnoho zajímavého, děkuji.
Lituji, že občas nepřispějete do konfenrece jako před deseti, dvanácti lety.
Jesli bych mohl požádat, měl bych nejasnosti stran nosemy. Vloni jsem začal vyšetřovat nosemu, protože chladné a deštivé léto nosemě vyhovovalo. Měl jsem i 3 včelstva pozitivní na N.ceranae na jeden +. Vzhledem ke klinice si myslím, že jsem měl případy cerany možná již před 5-7 lety, kdy jsem nevyšetřoval. Vzorky mně na podzim vyšetřoval Martin Kamler z Dolu. Nikde v zahraniční literatuře není vyjasněn přenos, pouze úvahy o trofalaxii. Nikde se také neuvádí infekčnost pro matky, ale já jsem úhyny matek pozoroval u 2 ze 3 pozitivních včelstev a jako osobní zkušenost mně úhyny potvrdil i Randy Olivier z USA (www.ScientificBeekeeping.com). Překvapením je pro mě jak rychle se N. ceranae rozšířila, v Maďarsku, kde nyní pracuji už N. apis ani neznají, ale ceranu mají všude a bez Fumadilu B by snad ani nemohli včelařit. Vůbec mně není jasné jak N.ceranae koluje v našich podmínkách, když nesnáší chlad a většina spór je v zimě pravděpodobně zničena a nové se při teplotách kolem 10st. Celsia ani netvoří. Samozřejmě může přežívat v infikovaných včelstvech, ale jak se tak rychle během sezóny dokáže šířit? Chtěl bych se Vás zeptat na Váš názor na ceranu a požádat o doporučení, jak se jí pokusit vymýtit alespoň v rámci mojí včelnice. Kdy by jste doporučil vyšetření létavek během sezóny, abych ev. mohl zareagovat a zrušit pozitivní včelstva před krmením? Jak interpretovat laboratorní výsledky, při jakém výsledku pozitivní včelstva preventivně utratit? Nestačilo by přemetení na mezistěny? Moje pozitivní včelstva obsedali plně 5NN 39*17 v červenci, slábnout začali až pozdě na podzim, hlavně od listopadu. Vyšetřoval jsem v říjnu. Má smysl utratit na podzim pozitivní včelstva? Je nějaká souvislost mezi stářím díla a nosemou? Podotýkám, že mám všude velmi mladé dílo . Stejně mám ale zkušenost, že kmenové včelstvo přemetené na mezistěny stejně jako pěkné oddělky odolávají nosemě mnohem více. Jaký je rozdíl mezi kmenovým včelstvem a přemeteným na mezistěny? Má to přemetení tak zásadní vliv na "omlazení" včelstva? Přemetení na mezistěny se mně líbí, není to ani tak strašná práce, ale stojí to spoustu cukru proti normálně krmeným včelstvů cca +10kg.
Děkuji
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek.home/=/cmail.cz>
> Předmět: ?mel?ci
> Datum: 07.4.2012 17:44:11
> ----------------------------------------
> Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
> pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk
> knihy o chovu čmeláků
> http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
> Vše dobré Vladimír Ptáček
>
>
>

Zdravím,

o Nosemě ceranae pojednává prof. Fries v review z roku 2010. Odkaz je zde: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022201109001888

Lze tam nalézt spoustu užitečných informací.

Máte plnou verzi? Nejsem tam registrovaný. Spousta věcí je i na www.ScientificBeekeeping.com, tam jsou plné články.

děkuji
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Danihl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nosema spp.
> Datum: 10.4.2012 13:39:56
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> o Nosemě ceranae pojednává prof. Fries v review z roku 2010. Odkaz je zde:
> http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022201109001888
>
> Lze tam nalézt spoustu užitečných informací.
>
>
>

Napište mi mail na j.danihlik(zavinac)gmail.com
nebo další kontakty na www.mojevcely.eu

Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním plodu alebo včelami ďakujem za radu

Já bych to nedělal, jenom snad pokud jsou jasné příznaky nosematózy. Jinak bych se bál třeba i virozy a tedy možnosti zanesení do dalšího včelstva. Přeléták způsobí, že rozdělíte včelstvo an dvě, která možná vůbec nepřinesou žádný med. Pokud se nebojíte nemoci, dal bych nad silné včelstvo mateří mřížku a nad ní bych posadil jmenovanou matku i se včelami.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka
> Datum: 10.4.2012 18:16:56
> ----------------------------------------
> Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo
> 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej
> nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním
> plodu alebo včelami ďakujem za radu
>
>
>

Takovéhle včelstvíčko nemohlo přezimovat. Pokud jsou zadělané, jsou nosematické, pokud ne, jsou vyloupené. Každopádně si raději místo nich za čas udělejte oddělek z těch ostatních. Budete z něj mít větší radost než z tohoto včelstvíčka, z něhož stejně nic nebude....S největší pravděpodobností matičce přece jen něco chybí (pokud jste ovšem nezazimoval velice slabé včelstvo), i když Vám připadá dobrá. Pokud ji nepotřebujete např. pro bezmatečné včelstvo z těch ostatních, tak ji zamáčkněte a úl odstraňte.Zhruba za měsíc si můžete udělat nové matičky i oddělky...

Já Vás obdivuji jak na dálku věštíte jak vědma v Tv., proč se tak stalo a snadno vynášíte soudy. Já mám vždy potíž tak rychle určit příčinu přímo u úlu. k tomu ho potřebuji prohlídnout i s jeho okolím.
Jinak rychlá rada když je teť chladno setřepat do nich trochu včel z jiných úlů Než se oteplí tak se scelí.
Jestli nosematické stačí zůžit a pomli rozšiřovat Pořád to bude pokud je dobrá matka rychlejší jako oddělek NEJLEPŠÍ VŠAK JE UDĚLAT Z NICH DVOJMATEČNÉ VČELSTVO jeli matka dobrá brzy obě zesílí a bjeli m. špatná včely se jí zbaví.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matka
> Datum: 10.4.2012 21:40:57
> ----------------------------------------
> Takovéhle včelstvíčko nemohlo přezimovat. Pokud jsou zadělané, jsou
> nosematické, pokud ne, jsou vyloupené. Každopádně si raději místo nich za
> čas udělejte oddělek z těch ostatních. Budete z něj mít větší radost než z
> tohoto včelstvíčka, z něhož stejně nic nebude....S největší
> pravděpodobností matičce přece jen něco chybí (pokud jste ovšem nezazimoval
> velice slabé včelstvo), i když Vám připadá dobrá. Pokud ji nepotřebujete
> např. pro bezmatečné včelstvo z těch ostatních, tak ji zamáčkněte a úl
> odstraňte.Zhruba za měsíc si můžete udělat nové matičky i oddělky...
>
>
>

Doporučuji zlikvidovat, dílo vyvařit na vosk a úl desinfikovat. Tady outlocitnost není na místě.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Stanislav
Sent: Tuesday, April 10, 2012 6:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Matka

Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním plodu alebo včelami ďakujem za radu

No, každá pomoc takové matce z jiného včelstva to včelstvo zpomaluje v rozvoji a sníží jeho první snůšku o nějaká kila. I když zas na druhé straně může vítaným způsobem oddálit nástup rojení u nejsilnějšího včelstva, pokud jsou včelstva nevyrovnaná. Ale zase na druhé straně to se dá později dělat docela dobře oddělky.

Je tedy třeba pečlivě zvážit, jestli ta matka za pomoc stojí. Neboli proč včelstvo na jaře tak oslabilo. Je třeba vyloučit silnou nosemu a další silné nákazy,tam je to jednoznačně na likvidaci.
Na druhé straně je třeba zvážit, jestli se nejedná původně o zdravé životaschopné včelstvo, které bylo sraženo na kolena sérií více nešťastných či chybných zásahů a jehož matka je geneticky cenná. Tam je to spíš na záchranu matky.

Pokud je situace mezi tím, musí rozhodnout včelař podle své situace.
Jestli je výhodnější za cenu pár kilo medu z první snůšky mít z toho oslabeného včelstva něco jako superraný oddělek se starší matkou, který může po zesílení ve včelstvo ještě chytit pozdní červnovou a červencovou snůšku ale zároveň vnést na stanoviště třeba nějaké chronické virové oslabující onemocnění ( což ale zas může být dobré na další výběr, protože zřetelněji oddělí včelstva náchylnější k těm virům od odolných) nebo vnést přes trubce na stanoviště geny nižší odolnosti a životaschopnosti.
Anebo jestli je výhodnější včelstvíčko zrušit, plásty i vyvařit, úl desinfikovat , odstranit tak možné ohnisko chronických nemocí a zdroj genů nižší odolnosti....
A počty včelstev doplnit vytvářením květnových oddělků.

Co se týká vlastní pomoci, přikláním se k variantě Pepana. přitřepat včely odjinud, zůžit, uteplit, dodat plásty se zásobami, pokud nejsou.... Plásty se včelami bych před otřepáním vyvěsil na chvilku ven , aby odletěly létavky a trochu se vytratila vůně původní matky. Nesmí to být zase moc dlouho, aby v jarním chladu nezachladl plod.
Pokud ale tam je loupež, musí se bezpodmínečně vyřešit, jinak se to nepovede.

Pokud bych měl k dispozici uteplený, třeba polystyrénový oplodňáček, zvážil bych udržení matky v něm. Matku dal do klícky, k zaručeně zdravým včelám - z jiného včelstva a nechal ji tam pár dní za přísunu vody a sladiny. Zdravá matka to musí vydržet. Potom přidal běžným způsbem do plodňáčku s narkotizovanými včelami. Včel by tam mělo být víc než normálně kvůli udržení tepla.

Nemusím být věštec, abych věděl, že sto včel, jak uvedeno v původním příspěvku, neobsedne žádný plod, nevyprodukuje žádné teplo... Navíc netušíte, kde je problém. Tedy jedinou možností je posilování. Nemá smysl uvádět těšínská jablíčka. Oslabíte původní včelstvo a tomuhle nepomůžete. Je málo mladušek a létavky frnknou okamžitě zpět, nescelí se. Na to stačí třeba jen 8°C. Jedinec je včelstvo - nikoli včela a tento jedinec je prostě na umření. Je třeba to přiznat...

No, pokud zůstalo ve včelstvíčku jen 100 včel, jedná se vysloveně jen o záchranu matky. Takže matka musí za tu záchranu stát. Je třeba přidat tolik včel, aby ta matka měla podmínky ke kladení a včelstvíčko aby rostlo a zvětšovalo se.
V malém polystyrenévém oplodňáčku by možná stačila ta stovka včel, v zadováku zůženém na jeden plást možná jen 500 - 1000 včel, v nezůženém nástavku pár tisíc přidaných včel.

Dost dobře si nedovedu představit, jakou cenu může mít matička, která vyzimovala tak, že má začátkem dubna kolem sebe 100 včel...V podletí by mohla mít cenu jedné oplozené matky, ale v dubnu? Nevím... Pokud bych si měl tipnout, tak si myslím, že včelky byly vyloupeny. O zásobách ale v původním příspěvku zmínka nebyla. Pokud tam jsou zásoby, tak se o loupež nejedná...

V uli bolo dostatok zasob matka mala zaplodovane tak 10 decimetrov stvorcovich co je fakt malo na tuto dobu tuto matku som dal nad silne vcelsto a uvidim ci sa spameta alebo nie

Zachraňovat toto včelstvo je zcela zcestné, zvl. když neznáme příčinu. Vymyká se normálu, užitek z něj nebude, molitan polít benzinem šoupnout do úlu a ucpat česno! A hlavně začít lépe se silným odělkem a s mladou matkou. Já bych si tipl na velkou citlivost na roztoče a působení viroz. Tohle chcete zachraňovat? Čím dřív bude pryč, tím líp! R. S.

Stanislav napísal:

Matka

V úli bolo dostatok zásob matka mala zaplodované tak 10 decimetrov štvorcových čo je fakt malo na tuto dobu, tuto matku som dal nad silne včelstvo a uvidím či sa spameta alebo nie.
-       - - - - - - -
Z ponúkaných možností si volil tu správnu. Predpokladám, že si pripájané včelstvo oddelil od kmeňového spodného včelstva materskou mriežkou. Ak slabé včelstvičko bolo s virózou, čo nepredpokladám, hrozí nainfikovanie aj toho spodného.
Včelstvičko keď malo 10 dm² plodu tak nemohlo mať len 100 včiel.

Myslím, že jste dost zariskoval. Pokud jsou Vaše údaje správné, je vyloučeno, aby matka plodovala tolik do těch pár včel. Muselo jich tam být podstatně více a musely náhle zmizet v posledních pár dnech. Neznáte důvod... No, přeji Vám hodně štěstí.

Toto včelstvo malo opravdu len 10 decimetrov štvorcových plod je v štádiu liahnutia matka tam mala len zopár nakladených vajíčok na pohľad včely vyzerali zdravé nič im nebolo no pri vyberaní zásobných plastov som našiel aj pokalené plasty len mi nejde do hlavy že by to bolo kôli hnačke včely sa stratili nechápem ostatné včely som dal do medníka mojích najsilnejších včiel predelil som ich materkou mriežkou dodal som im jeden plast zo zaviečkovaným plodom a sediacimi včelami tento plast som nechal na chvíľu vonku nech odletia lietavky na tomto plaste bolo aj dosť peľu eťe som dodal jeden zásobný plast a nastriekal som doň vodu neviem ci môj zásah bol adekvátny ale tu matku si nedám minuly rok mi doniesla veľa medu tak jej nedám len tak pokoj.

Stanislav,
Staré nozematické včely sa vytratili ( pokalené plásty ). Držím Ti palce.

Já se přikláním, Převážná většina účastněných se na problém dívá z ekonomického hlediska a chtějí alespoň 50 kg medu. Přes svoji touhu po výnosu nevidí ten potencionál Té matky. Nechápou, že jde, ale jen o tu matku. Stejně za měsíc začnou vykřikovat, jak je důležité takovou rezervu mít a budou se znažit dělat oddělek za oddělkem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka
> Datum: 11.4.2012 16:53:54
> ----------------------------------------
> Toto včelstvo malo opravdu len 10 decimetrov štvorcových plod je v štádiu
> liahnutia matka tam mala len zopár nakladených vajíčok na pohľad včely
> vyzerali zdravé nič im nebolo no pri vyberaní zásobných plastov som našiel
> aj pokalené plasty len mi nejde do hlavy že by to bolo kôli hnačke včely sa
> stratili nechápem ostatné včely som dal do medníka mojích najsilnejších
> včiel predelil som ich materkou mriežkou dodal som im jeden plast zo
> zaviečkovaným plodom a sediacimi včelami tento plast som nechal na chvíľu
> vonku nech odletia lietavky na tomto plaste bolo aj dosť peľu eťe som dodal
> jeden zásobný plast a nastriekal som doň vodu neviem ci môj zásah bol
> adekvátny ale tu matku si nedám minuly rok mi doniesla veľa medu tak jej
> nedám len tak pokoj.
>
>
>

"včely vyzerali zdravé nič im nebolo no pri vyberaní zásobných plastov som našiel aj pokalené plasty len mi nejde do hlavy že by to bolo kôli hnačke včely sa stratili nechápem ostatné včely som dal do medníka mojích najsilnejších včiel predelil som ich materkou mriežkou dodal som im jeden plast"

Nebudu se vyjadřovat k tématu matka.
Spíše mne negativně irituje počet přispěvovatelů názoru na toto dle mne trivialní jasné téma Mrzák matka na jaře
J.B.
"pŘEJI PŘÍJEMNOU ZÁBAVU NAD TAKOVÝMITO NESMYSLNÝMI TÉMATY"
j.b.

Nevidím nic nesmyslného na ponechání si takovéto matky do rezervy. Ještě se ti nestalo že jsi svojí neopatrností přišel o matku? I kdyby pocházela z nemocného včelstva tak projevila jistou odolnost a ukázala se jako nositel dobrého genu. Tudíž vhodná k dalšímu rozmnožování. Tady musíme tu matku vnímat jako jedince, protože samotné včelstvo nemá jednotný genetický základ. V praxi nemůžeme jen počítat kolik kilo donesou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka= mrz?k matka na ja?e
> Datum: 12.4.2012 13:38:04
> ----------------------------------------
> Nebudu se vyjadřovat k tématu matka.
> Spíše mne negativně irituje počet přispěvovatelů názoru na toto dle mne
> trivialní jasné téma Mrzák matka na jaře
> J.B.
> "pŘEJI PŘÍJEMNOU ZÁBAVU NAD TAKOVÝMITO NESMYSLNÝMI TÉMATY"
> j.b.
>
>
>

Nebudu se vyjadřovat k tématu matka.
Spíše mne negativně irituje počet přispěvovatelů názoru na toto dle mne trivialní jasné téma Mrzák matka na jaře
J.B.
"pŘEJI PŘÍJEMNOU ZÁBAVU NAD TAKOVÝMITO NESMYSLNÝMI TÉMATY"
j.b.
.............

Včera jsem právě jednoho takového chcípáčka zůženého na tři rámky přidal po odstranění přepážek nad jedno silné co možná moji vinou přišlo o matku.
Dnes jsem to kontroloval. Bez keců o nehodnotné matce včely zaplnily horní nástavek 10r 45*30 a ještě zůstaly v dolních.

Karel

Když pominu, že u včel žádné téma není nesmyslné, tak musím říci, že je mi milejší příspěvek člověka, který zachraňuje matku než příspěvek, z něhož čiší nadřazenost....

No, za mrzáka by se dala v první řadě považovat matka, která se včelstvem zimu nepřežila. Pokud by ji včely samy už minulý rok nevyměnily tichou výměnou.

Ono by se taky dali považovat za mrzáci ti včelaři, co zrovna ve výnosu medu netrhají rekordy. Že třeba včelaří na místě, kde ta snůška není, to by podle té logiky bylo úplně jedno.

Asi jsem nadřazen nad nesmyslným tématem matky která dovedla "včelstvo " do stavu 100 včel.
Dělejte si s tou matkou co chcete ale positiva pravděpodobně nedosáhnete. Tomu všemu jsem jak říká pan xx já nadřazen, vím to totiž a vy o to jen melete.
J.B.

Abych převedl vaše myšlenky jinam mimo mé nadřazené chování, totiž na současný stav včelstev otevřel jsem smysluplnější téma.
Myslím si že přes lonské |"varroa "problémy je letošní jarní vývoj včelstev průměrný optimální nadmořské výšce atd ...
J.B.

"Dělejte si s tou matkou co chcete ale positiva pravděpodobně nedosáhnete."

Letosni zpusob jara zda se mi ponekud studenym.Vetsinu uz mam ve 3 VN,tam kde jeste ne, vcely pristavuji nad ramky a zvedaji folii,v te pristavbe je videt sladina,asi prinos z vrb a zacinajicich javoru.Merunky a trnky jsou tesne pred rozkvetem.Zatim se mi zda rozvoj pomalejsi.Jedine co hodnotim kladne,je ze vcelstva maji povetsinou spotrebovane cukerne zasoby a jedou na lonske vence medovice.J

Hlavně je dobrý průběh jara.

Včely co byly v síle toho využily a jedou.

Vzhledem k tomu, že vloni zde byla melecitoza jak řemen, dost včelstev je v horším stavu.

Ale zásob mají dost, takže doufám, že to bude jak v 2004.
To byl přímo zázrak co tehdy zdecimované trosky nanosily medu. Možná tím, že na jaře byly na přebytcích zásob. Je otázka jaký díl z toho cementu využily.

Karel

Ďakujem za radu dúfam že matka prežije a ostane mi ako rezervná možno pan Burgel Jan má dostatok skúsenosti no nemal by zabúdať že raz aj on začínal.Taktiež si viem pozrieť na internete veľa veci ale račej sa poradím zo skusenymi včelármi napr. sa neviem rozhodnúť akým typom úľa ďalej vcelariť na internete je kopec veci o úľoch lenže pekne sa to číta a ina je prax ak mi vie niekto poradiť akým typom úľa sa ďalej vydať súčasne mám B 10 lenže plánujem vceláriť vo vecsiom mnôžstve napr. v Langstrothoch alebo inom neviem aký typ rámikov si vybrať a vy tu máte bohte skúsenosti

Včely teď v březnu a dubnu měly teplo a nosily pyl. Každý týden bylo vidět jak sílí a před česnem jak se nové včely proletují.
Jestli bude delší dobu chladno, stačí 14 dní, a včely nebudou moci nosit, tak máme rojový rok jak vyšitý. Mám to odpozorované. A podle předpovědi počasí to tak asi bude.

Chystejme rojáčky.

Víš prd. O nějakém mrzáku, který nemůže přinést užitek, se dá mluvit až při nasazování medníků. Do té doby je předčasné se to radikálně řešit.
Pak také si pamatuji svého dědu, Pán Bůh dej mou věčnou slávu choval také včely. Pramálo mu záleželo kolik medu mu dají, ale vždy po obědě u nich vysedával. Bafal fajku a pozoroval ruch na česnech, někdy si tam i lehl do trávy a vyspával nedělní siestu. I to mu stačilo ke štěstí. Ne jenom honit se za metráky medu.
Je to jen o pohledu na věc, a hodně to vypovídá o člověku.
Celé toto fórum by mělo být nejen o tom jak z včel vytřískat co nejvíc, ale i o vztahu k nim. Tohle mi pak u některých příspěvků notně chybí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Matka= mrz?k matka na ja?e
> Datum: 12.4.2012 17:50:42
> ----------------------------------------
> Asi jsem nadřazen nad nesmyslným tématem matky která dovedla "včelstvo " do
> stavu 100 včel.
> Dělejte si s tou matkou co chcete ale positiva pravděpodobně nedosáhnete.
> Tomu všemu jsem jak říká pan xx já nadřazen, vím to totiž a vy o to jen
> melete.
> J.B.
>
>
>

Chystejme rojáčky
--------------------

Právě se chystám - tedy kompletuji a natírám plemenáče.
Ale slyšel jsem uváhu, že budou končit zimní včely a včely začnou slábnou. Když si vezmu, že před 4 týdny byla třetina obsednuté plochy minimálně zaplodovaná, tak by měla být zimní generace už nejméně v poměru 1:1, nebomenším.

Takže o víkendu začnu přehazovat a všude kde to půjde - podle síly - to začnu tahat do výšky. To je podle toho co si dneska myslím asi nejlepší protirojový opatření.

Zapoměl jsem se ráno cestou podívat, ale myslím, že javory ještě nezačaly, a tak mají lekteré včely poměrně velký náskok.

Na rojáčky je moc předčasné uvažování... Je třeba začínajícím poradit! Tedy nechystejte rojáčky, neboť je nebudete potřebovat pokud provedete následující: Pavlovo pozorování je správné a důležité, nyní je třeba nachystat nástavky a souše a včelstvům, které obsazují více než polovinu spodního nástavku rozšířit, ale pozor na počasí a Vaší úlovou soustavu, aby jste včely nepodrazili v rozvoji! Tedy u vyšších nástavků a středních a slabších včelstev rozšířit dolů podstavit nástavek pod současné! tím zamezíte rojení a teplotně nepodrazíte včelstvo. U velmi silných včelstev a nízkých nástavků, pokud budou hlásit pár dní nad 15st. není problém rozšířit kamkoliv.Pokud nemáte souše, dejte mezistěny, myslím tím dolů, samozřejmě je včely nevystaví a vy je budete muset za 14 přehodit jinam, ale rojení zabráníte.

Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.4.2012 00:09:53
> ----------------------------------------
> Včely teď v březnu a dubnu měly teplo a nosily pyl. Každý týden bylo vidět
> jak sílí a před česnem jak se nové včely proletují.
> Jestli bude delší dobu chladno, stačí 14 dní, a včely nebudou moci nosit,
> tak máme rojový rok jak vyšitý. Mám to odpozorované. A podle předpovědi
> počasí to tak asi bude.
>
> Chystejme rojáčky.
>
>
>

"Taktiež si viem pozrieť na internete veľa veci ale račej sa poradím zo skusenymi včelármi napr. sa neviem rozhodnúť akým typom úľa ďalej vcelariť na internete je kopec veci o úľoch lenže pekne sa to číta a ina je prax ak mi vie niekto poradiť akým typom úľa sa ďalej vydať súčasne mám B 10 lenže plánujem vceláriť vo vecsiom mnôžstve napr. v Langstrothoch alebo inom neviem aký typ rámikov si vybrať a vy tu máte bohte skúsenosti"

Dne 13.4.2012 6:36, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Víš prd. O nějakém mrzáku, který nemůže přinést užitek, se dá mluvit až při nasazování medníků. Do té doby je předčasné se to radikálně řešit.
> Pak také si pamatuji svého dědu, Pán Bůh dej mou věčnou slávu choval také včely. Pramálo mu záleželo kolik medu mu dají, ale vždy po obědě u nich vysedával. Bafal fajku a pozoroval ruch na česnech, někdy si tam i lehl do trávy a vyspával nedělní siestu. I to mu stačilo ke štěstí. Ne jenom honit se za metráky medu.
> Je to jen o pohledu na věc, a hodně to vypovídá o člověku.
> Celé toto fórum by mělo být nejen o tom jak z včel vytřískat co nejvíc, ale i o vztahu k nim. Tohle mi pak u některých příspěvků notně chybí.
>
> pepan
>
Tedy málokdy se zapojuji do diskuse,ale tohle mohu
podepsat.Pepane,vyjádřil jsi to krásně a tvůj dědeček musel být skvělý
člověk,opakuji po tobě-Dej mu Pán Bůh věčnou slávu.
J.

 
Dobrý den,
posílám příspěvek,že se zabývám výrobou nových zateplených úlů na r.m. 39x24 od 1890,-
Více naleznete na www.postele.estranky.cz 

Ctu na webu, ze posledni vestnik s clankem ktery vyjde v MV je verejne uvolneny vsem, tak sdilim odkaz k pocteni:

http://www.psnv.cz/download/e-Vestnik/e-Vestnik-2012-10.pdf

Lze se nan i proklikat pres http://www.psnv.cz/ - na homepage skupina Oznameni - odkaz "Jarní e-Věstník, nenen o kyselině mravenčí" - klik na obrazkovy nahled.

D.

"Chystejme rojacky"...No misto rojacku radsi chystam dalsi nastavky vystrojene sousemi od medu.Je az neuveritelne,kolik vcel se za minuly tyden nalihlo.Pravidlo x3 nezajima zadne ochlazeni,vcera jsem videl prvni baculate trubce,rozsirovaci nastavky zakladene zhruba ze tretiny,matky jedou.J

Takže o víkendu začnu přehazovat a všude kde to půjde - podle síly - to začnu tahat do výšky. To je podle toho co si dneska myslím asi nejlepší protirojový opatření. KaJi

A v takomto tóne sa k nemu pripojil i Radek, ako by rojenie bolo to najjednoduchšie vo včelárskom remesle. Dajte včelám stavať a včely ani nepomyslia na rozmnožovanie, ako by
tento pud nebol tým najhlavnejším v ich živote.
Tých argumentov proti mám v dostatočnom množstve, aby som mohol povedať, že to tak nie je. Uvediem len jeden príklad, keď včely majú toľko miesta na stavbu diela, žeby sa nemali vyrojiť ani raz, nie to v sezóne trikrát za sebou.

Ma na včelnici už 6-ty rok klát, v ktorom včelstvo žije prírodnom štýle, miesta na stavbu diela majú v ňom každý rok toľko (rezerva 40%-ná), že sa môžu pretrhnúť.Do ich života zasiahnem len dvakrát, vždy ich dokŕmim v množstve asi 4-6 kg invertu a prefumigujem.
Každý rok sa mi odmenia tromi rojmi, ostane tam za hrsť včiel s matkou, ktorá sa našťastie vždy oplodnila a do zimy ako tak pozviechala.

Akoby ste zabudli, že včely ako také žijú svoj život na tejto zemi ako každý iný druh hmyzu, aby sa každý rok rozmnožili a prežili. A to môžu len rojením,k čomu im rok čo rok pomáha hodná klíma a dostatok potravy. Táto požiadavka im posledných 30 rokov nechýbala, tak to poctive využívali. U včiel je známa aj iná dobrá vlastnosť, ktorá včelám dáva možnosť prežiť aj bez rojenia, matka dokáže žiť aj 5 rokov, čiže dokáže prežiť aj horšie obdobie a v rukáve má ešte aj ďalší tromf-tichú výmenu.
Ale to Vy všetko viete, len interpretácia týchto vlastností nie je vždy správna, možno aj preto, že včely nás vedia prekvapiť.

Matka se tak pozdě oplodnit nedokázala. Co nakladla byli jenom trubci. V úlu pár včel. Aktivita na česně minimální.

AT:
A v takomto tóne sa k nemu pripojil i Radek, ako by rojenie bolo to najjednoduchšie vo včelárskom remesle. Dajte včelám stavať a včely ani nepomyslia na rozmnožovanie, ako by
tento pud nebol tým najhlavnejším v ich živote.
------------

Já jsem o stavbě nic neříkal, naopak si myslím, že v této fázi je to tady u nás mimo a zbytečné - kvetou jen jívy.
Já bud přidávat včelám nad chomáčem souše se zásobama a plně souhlasím s tím co napsal Wright: Když si včely rozšiřují hnízdo nahoru, může si vzít včelař v době rojení klidně dovolenou". Zlatá slova, do kamene tesat.

A že je to určitě složitější než jen představa že dám včelám pár nástavků navíc si myslím taky.
Ale je to trochu delší, takže jsem se o Velikonocích konečně dokopal a napsal to. Vyjde ale až nejdřív v červnovém MV. Je plno článků v řadě, což je dobře. :-)
Takže letos si pozorujte včely a čtěte Wrighta. Já si budu ověřovat to co se mi osvědčilo. Neříkám, že tomůže fungovat obecně, ale je to zatím to nejjednodušší a nejspolehlivěšjí co jsem zkoušel.


Jo a v pátek jsem se k tomu tahání na jednom stanovišti dostal a není zatím žádný spěch. Sice jsem ho udělal, ale kdyby přišly mrazy, bylo by to asi brzo. Takže doufám, že počasí nad 10st se udrží.
Tady u nás to podle mě stačí dělat na přelomu duben-květen. Když to začne hučet a vonět kolem úlů.

Karel

Pane Stanislav, je mi jasné že začínáte a že máte otázky co s takovouto matkou.
Po dlouholetých zkušenostech však vím že se já a ostatní včelaři často zaobírají jen těmi nejslabšími včelstvy a že ta včelstva si to většinou nezaslouží ( a tím myslím i ty jejich matky. )
Vaše matka z 90% nebude dobrá ani jako náhradní, zkrátka kdyby jste ji náhodou potřeboval stejně asi potřebnému včelstvu nepomůže.
Shrnu to v neslušné frázi "čím víc se v enonu vrtáš tím víc smrdí" Je třeby chovat silné včely a slaboše rušit, já sám ruším z důvodu nižšího výnosu asi 10-15% včelstev (výměnou matky. )a na jaře opět 5% pokulhává. a asi 5-10 procent je vyjimečných a zbylých 80% je okolo průměru.
J.B.

No nevim jak kde komu,ale mym vcelam se vubec stavet nechce,zlehka nakvetaji merunky a trnky.Rozsiruju sousemi od medu nahoru.V loni jsem sousi mel malo a rup,dubnove roje byly na hrusce.Az zacne velke kveteni,to bude jiny kafe.Tresne u nas kvetou az po 25.dubnu.(385.m.n.m.)J.

AT na Tvůj příspěvek mám pouze tuto odpověď:: včelařím pouze 12 let, za celou dobu jsem měl asi 4 roje. Rojení opravdu není problém. Hlavní problém je majitel včelstev, který včelám a včelaření nerozumí. Souhlasím s Karlem, zatím je dost času, pokud jste nedrželi včely v jedné malé bedýnce od srpna. O víkendu jsem trochu překvapil jednoho včelaře, který se přijel podívat a chtěl vidět moje včelky. Ptal se, jestli nechci pomoc z rozšiřováním, tak jsem ho vzal do vozu s tím, že bychom mohli nějaké včely trochu stáhnout, rozšiřovat se bude za 1-2 týdny, dle počasí a děkuji za každý den ošklivého počasí, ovocné stromy sílí, kvetení se oddaluje, včelky sílí také. Za dobré přezimování jsem je odměnil ředěným medem v rámkových krmítkách, včelky jsou pěkné, z 15 včelstev jsme jen jedno slabé zrušili a odebraly 4NN tmavších souší na vyvaření. Do dvou silných včelstev jsme vložili mateří mřížku, plod nad mřížku , matku dolu, budou obětovány příští týden na kurz chovu matek. Na združené plemenáče je zatím moc brzy, škoda oslabit všechna včelstva, tedy raděj dvě v podstatě zruším, zbydou z nich oddělky se starou matkou, ze kterých do podzimu budou stejně krásná včelstva... Příští týden se v nich začne chovat a pak se spolu se zralými matečníky začátkem května rozeberou do prvních oddělků.. Raděj než rojáky přemýšlejte jak ještě lépe a ve větším blahobytu chovat oddělky!!! To je budoucnost a naplnění rozmnožovacího pudu. Dobře udělaný smetenec nebo oddělek se chovají velmi podobně jako roj, ale pokud jsou slabé a ještě o hladu, nic se od nich čekat nedá.
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 15.4.2012 09:39:04
> ----------------------------------------
> AT:
> A v takomto tóne sa k nemu pripojil i Radek, ako by rojenie bolo to
> najjednoduchšie vo včelárskom remesle. Dajte včelám stavať a včely ani
> nepomyslia na rozmnožovanie, ako by
> tento pud nebol tým najhlavnejším v ich živote.
> ------------
>
> Já jsem o stavbě nic neříkal, naopak si myslím, že v této fázi je to tady u
> nás mimo a zbytečné - kvetou jen jívy.
> Já bud přidávat včelám nad chomáčem souše se zásobama a plně souhlasím s
> tím co napsal Wright: Když si včely rozšiřují hnízdo nahoru, může si vzít
> včelař v době rojení klidně dovolenou". Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> A že je to určitě složitější než jen představa že dám včelám pár nástavků
> navíc si myslím taky.
> Ale je to trochu delší, takže jsem se o Velikonocích konečně dokopal a
> napsal to. Vyjde ale až nejdřív v červnovém MV. Je plno článků v řadě, což
> je dobře. :-)
> Takže letos si pozorujte včely a čtěte Wrighta. Já si budu ověřovat to co
> se mi osvědčilo. Neříkám, že tomůže fungovat obecně, ale je to zatím to
> nejjednodušší a nejspolehlivěšjí co jsem zkoušel.
>
>
> Jo a v pátek jsem se k tomu tahání na jednom stanovišti dostal a není zatím
> žádný spěch. Sice jsem ho udělal, ale kdyby přišly mrazy, bylo by to asi
> brzo. Takže doufám, že počasí nad 10st se udrží.
> Tady u nás to podle mě stačí dělat na přelomu duben-květen. Když to začne
> hučet a vonět kolem úlů.
>
> Karel
>
>
>

Matka se tak pozdě oplodnit nedokázala. Co nakladla byli jenom trubci. V úlu pár včel. Aktivita na česně minimální.

Matka se tak pozdě oplodnit nedokázala. Co nakladla byli jenom trubci. V úlu pár včel. Aktivita na česně minimální.

Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním plodu alebo včelami ďakujem za radu Stano

Škoda, že som nezaznamenal tento vstup Stana, bol by som mu dal odskúšanú radu, ktorú je praktikom s dokonalým úspechom, ale v prípade, ak je M zdravá.
Na predĺženie života matiek, používam krabičky od cukríkov Tic tac, ktoré po menšej úprave sa na túto transakciu hodia. Krabička je v šírke asi 12 mm a jej šírka nám dovoľuje len po malom roztiahnutí plástov vložiť matku medzi včely, ktoré sa o ňu dokonale postarajú a to bez je poškodenia aj dva mesiace.

Úprava klietočky Tic tac: nožom zrežeme dno a nahradíme ho kovovou sieťkou s otvormi 3 mm. Sieťku nahrejeme jemne na el. platni a na ňu natlačíme spodok odrezanej budúcej klietočky, sieť po zatuhnutí začistíme a prečnievajúce časti nožnicami odstrihneme.

Použitie klietočky: pripravíme si trochu medocukrového cesta (CMC) a vymiesime dobre na tvrdo, aby cmec, ktoré vložíme do vrchnáčika od cukríkov aby nevytieklo. To je všetko.

Ma vpustíme do klietky bez včiel, aj tak by rýchlo zahynuli, na drôtiku klietku vpustíme tam kde sú včely, približne do prvej tretine plástu.Včely budú M pravidelne kŕmiť a ako som napísal, raz to bolo 75 dní čo matku včely ošetrovali.

Každého bude čakať prekvapenie, domáce včely, ktoré majú svoju matku, zahryznú sa pevne do sieťky, je cudzia M. Ale na prekvapenie, nikdy jej nedajú zahynúť, určitá skupina včiel ju kŕmi.

Tento princíp si môže odskúšať každý sám, včelár vždy má nejaké prebytočné (aj staršie) matky. Prvá vec je pripraviť si opísané klietočky Tic tac. AK máte nejasnosti, pýtajte sa, pýtať nie je hanba ani pre ostrieľaných kozákov.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Matka
> Datum: 15.4.2012 19:06:15
> ----------------------------------------
> Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo
> 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej
> nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním
> plodu alebo včelami ďakujem za radu Stano
>
> Škoda, že som nezaznamenal tento vstup Stana, bol by som mu dal odskúšanú
> radu, ktorú je praktikom s dokonalým úspechom, ale v prípade, ak je M
> zdravá.
> Na predĺženie života matiek, používam krabičky od cukríkov Tic tac, ktoré
> po menšej úprave sa na túto transakciu hodia. Krabička je v šírke asi 12 mm
> a jej šírka nám dovoľuje len po malom roztiahnutí plástov vložiť matku
> medzi včely, ktoré sa o ňu dokonale postarajú a to bez je poškodenia aj dva
> mesiace.
>
> Úprava klietočky Tic tac: nožom zrežeme dno a nahradíme ho kovovou sieťkou
> s otvormi 3 mm. Sieťku nahrejeme jemne na el. platni a na ňu natlačíme
> spodok odrezanej budúcej klietočky, sieť po zatuhnutí začistíme a
> prečnievajúce časti nožnicami odstrihneme.
>
> Použitie klietočky: pripravíme si trochu medocukrového cesta (CMC) a
> vymiesime dobre na tvrdo, aby cmec, ktoré vložíme do vrchnáčika od cukríkov
> aby nevytieklo. To je všetko.
>
> Ma vpustíme do klietky bez včiel, aj tak by rýchlo zahynuli, na drôtiku
> klietku vpustíme tam kde sú včely, približne do prvej tretine plástu.Včely
> budú M pravidelne kŕmiť a ako som napísal, raz to bolo 75 dní čo matku
> včely ošetrovali.
>
> Každého bude čakať prekvapenie, domáce včely, ktoré majú svoju matku,
> zahryznú sa pevne do sieťky, je cudzia M. Ale na prekvapenie, nikdy jej
> nedajú zahynúť, určitá skupina včiel ju kŕmi.
>
> Tento princíp si môže odskúšať každý sám, včelár vždy má nejaké prebytočné
> (aj staršie) matky. Prvá vec je pripraviť si opísané klietočky Tic tac. AK
> máte nejasnosti, pýtajte sa, pýtať nie je hanba ani pre ostrieľaných
> kozákov.
>
> Chci poděkovat za sebe i všechny ty, kteří chodí na konferenci aby se něco přiučili a něco dozvěděli.Výborný nápad a hlavně podpořený zkušeností ty Tic-Tac klícky.Určitě vyzkouším a ještě jednou díky (i za tu poslední větu)
Ivo
>
>
>

Radek, prepáč, že Ti budem tykať, )zvykol som si na Včelařskom fóre, ja som pri včelách od roku 1954, sdamostatne včelárim od roku 1958, na včelnici som mal aj 100 včelstiev, teraz 70. To neznamená, že viem všetko, vždy si dá poradiť, ak rada má reálny základ. Všetko čo píšem je z mojej praxi, a nemysli si, že som včeláril v nejakom "truhlíku" (max. obsah 50 litov, na včelnici som mal úľovové zostavy z debničiek B 10 (10 plástov, plocha plástu obojstranne 20 dm2), jedna úľová zostava aj s 5 debničiek, čo bol skôr unikát ako reálne včelárenie, ale štvorzostavu som mal najčastejšie, teraz už nie. To, že vaše včelstvá nerojili, to ešte nie je dôkaz o tom, že to platí vždy všade.

Moja metóda dvoch matiek bola dokonalá a myslel som si, že som majstrom sveta, že som našiel kameň mudrcov, no sklamal som sa. Metóda, ktorá mi toľko rokov slúžila (rojovú náladu som mal pod kontrolou), odrazu stratila platnosť a roje pomaly ale isto lietali čoraz častejšie.

Ja som prvých 20 rokov mal asi 2 roje a včeláril som len v dvoch debničkách, jednoducho včelstvá neboli také silné ako teraz, pretože prírodné podmienky neboli také ako posledných 32 rokov. Vieš, pravda je relatívna a pre včelárenie to platí dvakrát. No ako Vy hovoríte, aspoň si "popovídame" a to je na tom pekné.

Pane Turcani, jen pro upřesnění, tu rezervní matku v klícce máte odloženou v celém "cizím" včelstvu s matkou?

Dobrý den, pročetla jsem si vaši diskuzi a rozhodla jsem se, že se s vámi poradí....
máme souseda včelaře...dlouholetého a spory s ním jsou stále stejné... :
1. je velice bezohledný, od jara do podzimu několikrát týdně do včel chodí, stále je vykuřuje, vymetá smetáčkem z plástu atd... včely jsou potom velice agresivní a na hned útočí a štípou....
2. včelín má 6-8 včelstev a stojí asi pl metru od hranice druhých sousedů a od nás cca 2-3 metry, jsme řadové domy, tak není možno nikam uhnout. včelín směřuje do jeho zahrady, ale asi dva metry před včelínem stojí vysoká vzrostlá jabloň...

prosila jsem ho, aby ji zkácel a udělal kolem včelínu zábrany 4x 4 metry, aby byly včely nuceny létat dozadu směrem do polí a ne k nám... se smíchem odmítla a dodal, že jsem drzá a mám si na něj tedy stěžovat... ale nechci spory....
má dvě malé děti, předloňské léto syna poštípalo několik včel do hlavy, muslei jsme jen ta pohotovost. bazén nemáme, ale létají k nám pít na vlhkou kůru a také do nádob s vodu. mám je sice zakryté, ale vždy si něco najdou... on má na všechny včely podmisku od květináče asi 25cm velkou a na ní obrácenou 4 litrovou lahev - totť vše...nechce, aby létaly do jeho zahrady, jelikož má záhony, kde denně hospodaří a včely by je obtěžovaly.....

prosím o radu, co s tím.... stačilo by, kdyby udělal odletouvé zábrany a skácel strom nebo dal včely na konec zahrad... má je na začátku pár metrů za domem.... je možná nějaká obrana nebo budeme celý život trpět a nadávat na včelky, i když chudery za to nemůžou....

Děkuji všem moc za nározy a radu.....

"máme souseda včelaře..."
----------
sousedit s kýmkoli není snadné. Nějak jsem ale ve vašem příspěvku nenašel, zda Vás obtěžují včely přelétávající nad pozemkem, nebo ty, které pijí na vlhké kůře.

Nejjednodušší, co v této situaci můžete udělat, je zvýšení výšky plotu k sousedovi na např 3 metry, třeba nějakou síťovinou nebo rákosem. Včely nad vaším pozemkem budou létat ve větší výšce a máte to bez zbytečných sporů.

Napřed si ujasněme pojmy
1) včelín je budova
2) včelník bývala bedna ve které byly umístěny obvyle 3 ůly
3) včelnice je řada úlů volně umístěná na pozemcích.
4) kouř se používá k uklidnění včel. Nasají med a jsou klidnější
5) umístění a směr výletových otvorů se směřuje vždy na vlastní pozemek
6) Pod vzrostlými stromy jsou včely díky stínu vždy klidnější
7) ty nádoby s miskou se právě před úly umísťují, aby včely neobtěžovaly sousedy a měli vodu v dosahu úlů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zoufal? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obt?ov?n? v?elkami
> Datum: 16.4.2012 11:15:48
> ----------------------------------------
> Dobrý den, pročetla jsem si vaši diskuzi a rozhodla jsem se, že se s vámi
> poradí....
> máme souseda včelaře...dlouholetého a spory s ním jsou stále stejné... :
> 1. je velice bezohledný, od jara do podzimu několikrát týdně do včel chodí,
> stále je vykuřuje, vymetá smetáčkem z plástu atd... včely jsou potom velice
> agresivní a na hned útočí a štípou....
> 2. včelín má 6-8 včelstev a stojí asi pl metru od hranice druhých sousedů
> a od nás cca 2-3 metry, jsme řadové domy, tak není možno nikam uhnout.
> včelín směřuje do jeho zahrady, ale asi dva metry před včelínem stojí
> vysoká vzrostlá jabloň...
>
> prosila jsem ho, aby ji zkácel a udělal kolem včelínu zábrany 4x 4 metry,
> aby byly včely nuceny létat dozadu směrem do polí a ne k nám... se smíchem
> odmítla a dodal, že jsem drzá a mám si na něj tedy stěžovat... ale nechci
> spory....
> má dvě malé děti, předloňské léto syna poštípalo několik včel do hlavy,
> muslei jsme jen ta pohotovost. bazén nemáme, ale létají k nám pít na vlhkou
> kůru a také do nádob s vodu. mám je sice zakryté, ale vždy si něco
> najdou... on má na všechny včely podmisku od květináče asi 25cm velkou a na
> ní obrácenou 4 litrovou lahev - totť vše...nechce, aby létaly do jeho
> zahrady, jelikož má záhony, kde denně hospodaří a včely by je
> obtěžovaly.....
>
> prosím o radu, co s tím.... stačilo by, kdyby udělal odletouvé zábrany a
> skácel strom nebo dal včely na konec zahrad... má je na začátku pár metrů
> za domem.... je možná nějaká obrana nebo budeme celý život trpět a nadávat
> na včelky, i když chudery za to nemůžou....
>
> Děkuji všem moc za nározy a radu.....
>
>
>

obtěžují ty, co na nás útočí a přelétávají.... je jedno které, ale zajímalo by mne, zda je umístění včelínui v pořádku.....

na další odpověď odpovídám, že na plotě máme z naší strany zelenou textilii, zvyšování plotu nepřipadá v úvahu.....

strom má nad včelínem, to je vpořádku, ale ne před ním... včely nutí létat do stran a ne dopředu ze včelína....

nádobu na pití má pouze jednu, což je na tolik včel málo.....

a včelín, neznám přesnou specifikaci - ale je to dřevěný včelín, ve kterém je vedle sebe 8 česen - délka toho všeho odhadem 5 metrů.....

a používání kouře několikrát týdně a stálé otvírání a vrtání do nich je normální????
do včel se snad chodí co nejméně a ne skoro denně.....