| | - R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 4. 2012
Re: Matka
"Taktiež si viem pozrieť na internete veľa veci ale račej sa poradím zo skusenymi včelármi napr. sa neviem rozhodnúť akým typom úľa ďalej vcelariť na internete je kopec veci o úľoch lenže pekne sa to číta a ina je prax ak mi vie niekto poradiť akým typom úľa sa ďalej vydať súčasne mám B 10 lenže plánujem vceláriť vo vecsiom mnôžstve napr. v Langstrothoch alebo inom neviem aký typ rámikov si vybrať a vy tu máte bohte skúsenosti"
Věčné téma věčné diskuze. Každý včelař bude radit to, co má nebo co vyzkoušel.....
Každopádně úl ani rámek med nedělají. Pouze umožňují včelaři lépe či hůře využít to, co mu příroda v okruhu do 5 kilometrů od jeho úlů nabídne v květech a skrz mšice.... Jedině pokud je někde dostatek až přebytek včelstev po desetiletí, je možno uvažovat o tom, že lepší opylování preferuje rozmnožování rostlin opylovaných včelami nad těmi ostatními a tudíž větší počet včelstev bude trochu málo generovat zvýšení množství medu.
Podle mně záleží, jestli včelař bude využívat 1 - 2 velmi dobré snůšky a mezi nimi nic. Potom jsou lepší velké plásty, protože je jich v úlu málo, protože se na nich včely na jaře rychleji rozvíjejí a protože stejně na dobu mimo hlavní snůšku musejí včely žít ze zásob nasbíraných během té hlavní snůšky, takže není problém, když na velkých plástech v plodišti je vedle plodu i značné množství medu. Pokud je ale malá snůška, tak včely uloží med do velkých plástů k plodu pod mřížku a snůška je tak nevyužitelná.
Pokud na stanovišti včelaře žádné větší množství dobré včelařské rostliny není, snůška je víceméně rovnoměrná od května po začátek srpna, jsou podle mně výhodnější nízké rámky a včelaření bez mřížky. V úlu je potom množství malých rámků, ale včelař může využívat i menší snůšky, vybírat z úlu pravidelně co 14 dnů po třeba jen 3 - 6 kilo medu a pokud to je dlouho, i tak se dostane k slušnému výnosu. V nárazových velkých snůškách je potom v úlu množství malých rámečků s medem, což je piplačka.
V praxi potom bývá skoro všude na začátku května velmi silná snůška, buď z řepky nebo obecně z jarních kytek a potom to postupně až do srpna spíš klesá. Záleží pak, jak je nadstaveno zavčelení krajiny. Když tam je hodně včelstev, využijí dobře silnou snůšku na začátku května a potom včely mají nedostatek a hladoví. Když tam je méně včelstev, část zdrojů sladiny přijde na začátku května vniveč, ale ty včelstva mají dobrou či nějakou snůšku třeba ještě v červnu i červenci. Když je krajina bez včelařských rostlin, jen s nějakými řídce rozptýlenými "náhodnými" kytkami s malou vydatností nektaru, tak včely tam mají snůšku od května po červenec jen pokud tam není víc včelstev než třeba 4 na kilometr čtvereční. Pokud se někdo ulakoní na další med a tam na toto místo "napere" stanoviště třeba s dalšími 8 včelstvy, tak dohromady těch 12 včelstev má dostatek sladiny třeba jen v květnu a po zbytek včelařského roku trpí nedostatkem.
Pak ale taky záleží na konkrétním počasí konkrétního roku. Některý rok včelařské rostliny, co jsou na stanovišti, javor, akát, lípa, maliník... vyjdou tak, že tam je ta silná snůška a potom by se tam hodily úly s velkými plásty. Jiné rok vyjde počasí tak, že ta snůška zklame a potom by se tam hodily nízké plásty a včelaření bez mřížky...
Já to vidím tak, že nejlepší je na stanovišti včelařit takových 5 let s tím, co je k dispozici. Ty B10, bych řekl, klidně mohou být. Dělat záznamy, co se týká snůšky, dostat to včelaření trochu do ruky.... Po těch cca 5 letech probrat záznamy, vyhodnoti je a rozhodnout se.....Původní úly třeba prodat, koupit jiné nové....
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56831
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |