78717
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 55736 do č. 55856Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Michal Říha (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55710) (55724) (55725) (55734)
Honzo
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55736
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55732)
>>>Takže včelky > musely zapracovat svými kusadly na mezistěně.<<< Myslíš že ty zárodky bakterií pečlivě očistily aby mohly ožít. B-) >>>Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi > parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude > týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce > včelstev.<<< A pomohlo to??? :-))
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz> > Předmět: RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 14:05:58 > ---------------------------------------- > Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se > proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky > musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, > že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi > parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude > týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce > včelstev. > Pepa > > -----Original Message----- > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of > Josef.Mensik/=/seznam.cz > Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > > Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to > ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55737
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735)
"Já bych to tak zřejmě neviděl"
je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo světlá mezistěna.
A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená z původního materiálu plástu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55738
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 14:15:47 > ---------------------------------------- > Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších > teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším > faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního > tlaku ředěním vosku. > > Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že > stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek > přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu > svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje > pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké > potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a > slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, > nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno > pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští > buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování > propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, > protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_ > ...... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) > Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když > to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy > které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps > včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže > zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré > rady které stejně ničemu nepomáhají. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55739
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem, zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55740
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738)
Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? :-o
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 15:30:30 > ---------------------------------------- > "Já bych to tak zřejmě neviděl" > > je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a > postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a > dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví > se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je > krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až > takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo > světlá mezistěna. > A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená > z původního materiálu plástu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55741
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741)
a od kdy vytahují vosk včely z plástu a používají jej na stavbu mezistěn? Včela vytahuje materiál z mezistěny asi do poloviny dloubky buňky( záleží na síle mezistěny) . Poté staví zbytek buňky ze svého vyprodukovaného vosku a z vosku, co přenáší v úlu z místa na místo a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku. A to vše asi za teploty 45 st. C., kdy je vosk vláčný. Tuto teplotu včely produkují a plásty, či mezistěny zahřívají. Pokud je mezistěna moc silná- 6 kusů do 1kg a méně při rozměru MS 37x21cm, tak včely nejsou schopny tuto dostatečně zahřát a stavba se naopak časově prodlužuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739)
Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.
No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do žaludků larev._gp_
....
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741)
"Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "
Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (78.156.32.227) --- 3. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55710) (55724) (55725) (55734) (55736)
Michal:
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat
Honza:
Opět samá přání otce myšlenky. Kde by se tam asi ten tlak vzal když né z odpařené vody? (a té je tak málo, že stačí tak na to natlakování). A odkdy se voda váže na vosk. Je tam rozptýlena v emulgovaném stavu (díky té vrtačce?).
Nemluvě o tom, že zpochybňuji význam opětovného propírání vosku ve vodě bez dlouhodobé sedimentace a tedy opětovného ztuhnutí. O významu filtrace si mě také nepřesvědčil. Myslím, že na rozdíl od dezinfekce je dokonalá mechanická očista mezistěn zbytečná práce, kterou včely velice brzy znehodnotí smíšením vosku z mezistěn s ostatním voskem v úlu. Navíc z tvých fotek na WEBU na mě ten tvůj použitý vosk moc čistě nepůsobí. Pravděpodobně filtraci jen zkoušíš jako další možnou z nabízených služeb.
Jak už jsem napsal, jsem rád, že svoji práci děláš tak jak ji děláš, je ji potřeba. Jsem zastáncem uzavřeného oběhu vosku, a také samovýroby mezistěn. Moje praxe se samovýrobou mezistěn začala taky před 20-ti lety a to s deskovým lisem, ale nebyl jsem tak úspěšný, abych u toho vydržel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:17:49 > ---------------------------------------- > Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je > krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená > larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a > pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a > uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí. > > No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou > včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro > výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic > co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici > postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních > zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou > aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby > - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do > žaludků larev._gp_ > ... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) > Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí > krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě > celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. > Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme > zda jsou k něčemu. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
konečně relevantní poznatek. Souhlasím s panem Pazderkou. S morem je problém v:
1. vytáčením medu (kdo vrací vytočené plásty zpět do stejného úlu?) plásty migrují a snimi i nemoci do jiných úlů.
2. to samé nástavky
3. med- odborníci, takzvaně "udělají včelám dobře" a dávají jim vylízat nádoby od medu, či vypláchnuté nádoby a tuto sladkou vodu jim dají zpět, tak ti, co měli mor v jednom úlu, ho mají všude.
A takhle by jsme mohli pokračovat. Je to v systému práce!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742)
Michal: ...a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku.
........
To je dogma. Jestli Michale jsi opravdu těžil někdy vosk z běžných netříděných víček, jako zbytky tam zůstává velmi mnoho pylových zrn. Dále jde o "dlažbu" na které je velmi čilý pohyb. Dále by mohla vzniknout celá včelařská věda víčkologie, protože není víčko jako víčko. Opravdu pokud dojde na víčkování zásob a není po ruce parta producentek vosku, tak stavitelk ti, pokud mohou, rozkoušou starší dílo a dokonce pokud jsem nechal venku v podletí nástavek s dvěma mezistěnami, zalétaly se mi na ten voskový materiál a velmi úspěšně ho postupně rozkousaly a donesly do úlu. No a naco asi takový materiál byl? _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) (55747)
S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
........
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55751
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742) (55749)
ještě si uvědomme, že když odvíčkováváme plásty, tak strháváme i části stěn buněk a to jsou další aspekty, co můžeme zahrnout do směsy odvíčkovanců. To by jsme museli chyrurgicky odstranit pouze víčka, aby jsme dostali nejkvalitnější materiál. Jak říkáš, ani samotné panenské dílo neni nezasaženo, jelikož včely vosk přenáší
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55752
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55740)
Ano stím lze souhlasit, ale stejnak když jsem dělal mezistěny pouze z víček nebo pouze z vyvařeného starého díla, nejlepší bylo to scelovat a dělat to kvůli lepším vlastnostem ze zceleného vosku. Ten ze starého je "moc tvrdý", ten z víček je moc ve výsledku jako materiál "měkký". A nejlepší vlastnosti mezistěn a i výroby jsem docílil právě tou směsí. Samozřejmě že takový bioargumet by to mohl být, dejte ze souší vosk do svíček a dělejte pro včely jen z víček.(se i jako komerční slogan rýmuje) Ale ty víčkové mezistěny se mi moc nezamlouvají ..., ptal jsem se včel a těm je to v podstatě jedno._gp_
........
Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55754
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55745)
A není ten tmavý vosk jen upatlaný včely nemají u česna rohožku aby si otřely nohy. :-)) víte se se po tom nadupou.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:22:27 > ---------------------------------------- > "Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely > berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? " > > Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší > vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely > použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55755
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- čárlí (192.162.96.71) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739)
V tom je ten problém,že uslyšíme jen 100 let vžité pravdy zatím co by už dávno naše střecha měla být nad problémem a říct je to tak a tak.Je to nový závěr výzkumu a máme na to to a to.Pokud neusnuli na vavřínech Ale stačí jim žít z podstaty,že se jim podařilo podchytit a nějakým způsobem tlumit varoazu.Ale to za tu dobu už mohlo být také o kus dál a rozhodně lépe vyřešené.Ale to by se ...ale radši se nebudu dále rozšiřovat.Mohlo by mě to třeba i mrzet.Zdraví čárlí
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) (55747) (55751)
Ovšem kdyby ti odborníci nepochybovali tak jim budou stačit ty staré pravdy. A kdyby ty staré teorie zvrátily na ruby, tak se stejně najdou zase pochybovači o té nové pravdě a budou hledat novou lepší cestu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:35:03 > ---------------------------------------- > S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů > nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže > základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců > mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_ > ....... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) > Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za > konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch > starých pravd. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.15.190) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742) (55749)
..viecka spracovavam tak nejako podobne ako pan Jindra,preperiem,vyzmykam,do al kanvy dam cca 2l vody a povrch natlacim vieckami,zahrievam na sporaku,ako sa postupne odtapaju,uvolnuju priestor a dosypam dalsie az kym to nieje plne..ked uz je to roztopene tak to prelejem cez uhelon a necham chladnut v termokomore pri cca 40'C..prvy krat som bol nemilo prekvapeny,myslel som ze to bude 100%vosku :-)..ale toho odpadu ktory sa zachyti v uhelone a aj usadi na spodku kolaca je dost(propolis?pel?)..vysledny produkt je ale nadherny..ja mam vsetky medniky s panenskym dielom,pocas osetrovania chemiou su mimo vcelstva(ale vystavane ich mam z"konvencnych"medzistien)tak to nieje este to prave orechove....tiez som presvedceny ze na viecka pouzivaju vcely vosk aj z plastov..zaujimave je ale ze niektore su zavieckovane ultra tenkymi vieckami..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55758
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55740) (55754)
souhlasím s panem Pazderkou, jsme za jedno v názoru o kvalitách a vlastnostech vosku.
- měkké MS z víček jsou proto, že tam hraje roli stáří vosku- je to "mladý" vosk
- z plástů jsou již pevnější(vosk je starší) za deset let bude vosk jako sklo, samozřejmě v uvozovkách, ale bude mít pevnostně jiné vlastnosti, než jednoletý
ALE JAK BYLO NAPSÁNO- VČELÁM JE TO JEDNO
JIM ZÁLEŽÍ NA JINÝCH VLASTNOSTECH VOSKU, NEŽ POSUZUJEME MY LIDÉ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.15.190) --- 3. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759)
u nas sa velke rozlohy repky zaorali uz na jesen,kvoli sucham,ti co ponechali,este v novembri hovorili ze urcite zaoru na jar..potom prisla tepla zima a tie ponechane repky sa zacali napravat,az tak ze tych par hospodarov co nestihli zaorat povedalo ze na jar ich ponechaju,aj ked niesu take akoby mali byt,pocitali so zvysenou vykupnou cenou..ale obavam sa teraz,ci sa ta karta v tychto dnoch neobracia druhy krat a definitivne..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55761
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761)
U nás nezaorali a pokud jsem mohl posoudit, řepka se teplou zimou nenapravila, je tak o polovinz menší než jiné roky. Nyní je u nás holomráz, včera ráno bylo u nás - 22 , dneska - 19 a sněhu jen poprašek, do 3 cm, místy kvůli pár slunečných dnů nula. Takže všechno na poli bude promrzlé na kost a do hloubky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55762
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763)
Rano bylo jenom 16,tak jsem se zasel na repku mrknout,nejbliz mam lany repky letos zhruba 2 km,coz neni zadna slava.Porost hodne velka bida,uvidime jakou alternativu zemedelci zvoli nebo cim vymrzlou repku preseji.Vloni vymrzl pod vesnici lan,doslo k doseti porostu a tento sel do kvetu cirka o 3 tydny pozdeji nez ostatni pole okolo,dost vyrazne prodlouzil snusku z repky.Dalsi vec,ktere jsem si vloni vsiml,byl rozdil v naletu vcel na jednotlive odrudy repky(vloni byla snad uplne vsude kolem).Nekde to jenom hucelo,v porostu vedle ticho.Pritom oba na stejne pude a za stejnych srazkovych a teplotnich podminek.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.102.197.133) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763)
Spláčou nad výdělkem jen ti,co řepku sejí po agrotechnické lhůtě,to bývalo za mého působení v JZD do 10.září.Čím později se vyseje,tím menší kořenový systém vytvoří a pak jen při takovém počasí živoří.Řepce vyseté v třetí dekádě srpna tyhle mrazy nemůžou ublížit,jelikož mohutný kořenový systém nemá problém při prvním březnovém oteplení vytvářet nové a mladé odnožující lístečky.To je jen můj selský rozum,ale praxí ověřený.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55766
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.168.234.233) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766)
U nas vsetci co siali do 10.9. uz maju zaorane..ale to je anomalia,prezili paradoxne neskor zasiate repky,ktore sa dozili akej takej vlahy ..inak suhlas s predchadzajucim prispevkom,by som priebeh klicenia a dobu sejby povazoval za vynimku potvrdzujucu pravidlo,ze to treba mat do toho 10.9. v zemi..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55767
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Na 3 - 5 rámcích to nejsou včelstva ale oddělky a na jaře z nich budou tak zv. prověřená včelstva a chovatelé můžou si být jisti, že mají vysokou kvalitu. Zato mohutné včelstvo nemusí být takovou kvalitou. Všechno je relativní. Záleží nejvíc na úhlu pohledu na věc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: dotace > Datum: 04.2.2012 12:08:57 > ---------------------------------------- > Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55768
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Ja doufam, ze zadne.
2012/2/4 <e-mail/=/nezadan>
> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55769
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766)
Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna.
U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle ani náhodou.
A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice. Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo. Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní řepky.
Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20 srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Naďa (90.179.74.103) --- 4. 2. 2012
Chcete si vydělat ?
Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: http://signup.wazzub.info/?lrRef=2824a
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
• Stojí to za to?
• Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
• Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
• Stojí to za to?
• Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
• Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55771
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772)
Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774)
Já dost dobře nechápu to volání po dotaci na uhynulá včelstva. Vždyť byla za posledních 50 let jen jednou a to za mimořádných okolností a jen pro určité oblasti. Také si myslím, že když něco takového postihne celou oblast tak asi nepůjde o špatné hospodaření. Rozhodně si však myslím, že jejich připomínáním jen živíte představu o nějaké jejich pravidelnosti standartu pro všechny. Tak na to, ale rychle zapomeňte. Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 15:38:01 > ---------------------------------------- > Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi > se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci > vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym > pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na > uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55775
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a ?epka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766) (55770)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mrazy a ?epka > Datum: 04.2.2012 13:25:38 > ---------------------------------------- > Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna. > U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září > do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst > zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se > za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle > ani náhodou. > A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k > novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice. > Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo. > Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto > náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní > řepky. > Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na > podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20 > srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině > října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní.... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55776
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772)
Oni to někteří s tím sledování spadu hodně přeceňují.
1) Na jaře mám k dispozici výsledky vyšetření 2) Před nasazením medníku preventivně ošetřím kyselinou 3) v době medných snůšek zásahy pak není třeba dělat 4) Po medobraní by mohlo mít sledování spadu nějaký smysl, ale začíná podletní léčení. Jeho načasování a délka trvání je ta nejdůležitější část roku. Množství spadu pak jen říká co tam bylo, ale již není. 5) Po první a druhé fumigaci nám však řekne jestli je třeba dělat třetí ošetření
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 13:41:19 > ---------------------------------------- > Doufám, že žádné. Nechápu, proč by se měli dotovat včelaři, kterým neustále > dokola padají včelstva. To je tak když se nesleduje spad. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55777
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775)
Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby na zimu v dosahu zimního chumáče.
Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55778
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775)
Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.
Pepan
-----------------
I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik je v které zemi včelstev i včelařů.
Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.
A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných úhynů.
Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.
Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.
Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července do září si včelaření nedovedeš představit.
A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)
Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník a ne včelař je anomálie.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55779
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779)
"Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více"
Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo.
Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc včelstev je možná stále ještě moc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lekki (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Co to je ? "Již teď, uvažuji,že jich polovina padne"?! To zni jako: no snad padnou, abych mohl něco vytřískat ...
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: dotace > Datum: 04.2.2012 12:08:56 > ---------------------------------------- > Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782)
Pochopil jsem to uplne stejne.Vytriskat z pripadnych dotaci co se da.Pak se pr.Mensik divi,ze me to na...to. a rikam tomu zverstvo.Ono je mezi vcelari porad zakoreneno,ze at zpackaji,co zpackaji,vzdycky jim nekdo neco da.Pak se objevuji podobne napady s uhyny vcelstev,vykupem medu svazem nebo centralnim nakupem levneho cukru a rozvozem organizacnimi slozkami az pred ul...Nejlip i s nakrmenim...J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55783
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783)
A jeste perlu na sobotni vecer.Vcera jsem chtel mit vzorky meli od "svych"vcelaru.1 vzorek nemam jeste ted.Tak volam,kde je?Odpoved:prindi si pro neho,je ZIMA !!! A dopis me tam ty cisla,nevim,kde to stara dala....Tak chtic odevzdat v pondeli ZO vzorky,sel jsem pro ne,dopsal cisla,ted vybiram z radobyvzorku nozky,kridylka a rozhryzany noviny od mysi...Tak to mame s 98 % organizovanosti...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55778)
Pak se omlouvám na tu melicitózu jsem zapomněl. Tak byly tedy 2x . Na melicitózu a pak hlavně v českých krajích to byly plošné úhyny na varoázu. na tu zimu se mě zdá ,že nebyly jen se o nich spekulovalo. Dnes se používají dotace a před více jak 20 lety to byla nulová nebo i minusová spotřební daň. Oba tyto spůsoby slouží vždy k nějakému bohulibému účelu, případně oživení trhu atd..
Pepan C > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 17:06:38 > ---------------------------------------- > Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce > 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva > kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout > a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední > Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva > včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev > uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby > na zimu v dosahu zimního chumáče. > Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti > z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky > se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55786
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779)
>>>A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)<<< Jenže je tady problém. Až se při výchově zimní generace zjistí vysoký spad tak je na nějký účinný zásah pozdě. A když nebude gabon, je kdispozici kys. mrav., šťavelová,Thimolin a jistě se objeví další přípravky. V pár úlech mám taky diagnostické podložkycelý rok, ale opravdu mi pomáhají až při té fumigaci. Včasný zásah je lepší určovat podle znalosti vstahu vývojové křivky včel a kleštíka.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 17:58:09 > ---------------------------------------- > Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu > obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás > tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a > užitečnější jako na solární elektrárny. > > Pepan > ----------------- > > I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik > je v které zemi včelstev i včelařů. > > Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno. > > A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných > úhynů. > > Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, > oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů. > > Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím > není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací. > > > Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, > protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července > do září si včelaření nedovedeš představit. > A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři > dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, > tak bude po ptákách i po včelách. :-) > > Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A > včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat > literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná > anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník > a ne včelař je anomálie. > > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780)
Tos asi hodně po.....l. U nás ve vsi je jih 85, a nemáme pocit že by se neuživily. I v letech kdy tu nebyla řepka donesly od 30 do 70 kg medu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 18:06:57 > ---------------------------------------- > "Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A > včelařit budou včelaři od 30 včelstev více" > > Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé > třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být > i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo. > Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev > nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc > včelstev je možná stále ještě moc. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784)
JosPr:
A jeste perlu na sobotni vecer.Vcera jsem chtel mit vzorky meli od "svych"vcelaru.1 vzorek nemam jeste ted.Tak volam,kde je?Odpoved:prindi si pro neho,je ZIMA !!! A dopis me tam ty cisla,nevim,kde to stara dala...
------------
Asi pochopil, že ten vzorek opravdu nestojí ani za to nastydnutí, natož rušení včel když je venku mínus deset až dvacet.
Jak tady píše Pepan, důležitější je spad po první a druhé fumigaci. Co komu řekne, kolik roztočů spadlo někdy okolo Vánoc. Z louček, souší atd. u nástavkových úlů.
Z těhle vzorků je živo jen pár laboratoří a pak je z nich jednou za rok ve Včelařství mapa republiky se samými bílými a žlutými okresy. Excelentní stav - ždáné nebezpečí nehrozí - tak nějak to bylo před rokem hodnoceno, včelařise poučili a řádně léčí.
A najednou tady spousta lidí plaší, že prý hynou včely.
Naprostý nesmysl, vždyť vloni vyšetření zimní měli skončilo s tak skvělými výsledky. To nemůže být roztočem, toho jsme vloni přeci úspěšně vyhubili.
Kdepak se stala chyba? Nebo jenom lidi zase chtějí dotace za úhyny?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55789
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788)
Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí. Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok.
Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou bezúdržbových jehličnanů.
Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2 krát.
Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 % včelí snůšky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55790
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789)
KaJi:" mozna,ze pochopil,ze ten vzorek nestoji za to." Ze nestoji za to a neukazuje nic,to vim taky.Jenomze co je psano,to je dano,o smyslu muzem pochybovat,ani se nam to nemusi libit..Kolik povinnosti vuci legislative vcelar ma?Odevzdat vzorky,nahlasit stanoviste na obci,nahlasit se v zari do Hradistka,prelecit vcelstva a respektovat ochranna pasma.Vic po nikom nikdo nechce.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55791
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (83.208.80.247) (83.208.80.247) --- 5. 2. 2012
Dotace-Josef 4.2.2012
Milý Josefe,toho bohdá nebude,aby Radim skončil,spíše skončíme my ostatní a zaplať pánbůh za ty dary z této konference.Již mnoho jich zde skončilo za minulá léta,jenom Radim je neprůstřelný.Jeho vědomosti jsou zajisté nadprůměrné oproti nám laikům , ale jeho největší chyba je asi v tom,že ty své všestranné vědomosti by rád vštípil co nejširší včelařské veřejnosti zde na konferenci,ale nechápe,že oni o tom nemají ani ánung...
Já osobně některá jeho kratší povídání i přečtu,delší automaticky přeskakuji.Myslím si ale,že nemá v tak širokém záběru absolutně konkurenci u nás včelařů,čili rarita a pro většinu lidí s včelařským zaměřením a se základním vzděláním jeho rady jsou většinou nepochopitelné..A nejen to,nastupuje mnoho mladých včelařů,dělá jim ale potíže číst,natož psát,a výsledek je ten,že se písmo bude kvůli nim měnit v budoucnu i ve školách. Jen tak krátce...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55792
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788)
Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova sla vubec vytvorit.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55793
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- čárlí (192.162.96.71) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55790)
Radime.
vyhledem k takové ztrátě snůšky.by mě zajímalo kde bereš takové výtěžky,že by cukr?To snad né.Ale jsou i tací.Jinak znám území kde na ploše 2,5x2,5 km je nacpáno doslova nacpáno 210-220 včelstev a výnosy jsou uspokojivé a hlavně nejsou podprůměrné.Takže těch aspektů bude asi víc.Ale nejlepší je při neúspěších hanět druhé,to ja ta naše slavná střecha(vládní)za vše mohou komunisti ale ti už navládnou pokud mě paměť neklame skoro 23 let a jde to stejně spíš do pr.... Tak ten problém bude asi jinde.
jinak zdravím a drž se.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55794
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Macák (e-mailem) --- 5. 2. 2012
Re: Chcete si vydělat ? (55771)
Prosim neposilejte sem takove blbosti Dne 4.2.2012 13:32 "Naďa" <kolobezkauj/=/seznam.cz> napsal(a):
> Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti > naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako > google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! > WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost > podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom > vydělat!!! > WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, > nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou? > Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních > uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední > čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval > reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik > dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů > měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu > WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A > toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také > odměněni. > Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes > váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do > 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 > dollarů. > Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). > Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března > 2012 ! > Registrace zde: Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat > :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje > na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na > tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto > máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a > ještě na tom vydělat!!! > WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, > nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou? > Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních > uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední > čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval > reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik > dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů > měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu > WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A > toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také > odměněni. > Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes > váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do > 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 > dollarů. > Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). > Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března > 2012 ! > Registrace zde: http://signup.wazzub.info/?lrRef=2824a > Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou > adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste > zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro > zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte. > * Stojí to za to? > * Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás. > * Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit? > Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu > uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste > zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro > zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte. > * Stojí to za to? > * Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás. > * Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55795
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- mirek (88.101.35.248) --- 5. 2. 2012
včely
Pokud necháme vše na přírodě ta si poradí,sem tam nějaká pomoc. Ale jak začal člověk organizovat přírodu,, výzkumy,šlechtění a jiné ptákoviny tak nám to příroda vrací.Vždy to pujde proti nám a né proti přírodě.Člověk jen mamoní a zabírá vše, co mu stojí v cestě.Tady nehrozí převčelení ale je tu už dávno přelidněno.Klikněte si na článek, Přelidněno a fakta o nás.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55796
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marcel (188.120.201.253) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784)
Myslím, že vyšetření měli je myšleno jako možná prevence. Původní myšlenka je určitě správná. Zachytit silně napadená včelstva a včas přeléčit. Bohužel vypovídající hodnota vzorků většinou není příliš vysoká. U nás bych to odhadoval na 50:50. Vyskytnou se i takové perly, jako myší hnízdo, naškrábaný propolis , nebo 2-3 rozhryzané plásty v 2l. pet-flašce. Že na tom výzkumák a laboratoře vydělávají, je možná dobře.Buďme rádi, že jsou. Zatím si nic neplatíme ze svýho. V případě,že bych si to musel zaplatit, by mi to asi vadilo, protože spad si dokáži spočítat sám. V letošním roce ve vzorcích nejspíš mnoho roztočů nebude, protože včely byly bez proletu a tak nemohly poshazovat roztoče popadané na loučky po léčení. Silně napadená včelstva většinou padly už na podzim.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55797
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55790)
s těmi lípami je to fak a s obratem k lepšímu se nedá již počítat Byly ještě pozůstatkem zákona 1782 o požární policii který nařizoval sázení rzměrnách stromů do obcí a dvorů statků Měli za úkol chránit proti přelétávání jisker z komínů a při požárech. To již dnes není potřeba. Plevele nám hubí herbicidy. Pícniny se nepěstují neb není dobytek, (jedině v Konírně ale tam mají levnou kantýnu) Akorát s těmi lesy to u nás není tak zlé jelikož jsou z 90% státní. Zato se měnila struktura trávníků n v Běžných zahradách ve prospěch jetele bílého.Dříve pečlivě sekané meze a příkopy jsou zarostlé kopřivami. Zrovna tak je to chráněných územích, protože se tam přestalo hospodařit, dokonce i ty porosty kvůli kterým se to začalo chránit v mnoha případech byli takto zničeny. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 05.2.2012 00:24:40 > ---------------------------------------- > Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí > trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá > snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V > polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po > červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí. > Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá > snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná > snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější > snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to > byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a > křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na > rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože > soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují > stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se > nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na > speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let > zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár > kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to > byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok. > Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc > než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více > kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové > snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí > a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes > většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou > bezúdržbových jehličnanů. > Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v > červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější > a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se > postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti > minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti > pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2 > krát. > > Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 % > včelí snůšky. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55798
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2012
Re: Dotace-Josef 4.2.2012 (55792)
Máš pravdu i když s ním často nesouhlasím.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: (83.208.80.247) <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Dotace-Josef 4.2.2012 > Datum: 05.2.2012 09:59:01 > ---------------------------------------- > Milý Josefe,toho bohdá nebude,aby Radim skončil,spíše skončíme my ostatní a > zaplať pánbůh za ty dary z této konference.Již mnoho jich zde skončilo za > minulá léta,jenom Radim je neprůstřelný.Jeho vědomosti jsou zajisté > nadprůměrné oproti nám laikům , ale jeho největší chyba je asi v tom,že ty > své všestranné vědomosti by rád vštípil co nejširší včelařské veřejnosti > zde na konferenci,ale nechápe,že oni o tom nemají ani ánung... > Já osobně některá jeho kratší povídání i přečtu,delší automaticky > přeskakuji.Myslím si ale,že nemá v tak širokém záběru absolutně konkurenci > u nás včelařů,čili rarita a pro většinu lidí s včelařským zaměřením a se > základním vzděláním jeho rady jsou většinou nepochopitelné..A nejen > to,nastupuje mnoho mladých včelařů,dělá jim ale potíže číst,natož psát,a > výsledek je ten,že se písmo bude kvůli nim měnit v budoucnu i ve školách. > Jen tak krátce... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55799
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793)
Ovšem neměl by to být problém data jsou v registru chovatelů.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 05.2.2012 10:11:33 > ---------------------------------------- > Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti > krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou > vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr > obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova > sla vubec vytvorit.JosPr > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55800
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55797)
""Myslím, že vyšetření měli je myšleno jako možná prevence. Původní myšlenka je určitě správná. Zachytit silně napadená včelstva a včas přeléčit. Bohužel vypovídající hodnota vzorků většinou není příliš vysoká. U nás bych to odhadoval na 50:50. """
Ta nebyla nikdy správná. Byl a je to mentální úlet.
Když nastane případ sběru vzorků od samých 100% důkladných včelařů, nemohu najít přece nic. A kdybych náhodou našel, tak jedině vinou neúčinného léčiva. To ale o nákazové situaci nic neříká. "Metodika" hovoří o něčem jiném.
Když budou odevzdávat měl bordeláři, dozvím se o té "nákazové situaci" paradoxně dokonce více.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55806
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: t?sto (55802)
Recept po letitých zkušenostech. Spatlat med s mletým cukrem, tak aby tam bylo co nejvíc cukru, bylo to vláčné a nelepilo se to na ruky. Čím více medu tím dražší a vhodnější pro včely. Samozřejmě platí i to obráceně.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: fiala <fialjo/=/seznam.cz> > Předmět: t?sto > Datum: 05.2.2012 15:42:55 > ---------------------------------------- > Rád bych si přečetl příspěvek č.555718 > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55807
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793)
"Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova sla vubec vytvorit.JosPr"
No, změnil se charakter včelaření. Dříve v podstatě kdekoliv, i uprostřed vesnice, se uživilo v pohodě něco mezi 5 - 15 včelstvy. Zároveň přínos z tolika včelstev už tehdy stačil znatelně vylepšit rodinný rozpočet a spoustě včelařů to úplně stačilo. Proto většina včelařů měla včelstva na zahradě. Včelíny k tomu byly už jaksi automaticky. Lesy a pole byly využívány málo, nebo až vůbec..
Dneska se ekonomicky přínos z pouhých 5 - 15 včelstev stal zanedbatelný a navíc pokud se prostředí změnilo, jak jsem psal, zmenšila se uprostřed vesnic úživnost na 2 - 5 včelstev na stanoviště. Proto se včelaření přemisťuje ven z vesnic hlavně do větších lesů, s rozlohou tak nad 5 hektarů.
Takže v porovnání s dřívějškem se podle mně zavčelení snižuje ze zastavěných oblastí a z oblastí s převahou polí a zvyšuje se v oblastech s převahou lesů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55808
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55686) (55698) (55703) (55803)
Zdaleka to tak není. A co se zrušilo tak se v jiné podobě znovu zavádí, je to ještě horší a hlavně dražší. viz: kupóny v řidičáku = bodový systém, Maturitní otázku v 8:00 vyhlásil ministr v rozhlase = státní maturita, Poplatky v nemocnicích = dříve nižší nemocenská a důchodci o nejké procento nižší důchod a ani jsme to nepozorovali. Poplatek z recept a jiné.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify > <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 05.2.2012 19:07:17 > ---------------------------------------- > Pepane, kterými normami se řídí výroba mezistěn??!! Co zbylo od komoušů se > zrušilo. Žeby si někdo na sebe kroutil bič? > > J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55809
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55797) (55806)
"""Myslím, že vyšetření měli je myšleno jako možná prevence. Původní myšlenka je určitě správná. Zachytit silně napadená včelstva a včas přeléčit. Bohužel vypovídající hodnota vzorků většinou není příliš vysoká. U nás bych to odhadoval na 50:50. """ "
Jestli se nepletu, původní myšlenka kdysi za komunistů byla, že bude po včelařích chodit komise a sama vybírat včelařům z úlů měl. Jedině toto by byla záruka zachycení skutečně reálného stavu včelstev.
Pokud toto včelaři vybírají sami, není žádná záruka, že vzorek není upravován. A nikdo to nepřizná , jestli třeba doma pod lampou s lupou vybírá z měli roztoče... nebo z poloviny včelstev, kde třeba se mu do úlu dostali hlodavci a vzorek by byl znehodnocen drtí a myšinci, prostě neodevzdá... Hlavní je, aby v kelímku bylo trochu měli zhruba odpovídající objemu z počtu včelstev a je všechno v pořádku.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55811
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804)
Ovšem je otázkou proveditelnost To mohou jen ti co mají včely u domu a jsou doma. To jsou důchodci kteří mají staré úly a u některých typů to není ani proveditelné. Pak je tu skupina včelaří kteří nemají včely daleko. a třetí skupinou jsou víkendoví včelaři kteří se na včelnici dostanou tak nejvýš jednou za týden.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 05.2.2012 21:41:04 > ---------------------------------------- > Vic po nikom nikdo nechce.JosPr > > U nás v kraji má navíc každý včelař ještě povinnost sledovat/monitorovat > napadení včelstev v sezoně. > > Možná by bylo lepší ty povinnosti zaměřit víc sem. > Ale o této povinnosti (od roku 2008) nikdo nechce vědět. > :-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55812
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808)
Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 09:07:43 > ---------------------------------------- > "Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti > krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou > vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr > obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova > sla vubec vytvorit.JosPr" > > No, změnil se charakter včelaření. Dříve v podstatě kdekoliv, i uprostřed > vesnice, se uživilo v pohodě něco mezi 5 - 15 včelstvy. Zároveň přínos z > tolika včelstev už tehdy stačil znatelně vylepšit rodinný rozpočet a > spoustě včelařů to úplně stačilo. Proto většina včelařů měla včelstva na > zahradě. Včelíny k tomu byly už jaksi automaticky. Lesy a pole byly > využívány málo, nebo až vůbec.. > Dneska se ekonomicky přínos z pouhých 5 - 15 včelstev stal zanedbatelný a > navíc pokud se prostředí změnilo, jak jsem psal, zmenšila se uprostřed > vesnic úživnost na 2 - 5 včelstev na stanoviště. Proto se včelaření > přemisťuje ven z vesnic hlavně do větších lesů, s rozlohou tak nad 5 > hektarů. > > Takže v porovnání s dřívějškem se podle mně zavčelení snižuje ze > zastavěných oblastí a z oblastí s převahou polí a zvyšuje se v oblastech s > převahou lesů. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55813
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55797) (55806) (55811)
Ta myšlenka sběru vzorků pochází ji z období I republiky a se vznikem prvních včelařských ústavů a sledovali se různé věci za III republiky se odesílaly mrtvé včely. S příchodem kleštíka se odevzává měl.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 09:16:50 > ---------------------------------------- > """Myslím, že vyšetření měli je myšleno jako možná prevence. Původní > myšlenka je určitě správná. Zachytit silně napadená včelstva a včas > přeléčit. Bohužel vypovídající hodnota vzorků většinou není příliš vysoká. > U nás bych to odhadoval na 50:50. """ " > > Jestli se nepletu, původní myšlenka kdysi za komunistů byla, že bude po > včelařích chodit komise a sama vybírat včelařům z úlů měl. Jedině toto by > byla záruka zachycení skutečně reálného stavu včelstev. > Pokud toto včelaři vybírají sami, není žádná záruka, že vzorek není > upravován. A nikdo to nepřizná , jestli třeba doma pod lampou s lupou > vybírá z měli roztoče... nebo z poloviny včelstev, kde třeba se mu do úlu > dostali hlodavci a vzorek by byl znehodnocen drtí a myšinci, prostě > neodevzdá... Hlavní je, aby v kelímku bylo trochu měli zhruba odpovídající > objemu z počtu včelstev a je všechno v pořádku..... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55814
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813)
"Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva."
Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů.
Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už nevyužijí.
Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet.
Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55815
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55797) (55806) (55811) (55814)
Mrtvé včely se odesílaly kvůli roztočíkovi včelímu. To ještě pamatuji Odesílaly se v krabičkách od sirek, každé včelstvo zvlášť a podle výsledků, se mám takový pocit, upravovalo léčení přípravkem BEF po zbytek zimy.
O tom komisionálním odebírání měli se mluvilo někdy okolo roku 1987 - 88. Tehdy důvěrníci skrz léčení jezdili za včelaři, v zimě s nimi rozebírali včelstva a stříkali je, do každého včelstva nějak čtvrt až půl litru vody s léčivem. Dělalo se to i za mrazů. Proti tomu komisionálně jezdit po včelařích a pouze jim vybírat z podložek měl se jevilo jako zanedbatelná lapálie. Později to utichlo. Hezkých pár let potom jezdil důvěrník po včelařích v určenou dobu a jakoby on vybíral měl z úlů, ve skutečnosti jen posbíral připravené vzorky od včelařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55816
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55686) (55698) (55703) (55803) (55809) (55817)
Ty nikdo nezměnil 50 let co včelařím a bude to asi ještě déle.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify > <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 06.2.2012 10:08:37 > ---------------------------------------- > Pepane,otázka byla postavena jasně. Týká se jen a jen mezistěn a > příslušných norem!! Proto bych chtěl na tuto otázku konkretní odpověď. > > J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55818
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815)
To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 09:53:39 > ---------------------------------------- > "Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = > cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva." > > Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů. > Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí > včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z > javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby > byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už > nevyužijí. > Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost > létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet. > Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na > slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55819
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55797) (55806) (55811) (55814) (55816)
Taky jsem to s otcem dělal. Ještě jsem mu nato vyráběl specielní vozík.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 10:05:48 > ---------------------------------------- > Mrtvé včely se odesílaly kvůli roztočíkovi včelímu. To ještě pamatuji > Odesílaly se v krabičkách od sirek, každé včelstvo zvlášť a podle výsledků, > se mám takový pocit, upravovalo léčení přípravkem BEF po zbytek zimy. > > O tom komisionálním odebírání měli se mluvilo někdy okolo roku 1987 - 88. > Tehdy důvěrníci skrz léčení jezdili za včelaři, v zimě s nimi rozebírali > včelstva a stříkali je, do každého včelstva nějak čtvrt až půl litru vody s > léčivem. Dělalo se to i za mrazů. Proti tomu komisionálně jezdit po > včelařích a pouze jim vybírat z podložek měl se jevilo jako zanedbatelná > lapálie. Později to utichlo. Hezkých pár let potom jezdil důvěrník po > včelařích v určenou dobu a jakoby on vybíral měl z úlů, ve skutečnosti jen > posbíral připravené vzorky od včelařů. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55820
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815) (55819)
"To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá."
Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u trubců.
Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky, charakteru terénu i momentálního počasí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55821
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815) (55819) (55821)
Jinak přirozeně maximální teoreticky možný dolet jedné včely je hodně variabilní, protože je dán pouze dobou , po kterou se včela udrží ve vzduchu a rychlostí letu dohromady s rychlostí vzdušných proudů. Ale jiný význam než šíření včelích nemocí, které se přenášejí dospělými jedinci, takový dolet nemá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55822
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815) (55819) (55821)
Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti. Jedna studie která právě trubce obviňovala z roznášení moru uváděla zalétávání více jak 25 Km. To však zatím utichlo.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 10:45:05 > ---------------------------------------- > "To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují > právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření > předkládá." > > Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u > trubců. > Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s > počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen > 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za > předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky, > charakteru terénu i momentálního počasí. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55823
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815) (55819) (55821) (55823)
"Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti."
Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě. Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55824
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812)
Ovšem je otázkou proveditelnost
To mohou jen ti co mají včely u domu a jsou doma. To jsou důchodci kteří mají staré úly a u některých typů to není ani proveditelné.
Pak je tu skupina včelaří kteří nemají včely daleko. a třetí skupinou jsou víkendoví včelaři kteří se na včelnici dostanou tak nejvýš jednou za týden.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> ----------------------------------------
> Vic po nikom nikdo nechce.JosPr
>
> U nás v kraji má navíc každý včelař ještě povinnost sledovat/monitorovat
> napadení včelstev v sezoně.
>
> Možná by bylo lepší ty povinnosti zaměřit víc sem.
> Ale o této povinnosti (od roku 2008) nikdo nechce vědět.
> :-)
>
> Karel
======================================
Takže i ty pochybuješ o smsluplnosti současného stavu?
Vyhláška nerozlišuje včelaře, typy úlů, atd.
Když všichni, tak všichni. Odevzdávat zimní měl i monitorovat, rozdrbávat trubčí plod apd.
Vítej v klubu:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55825
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815) (55819) (55821) (55823) (55824)
Jednalo seo větší plochy zásob pylu
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 11:24:37 > ---------------------------------------- > "Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty > rostlin byly v té vzdálenosti." > > Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem > těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké > rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti > těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě. > Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55826
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825)
Tak rozeberme ty povinnosti včelaře tak jak jdou v roce a metody zásahu proto V.D.. *) odevzdávat měl = ano, dají se z toho zjišťovat i jiné nákazy *) hlášení na OÚ = ano pokud je dobrá spolupráce se zemědělci má to smysl *) použití jarního nátěru plodu = nemám námitky, ale sám preferuji KM, před nasazením medníků, požívám Formidol *) monitorování během roku = viz předcházející , a navýše pochybuji o jeho smyslu mimo období fumigací. velmi mně ti připomíná prognózu škůdců pro zahrádkáře v letech 80. jen se víc bezhlavě stříkalo. *) Rozdrbávání = Je to metoda z počátků výskytu V.D. ukázala se jako neúčinná a byla založena na mylném předpokladu o přednostním napadáním samičkami. *) vyřezávaní = již si odporuje s metodu vysokého počtu trubců ve včelstvu, jako protirojovému opatření. Smysl má jen v závěru sezóny *) Podletní léčení = je základem pro výchovu zimní generace a jsou v nevýhodě ti, kde bývají ještě v srpnu snůšky je k dispozici gabon, KM, KŠ. Thymolin, Použití varidolu považuji za málo účinné. *) léčení varidolem v říjnu = je již přípravou zdravých včel na příští sezónu, zimním včelám již poškozeným není již pomoci. tady pečlivě pak monitoruji spad po léčení a podle spadu opakuji vždy po 10 dnech *) aerosol = ano, ale o jeho použití rozhoduji podle podložek.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 12:30:14 > ---------------------------------------- > Ovšem je otázkou proveditelnost > To mohou jen ti co mají včely u domu a jsou doma. To jsou důchodci kteří > mají staré úly a u některých typů to není ani proveditelné. > Pak je tu skupina včelaří kteří nemají včely daleko. a třetí skupinou jsou > víkendoví včelaři kteří se na včelnici dostanou tak nejvýš jednou za týden. > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: KaJi > > ---------------------------------------- > > Vic po nikom nikdo nechce.JosPr > > > > U nás v kraji má navíc každý včelař ještě povinnost sledovat/monitorovat > > napadení včelstev v sezoně. > > > > Možná by bylo lepší ty povinnosti zaměřit víc sem. > > Ale o této povinnosti (od roku 2008) nikdo nechce vědět. > > :-) > > > > Karel > ====================================== > > > Takže i ty pochybuješ o smsluplnosti současného stavu? > Vyhláška nerozlišuje včelaře, typy úlů, atd. > Když všichni, tak všichni. Odevzdávat zimní měl i monitorovat, rozdrbávat > trubčí plod apd. > > Vítej v klubu:-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55827
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813)
Pepan vypočítal si obsah kruhu S 3000 m polomerom, ale obsah sa vypočíta s= rna2.pí, potom plocha kruhu s 6000 m priemerom je 28,26 km2.
Možno sa mýlim ja a Ty máš pravdu alebo sa mýliš Ty a ja mám pravdu. Jednoducho včely lietajú do vzdialenosti 3 km, ale len vtedy ak je tam dobrý zdroj nektáru a je dlhšiu dobu dobré počasie. Tvrdí sa, že včely najviac lietajú do 0,5 km od stanovišťa. Nech lietajú kde chcú, len nech niečo donesú.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55828
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.168.232.15) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55828)
mne vcely natrieskali medniky zo slnednice vzdialenej 5km vzdusnou ciarou,bol to porast ktory zacal kvitnut ked uz vsetky slnecnice odkvitli,povytacal som v prvom augustovom tyzdni a dal si volno..koncom augusta som prisiel zrusit medniky,chytim a nestacil som sa cudovat,najskor som myslel ze ich tak pevne pritmelili..hodne mi trvalo kym som tu parcelu objavil..ale to je skor vynimka,muselo sa zhodnut viac pozitivnych faktorov..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55829
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827)
Tak rozeberme ty povinnosti včelaře tak jak jdou v roce a metody zásahu proto V.D..
Pepan
--------------
O zákonech a mimořádných veterinárních opatřeních k potlačení nebezpečné nákazy se nediskutuje. :-)
Ty se prostě dodržují, nebo ne, pokud to někdo udá a bude se to řešit, logika se hledat nebude.
Těžko předvídat, které body ve vyhlášce bude veterinář považovat za důležité a které za blbost, ale musel je tam napsat. A za které napaří pokutu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55830
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55815)
Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet. R.P. príspevok 55815
Radim, to tak nefunguje, ak by to tak bolo, tak prečo si pri odlete z úľa berú zásobu medu do medového vačku podľa dĺžky letu a postupne med menia na pohybovú energiu. Je známe, že nektár nie je medom a funkciu medu nemôže nahradiť.
Malý príklad keď včely donesú do úľa toľko nektáru ako z blízka, len viac spotrebujú hotového medu, ktorý si berú so sebou. Jeden rok agátové porasty do kilometra dokvitli (dažde) a našli si iný agát, ktorý si našli vo vzdialenosti 3km, (zistil som si to na mape) na odvrátenej strane kopca smerom na sever. Dažde prestali, a včely nádherne zanosili medníky. Takže všetko môže byť aj inak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55831
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 6. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55686) (55698) (55703) (55803) (55809) (55817) (55818)
Pokud je mi známo z normalizačního centra v Brně, tak obrovský kopec norem z tohoto oboru byl už hodně dávno zrušen bez náhrady. Měli by jsme si aspoň my mezi sebou nalévat čistého vína Pepane. Nebo máš nějaké nové informace. Když ano, tak se o ně s námi poděl. Tady toto je již jen pěkné počtení http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html, které nikoho nezavazuje.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55833
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830)
Velká část v těch veterinárních předpisech je jen doporučení. Když mně někdo nařídí sledovat spad, tak tam dám podložku, ale nemám povinnost tan poznatek aplikovat a chybí metodika k použití výsledku. Zase jen doporučení. Veterinář tam raději toho napíše víc i když to byüde třebas nesmysl, jen proto aby ho nějaký šťoural z něčeho neobvinil. A ty se pane včelaři s tím pak poper jak umíš.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 15:02:54 > ---------------------------------------- > Tak rozeberme ty povinnosti včelaře tak jak jdou v roce a metody zásahu > proto V.D.. > > Pepan > -------------- > > O zákonech a mimořádných veterinárních opatřeních k potlačení nebezpečné > nákazy se nediskutuje. :-) > > Ty se prostě dodržují, nebo ne, pokud to někdo udá a bude se to řešit, > logika se hledat nebude. > > Těžko předvídat, které body ve vyhlášce bude veterinář považovat za > důležité a které za blbost, ale musel je tam napsat. A za které napaří > pokutu. > > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55834
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55793) (55808) (55813) (55828)
Máte pravdu Já jsem to začal psát a nemohl jsem přijít na to jak v meilu napsát horní index 2. nato přišel kolega s mělí a pak jesm to již spočítal bez té mocniny a vůbec jsem si neuvědomil tu chybu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 14:18:02 > ---------------------------------------- > Pepan vypočítal si obsah kruhu S 3000 m polomerom, ale obsah sa vypočíta s= > rna2.pí, potom plocha kruhu s 6000 m priemerom je 28,26 km2. > Možno sa mýlim ja a Ty máš pravdu alebo sa mýliš Ty a ja mám pravdu. > Jednoducho včely lietajú do vzdialenosti 3 km, ale len vtedy ak je tam > dobrý zdroj nektáru a je dlhšiu dobu dobré počasie. Tvrdí sa, že včely > najviac lietajú do 0,5 km od stanovišťa. Nech lietajú kde chcú, len nech > niečo donesú. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55835
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834)
Je velká škoda, že se nemůže domluvit vedení ČSV s vedením PSNV a Veterinární zprávou ČR už jsme mohli být s varroazou daleko dál. Jenomže Dol. výzkumný ústav by přišel o prebendy. Tak to bývá, ale včelaři tomu musí jen přihlížet. Čihák F. > >
> > > > Těžko předvídat, které body ve vyhlášce bude veterinář považovat za > > důležité a které za blbost, ale musel je tam napsat. A za které napaří > > pokutu. > > > > > > Karel > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55836
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 6. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55836)
"vcelari musi prihlizet" Nemusi,ale prihlizi a mnozi prihlizi radi.Jsou tak nauceni a zvykli z dob minulych,kdy jim bylo shora servirovano,co je dobre a co ne.Dik za kazdeho vcelare,ktery pouziva vlastni hlavu a nema ji jenom jako drzak na kuklu.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55838
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin (213.226.245.20) --- 7. 2. 2012
Re: Dotace (55837)
Josef: "Pane Polášek, proč Vám to trvalo trochu déle? Jiní to chápou hned a to o něčem svědčí!! Vy jste zřejmě 100%, jen Vás málokdo čte."
_____________________
Já jsem třeba tu větu nepochopil doteď a pořád nevím, co je to "kočit".
Jinak za sebe můžu říct, že příspěvky pana Poláška čtu, takže jsem asi jeden ze skupiny málokdo. Některé velmi pozorně, jiné méně, vždy podle tématu. V mnohém nesouhlasím, ale jsou to jeho názory, vyjadřovány navíc slušnou formou (a navíc s velice dobrou úrovní gramatiky a většinou bez překlepů - takže si není zpravidla nutno nic domýšlet).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55839
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 2. 2012
Re: Dotace (55837) (55839)
Taky jsem nechápal ten novotvar . Může to znamenat snad kočování, nebo špatně napsané slovo (bočit ,točit, močit, kořit) ani z logiky věty to nějak nevyplývalo. Tento výběr mi nabýdl slovník: bočit Skočit Končit Močit Sočit Točit Krčit Kojit Kořit Kosit
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Martin <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 07.2.2012 07:56:40 > ---------------------------------------- > Josef: "Pane Polášek, proč Vám to trvalo trochu déle? Jiní to chápou hned a > to o něčem svědčí!! Vy jste zřejmě 100%, jen Vás málokdo čte." > _____________________ > > Já jsem třeba tu větu nepochopil doteď a pořád nevím, co je to "kočit". > > Jinak za sebe můžu říct, že příspěvky pana Poláška čtu, takže jsem asi > jeden ze skupiny málokdo. Některé velmi pozorně, jiné méně, vždy podle > tématu. V mnohém nesouhlasím, ale jsou to jeho názory, vyjadřovány navíc > slušnou formou (a navíc s velice dobrou úrovní gramatiky a většinou bez > překlepů - takže si není zpravidla nutno nic domýšlet). > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55840
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834)
Velká část v těch veterinárních předpisech je jen doporučení. Když mně někdo nařídí sledovat spad, tak tam dám podložku, ale nemám povinnost tan poznatek aplikovat a chybí metodika k použití výsledku. Zase jen doporučení. Veterinář tam raději toho napíše víc i když to byüde třebas nesmysl, jen proto aby ho nějaký šťoural z něčeho neobvinil. A ty se pane včelaři s tím pak poper jak umíš.
Pepan
-------------
Viz vyhláška pro Královehradecký kraj -
tam je i počet - 3VD za den.
Hlásit ZO, ta to má vyhodnocovat a organizovat léčení na svém území.
Takže podle mě je porušení vyhlášky jako porušení vyhlášky.
Nevím, proč se pořád všichni otáčejí na podzimním aerosolu a zimní měli, když základ je v sezoně.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55841
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55836)
Varoáza není náš lokální problém ale celosvětový Nikdo na něj nemá řešení. Prapůvodní příčinou je globalizace a příliš rychlá doprava. Takovou rychlost přesunu materíálu nemůže přírodní prostředí zvládnout .
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 06.2.2012 20:06:10 > ---------------------------------------- > Je velká škoda, že se nemůže domluvit vedení ČSV s vedením PSNV a Veterinární > zprávou ČR už jsme mohli být s varroazou daleko dál. Jenomže Dol. výzkumný > ústav by přišel o prebendy. Tak to bývá, ale včelaři tomu musí jen přihlížet. > Čihák F. > > > > > > > > > > > > > > Těžko předvídat, které body ve vyhlášce bude veterinář považovat za > > > důležité a které za blbost, ale musel je tam napsat. A za které napaří > > > pokutu. > > > > > > > > > Karel > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55845
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841)
Kraj od kraje se ty vyhlášky různí. Já který mám vzdělání pro zemědělské obory Si s těch, někdy si odporujících předpisů a doporučení, umím vyvodit to podstatné a důležité. Žádné sledování spadu mně nepomůže při té nejdůležitější době t.j. výchova zimní generace včel. Tady je nutnost dělat je preventivně ať to padá nebo ne, protože hrozí invaze od jinud. To období trvá na včelnici 4 - 8 týdnů, podle toho kterého včelstva a já se musím trefit do nejoptimálnější části vývoje včelstev. Je mi pak úplně jedno kolik brouků v tu dobu bude padat. Samožřejmě po tomto období mně spad řekne jak jsem se trefil a jak pokračovat dál.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 07.2.2012 08:41:16 > ---------------------------------------- > Velká část v těch veterinárních předpisech je jen doporučení. Když mně > někdo nařídí sledovat spad, tak tam dám podložku, ale nemám povinnost tan > poznatek aplikovat a chybí metodika k použití výsledku. Zase jen > doporučení. Veterinář tam raději toho napíše víc i když to byüde třebas > nesmysl, jen proto aby ho nějaký šťoural z něčeho neobvinil. A ty se pane > včelaři s tím pak poper jak umíš. > > Pepan > > ------------- > > Viz vyhláška pro Královehradecký kraj - > > tam je i počet - 3VD za den. > > Hlásit ZO, ta to má vyhodnocovat a organizovat léčení na svém území. > > Takže podle mě je porušení vyhlášky jako porušení vyhlášky. > > Nevím, proč se pořád všichni otáčejí na podzimním aerosolu a zimní měli, > když základ je v sezoně. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55846
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841) (55846)
Já který mám vzdělání pro zemědělské obory Si s těch, někdy si odporujících předpisů a doporučení, umím vyvodit to podstatné a důležité.
Pepan
------------------------
Diskuse byla o tom, že nikdo nic jiného po včelaři nechce.
Ale jinak souhlas a jak říkám, vítej v klubu. Znám hodně včelařů, co jim na současném systému vadí, že i když mají dost znalostí a zkušeností, tak je někdo nutí aby si nechali kropit včely aerosolem, kapali Varidol a natírali M1.
Jim při jejich znalostech a vzdělání stačí, když si z vyhlášky vyberou kyselinu mravenčí a udrží nákazu pod kontrolou.
Takže pokud to tedy chápu, ty jsi taky proto, aby se současná metodika z metodiky nařizující změnila na doporučující a kvalifikovaný včelař si vybral co zrovna v té které zdravotní a nákazové situaci bude považovat za nejvhodněšjí?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55847
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841) (55846) (55847)
Ty dogmatická doporučení jsou nutná pro členy kteří jsou vzdělaní v naprosto jiných oborech a přírodní děje jsou pro ně velkou hádankou. protože je nutné znát přírodní souvislosti Těch je vlastně většina a pro ně je nastaven ten systém tak jak je . Za to množství let se však způsoby ošetřování změnily a měnit budou jen někdo z těch doporučení zapomíná vyřadit ty neosvědčená. naváš e tam dostávají i zbytečnosti.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 07.2.2012 11:15:20 > ---------------------------------------- > Já který mám vzdělání pro zemědělské obory Si s těch, někdy si odporujících > předpisů a doporučení, umím vyvodit to podstatné a důležité. > Pepan > ------------------------ > Diskuse byla o tom, že nikdo nic jiného po včelaři nechce. > > Ale jinak souhlas a jak říkám, vítej v klubu. Znám hodně včelařů, co jim na > současném systému vadí, že i když mají dost znalostí a zkušeností, tak je > někdo nutí aby si nechali kropit včely aerosolem, kapali Varidol a natírali > M1. > Jim při jejich znalostech a vzdělání stačí, když si z vyhlášky vyberou > kyselinu mravenčí a udrží nákazu pod kontrolou. > > Takže pokud to tedy chápu, ty jsi taky proto, aby se současná metodika z > metodiky nařizující změnila na doporučující a kvalifikovaný včelař si > vybral co zrovna v té které zdravotní a nákazové situaci bude považovat za > nejvhodněšjí? > > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55848
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841) (55846) (55847) (55848)
KaJi:"kvalifikovany vcelar si vybere,co je pro nej dulezite...Jiste,kvalifikovany vcelar ano,at uz svoji kvalifikaci ziskal vcelarskym vzdelanim nebo vcelarskou praxi.Jenomze...Vsichni vime,ze jsou Vcelari a vcelari.Pak se nelze divit,ze se v narizenich objevuji nesmyslne komise a jine zrudnosti.Osobni odpovednost vcelaru-to je nejvetsi slabina vcelareni,co nezvladne nebo odflakne jeden,dva,pociti ostatni okolo.Nemuzu se zbavit dojmu,ze vcelareni v CR je porad chapano jako "kolektivni sport",kdy je duraz kladen na vysledny celek a ne na vcelare jako zakladni prvek.Cestou ke zvyseni kvalifikace je urcite vzdelavani a ruzne kurzy,ale toho se ucastni "uzavrena" spolecnost,ostatni jsou nazoru,ze jsou to zbytecnosti.A jelikoz kvalifikaci,vzdelani nebo osobni zodpovednost jednotlivce nelze naridit,je to nahrazovano snahou kontrolovat a ridit system shora centralne.Je li to udrzitelne pochybuju,chybi odpovednost zakladniho prvku,na ktere by mel byt postaven system.JosPr.(koncim s filosofovanim)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55849
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Brenner (85.160.15.139) --- 7. 2. 2012
Profesionálové nebo amatéři....
Tak nevím. ČSV je zájmovou organizací, ovšem řada z vás vyžaduje profesionální přístup.... Jenže co je mezi námi dovedeno k profesionalitě:nikdo nemá šanci zjistit ohniska moru...nikdo neobjasnil příčiny syndromu zhroucení včelstev...otazníků kolem varoázy je víc než odpovědí...
Alfa a omega všeho je kardinální otázka: je možné vyšlechtit včelstva k obraně proti varoáze? Pokud ano, pak logicky je nutné přestat s léčením. Ta přeživší včelstva pak budou základem pro šlechtění. Zatím to vypadá, že se pod varoázu mnohdy schovávají příčiny jiné - od nezájmu o včelstva až po zvyšování zisku z výroby léčiv.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55850
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin (213.226.245.20) --- 7. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850)
"Alfa a omega všeho je kardinální otázka: je možné vyšlechtit včelstva k obraně proti varoáze? Pokud ano, pak logicky je nutné přestat s léčením. Ta přeživší včelstva pak budou základem pro šlechtění."
_________________________________
Ono je něco jiného mít nějaký názor a rozhodnout jako odpovědný pracovník. Měl byste odvahu učinit takové rozhodnutí a říci, že ze sejfu už nedáte ani kapku léčiva? A pak sledovat, kolik (a jestli vůbec nějaká) včelstva přežijí? Já bych na to neměl. Navíc, včelstva u nás žijí s roztočem relativně velice krátkou dobu, nějakých třicet let. Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy. Uvidíme. M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55851
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841) (55846) (55847) (55848) (55849)
JosPro:
KaJi:"kvalifikovany vcelar si vybere,co je pro nej dulezite...Jiste,kvalifikovany vcelar ano,at uz svoji kvalifikaci ziskal ....
-----------
Obecně je to složitější. S Pepanem jednoduché.
Zatím jsme od něj četli, že stačí dodržovat metodiku a nařízení a bude vše OK. A najednou je podle něj přípustné si vybírat co jo a co ne, a nakonec bude třeba vhodnbé používat ty odpařovače ze západu :-)
Od funkcionáře bych očekával nabádání k dodržování nařízení, protože na tom stojí současné idea "včelaření negramotných" pod dohledme osvícenýchj a povolaných, co jim určí co a jak.
Obecně je to složitější otázka. A ať si na ní každý odopoví sám.
Chci včelařit mezi negramotnými včleaři slepě dodržující nějaká nařízení (v lepším případě) a netuší proč, kterým kolabují včelstva a vznikají plošné úhyny, ve kterých mají i dobře vedená včelstva minimální šanci odolat?
Pokud ano, tak vše děláme velmi dobře.
Nemyslete a udělejte co nařídíme. Podle čeho to kdo nařídil a s jakou kvalifikací je nepodstatný detail, hlavně kázeň a důvěru.
A pokud si myslíte, že včelaření je koníček pro ty co jej chtějí dělat na 100%, pro další je to přivýdělek a značná investice, kterou negramotností okolí ohrožuje?
Tak to si sami musíte najít odpověď.
Na kladnou stranu je v tomto případě třeba zapsati, že se konkurence sama od sebe co pár let zlikviduje. To je v málokterém oboru k vidění a stát to i občas sponzoruje.
Ke šlechtění včely odolné k VD. ANi ti zapálení pro věc nečekají, že se toho dožijí, a právě možná proto si myslí, že je třeba s tím začít hned, když to bude trvat tak dlouho.
Pro začátek by jim stačila vyšší odolnost. Byť třeba jen proti virozám. Bohužel ani vyhledávání odolnějších včelstev jim současná metodika nedovoluje. Pokud by se dodržovala.
Ale jak i její zapřisáhlý obhájce nyní napsal, je třeba si z ní vybírat co se hodí. Takové malé české řešení. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55853
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (46.13.38.168) --- 7. 2. 2012
pozvánka na včelařskou akci (55765) (55782) (55783) (55784) (55797) (55806) (55811) (55814) (55816)
Výpis z e-věstníku PSNV ze dne 7.2.2012:
NN kroužek Slezan pokračuje i v roce 2012
Aktualizovaný seznam termínů setkání (každý druhý čtvrtek v měsíci) s rámcovým zaměřením naleznete
opět na webu PSNV-CZ, pod jejíž záštitou je spolková činnost na severu Moravy pořádána.
Únorové setkání se bude týkat tentokrát výroby mezistěn. Válce pro lisování mezistěn od polského
výrobce Lankoff přijede předvést zástupce pro českou republiku Michal Říha – www.vceliprodukty.cz
Pokud vás zajímá, jak lze vyrábět houževnaté lisované mezistěny, přijeďte se podívat. Svépomocná
výroba mezistěn a vlastní uzavřený koloběh vosku je dnes, s ohledem na rozpustnost některých terapeutických
prostředků k tlumení varroózy ve vosku, velmi aktuální téma a stále více včelařů se touto
cestou začíná ubírat.
Kde? – Háj ve Slezsku (u Opavy) – Club u Jury
Kdy? – 9. 2. 2012 – začátek jako vždy v 16:00
Srdečně zvou pořadatelé!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55855
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851)
"Alfa a omega všeho je kardinální otázka: je možné vyšlechtit včelstva k obraně proti varoáze? Pokud ano, pak logicky je nutné přestat s léčením. Ta přeživší včelstva pak budou základem pro šlechtění." "
Jako mezi každým parazitem a hostitelem musí být i mezi varoa a včelami jakási rovnováha.
Potom, pokud se objeví v populaci účinnější a dravější parazit, automaticky má méně nebo žádný prostor k rozmnožení. Protože hostitel umírá rychleji nebo okamžitě a s tím zahubí i parazita. Pokud naopak se objeví hostitel, který má ůčinnější metodu boje proti parazitu než jiní hostitelé, ubírá prostor k dalšímu množení těm parazitům, kteří jsou méně účinní a méně draví, protože je častěji zneškodňuje. Rovnováha pak znamená, že probíhají oba dva děje , umírá i hostitel i parazit. Buď současně anebo v určitých výkyvech daných evolučními skoky. jak se třeba najednou projeví nějaká genetická mutace či nějaká jiná skoková změna podmínek.
Do toho zapadá i léčení včelstev na varaózu. A vůbec obecně celá metodika chovu včelstev daným včelařem i jeho okolím.
Neboli jinak, plošné úhyny na varaózu jsou z hlediska rovnováhy nutné a taky v podstatě dobré. Protože jedině za předpokladu, že vlivem parazita umírá i určitý počet jedinců hostitele, dochází k zvyšování odolnosti hostitele jako druhu.
Jsou jen dvě otázky. Za prvé jak nadstavit optimální rovnováhu mezi úrovní léčení a množstvím a rovnoměrností úhynů včelstev na varaózu. Za druhé jak oslabit vliv včelařů masařů na zvyšování účinnosti léčení varaózy. Protože ty zajímá pouze okamžitý výnos ze včelstev a proto potřebují tak intenzívní léčení, aby zachránilo před úhyny úplně všechna jejich včelstva plus navíc je udrželo v plné síle. Což automaticky znemožňuje nadstavení té rovnováhy mezi včelami a varoa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55856
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78717 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 55736 do č. 55856)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu