Archiv Včelařské konference

Na broušení se jinak dají koupit vedle kovové vlny všelijaké brusné utěrky a podušky. Vedle obchodů s barvy a laky taky v obchodech s nádobím, v Kauflandu v příslušných regálech je takových věcí plno. Nebo v levném zboží.

Nedávno jsem koupil v sezónním výprodeji levných šuntů v levném zboží , spíš ze zvědavosti, balení asi 10 brusných podušek na nádobí. Houbička molitanu asi 4 x 8 cm a na ní zespodu nalepena brusná poduška. Zaujalo mě, že je vzhledem i barvou velice podobná brusným utěrkám, které jsme asi před 10 roky brali od firmy 3M na přebrušování barvy v lakovně. U té utěrky je proti brusnému papíru velká výhoda v tom, že má větší kapacitu.
Vyzkoušel jsem teď a skutečně hliník cídí velice dobře.

"Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"

Fakt je, že doba se mění. Dvě hliníkové konve s medem dříve znamenaly i jen ve výkupní ceně medu obnos ve výši cca jednoho měsíčního průměrného platu. Dneska ve výkupní ceně medu je to hodnota, jakou dneska vydělá průměrný zaměstnanec za týden. Nebo za ještě kratší dobu. Holt se ty hiníkové konve časem pořádně zmenšily.

"....konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
_____________________

Škoda, mohl jste ji nabídnout k prodeji. Těch 12Kč/kg by myslím dost včelařů rádo přeplatilo :o)

Já to myslel jinak
sud Na 40 kg medu (116 Kč) = 1kg medu
prodámli koev do zběru a přidám ušetřené peníze za čistící prostředky, mám peníze na ten nový sud.
Pro práci se sudem to pak vyjde nastejno.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:08:46
> ----------------------------------------
> "Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a
> konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
>
> Fakt je, že doba se mění. Dvě hliníkové konve s medem dříve znamenaly i jen
> ve výkupní ceně medu obnos ve výši cca       jednoho měsíčního průměrného platu.
> Dneska ve výkupní ceně medu je to hodnota, jakou dneska vydělá průměrný
> zaměstnanec za týden. Nebo za ještě kratší dobu. Holt se ty hiníkové konve
> časem pořádně zmenšily.
>
>
>

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:37:36
> ----------------------------------------
> "....konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
> _____________________
>
> Škoda, mohl jste ji nabídnout k prodeji. Těch 12Kč/kg by myslím dost
> včelařů rádo přeplatilo :o)
>
>
>

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

S poklesem teplot jsem zaznamenal zvyseny zajem hlodavcu prohryzat se do ulu kudy to jde,plastovym ockem,cesnem kolem pletiva nebo dnem kolem uchyceni site.Vsude trisky.Snad je to i v souvislosti s odberem meli,kdy jsem odstranil podlozky a pres sit je ul pro mysaky atraktivnejsi.JosPr

Hubač.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
J.B.!!!!!!Neví!!!!
U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych tomu stejně nemohl pomoci.
Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely nejsou.
J.B.

Za prvé to bylo v souvislosti s varoázou, což je dost podstatné a za druhé nevidím žádný problém nadzvednou dekl a fólii a poslechnout, zda včelstvo žije. To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:31:50
> ----------------------------------------
> Hubač.
> I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
> J.B.!!!!!!Neví!!!!
> U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
> Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych
> tomu stejně nemohl pomoci.
> Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro
> organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
> Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely
> nejsou.
> J.B.
>
>
>

Molčík: Takže bych to tipnul na varroázu a následnou
loupež, proto ty mrtvolky.
Takže bych to tipnul na varroázu a následnou loupež, proto ty mrtvolk
J.B. všechno to jsou viry šířené, podpořené varroa roztočem. LOUPENI JE JEN N8SLEDEK.

v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji ale na jař nic neprodávám,

Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

J.B.
Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?

Jos Pr ( sorry)

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

J.B.
Tak že skladujete v plastu i více než rok?

Myším a myšicím docházejí v norách jednak zásoby, jednak se během teplého a suchého podzimu pořádně namnožili. A na podzim taky nebyly podzimní deště, které spoustu z nich v norách vytopí a zlikviduje.
Tak hledají za každou cenu nějakou potravu.

To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
J.B. Já ti nebo vám to jen doporučuji a přeji a částečně i závidím!

Já do včel také lezu i v zimě... "abych věděl", pak mě pan Menšík nařkne že čím víc se s ... tím víc smrdí. Já s tím souhlasím ale stejně jsem tam lezl, lezu a budu lézt. Včely totiž nejsou ... a i když na jaře před proletem sdmrdí jako ... nejsou ... .

K podzimu jsem na stanovišti,na zahradě každý den natahoval pasti a myši chytal.Každý den jich bylo aspoň 3-5.Po 14 dnech už nic.Do této doby mám pasti nataženy a nic.Po myších ani památky.Vyplatí se to.

konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne..Na druhej strane,ak mate svoje vlastne,ktore nemenite do vykupu,tak maju hodnotu ovela vyssiu ako plastove,ktore su sice lacnejsie(skutocne?)ale zivotnostou sa hlinikovym nepriblizuju ani nahodou..ja mam plastove,lebo cca 90ks hlinikovych v takom koser stave som nemal sancu zohnat..mam aj par hlinikovych,ktore maju rv 1989 a tie su nadherne..

mam podobnu skusenost ako mirek..raz tu niekto spomenul horku cokoladu ako naj navnadu..vsetky som na nu vychytal,dokonca pokus-vedla pasce s coko som polozil krajec chleba a rano mys chytena a chleba nedotknuty:-)

"konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne."

Hliníkové konve mají ochranný povlak od přírody a tím je vrstvička odolného oxidu hlinitého. Vytváří se na hliníku okamžitě. Hliník je jinak tak silně reaktivní kov, že bez této ochranné vrstvy by hliník na vzduchu korodoval a mizel doslova před očima. Proto kvasící zbytky medu působí na hliníkovou konev místně tak silně, kvašením toho zbytku vznikají všelijaké organické kyseliny, které tu ochrannou vrstvu rozpouštějí a hliník tak na tom místě koroduje do hloubky.
Je fakt, že by bylo vhodné asi s tím počítat. Vyčištěný povrch hliníku zaleštit od škrábanců a vrstvu oxidu hlinitého posílit vařící vodou nebo párou.

niesom v tomto prilis odbornik,ale nezda sa mi to ze by to bol len ten oxid(ale nehadam sa) potravinarsky hlinik je iny ako priemyselny,na kable,motory atd..raz mi o tom jeden pan z metalurgie od nas hovoril,ale to je uz skoro 20r,ja som vtedy ako vcelar zacinal a nepamatam si detaily:-( S hlinikom sa da carovat,dnes motorky ducati(spicka v tomto segmente)bezne pouzivaju rozety z Al..to sa pred par rokmi nikomu ani nesnivalo.

Taky přezimovaný oddělek nebo matka Takzvaně "prověřené" se také prodává podstatně dráž.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:50:26
> ----------------------------------------
> v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet
> kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
> J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný
> oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po
> vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
> Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji
> ale na jař nic neprodávám,
>
> Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.
>
>
>

Žádný med nerozpouštím všechen mám pastovaný. Převážnou část plním do skla hned, pokud ještě teče. Později pak zpastovaný za pokojové teploty jde velmi dobře ručně plnit do sklenic.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 11:55:38
> ----------------------------------------
> Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější,
> lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich
> med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.
>
> J.B.
> Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?
>
>
>

J.B: Takze skladujete med v plastu i dele nez rok? No jeste se mi nestalo,ze bych med vubec skladoval dele nez pul roku,ani v lonskem medovem roce.Vanoce maximum.Navic,kdyz vidim,ze med zacina krystalizovat,radsi ho stocim do sklenic.Hodne stacim do ctyrlitrovek,jednak jsou lidi nauceni ho kupovat v takovem baleni a navic se mi med lip rozpousti.Naskladam lahve na radiator v dilne,opru kolem polystyrenove desky a na strop,a primitivni beznakladova termokomora je na svete.3 dny a med tece..Ale jinak nevidim duvod proc by se nedal med drzet v plastu z atestem dele nez rok.JosPr

I když v konvích z Al nic neskladuji, povrch hliníkových předmětů se z těchto důvodů upravuje eloxováním které je buď chemické a nebo trvanlivější, snad je správný výraz elektroforézní. Nová konev je z těchto důvodů hladká a stříbřitě lesklá. Navíc nucená výměna hliníku za nerez je hlavně o kšeftu a ne o záporných účincích na lidské zdraví. Zdraví R. S.

stale ma to obchadzalo,ze sa tam nieco robi s elektrinou okolo tych kanví,ale nemal som sancu si nieco konkretne v hlave vybavit..p.Stonjek vdaka:-)

Já rozpouštím med v plastové nádobě 40kg pro potravinářské použití spirálou na rozpouštění medu. Dávám to rozpouštět do bedny z polystyrenu a do 24 hod. je med rozpuštěný. Pořizoval jsem si tyhle věci souběžně a na rozpouštění medu v plast. nádobách jsem se ptal a byl mi ukázán certifikát s možnostmi použití a tyto nádoby je možné, podle toho certifikátu, na rozpouštění medu používat.
Nevím jestli by bylo možné hliníkovou konev opískovat a nechat nastříkat komaxitem pro potravinářské použití. Myslím si, že čistá bílá konev, třebaže uvnitř hliník, bude mít větší důvěru.
Nerez by byl asi nejlepší, ale ta cena je na naše podmínky ještě pořád nad možnosti chovu.

J.B. všechno to jsou viry šířené, podpořené varroa roztočem. LOUPENÍ JE JEN NÁSLEDEK.

Problém je ovšem zjistit, jak moc v tom jsou viry skutečně zapojeny. To by si včelaři museli udělat rozbor a ten veterina bere, aspoň v okr. PR, pouze do 48hod. od padnutí včelstva. Což je nemožné zajistit.

J. Burgel: "Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely nejsou."
______________________

Nezdá se mi pravděpodobné - někdy před třiceti dny byla povinnost omést podložky. Buď hromada mrtvolek upozorní na problém, anebo pokud by včelstvo uhynulo již dříve, nebude zde rozumně uspořádaná měl.

V naší ZO Traplice to zatím odhaduji na cca 30% ztráty. Výročka ještě nebyla , ale některým už na podzim padly celé stanoviště. Zůstaly jen prázdné úly. Sám zatím žádné stráty nemám - 40 kmenových včelstev + 30oddělků. Jen některá včelstva opravdu na podzim dost zeslábla.
Marcel

"I když v konvích z Al nic neskladuji, povrch hliníkových předmětů se z těchto důvodů upravuje eloxováním které je buď chemické a nebo trvanlivější, snad je správný výraz elektroforézní. Nová konev je z těchto důvodů hladká a stříbřitě lesklá. Navíc nucená výměna hliníku za nerez je hlavně o kšeftu a ne o záporných účincích na lidské zdraví. Zdraví R. S."

Slitina potravinářský hliník se jmenuje proto potravinářský hliník, protože byla kdysi jako slitina určena k přímému styku s potravinami, kromě těch kyselých. Je to hliník s malou příměsí nějakého jiného kovu , který poněkud zvyšuje pevnost a zřejmě zvyšuje kvalitu oxidové vrstvy. Z té slitiny byly kdysi dělány ty hliníkové konve, původně určené na distribuci mléka. Taky z toho byly kdysi dělány bandasky, konvice na vaření vody, ešusy, běžné hrnce na vaření.
Nedělejme detektivku a nehledejme složitosti tam, kde nejsou. Kdyby hliníkové konve potřebovaly zevnitř kvůli bezpečnosti potravin nějaký umělý povlak, dávno by se za těch 50 let, co jsou tyto konve používány, ozval nějaký hygienik nebo někdo takový. A konve by musely být vyhozeny nebo by se vrstva v nich musela nějak obnovovat.

Eloxování je jinak proces, kterým se přirozená vrstva oxidu na kovu zesiluje a barví. Hliník je k tomu chemicky povahou svého oxidu nejvhodnější. Používá se běžně tam, kde je třeba zvýšit stálost vzhledu povrchu nebo kde je třeba odolný a barevný povrch hliníku. Třeba na všelijaké hliníkové architektonické prvky, na všemožná hliníková držadla, panely vypínačů na spotřebičích atd vystavené ohmatu, Protože elox je tvrdý a i částečně ohmataná vrstva vypadá dekorativně. Na rozdíl třeba od nalakovaného povrchu.

Nalakovat konve práškovou potravinářskou barvou se dá. A epoxid drží na hliníku ještě lépe než na oceli. Problém by byl trochu v tom, jak nalakovat vnitřek konve, protože nanášení se dělá na elektrostatickém principu, se kterým jsou uvnitř kovové nádoby potíže. A v předúpřavách před tím lakováním.
Velký problém takové konve by byl potom v obsahu kousků této barvy v medu, i když to je potravinářská barva. Zákazníkům by se kousky barvy v medu asi nelíbily. Na vybírání medu z takové konve by se tedy musely používat jedině měkké nástroje, plastové nebo případně dřevěné. V žádném případě ne kovové.

Marceli,
měl bych velkou prosbu. mMohl by ses mi ozvat soukromě, měl bych ještě jednu otázku a návrh.
díky Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 21:22:29
> ----------------------------------------
> V naší ZO Traplice to zatím odhaduji na cca 30% ztráty. Výročka ještě
> nebyla , ale některým už na podzim padly celé stanoviště. Zůstaly jen
> prázdné úly. Sám zatím žádné stráty nemám - 40 kmenových včelstev +
> 30oddělků. Jen některá včelstva opravdu na podzim dost zeslábla.
> Marcel
>
>
>

..ale plastove ci drevenne nastroje by sa mali pouzivat aj na vyberanie medu z al kanvi ktore niesu osetrene nicim..ked u nas v 2004 zakazali pouzivat al kanvy tak jedna firma ponukala ich vylievanie epoxidom..zakladny bordovy a nan biely potravinarsky..trosku otazeli a co je horsie,kamarat ich ma a aj po 6.rokoch je v nich citit jemny chemicky zapach..mne osobne sa cisty al ovela viac pozdava nez ten epoxidovy..U nas chemolak robi farbu polyuretan 2zlozkovy,v bielom odtieni je vhodny aj na nater kanvi zvnutra..mal som s nim urobeny medomet,vyborna skusenost,po par tyzdnoch ani naznak pachu a vynikajuca odolnost..a ako Ales spomina,nater kanvi zvonka je super(ak ich nedavate do vykupu) a vyrazne zvysuje esteticku hodnotu prevadzky(videl som aj jednoducho nastreknute pekne logo cez sablonu na takychto kanvach) Extrem sa mi zdal hlinikovy eloxovany sud na kvasenie kapusty,nahnedly elox osuchany a v hliniku kratery..co ti ludia jedli v tej kapuste si ani nechcem predstavit..

Dobrý den, máte někdo zkušenosti s pastovacím zařízením na med - mám na mysli automatické míchadlo ( nádrž, elektromotor s vrtulí, časovač, popř. vyhřívání ). Zajímalo by mě, jak rychle dojde ke zpastování jedné dávky ve dnech? Osobní zkušenost mám pouze s hranolem a vrtačkou, míchám ráno, odpoledne, večer. Při automatickém míchání co 2 hodiny je to rychlejší proces oproti vrtačce a hranolu? Jakou máte zkušenost s velikostí nádrže 50, 100, 150 l ? a popř. vyhřívání ano či ne?
Děkuji za odpovědi
Tomáš

Ahoj, jednoduchá otázka, složitější odpověď. Sám pastuji pár metráků každý rok silnou vrtačkou a nerezovou vrtulí max 2x denně, spíš 1x. Doba závisí na tom, kdy začneš míchat, jestli již začne med krystalizovat (u řepky 1-2 týdny po vytočení dle teploty a % vody.) nebo jestli očkuješ. Pokud očkuješ, stačí 3 dny 2x denně a šup do sklenic. Kamarád má udělané zařízení z nvyhřívané nádoby, která sloužila myslím k přípravě krmení pro teleta. Přidal jenom silný motor s vrtulí. Obyčejný vypínač, občas 1-2x dneně zapne třeba na půl hodiny, vrtačkou lépe obsah promícháš, není třeba tak dlouho. Vyhřívání je výhodné, nemusí tak pospíchat se stáčením... Pokud vyhřívání nemáš a nestočíš včas, je o zábavu postaráno.
Můj závěr je ten, že pokud je člověk doma, je úplně jedno jakým způsobem to dělá, sám mívám lepší pastovaný med než ten profík a nevím proč. Velká nádoba a bez vyhřívání - nedoporučuji...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Automatizovan? pastov?n? medu
> Datum: 01.2.2012 10:12:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den, máte někdo zkušenosti s pastovacím zařízením na med - mám na
> mysli automatické míchadlo ( nádrž, elektromotor s vrtulí, časovač, popř.
> vyhřívání ). Zajímalo by mě, jak rychle dojde ke zpastování jedné dávky ve
> dnech? Osobní zkušenost mám pouze s hranolem a vrtačkou, míchám ráno,
> odpoledne, večer. Při automatickém míchání co 2 hodiny je to rychlejší
> proces oproti vrtačce a hranolu? Jakou máte zkušenost s velikostí nádrže
> 50, 100, 150 l ? a popř. vyhřívání ano či ne?
> Děkuji za odpovědi
> Tomáš
>
>
>

No, vlastně nástroje z oceli nebo nerezi by mohly při vybírání medu z hliníkové konve přidávat do medu i piliny z toho hliníku.

Co se týká rozpouštědlových barev, ještě měsíc po zatvrdnutí barvy je v hmotě barvy uzavřeno cca 1 - 3 % zbytků ředidel. Po roce je to nějak 0,1 - 0.01 % ředidel. A bývají to ty nejhůř vypařitelná ředidla s vysokým bodem varu a velkou molekulou, která často i nejvíc smrdí. Nádoby natřené zevnitř barvami je tedy třeba nechat pořádně a hodně dlouho vyvětrat. Nebo po pořádném zaschnutí protáhnout přes vysokou teplotu, co barva dovolí.

Ta polyuretanvá barva pro styk s potravinami je U 2054 z Colorlaku? Já jsem na ni taky narazil, když jsem hledal na internetu vhodné barvy, akorát nebyla nikde v provozovnách v prodeji a výrobce mi sdělil, že to je proto, že barva je určena pro průmyslové použití. Řekl bych, že tato polyuretanová barva bude na větší použití o něco lepší než epoxidová S 2321 Epolex, protože polyuretanové barvy se mnohem snadněji stříkají a mělo b být s nimi snadnější dosáhnout kvalitního vzhledu.
Bisil se mně zdá příliš měkký a má malé množství sušiny.

Hliníkovou nádobu použít na kysané zelí je zvěrstvo. Elox, pokud by tam byl, zpomalí rozpouštění toho hliníku kyselinou pouze o nějaký měsíc. Sud by musel být zevnitř natřený třeba tou polyuretanovou nebo epoxidovou barvou, pod ní příslušný základ a to všechno podle návodu pro povrchovou úpravu vnitřků pivovarnických, vinařských a podobných zařízení v tloušťce minimálně 150 mikronů. To znamená několik vrstev nátěrů.

Pro výrobu nástavků potřebuji palubky. Teď ale všude prodávají jen s vyfrézovanými drážkami na zadní straně . Dřív byly alespoň malé , ale teď jsou tam jak vlezy pro čmeláky. Prý , že vyrobit palubku bez těch proříznutí nejde. Poradí mi někdo , kdo prodá , nebo vyrobí palubky s malým , nebo žádným týlním prořezem ?
pet.kozlik/=/volny.cz

Všechny palubky nemají drážkování viz. : http://www.secacz.cz/palubky/
Otázkou je kde se to dá koupit.
Tom

Ja tyhle palubky pouzivam na vyrobu nastavku bezne.Zevnitr zadni drazky vcely zatmeli propolisem a zvenku sedi palubky na sobe(nepouzivam falc na nastavcich,urvat nastavky od sebe je i tak fuska).Se zadni drazkou na palubce nemam problem,uvnitr je stejne polystyrenova vypln.JosPr

Já vím , že nemají , nebo by alespoň nemusely . Ty oboustrannéje nemají doteď. Za prvé je asi dělají ze suchého , ne "sešeného" dřeva a za druhé jsou silné - těžké , takže ty ne .

Já tam falc používám. ˇVelkou dírou prolezou vosy mezi vnější palubku a vnitřní prkénko , vyberou polystyren a budují hnízdo.

Jo a mimochodem , tahle firma prodává jen s velkými zadními drážkami . Na některých jsou i 3 drážky , čtvercového profilu a jdou skorem do poloviny tloušťky !!!!

Radku, mám podobné zkušenosti. S velkou slávou jsem si aut. pastovač vyrobil a po odzkoušení se opět vrátil k vrtačce a dřevěnému hranolu. Nejsem tak bohatý, abych odrazoval mé zákazníky od pastovaného medu. Marná sláva s vrtačkou v nádobě je konzistence daleko jemnější.Pastuji až do konečné podoby a pak nahřeji na 30 st. Pak už jen přes střihací ventil do sklenic. Jako vrtačku doporučuji míchadlo na maltu, protože má nejmenší otáčky. Asie vychází docela levně, žel značkové je i kolem 10 000.
Zdraví R. Stonjek

díky za názor, fakt jsem si to neuměl vysvětlit. Zní to pozitivně, že v tom nejsem sám...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Automatizovan? pastov?n? medu
> Datum: 01.2.2012 18:23:06
> ----------------------------------------
> Radku, mám podobné zkušenosti. S velkou slávou jsem si aut. pastovač
> vyrobil a po odzkoušení se opět vrátil k vrtačce a dřevěnému hranolu.
> Nejsem tak bohatý, abych odrazoval mé zákazníky od pastovaného medu. Marná
> sláva s vrtačkou v nádobě je konzistence daleko jemnější.Pastuji až do
> konečné podoby a pak nahřeji na 30 st. Pak už jen přes střihací ventil do
> sklenic. Jako vrtačku doporučuji míchadlo na maltu, protože má nejmenší
> otáčky. Asie vychází docela levně, žel značkové je i kolem 10 000.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Dobrý den všem, zveřejnili jsme návod na výrobu mezistěn. Máme nové www a tak je tam spousta vychytávek z praxe spolu se zařízením a příslušenstvím. Kdo máte zájem, můžete přijet k nám do výrobny a podívat se na výrobu mezistěn. www.vceliprodukty.cz Včelí farma Říha, lisy na mezistěny tel.: 775025020 email: michal.riha/=/vceliprodukty.cz

Tu mnou spominanu farbu vyraba Chemolak Smolenice,Zakladnu nemam poruke,vrchna ma oznacenie u 2081(1000),farba sa vola Chemopur..odkedy ju poznam,(15r) Tak ju pouzivam namiesto syntetickych farieb(kvalita sa neda porovnat)..ten sud vyhadzovali susedia ked zomrela u nich babka,bol to original kupovany z obchodu na ten spominany ucel..(zverstvo-to je vystizne oznacenie :-) )

Dobrý den, Zkonstruovali jsme zařízení na pastový med LŘ-Lankoff Říha-, není třeba mýchadlo, motor, ani 50, 100, či 150kg nádoby. Pro zájem o toto zařízení volejte tel.:775025020

..som to pozrel cez googl a da sa kupit cez net aj u vas..

zařízení je kontinuální a jednorázové, takže na jedno zpracování je med napastován. Do zařízení med vtíká a vychází již napastovaný. Odpadá všechna práce kolem dokola.
Toto zažízení je revoluční a sestrojili jsme jej s panem Lankoffem, výrobcem strojních včelařských zařízení.

Zdravím,
ve zmíněném návodu máte napsáno, že "Po hodinové dezinfekci varem na 117°C do 30Kg vosku nalijeme 3l vody a důkladně vosk propereme." Doufám, že to někdo po Vás nezopakuje "BUM".

Honzo, zdržte se prosím komentářů do diskuze před celým národem na naše pracovní postupy ve stylu-doufám, že to po nás nikdo nezopakuje-. Tento pracovní proces používáme již 20 let a výrobce lisy vyrábí již 100 let a Vy máte lis 2 léta? Tak napište více konkrétních důvodů, proč se domníváte, že by k tomu mělo dojít, nebo nepište nic! Tyto diskuze jsou proslulé teoretizováním a z praxe nepodloženými argumenty, proto se jich nezůčastňuji, jen čas od času napíšeme nějakou tu novinku, ale poškozovat se nenecháme. Jinak vysvětlím, proč si přítel Jindra myslí, že by to mohlo udělat BUM, ale neudělá. Neudělá proto, protože když si stanovíme koeficient popisující vedení tepla přes stěny nádoby, bude záviset na velikosti plochy, přes kterou je vedeno teplo a tedy i na množství vosku v nádobě. Na síle ohřevu a na teplotě dodané kapaliny, v tomto případě vody o teplotě 12°C a jeho množstvím(3l). Pokud někdo tohle chce vypočítat, dostane se mu výsledku Zhruba 85°C teploty nehomogení směsy a při téhle teplotě rozhodně voda, ani vosk nevystříkne a neudělá BUM.

----- Original Message -----
> Honzo, zdržte se prosím komentářů do diskuze před celým národem na naše
> pracovní postupy ve stylu-doufám, že to po nás nikdo nezopakuje-.

Mám dvě jednoduché otázky.
1.Proč zde na včelařské diskuzi používáte slovník jako naši politici v
parlamentu = je nepřípustné mít jiný názor než je názor můj a mé ....
doplňte si sami.
2.Jak tam tu vodu lijete a za jak douho se teploty vyrovnají na Vámi
uváděných cca 85 stupňů celsia? Já bych vodu do vosku dříve než jeho teplota
klesne pod 100 stupňů nikdy nevlil. Jsem asi málo odvážný.
Vašek.

nemate niekto skusenosti s masinkou na odlievanie medzistien zo stranky www.alfranseder.de. ?mne sa tie liate medzisteny akosi viac pozdavaju..ale to je len moj subjektivny nazor...vosk som raz roztapal bez vodneho kupela na elektroplatni..v hrnceku..to bola kanonada,vsetko okolo do dvoch metrov zasrate:-)

Hm, celý ten návod vypadá slovosledem , jako by to byl překlad internetovým překladačem z angličtiny. Ten návod rozhodně nepsal nebo nekorigoval rodilý čech. Ani český včelař.
Spory moru plodu zřejmě zchoulostivěly, za socialismu bylo třeba k jejich zničení teplota 117 st C a ještě k tomu v prostředí kyseliny sírové. Dneska podle tohoto návodu stačí jen prostých 117 st C bez kyseliny!!!! Výš než 117 st C nelze jít, protože vosk se už znatelně poškozuje. Vůbec celá nádoba na desinfekci vosku musí být speciální, má li se dodržet těch 117 st C a přitom vosk nepřepálit. Buď to musí být hrnec, který se ohřívá přes nějakou kapalinovou lázeň nebo aspoň musí ten hrnec mít nějaké pořádné kvalitní akumulační dno, které rozvádí teplo. Pro 30 kg vosku to musí být hrnec o objemu takových 50 litrů a přitom s akumulačním dnem!!!!!Obyčejný tenkostěnný hrnec zahřívaný nějakým vařičem stoprocentně vosk přepálí, protože tam dochází těsně u dna k teplotnímu spádu klidně i 100 st C a tady se nesmí překročit 117 st C! Zvláště pokud se včelař spolehne na teploměr, strčí čidlo někde do vrchní vrstvy skoro 40 litrů vosku a vůbec nemíchá. Míchání vosku, pokud ohřev není ve speciální nádobě třeba ohřívané tou lázní, rozhodně v návodu mělo být.
Taky to nalití té vody do horkého vosku je v tom návodu problematické. Napsat jenom nalít vodu do vosku nestačí, zvláště když tam je teplota nad 100 st C a tedy pravděpodobnost vystříknutí horkého vosku nebo vařící vody tady je. Návod k prodávanému výrobku je právní dokument, pokud zákazník přesně dodrží návod, vlije vodu do horkého vosku, a dojde třeba k popálení nebo jinému poškození, padá vina na výrobce nebo na dodavatele návodu. Výsledek by tedy nejspíš byl soud a náhrada škody třeba za vypálené oko.
Správně by tedy v návodu pro běžné lidi mělo být aspoň něco jako "za stálého míchání se opatrně voda nalévá do vosku nebo tk nějak. Plus k tomu případně ještě něco jako "použijí se osobní ochranné pomůcky"
Mně ten text připadá spíš jako antinávod. Pro hrubou informaci, o co se jedná, dobrý, ale postupovat jen podle něho dost problematické.

To nebude strojový překlad, ty vypadají jinak, to psal někdo, kdo má s češtinou problémy a jen si nechal vychytat hrubky Wordem. Ale jinak souhlas s tím, co píšete o vosku.
Pepa

"To nebude strojový překlad, ty vypadají jinak, to psal někdo, kdo má s češtinou problémy a jen si nechal vychytat hrubky Wordem. "

Možná to bude obojí dohromady. Připadá mi, že poznávám tvary, které takové překladače produkují.

K ohřátí vosku na 117 je nutný autokláv ( hodně nákladné zařízení), bez toho prostě nejde, kyselina sírová není pak nutná, přidává se buď pro sichr, nebo na zvýraznění barvy. Ovšem když se dívám na ty videa a u počítače se mohu zapnout hodiny tak jsem zjistil , že domácí výrobou udělám za 1 hodinu nejvýše 25 mezistěn. Při průměrní mzdě kterou dnes mají dělníci je tedy vyrobím . za 100Kč 25 kusů, připočti energii na tavení vosku a odpisové náklady tak průměrně 1000 kč ročně, Tak zjistím, že je to hodně drahá záležitost. Tady asi ani neobstojí argument o nezávadném vosku bez rezudií kterého průměrná včelař s tuctem včelstev může za rok mít nejvýš tak 2 - 3kg = nejvýše 75 mezistěn zbytek musí stejně doplnit ze závadného zdroje.
Ovšem tady taky platí: Kdo má peníze,ať je utratí a kdo si hraje , nezlobí.
Budem-li pak uvažovat rozumně, tak pokud bude zpracovávat jen vosk z vlastního zdroje, od včel svého chovu, tak desinfekce 117°C je vlastně zbytečná.

pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 08:58:15
> ----------------------------------------
> Hm, celý ten návod vypadá slovosledem , jako by to byl překlad internetovým
> překladačem z angličtiny. Ten návod rozhodně nepsal nebo nekorigoval rodilý
> čech. Ani český včelař.
> Spory moru plodu zřejmě zchoulostivěly, za socialismu bylo třeba k jejich
> zničení teplota 117 st C a ještě k tomu v prostředí kyseliny sírové. Dneska
> podle tohoto návodu stačí jen prostých 117 st C bez kyseliny!!!! Výš než
> 117 st C nelze jít, protože vosk se už znatelně poškozuje. Vůbec celá
> nádoba na desinfekci vosku musí být speciální, má li se dodržet těch 117 st
> C a přitom vosk nepřepálit. Buď to musí být hrnec, který se ohřívá přes
> nějakou kapalinovou lázeň nebo aspoň musí ten hrnec mít nějaké pořádné
> kvalitní akumulační dno, které rozvádí teplo. Pro 30 kg vosku to musí být
> hrnec o objemu takových 50 litrů a přitom s akumulačním dnem!!!!!Obyčejný
> tenkostěnný hrnec zahřívaný nějakým vařičem stoprocentně vosk přepálí,
> protože tam dochází těsně u dna k teplotnímu spádu klidně i 100 st C a tady
> se nesmí překročit 117 st C! Zvláště pokud se včelař spolehne na teploměr,
> strčí čidlo někde do vrchní vrstvy skoro 40 litrů vosku a vůbec nemíchá.
> Míchání vosku, pokud ohřev není ve speciální nádobě třeba ohřívané tou
> lázní, rozhodně v návodu mělo být.
> Taky to nalití té vody do horkého vosku je v tom návodu problematické.
> Napsat jenom nalít vodu do vosku nestačí, zvláště když tam je teplota nad
> 100 st C a tedy pravděpodobnost vystříknutí horkého vosku nebo vařící vody
> tady je. Návod k prodávanému výrobku je právní dokument, pokud zákazník
> přesně dodrží návod, vlije vodu do horkého vosku, a dojde třeba k popálení
> nebo jinému poškození, padá vina na výrobce nebo na dodavatele návodu.
> Výsledek by tedy nejspíš byl soud a náhrada škody třeba za vypálené oko.
> Správně by tedy v návodu pro běžné lidi mělo být aspoň něco jako "za
> stálého míchání se opatrně voda nalévá do vosku nebo tk nějak. Plus k tomu
> případně ještě něco jako "použijí se osobní ochranné pomůcky"
> Mně ten text připadá spíš jako antinávod. Pro hrubou informaci, o co se
> jedná, dobrý, ale postupovat jen podle něho dost problematické.
>
>
>

1. návod jsme vytvořili jako vzebrubný přehled úkonů při tvorbě mezistěn pro ty, kteří neznají postup. Ne, jako diktát ke zhodnocení češtinářského umu.
2. myslím, že jsme o míchadle a vodě napsali, nebo je to z našeho popisu málo zřejmé?
3. Pane Polášku, budu rád, když přijedete a budu Vám moci ukázat výrobu mezistě a toto pozvání platí nejen pro Vás, ale pro všechny, kdo budou mít zájem vědě víc o této činnosti
4. Nepleťme si prosím hlavy duplikačníma nádobama, či jinými za "specielními" zařízeními. Příklad z kuchyně- na pánvi též smaží maminka řízky na sádle při kolika? 150 stupních?- je tam otevřená nádoba a nic se nepřipaluje. prohlédněte prosím www.wildman.cz tam včelař ukazuje videa, jak vaří vosk a kapalina mu zřejmě koluje a víří.
5. kyselina sírová se používá pro zvrácení procesu ztmavnutí pylových zrn chemickou reakcí při nevhodném použití kovu jako je třeba ocel, nebo sezelenáním v mosazné nádobě
6. vosk při vysoké teplotě nedegraduje, to je pouze pyl, co tmavne připálením, pokud tyto pylové zrna odfiltrujeme, zbyde nám průzračný vosk. je k tomu potřeba filtr s křemelinou

25 kg mezistěn za hodinu při našem lisu.
2,5m za minutu
14 otáček válců do minuty
průměr válce 62 mm

Myslím, že se na výrobu mezistěn zajet podívat nepůjdu. Mých pár včelstev by takovou investici neutáhlo a vyrábět mezistěny pro půlku Moravy taky nehodlám. Nehledě k tomu, že ten lis na mezistěny vyžaduje pro solidní práci ještě nejméně tak stejnou investici do pracoviště a všelijakých doplňků, aby ta práce nebyla nouzovka na koleně.

Dobrý den.

Jen si do diskuse dovolím namítnout, že vosk je na vysokou teplotu velice citlivý a zahříváním při vyšší teplotě klesá číslo kyselosti, roste číslo esterové a tím se mění jeho vlastnosti. Je možné až znehodnocení včelího vosku.
S pozdravem Michal

Nejjednodušší mezistěny s nejmenším počtem spor, jsou žádné mezistěny. Zabere to včelkám o něco víc času, ale je dodržena 100% hygiena, snížené náklady na mezistěny, míň práce a víc vosku na prodej.

Ani bych neřek. Práce s pozdějším tříděním a rozřezáváním nejednotné a neprovidelné stavby od sebe se mně nelíbí Používání mezistěn včelaři vymysleli právě kvůli odstranění těchto problémů. Nevím proč bych se měl vracet o století zpět.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 12:02:19
> ----------------------------------------
> Nejjednodušší mezistěny s nejmenším počtem spor, jsou žádné mezistěny.
> Zabere to včelkám o něco víc času, ale je dodržena 100% hygiena, snížené
> náklady na mezistěny, míň práce a víc vosku na prodej.
>
>
>

Připomeňme si, ze vytězený vosk od včel je směs mnoha látek
-pyl
-propolis
-cukr
-včelí vosk
Samotný včelí vosk se skládá asi ze 300 chemických látek a to ještě vědci neví, co tam všechno je.
Pokud chceme vosk vařit ve vodě, tak je lépe, aby voda byla měkká, zbavená vápna a magnézia, k tomu může sloužit dobře voda dešťová, či demineralizovaná, jelikož destilovaná je drahá. Tuto vodu je dobré okiselit čímkoli
-octem
-kyselinou sírovou
-citrónem
tohoto stačí přidat do 10 litrů náprstek.

Pane Říha, chtěl bych využít Vaší přítomnosti na konferenci a zeptat se, na bližší informace k Vámi nabízenému odvíčkovači. Z Vašich stránek z obrázku není poznat ani základní princip. K čemu slouží aku vrtačka na obrázku?
Děkuji Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 13:02:17
> ----------------------------------------
> Připomeňme si, ze vytězený vosk od včel je směs mnoha látek
> -pyl
> -propolis
> -cukr
> -včelí vosk
> Samotný včelí vosk se skládá asi ze 300 chemických látek a to ještě vědci
> neví, co tam všechno je.
> Pokud chceme vosk vařit ve vodě, tak je lépe, aby voda byla měkká, zbavená
> vápna a magnézia, k tomu může sloužit dobře voda dešťová, či
> demineralizovaná, jelikož destilovaná je drahá. Tuto vodu je dobré okiselit
> čímkoli
> -octem
> -kyselinou sírovou
> -citrónem
> tohoto stačí přidat do 10 litrů náprstek.
>
>
>

NN kroužek Slezan pokračuje i v r. 2012
Kde. Haj ve Slezsku, každý druhý čtvrtek v měsíci. Účast je kolem 30 včelařů Moravskoslezského kraje. Kdo se chce něco nového dovědět nebo se podělit nějakou novinkou určitě přijď,
kroužek je otevřen i jenom posluchači.
Caloroční program na http://www.n-vcelari.cz/Připravované akce
NN kroužek Slezan pokračuje i v r. 2012
Mimo jiné, pro zájemce , jak doma vyrobit ometací válečky na ometač.
...Včelařství je jak narkotik...jak začneš to nemůžeš skončit...

Souhlasím s panem Menšíkem že souše z mezistěn jsou rovné a dobře se odvíčkují zatím co divoce vystavěnáé panenské dílo má sem tam chybu, která při odvíčkování zdržuje.
Již asi 4 roky vkládám velké, poměrně velké počty až 8 stavebních rámků, trubčinu nevyřezávám a čekám kdy mi včelstva začnou stavět sama od sebe čistou dělničinu stále se nemohu dočkat.
Nemám s přijímáním mezistěn problémy. Poslední 2 roky beru mezistěny od Miroslava Školy Chodová PLaná.

Jaké kdo máte zkušenosti s tímto nebo dalšími výrobci?


P.Michal Říha nabízí válce :
-rozměr buněk 4.7, 4.9, 5.1, 5.43 mm

Kdo má jaké zkušenosti s mezistěnami jiných rozměrů buněk než současných ( než 5.1, 5.3 )???

J.B.

vyvážíme lisy do celého Světa, proto tolik rozměrů buňek. My zde máme Včelu medonosnou a u té je velikost buňky 5,43 mm. Jinak do Afrik pro Včelu africkou dodáváme 5,1 mm.
Princip odvíčkovače bude představen jako novinka na TechAgro 2012 v Brně spolu s novým typem medometu. Můžu zatím prozradit, že akuvrtačka pohání odvíčkovací nástroj, který odfrézuje víčka z plástů. Toto je uchyceno ve vedení, které jen vodíme po ploše plástu. Nemusíme tak namáhavě držet nic v ruce, jen obsluhujeme odvíčkovač.

Prosím, není zde někdo chytrý, kdo zná onen rozměr vyústění výkluzu (paprskovitého, velkého), případně by ho mohl změřit? Potřeboval bych to vědět a nemůžu si tento rozměr nyní sám odměřit. Případnému chytrému a ochotnému diskutérovi předem děkuji.

Já jsem si ten otvor udělal 80mm průměr a funguje to perfektně.

V předminulém roce jsem poprvé vyzkoušel volnou stavbu bez vkládání mezistěn. Na horní loučku jsem do spodu přisponkoval přibližně 15mm vysoký a 10mm široký trojuhelník a včely staví dílo na loučce stejně jako kdyby tam byla mezistěna. Ještě se mi nestalo, že by postavily dílo do uličky nebo nějak šikmo.
Stačí mi nechat rámky vytavit ve slun. tavidle a je připraven k použití.

Sice budu reagovat asi až poslední, ale přeci si neodpustím. Nemyslím, že bych se Vás chtěl nějak mým komentářem natolik "dotknout", aby jste po mě musel tak "vyjet". Vaše vysvětlení ale popírá veškeré mé (asi chabé) zkušenosti s horkým voskem a obsahuje plno demagogie a smyšlenek. Buďto vosk nemáte v okamžiku nalití vody na té teplotě, kterou uvádíte, nebo jste opravdu odvážný mladý muž. Chtěl bych vidět např. co by vám na Váš návod řekl jakýkoliv hasič. Dost mi to připomíná návod lití vody do kyseliny. Stačí jistě jen, byť nechtěně, ukápnot trochu vody a následný var vosk vyhodí z hrnce. Voda se neohřívá jen odedna nádoby ale hlavně od okolního vosku! Nakonec jsem chtěl říci, že jsem si Vás dodnes celkem vážil a proto nevím proč se snažíte svým rétorickým výstupem mě od mého přesvědčení odvrátit.
Žíjte zdravě, Honza

Děkuji za reakci, ale asi si nerozumíme - potřeboval bych znát tu díru na konci paprsku, kterou včely ještě prolezou do plodiště, ale už se jí nevracejí zpátky do medníku (počítám, že to bude něco kolem 5mm?).

Tak to jsme si nerozuměli. Na přesné změření teď to také nemám po ruce. Ale je to asi těch 5mm. Dělal jsem si několik výkluzů, trojuhelník z hranolků 10x10mm v rozích není spojen a tudy se dostávají včely ven a mezera je 8mm a funguje také dobře.

ja mam ten vyklz v ruke,ta medzera mi ukazuje 7,1mm,je to zlty 8cestny vyklz o priemere 26 cm,kupoval som ich na vystave od nejakej ceskej firmy so vcelarskymi potrebami..

este moja skusenost-mam pocit ze vcelam vadi vosk prehriaty nad 100'C,pretoze pred stavbou takychto medzistien uprednostnuju stavbu na plastovych,natretych voskom ktory bol zahriaty len na tolko aby sa roztopil,neviem tu teplotu presne,ale mala daleko od 100 a este dalej od 117. :-)..medzisteny z vlastneho vosku do buducna budu nevyhnutnostou,nech to aj bude drahsie ci narocnejsie na pracu a cas..aj ked pri vacsom pocte vcelstiev sa mvp tazko da v sezone ustriehnut,staci jedno vcelstvo ktore si ho prinesie z rabovky a pruser je na svete(v pripade nesterilizovaneho vlastneho vosku..)

°Ten pán má nějaké zajimavé počty Měli by mu vrátit školné

Čili 7-8mm by mělo fungovat. Výborně, díky vám oběma za odpověď. To jsem potřeboval vědět.

Martine, ta díra na konci paprsku je 6,4 mm na výšku a 7,8 mm na šířku.
JK

Díky mnohokrát. M.

Gusto: "aj ked pri vacsom pocte vcelstiev sa mvp tazko da v sezone ustriehnut,staci jedno vcelstvo ktore si ho prinesie z rabovky a pruser je na svete(v pripade nesterilizovaneho vlastneho vosku..)"
__________________________

A to mě právě zarazilo na lednové přednášce Ing. Titěry v Praze. Výrobu mezistěn doma z vlastního vosku hodnotil pozitivně, i když na druhou stranu zároveň zdůrazňoval pravidlo prevence chovat včelstva na více stanovištích. Jelikož pochybuji o možnostech opravdu účinné desinfekce vosku v domácích podmínkách, obával bych se, že onen zmiňovaný případný průser z jednoho stanoviště bude rázem přenesen i na jiná. U kontrolovaných výroben je to sice také pouhá víra v dodržení postupů, ale víra založená na zapojení trochu jiného vybavení do procesu, takže by to snad nemusel být takový problém postup dezinfekce svědomitě dodržet. Možná bych se ale divil, kdybych nazřel praxi. Chápu obavy z nahrazování vosku parafínem, možná i z toho, že dostanu vosk s více rezidui léčiv, než jaký odevzdávám, ale nezvládnutá dezinfekce je z mého hlediska problém, který mě zajímá nejvíce. Kdyby nešťastný problém MVP ve včelařství neexistoval, pak bych si i já dal tu práci a vyráběl mezistěny z vlastního vosku.

čarlí,ten vosk mal cca 75'C,daleko od sto(100) a este dalej od stosedemnast(117)..alebo blizko ku 117 a este blizsie ku 100..?? skolne som neplatil,tak netreba vracat..:-)

ono asi najlepsim kompromisom bude najst vyrobcu ktory urobi z vlastneho vosku..ja som nasiel,len treba 150kg(aspon polovica kotla hovoril)..vela vcelarov tak uz funguje,napr.aj kolomy spominal ze strazisko robi tyzden iba pre neho(z jeho vosku)

Pane Jindro, nevyjel jsem po Vás, jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám. Tyto diskuze nejsou tvořeny k výměnám odborných zkušeností a tak nějaké výpočty, vysvětlování chování látek, či slova BUM, zde vypadají zcela z kontextu.
Pokud chceme diskutovat detailně na konkrétní témata, mělo by se tak dít tváří v tvář, či při telefonování po Skype. Děkuji

My samozřejmě vyrábíme z vosku včelařů již od 30 Kg

Ne ze bych byl odpurcem domaci vyroby,ale jednoznacne sahnu po mezistenach ze schvalene profivyroby podlehajici pravidelnym kontrolam,navic Strazisko mam za rohem.Co se tyka porizeni lisu na mezisteny,jsou to jednoduche pocty.Nekoupenim lisu mam na vymenu vosku a vosti za mezisteny pro par desitek svych vcelstev na dalsich 30-40 let.JosPr

Kdo vyzkoušel válcované, tzv.lité už asi nebude chtít jiné.

Ale tohle je typická kolektivní investice. Nebo na výrobu pro důchodce v zimě pro okolí jako přivýdělek.

Ideální pro ZO. Udělají si vyšetření na MVP a pak už o nic nejde. Když se dělá pro každé z jeho vosku, tak nevím, ale vydesinfikovat válce není tak velký problém, a vzhledem k tomu jak silná musí být infekce, tak by to musela být v provozu velká chyba, aby se něco přeneslo. Pokud se po skončení výroby pro jednodho vše očistí, já bych se nebál.


A pokud někdo má chuť, tak ať si vezme dobrý teploměr, ohřeje vosk na 117 a pak si vezme štít, rukavice a naleje do něj vodu. A může přijít na jiný technicky přesnější citoslovce, nebo možná sprosté slovo. :-)

Při 117stC se voda vaří. Zatím se v to věří. :-)

Kdo vyzkoušel válcované, tzv.lité už asi nebude chtít jiné.
-----------------------------
Po ránu myšlenka trochu přimrzla

Bude chtít jen ty válcované, protže ty lité se mu budou zdát křehké.
A ty válcovsné si udělá silnější, nebude šetřit a bude mít klid. A melecitozu klidně seškrábe lžící a mezistěnu vrátí včelám.

Karel

Kdyby to tak bylo tak je to pak tlacání o Hov... Nemyslíš?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 23:21:00
> ----------------------------------------
> Pane Jindro, nevyjel jsem po Vás, jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám.
> Tyto diskuze nejsou tvořeny k výměnám odborných zkušeností a tak nějaké
> výpočty, vysvětlování chování látek, či slova BUM, zde vypadají zcela z
> kontextu.
> Pokud chceme diskutovat detailně na konkrétní témata, mělo by se tak dít
> tváří v tvář, či při telefonování po Skype. Děkuji
>
>
>

Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále to musí kontrolovat SVS.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Kdo vyzkoušel válcované, tzv.lité už asi nebude chtít jiné.
>
> Ale tohle je typická kolektivní investice. Nebo na výrobu pro důchodce v
> zimě pro okolí jako přivýdělek.
>
> Ideální pro ZO. Udělají si vyšetření na MVP a pak už o nic nejde. Když se
> dělá pro každé z jeho vosku, tak nevím, ale vydesinfikovat válce není tak
> velký problém, a vzhledem k tomu jak silná musí být infekce, tak by to
> musela být v provozu velká chyba, aby se něco přeneslo. Pokud se po
> skončení výroby pro jednodho vše očistí, já bych se nebál.
>
>
> A pokud někdo má chuť, tak ať si vezme dobrý teploměr, ohřeje vosk na 117 a
> pak si vezme štít, rukavice a naleje do něj vodu. A může přijít na jiný
> technicky přesnější citoslovce, nebo možná sprosté slovo. :-)
>
> Při 117stC se voda vaří. Zatím se v to věří. :-)
>
>
>

Průměr otvoru podle mně není zas tak moc podstatný. Podstatná je chodbička, která včelám prodlužuje přecházení a odděluje včely nahoře od vůně matky.
Včelky nahoře začnou vůni matky postrádat, nejsilnější vůně je u vchodů do chodbičky, tak přes chodbičku výkluzu se včelky navrátí ke včelstvu a k vůmi matky. A opačným směrem jdou velice málo, protože ty chodbičky jsou materiálem atd jiné prostředí než úl a včelkám se do nich moc nechce.

Co se týká desinfekce vosku, možná by to chtělo jen trochu zkoumat a mohlo by se vyhnout desinfekci při teplotě 117 st C.
Spory moru plodu jsou totiž tuhé látky. Otázka je, jak jsou roptýleny v tom vosku. Pokud jednotlivě, tak to je problém, protože jsou velice malé. Pokud jsou vázány do nečistot ve vosku, bylo by možné z velké části nebo úplně spory moru plodu odstranit z vosku filtrací. Případně by bylo možné objebvit adsorbent, na který by se ve vosku mohly spory adsorbovat a zase následně odstranit filtrací.
A na filtraci by stačilo vosk jen zahřát natolik, aby byl tekutý.

Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením. Většinou by z toho žádné onemocnění nebylo, kdyby je neumyl, ale kvalita by byla různá a onemocnění by se mohla vyskytnout svyšší pravděpodobností....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 08:19:19
> ----------------------------------------
> Co se týká desinfekce vosku, možná by to chtělo jen trochu zkoumat a mohlo
> by se vyhnout desinfekci při teplotě 117 st C.
> Spory moru plodu jsou totiž tuhé látky. Otázka je, jak jsou roptýleny v tom
> vosku. Pokud jednotlivě, tak to je problém, protože jsou velice malé. Pokud
> jsou vázány do nečistot ve vosku, bylo by možné z velké části nebo úplně
> spory moru plodu odstranit z vosku filtrací. Případně by bylo možné
> objebvit adsorbent, na který by se ve vosku mohly spory adsorbovat a zase
> následně odstranit filtrací.
> A na filtraci by stačilo vosk jen zahřát natolik, aby byl tekutý.
>
>
>

ja mam opacnu skusenost,k valcovanym by som sa uz nevratil,aj ked je to urcite len moj subjektivny nazor,valcovane som mal naposledy pred 17rokmi,a verim ze tie dnesne budu v pohode.Mam ramik v plodisku 42x35 a vyrobca od ktoreho beriem(liate)ich robi podstatne hrubsie nez vsetky ostatne na trhu,zatial spokojnost,ziadne trhanie,krutenie a pod..

Nevím co se ti natom nezdá zozepiš to podrobněji a já ti to vysvětlím.

Pepan

Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále to musí kontrolovat SVS.

Pepan

---------
Tady byla debata o ohřevu vosku bez vody. To jde. Co podle některých diskutujících nejde v poklidu udělat je nalít do 117stC horkého vosku vodu. Patřím k těm, co si myslí, že by to mohlo mít neklidný průběh. :-)

Dále je úplně normální, že když mám lis na mezistěny, že udělám i sousedům. Jinak se to nezaplatí.

A pokud to udělám dávkovým způsobem a vosk jim nemíchám, je to to samé z hlediska kontaminace jako kdyby si oni ke mě přišli sami vyrobit mezistěny.

A žádný předpis nezakazuje půjčovat lis na mezistěny.
A žádný předpis mi nenařizuje si ničit vosk, když si vyrábím ze svého vosku pro sebe.


Tohle všechno okolo zesložiťují autoři myšlenek, že včelař nemůže inzerovatprodej medu, a autoři reklamního nápisu "Zde bydlí včelař". Tedy v dobách, kdy nebylo jednozančně napsáno, že prodej medu od včelaře je legální.

Standardní česká připosranost, sváděná na Brusel.

Když budu mít lis na mošt, taky můžu lisovat sousedovi. A s voskem nevidím taky ždáný problém.


Karel

Este ma napada taka myslienka k bezpecnosti doma robenych medzistien z neprehriateho vosku,napr.pojdem robit z dajme tomu z 50kg..opatrne roztopim,premiesam,a zoberiem vzorku..poslem na rozbor,nech kultivuju,ako sa napr robi kontrola meliva,ja neviem,vzorku jemne nastruhat napr alebo roztopit,to uz by som nechal na vyskumak..ak bude vysledok negativny,tak si myslim ze sa mozem v poho pustit do roboty..je to zatial moja teoria,privitam vase nazory..Gusto.

-virus moru včelího plodu vyfiltrovat lze, tento filtr jsme si nechali nacenit u vyrobce a cena je 500 000,- Kč.
-Pravidelné kontroly KVS se nijak neliší. U všech registrovaných výrobců jsou stejné. Všechny výrobny máme podobné záznamové zařízení teploty, veterináři kontrolují zpětně doby a teploty varů.
-Lité a lisované mezistěny jsou téměř stejné, neliší se příliš velikostí buněk, ani tloušťkou- zásadní rozdíl je v technologii výroby.
-Lisované jsou tvárnější, ohebnější
-Lité jsou křehké, lámou se( zvláště u nás v České republice) to co viděl zahraniční výrobce, jak se mezistěny od velkovýrobců rozpadaji, jako oplatky a jak se lámou, tak to prý neviděl na celém Světě.

..by nam bolo sveta zit,keby bol mor virus:-)

pane Gusto, takhle od nás bere Krajská veterinárni správa vzorky několikrát ročně. Mezistěny si bere celé, rozbory jsou vždy negativní. Rozbor stojí 550.- Kč.

"Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením."

A které jiné onemocnění včel přežije podobně jako spory moru plodu třeba hodinový var vosku s vodou při teplotě varu vody? To je těch 100 st C, pro detailisty minus nějakých pár desetinek stupně, pokud se operace neděje u hladiny moře.
Problém je totiž v té desinfekci při 117 st C, která v domácích podmínkách smrdí poškozením vosku. Naopak desinfekce vosku varem s vodou je v domácích podmínkách velice snando proveditelná a prakticky bez poškození vosku vysokou teplotou.
Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var vosku s vodou při teplote 10 st C přežije, je stávající desinfekce při 117 st C jednoznačně desinfekce kvůli moru plodu a ničemu jinému.
Kromě toho var vosku s vodou při teplotě 100 st C je běžná operace při získávání vosku, kromě vosku jenom vytaveného ze slunečního tavidla je tomuto varu podroben v podstatě všechen včelí vosk. Tím je automaticky desinfikován od ostatních chorob, kromě toho moru ovšem.

omluva, bakterie- tím ještě lépe- bakterie je větší a dá se snadněji vyfiltrovat.

Oprava:
Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var vosku s vodou při teplote 100 st C přežije,
ne při teplotě 10 st C.

Michale(nemusis ma oslovovat pane,a ani nikto iny),tak to si mi dal nadej s tymi vzorkami..nemas prakticku skusenost kolko "necistot"(propolis,pel ) percentualne je v odvieckovancoch?dik

"Lité jsou křehké, lámou se( zvláště u nás v České republice) to co viděl zahraniční výrobce, jak se mezistěny od velkovýrobců rozpadaji, jako oplatky a jak se lámou, tak to prý neviděl na celém Světě."

Mezistěny pro manipulaci musí teplotu v teplotním rozsahu, při kterém je včelí vosk pružný a není křehký. To je nějak v rozsahu teplot od 20 st C po cca 35 st C. Válcovaná mezistěna má akorát tu pracovní teplotu poněkud rozšířenou , o takových 5 - 10 st C dolů i nahoru. Protože válcováním je struktura vosku oproti lití utuženější.
Prochlazená válcovaná mezistěna se úderem rozpadne stejně jako litá mezistěna.
Ostatně ty lité jsou taky svým způsobem lisované , je to otázka jen detailu výrobní technologie, jakým tlakem a tudíž jak moc je v nich vosk utužený.

Michale mám doetaz z jiného soudku. Co je příčinou tak neobvyklého zdražení válců. Jestli si dobře pamatuji tak prvotní cena byla 28 000 a dnes, kdy dotace na vosk jsou v provozu je cena 58 000? Z takovéto politiky Svazu, kdy peníze cpe výrobcům a překupníkům a obyč včelaři z toho nemají nic a ještě k tomu tleskají se mi chce zvracet. Co na to ostatní????? Zdraví R. Stonjek

lité nejsou lisované vůbec, pouze se vosk lije mezi dva od sebe vzdálené chlazené válce a tím stuhne- je tak křehká struktura- molekuly vosku nejsou na sebe natlačeny. Radime napiš mi adresu, pošlu vzorek. Jinak při 0 stupních Celsia bude každý vosk křehký, ale při teplotě nad 15 st.jsou lisované už vláčné.

v odvíčkovancích je pylu minimum, proto jsou mezistěny z nich až průsvitné. Propolisu více. V procentech nevím, nedělali jsme rozbory.

Dotaz na cenu by měl být kladen spíše na výrobce www.lankoff.pl
odpovím ale i já, jsou tu dva faktory:
1. rostou ceny pohoných hmot
- rostou ceny energií, které jsou potřeba při výrobě
- několika násobě vzrosty ceny kovů, např. mosazná kulatina, ze které se vyrábí pouze kluzná pouzdra stojí 6500,- metr atd....
2. ta cena co je zde nyní byla v okolních státech i v Polsku již před několika lety, zdůrazňovali jsme několikrát, že ceny byly zaváděcí.
Výrobce cenu na svojí strátu sníižil, aby se dostal na náš trh.
děkuji za dotaz

Já vycházel z ohřevu přes nějaké medium jelikož se vosk nemá ohřívat přímo proto se používají parní sterilizátory (autoklávy), kde jde teplota přesně regulovat. Ovšem 5l sterilizátor přijde bratru na 80 000 Kč. Nová doba nám ale také nabízí nové možnosti. Napadá mne jiná varianta, fritovací hrnec. Neznám sice bod varu vosku, ale bod tavení je 60°C a bod vzplanutí 200°C Jelikož friťák má termostat, tak by to mělo jít.
Jak ale píše Radek H, Také mám pochybnost o účelnosti sterilizace doma a také jsem to tu již v tomto vláknu někde napsal.
Zrovna tak mám pochybnost o domácí výrobě mezistěn z hlediska časové náročnosti a finanční návratnosti.
O kvalitě kupovaných nepochybuji, Příčiny lámavosti je pak nutné hledat u sebe a ne u výrobce. Příčinou lámavosti je teplota při práci s nimi a síla mezistěny. Čím více mezistěn připadne na 1 kilogram, tím musejí mít větší teplotu při práci. Je chybou výrobce že k mezistěnám tuhle informaci nepřidávají.
To že na výrobu mezistěn pro druhé je třeba splnit nějaké normy s tím nic nenaděláš, pokud to budeš dělat sám.
Pokud to půjčíš sousedovi nebo si to u tebe v dílně vyrobí sám je již jiná věc.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 10:11:25
> ----------------------------------------
> Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod
> varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak
> jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále
> to musí kontrolovat SVS.
>
> Pepan
>
> ---------
> Tady byla debata o ohřevu vosku bez vody. To jde. Co podle některých
> diskutujících nejde v poklidu udělat je nalít do 117stC horkého vosku vodu.
> Patřím k těm, co si myslí, že by to mohlo mít neklidný průběh. :-)
>
> Dále je úplně normální, že když mám lis na mezistěny, že udělám i sousedům.
> Jinak se to nezaplatí.
>
> A pokud to udělám dávkovým způsobem a vosk jim nemíchám, je to to samé z
> hlediska kontaminace jako kdyby si oni ke mě přišli sami vyrobit mezistěny.
>
> A žádný předpis nezakazuje půjčovat lis na mezistěny.
> A žádný předpis mi nenařizuje si ničit vosk, když si vyrábím ze svého vosku
> pro sebe.
>
>
> Tohle všechno okolo zesložiťují autoři myšlenek, že včelař nemůže
> inzerovatprodej medu, a autoři reklamního nápisu "Zde bydlí včelař". Tedy
> v dobách, kdy nebylo jednozančně napsáno, že prodej medu od včelaře je
> legální.
>
> Standardní česká připosranost, sváděná na Brusel.
>
> Když budu mít lis na mošt, taky můžu lisovat sousedovi. A s voskem nevidím
> taky ždáný problém.
>
>
> Karel
>
>
>

Autokláv je přístroj-reaktor konstruovaný pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty.
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.
Voda ve vosku zůstává z tavení a vyvařování- kromě slun. tavidla

Při vyšším tlaku vře voda při vyšší teplotě. Domácím případem je papiňák. Měřil někdo teplotu papiňáku, když se v něm vaří voda (t.zn. pára fouká ventilem)? A co regulovat teplotu změnou závaží?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 7:56 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále to musí kontrolovat SVS.

Pepan

To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 10:38:39
> ----------------------------------------
> "Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
> Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože
> je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají
> a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru
> dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující
> dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je
> to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením."
>
> A které jiné onemocnění včel přežije podobně jako spory moru plodu třeba
> hodinový var vosku s vodou při teplotě varu vody? To je těch 100 st C, pro
> detailisty minus nějakých pár desetinek stupně, pokud se operace neděje u
> hladiny moře.
> Problém je totiž v té desinfekci při 117 st C, která v domácích podmínkách
> smrdí poškozením vosku. Naopak desinfekce vosku varem s vodou je v
> domácích podmínkách velice snando proveditelná a prakticky bez poškození
> vosku vysokou teplotou.
> Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var
> vosku s vodou při teplote 10 st C přežije, je stávající desinfekce při 117
> st C jednoznačně desinfekce kvůli moru plodu a ničemu jinému.
> Kromě toho var vosku s vodou při teplotě 100 st C je běžná operace při
> získávání vosku, kromě vosku jenom vytaveného ze slunečního tavidla je
> tomuto varu podroben v podstatě všechen včelí vosk. Tím je automaticky
> desinfikován od ostatních chorob, kromě toho moru ovšem.
>
>
>

"To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."

Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100 st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:02:55
> ----------------------------------------
> "To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st.
> účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody.
> Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen
> kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117
> st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."
>
> Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat
> dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
> Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě
> toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100
> st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?
>
>
>

"Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."

No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.

Je to ekonomický hyenismus a ekonomická parazitace. U obou dvou je společným znakem dotace a to špatným směrem a neplánované (divoké) hospodářství. Z takových výšin se padá při problému s odbytem (čehokoli) rovnou do krizového scénáře, viz. současná situace všeobecně, kdy za komunistů sice nebyly peníze, ale dnes nebudou ani prostředky na vzniklé vládní dluhy. Čína, jak podle posledních informací, zvolí strategii záruk za nákupy evropských dluhopisů a to může být předvojem války, pokud takové záruky budou vznášet coby požadavky po EU. Nechci si moc domýšlet a vnášet chaos, ale není to výhledově pro Evropu dobré._gp_


Stonjek (213.151.87.2) --- 3. 2. 2012
Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55711) (55714)
Michale mám doetaz z jiného soudku. Co je příčinou tak neobvyklého zdražení válců. Jestli si dobře pamatuji tak prvotní cena byla 28 000 a dnes, kdy dotace na vosk jsou v provozu je cena 58 000? Z takovéto politiky Svazu, kdy peníze cpe výrobcům a překupníkům a obyč včelaři z toho nemají nic a ještě k tomu tleskají se mi chce zvracet. Co na to ostatní????? Zdraví R. Stonjek

Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě

Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního tlaku ředěním vosku.

Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
.......
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728)
Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

Michal:
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.

Honza: Potom opět nechápu dvě věci:
1) kde se vzala informace o tom, že zahřátí látky na nějakou teplotu při vyšším tlaku spotřebuje méně energie a
2) pokud je vosk bez vody pro mezistěny lepší, proč jej po dezinfekci znovu propíráte vodou?

Já bych to tak zřejmě neviděl

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:35:11
> ----------------------------------------
> "Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."
>
> No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při
> stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi
> plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka
> cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.
>
>
>

Honzo
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat