Archiv Včelařské konference

To můžu číst 10x a stejně to namrzá,namrzají i hadičky a poté kondesuje i roztok v trubce,tudíž zpočátku dodáváte mlhu intenzivněji,po delší době méně.

AT:
Fumigant prenikne aj do zomknutého chumáča, ak doňho prenikne vzduch a aerosol pri -3-5°C, tak tam sa dostane i fumigant, veď chumáč navyše i dýcha a kde prenikne vzduch, musí i fumigant. Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
-----

ANton, svatá prvada, a to říká já, macher co fumigoval teprve jednou. Na fumigáciju je času dosť.
:-)

Dým má menší částice než kapičky aerosolu s VAT.


Ale když má někdo absťák a potřebuje fetovat aceton, proč ne.:-)

Karel

Jíra:
To můžu číst 10x a stejně to namrzá,namrzají i hadičky a poté kondesuje i roztok v trubce,tudíž zpočátku dodáváte mlhu intenzivněji,po delší době méně.
----
Ani v jednom příspvku nepíšeš, co máš v tom vyvíječi. Aceton, nebo vodu?

Bez této informace je to řeč jak rozprávka. .-)

Karel

To co zde sdělujete - namrzání v hadičkách by mohlo být zapříčiněno vodními parami v přívodu tlakového vzduchu (voda v kompresoru). Zkuste do okruhu zařadit vhodný odkalovač. Popřípadě se obráťte na nejbližšího opraváře aerosolových vyvíječů. Od klávesnice to nevyřešíme. To je divné, to je divné....
JK

Antoni: Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
........
Obávám se, že podle toho jak popisuješ zavčelenost oblasti a hlavně její morfologii, jsi v naprosto odlišné včelařské oblasti než včelaří dalších 80% jiných včelařů. To znamená, že ani kolektivní plošné zaléčení podle tvého postupu nedává záruku toho co píšeš. Bohužel tomu tak je a nevím co by jsi mi k tomu mohl napsat více. Nebo by byl nějaký nápad?_gp_

Aceton.

POLÁŠEK:... kalamitu v Čechách....

Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?

J.B.:
Jestli se bude jednat o kalamitu teprve zjistíme.

6.11. jsem asistoval při prvním aerosole nejbližšího souseda u 6ti včelstev.( včelstva mela v červenci Gabon a Formidol)spady byly 10-400 roztočů.
19.11 při druhem aerosolu, když jsem se ptal na spady jsem se dozvěděl že jsme jedny včely ošetřovali když už tam nebyly. Po středně silném včelstvu nakrmených asi 15ti kg zůstal prázdný úl s několika asi 50ti bunkami nevyběhnutého plodu. (podle těch kroužků plodu to vypadá spíše na vytratění se včel a náslené vyloupení než jen čisté vyloupení)

Tak jako je sto různých příčin výnosu medu na různých stanovištích, v různých letech, Tak jsou i různé příčiny vyššího napadení VD v jednotlivých letech. Průměrné teploty jistě mají vliv na počet generaci včel i VD. Protože tyto teploty klesaji o 1°C na 100m výšky je 2 km odemne u Berounky průměrně o 1 tepleji než u mne(to si přečíst na teploměru v autě když těch 100m výšky vyjíždím.)
Mělo by tam teoreticky být vyšší napadení. aLE TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ.

Polašek:
Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách způsobili sami.
Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!

J.B.
To vyšší používání chemie je již asi jisté a léčiva ztrácejí účinnost postupně. Všechny informace jsou ale jen ustní ,,, že ten a ten tam a tam již dělal šesté ošetření varidolem a ten má již xxx padlých...

Když se podíváte na mapu varroamonitorinku také tam nic , myslím žádné souvislosti nenajdete. Osobně si myslím že zamoření je místně vyšší ale zájem o tento monitoring upadá a že uváděné udaje jsou nedostatečné.

Žádné shrnutí neumím.
Podle mne je nejdůležitější vlastní ječdnotlivý monitoring včelaře ale (v naší ZO monitoring provádí tak 10-15%) a dále co nejpřesnější dodržování technických a technologických podmínek léčení.
Podle mne experimentovat výzkumničit s jedy-léky se rovná při nejmenším hazardu.

J.B.

Gusti, čo Ti mám k tomu dodať, náš okres je takisto zavčelnený ako tvoj. Je pravdou, že do 500m od včelnice nie je žiadno včelstvo, možno v lese (ale to len hádam), ale do 1 km sú 2-3 včelnice, jedna viem, že je v rozpade, majiteľ na ňu chodí málo, pretože má choré koleno.

Reinvázia Vd z týchto včelníc môže ale i nemusí byť ak by bola musel by som to zistiť. Niektoré včelstvá pri druhej odľahčujúcej fum. 30.9 nemali nárast VD pri poslednej fum. 5.11. Takže ja reinvázii Vd do včiel neverím, ak sú včelstvá pri poslednej fumigácii správne ošetrené. To je v mojich podmienkach.

U vás sa spoliehate na KM (po biologickej stránke je to v poriadku), ale podľa všetkého ju nerobíte správne, alebo napriek jej účinku, veľa klieštikov prežíva a postupne sa ich množstva navyšuje, až to vyvrcholí ich prevahou. Pritom sa stále zdôrazňuje, že okrem pôsobenia na Vd na včelách, pôsobí na Vd v bunke pod porézny viečkom, takže nie je všetko pravda čo sa od nej píše.

Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 19.11.2011 22:13:09
> ----------------------------------------
> To co zde sdělujete - namrzání v hadičkách by mohlo být zapříčiněno vodními
> parami v přívodu tlakového vzduchu (voda v kompresoru). Zkuste do okruhu
> zařadit vhodný odkalovač. Popřípadě se obráťte na nejbližšího opraváře
> aerosolových vyvíječů. Od klávesnice to nevyřešíme. To je divné, to je
> divné....
> JK
>
>
>

Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.

Pepan
-------------
S čím jedodávaný? Já jej u Vatu neměl. A nevzpomínám si, že by v návodu o jeho nutnosti byla zmíňka.

Karel

Polašek:
Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách způsobili sami.
-----
Ona asi ani jižní Morava na tom nebude lépe.

Holt je to o jedné dvou generaci VD navíc, teplejší zima bez mrazů a s plodem a je zaděláno na problém.

Možná nám svět nezáviděl náš systém, ale naší mrazivou zimu bez plodování.

Karel

I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev.

Odkalovač by měl být na vývodu z kompresoru. Já ho tam nemám, ale po každém použití vyvíječ vysouším. Ta vatelínová plst hned za regulačním ventilem je plná vody. A zamznutí vyvíječe se mi zatím nestalo a stanoviště s 30/40 včelstvy v pohodě.

No nevím jak na jižní Moravě, ale na střední a cca 220m.n.m. včelstva hynou těm co podceňují ošetření. A není to ani tak o množství chemie jako spíš o včasném a max. účinném zásahu. Pro mě je to pořád chyba včelařů, kdo se stará má včely.

Ony umíraly i před varoázou. Za 50 let včelařen,í nevidím v tom množství žádný rozdíl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 23:03:06
> ----------------------------------------
> No nevím jak na jižní Moravě, ale na střední a cca 220m.n.m. včelstva hynou
> těm co podceňují ošetření. A není to ani tak o množství chemie jako spíš o
> včasném a max. účinném zásahu. Pro mě je to pořád chyba včelařů, kdo se
> stará má včely.
>
>
>

Já tam ten odkalovač dávám a divil by ses co je tam vody když těch 30 zmáknu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 20.11.2011 22:55:25
> ----------------------------------------
> Odkalovač by měl být na vývodu z kompresoru. Já ho tam nemám, ale po každém
> použití vyvíječ vysouším. Ta vatelínová plst hned za regulačním ventilem je
> plná vody. A zamznutí vyvíječe se mi zatím nestalo a stanoviště s 30/40
> včelstvy v pohodě.
>
>
>

On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 22:25:58
> ----------------------------------------
> Polašek:
> Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách
> způsobili sami.
> -----
> Ona asi ani jižní Morava na tom nebude lépe.
>
> Holt je to o jedné dvou generaci VD navíc, teplejší zima bez mrazů a s
> plodem a je zaděláno na problém.
>
> Možná nám svět nezáviděl náš systém, ale naší mrazivou zimu bez plodování.
>
> Karel
>
>
>

Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 20.11.2011 22:21:15
> ----------------------------------------
> Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.
>
> Pepan
> -------------
> S čím jedodávaný? Já jej u Vatu neměl. A nevzpomínám si, že by v návodu o
> jeho nutnosti byla zmíňka.
>
> Karel
>
>
>

Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
------
Vím jak to vypadá:-) ALe u běžných laciných el. kompresorů co se prodávají v obchodech většinou nejsou.

Karel

V tom máš pravdu Ta láce je klamná protože to ostaní potřebné musíš dokoupit, Já jsem si k dolskému koupil za další 2000 celou sadu příslušenství ke kompresoru a u té to bylo také Takže mám teď 1 do foroty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 09:03:43
> ----------------------------------------
> Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s
> komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
> ------
> Vím jak to vypadá:-) ALe u běžných laciných el. kompresorů co se prodávají
> v obchodech většinou nejsou.
>
> Karel
>
>
>

"I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev."


To by mohl být ten rozdíl mezi včelaři.
Já mám od mých na zahradě cca 150 - 200 metrů další dvoje, ale teprve od léta, včelař obnovil včelaření. Potom dalších cca 800 metrů přes baráky a údolí dalších cca 5 - 10 , aspoň předpokládám, nemám přehled když už dávno nedělám léčitele. A přes kopec, odhadem 1200 - 1500 metrů na severoseverovýchod jeden včelín, tam bude takových 10 - 15 a na druhou stranu přes kopec a les kolem řeky dalších cca 10 - 20 na nejméně dvou stanovištích.
A když včely nakočuji do lesa na svůj pozemek, tak ten včelín na severoseverovýchod od zahrady bude od mých nakočovaných včel přes údolí a les cca 800 - 1000 metrů západozápadoseverním směrem.
A když včely nakočuji do nyní prázdného včelína zas jinde v lese, budou včely v mé vesnici nejblíž asi kilometr a půl přes les a holý kopec s poli, jinde nejblíž kilometr až dva kilometry přes les , zalesněný kopec či jiným směrem zase holý kopec s poli.
Pole beru pro dolet včel jako teoretickou překážku, protože kvetoucí plevely jsou dnes na polích spolehlivě likvidovány, takže pro včely je to pustina, kde nemají důvod létat a když tam je řepka, nemají zas důvod létat hlouběji přes pole, když vysoká nabídka sladiny začíná hned na začátku pole.

"On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské)."

V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.

"Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."

Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.

Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 10:45:04
> ----------------------------------------
> "Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s
> komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."
>
> Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený
> vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič
> stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
> U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ
> aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat
> odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na
> jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut
> jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes
> odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v
> odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.
>
>
>

autor však srovnával světové včelařství s naším.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 21.11.2011 10:30:14
> ----------------------------------------
> "On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské,
> přímořské a kraňské)."
>
> V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním
> plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.
>
>
>

" Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"

Určitě.

Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.

Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně
Pro školenou obsluhu kompresorů v majetku ČSV by to asi mělo být samozřejmostí.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 11:28:04
> ----------------------------------------
> " Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"
>
> Určitě.
>
> Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady
> smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho
> předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
> Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým
> způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.
>
>
>

" Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně "

Lidé, co doma kutí, mají všelijaké znalosti. Domácí kompresory, co jsem pochytil, se obvykle snaží dělat s akumulační tlakovou nádobou a ta sama o sobě funguje docela dobře jako odlučovač. Pokud má dole vypouštění vody. Kdo ten kompresor bez odlučovače používá častěji, tak brzy na problém s vodou sám narazí.

zdravím, taky trochu přispěji do mlýna.
Když jsem četl příspěvky níže, uvědomil jsem si, že mnoho faktorů bylo zmíněných, proč letos zrovna je tolik spadu a úhynů, jeden ale zatím zmíněn nebyl. Včelařím sice krátce(11let), ale letos v létě poprvé jsem zažil v nížině situaci, kdy nebylo sucho už v červnu a naopak přišlo dlouhé deštivé období a začátkem srpna se obnovila celkem slušná snůška třeba u mě ze slunečnic. I já osobně kvůli množství slunečnice okolo jsem oproti jiným rokům čekal co kdyby něco bylo k vytáčení. Pak přišlo to ochlazení a najednou byl konec července, přijel jsem domů na dovolenou a musel jsem připravit včely na zimu. Měl jsem problém odebírat přebytečné nástavky se zbytky medu, protože i ráno v 6.00 z rámků stříkala sladina a med měl 19.5% vody, ale pak jsem zase odjížděl do ciziny, tak jsem to musel udělat bez ohledu na snůšku. Jiné roky léčím a krmím začátkem července! Pak nemám problém s roztoči, pokud nedojde k loupežím jako vloni. Letos to bylo opravdu na hraně, myslím si, že kdybych počkal ještě týden nebo dva až snůška skončí, už by nebylo co zachraňovat. Včely mám zatím, až na jedno vyloupené, které měnilo matku celé podletí a neúspěšně, všechny, ale myslím si, že jsou malinko slabší! Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 10:42:42
> ----------------------------------------
> POLÁŠEK:... kalamitu v Čechách....
>
> Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty
> rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?
>
> J.B.:
> Jestli se bude jednat o kalamitu teprve zjistíme.
>
> 6.11. jsem asistoval při prvním aerosole nejbližšího souseda u 6ti
> včelstev.( včelstva mela v červenci Gabon a Formidol)spady byly 10-400
> roztočů.
> 19.11 při druhem aerosolu, když jsem se ptal na spady jsem se dozvěděl že
> jsme jedny včely ošetřovali když už tam nebyly. Po středně silném včelstvu
> nakrmených asi 15ti kg zůstal prázdný úl s několika asi 50ti bunkami
> nevyběhnutého plodu. (podle těch kroužků plodu to vypadá spíše na vytratění
> se včel a náslené vyloupení než jen čisté vyloupení)
>
> Tak jako je sto různých příčin výnosu medu na různých stanovištích, v
> různých letech, Tak jsou i různé příčiny vyššího napadení VD v jednotlivých
> letech. Průměrné teploty jistě mají vliv na počet generaci včel i VD.
> Protože tyto teploty klesaji o 1°C na 100m výšky je 2 km odemne u Berounky
> průměrně o 1 tepleji než u mne(to si přečíst na teploměru v autě když těch
> 100m výšky vyjíždím.)
> Mělo by tam teoreticky být vyšší napadení. aLE TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ.
>
> Polašek:
> Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách
> způsobili sami.
> Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří
> i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás
> vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!
>
> J.B.
> To vyšší používání chemie je již asi jisté a léčiva ztrácejí účinnost
> postupně. Všechny informace jsou ale jen ustní ,,, že ten a ten tam a tam
> již dělal šesté ošetření varidolem a ten má již xxx padlých...
>
> Když se podíváte na mapu varroamonitorinku také tam nic , myslím žádné
> souvislosti nenajdete. Osobně si myslím že zamoření je místně vyšší ale
> zájem o tento monitoring upadá a že uváděné udaje jsou nedostatečné.
>
> Žádné shrnutí neumím.
> Podle mne je nejdůležitější vlastní ječdnotlivý monitoring včelaře ale (v
> naší ZO monitoring provádí tak 10-15%) a dále co nejpřesnější dodržování
> technických a technologických podmínek léčení.
> Podle mne experimentovat výzkumničit s jedy-léky se rovná při nejmenším
> hazardu.
>
> J.B.
>
>
>

Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
---------
Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle výkladu - ve včelstvu je med.

Karel

To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat. Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu. To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál... Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy, je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:32:18
> ----------------------------------------
> Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> nižší, než bez oddělků.
> Radek
> ---------
> Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> výkladu - ve včelstvu je med.
>
> Karel
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

O dotacích nehodlám psát, protiví se mi kompletně a jestli to vyznělo jako důležitá informace, tak mě to mrzí, to byla jen omáčka vyjadřující přístup některých "takyvčelařů". jak jinak vysvětlit, že mnoho včelařů neléčí včas a pak brečí?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 13:08:16
> ----------------------------------------
> Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se
> nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne
> zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v
> některých krajích..
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:44:10
> > ----------------------------------------
> > To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám
> odebírat.
> > Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na
> zimu.
> > To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít
> včely
> > a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> > Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely
> napřed
> > do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů".
> Takže
> > ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc
> medovice/melecitózy,
> > je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > > ----------------------------------------
> > > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > > nižší, než bez oddělků.
> > > Radek
> > > ---------
> > > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > > výkladu - ve včelstvu je med.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jestli včelstva k 1 září splňovala podmínky na dotaci, tak proč by na ně dotace neměla být vyplacena, i kdyby v listopadu zbyly z těch včelstev jen prázdné nástavky?
V podmínkách pro dotaci se píše o síle k prvnímu září a nic se neříká o stavu včelstev třeba v tom listopadu. Kromě toho dotace D1 je za opylování v tomto roce, od dudna po začátek toho září, ne za zazimovaná včelstva na zimu v přelomu tohoto a dalšího roku.

Pokud někdo chtěl, aby se za včelstva uhynulá v září, říjnu a listopadu dotace nevyplácela, tak to měl do podmínek dotace uvést!

Myslím, že v tomto případě byla myšlena dotace na obnovu, nikoliv D.1. Tak jsem to aspoň pochopil.

Mimochodem, jsem sice v Čechách, ale taky by mě nenapadlo tuto podporu žádat. Pokud by mi uhynula jednotlivá včelstva a nejednalo se o nějaký kalamitní stav, kdy chyba není na straně včelaře, tak myslím, že včelař si za stav včelstev odpovídá sám. V případě, že úhyny jsou plošné a je evidentní, že vina na straně včelaře není, je to něco jiného. Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.

Hm, co mně uhynou přes zimu jednotlivá včelstva, tak vždycky z "nedotační" příčiny. Buď včelstva či oddělky, která jsem v podletí přecenil a měl správně včas vybrakovat a ony prostě nevytvoří dostatečnou zimní generaci nebo včelstva, která jdou do zimy z nějakého důvodu po ztrátě matky.

"Dotační" příčiny úhynu jsem ještě neznamenal. Kdyby byly a kdyby byly nějaké hodně katastrofální, a plošně by zasáhly i okolní včelaře, asi bych společně s nimi dotaci na obnovu žádal. jinak asi ne, nevím.

RH:
To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
----
Tady je velmi často v červenci hlavní snůška. To jsem chtěl napsat. Navíc včely nosí medovici a melecitozu - není zde tak vzácná- ještě začátkem srpna.
To není o lakotě. Vytáčet v červenci je normální ekonomika, dvacet kilomedu včelám nenechám. A jak dopadlo nechání medovice přelodni, mám nafoceno - pokálená včelstva - stalo se mi to prvně. A včelaři klasici si asi nemohli dovolit medovici v plodišti i dřív.

A co je myšleno tím, že ve včelách není med je na veterináři a dalších co o tom rozhodují. Argument, že Gabon ne, je ještě snůška je jejich argument a má opodstatnění.
A o tom co je psáno v návodu u Gabonu jsem se tady jíž jednou zbytečně hádal. (v 2007 se Gabon distribuoval k polovině srpna -pozdě)
Kdyby tam bylo napsáno - ochraná lhůta na med - jeden rok do příštího vytáčení - klídek - můžeš se hádat. Takhle si výrobce ušetřil práci a je to ....
Podle vyhlášky organizuje v létě léčbu ZO ČSV a přes to vlak nejede.

Karel

Martin:
Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.
---
A co jsi dělal lépe než on?

Karel

Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
_______________________

Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím, nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji, neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky. Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři svoje ztráty uměle nadsadí).

Ahoj Karle,
kolem toho roku 2007 jsem ještě včelařil v lese v 500m.n.m, kde byla snůška taky i v červenci a melecitóza každý rok. To co jsi napsal, beru, bez toho, abych se Tě chtěl dotknout, jako výmluvu. Samozřejmě, že v nížině jsou jiné podmínky a20 kg medovice nemá cenu včelam nechávat. Na druhou stranu na tehdejším stanovišti byly taky celkově jiné podmínky, ale i tam jsem byl první, kdo měl vytočeno a zaléčeno... Navíc jsem dělal oddělky, abych rozdělil populaci roztoče a i to pomáhalo. Základem je sledovat spad, situaci včelstev atd. a podle toho jednat. Když přišla ta hrozná melecitóza v roce 2007, okamžitě jsem je stáhl na max 2 nástavky 39x24 a nakrmil ve velkých dávkách většinu včelstev. Tím jsem zachránil včely, dosáhl toho, že neměli kam nosit a proti ostatním včelařům měl minimální ztráty. A takhle bychom mohli diskutovat dokola. Přesto, že jsem letos říkal kamarádovi z jižní Moravy pozor! a je to učitel včelařství, neuhlídal a z 11 včelstev mu možná přežijí kvůli varoáze pouze 3. Tedy je to o lidech a lenosti - on i umí. Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy každému se úhyn může přihodit, to neříkám, ale vadí mně stížnosti na varoázu, která je z 99% chybou včelaře, stejně jako melecitóza. Chápu, že kvůli melecitóze se na mě někdo bude zlobit, bylo to hodně práce předejít negativním následkům melecitózy, ale jde to. Jenže každý druhý včelař doufá, že to půjde nakonec vytočit a budou korunky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 16:12:05
> ----------------------------------------
> Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
> _______________________
>
> Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v
> naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby
> jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím,
> nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho
> použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji,
> neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů
> úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky.
> Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a
> uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu
> bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem
> léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou
> kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři
> svoje ztráty uměle nadsadí).
>
>
>

RH:
Mně se nedotkneš, :-)
v roce 2007 jsem nedával Gabon, protože ač byl nařízen, tak byl distribuován až ve druhém týdnu srpna.
My jsme s kolegou signalizivali a hlásili nebývale časný spad VD už v červenci. O napadení jsem měl tehdy představu, přesto jsem se tehdy špatně rozhodl.
Gabony jsem už nedával, protože podle mě už bylo pozdě a včely měly podle mých odhadů přežít. I některé roky předtím vyzimovaly i s tisícovým spadem po 1.fumigaci.

To jsem se ale ještě nesetkal s virozama.

Takže tehdy jsem byl v šoku, dokonce dvojitě, rok předtím jsem si koupil VAT a aerosoloval dokonce 3x.

takže od té doby na systém nespoléhám a je mi jendo jak tady kod nedistribuuje gabon.

Jen chci upozornit, že
za a:
obyčejný včelař pokud není rebel nebo anarchista a věří rozhodnutí funkcionářů, nemusí být na vině. Tedy je vinný tím, že něčemu věří. Respektive nesprávným lidem. :-)

za b:
Že termíny z Polabí lze těžko přesouvat do podhůří i do hor. Sám jsi jednou napsal že to je věda. Já si myslím, že je na čase ji začít používat i ve včelařině. Tedy o tom, zda nasadit gabon a kdy by se mělo rozhodovat kvalifikovaněš a na základě faktů a znalosti nákazové situace. Ne podle kalendáře, či plánu z loňského roku.

A rozhodně se necítím kvalifikován doporučovat termín nasazení G v Polabí. Třeba letos u mých včel tady stačila polovina srpna, naopak potřeboval jsem je tam mít dlouho, jak padaly v okolí včely, aby chránil před invazí.
Včely mám skoro všechny a v síle. Za rok to ale může být úplně jiné.

Karel

Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo víc! Zdraví R. Stonjek

Zcela souhlasím, že vina včelaře to je vždy. Přeci jen je ale myslím možné rozlišovat roky, kdy si včelař za to může zcela sám, protože se na něco vykašlal, nechtělo se mu, byl v daném termínu zrovna na dovolené, chtěl ušetřit peníze za léčivo, anebo zvítězila prostá lenost - a roky, které poskytnou shodu podmínek, jež jdou roztoči vyloženě k duhu a "je v ofenzivě". Pak i přes všemožnou snahu mohou jít včely do zimy minimálně citelně oslabené. Myslím, že je to i případ tohoto roku, ale to ještě uvidíme.
To s tím Dolem naprosto podtrhuji. Nechci jim křivdit, ale i když má člověk právě onu snahu sebevzdělávání a rád by se připravil na nasazení pestřejší palety prostředků, tak na jejich stránkách je víceméně pusto prázdno, informace o inovativních postupech, testech účinných látek a jejich praktické aplikovatelnosti chybějí. A svaz letos taky zaspal, to je pravda.

A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna.

Ani ne pakarna,spis takovy Kocourkov po cesku.JosPr.

Nejsem doma, abych si podrobněji přečetl metodiku ošetření, ale zajímalo by mě o jakých termínech na ošetření je řeč? Pokud si pamatuji tak jediné termíny s datumem jsou u Varidolu od 15.10-31.12 a nátěr plodu je do konce března. A u Gabonu je termín 30 dnů aplikace, po ukončení snůšky a při spadu víc jak 5 roztočů na včelstvo, tam žádný datum nevidím.

Chtěl bych se ještě zeptat, zda někdo z přítomných využívá k rozpouštění cukru kalové čerpadlo a mohl by se podělit o čerstvé zkušenosti. Jaké parametry by čerpadlo mělo mít, aby spolehlivě fungovalo a vydrželo? Máte někdo konkrétní výrobek, který máte ozkoušený? Tak najde-li se někdo ochotný, díky.

Ke konci míchání stoupne viskozita roztoku a tak stoupne odpor tekutiny při "protahování " čerpadlem proti čisté vodě až několikrát.

Takže čerpadlo musí mít předimenzovaný výkon a chlazení. Nebo dobrou tepelnou ochranu motoru. Nebo ke konci, jak stoupne odběr elektřiny čerpadlem , čerpadlo nechat běžet a stát tak půl na půl.

Vodu a cukr je třeba přesně odměřit, v rámci tolerance vody dávat víc.

Diskutovalo se tady o tom asi před třemi roky.

"A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna."

Když se dá tekutý, třeba čerstvě vytočený med rychle zmrazit do mrazničky na těch - 18 st C, je po vytažení a postupném rozmražení tekutý a chutný jako hned po vytočení. Jen mírně zakalený počínající krystalizací, takže podle druhu medu rychle či pomalu zkrystaluje. Mám vyzkoušeno.

Když se dá med do chladničky, kde je teplota 0 + 5 st C, měl by zůstatnějakou dobu tekutý, asi déle než za normální teploty a potom by měl zkrystalovat ještě důkladněji, než med mimo ledničku.

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.

čerpadlo HCP 01 (http://www.cerpadlo-cerpadla.cz/cerpadla-ok/eshop/0/0/5/151-cerpadlo-BF-01-F-230-V-s-plovakem-Kalove-cerpadlo-kalova-cerpadla-voda-pumpa) mám na dně 200 l sudu s nasazeným kolenem na výtlaku, naleju studenou vodu, poustím čerpadlo, během 5 - 10 minut nasypu potřebné množství cukru a asi hodinu nechám čerpadlo zapnuté. Potom ho nechám pár minut běžet v sudu s čistou vodou, aby sepropláchlo.

"Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti."

Na konkrétní zkušenosti bych moc nespoléhal. Ke konci, jak se zvyšuje viskozita roztoku, čerpadlo jede mimo určenou oblast použití v konstrukčních rezervách. A ty nebudou stoprocentně zaručeny ani v rámci jednoho typu různých výrobních sérií. Přirozeně nějaký typ bude obecně více vhodný, jiný méně vhodný.

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.
----

Viz vcelarskeforum.cz vlákno příprava sirupu
funguje,

ale ten výkon je na hraně.
Těch 1100W je lepší :-)
Karel

Právě účinnost gabonu JE dobrá. Jeho problémem je však to, že Je trvalejšího rázu a pozorovateli se to jeví jako neúčinné. Důvodem tohoto jevu je fakt že funguje preventivně při vývoji larev před kuklením a zabíjí roztoče kteří postupně opouštějí buňky se včelami které se právě líhnou, nebo které si včely donesou.
Jeho správné umístění je základem úspěchu. Již jsem viděl gabony jen tak položené v česnu ( autor toho zlepšováku se domníval že tak to včely stejně roznesou po úlu). Taky jsem je viděl Zavěšeny místo vyjmutého plástu v horním nástavku úplně mimo dosah včel (autor zlepšováku se domníval že se látka z něj vypařuje do prostoru úlu). V těchto případech je opravdu neúčinný. Málokdo také kontroluje jestli se plodové hnízdo nepřesunulo jinam, než byly pásky umístěny, aby je případně přesunul. Je to velmi častý jev. Dalším takovým jevem je jejich počet, mnozí si neuvědomují, že je to 2 kusy na zaplodovaný nástavek a dávají 2 na včelstvo. Pak také ti, co včely chovají na větších mírách, se netrápí s přepočtem na svoji míru, aniž by tušili že dávky jsou stanoveny pro adamcovu míru 39 x 24. Tohle platí samozřejmě i pro aplikaci varidolu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 18:44:17
> ----------------------------------------
> Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro
> letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová
> informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety
> tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky
> když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší
> ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá
> ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve
> výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce
> co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že
> musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když
> účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v
> jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen
> myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače
> vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v
> lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální
> plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč
> to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme
> odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě
> nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo
> víc! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

V tomto případě zřejmě někdo nerozlišil dvě různá doporučení. Dlouhodobě se med skladuje v chladu a temnu. med určený ke spotřebě se skladuje při pokojové teplotě, aby nebyl příliš tuhý. Je však pravdou, že právě u veteriny by se to stát nemělo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: K V?v?
> Datum: 21.11.2011 19:37:30
> ----------------------------------------
> A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z
> výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání
> medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká
> složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické
> reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené."
> (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)
>
> Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních
> požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové
> teplotě, nikdy ne v ledničce..."
>
> Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu
> respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady
> všechno trochu pakárna.
>
>
>

Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz.
Cituji dotaz : "Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na - 15 °C? Jaký je váš názor?"
Cituji odpověď : "Med v mrazničce
Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne."

Právě účinnost gabonu JE dobrá.
Pepan
--------------

Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.

Asi by to měl vědět.

Karel

Karle, to je zase naprosto nedostačující poplašná zpráva. Co, kde, v jaké situaci? U nás mám zprávy, že Gabony fungoaly velmi dobře. Sám spad kontrolovat nemůžu, ale i moje včely se bez problémů připravily na zimu. Jen je letos víc nosemy..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 16:12:43
> ----------------------------------------
> Právě účinnost gabonu JE dobrá.
> Pepan
> --------------
>
> Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.
>
> Asi by to měl vědět.
>
> Karel
>
>
>

polasek:
On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské)."

V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.

J.B.
Vlašku ani primorskuju jsem posledních 30 let neviděl.

Domnívám se že vigorka proto že zimuje v menším společenství, ...
požádám vás o vyjádření ...
ukončuje i trochu dříve, plodování v zimě= moc neploduje (to si ale vymýšlím.) a na jaře začína později zato rychle, raketově.
Jsou to ale niance.
Největší vliv má stanoviště.

Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy každému se úhyn může přihodit

J.B.
Můžeš, můžete to , ty viry popsat.
Dík J.B.

V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4.. v první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to nepamatuji přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 17:57:32
> ----------------------------------------
> Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> každému se úhyn může přihodit
>
> J.B.
> Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> Dík J.B.
>
>
>

"Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz."
______________________________

Je to uveřejněno na stránkách výzkumného ústavu a i když je to odpověď na dotaz, tak je ta věta zcela jasná. Týká se skladování medu a je jedno, jestli byla pronesena v souvislosti s problematikou krystalizace. Tímto příkladem jsem jen chtěl říct, že když SVS stanovuje své požadavky na skladovací prostory i na přesvědčení, že med je nutné skladovat při pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce, stojí toto tvrzení v rozporu se stanoviskem výzkumného ústavu, který považuje nízké teploty (a dokonce i pod bodem mrazu) za vyhovující (neřeším krystalizaci). Ekonomicky je totiž dost podstatné, jestli se med skladuje v místnosti s požadovanou teplotou 4°C, anebo nějakých 13-20°C. Tvrzení SVS a Dolu prostě stojí proti sobě, ale byl to jen příklad.

Karle, to je zase naprosto nedostačující poplašná zpráva. Co, kde, v jaké situaci? U nás mám zprávy, že Gabony fungoaly velmi dobře. Sám spad kontrolovat nemůžu, ale i moje včely se bez problémů připravily na zimu. Jen je letos víc nosemy..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 16:12:43
> ----------------------------------------
> Právě účinnost gabonu JE dobrá.
> Pepan
> --------------
>
> Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.
>
> Asi by to měl vědět.
>
> Karel
-----------------
No já si ldi nenahrávám takže takto asi:

K: ...... Gabony leckde zrácejí účinnost ...

Dotaz: Kde se dozvím, kde a jak účinkují?
¨
K: To vám nikdo neřekne, to si musíte zjistit sám, monitorovat a sledovat spad.

Dotaz: a co tedy?

K: máte kysleinu mravnečí, my máme Formidol Forte a až si vyhodnotím nějaké pokusy tak bude další.


------
Spíš jsem si připadal jak v Brně na VMS :-)

A pokud je nová informace, že Gabony ztrácejí účinnost, tak se dost divím.
To samé Ing.Veselý v NASA - asi rok zpět. To mám z doslechu, tam mě nezvou :-)

Mgr Gruna, Moderní včelař a referát na VMS - myslím - asi rok zpět - výsledek hodnocení účinnosti Gab.

Ruda Stonjek - asi týden zpět zde.

Mně Gabony letos účinkovaly, tady se nedávají každý rok.
No a pokud se někde dávají dlouhodobé nosiče každý rok, je to jen otázka času. A pro zbytek jen do té doby, než někdo okolo nakoupí nějaký oddělek.

Karel

Mohu potvrdit vybavuji si, že v nejdůležitějším čísle z celého ročníku Včelařství č.7 je zmínka o tom, že včelaři si mají kontrolovat spady po vložení Gabonu, protože ne všude fungují. A v případě, že se spad nemění mají včelaři použít KM. A podepsán je p.Kamler.
A jeho poznámky, jak jsem zde četl, že to mají včelaři za to že nemonitorují, jsou naprosto opodstatněné. Protože Gabon se má vkládat až při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.

Mě by zajímalo z čeho vychází Dol a z čeho SVS. Který z těchto dvou dělal rozbor?

AM:
Protože Gabon se má vkládat až při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.
-----
Ale HUŠ,

tady vládne přesvědčení že Gabon dává každý pořádný včelař v červenci každoročně.

A monitoring zvyšuje spotřebu léčiv. :-)

Karel

V prvních letech, kdy by začaly monitorovat všichni by určitě zvýšil spotřebu KM, protože už při spadu např. 3-4 roztočů by dostaly včelaři vítr a podle metodiky by veterinář pořád nemohl Gabon předepsat.

Ještě k tomu skladování, ono důležitější než teplota bude vlhkost vzduchu.

""""Zcela souhlasím, že vina včelaře to je vždy. Přeci jen je ale myslím možné rozlišovat roky, kdy si včelař za to může zcela sám, protože se na něco vykašlal, nechtělo se mu, byl v daném termínu zrovna na dovolené, chtěl ušetřit peníze za léčivo, anebo zvítězila prostá lenost - a roky, které poskytnou shodu podmínek, jež jdou roztoči vyloženě k duhu a "je v ofenzivě". Pak i přes všemožnou snahu mohou jít včely do zimy minimálně citelně oslabené. Myslím, že je to i případ tohoto roku, ale to ještě uvidíme.
To s tím Dolem naprosto podtrhuji. Nechci jim křivdit, ale i když má člověk právě onu snahu sebevzdělávání a rád by se připravil na nasazení pestřejší palety prostředků, tak na jejich stránkách je víceméně pusto prázdno, informace o inovativních postupech, testech účinných látek a jejich praktické aplikovatelnosti chybějí. A svaz letos taky zaspal, to je pravda. """"
Vina včelaře? spíše vina včelařů, určitě vina chybné metodiky!
Když padá domino a okolí není informováno, tak ten včelař, pokud neměl vnuknutí a ošetřil naslepo, nemá šanci. Spad se při imigraci nijak moc nezvedne, zato se zvedne za tři týdny rapidně, to už může být na zásah pozdě, to už je zaseto na další vývojový cyklus roztoče. Prakticky 1 měsíc plodování je v tahu. Na konci toho je loupež a emigrace s loupeží na další krok domina. Bez kvalitního varroamonitoringu (spad, plod) na noname stanicích se školeným personálem a na stanicích nadšenců ve VMS to nepůjde. Monitoring odhalí zvýšené spady a hlavně výskyt parazita na plodu (aktuální stav) tam, kde hrozí výskyt prvních kolapsů a těm je pak možné předejít. Stanice mohou sloužit i pro monitoring a prevenci ostatních nákaz. V tomto případě by musely peníze shora přesunout do nejnižších pater včelařství a v tom to bude vždycky drhnout.

Zaujatost vedená proti Dolu. Jestli je metodika špatná, tak ji rozeberte prosím bodově a napište proč. Nebudu tvrdit, že se nic nedá vylepšit, ale tady je problém u samotných včelařů. A to že je problém s VD někde plošný na celém okrese? Stačí vyměnit veterináře a je známo, že nové koště dobře mete.

AM:
Zaujatost vedená proti Dolu. Jestli je metodika špatná, tak ji rozeberte prosím bodově a napište proč. Nebudu tvrdit, že se nic nedá vylepšit, ale tady je problém u samotných včelařů. A to že je problém s VD někde plošný na celém okrese? Stačí vyměnit veterináře a je známo, že nové koště dobře mete.
----
To je na příspěvek Pavla Holuba?

To první je citace někoho jiného.
Já tam nevidím kritiklu DOlu, ale metodiky. A přesně je v příspěvku psáno, co by se mělo dělat jinak.



Paradoxně nejtvrdší kritiku přednesl na VMS př. Seldáček z Bučovic když stávající systém bránil.

I on tam přednesl, že na vině jeoho úhynů byli okolní včleaři, kteří k němu přinášeli vyřezané souše nevarovali jej, že v okolí plošně kolabují včelstva už v červnu a červenci. Jinak bylo vše v pořádku.

Když v tvém okolí padne 30 včelstev - jak to poznáš? Pokud zrovna nemáš ve včelstvu Gabon, nebo KM, nebo něco dlouhodobého.
Existuje nějaký varovný systém?

U nás na rozdíl od vás ano - na papíře. SVS takvý úkol dává ZO - vyhodnocovat a organizovat - včelařům monitorovat a hláasit ZO.

Na papíře to tady u nás již dva roky existuje.
To co PH popisuje.
Karel

Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co P.Holub popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min. 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta, ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad organizátoři VMS už sami přesvědčily.
Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam, pomožme mu tam.

Metodika Dolu je podle mého názoru velmi dobrá, za předpokladu, že funguje Gabon na 100% a máme dlouhodobé odpařovače kys. mravenčí. Dolské nemáme a ani v dohledné době je mít nebudeme a tak je to s metodikou problematické. Pro naší ZO jsem vymyslel novou ochranu včelstev s návratností léčivosti Gabonů. Zítra na schůzi při vyplácení dotací má u nás přednášku Ing Dvorský, tak to s ním chci probrat, víc hlav víc ví. Jinak vyrobit neschválený dlouhodobý odpařovač nemůže být nic těžkého, viz. posl. MV. Zatímco většina zvás zde brečí na nesprávném hrobě, tento článek zřejmě ve vás stopy nezanechal. Já ho hodnotím jako jeden z nejlepších za dobu trvání MV a mohu klidně dodat i když si s tím moc přátel nenadělám. "Jsme opravdu tak neschopní pitomci¨, aby nám zcela zbytečně umírala včelstva?" Každý ať si odpoví sám.
Zdraví R. Stonjek

Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem
----
Tohle psal ale Holub. :-)

Neznám přednášku Klímy, ale slyšel jsem zase pár přednášek Kramlera. :-)
Ale tohle sem tahat nechci.

A teď mi vysvětli, jak ten veterinář bude vědět o nákazové situaci. Včelaři mu budou denně telefonovat?


A co budete dělat, když budou pata. Gabon je na 21dní.

A ten Mitegon zatloukl kdo? To by jsi musel dohledat ve Včelařství. Klíma a PSNV asi ne.
Myslíš, že ten článek o odpařovačích co vyšel teď (ale i mnohokrát předtím) v MV by mohl vyjít ve Včelařství?

Nevím jak budete bojovat celý rok proti varoáze, když gabon budete moci použít jen 3 týdny.
A formidol tě při kalamitě neochrání.

Pokud je mi známo, tak první informaci o nelgálním léčení (jak přednáší ředitel Dolu - třeba v NASA) jsem četl v druhém ročníku MV - asi tak. Vojta Protivínský - jak si udělat Nasenheidera z ptaščího krmítka - kolega si jej tady dělal - odhad 2006. Hned druhý ročník MV.

Takže já nevím co doporučuje oficiální metodika na léto kromě Gabonu. ALe léto a podletí je hrozně dlouhá doba. Co v té knížce píšou o létě? Když po celý rok, tak si myslím, že hlavně na jaře a v létě.


Karel

Mě docela hodně vadí, když se pomlouvá Dol a přitom jsou úplně jiní odpovědní za metodiku. Kdo konkrétně metodiku a kterou verzi napsal není důležité, když na svazu je komise v čele s MVDr. Krabcem odpovědná za danou problematiku a pak taky nezapomínat na veterinu. Státní veterinární zpráva je placená za kontrolu veterinárních nemocí. V praxi to znamená, že je hezky alibistické, když veterina nařídí sledovat spad a hlásit a pak nic nedělá. Na rozdíl od svazu veterina jako jediná má páky na vynucení vydaných nařízení. Jestli Vaše ZO nehlásí, je to chyba ZO a ještě větší chyba odpovědného veterináře, kterému je to asi jedno. To jsou základní mechanismy o těch nemusíme diskutovat. Jako zástupce hlavního hygienika armády mně byli vojenští veterináři podřízení a tak samozřejmě vím, jak to má být. Zdeněk Klíma jako veterinář by tomu měl rozumnět a hledat cesty jak to napravit, neohánět se Dolem a svazem. Samozřejmě jsem to Zdeňkovi už taky řekl, aby zase někdo neříkal, že ho tu pomlouvám.
Docela se mi líbilo to přirovnání s tím dominem, možná, když budeme tímhle způsobem vysvětlovat včelařům situci, že se zapojí více z nich a přispějí do jakéhosi systému varování. Myslím si, že na svazu jsou si toho dobře vědomí, že by nejlépe od jara měl nějaký systém fungovat. Jestli PSNV stále nabízí VMS, tak super, záleží ještě, kdo se toho na svazu uchopí, Pan Mandík odchází, tak nový předseda bude mít snad možnost si vybrat lidi k sobě. Tak doufám, že když někoho z Vás/nás třeba vyzve ke spolupráci, že se nebudete kroutit a přispějete. A hlavně je třeba, aby k tomu včelaři v ZO přistoupili aktivně, v Praze nebo Brně se informace o situaci v republice neposbírají. Taky doufám, že se zapojí veterináři.... snad pochopili, že i když včely nejsou psi, koně, nebo krávy, že si zaslouží pozornost, že je včely potřebují, že včely nejsou něco jako mouchy ve stájích, které se mně zdá, že je kolikrát zajímají víc...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 06:33:08
> ----------------------------------------
> Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné
> metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co P.Holub
> popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min.
> 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít
> nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta,
> ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního
> plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou
> pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad
> organizátoři VMS už sami přesvědčily.
> Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s
> těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když
> jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti
> krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování
> Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho
> přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam, pomožme
> mu tam.
>
>
>

Problémem této konference je, že není vidět celé vlákno. Pak se nereaguje na celou původní otázku ale jen na její útržky. V původní otázce autor srovnával včelaře a vliv léčení ve světě a tam se nechová jen Kraňka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 22.11.2011 17:38:51
> ----------------------------------------
> polasek:
> On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské,
> přímořské a kraňské)."
>
> V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním
> plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.
>
> J.B.
> Vlašku ani primorskuju jsem posledních 30 let neviděl.
>
> Domnívám se že vigorka proto že zimuje v menším společenství, ...
> požádám vás o vyjádření ...
> ukončuje i trochu dříve, plodování v zimě= moc neploduje (to si ale
> vymýšlím.) a na jaře začína později zato rychle, raketově.
> Jsou to ale niance.
> Největší vliv má stanoviště.
>
>
>

Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným ale vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto jedno silné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 18:44:16
> ----------------------------------------
> V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4.. v
> první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá
> včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to
> původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o
> pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla
> nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to nepamatuji
> přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > ----------------------------------------
> > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > každému se úhyn může přihodit
> >
> > J.B.
> > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > Dík J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Ta otázka nebyla moc jasná a proto na ní musí být také 2 odpovědi. Vy diskutujete o skladování v tunách a tazatel zřejmě o 1 právě koupeném kilu k večeři. Vidíte ten rozdíl?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K V?v?
> Datum: 22.11.2011 18:49:23
> ----------------------------------------
> "Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování
> medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz."
> ______________________________
>
> Je to uveřejněno na stránkách výzkumného ústavu a i když je to odpověď na
> dotaz, tak je ta věta zcela jasná. Týká se skladování medu a je jedno,
> jestli byla pronesena v souvislosti s problematikou krystalizace. Tímto
> příkladem jsem jen chtěl říct, že když SVS stanovuje své požadavky na
> skladovací prostory i na přesvědčení, že med je nutné skladovat při
> pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce, stojí toto tvrzení v rozporu se
> stanoviskem výzkumného ústavu, který považuje nízké teploty (a dokonce i
> pod bodem mrazu) za vyhovující (neřeším krystalizaci). Ekonomicky je totiž
> dost podstatné, jestli se med skladuje v místnosti s požadovanou teplotou
> 4°C, anebo nějakých 13-20°C. Tvrzení SVS a Dolu prostě stojí proti sobě,
> ale byl to jen příklad.
>
>
>

Problém u sledování toho spadu je ten, že se projeví až jsou včely poškozeny, to pak je již veškeré léčení na hov...!
Výchovu zimní generace je nutné zajišťovat prevencí a ne řešit následek. Sledování spadu je dobrá věc jako kontrola ale jako signál je to pochybné.
Po vložení léčiva zkontroluji spad - pokud padá jsem spokojen (zabralo). Pokud nepadá - mám obavy! Asi nezabralo,- ???
Druhý by řekl padá to je hrůza - nepadá jsem jednička. Záleží jen na výkladu.


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol -kalamita v cechach
> Datum: 22.11.2011 20:38:23
> ----------------------------------------
> Mohu potvrdit vybavuji si, že v nejdůležitějším čísle z celého ročníku
> Včelařství č.7 je zmínka o tom, že včelaři si mají kontrolovat spady po
> vložení Gabonu, protože ne všude fungují. A v případě, že se spad nemění
> mají včelaři použít KM. A podepsán je p.Kamler.
> A jeho poznámky, jak jsem zde četl, že to mají včelaři za to že
> nemonitorují, jsou naprosto opodstatněné. Protože Gabon se má vkládat až
> při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony
> dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.
>
>
>

To jedíné je společné jak pro tuny tak kilo na kredenci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vuv Dol- skladov?n? medu
> Datum: 22.11.2011 20:58:19
> ----------------------------------------
> Ještě k tomu skladování, ono důležitější než teplota bude vlhkost vzduchu.
>
>
>

Tak úplně bych nesouhlasil. Záleží na situaci, době a příčině slabých včelstev. Odborné doporučení, které u mě obvykle funguje je, spojením slabochů vznikne opět slaboch. Já bych dal výjimu, pokud spojíš slabá, ale jinak zdravá včelstva těsně před snůškou, může to pomoci oběma včelstvům. po 14 dnech je možné včely znovu rozhodit, jinak by se vyrojily.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 08:16:16
> ----------------------------------------
> Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným ale
> vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné
> včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto jedno
> silné.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 22.11.2011 18:44:16
> > ----------------------------------------
> > V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4..
> v
> > první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá
> > včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to
> > původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o
> > pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla
> > nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to
> nepamatuji
> > přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > > ----------------------------------------
> > > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > > každému se úhyn může přihodit
> > >
> > > J.B.
> > > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > > Dík J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Já si myslím že tady došlo k nesmyslnému smíchání několika věcí
1) Kontrola spadu při léčení, kontroluje úspěšnost léčby.
2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.
3) Hlášení po použití Gabonu 92 - to však nemá nic společného s nákazou ale s řízením o jeho zařazení mezi léčiva pro celou EU Dalo se tomu vyhnout použitím Gabonu 90.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 07:59:49
> ----------------------------------------
> Mě docela hodně vadí, když se pomlouvá Dol a přitom jsou úplně jiní odpovědní za
> metodiku. Kdo konkrétně metodiku a kterou verzi napsal není důležité, když na
> svazu je komise v čele s MVDr. Krabcem odpovědná za danou problematiku a pak
> taky nezapomínat na veterinu. Státní veterinární zpráva je placená za kontrolu
> veterinárních nemocí. V praxi to znamená, že je hezky alibistické, když veterina
> nařídí sledovat spad a hlásit a pak nic nedělá. Na rozdíl od svazu veterina jako
> jediná má páky na vynucení vydaných nařízení. Jestli Vaše ZO nehlásí, je to
> chyba ZO a ještě větší chyba odpovědného veterináře, kterému je to asi jedno.
> To jsou základní mechanismy o těch nemusíme diskutovat. Jako zástupce hlavního
> hygienika armády mně byli vojenští veterináři podřízení a tak samozřejmě vím,
> jak to má být. Zdeněk Klíma jako veterinář by tomu měl rozumnět a hledat cesty
> jak to napravit, neohánět se Dolem a svazem. Samozřejmě jsem to Zdeňkovi už taky
> řekl, aby zase někdo neříkal, že ho tu pomlouvám.
> Docela se mi líbilo to přirovnání s tím dominem, možná, když budeme tímhle
> způsobem vysvětlovat včelařům situci, že se zapojí více z nich a přispějí do
> jakéhosi systému varování. Myslím si, že na svazu jsou si toho dobře vědomí, že
> by nejlépe od jara měl nějaký systém fungovat. Jestli PSNV stále nabízí VMS,
> tak super, záleží ještě, kdo se toho na svazu uchopí, Pan Mandík odchází, tak
> nový předseda bude mít snad možnost si vybrat lidi k sobě. Tak doufám, že když
> někoho z Vás/nás třeba vyzve ke spolupráci, že se nebudete kroutit a přispějete.
> A hlavně je třeba, aby k tomu včelaři v ZO přistoupili aktivně, v Praze nebo
> Brně se informace o situaci v republice neposbírají. Taky doufám, že se zapojí
> veterináři.... snad pochopili, že i když včely nejsou psi, koně, nebo krávy, že
> si zaslouží pozornost, že je včely potřebují, že včely nejsou něco jako mouchy
> ve stájích, které se mně zdá, že je kolikrát zajímají víc...
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 23.11.2011 06:33:08
> > ----------------------------------------
> > Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné
> > metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co P.Holub
> > popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min.
> > 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít
> > nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta,
> > ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního
> > plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou
> > pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad
> > organizátoři VMS už sami přesvědčily.
> > Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s
> > těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když
> > jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti
> > krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování
> > Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho
> > přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam, pomožme
> > mu tam.
> >
> >
> >
>
>
>

Samozřejmě, že někdy se to nepovede, ale dvojmatečné takto vzniklé včelstvo rychle dožene ty silné a pak mezi matkami zruším mřížku. Ze dvou slabochů kteří by stejně nic nedali mám obvykle jedno siné které se vyrovná těm ostatním. Ta silná to posílení nepotřebují, a mohou jen tratit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 08:57:56
> ----------------------------------------
> Tak úplně bych nesouhlasil. Záleží na situaci, době a příčině slabých včelstev.
> Odborné doporučení, které u mě obvykle funguje je, spojením slabochů vznikne
> opět slaboch. Já bych dal výjimu, pokud spojíš slabá, ale jinak zdravá včelstva
> těsně před snůškou, může to pomoci oběma včelstvům. po 14 dnech je možné včely
> znovu rozhodit, jinak by se vyrojily.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 23.11.2011 08:16:16
> > ----------------------------------------
> > Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným
> ale
> > vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné
> > včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto
> jedno
> > silné.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 22.11.2011 18:44:16
> > > ----------------------------------------
> > > V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná
> 4..
> > v
> > > první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a
> slbá
> > > včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako
> to
> > > původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem
> o
> > > pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to
> byla
> > > nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to
> > nepamatuji
> > > přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > > > ----------------------------------------
> > > > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > > > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > > > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > > > každému se úhyn může přihodit
> > > >
> > > > J.B.
> > > > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > > > Dík J.B.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Josefe,
vůbec jsem nepochopil, jestli reaguješ na můj příspěvek, ale všechno, co jsi napsal a ještě mnoho dalšího je součástí surveillance (srvejláns) varoázy, což je to co potřebujeme. Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být dopracován. Jinak slouží samozřejmě nejen "preventivně" ve významu, jak jsi ho použil, protože pro kontrolu varoázy by bylo optimální mít kompletní informace, ne tedy pouze do rozhodnutí o léčbě.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 09:07:32
> ----------------------------------------
> Já si myslím že tady došlo k nesmyslnému smíchání několika věcí
> 1) Kontrola spadu při léčení, kontroluje úspěšnost léčby.
> 2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.
> 3) Hlášení po použití Gabonu 92 - to však nemá nic společného s nákazou ale s
> řízením o jeho zařazení mezi léčiva pro celou EU Dalo se tomu vyhnout použitím
> Gabonu 90.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 23.11.2011 07:59:49
> > ----------------------------------------
> > Mě docela hodně vadí, když se pomlouvá Dol a přitom jsou úplně jiní odpovědní
> za
> > metodiku. Kdo konkrétně metodiku a kterou verzi napsal není důležité, když na
> > svazu je komise v čele s MVDr. Krabcem odpovědná za danou problematiku a pak
> > taky nezapomínat na veterinu. Státní veterinární zpráva je placená za
> kontrolu
> > veterinárních nemocí. V praxi to znamená, že je hezky alibistické, když
> veterina
> > nařídí sledovat spad a hlásit a pak nic nedělá. Na rozdíl od svazu veterina
> jako
> > jediná má páky na vynucení vydaných nařízení. Jestli Vaše ZO nehlásí, je to
> > chyba ZO a ještě větší chyba odpovědného veterináře, kterému je to asi
> jedno.
> > To jsou základní mechanismy o těch nemusíme diskutovat. Jako zástupce
> hlavního
> > hygienika armády mně byli vojenští veterináři podřízení a tak samozřejmě vím,
> > jak to má být. Zdeněk Klíma jako veterinář by tomu měl rozumnět a hledat
> cesty
> > jak to napravit, neohánět se Dolem a svazem. Samozřejmě jsem to Zdeňkovi už
> taky
> > řekl, aby zase někdo neříkal, že ho tu pomlouvám.
> > Docela se mi líbilo to přirovnání s tím dominem, možná, když budeme tímhle
> > způsobem vysvětlovat včelařům situci, že se zapojí více z nich a přispějí do
> > jakéhosi systému varování. Myslím si, že na svazu jsou si toho dobře vědomí,
> že
> > by nejlépe od jara měl nějaký systém fungovat. Jestli PSNV stále nabízí VMS,
> > tak super, záleží ještě, kdo se toho na svazu uchopí, Pan Mandík odchází, tak
> > nový předseda bude mít snad možnost si vybrat lidi k sobě. Tak doufám, že
> když
> > někoho z Vás/nás třeba vyzve ke spolupráci, že se nebudete kroutit a
> přispějete.
> > A hlavně je třeba, aby k tomu včelaři v ZO přistoupili aktivně, v Praze nebo
> > Brně se informace o situaci v republice neposbírají. Taky doufám, že se
> zapojí
> > veterináři.... snad pochopili, že i když včely nejsou psi, koně, nebo krávy,
> že
> > si zaslouží pozornost, že je včely potřebují, že včely nejsou něco jako
> mouchy
> > ve stájích, které se mně zdá, že je kolikrát zajímají víc...
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 23.11.2011 06:33:08
> > > ----------------------------------------
> > > Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné
> > > metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co
> P.Holub
> > > popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min.
> > > 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít
> > > nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta,
> > > ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního
> > > plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou
> > > pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad
> > > organizátoři VMS už sami přesvědčily.
> > > Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s
> > > těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když
> > > jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti
> > > krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování
> > > Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho
> > > přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam,
> pomožme
> > > mu tam.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi> rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> každému se úhyn může přihodit
>

J.B.: vyjádření k virům.
Nejhorší u virového onemocnění je že není vidět.
A pokud se jedná o jasné zjištění je jedinně jisté v případě kdy v průběhu října až prosince všechny včely opustí úl a nechají tam zásoby (jestliže to je pozdě slídilky to nezjistí a zásoby tam zůstanou, takto jednoznačně se mi to stalo asi před 5ti lety u jednoho včelstva a hrozně mne to vylekalo a bojím se tedy virů více než VD )tak tyto dopady jsou jednoznačné, byl to virus.

V ustním podání jsem slyšel popis situace kdy z titulu VD, nasledne viru odcházela 2006-7 včelstva ve vedlejší ZO organizaci. : v říjnu za teplejšího počasí kdy z výše uvedených důvodů VD+vir kolabovala včelstva.( rozpadla se socialni struktura včelstva, včelstev a včelstva se přestala bránit)včelstva s dobrou či lepší kondicí začala sousední včelstva vykrádat a tak se vykradl celý včelín. Protože to bylo v ulici ve vsi bylo to boží dopuštění protože včely napadaly vše kolem.
J.B.

hm, viry jsem pravděpodobně zaznamenal už před takovými 30 lety v kočovném včelíně v zadovácích. Projevovalo se to nápadně zpomaleným rozvojem od jara až do hlubokého léta, spojené i občas s vápěnatěním plodu, až potom nápadným zesílením včelstva v rozvinutém létě, kdy je hodně tepla. Dvakrát jsem zaznamenal vytracení nakrmeného včelsta v listopadu, jestli si dobře pamatuji, během teplot podobných jako byly nyní v listopadu. Zásoby zůstaly nedotčené zlodějkmi až do doby sběru zimních vzorků. Varaóza tehdy stoprocentně nebyla nebo pokud byla, bylo tam pár roztočů, ne jako dnes stovky až tisíce. Oboje dvoje včelstva se vyznačovala právě trvale menším počtem včel než jiná včelstva, mírností , menší spotřebou zásob, slabou jarní snůškou a na svou sílu bohatou letní medovicovou snůškou. Tehdy jsem si myslel, že matky tam jsou nějak geneticky přešlechtěné, protože tehdy jsem v každém úlu držel až 10 let linii, novou matku odchovával vždy z plodu stejného úlu, kde ta matka nakonec byla umístěna.

Obecně zadováky byly na viry horší i lepší než nástavkové úly. Lepší v tom, že když na jaře včelstvo případně oslabené viry zaostávalo v rozvoji, zadovák se prostě zůžil na obsazený počet plástů, uteplil a díky zůžení a teplu mohly včely slabší virovou nákazu překonat. Horší byly v tom, že zvláště úlové baterie nešly vyměňovat , včely v nich byly obvykle pořád a tak bylo problematické čištění a průběžná desinfekce. Řekl bych, že některé trvale osazené úly takhle mohly být rezervoárem virové nákazy.

A začínám si myslet, že některé moje neúpěchy, jak jsem kdysi začínal přecházet ze zadováků na nástavky, mohly být způsobeny včelami zamořenými viry. Zadovák se uteplil a tak to tam tak moc nevadilo, zatímco v nástavcích ano.
Skoro bych řekl, že některé brakování nebylo brakování geneticky horších včelstev, ale brakování včelstev víc zamořených viry než ostatní.

Důkaz ale přirozeně nemám.

>Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být dopracován.<
------------------------------------------------------------
Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu a potom se na to z "různých" důvodů vybodli. Síť přihlášených je již tak hustá, že pokud by to všichni dodržovali, viděli bychom stupeň zamoření v celých oblastech či jak zamoření postupuje a odkud se šíří. Domnívám se a nechci nikomu sahat do svědomí, že to má dva možné důvody. Jeden možný důvod je lajdáctví, které vede k neplnění tohoto dobrovolného závazku. Druhý možný důvod je zbabělost, že budu ten špatný, když uvedu skutečný stav. Jak je vidět, dobrovolnost nefunguje a "nadšení" vyprchá. To jsou ty příčiny nefunkčnosti varroamonitoringu. To, že jsem se k něčemu přihlásil a zavázal, to, že jsem dal slovo, to se již v této společnosti nenosí. Podle mne je to ostuda těch, kterých se to týká.
JK

Na druhou stranu podle mě potřebujeme surveillance varoázy a dalších nemocí a jak jsem napsal Varoamonitoring je významnou, ale nikoliv jedinou důležitou součástí, která umožňuje sledování a kontrolu nemoci. Nerad bych sváděl vinu na včelaře, protože systém může fungovat pouze pokud na oplátku včelaři dostanou feedback,musí fungovat zpětná vazba, každý si neumí vyhodnotit data sám a dokud nevidí praktický význam systému, platí v plném rozsahu, co jsi napsal...
Já doufám, že už dozrála potřeba do fáze, že se funkční systém zprovozní, zkuste povzbudit své zástupce v okresu i ústředí...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 11:47:20
> ----------------------------------------
> >Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být
> dopracován.<
> ------------------------------------------------------------
> Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu
> a potom se na to z "různých" důvodů vybodli. Síť přihlášených je již tak
> hustá, že pokud by to všichni dodržovali, viděli bychom stupeň zamoření v
> celých oblastech či jak zamoření postupuje a odkud se šíří. Domnívám se a
> nechci nikomu sahat do svědomí, že to má dva možné důvody. Jeden možný
> důvod je lajdáctví, které vede k neplnění tohoto dobrovolného závazku.
> Druhý možný důvod je zbabělost, že budu ten špatný, když uvedu skutečný
> stav. Jak je vidět, dobrovolnost nefunguje a "nadšení" vyprchá. To jsou ty
> příčiny nefunkčnosti varroamonitoringu. To, že jsem se k něčemu přihlásil a
> zavázal, to, že jsem dal slovo, to se již v této společnosti nenosí. Podle
> mne je to ostuda těch, kterých se to týká.
> JK
>
>
>

Mám věcnou poznámku:
Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd opisovat česky.?
Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému summitu úředníků EU.
Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.

Souhlasím, ale samotné slovo summit také nezní příliš česky:-)...

promiň, surveillance(čti srvejláns) je české odborné slovo přejaté z francouzštiny znamenající soustavné shromažďování, vyhodnocování dat o onemocnění, nejen o výskytu nemoci, ale i nové poznatky, prostě všechny informace a dále na základě vyhodnocení zahájit opatření, které udrží onemocnění pod kontrolu to zahrnuje feedback (zpětné včasné informování všech zainteresovaných, především těch, kdo data poskytují, jinak by se na to příště vykašlali), dále těch kdo mají dělat nějaké opatření -v našem případě třeba léčit, sledovat pozorněji spad... a v neposlední řadě vyhodnocení nařízených opatření, úprava nařízených opatření, pokud je třeba, změna metodiky pro budoucnost atd.
Stručně je to všechno, co zabezpečí kontrolu onemocnění. Kontrola ve veterinárním významu neznamená kontrola jízdenek ve vlaku, ale udržení nemoci pod kontrolou v rozsahu reálně možném.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:06:32
> ----------------------------------------
> Mám věcnou poznámku:
> Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd
> opisovat česky.?
> Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému
> summitu úředníků EU.
> Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl
> bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.
>
>
>

Mě zase pobavilo tady na zahraniční filiálce... Zrovna sedím tady ve svojem kanclu v Budapešti a dělám v angličtině něco pro jednu filiálku NATO z Holanska... k češtině jenom odskakuji.. opravdu mám občas problém se vyjádřit česky a srozumitelně pro každého -sorry
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k <waranek/=/email.cz>
> Předmět: Re: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v
> ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:13:27
> ----------------------------------------
> Souhlasím, ale samotné slovo summit také nezní příliš česky:-)...
>
>
>

Já taky vím o co jde, ale zrovna v českém textu mně to nedává moc smysl, máme v češtině lepší možnosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:06:32
> ----------------------------------------
> Mám věcnou poznámku:
> Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd
> opisovat česky.?
> Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému
> summitu úředníků EU.
> Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl
> bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.
>
>
>

"Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu a potom se na to z "různých" důvodů vybodli."
---------------------------
A to zase ne. Už pár let se zabývám návrhem a tvorbou sofwaru a troufám si říct, že problém není primárně v zadavatelích dat. Po dlouhých debatách o tom, jak má sotware fungovat, jsme dospěli k poměrně krátké formulaci. Musí fungovat rychle, být jednoduchý a každému, hlavně zapisovatelům dat přinášet jasně viditelný efekt, nějakou přidanou hodnotu (kterou sami nejsou předem schopni a mnohdy ani ochotni definovat). Cokoli chybí, projeví se citelně ve využívání, a to jak dobrovolném, tak povinném... To vybodnutí se tedy není pouze příčinou, z velké části je jen následkem nesplněných očekávání.

Naprostý souhlas až na to, že ta přidaná hodnota by neměla být schopnost software. Surveillance, jak jsem jí představil vypadá možná jako hloupá teorie, ale např. moji kolegové z naší pobočky v Mnichově surveillance systém aplikují pro vojenské použití v misích a testy, které proběhly ve Francouzské Guajaně, Kosovu a probíhají v Djibuty jasně prokázaly použitelnost v nejhorších možných podmínkách. V Guajaně byl systém schopen varovat 5 týdnů dříve než místní zdravotnictví před epidemií horečky Dengue. To co ten systém dělá funkční je odborník schopný posoudit všechny údaje pokaždé, když systém aktivuje signál "Varování". Následně odborník musí udělat svojí práci a vyhodnotit a ev. vyhlásit signál" poplach" a zahájit všechna opatření. Vypadá to možná trochu složitě, ale veterináři musí vědět co a jak. VMS umělo dodat údaje k tomu, že někdo hodně pozdě vyhlásil ručně to varování, nic víc.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 13:34:35
> ----------------------------------------
> "Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu
> a potom se na to z "různých" důvodů vybodli."
> ---------------------------
> A to zase ne. Už pár let se zabývám návrhem a tvorbou sofwaru a troufám si
> říct, že problém není primárně v zadavatelích dat. Po dlouhých debatách o
> tom, jak má sotware fungovat, jsme dospěli k poměrně krátké formulaci. Musí
> fungovat rychle, být jednoduchý a každému, hlavně zapisovatelům dat
> přinášet jasně viditelný efekt, nějakou přidanou hodnotu (kterou sami
> nejsou předem schopni a mnohdy ani ochotni definovat). Cokoli chybí,
> projeví se citelně ve využívání, a to jak dobrovolném, tak povinném... To
> vybodnutí se tedy není pouze příčinou, z velké části je jen následkem
> nesplněných očekávání.
>
>
>

"přidaná hodnota by neměla být schopnost software."
-----------------------
Může a nemusí. Podstatné je, aby uživatel věděl, že ta přidaná hodnota (Lhostejno, zda ji vydedukoval počítač, nebo je dílem člověka bádajícího v datech či kdekoli jinde) vznikla také díky jeho práci s tímto sofwarem a je mu užitečná.

2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.

Pepan
----------

Pokud máš na mysli varroamonitoring, který třeba u ná nařizuje veterina každému včelaři - tedy sledování plodu a spad - tak máš pravdu. Selhal, protože se nedělal.

POkud máš na mysli www.varroamonitoring.cz

pak to má dva pohledy:

Určitě působí preventivně. Ale pro ty co jsou do něj zapojení. Myslím, že ti co tam zadávají mají minimum úhynů.

To se dá dosledovat z dat ve VMS. Takže tam určitě působil preventivně.

Další funckí VMS kterou už asi těžko kdo zpochybní je, že spojila dost lidí a posunula je v poznání VD a soužití s ním.

A třetí požadavek - tedy ten že by to mělo dělat alarmy pro ty co si představují že budou sedět na zadku a čekat až jim někdo něco řekne.či přinese. To snad nikdo nesliboval.


Samozřejmě - tyto věci byli ve hře, pokud by jednala ČSV o spolupráci - mohl to být dobrý nástroj pro nákazové referenty, veterináře. Ale to by tam asi tak 5-10 lidí ze ZO muselo zadávat - a pak by tam byla nějaká relevantní data. Aby podle nich ten nákazový referent - tedy podle info ze své a sousedních ZO nastavil léčení, tak jak je leckdy ve vyhlášce - že se má gabon dávat plošně a najendou na území ZO.

!!!
OSObně si mylsím, že k hodnocení kdo kdy selhal je třeba si vzít v tom kterém kraji vyhlášku a přečíst si ji a vyhodnotit, kdo a jak splnil své úkoly.
!!!!
Karel

VMS umělo dodat údaje k tomu, že někdo hodně pozdě vyhlásil ručně to varování, nic víc.
Radek
--------
A kouká, že tady je už odpověď. :-)

Musí být data, musí být odborník a pak to musí být odborník s kompetencemi.

Karel

POCHYBUJI O TOM PROTO, ŽE KDYŽ MONITORING ZAZNAMENÁ SPAD, TAK JE JIŽ SILNĚ ZAMOŘENO. Zvláště u zimní generace je to velmi významná skutečnost. Prostě očekáváte od toho něco co již nemůže přijít. sledování spadu sledujete minulost a očekáváte budoucnost. To není stroj času. Masívnější spady se projeví kdy již včely omezují svůj počet a kleštíkovi se snižuje počet hostitelů Také se projevuje ta skutečnost, že samičky se vyplodovaly a přirozeně umírají. To však je včelstvo již nevratně poškozeno. Preventivní léčení je však nutné nastavit na celý vývojový cyklus včely od položení vajíčka až po líhnutí. Je pak úplně jedno jestli budete používat Gabon nebo dlouhodobý odpařovač. Na to musíte mít však již přípravky doma a ne je podle spadu teprv shánět. Pak záleží jen na vás jaká zvolíte. To jste si takto zajistili zimní generaci. Léčení varidolem je již pro zdárný vývoj včelstva v předjaří až po začátek snůšky. Tam je dobře rozvoj Varroázy znova přerušit použitím nátěru nebo formidolem před snůškou. Já osobně preferuji ten formidol. Monitoring mně jen ukáže zda jsem se tomu věnoval dobře. Pak ovšem z výsledku svého šetření musíte zvážit co za rok musíte udělat jinak, Letos to již nezpravíte.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 15:55:41
> ----------------------------------------
> 2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.
>
> Pepan
> ----------
>
> Pokud máš na mysli varroamonitoring, který třeba u ná nařizuje veterina
> každému včelaři - tedy sledování plodu a spad - tak máš pravdu. Selhal,
> protože se nedělal.
>
> POkud máš na mysli www.varroamonitoring.cz
>
> pak to má dva pohledy:
>
> Určitě působí preventivně. Ale pro ty co jsou do něj zapojení. Myslím, že
> ti co tam zadávají mají minimum úhynů.
>
> To se dá dosledovat z dat ve VMS. Takže tam určitě působil preventivně.
>
> Další funckí VMS kterou už asi těžko kdo zpochybní je, že spojila dost lidí
> a posunula je v poznání VD a soužití s ním.
>
> A třetí požadavek - tedy ten že by to mělo dělat alarmy pro ty co si
> představují že budou sedět na zadku a čekat až jim někdo něco řekne.či
> přinese. To snad nikdo nesliboval.
>
>
> Samozřejmě - tyto věci byli ve hře, pokud by jednala ČSV o spolupráci -
> mohl to být dobrý nástroj pro nákazové referenty, veterináře. Ale to by tam
> asi tak 5-10 lidí ze ZO muselo zadávat - a pak by tam byla nějaká
> relevantní data. Aby podle nich ten nákazový referent - tedy podle info ze
> své a sousedních ZO nastavil léčení, tak jak je leckdy ve vyhlášce - že se
> má gabon dávat plošně a najendou na území ZO.
>
> !!!
> OSObně si mylsím, že k hodnocení kdo kdy selhal je třeba si vzít v tom
> kterém kraji vyhlášku a přečíst si ji a vyhodnotit, kdo a jak splnil své
> úkoly.
> !!!!
> Karel
>
>
>

Pokud se dělá monitoring spadem dobře a v okolí nejsou kolapsy, tak je to ověřená a velmi spolehlivá metoda. Spad světlých (nevyvinutých) roztočů mě informuje o plodování. Z podložky se dá o včelstvu zjistit skoro vše. Pokud jsou v okolí kolapsy, mělo by se o tom vědět, DÁT VĚDĚT, neututlávat či se snažit o to, ať ten druhý z toho taky něco má. To už je jiný typ monitoringu, to není počítání na podložce, to je počítání včelstev na včelnici a i to je někomu na obtíž.
Nejlepší je monitoring roztoče na plodu jeho vytahováním s pečlivou kontrolou buňky.

To jsou obecné tvrzení, které nikam nevedou,nechci se přít, počítačům nerozumím, ale jsem epidemiolog což má hodně blízko k epizootologii.. Jako laik těžko dokážeš pochopit složitost surveillance. Kdyby se to dalo tak snadno už dávno by ten software existoval. I v rámci NATO pořád potřebujeme odborníky....Neobjevujme Ameriku, už je dávno objevena. Když se budeme dohadovat o obecnostech ani za deset let nic fungovat nebude. Nechci předjímat, počkáme koho nový předseda svazu osloví jako šéfa zdravotní komise, ten by to měl dělat, jinak samozřejmě lidi jako Ty jsou nenahraditelní pro vlastní realizaci nástroje... já neumím vymyslet co chtít po počítači, aby byl výsledek použitelný....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> "přidaná hodnota by neměla být schopnost software."
> -----------------------
> Může a nemusí. Podstatné je, aby uživatel věděl, že ta přidaná hodnota
> (Lhostejno, zda ji vydedukoval počítač, nebo je dílem člověka bádajícího v
> datech či kdekoli jinde) vznikla také díky jeho práci s tímto sofwarem a je
> mu užitečná.
>
>
>

A jak si tedy všichni vysvětlujete fakt, že mapa varroamonitoringu je ještě v červenci bílá, vyjma několika zelených a červených koleček. Pak se v listopadu dovídáme, že včelstva na mnoha místech republiky padají? Nemyslím si, že by varroáza na čistá stanoviště náhle napadala z nebe. Pokud by byly údaje o napadení na mapě varroamonitoringu zveřejněny podle "zjištěné skutečnosti", vypadala by mapa jinak a každý, kdo by do mapy jen nahlédl, by byl vyrován. Na to nemusíme mít žádný složitý "softvér". Na to stačí jen nebýt barvoslepý. Takže co řešíme? Opět řešíme důsledky a nikoli příčiny. Jsem zvědav, jak dopadne jarní sčítání včelstev. Nyní se však čeká s přiznáním úhynů až po výplatě D1. Nebo tomu tak není??
JK

Nechci se přít, myslel jsem to jako doplnění tvé myšlenky. Něco může vypočítat stroj a něco musí vymyslet člověk.

Dne 23.11.2011 19:46, Josef Křapka napsal(a):
> A jak si tedy všichni vysvětlujete fakt, že mapa varroamonitoringu je ještě
> v červenci bílá, vyjma několika zelených a červených koleček. Pak se v
> listopadu dovídáme, že včelstva na mnoha místech republiky padají? Nemyslím
> si, že by varroáza na čistá stanoviště náhle napadala z nebe. Pokud by byly
> údaje o napadení na mapě varroamonitoringu zveřejněny podle "zjištěné
> skutečnosti", vypadala by mapa jinak a každý, kdo by do mapy jen nahlédl,
> by byl vyrován. Na to nemusíme mít žádný složitý "softvér". Na to stačí jen
> nebýt barvoslepý....
>
Problém VMS podle mého letos bohužel nebyl až tak v tom, že by nebyly
údaje, jako v umění je vyhodnotit. Údajů je sice hodně málo, ale i z
toho mála se daly rozpoznat problematické oblasti. Sám jsem na toto téma
psal dva příspěvky do konference (15.6. a 17.9.). Tady selhalo hlavně to
vyhodnocování a následné varování. Ne, že by byl program ideální, ale
základní informace poskytuje, jen je potřeba je umět interpretovat.

Milan Čáp

Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
JK

Ikdyž dnes už bylo na tohle téma vše podstatné řečeno, tak jen abych nezůstal dlužen odpověď.
Karle já vím kdo to psal, moje poznámka o zaujatosti je mířena k jednomu stolu a u něj sedí i P.Holub.
Veterinář rozhodne jak sám chce a co mu vyhovuje jakým způsobem chce dostávat informace. Já řeším veterinu přes email, to je cesta nejmenšího odporu jak nevolat nevhod. A potom si může dělat veterinář podle stanoviště puntíky do mapy na nástěnce. Stejným způsobem označují ohniska moru i s pásmem. Jednoduché a praktické.
Co si pamatuji o MG, proč nebyl schválen, tak p. Kamler to ve Včelařství zdůvodnil, že výrobce nedodal podklady k vlastnostem a složení nosiče. A můj názor je ten, že kdyby p. B. Růžička chtěl, tak mohl MG registrovat v rámci celé EU a platilo by to i v ČR. Pokud v tom by bylo to, že Dol klade překážky. A to platí pro všechny výrobce všech odpařovačů. Je to tedy na rozhodnutí výrobce. A nevím jak kde, ale např. Nass. je celkem na pultech dostupný, ale moc zájem ze strany včelařů není. To jsem se dozvěděl ve včel. prod. v OL. A jestli článek o odpařovačích by mohl vyjít ve Včelařství? Předpokládám, že doba pokročila a lidé co o tom rozhodují se obměnily, tak proč ne.
Celý rok proti varroáze je schéma s doporučenými zásahy, klade důraz na líhnoucí zimní generaci včel a s Gabonem až po skončení snůšky. Před tím jsou zásahy od jara až po léto jako tvorba oddělků, lákací plásty s odstraněním plodu, vyřezání trubčiny v podletí a nebo KM to všechno do srpna. A všechno je řešeno v závislosti na spadu. Takže nevím co je na Celý rok proti varroáze tak špatné, že není použitelné dnes a v rámci vlastního rozhodnutí včelaře na základě spadu. A je to knížka někdy ze začátku po r. 2000 a někdy z té doby mám registrované i první zmínky o šlechtění VT včely a ty informace byly z Dolu. V tý době PSNV teprve vznikala a Vojta zakládal tuhle konferenci a do MV chybělo ještě několik let.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 07:44:30
> ----------------------------------------
> Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože
> mimochodem
> ----
> Tohle psal ale Holub. :-)
>
> Neznám přednášku Klímy, ale slyšel jsem zase pár přednášek Kramlera. :-)
> Ale tohle sem tahat nechci.
>
> A teď mi vysvětli, jak ten veterinář bude vědět o nákazové situaci. Včelaři
> mu budou denně telefonovat?
>
>
> A co budete dělat, když budou pata. Gabon je na 21dní.
>
> A ten Mitegon zatloukl kdo? To by jsi musel dohledat ve Včelařství. Klíma
> a PSNV asi ne.
> Myslíš, že ten článek o odpařovačích co vyšel teď (ale i mnohokrát předtím)
> v MV by mohl vyjít ve Včelařství?
>
> Nevím jak budete bojovat celý rok proti varoáze, když gabon budete moci
> použít jen 3 týdny.
> A formidol tě při kalamitě neochrání.
>
> Pokud je mi známo, tak první informaci o nelgálním léčení (jak přednáší
> ředitel Dolu - třeba v NASA) jsem četl v druhém ročníku MV - asi tak. Vojta
> Protivínský - jak si udělat Nasenheidera z ptaščího krmítka - kolega si jej
> tady dělal - odhad 2006. Hned druhý ročník MV.
>
> Takže já nevím co doporučuje oficiální metodika na léto kromě Gabonu. ALe
> léto a podletí je hrozně dlouhá doba. Co v té knížce píšou o létě? Když po
> celý rok, tak si myslím, že hlavně na jaře a v létě.
>
>
> Karel
>
>
>

Dne 23.11.2011 22:12, Josef Křapka napsal(a):
> Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že
> nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše
> IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring
> nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit
> šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k
> prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není
> vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
> JK
>
Já to ani ve zlém neberu :-) . Jen jsem se snažil definovat co se letos
nepovedlo a musím souhlasit s Radkem, že je potřeba informace sbírat,
vyhodnocovat a správně s nimi pak naložit.

Další možnost využití systému by mohla být např. v podpoře (sběru dat a
jejich vyhodnocení) malých jednoduchých výzkumných projektů, které by
nám pomohly lépe poznat kleštíka a jeho soužití se včelami. Tak by mohlo
spolupracovat několik dobrovolníků na jednom projektu s tím, že by se
podchytil i vliv více stanovišť. Myslím, že nám dnes chybí spousta
takových informací, které by mohly naše chápání posunout dále.

Milan Čáp

Já si myslím, že problém nebude v tom, že by ti co přispívají do VMS údaje upravovaly, ale tady půjde spíš o problém v poměru procenta zavčelaní ku počtu monitorujících. Roztoč se nebude od někud šířit, protože je všude a ten náhlý vzrůst je způsoben lopeží v kolabujících včelstev okolních včelařů. Letos mi u dvou včelstev spad během týdne v pol. září vzrostl z 0,16 na 2,46, kousek ode mě padlo celé stanoviště s 16 včelstvy. Ten druhý včelař co je na cca 200m od toho zkolabovaného to všechno měl "díky loupeži" v úlech. Ještě padlo nám v ZO jedno stanoviště, v neděli je schůze tak se to bude řešit. Tedy prevence na příští rok.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 22:13:02
> ----------------------------------------
> Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že
> nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše
> IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring
> nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit
> šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k
> prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není
> vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
> JK
>
>
>

AM:
Co si pamatuji o MG, proč nebyl schválen, tak p. Kamler to ve Včelařství zdůvodnil, že výrobce nedodal podklady k vlastnostem a složení nosiče. A můj názor je ten, že kdyby p. B. Růžička chtěl, tak mohl MG registrovat v rámci celé EU a platilo by to i v ČR.


-------

To je jinak

http://www.vcely.or.cz/files/Reply_to_evaluationJune_08_E.pdf

on nám to nabízel aby jsme to využili. Registrace byla na nás. Jemu je do Evropy a našich problémů hovno.

Proboha, co se bavíme o nějaké zelené hmotě, když dodneška nesjou schváleny Gabony. Používání Gabonu jako léčiva je ilegální.
Nascanuj to Včelařství, kde je odpověď Dolu o tom, jak to nemůže fungovat a pošli to správci konference ať to vyvěsí vedle toho textu.




Tobě bude chybět MItegone, ne Růžičkovi.
Místo toho budeš dávat hobru do pytlíku.

Já mám Mitegony v zásobě když se dali ještě koupit než to někdo udal.

Karel

Jo je to tam:

Tohle ti asi utkvělo v paměti z Včelařství:
Eventualni pouziti v Cesku je podmineno uspesnym registracnim rizenim. Dosud je
problemem nasavaci-odparovaci hmota, jejiz slozeni neni zname, takze bude nutne vykonat
dalsi samostatne studie.
-----
Odpověď - ve Včelařství nepublikovaná:-)

Zadny problem, material je fenoliticka pena a ja samozrejme mam vsechnu potrebnou
dokumentaci. Ja jsem ujistil pana reditele Kamlera, ze muze ocekavat plnou spolupraci
ode mne a to dodnes plati I kdyz tomu budou rikat FOMIDOL II.
Drazi pratele, ja rad pomuzu, kdyz muzu ale registraci si musite zaridit sami. Tenhle clanek
me trval 25 hodin a musite mne odpustit nektere vyrazy, protoze pisu cestinou, kterou se
psalo pred 50 lety a o vcelach jsem v cestine nic nevedel. Tedy mejte nadherny vcelarsky rok
a at vam neulitnou vcely.

--------
Mně je jasné, že my v PSNV nemáme DOl v lásce jak je z našich přednášek jasné:-)

Tak nějak chápu tvé minulé příspěvky. Celkem se u mě nemýlíš, některých lidí si moc nevážím.

Karel

A kdo dodal potřebnou dokumentaci do Dolu? Jak z toho vyplívá měl to někdo zařídit. Pokud bylo vše splněno, tak to muselo být i to odmítnutí písemně vyřízeno. Reagovat budu až večer, teď musím do práce.

A kdo dodal potřebnou dokumentaci do Dolu? Jak z toho vyplívá měl to někdo zařídit. Pokud bylo vše splněno, tak to muselo být i to odmítnutí písemně vyřízeno. Reagovat budu až večer, teď musím do práce.

-------------
To je nepochopení, kdyby to chtěl Růžička vyrábět a prodávat, tak se nebude bavit s Dolem, ale bude si to registrovat aprodávat.

Ale z jeho pohledu to bylo spíše vlastenectví a nabízel to nám.
Z jeho pohledu je to jednodušší prodat pár US farmám co mjí jen 50000 až 300000 včelstev a je na tom stejně jao kdby si tokoupila celá ČR.

No a víš jaký je rozdíl mezi Mitegone a Formidolem Forte?

MG se dává vertikálně a Formidol Forte svisle.

Stejný rozdíl jako mezi feorem formidolu a Kamlerovou deskou.
Ta se dávala horizontálně a Formidol vodorovně. :-)

V tom je ten rozdíl, když to okopíruješ, nemusíš za to platit.

To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten zatím není registrován, registrace probíhá.
Já za sebe mohu říct, že mě tyto svislé nosiče moc nezajímají. Protože si myslím, že je pro mě jednodušší dát desku na loučky horního nástavku než si připravovat rámky s nosičem.
Dol rezistenci na Gabon na některých místech ČR nepopírá, z toho mi vyjde, že to je začátek konce tohoto léčiva a přejít na KM už by mělo být na programu každé ZO, to je dáno, kdo to nepochopí příjde o včely, protože letní ošetření je základ úspěšné přípravy na zimu.
Když sleduji přes internet různé včelařské zahraniční diskuze, tak s roztočem mají letos problémy všude a je jedno jakým léčivem ošetřují, vždy to bylo o tom kolik kontrol spadu a hlavně v jaké době je včelař provádí, vyhodnocení a následné ošetření. Z Dolu letos vyšla informace, že pokud je v přirozeném spadu v červenci spad 1 roztoč na den, je třeba zahájit léčbu.

AM:
To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten zatím není registrován, registrace probíhá.

----------


Hele zápatrej v paměti, v které pětiletce to bylo. Mám doje, že v té době měla PSNV asi desetinu členů a měli jsme skutečně spíš zájem jen na těch nástavkových úlech.

A moje zkušenost:
Je zbytečné dělat cokoli, když ti někdo hází klacky pod nohy a šlape po bábovičkách.

Vem si jen osud naprosto normální věci - dostat do dotací EU varroadna. I když je tam před 4 lety PSNV dostala, tak se někdo postaral a byla vyškrtnuta.

A MG dokonce někdo z PSNV prodával (sama PSNV nepodniká) a byl důrazně upozorněn aby od toho upustil. Takže to zase jen odsrali včelaři, co mají teď holý zadek, Gabon co přestává fungovat.

A i kdyby to chtěla, tak proti oboru, kde každý dostává zadarmo (snad z dotací) časopis, který si tiskne cokoli chce, a ani neotiskne odpověď napadeného kterého obchodně poškodil- viz linka na odpověď Růžičky - to jsem přeposlal do Křemencové - aby to otiskli - odpověď mám stále v poště:-) ) je naprosto zbytečné.

Jsou ZO které i dnes svyým novým členům vysvětlují, že Moderní včelař není vhodné čtení.
Tak to není zrovna oblast, kde by se dalo podnikat.

ABych řekl, to není můj problém,já členem už nejsem, je to tvůj - ty až si uděláš naalýzu příčin zjistíš, že v té analýze jsou mnohkrát 3písmenka. A vyřiď si to doma.


Karel

Omlouvám se za minuledlouhý příspěvek.

Stačilo ti odpovědět :

Proč by PSNV měl ařešit, že někod plival na nataženou ruku a podrážel nohy.

A na vysvětlenou pro ty co tolik nepatují.
A poplivat něčí nabídklu v článcích distribuovaných 97%, pak nedovolit otisknout odpověď aby pak - když něko o (z PSNV:-) ) udělá testy a prokáže že je to velmi účinné - tak vyvěsit na web, že nikdy nic o otm, že to nefunguje takového nežíkali, že to účinné je.
Aby jsi to pak okopíroval.

Na to mám takové pojmenování.

Karel

Vidím, že někteří se rádi odvolávají na paměť druhých a sami si nepamatují nebo pamatovat nechtějí.Tak pro její osvěžení. Jsem v Billem /Václavem/ Růžičkou ve styku od r. 2006 . Vždy říkal, že regitrace je na nás tady v Čechách. S Dolem společnou řeč skutečně nikdy nenašel z různých důvodů. Jeho reakce však měla možnost zveřejnit i PSNV v MV. Byl jsem tehdy v RR MV tak vím dobře, kdo a proč jeho článek odmítl vydat, je na Billově webu. VÚD vysokou funkčnost MG, myslím, nepopíral. Přístup k Billovi nebyl odpovídající ze strany PSNV i ČSV, to je třeba přiznat. To, že někteří prodávat MG mohli a neprovádali, není otázka házení klacků pod nohy,jak se tu někdo snaží lidem namluvit, ale jejich osobního přístupu,chcete-li statečnosti. Prostě stahli kalhoty dřív, než dorazili k brodu. Registrace mohla být dávno provedena, kdyby to vzal někdo na sebe. Jiní s ním ale po ty roky pracovali, dávali informace a také dávali včelařům. Ono je snadné být hrdina na internetu nebo někde, kde ho to nic nestojí. Když byla v polovině července 2008 schůzka na MZe, byl jsem tehdy jediný, který upozornil na to, že kritika na dlouhodobé odpařovače KM /Nassenheider/ byla postavena na nesprávně dodržené metodice. Ostatní mlčeli. Neměli tedy dostatečnné znalosti nebo se báli? To je věc každého z nich. Jsem přesvědčen, že MG se u nás registrován a distribuovat bude. Pokud ale vím, nečíní v tom žádné kroky nikdo z PSNV. Doufám, že názory KaJi nejsou jejími oficielními názory. Kdo ale hledá problémy, najde je, kdo hledá řešení, najde je také.
Ještě k porovnání Formidolu 80 a MG, protože se šíří různé fámy. Mám odzkoušeno oboje /Formidol 80 jen částečně letos/. Formidol se MG moc nepodobá, je z jiné látky a i funkčnost a použitelnost je jiná. V určitých momentech byl dokonce účinnější než MG. MG to ale dohání svou dlouhodobostí a považuji jej za jediný skutečně dostupný dlouhodobý odpařovač. Nassenheder, Formidol 80 jsou odpařovače střednědobé. Formidol, odpařovač kátkodobý. Všechny typy odpařovačů mají své opodstatnění a dají se velmi dobře využít. Jestli si někdo myslí, že bude jednotná metodika na používání KM, je na velkém omylu. Včera v ZO Dobřichovice jsem uvedl několik metodik ošetřování KM, které mají své opodstnění v různých situacích, krátce řečeno. Ono je potřeba nejprve pochopit základní věci, kdy, proč, jaký odpařovač, jaká koncentrace v jakém prostoru. To budou včelaři muset pochopit a naučit se, to je ta "metodika". Samozřejmě budou se muset naučit i větší obezřetnosti, aby se nestalo to, co jednomu "propagátorovi" KM. Při potřísnění KM si nenamočil ruce do kbelíku s vodou, ale znovu do kbelíku s KM. Nemyslím si, že je rozumné vstoupit z bláta do louže.
Bylo by pro všechny zde mnohem přínosnější, kdyby se vyměňovaly názory ,zkušenosti a hledali možnosti, než aby se lidé osočovali na vzájem. Svým příspěvkem jsem k tomu přispět nechtěl, jen jsem chtěl některým osvěžit trochu paměť. Leoš Dvorský

Když něco chci, tak vyhodí mě dveřmi a vrátím se oknem. Při schvalování něčeho nového jsou vždy nějaké připomínky a není tam prostor pro ješitnost. Mnohokrát ověřené co nikdy neprospělo nikomu.
Dotaz, název varroadna je oficiální pro celou EU? V té první pětiletce PSNV se tahle dna na začátku jmenovala kočovná dna.
Lysoň má víko na úly řešené tak, že je složené ze dvou částí a to vnitřní má větrací otvory s plastovou mřížkou do které když se vloží houbička nebo něco jiného savého a nakape kyselina tak to slouží jako odpařovač. Původně jde jen o větrací otvory a včelař ať si je využije jak chce a bez registrace.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 25.11.2011 08:29:51
> ----------------------------------------
> AM:
> To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek
> MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV
> když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten
> zatím není registrován, registrace probíhá.
>
> ----------
>
>
> Hele zápatrej v paměti, v které pětiletce to bylo. Mám doje, že v té době
> měla PSNV asi desetinu členů a měli jsme skutečně spíš zájem jen na těch
> nástavkových úlech.
>
> A moje zkušenost:
> Je zbytečné dělat cokoli, když ti někdo hází klacky pod nohy a šlape po
> bábovičkách.
>
> Vem si jen osud naprosto normální věci - dostat do dotací EU varroadna. I
> když je tam před 4 lety PSNV dostala, tak se někdo postaral a byla
> vyškrtnuta.
>
> A MG dokonce někdo z PSNV prodával (sama PSNV nepodniká) a byl důrazně
> upozorněn aby od toho upustil. Takže to zase jen odsrali včelaři, co mají
> teď holý zadek, Gabon co přestává fungovat.
>
> A i kdyby to chtěla, tak proti oboru, kde každý dostává zadarmo (snad z
> dotací) časopis, který si tiskne cokoli chce, a ani neotiskne odpověď
> napadeného kterého obchodně poškodil- viz linka na odpověď Růžičky - to
> jsem přeposlal do Křemencové - aby to otiskli - odpověď mám stále v
> poště:-) ) je naprosto zbytečné.
>
> Jsou ZO které i dnes svyým novým členům vysvětlují, že Moderní včelař není
> vhodné čtení.
> Tak to není zrovna oblast, kde by se dalo podnikat.
>
> ABych řekl, to není můj problém,já členem už nejsem, je to tvůj - ty až si
> uděláš naalýzu příčin zjistíš, že v té analýze jsou mnohkrát 3písmenka. A
> vyřiď si to doma.
>
>
> Karel
>
>
>

LD:
Jeho reakce však měla možnost zveřejnit i PSNV v MV. Byl jsem tehdy v RR MV tak vím dobře, kdo a proč jeho článek odmítl vydat, je na Billově webu.
--------
já si vzpomínám, že jsem jej od tebe dostal a polsla mimo jiné do redakce Včelařství - protože tam byla reakce na článek ve Včelařství i do archívu (downloudů) této konference.
Nevím, kdo byl proti v redakční radě proti, protože rada se řešila maily, ale mám dojem, že se šéfredakotr rozhodl tak jak se rozhodl. A pokud MV čteš, tak jsi si mohl přečíst myslím dva články, kdy je účinnost MG hodnocena.
Osobně si mylsím, že politika, že se přes MV nedopisuje s ČSV a Včelařstvím je správná - i v takovém případě jako byla věc MV. Negativní hodnocení MG otisklo Včelařství, bylo by slušné, kdby otiskli i reakaci.

----------------
LD:
Když byla v polovině července 2008 schůzka na MZe, byl jsem tehdy jediný, který upozornil na to, že kritika na dlouhodobé odpařovače KM /Nassenheider/ byla postavena na nesprávně dodržené metodice. Ostatní mlčeli. Neměli tedy dostatečnné znalosti nebo se báli? To je věc každého z nich.
.....
Mám takový utkvělý dojem, že na Mze jsi byl v delegaci PSNV a měl jsi mluvit za PSNV.

Takže pokud mě paměť neklame, jako kdyby to řekla PSNV.

ALe je to dost let, možná se mýlím.

Karel

AM:
Když něco chci, tak vyhodí mě dveřmi a vrátím se oknem.
.....
Tak si vem štafle a lez tam oknem.
Nikdo ti nebráné MG registrovat a domluvit se s autorem na výrobě. Mně je jedno od koho si jej koupím. Dokonce je mi jedno, jestli jej někdo schválí či ne. A většině včelařů taky. Jak čteš níže, je to odpařovač s nejdelším účinkem.
Tobě bude chybět, V.Růžička jich má dost.
--------------

Dotaz, název varroadna je oficiální pro celou EU?

----
Nevím a není to podstatné - to se jednalo o text českého nařízení. Tak jak se jej tam povedlo dostat nakonec do třetíhio kola. Takže každé dno které umožní monitoring to zřejmě splňuje. To se musíš zeptat tady u nás úředníků, jak se to vykládá.
Podle mě je to každé dno, které má systém na monitoring - tedy podložku řešenou tak aby na ní nemohl včely. Ale to si myslím já. Rozhoduje úředník.

Karel